Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem pro rok 2010

Transkript

1 Krajský úřad Libereckého kraje Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem pro rok 2010 Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a Liberec 2 tel.: fax: leos.krecek@kraj-lbc.cz IČ:

2 1. Úvod Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje vydává v přenesené působnosti krajskou metodiku rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi v Libereckém kraji a Libereckým krajem (dále školy a školská zařízení). Nedílnou součástí je soustava krajských normativů. Krajská metodika rozpisu přímých výdajů vychází: ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména 160 až 163; z vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů; ze směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j / , kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle kterých provádějí obecní úřady obcí srozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu podle 161 odst. 7 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.; z Principů rozpisu rozpočtu a rozpisu rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celku na rok 2010 v úrovni MŠMT KÚ čj / Dle této metodiky postupuje odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, školy a školská zařízení. 2. Hlavní aspekty rozpisu rozpočtu ve vztahu k republikovým normativům Základním principem rozpisu přímých výdajů školám a školským zařízením je v souladu s 161 školského zákona normativní rozpis z MŠMT na kraje prostřednictvím republikových normativů. Republikové normativy stanovují výši přímých výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. 2.1 Výkony Normativní rozpis přímých výdajů prostřednictvím republikových normativů se odvíjí od počtu dětí, žáků a studentů příslušné věkové kategorie, v případě Libereckého kraje je situace v této oblasti následující: 3 5 let , ,0 271,5 2,1% 6 14 let , , ,8-3,1% let , ,0-355,0-2,1% let 501,0 489,0-12,0-2,4% 3 18 let v KZÚV 240,0 240,0 0,0 0,0% celkem , , ,3-1,8% V případě věkové kategorie 3 5 let (zpravidla děti účastnící se předškolního vzdělávání) pokračuje pozitivní trend růstu výkonů rozhodných pro rozpis rozpočtu, naopak ve dvou rozhodných 2

3 kategoriích 6 14 let a let se nadále nepříznivě promítá demografický vývoj. V případě kategorie let oproti předchozímu roku došlo k mírnému poklesu. Tato skutečnost se promítá do možností rozpisu přímých výdajů zejména v těch oblastech, které nejsou nositelem výkonu, zejména tedy základní umělecké vzdělávání, zájmové vzdělávání, jiné než denní formy středního vzdělávání, neboť ty jsou financovány v rámci částky určené pro děti, žáky a studenty příslušné věkové kategorie. 2.2 Republikové normativy Republikové normativy, po promítnutí relevantním změn ve srovnání s rokem 2009, znamenají v oblasti mzdových prostředků vč. odvodů následující zvýšení: 3 5 let , , ,0 6,6% 6 14 let , , ,0 6,5% let , , ,8 5,0% let , , ,0 4,6% 3 18 let v KZÚV , , ,0 4,9% Do tohoto zvýšení je ovšem promítnuto zvýšení mzdových prostředků v souvislosti s rozvojovými programy Zvýšení nenárokových složek platů a motivačních složek mezd pedagogických pracovníků s ohledem na kvalitu jejich práce (I. a II. etapa) a Posílení úrovně odměňování nepedagogických pracovníků (I. a II. etapa), které v roce 2010 již nebudou ze strany MŠMT realizovány. V případě republikových normativů ostatních neinvestičních výdajů došlo k dalšímu meziročnímu poklesu, neboť disponibilní zdroje ONIV pro regionální školství neumožňují posílení tohoto ukazatele. 3 5 let 417,0 348,0-69,0-16,5% 6 14 let 931,7 748,0-183,7-19,7% let 1 065,8 857,0-208,8-19,6% let 682,8 558,0-124,8-18,3% 3 18 let v KZÚV 2 213, ,0-354,4-16,0% K minimální změně dochází ve složce tzv. ONIV určených pro náhrady vzhledem k povinnosti zaměstnavatelů vyplácet zaměstnancům po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy. 3 5 let 120,0 120,0 0,0 0,0% 6 14 let 139,7 140,0 0,3 0,2% let 165,2 165,0-0,2-0,1% let 144,8 145,0 0,2 0,1% 3 18 let v KZÚV 680,4 681,0 0,6 0,1% 3

4 Meziroční pokles je tak nejvýraznější ve složce tzv. ONIV přímých, kdy meziročně došlo k poklesu o 23,2%. 3 5 let 297,0 228,0-69,0-23,2% 6 14 let 792,0 608,0-184,0-23,2% let 900,6 692,0-208,6-23,2% let 538,0 413,0-125,0-23,2% 3 18 let v KZÚV 1 533, ,0-355,0-23,2% 2.3 Limit počtu zaměstnanců Součástí republikových normativů je i vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii. Pro rok 2010 byl tento limit ve všech kategoriích pro republikové normativy snížen o 1,5 %: 3 5 let 140,6 138,5-2,1-1,5% 6 14 let 129,2 127,3-1,9-1,5% let 148,1 145,9-2,2-1,5% let 117,5 115,8-1,8-1,5% 3 18 let v KZÚV 716,3 705,6-10,7-1,5% 3. Meziroční srovnání celkových objemů rozpisu rozpočtu Po promítnutí výše uvedených změn změn v oblasti výkonů rozhodných pro republikové normativy, začlenění prostředků předchozích rozvojových programů do rozpisu rozpočtu, snížení přímých ONIV, změn v limitech zaměstnanců jsou objemy rozepisovaných prostředků v meziročním srovnání následující. V případě celkového objemu neinvestičních výdajů Krajský úřad Libereckého kraje má k dispozici o 3,5 % prostředků více: 3 5 let , , ,0 8,5% 6 14 let , , ,0 2,7% let , , ,0 2,3% let , ,0 391,0 1,7% 3 18 let v KZÚV , , ,0 4,7% celkem , , ,0 3,5% V oblasti mzdových prostředků se nárůst v celkových objemech pohybuje na úrovni 4,0 %, byť je potřebné opětovně poukázat na skutečnost, že tyto prostředky zahrnují předchozí rozvojové programy MŠMT. 4

5 3 5 let , , ,0 8,8% 6 14 let , , ,0 3,2% let , , ,0 2,8% let , ,0 461,0 2,1% 3 18 let v KZÚV , , ,0 4,9% celkem , , ,0 4,0% V oblasti ONIV došlo v celkovém objemu ke snížení o 25 %, přičemž při zachování objektivní nutnosti prostředků vynakládaných prostřednictvím tzv. ONIV pro náhrady je negativní dopad realizován v oblasti tzv. přímých ONIV. 3 5 let 3 880, ,0-840,0-21,6% 6 14 let , , ,0-25,6% let , , ,0-24,8% let 270,0 202,0-68,0-25,2% 3 18 let v KZÚV 368,0 283,0-85,0-23,1% celkem , , ,0-25,0% Libereckému kraji byl pro rok 2010 stanoven jako celkový závazný limit 9 071,0 zaměstnanců (v roce 2009 se jednalo o 9 374,2 zaměstnanců, tj. pro rok 2010 je limit zaměstnanců o 303,2 nižší). 3 5 let 1 836, ,6 10,0 0,5% 6 14 let 4 846, ,0-219,6-4,5% let 2 460, ,5-88,7-3,6% let 58,9 56,6-2,3-3,9% 3 18 let v KZÚV 171,9 169,3-2,6-1,5% celkem 9 374, ,0-303,2-3,2% 4. Rozpis rozpočtu přímých výdajů školám a školským zařízením Rozpis rozpočtu přímých výdajů školám a školským zařízením se uskutečňuje zásadně normativním způsobem v závislosti na počtu jednotek výkonu a stanovených normativech. V souladu s 3, odst. 1 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, byly pro rok 2010 stanoveny krajské normativy pro jednotky výkonu, které jsou u škol a školských zařízení v rámci kraje realizovány. Komentář ke stanovení krajských normativů je uveden ve 5. kapitole, hodnoty krajských normativů jsou uvedeny v příloze této metodiky. Pro stanovení rozpočtu přímých výdajů škol a školských zařízení na rok 2010 je rozhodující počet dětí, žáků, studentů, stravovaných a ubytovaných uvedený ve statistických výkonových výkazech ve školním roce 2009/2010. V případě, že údaje uvedené ve statistických výkonových výkazech překračují údaje uvedené ve školském rejstříku, je vsouladu s 160, odst. 3 zákona 561/2004 5

6 Sb., školský zákon základem pro rozpis rozpočtu údaj uvedený ve školském rejstříku. Výkony nad rámec kapacity nemohou být v žádném případě financovány. Ředitelé škol a školských zařízení jsou plně zodpovědní za správnost údajů uvedených ve statistických výkonových výkazech a výkazech o pracovnících a mzdových prostředcích P1-04. Úprava rozpočtu přímých výdajů v průběhu kalendářního roku z důvodu změn v počtu dětí, žáků, studentů, stravovaných a ubytovaných bude prováděna zpravidla ktermínu zahájení nového školního roku. Výjimkou jsou zásadní změny výkonů v mateřských školách v průběhu roku, které mají podstatný vliv na objem přidělených prostředků, dále pak skutečnosti související s nově zařazenými dětmi či žáky do kategorie dětí či žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ředitelé škol a školských zařízení nesmí bez předchozího projednání a souhlasu krajského úřadu realizovat jakékoliv činnosti, jejichž dopadem je vyšší potřeba finančních prostředků v oblasti přímých výdajů. Požadavky bez předchozího souhlasu nebudou akceptovány. 4.1 Závazné ukazatele rozpočtu Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje stanovuje při rozpisu rozpočtu pro rok 2010 závazné ukazatele ve struktuře: limit počtu zaměstnanců přímé neinvestiční výdaje celkem, z toho: prostředky na platy prostředky na ostatní osobní náklady 4.2 Orientační ukazatele rozpočtu Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje stanovuje při rozpisu rozpočtu pro rok 2010 orientační ukazatele ve struktuře: zákonné odvody (34% z objemu MP) příděl do FKSP (2% z objemu platů) ONIV normativní ONIV náhrady (0,42% ze mzdových prostředků) Při nedočerpání některého z orientačních ukazatelů lze úsporu využít v rámci ostatních orientačních ukazatelů. Závazný je pouze jejich součet. 5. Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů Pro stanovení krajských normativů jsou rozhodnými ukazateli: průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 pedagogického pracovníka (Np), průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka (No), průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp), průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po), průměrná roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV). 6

7 5.1 Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadající na 1 pedagogického pracovníka Východiskem pro stanovení ukazatelů průměrného počtu jednotek výkonu připadajících na 1 pedagogického pracovníka (Np) v souladu s 2 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, jsou hodnoty: průměrného počtu dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání v rámci kraje nebo ve třídě nebo oddělení v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje (Ž), a to na základě údajů zjištěných v příslušných statistických výkonových výkazech; průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě, studijní skupině nebo oddělení za týden vyplývajícího z příslušného vzdělávacího programu nebo oboru vzdělání, včetně nezbytného dělení tříd, studijních skupin nebo oddělení (H); průměrného týdenního rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků (VP), stanoveného na základě nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajících na 1 pedagogického pracovníka (Np) byl stanoven u jednotlivých druhů a typů škol a školských zařízení následovně: a) mateřské školy V souladu s 2, odst. 3 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, byl ukazatel Np s přihlédnutím k hodnotám Np stanovených u ostatních krajů v roce 2010 stanoven jako soubor šesti na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na základě těchto hodnot. Ž VP do 13 dětí 13,00 24,60 do 24 dětí 20,10 24,60 do 90 dětí 22,70 27,68 do 126 dětí 24,12 28,40 nad 126 dětí 23,62 28,70 Samostatně jsou stanoveny hodnoty Np v případě dětí ve třídách nebo školách s polodenním provozem a vpřípadě dětí, kterým je délka docházky omezena na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně, a to na úrovni 50% hodnoty Np pro mateřské školy či třídy s celodenním provozem. Hodnota Np se plynule mění podle počtu dětí. b) základní školy Stanovení hodnot Np je provedeno samostatně pro 1. stupeň a 2. stupeň základních škol a samostatně pro základní školy tvořené pouze třídami 1. stupně. V případě 1. stupně základních škol jako soubor pěti na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na základě těchto hodnot (hodnota H je uvažována jako konstantní ve výši 26 hodin): Ž VP do 85 žáků 17,00 19,79 do 170 žáků 23,43 20,54 do 255 žáků 23,78 20,93 do 340 žáků 24,14 21,07 do 600 žáků 24,16 21,19 7

8 V případě 2. stupně základních škol jako soubor pěti na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na základě těchto hodnot (hodnota H je uvažována ve výši 35,5 hodin, v případě škol s více než 272 žáky 2. stupně pak 37,5): Ž VP do 68 žáků 17,00 19,96 do 136 žáků 21,14 20,90 do 204 žáků 24,00 21,06 do 272 žáků 24,40 21,25 nad 272 žáků 26,53 21,36 V případě základních škol tvořených pouze třídami 1. stupně byly hodnoty Np ponechány na úrovni roku c) základní školy speciální Stanovení hodnoty Np v případě základních škol speciálních je provedeno na základě průměrného počtu žáků ve třídě ve výši 5,52, počtu hodin dle vzdělávacího programu pomocné školy 27,5 a rozsahu vyučovací povinnosti ve výši 20 hodin. d) přípravné třídy základní školy Hodnota Np byla stanovena z následujících hodnot: Ž = 12, VP = 21, H = 23,6. e) střední školy Hodnota Np je stanovena pro jednotlivé obory vzdělání jako konstantní, a to na základě vztahu Np = (Ž * VP) / H. V případě oborů, v nichž je součástí vzdělávání praktické vyučování, je stanoven samostatný krajský normativ pro teoretické a praktické vyučování, obdobně je postupováno v případě šestiletých a osmiletých gymnázií, kde je krajský normativ stanoven samostatně pro vyšší a nižší stupeň (viz 3, odst. 3 a 4 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech). Hodnota Ž vyplývá ze statistických výkonových výkazů S 8 01, oddílů VII a VIIa, s možností uplatnění limitu uvedeného v 5, odst. 1 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. Hodnota VP je s přihlédnutím ke snížené míře vyučovací povinnosti vedoucích pracovníků v případě teoretického vyučování stanovena na 20,30, v případě praktického vyučování na 30,46 hodin přímé vyučovací povinnosti týdně. Hodnota H byla stanovena na základě rozboru učebních plánů pro jednotlivé obory vzdělání, v případě oborů, pro něž již byly vydány rámcové vzdělávací programy, byly použity hodnoty H uvedené v příslušných rámcových vzdělávacích programech. V případě oborů, v nichž budou od vzděláváni žáci dle rámcových vzdělávacích programů, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu bude postupovat obdobně, tj. na základě hodnot H uvedených v příslušných rámcových vzdělávacích programech a aktuálního průměrného počtu žáků ve třídě příslušného oboru v rámci kraje. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ukládá stanovit pro každý obor vzdělání pouze 1 krajský normativ, je nutno v případě oborů podle učebních plánů (nikoli dle rámcových vzdělávacích programů), jejichž učební plán předepisuje výuku řízení motorových vozidel a kurz svařování, zakomponovat tuto skutečnost do krajského normativu. V případě výuky řízení motorových vozidel je tato situace řešena v návaznosti na zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, následovně: 8

9 počet hodin, včetně nezbytného dělení, je při konstrukci výuky zabezpečované pro 30 žáků následující: skupina řidičského oprávnění teoretická výuka 1 praktická výuka 2 B C T počet hodin je následně při uvažované 20 hodinové vyučovací povinnosti učitele střední školy a 33 hodinové vyučovací povinnosti učitele předmětu řízení motorových vozidel v praktickém vyučování podkladem pro stanovení úvazku pedagogického pracovníka přepočteného na celý rok; s ohledem na skutečnost, že výuky řízení motorových vozidel se neúčastní všichni žáci předmětného oboru, ale v případě tříletých oborů vzdělání cca jedna třetina a v případě čtyřletých oborů vzdělání cca jedna čtvrtina, je hodnota ukazatele Np pro potřeby zabezpečení výuky řízení motorových vozidel zvýšeny trojnásobně, resp. čtyřnásobně; výsledné hodnoty Np pro potřeby zabezpečení výuky řízení motorových vozidel jsou určeny pro rok 2010 následovně: teoretická výuka skupina řidičského oprávnění tříleté obory čtyřleté obory praktická výuka tříleté obory čtyřleté obory B 1650, ,00 114,50 152,66 C 1414, ,71 173,78 231,70 T 1142, ,08 146,28 195,04 hodnota Np pro obor středního vzdělání je následně dána souběhem normativních ukazatelů Np a Np pro potřeby zabezpečení výuky řízení motorových vozidel vyjádřeným vztahem (Np * Np pro potřeby zabezpečení výuky řízení motorových vozidel) / (Np + Np pro potřeby zabezpečení výuky řízení motorových vozidel), a to odděleně pro hodnoty Np pro teoretické a pro praktické vyučování. V případě kurzu svařování při využití těchto hodnot: 40 hodin teoretické výuky a při nezbytném dělení 360 hodin praktické výuky shodným způsobem: teoretická výuka praktická výuka kurz svařování tříleté obory čtyřleté obory tříleté obory čtyřleté obory 1485, ,00 272,25 363,00 f) nástavbové studium Hodnota Np je v případě nástavbového studia v denní formě vzdělávání stanovena shodným způsobem jako v případě oborů středního vzdělávání. Vpřípadě jiných forem vzdělávání je stanoven násobek uvedený v 6. kapitole této metodiky. 1 Zahrnuje výuku předpisů o provozu vozidel, výuku o ovládání a údržbě vozidla, výuku teorie a zásad bezpečné jízdy, výuku zdravotnické přípravy a opakování a přezkoušení. 2 Zahrnuje praktický výcvik v řízení vozidla, praktický výcvik údržby vozidla a praktický výcvik zdravotnické přípravy. 9

10 g) základní umělecké školy Hodnota Np vychází z průměrných počtů hodin v jednotlivých oborech základního uměleckého vzdělávání dle učebních plánů pro základní umělecké školy s ohledem na stupně, které jsou v jednotlivých oborech zastoupeny. obor Np 2009 Np 2010 hudební obor individuální 21,00 21,00 hudební obor kolektivní 92,06 93,24 literárně-dramatický obor 45,83 46,10 taneční obor 58,18 72,51 výtvarný obor 78,38 78,24 h) vyšší odborné školy Hodnota Np je stanovena shodným způsobem jako v případě oborů středního vzdělávání. Nezohledňuje však vliv snížené míry vyučovací povinnosti v případě vedoucích pracovníků, neboť vzhledem k tomu, že vyšší odborné školy zřizované Libereckým krajem jsou ve všech případech součástí právnických osob vykonávajících činnost střední školy je vliv této skutečnosti již plně zahrnut v hodnotách Np pro obory středního vzdělávání. ch) pedagogicko-psychologické poradny Hodnota Np se odvíjí od počtu potenciálních klientů, tj. dětí, žáků a studentů v dané spádové oblasti. Hodnota Np zůstala zachována na úrovni roku i) speciálně-pedagogická centra Hodnota Np se odvíjí od počtu potenciálních klientů se speciálními vzdělávacími potřebami v relevantním typu postižení. Hodnota Np zůstala zachována na úrovni roku j) střediska volného času Hodnota Np se odvíjí od rámcového počtu potenciálních klientů, tj. žáků a studentů v dané spádové oblasti. Do výsledné hodnoty Np je promítnuta změna limitu zaměstnanců uvedená v kapitole 2.3. k) školní klub Hodnota Np je zachována ve výši roku l) školní družiny Hodnota Np byla stanovena jako funkční závislost na počtu jednotek a vnávaznosti na níže uvedené hodnoty průměrného počtu účastníků v oddělení s uplatněním limitu uvedeného v 5, odst. 1 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, počtu hodin a vyučovací povinnosti: m) přípravný stupeň základní školy speciální Hodnota Np je zachována ve výši roku Ž H VP do 86 účastníků 30,00 26,00 27,59 nad 86 účastníků 30,00 26,00 27,93 nad 180 účastníků 30,00 25,00 27,88 n) domovy mládeže Hodnota Np je stanovena jako soubor čtyř na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na základě těchto zjištěných hodnot: 10

11 Ž VP do 20 ubytovaných 20,00 16,19 do 100 ubytovaných 22,56 25,23 do 240 ubytovaných 27,68 27,64 nad 240 ubytovaných 29,50 28,99 Hodnota Np je shodná pro ubytované, kteří jsou žáky středních škol, a pro ubytované, kteří jsou studenty vyšších odborných škol. o) dětské domovy Hodnoty Np vycházejí ze shodných parametrů stavených v soustavě krajských normativů v roce 2009, avšak do výsledné hodnoty Np je promítnuta změna limitu zaměstnanců uvedená v kapitole Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajících na 1 nepedagogického pracovníka V případě ukazatele průměrného počtu jednotek výkonu připadajících na 1 nepedagogického pracovníka došlo až na výjimečné případy k promítnutí změny limitu zaměstnanců uvedené v kapitole 2.3, tj. výsledná hodnota No je meziročně vyšší o 1,5 %. 5.3 Ukazatel průměrného měsíčního platu pedagogického a nepedagogického pracovníka Hodnoty průměrného měsíčního platu pedagogického pracovníka (Pp) a nepedagogického pracovníka (Po) jsou odvozeny od skutečnosti dosažené v roce Ukazatel průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadajících na jednotku výkonu (ONIV normativní) Ukazatel průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadajících na jednotku výkonu (ONIV) se odvíjí od situace popsané v kapitolách 2.2 a Zvýšení ukazatele ONIV o 0,42% z normativu mzdových prostředků na náhradu mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (ONIV náhrady) Na pokrytí předpokládaného finančního dopadu nového znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnancům náhradu mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti), je zvýšen ukazatel ONIV o 0,42% z normativu MP ve všech případech. 6. Základní částka a příplatky k základním částkám 6.1 Základní finanční částka Základní finanční částka připadající na jednotku výkonu se stanoví z ukazatelů Np, No, Pp, Po a ONIV následovně: u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pedagogickými i nepedagogickými pracovníky vztahem: 12 * 1,36 * (1/Np*Pp + 1/No * Po) + ONIV normativní u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze pedagogickými pracovníky vztahem: 12 * 1,36 * 1/Np*Pp + ONIV normativní 11

12 u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze nepedagogickými pracovníky vztahem: 12 * 1,36 * + 1/No * Po + ONIV normativní 6.2 Příplatky k základním částkám V souladu s 3, odst. 6 a 7, odst. 4 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, se stanoví příplatky shodně s rokem 2009 jako násobky základní částky příslušného krajského normativu následovně. V případě 1 dítěte, 1 žáka či 1 studenta se zdravotním postižením ve speciálních třídách dle druhů zdravotního postižení: zrakové postižení 1,7 sluchové postižení 1,7 tělesné postižení 1,3 mentální postižení 0,8 vady řeči 0,8 vývojové poruchy učení a chování 0,8 těžké tělesné postižení 1,7 těžké vady řeči 1,3 těžké mentální postižení 2,0 souběžné postižení více vadami 2,0 nevidomí 2,0 neslyšící 2,0 autismus 2,0 V případě 1 dítěte, 1 žáka či 1 studenta se zdravotním postižením individuálně integrovaného dle druhů zdravotního postižení: zrakové postižení 0,80 sluchové postižení 0,80 tělesné postižení 0,65 mentální postižení 0,40 vady řeči 0,20 vývojové poruchy učení a chování 0,20 těžké tělesné postižení 1,00 těžké vady řeči 0,65 těžké mentální postižení 1,50 souběžné postižení více vadami 1,50 nevidomí 1,50 neslyšící 1,50 autismus 1,50 V případě 1 dítěte či 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení, ve výši 0,35. 12

13 V případě 1 žáka ve školní družině, který se zároveň vzdělává v základní škole speciální, jako násobek dle druhu zdravotního postižení uvedený výše. V případě 1 žáka ve školní družině v oddělení, které je tvořeno pouze žáky se zdravotním postižením, jako násobek dle druhu zdravotního postižení uvedený výše, nejedná-li se o žáka základní školy speciální. V případě jiné než denní formy středního vzdělávání a nástavbového studia se shodně s rokem 2009 základní částka upraví o následující násobky: večerní studium ve výši 0,4 základní částky příslušného normativu; dálkové studium ve výši 0,15 základní částky příslušného normativu. V případě školní jídelny vývařovny a školní jídelny výdejny se shodně s rokem 2009 základní částka upraví o následující násobky: školní jídelna vývařovna ve výši 0,60 základní částky příslušného normativu; školní jídelna výdejna ve výši 0,40 základní částky příslušného normativu. V případě, že se vedoucí školní jídelny vývařovny a vedoucí školní jídelny výdejny dohodnou písemnou formou na jiném rozdělení normativu, je tato možnost umožněna, avšak celkově normativ nemůže činit více než 100%. V případě základní školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka individuálně vzdělávaného dle 41 školského zákona. V případě škol, v nichž lze plnit povinnou školní docházku, se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka plnícího povinnou školní docházku v zahraničí nebo ve škole zřízené na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky, dle 38 školského zákona. 7. Postup škol a školských zařízení V případě řešení disproporcí mezi rozpisem přímých výdajů a potřebami vyplývajícími z právních předpisů bude o projednání rozpisu rozpočtu a jeho výsledcích zpracován ze strany krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností protokol, s nímž budou příslušné školy a školská zařízení prokazatelným způsobem seznámeny. V protokolu budou uvedena konkrétní opatření, kroky a termíny, jejichž realizací bude zajištěno vyrovnání se s celoročním rozpisem rozpočtu. Postup a termíny jsou uvedeny níže s ohledem na zřizovatele. Pokud bude škola nebo školské zařízení vykazovat extrémní úspory, bude krajský úřad požadovat od školy či školského zařízení rozbor finanční rozvahy, ze kterého bude patrné, že úspory nejsou provedeny na úkor kvality vzdělávání. 7.1 Školy a školská zařízení zřizovaná obcemi Školy a školská zařízení, které považují normativní rozpis rozpočtu za nepostačující k zajištění nezbytných potřeb vyplývající z právních předpisů, rámcových vzdělávacích programů či učebních dokumentů, předloží obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností porovnání finanční rozvahy s rozpisem přímých výdajů a návrh na odstranění disproporcí, a to nejdéle do 17. března

14 Obecní úřad obce s rozšířenou působností předloží nejdéle do 24. března 2010 projednané a objektivizované finanční rozvahy škol a školských zařízení, včetně jejich porovnání s rozpisem přímých výdajů, a návrhy na odstranění disproporcí odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje jako svůj návrh rozpisu rozpočtu přímých výdajů. Zároveň předloží doplňující údaje, které ovlivňují potřebu přímých výdajů. Krajský úřad provede kontrolu předložených podkladů a v případě přetrvávajících výraznějších disproporcí mezi rozpisem přímých výdajů a finanční rozvahou školy či školského zařízení projedná konkrétní opatření a postup vedoucí k odstranění těchto disproporcí s příslušnými obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Výsledky jednání s krajským úřadem včetně konkrétních opatření a postupu k odstranění disproporcí projednají obecními úřady obcí s rozšířenou působností se školami či školskými zařízeními a o výsledku jednání informují krajský úřad. Krajský úřad na základě výsledků předcházejících jednání původní rozpis přímých výdajů potvrdí nebo odpovídajícím způsobem upraví, a to nejdéle do10. dubna Školy a školská zařízení zřizované Libereckým krajem Školy a školská zařízení, které považují normativní rozpis rozpočtu za nepostačující k zajištění nezbytných potřeb vyplývající z právních předpisů, rámcových vzdělávacích nebo akreditovaných vzdělávacích programů či učebních dokumentů, předloží porovnání finanční rozvahy s rozpisem přímých výdajů a návrh na odstranění disproporcí krajskému úřadu do17. března Krajský úřad provede kontrolu podkladů, projedná konkrétní opatření a postup vedoucí k odstranění disproporcí se školami či školskými zařízeními a na základě výsledků projednání původní rozpis přímých výdajů potvrdí nebo odpovídajícím způsobem upraví, a to nejdéle do 10. dubna Příloha: Soustava krajských normativů pro rok