Hodinoví sebevrazi. E D Hm Em G D G D

Transkript

1

2 Hodinoví sebevrazi 3 Přesýpací hodiny 4 Jacek z Polski 5 Lidi 6 Žena 7 Pára z kyseliny 8 Nehledám 9 Svatý Jan na mostě 10 Můzy 11 Václav Straka 12 Svobodný člověk ve svobodné zemi 13 Narezlá hudba 14 Somračkové blues 15 Hrdinové všedního dne III 16 Styk 17 Hodně hodná paní 18 Rádio Starý dobrý časy 19 Na vlnách MHD 20 Krise středního věku 21 Dveře do léta 22 Opilec Bedřich 23 Svatej Bárta 24 To jsou mi nápady 25 Kráčím z bodu A 26 Hvězdy 27 Ironie osudu 28 Křídla sokolí 29 Jeřáby, jeřáby 30 Slečno 31 Mrakodrap v dešti 32 Čtyři havrani 33 Za deset dvanáct 34 Plakát 35 Láhev rumu od Ježíška 36 Dokud 37 Bufet Adrie 38 Tabulky 39 Lýtka, stehna a maso 40 Námořník 41 Tango se zubatou 42 Vodka 43 Dezertér 44 Blues zlomenýho srdce 45 Lež 46 Inzerát 47 Blues prázdný ulice večerního města 48 Co šeptá vítr 49 Panelák 51 Blues na cesty 52 Kapesní Blues 53 Nemá to cenu 54 V Plzenci na kopci 55 Ježíšek na Náměstí Republiky 56 Paní Melancholie 57 2

3 Hodinoví sebevrazi G Em Hm 1 Em D G D G. Dvě hodiny ráno, v restauraci rychlého občerstvení Em D A Hm Em G D G D všude kolem lidé aspoň o deset let mladší E D Hm Em G D G D jestli mi kdy bylo zhůry dáno, tak teď už prostě není Em C# D+ přemýšlím, zda sem vůbec ještě patřím 2. Dvě hodiny ráno, v restauraci rychlého občerstvení rafije hodin se při zdi sotva plazí na tom už těžko někdo něco změní že jsme zabijáci času, hodinový sebevrazi. MEZIHRA LATINA 3. Dvě hodiny ráno, v restauraci rychlého občerstvení kluk co hledá holku a holka co hledá spásu docela obehraný film v původním znění o tom, že všichni jsme hodinový sebevrazi, zabijáci času. 4. Dvě hodiny ráno, v restauraci rychlého občerstvení kde olej se pálí a vzduch se rychle kazí těžko někdo změní, že ani čert nebere kde nic není a tak čekáme až nám to uteče - my - hodinový sebevrazi. 3

4 Přesýpací hodiny A E7#9 1Mám svoji soukromou poušť tam uvnitř, A D7#9 kde stopy v písku rychle mizí G E7#9 tam chodím hledat vodu do oázy Na obloze jsou z mraků jenom cáry, horký písek zvláštně voní tam pozoruji na obzoru kráčející dromedáry 2Mám svoji soukromou poušť tam hluboko v hlavě, chodím tam umírat žízní, když se nikdo nedívá tam poslouchám dlouhé tóny afrických zpěvů Písek se tam sápe po nohou, tam se ukrývám, když mne nikdo nehledá tam kde země splývá s oblohou Fmaj7 Em Dm Mám svoji Saharu někdy mezi spánky tam Em Dm Cmaj7 lehko se jeden ztratí a zabloudí tam stíny jsou ostřejší nože tam žiju jenom já a velbloudi A G Hm D zrnko písku přemožené gravitací, po každém otočení přesýpacích hodin A zrnko písku přemožené gravitací, se na svoje místo vrací 3Poslouchám moře z mušlí a představuju si poušť v přesýpacích hodinách a obraz dromedárů cestou ušlých jedním otočením promění se v prach 4

5 A E 7 G D 7 Bral vážně bezvýznamná slova, A E 7 A 7 D 7 věřil tomu co lidi říkají bral vázně slova co slyšel znova, věřil i předpovědi počasí bral vážně závazky a sliby, A E 7 D 7 ale víc než slova měl radši činy Jacek z Polski A F Δ C D - Eb Δ Ref:Jacek z Polski, bývalý odborář z Gdaňsku F Δ C D -7 E 7#9 chlap co chtěl bejt námořník a nakonec svařoval lodě FΔ C 1Jacek z Polski, ojciec Polak, Mutter Deutche, jak to tak bývá D m E bδ E 7#9 občas nad ránem podivný, smutný písně zpívá C Δ G E 2Jacek z Polski, co by mohl bejt málem prezident Polska A -7 FΔ E bδ E 7#9 kdyby mu nebylo pořád smutno a nezaháněl smutno pitím Ref:Jacek z Polski, se svojí až naivní vírou v nebe ve kterém, jak věří, potká svoji ženu, která svěřila tělo vodě G m9 D 9 C mδ9 A 7 E 7#9 4Jacek z Polski, co míval rád černou madonu, SBB a Led Zepelin, a svoji ženu a ruch, frmol a hukot přístavu 5Jacek z Polski, by nejradši zase stavěl lodě (nebo ještě líp) plavil by se po moři přes obzor za sluncem Ref:Jacek z Polski, co snubní prsten svojí ženy pořád žmoulá v kapse co nemůže domů protože by mu to utrhlo srdce Bral povaźnie bez znaczenia slowa, wierzyl w to co ludzie mówili bral powaźnie slova co slyszal odnowa, wierźyl prognozie pogody bral powaźnie powinnosti i obietnice, ale więcej niž slowa mial raczej czyny. 5

6 Lidi C 7 C o F 7 E 7 1 Lidi jsou tváře a taky potrava pro děla D 7 Hø G 7 G# m9 polární záře rozžhaví oblohu do běla. A m9 F 7 D 7 G 7 Na jedný káře nejeden život dodělá D7 Hø G na káře co určená je pro těla. 2 Lidi jsou smůla a ze ztvrdlé smůly prach lidi jsou kůly a jde z nich strach Lidi jsou zástup jdoucí na porážku lidi jsou kůže co přijde na podrážku 3 Lidi jsou slzy a ze slz sůl lidi se umí ohnout a držet jako stůl Lidi jsou davy davy bez jména davy co hrůzou padají na kolena 4 Lidi jsou krutí těší se cizí bolestí a svůj vztek zavírají do pěstí Lidi jsou bídní a jde z nich beznaděj hry a chléb mají ze všeho nejraděj 6

7 Žena 1Uražená pýcha, uražená deštěm kabelku svírá, ruka jako kleště Řasenka stéká na obličej kdysi dětský snad chtěl bych ji vidět nahou, ostatně jako všecky Na krk se jí lepí, hustý, mokrý vlasy chtěl bych s ní prožít její starý dobrý časy. Unavená žena středního věku jde nejdelší třídou ve městě Unavená žena středního věku do výkladních skříní se dívá po cestě 2Nečeká na prince, ten už nepřijde stejně by přes pupek asi neviděl nečeká na milence stejně to nevyjde vlastně by to vyšlo, kdyby se člověk tolik nestyděl Podpatky po dlažbě kloužou, boty nabírají vodu zbývá věřit už jen na horoskop nebo na náhodu Unavená žena středního věku se pro štěstí nechytá za knoflík Unavená žena středního věku cestou po nejdelší třídě upustí kapesník a já ho zvednu 7

8 1Je to jak nadechnout se pod vodou je to jak pára z kyseliny je to jako rum s kofolou je to pořád stejný, je to pořád jiný 2Je to jak když koně netáhnou a plachty bez větru se nenapínaj nohy nést tě nezvládnou musíš jet dál ale koně se ti vzpínaj 3Je to jak na pustým ostrově kde jsi ty a tvoje samota je to jak obracet se ve hrobě je to jak když ti daj měsíc života Pára z kyseliny 4Je to jak dveře bez kliky jak to jak když vezou tě na áro je to jak když zavřou všechny trafiky dlouhá noc před tebou a ty máš poslední cigáro 8

9 1Nehledám barvy přírody nehledám vůni jara nehledám veřejný záchody nehledám kostým pro kašpara 2Nehledám světla majáků nehledám cesty ani cíle nehledám schody do mraků nehledám ztracené chvíle 3Nehledám maják na moři nehledám kotvu s lanem nehledám místo kde žijou netvoři nehledám nic v moři slaném 4Nehledám smutné osudy nehledám smysl slovních hříček nehledám život bez ostudy nehledám k tajemstvím klíče 5Nehledám nikoho abych nebyl sám Nehledám loňské sněhy nehledám, prostě už nic nehledám nehledám otisky doteků něhy Nehledám 9

10 Svatý Jan na mostě 1 G Am C Em Svatý Jan na mostě rukou kamenou mi kyne Hm Am C D městem se proplétají nekonečné šnůry vozů G C Am kdo nechce jet s námi, raději ať zhyne Em Svatý Jan ve svém kamenném koma D po letech ve skále taky ztratil rozum C Am Em D Em D C D mlčky se dívá jak je hezky tady u nás doma 2Rentiéři ve frontách nadávají kdo je všechno obral husákovy děti do klaxonu mlátí v přepychových vozech bezdomovec u nádraží se právě s kocoviny probral mladistvý extremista v parku mlátí roma adolescent sprejem nesmysly cáká po zdech to je ale hezky tady u nás doma. Ref: Am G Em Svatý Jan na mostě Am G D svatý Jan na mostě svatý Jan na mostě jednou z nás vyroste B ridge :G# C: H :C D: Em Em C D 3Na zábradlí nezletilí sedí se zelenou lahví kluk s vlasama přes límec túruje tátovo fichtla a špunti si u hydrantu upatlaný ruce myjí ulicí se sotva šourá babka chromá ubrečená holka konečně ztichla a to je zase hezky, tady u nás doma. 4Svatý Jan na mostě trochu hlavou vrtí káru plnou šrotu plesnivej dědek tlačí s brašnama na zádech se domů couraj školní šprti pod sochou nemluvnýho svatýho líbá se on a ona naštvaný matky řev se nese nad pavlačí tak asi takhle to vypadá u nás doma. 10

11 Můzy 1Přestali jsme se už chovat nedospěle a tak já dodal nejmenší buňku, ty zase tu největší v lidském těle a stvořili jsme člověka, kterému je asi dáno, budit nás v šest hodin ráno. Ref: U nás doma mlčí múzy ozývá se dětský pláč u nás doma mlčí múzy zato je slyšet křik a vysavač 2Už nerozeznáme pátek od neděle místo povídání jenom zíváš s očima zavřenýma padáme do postele a nejčastějším tématem společných našich řečí je kdy to kaká, kdy brečí 3Vyrývá se první vráska na tvém čele podle návodu máme být šťastní a přitom tváříme se nevesele čas už není vůbec na nic a jako vrchol čiré hrůzy přestaly být slyšet můzy. 11

12 Václav Straka 1Pan Václav Straka, jménu navzdory nikdy nekrad má rád holuby a tak jim sype v parku z pytlíčku zrní nomen omen se nekoná 2Starý pán Václav Straka, občas v parku začne klimbat občas je duchem nepřítomen, a pak holubi zrní klovou rovnou ze sáčku nomen omen se nekoná 3Pan Václav Straka, kupuje ptačí zobání, vždycky když jde z knihovny s taškou plnou zatuchlých knih a když poledne vyzvání krmí kolem sebe holuby nomen omen se nekoná Ref: a má radost z vědění a má radost z krmení 4. Pan Václav Straka, dívá se na ten ptačí rej, a má radost, že někomu na světě dělá radost a je mu zase jednou hej a tak Straka krmí holuby nomen omen se nekoná 5Pan Václav Straka, starý pán na odpočinku, našel smysl života ve vědění což je dnes povoleno a i když je to zakázáno našel jej v krmení holubů, a tak jménu navzdory nekrade ale rozdává nomen omen se nekoná 6Václav Straka důchodce, rentiér, usnul na lavičce, třímaje knihu co po vlhkých houbách voní usnul naposled a holubi zobají, zobají zrní roztroušené kolem jeho tělesné schránky a vítr sám otáčí mu stránky 12

13 Svobodný člověk ve svobodné zemi 1Neučili mě jak žije svobodný člověk ve svobodné zemi, neučili mě ani velkou násobilku, neřekli mi jestli když jedni odejdou ty druhý můžou něco změnit neřekli mi že mám chtít prožít ze života každou chvilku 2Neřekli mi že ježíšek dávno dárky nenosí, neřekli mi jak se hledá práce nepoučili mne v otázkách lásky těla, neřekli mi jak často přichází menstruace 3řekli mi že maminka má vždycky pravdu a abych do vody neskákal z výšky řekli mi že by chtěli abych nepropadnul řekli mi že si nemám pod lavicí číst knížky 4řekli mi o vedoucí úloze strany neřekli co to znamená řekli mi že bůh na rozdíl od pekla prostě není říkali ať nehrbím se a zvednu ramena Ref: řekli mi uč se ať nejsi blbej neřekli že mám dělat co mě baví neřekli mi, když tě někdo honí tak zdrhej ale řekli mi to hlavní: Nelez na stromy ani na střechy nikde nesvlíkej se do naha nezapomeň třicet stlačení na dva nádechy a k výbuchu radši lehat nohama 5Řekli mi, že si mám vzít radši startku než spartu že mám sníst růžovej prášek, když bolí mě hlava že mám být skromný a bydlet v bytě z umakartu a že přednost se dává vždycky zprava 13

14 Narezlá hudba Chodili na koncerty světoznámých interpretů on jí držel dvéře a ona taky občas podržela milovali se a dávali to na odiv celému světu udržovali si sportovní těla. V polici pár knížek ze střední školy a spoustu přátel a pevný denní harmonogram oba se museli denně holit a každý týden koupit tevizní program. Měli pár matných vzpomínek z dětství a na zdi obraz brooklinskeho mostu společné záliby, společnou sklenici věřili na záhady, věřili na osud sbírku akčních filmů a velkoplošnou televizi a občas spolu listovali encyklopediíí všeho tři stěny žluté a tři stěny bílé a oba svalnaté tělo Ona se každé ráno malovala a on holil pak spolu snídali celozrnné cosi a večer zase chodili nazí a bosi. Společně poslouchali sousedy a narezlou hudbu vodovodní trubky společně sypali vitacit do vody k televizi si kupovalii křupky 14

15 Somračkové blues Ref: Nosim přes rameno tašku co mi připomína mládí Nezlob se na mě moje ženo já vím že ti dost vadí Jenze tenkrát jsme takhle žili tak nech mě tak žít ješte chvíli. Kytaru a beatnický cestopis Ocas z chřestýše, amulet na pohromy dýmku míru a erotický časopis Hromádka trsátek a prošlý kondomy Kapesni nožíik, náhradní tkaničky Placatý žvejkačky a druhej dil Babičky Lepicí pásku a na fotce tvoji postavu Slunecní brýle a prášky na hlavu Krabičku na jídlo a krabičku na sirky Mobilní telefon a špačka tužky žmolky čehosi a nahradni trenýrky vizitku bývalý družky Hodinky co se nezpozdí protoze nejdou a klíče od bytu kde nikdo nebydlí metronom aby mi udával životní tempo kartáček na zuby a mýdlo co nemydlí. To všechno nacpu do tašky navrh dám odznáček dám si jí přes rámeno vrátím se do doby somraček 15

16 Hrdinové všedního dne III Ten kope krumpáčem a ten zas seká zahrady a ten kope do míče a ten staví ohrady Tenhle je prodavač a tenhle zas loupěžník a tenhle vyděrač a tenhl jen nádeník Všichni jsme hrdinové všedního dne, a z gauče nás nikdo nezvedne Ten stáví domy a tenhle zas tunely a ta dělá v hospodě a tahle zas posteli Ten asfalt válcuje a ten mačka čudlíky a ten zas šacuje a ten zase rohlíky A ráno do práce cinkají tramvaje a večer do domovů do hajan, do ráje Do front na rohlíky do fronty u píchaček k obědu knedlíky za křiku tlampače Vydělat peníze snad to ňák přežijem utratit peníze co zbyde propijem Večení estráda život je paráda 16

17 Styk 1 Ráno deš do práce, večer domů, za měsíc výplata, stravenky k tomu doma uděláš stojku, hlavou dolů vztyk, a za odměnu dostaneš to... No co? No pohlavní styk. 2Vodník sedí na vrbě, v hladině se zrcadlí čeká na dívčí vzlyk, dívku utopí ona to snad pochopí a má co chtěl - to... No co? No pohlavní styk. Proč utrácet za úplatky, když je tu pohlavní styk Proč nosit paní učitelce kytky, když je tu pohlavní styk Proč jezdit nadupanou károu, když je tu pohlavní styk 3Vědec se na papírem sklání, ráno mu volali z továrny a místo aby psal vzorce, čmárá si na papír sprosťárny a to... No co? No pohlavní styk. 4Paní učetní nahlíží do šanonů, faktur, dodáků a statistik nejradši by šla už domů, umyla nádobí, dala si sprchu a to... No co? No pohlavní styk. Proč chodit do fitnessu, když je tu pohlavní styk Proč vlastně chodit do práce, když je tu pohlavní styk Proč kupovat velkoplošnou televizi, když je tu pohlavní styk Toto je píseň s poučením které přichází v následující sloce: 5Až budete trtkat s vaší paní, a do toho děti spustí křik vemte si je stranou a vysvětlete jim, že to tatínek nechce maminku zavraždit, že to je to No co? No pohlavní styk. Pohlavní styk ještě pohonem lidstva, žene nás kupředu za nesmyslem a nutí nás dosahovat nečekaných výsledků Poháněl Máchu a Jana i Pabla Nerudu, Jiřího Grosmana, Luďka Nekudu, Alberta Einsteina i Albrechta Dürera, Kaligulu, Nera i Führera Poháněl Marylin Monroe, Josefa Helera, Maxwella, Geigera i Mülera Václava Hraběte, Jaroslava Foglara, Egona Bondyho, Bohumila Hrabala Karla Rektoryse, Vlastimila Styblíka, Ferdu Mravence i Brouka Pytlíka 17

18 1 Jedna hodně hodná paní poradila mi jak odečíst si z daní poradila mi jak odečíst si z daní daň za nepravdu a za lhaní. Hodně hodná paní 2 Jedna hodně hodná paní dlouhým pohledem přečetla mi z dlaní dlouhým pohledem přečetla mi z dlaní jaká budoucnost mě čeká a co dám za ní. 3 Jedna hodně hodná paní, zaplať pámbu za ní z ničeho nic a bez ptaní zaplať pámbu za ní z ničeho nic a bez ptaní nabídla mi potykání. 4 Jedna hodně hodná paní rozpustila vlasy ulehla do peří beze stlaní rozpustila vlasy ulehla do peří beze stlaní a já, já jsem uleh' na ní a byla k neutahání a já, já jsem uleh' na ní a pak přišlo spaní 18

19 Rádio Starý dobrý časy 1 V rádiu zpívá umělkyně z Prahy o životě který nežije ležím tu sám, na gauči nahý, nikdo se neptá jak ti je V rádiu zpívá diva z bolševických dob nohu přes nohu, ruce za hlavou - pozoruju strop. to vysílá asi Radio Starý dobrý časy, Starý dobrý časy. 2 Poslouchám píseň co neslyšel jsem, co nechtěl jsem slyšet nejmíň dvacet let počítám si na prstech co nejde spočítat, bylo mi patnáct nebo pět? V rádiu hrajou, co píseň to optimistická nálada ruce za hlavou, přemýšlím jestli ta plíseň ze stropu - sama opadá ta taky pamatuje asi ty Starý dobrý časy. Mezihra: Míchám si šumák, smažím si sýr, na stole rozečtený ruský klasik venku na zdi ještě vidět heslo světu mír, světu mír a když mi hrůzou vstávaj vlasy jsem rád že jdou vypnout ty Starý dobrý časy 3 V rádiu to rozjel kluk, co zpívá nosem, co zpívá nosem ležím na gauči, dočista nahý, přemítám sakra kdo sem a co sem V rádiu hrajou na nostalgickou notu nenápadně k sobě přitahuju botu - protože ji po něm hodím asi protože ji hodím asi,jestli neskončej ty Starý dobrý časy 19

20 Na vlnách MHD Riff: A6G6/E7D7/C7H7A7 A D7 F7E7 A6 1. Na břehu ulice, v zátoce kde kotví trolejbus se zmačkanou jízdenkou postává námořník píská si písničku, trochu jazz a trochu blues rytmus si udává podpatkem o chodník Riff: 2. Na pláži z asfaltu, ve stínu zastávky s rukama v kapsách postává námořník píská si podivnou písničku z neznámé nahrávky do rytmu klepe špičkou boty na obrubník Ref: Hm Cmaj7 A V příboji lidí stojí sám, sám Hm Cmaj7 A kdoví co vidí sám, sám F# Em7 navzdory orkánům, navzdory větru Hm Cmaj7 Dmaj7 Em7 sám, sám, sám tu stojíííí ve vytahaným svetru. Riff: 3. V přístavišti s vlnolamem z obrubníků kde kotvívá městská hromadná doprava valí se sem a tam vlny davů a jenom jeden námořník sám tu postává Ref: Riff: C7H7A7/ C7H7A7 20

21 Krise středního věku H 1. V parku sedí mladí, dynamičtí lidé, kouří cigarety a dělají rukama trhavé pohyby H E7 G H a já sedím naproti, držím se země a dělám že je nevidím Ref: D7 E7 H už se ani nestydím, že jim to mládí závidím D7 E7 F#7 už se ani nestydím, že jim to mládí závidím G C D / D C G G C D / D C E 2. Ona povídá a on naslouchá, ona se na něj směje, i on se na ní smál a já s koženou tváří lížu zmrzlinu, protože cigára jsem si zakázal Ref 3. V parku sedí mladí čerství lidé, mají si co říct a chichotaj se pro sebe a já jdu naštvanej z práce, než tohle vidět radší se koukám do nebe Ref Mezihra: G F# E už nemůžu bezhlavě pít rum tuzemský už nemůžu si číst knížky pod lavicí už nemůžu sprostě koukat na ženský H už nemůžu řítit se jak raketa s jadernou hlavicí 4. V parku sedí ona mladá a on taktéž mlád, a kradmo se dotýkají svých těl a já koukám do nebe a snažím se nemyslet že bych taky chtěl Ref 21

22 Dveře do léta G C Eb Dm 1. Mám v domě dvanáct dveří a kocoura co věří že aspoň jedny když je otevřu C tak to budou G dveře do léta 2. Mám v domě dvanáct dveří a ten můj kocour u nich leží a čeká až mu je otevřu a on vyrazí ven skrz dveře do léta 3. Mám v domě dvanáct dveří a jako ten můj kocour taky věřím že jednou jedny v zimě otevřu a oni to budou dveře do léta 4. Mám v domě dvanáct dveří a jak se vám teď svěřím otevřel už jsem všechny ale ani jedny nejsou dveře do léta 22

23 Basa: a h c d eb d c a Opilec Bedřich 1. Městem kráčí prapodivná nestvůra tahá lidi za rukáv, žadoní o bůra městem se plouží prapodivný zjev, městem se rozlihá jeho řev Ref: G D C7 H7 E7 Opilec Bedřich, lev salónů páté cenové skupiny Opilec Bedřich, drobné z talířku posbírá Opilec Bedřich, hladí něžně hliník výčepu Opilec Bedřich, klikatou cestou se domů ubírá 2. Městem kráčí chlápek s dechem od rumu tahá lidi za rukáv, chce ňákou korunu městem kráčí prapodivný zjev zpívá si na cestu, řve jako lev. Opilec Bedřich, postává v büfé u stolku Opilec Bedřich, prokládá piva a rumy sekanou Opilec Bedřich, neví co včera říkali ve zprávách Opilec Bedřich, chodí pěšky a pro sebe si povídá 3. Až potkáte Bedřicha opilce nebude to Na parkánu, nebude to Na spilce až potkáte opilýho Bedřicha ne že mu dáte pěstí do břicha Dejte mu bůra, stejně nevíte co s prachama Vždyť je vás fůra, aspoň se Bedřich poměje Dejte mu bůra, ať nemusí pít patoky a pomeje Vždyť je vás fůra, a tak korunku ke korunce a máte fůru korunek Opilec Bedřich, odolává civilizačním nástrahám Opilec Bedřich, tahá se za šňůrku od montérek Opilec Bedřich, občas volá po starých a ještě starších časech Opilec Bedřich, lupou na dně pivní láhve pozoruje svět 23

24 Em 1. zase je slyšet do dálky odeznívat zvony zase jdou Svatýmu Bártovy hodiny napřed C7 H7 a dole z ulice hulákající romy Em zas je až nahoru slyšet 2. zase je slyšet jen tlukot mýho srdce zas mám důvod se o tebe bát zase potí se čelo, třesou se ruce zas nemůžu spát 3. zas po bytě zmateně kroužím zas narážím do věcí zas po vlastním bytě bloudím zase nenacházím kde se rozsvěcí 4. zas mám pocit jak když zastaví se čas zase utichlo hodin tikání a nepřestává znít Svatýho Bárty hlas zas stěny se nade mě naklání 1. Svatej Bárta 24

25 To jsou mi nápady 1To jsou mi nápady, dávat si z lásky zajíce z plyše To jsou mi nápady, hádat se tak ze je to na celej barák slyšet To jsou mi náhody, telefon v noci od cizího muže To jsou mi náhody, že prej kdy chce kramle vzít může Ref: Příběhy, nehody, rozvody, náhody pokusy plavat na suchu milenci, podvody, hádky a neshody škody na těle i na duchu 2To jsou mi nápady, hádat se po cestě v trolejbusu To jsou mi nápady, nedat si před spaním pusu To jsou mi náhody, na zádech poškrábaná kůže To jsou mi náhody, v peněžence fotka cizího muže 3To jsou mi záhady, že už mě nechceš milá dámo To jsou mi záhady, telefon v půl druhý ráno To jsou mi nápady, dávat si z lásky zajíce z plyše To jsou mi nápady, hádat se tak ze je to na celej barák slyšet Mezihra: bylo to jak šumák, nasypali jsme pár pytlíků, zamíchali a stejně to vyšumělo bylo to jak nový auto, myli jsme ho, leštili jsme ho a stejně zrezivělo bylo to jak raketa, pořád jsme letěli vzhůru a pak už to neletělo 25

26 Kráčím z bodu A 1. Kráčím z bodu A do bodu B mladý blázen do kytary v parku tříská jde mu to samo od sebe ještě k tomu děsně řve, děsně vříská Ref: Zablesklo se v městě A a zablesklo se v městě B a každý záblesk tvojí tvář osvětluje V prvním bydlíš ty a v druhým já, bez tebe a ten blesk je to jediný co nás spojuje 2. Kráčím z bodu A do bodu B mladý s mladou vášnivě se líbá třeba je mu nevěrná a třeba né když vona se při tom na mě dívá 3. Kráčím z bodu A do bodu B nad tým i mým městem už se smráká já tu chodím sám bez tebe jenom cizí výrostek s cigárem se tu fláká 4. Kráčím z bodu A do bodu B ostatně jako každý den touhle dobou odkud kam na tom nesejde hlavně když noha se míjí s nohou 26

27 1V parku holky dělaj hvězdy a já zase ostudu a pomalu myslím, zato rychle jezdím já už tu asi dlouho nebudu 2Ty ze sebe děláš hvězdu a já zase pobudu hnusně se chovám, zato statečně piju já už tu dlouho nebudu 3Já nám dělám pořád dluhy a ty navzdrory osudu podvádíš mě i ty druhý já už tu dlouho nebudu Hvězdy 4Kluci v parku kouří trávu hledají lék na nudu já s nima nekouřím, mám dost problémů s chlastem já už tu dlouho nebudu 5V parku maj holky srandu z první pusy já zas z prvního rozvodu blbě se mi z toho dejchá, trochu se dusim já už tu dlouho nebudu. 27

28 Ironie osudu G Am7 C7 G Am7 F G Am7 C7 H7 1. dvanáctý patro v ulici tachovská dům co v něm slyšíš rány osudu kde můžeš na chodbě potkat pěknou holku a nebo vožralej si uříznout pěknou ostudu 2. dvanáctý patro v ulici tachovská kde sousedka večer řve jak když na nože ji bere v bytě s výhledem na runway plnou zbytečnejch aut mě to občas šte a občas taky sere Ref: E D C Co že je to ta ironie osudu E D C A H7 že každýmu je fuk jestli tady budu nebo nebudu 3 Dvanáctý patro v ulici tachovská v bytě čtyřikrát čtyři metry s výhledem jako z krkavce piju z krabice víno a kouřím lehký petry R ef: 4 Dvanáctý patro v ulici tachovská vám prozradí co jsme vlastně za lidi když těm v paneláku naproti je vidět do talíře a taky do postele co tady se vidí to se hned tak nevidí 28

29 Dmi7 1. Roztáhnem křídla jak ptáci Ami7 Gm7 a spolu budeme padat nahoru Dmi7 snad omluví nás v práci G#7 G až uvidí jak stoupáme spolu k obzoru 2. Jen jedno křídel mávnutí nás dělí od modrých výšek nebeských jen těžko nás něco donutí nevzít osud do rukou svých Ref: C F#7 F A místou ruky za vším mávnou křídla sokolí C F#7 F Eb C# a všechno co kdy bolelo konečně přebolí 3. Tak jako ty prostě víš že je země kulatá a že se otáčí tak já už prostě vím že jen mávnout křídlama nestačí. 4. Už těžko můžem nechat zasebou co jsme kdo byl a pro co jsme kdo žil už těžko můžem zapomenout co kdo proved co kdo způsobil Křídla sokolí 29

30 A7 Hm7 A7 1. Jeřáby, jeřáby, mávají rameny A7 Hm7 A7 Jeřáby, jeřáby, zvedají panely D7 A7 staví domy, vedle nich stromy Hm7 A7 před domy auta, do domů lidi D7 A7 do lidí řízky, za řízkem pivo Hmi7 A7 E přes den prázdno, zato večer je tu živo. 2. Jeřáby, jeřáby, mávají rameny Jeřáby, jeřáby, zvedají panely staví domy, obchody, hospody ve městě, za městem, u lesa, u vody do obchodu pro řízky, do hospody na pivo přes den prázdno, zato večer je tu živo. 3. Jeřáby, jeřáby, mávají rameny Jeřáby, jeřáby, zvedají panely v nich sedí lidi tahají za páky zvedají panely, věší je na háky po práci hospoda, v hospodě pivo přes den prázdno, zato večer je tu živo. Jeřáby, jeřáby 30

31 A6 A6 G#6 D7 D7 C#7 1. Co mě teď napadá, pro vás jistě nebude záhada E7 A6 F7 E7 ja bych s vámi chtěl být několik chvil, slečno 2. až se dnes sešeří, chtěl bych vás vzít na večeří já chtěl bych s vámí jíst a pít, slečno 3. pak navštívíme vaše soukromí, sousedi se do nedoví budeme se věnovat vínu a sexu, slečno 4. snad ráno se zastydím, sobě se už však nedivím že jedný věrnost slibuju a s druhou líhám slečno Slečno 5. to snad ani neni nevěra, vždyť jedna vlašťovka jaro nedělá a já zpátky navléknu prsten snubní, slečno 6. a otočím zpátky k domovu, šťasten jak když lehám do hrobu půjdu dělat co moje jest, slečno 7. a pak ženě oddáné, budu líčit ve vaně jak odolal jsem když líčila jste lest, slečno 8. vy mi povíte že jsem pokrytec, že čeká mě jen očistec odpovím, že v pekle už jsem byl, slečno 9. tohla by mohla být dokonce, dlouhá píseň bez konce kdyby tu někdo neřekl dost F7 E7 F7 E7 F7 E7 G#6 A6 31

32 Mrakodrap v dešti E bottleneck riff A7 E riff 1. Dámám před divadlem kloužou po dlažbě podpatky A7 E riff pánové ve smokingu nad nimi černý deštník drží C G špinavej somrák přebírá odpadky somrák z nádraží. 2. Blonďatá kočka s kabelkou trolejbus dobíhá po dlažbě ji kloužou podpatky, nestíhá špinavej somrák kouká do koše přebírá (odpadky) 3. Paní ve stánku přepaluje stokrát přepálený tuk v okénku drobnýma chrastí kérovaný hromotluk špinavej somrák sahá do koše nachází (odpadky) 4. U stánku první opilec hladově okouní asi by si dal párek a zelený lahvový špinavej somrák kouká do nebe na co myslí nepoví (odpadky) 5. Chlapíkovi na zastávce zmokli noviny hledá v kapse bůra, de si pro jiný špinavej somrák mluví si pro sebe povídá (pojídá odpadky) 6. Mladí se houfně radují, už neprší prostě počasí je cool, jak říkají, není to nejhorší špinavej somrák do nich naráží somrák z nádraží. 32

33 H D7 E7 1. Čtyři černý havrani mě pomalu nesou H D7 E7 a se mnou bednu dřevěnou D7 C#7 Čtyři černý havrani mě pomalu nesou D7 H a nemaj moji duši ztracenou 2. Čtyři černý havrani mě pomalu nesou na šest osmin jim vyšel krok Čtyři černý havrani mě pomalu nesou a je myslel že to nebude brzo, aspoň ne tenhle rok. 3. Čtyři černý havrani pode mnou děsně funí asi jsem neměl tolik žrát Čtyři černý havrani pode mnou děsně funí a za nim zástup těch co měl jsem rád Solo: foukačka D A C7 D7 A C7 D7 C7 H7 C7 A 4. Koukejte zhubnout, shodit svoje kila až havrani se s váma potáhnou až potáhnou tělesnou schránku co po vás zbyla ať havrani nelezou po kolenou. Čtyři havrani 33

34 E7 C7 H7 A7 1. Za deset dvanáct na stole stojí čtyři fernety dva vypiju já a zbylý dva zase ty Ref: D7 G Pak budeš povolná a já zase hovornej C7 F E Pak budeš přítulná a já zase nezdolnej 2. Za pět dvanáct se vezmeme za ruce a vratkým krokem odejdem do noční ulice vezmu tě sebou do pekla nebo do ráje jestli ovšem pojedou noční tramvaje Ref: Pak budeš povolná a já zase hovornej Pak budeš přítulná a já zase nezdolnej 3. Až budeš nahá ukážeš mi svý tajemství já budu váhat ale pak ti ukážu zase svý. Ref: A až tě ráno slunce probudí tak tě milá dámo na zádech zastudí Za deset dvanáct 4. že jsme se jen pro tu chvíli zbytečně opili že jsme měli mít rozum, že by bylo lepší kdybysme se krotili Ref: A ty už nebudeš povolná a já zase hovornej Nebudeš přítulná a já zase nezdolnej 5. Za deset dvanáct na stole stojí čtyři fernety dva vypiju já a dva zase já, a já a já 34

35 Intro E7 F#7 C Hm Plakát H E7 1. Na zdi plakát Mišíka G7 F#7 v knihovně Kerouaca vedle Kerouaca H E7 tobě to nic neříká G7 F#7 E7 D7 E7 D7 že to hraje stará elektrická kytara. 2. Na zdi plakát Mišíka a v knihovně samej Ginsberg, Kesey, Ferlingheti stejně ti to nic neříká když přišla jsi na svět teprve před pár lety 3. Na zdi plakát od Prokopa v knihovně samej Hrabal, Bondy a Gelner Po nás ať přijde potopa ať můžeme ještě za tepla jít zaslouženě do pekla Meizhra: H F# E A G D Podívej tamhle u zdi leží celý můj svět, pár desek se jmény dnes už šedivých pánů poslechni si je ať vím jestli jsem se sek když jsem si našel takovou dámu E F# C Hm Sólo 4. Na zdi plakát mišíka ke kafi hraje čajovna to víš i když ti to nic neříká tý se těžko něco vyrovná 35

36 Intro: Bbdim Adim E7 H7 Láhev rumu od Ježíška E7 A7 1. Na vánoce si votevřu láhev rumu C7 H7 E7 a budu se dívat jak skořápka plave sama v lavoru E7 A7 Na vánoce si votevřu láhev rumu C7 H7 E7 místo jabka rozkrojím si bramboru C7 H7 Na vánoce si votevřu láhev rumu C7 H7 E7 Bbdim Adim E7 H7 protože už nemůžu jít k tobě domů 2. Místo františka zapálím si startku na stromek jsem se vykašlal zapálil bych za sebe svíčku kdybych věděl kam jsem ji sakra dal Na vánoce si votevřu láhev rumu protože už nemůžu jít k tobě domů 3. Nemůžu se už na tvoji tvář dívat Radši jsem ten rámeček s fotku položil je mi tak hrozně, smutno, smutno, smutno že bych se v tom chlastu nejradši utopil Na vánoce si votevřu láhev rumu protože už nemůžu jít k tobě domů Sólo 36

37 Dokud Intro E7 A7 E7 A7 E7 A7 C7 D7 E7 A7 E7 A7 1. Dokud mám na svý hlavě vlasy E7 A7 E7 A7 dokud nám neskončili dobrý časy G H7 dokud nám nezavřeli před nosem krám Intro 2. Dokud nám zdraví ještě slouží Dokud mám tělo i duše touží Dokud mám romeo nezůstal sám 3. Dokud nám ještě v práci dávaj prachy Dokud nám ještě neztuhli šlachy dokud nám nezavřeli před nosem krám Mezihra: G H7 Tak se spolu opijem a budeme tancovat celou noc a pojedem pryč a nevrátíme se ani do vánoc a já ti dám to cos vždycky chtěla mít a budeme mít kupu dětí a přesto klid 4. Dokud nám se ještě hýbou ruce Dokud nám ještě bijou srdce dokud nám nezavřeli před nosem krám 37

38 2x :E7 E7 D A: :E7 E7 D D7: :E7 E7 D A: D7 E7 Bufet Adrie D7 A G F# F 1. V bufetu Adrie píšou se příběhy života D7 A G F# F pivo jak pomyje, voda s jarem klokotá E7 D7 deset deka sekaný co si dát? E7 D7 a jedno vodou řezaný dělá to A7 D7 A7 E7 patnáct padesát, patnáct padesát Mezihra + fňukna : A7 D7 H7 E7 : 2. Jeden chlapík tu staví hubou, proti velký vodě hráz a taky je tu smutnej šťudák, je jako by po něm přešel mráz asi u zkoušky zahodil všechny naděje, a všechno co měl na tejden tady proleje a až půjde spát bude pořád slyšet, patnáct padesát. 3. V bufetu Adrie stojí kluk s žiletkou na krku spláchne pivem rohlík a podrbe se v rozkroku a tlustá Máňa stěží potlačuje pláč co ten její, co ten parchant je sakra zač a Máňa kapesník žmoulá - "To bude dobrý Máňo" 4. V bufetu Adrie blíží se zavírací hodina jeden chlapík, ten co se moc nemyje celej život proklíná vona byla kráva a von byl vůl, neměla ho ráda tak vypadnul strašně praštil pěstí až se zatřás celej stůl. 38