NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/0000(INI) o možném přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015 (2014/0000(INI))

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Hospodářský a měnový výbor /0000(INI) NÁVRH ZPRÁVY o možném přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015 (2014/0000(INI)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodaj: Werner Langen PR\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...6 PE v /9 PR\ doc

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o možném přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015 (2014/0000(INI)) Evropský parlament, s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o návrhu rozhodnutí Rady o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna , s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o rozšíření eurozóny 2, s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007 o zlepšení způsobu konzultace Parlamentu v postupech týkajících se rozšíření eurozóny 3, s ohledem na čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na článek 83 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že právní podmínky pro přijetí eura jsou stanoveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU, článek 140) a v protokolu č. 13 o kritériích konvergence a že pro přijetí eura musí být udržitelným způsobem plněna čtyři konvergenční kritéria (dosažení vysokého stupně cenové stability, dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, dodržování normálních fluktuačních rozpětí stanovených mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému a dlouhodobých úrokových sazeb); B. vzhledem k tomu, že euro je měnou EU a že všechny členské státy EU, které splňují kritéria konvergence, musí v zásadě přijmout euro, přičemž výjimky existují pouze pro Dánsko a Spojené království; C. vzhledem k tomu, že Litva sama usiluje o přijetí eura ke dni 1. ledna 2015; D. vzhledem k tomu, že posouzení prováděné Komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) ani příslušné konečné údaje konvergenční zprávy z roku 2014 nejsou dosud k dispozici, a že tato zpráva tak může vycházet pouze z údajů zimní prognózy na rok 2014; 1. podporuje na základě předběžné kontroly skutečností přijetí eura v Litvě ke dni 1. ledna 2015; 2. konstatuje, že Litva sice podle poslední konvergenční zprávy z roku 2012 nesplňovala všechna kritéria konvergence pro přijetí eura, avšak litevská vláda i obyvatelstvo od té doby vyvinuly velké úsilí o to, aby byla podle zimní prognózy na rok 2014 všechna tato kritéria splněna; DOC+XML+V0// Úř. věst. C 298E, , s Úř. věst. C 146E, , s PR\ doc 3/9 PE v01-00

4 3. vítá skutečnost, že průměrná míra inflace měřená v průběhu posledního roku činila v Litvě v únoru ,9 %, a tato země tak splňuje toto konvergenční kritérium; 4. vítá, že podle zimní prognózy na rok 2014 činí litevský veřejný dluh za rok ,5 % hrubého domácího produktu a schodek 2,7 %, což znamená, že i toto konvergenční kritérium může Litva splnit; 5. vítá, že směnný kurz litevského litasu vůči euru není vystaven žádným tlakům, a Litva tak splňuje i toto konvergenční kritérium; 6. vítá, že podle příslušných údajů Evropské centrální banky z února 2014 činí průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba v Litvě 3,8 %, a Litva tak splňuje i toto konvergenční kritérium; 7. s potěšením konstatuje, že Litva podle Evropské komise nevykazuje žádné makroekonomické nerovnováhy; 8. vítá, že litevský parlament dne 23. ledna 2014 přijal úpravu několika zákonů s cílem převést všechna aktiva v účetní rozvaze litevské národní banky, a to i nemovitosti, do vlastnictví národní banky, a zajistit tak její nezávislost; 9. bere na vědomí, že litevský parlament začne v březnu 2014 projednávat návrh zákona o přijetí eura, jenž má upravovat postup přijetí eura, přechod z litasu na euro a ukončení národní měny, jakož i další praktické a technické aspekty spojené s přijetím eura; 10. konstatuje, že řízení vedené proti Litvě kvůli příliš vysokému rozpočtovému schodku bylo dne 21. června 2013 zastaveno; konstatuje rovněž, že Evropská komise a Evropská rada ve zprávě z listopadu 2013 potvrzují, že Litva vyvíjí ambiciózní úsilí o fiskální konsolidaci; 11. konstatuje, že Litva se vyznačuje vysokou energetickou závislostí, a proto patří k členským státům, jejichž bezpečnost dodávek je nejvíce ohrožena, přičemž Litva je mimořádně závislá především na Rusku; 12. vyjadřuje politování nad tím, že k této závislosti přispěl i požadavek EU na urychlené vyřazení dvou jaderných elektráren z provozu, což vedlo k výraznému nárůstu výroby elektřiny ze zemního plynu; 13. konstatuje, že i přes dosažený pokrok se Litva z tohoto důvodu v rámci EU vyznačuje poměrně vysokou energetickou náročností; konstatuje rovněž, že spotřební koš litevských spotřebitelů se vyznačuje vysokým podílem energií; 14. vítá, že si je litevská vláda vědoma problémů své země v oblasti energetiky a snaží se je řešit široce orientovanou národní strategií pro zajištění energetické nezávislosti ; rovněž vítá, že Litva aktivně podporuje oddělení v odvětví plynárenství (v souladu se třetím energetickým balíčkem EU); 15. konstatuje, že litevský finanční systém je likvidní a dostatečně kapitalizovaný; dále konstatuje, že v litevském finančním odvětví převládají skandinávské banky, které PE v /9 PR\ doc

5 ovládají přibližně 90 % trhu; konstatuje rovněž, že podle posledních údajů litevské národní banky vykazuje Litva v mezidobí mírně klesající úroveň likvidity ve výši 38,3 % (třetí čtvrtletí roku 2013), pokles počtu nesplácených úvěrů i klesající poměr úvěrů a vkladů; 16. lituje skutečnosti, že více než polovina litevských občanů se v průzkumu mínění provedeném v květnu 2013 vyjádřila proti přijetí eura; doufá však, že jakmile bude možné zahájit informační kampaně o přijetí eura, postoj obyvatelstva se v průběhu roku 2014 podstatně zlepší; vítá, že litevská vláda je jednoznačně pro přijetí eura. PR\ doc 5/9 PE v01-00

6 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Právní podmínky pro přijetí eura jsou stanoveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a v protokolu č. 13 o kritériích konvergence. Litva je jednou ze zemí, jimž byla v souvislosti s přijetím eura přiznána výjimka. Evropská centrální banka a Komise musí alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na nějž se vztahuje výjimka, podávat Radě zprávu o pokroku dosaženém členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Příští konvergenční zprávy podle čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) mají být předloženy v červnu Předpokládá se, že tato konvergenční zpráva potvrdí, že Litva splňuje maastrichtská kritéria. Podle čl. 140 odst. 2 SFEU rozhoduje Rada na základě zpráv Komise a ECB a po konzultaci s Evropským parlamentem na návrh Komise kvalifikovanou většinou o tom, které členské státy, na něž se vztahuje výjimka, splňují podmínky vyplývající z kritérií uvedených v odstavci 1, a tím ruší výjimku pro dotčený členský stát. Evropský parlament musí konvergenční zprávu se souvisejícím návrhem právního aktu projednat a vydat stanovisko. V letošním roce však kvůli evropským volbám, které se uskuteční v květnu 2014, nemá k dispozici mnoho času, neboť na jedné straně musí mít dotčený členský stát (Litva) 6 měsíců na efektivní přípravu na přijetí eura, na straně druhé se Evropský parlament sejde v novém složení teprve dne 1. července 2014, kdy může zahájit svou činnost. Z těchto důvodů Parlament podpoří urychlené přijetí rozhodnutí, ačkoli v minulosti opakovaně oprávněně zazněla kritika napjatého časového plánu pro rozhodování o přistoupení. Výbor ECON a zpravodaj proto svou práci zahájí ještě v nynějším legislativním období s cílem poskytnout nově složenému Parlamentu, jenž se sejde v červenci 2014, předběžné politické doporučení, které však nebude právně závazné. Na březen 2014 jsou kromě této zprávy naplánována i slyšení za účasti zástupců litevských orgánů (ministra financí a ředitele národní banky) a Komise. Má-li být přijetí eura navrženo ke dni 1. ledna 2015, musí Parlament v novém složení v červenci 2014 zákonný postup schválit ve zrychleném řízení. Nově zvolený Parlament tak bude mít jen velmi málo času na přijetí stanoviska, o němž bude hlasováno v rámci postupu pro naléhavé případy. Ve srovnání s běžným harmonogramem jsou s tímto postupem bohužel spojena podstatná omezení. Je však nezbytné respektovat jazykový režim. Pokud jde o splnění konvergenčních kritérií podle čl. 140 odst. 1 SFEU, zpravodaj v březnu 2014 předběžně poznamenává: 1. Slučitelnost vnitrostátních právních předpisů s článkem 130 a 131 a se statutem ECB Je nezbytné zajistit slučitelnost s právními normami SFEU (články 123, 124 a 130) a statutem ESCB (články 7, 12.1, 14.2, 14.3 a 37). Dne 23. ledna 2014 schválil litevský parlament (Seimas) změny několika zákonů, které litevské národní bance umožňují volně disponovat svými aktivy a upravují pravomoci PE v /9 PR\ doc

7 vnitrostátního kontrolního úřadu týkající se kontroly národní banky. Tyto změny stanoví, že veškerá aktiva v účetní rozvaze národní banky, a to i nemovitosti, náležejí národní bance (majetek), která s nimi může volně disponovat. Podle platných právních předpisů jsou tato aktiva ve vlastnictví státu a národní banka je na základě práva o důvěře pouze spravuje. Bude nezbytné přezkoumat schválenou právní situaci a ustanovení týkající se slučitelnosti s články 130 a 131, jakož i se statutem ECB, z hlediska přijetí eura. Na jaře (březen 2014) začne litevský parlament (Seimas) projednávat návrh zákona o přijetí eura. Návrh vymezuje postup příprav na přijetí eura, přechod z litasu na euro, ukončení národní měny, jakož i další praktické aspekty spojené s přijetím eura. Návrh zákona bude postoupen ECB k vyjádření stanoviska. I Evropský parlament bude muset tyto texty přezkoumat. 2. Dosažení vysokého stupně cenové stability Ve stanoveném termínu (březen 2014) však nelze provést žádné konečné hodnocení kritéria cenové stability, neboť bude hodnoceno v červnu na základě údajů i z dubna 2014 podle dvanáctiměsíčního průměru inflace měřené indexem HICP. Pokud bychom však pro informaci propočet provedli již v březnu 2014, lze konstatovat, že v referenčním období od února 2013 do ledna 2014 činil dvanáctiměsíční průměr inflace měřené indexem HICP v Litvě 0,93 %, a byl tedy nižší než referenční hodnota 1,54 %. Výpočet referenční hodnoty byl proveden na základě tří členských států s nejlepšími hodnotami, přičemž v tomto případě se jedná o Lotyšsko, Kypr a Bulharsko. Jakožto země, která se svými hodnotami velmi vzdaluje, nebylo ve výpočtu zohledněno Řecko. I když by podle očekávání měla současná velmi nízká inflace HICP růst, podle prognóz by měla Litva i v nadcházejících měsících nadále zůstávat pod referenční hodnotou. Obezřetnou rozpočtovou politikou by bylo možné zachovat udržitelnou cenovou stabilitu v dlouhodobém výhledu. 3. Dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí Ze zimní prognózy na rok 2014 (z února 2014) vyplývá, že v referenčním roce 2013 činil litevský schodek veřejných financí 2,7 % HDP (referenční hodnota 3 %) a podle Komise má i nadále klesat. Míra hrubého dluhu ve výši 39,5 % HDP je rovněž hluboko pod referenční hodnotou 60 %. Ode dne 21. června 2013 již není proti Litvě vedeno řízení kvůli příliš vysokému rozpočtovému schodku. Rada, resp. Komise v rámci posledních doporučení pro jednotlivé země (z července 2013), jakož i ve zprávě z listopadu 2013 potvrzují, že Litva od roku 2009 vyvinula ambiciózní úsilí o fiskální konsolidaci. Zazněla však i výtka, že Litva stále nedisponuje dostatečnými fiskálními možnostmi, jak reagovat na nepříznivé otřesy. Rada i Komise se domnívají, že existuje prostor pro zmírnění narušování soutěže daňovým systémem a další pokrok v dodržování daňových předpisů. 4. Dodržování normálních fluktuačních rozpětí stanovených mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu minimálně dvou předchozích let Litevská měna litas se k mechanismu směnných kurzů připojila dne 28. června Střední kurz měny vůči euru činí 3,45280 a kvůli režimu pevného směnného kurzu nebyla přípustná standardní rozpětí ± 15 % využívána, nebyly ani zpozorovány žádné výkyvy. Při vstupu do mechanismu směnných kurzů se orgány jednostranně zavázaly k udržování pevného PR\ doc 7/9 PE v01-00

8 směnného kurzu v rámci tohoto mechanismu. V případě režimu pevného směnného kurzu tak do popředí vystupují devizové rezervy, které přispívají k důvěryhodnosti pevných směnných kurzů. Ani v tomto ohledu nebyly v případě Litvy zjištěny žádné problémy, a proto tato země toto kritérium splňuje. 5. Stálost konvergence, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb se posuzuje na základě výnosů na sekundárních trzích připadajících na jeden referenční vládní dluhopis se zbytkovou splatností kolem 10 let. Podle poslední konvergenční zprávy se dlouhodobé nominální úrokové sazby již v roce 2012 nacházely v přípustném rozpětí, a splňovaly tedy příslušná kritéria konvergence. Pokud bychom však pro informaci propočet provedli v únoru 2014, lze konstatovat, že v referenčním období od února 2013 do ledna 2014 činil litevský dvanáctiměsíční průměr 3,8, a byl tedy nižší než referenční hodnota 5,4 %, která byla vypočtena na základě hodnot týchž zemí jako v případě kritéria cenové stability, tj. Lotyšska, Kypru a Bulharska. Vzhledem ke zvláštním poměrům na Kypru je třeba tuto zemi za určitých podmínek považovat za zemi, která se svými hodnotami velmi vzdaluje, a proto byla hodnota 5,4 % vypočtena na základě hodnot Lotyšska a Bulharska. 6. Hospodářská integrace a konvergence (čl. 140 odst. 1 poslední odrážka) 6.1 Makroekonomické nerovnováhy Podle Komise nevykazuje Litva žádné makroekonomické nerovnováhy. Ve své analýze, z níž vycházejí doporučení pro jednotlivé země vydaná v červenci 2013, však Komise konstatuje: Litva stojí před důležitými úkoly týkajícími se prorůstové fiskální konsolidace a udržitelnosti veřejných financí, nezaměstnanosti a sociálního vyloučení a propojení energetiky a energetické účinnosti. 6.2 Finanční stabilita V září 2013 MMF konstatoval, že litevský finanční systém je likvidní a dostatečně kapitalizovaný. Litevskému finančnímu odvětví i nadále dominují skandinávské banky, které ovládají přibližně 90 % trhu. Podle posledních údajů litevské národní banky vykazuje Litva v mezidobí mírně klesající úroveň likvidity ve výši 38,3 % (třetí čtvrtletí roku 2013), pokles počtu nesplácených úvěrů i klesající poměr úvěrů a vkladů. Evropská komise vyzvala Litvu, aby věnovala větší pozornost zajištění dostatečné úvěrové nabídky pro malé a střední podniky. Rovněž má pokračovat v podpoře investic a hospodářského růstu, neboť v roce 2012 nebyl kvůli špatnému poměru nabídky a poptávky zaznamenán žádný nárůst úvěrů. 7. Energetika jako zvláštní výzva Litva se vyznačuje vysokou energetickou závislostí: Patří k členským státům EU, jejichž bezpečnost dodávek je nejvíce ohrožena. V případě ropy a plynu je zcela závislá na jediném zahraničním dodavateli (ruském státním podniku Gazprom). S jinými zeměmi EU nemá žádné propojovací vedení. PE v /9 PR\ doc

9 Výrazně se zvýšil především podíl plynu, jenž má vyrovnat vyřazení dvou jaderných elektráren z provozu, což požadovala EU. I přes dosažený pokrok se Litva v rámci EU vyznačuje poměrně vysokou energetickou náročností. Spotřební koš litevských spotřebitelů se vyznačuje vysokým podílem energií. Kancelář litevského prezidenta dne 8. února 2014 oznámila, že německá Spolková vláda vítá oddělení v litevském odvětví plynárenství (v souladu se třetím energetickým balíčkem EU). Podle plánu litevské vlády má Gazprom do listopadu odejít ze společnosti Amber Gas provozující plynárenskou přepravní soustavu. Jeho současný podíl činí 37 %. Společnost E.ON navíc v soudním řízení podpoří energetickou společnost Lietuvos Dujos (v níž E.ON vlastní podíl ve výši 38,9 %) proti monopolistickým praktikám Gazpromu. Litevská vláda si je vědoma problémů své země v oblasti energetiky a snaží se je řešit široce orientovanou národní strategií pro zajištění energetické nezávislosti. Tato strategie je koncipována do roku 2020 a stanoví nejrůznější opatření pro oblast elektřiny, plynu a ropy, mimo jiné rozvoj obnovitelných zdrojů energie, výstavbu nové jaderné elektrárny, vybudování nových elektrických sítí a plynárenských přepravních soustav se sousedními zeměmi a terminálů LNG. 8. Veřejné mínění a politické diskuse V květnu 2013 se více než polovina, 52 %, dotázaných občanů Litvy (1029) vyslovila proti vstupu své země do eurozóny, 40 % bylo pro a 8 % nebylo rozhodnuto. Nezbývá než doufat, že jednoznačný cíl litevské vlády přijmout euro ke dni 1. ledna 2015 povede k jeho větší podpoře. PR\ doc 9/9 PE v01-00