Noční objetí Sherrilyn Kenyon. Ajwy

Transkript

1 Ajwy 1

2 Noční objetí Sherrylin Kenyon 2

3 NIGHT EMBRACE Copyright 2003 by Sherrilyn Kenyon. All rights reserved. No part of this book may be used or reproduced in any manner whatsoever without written permission except in the case of brief quotations embodied in britical articles or reviews. For information address St. Martinś Press, 175 Fuftg Avenue, New York, NY ISBM Printed in the United States of America 3

4 St. Martinś Paperbacks edition / July 2003 St. Martinś Paperbacks are published by St. Martinś Press, 175 Fifth Avenue, New York, NY Pro mé fanoušky, kteří mě podporují a kteří mi vždy vykouzlí na tváři úsměv na konferencích, autogramiádách a když si přečtu vaše y a dopisy. Pro nakladatelství RBL Romantica a DH plakáty, jejichž přítomnost je mi vždy oporou. Pro mou rodinu a přátele, kvůli kterým můj život stojí za to. A pro mého Kima a Nancy, kteří ve mně věří, a kteří byly ochotni mi dát příležitost představit světu mou práci, a taky lidi, kteří žijí v mém srdci a mysly. Děkuji vám všem! Doufám, že každý z vás má všechny požehnání a bohatství, kterou si zasloužíte. Hugs! 4

5 Anotace Vážený čtenáři Život je skvělý. Čekám na kávu a beignetky ( cajunské koblihy.poz. překlad.), a svého nejlepšího přítele mám na telefonu. Jakmile slunce zapadne, jsem ta nejhorší věc, která se plíží po nocích: přikazuji elementům a neznám strach. Po celá staletí jsem chránil nevinné a hlídal lidstvo, ujišťoval se, že lidé jsou v bezpečí ve světě, kde si nikdy nikdo nemůže být ničím jistý. A všechno co jsem na oplátku chtěl, je kráska v červených šatech, která ode mě nechce nic víc než jednu noc. Místo toho jsem utíkal před vozem z Mardi Gras, který se mě snažil zabít, když mi krásná žena zachránila život, jen nikdy nepochopím, co mi udělala s kalhotami. Okázalá a extravagantní Sunshine Runningwolf je pro mě ideální žena. Nechce vědět co se dnes v noci stalo, nechce žádné vazby, ani dlouhodobé závazky. Ale pokaždé, když se na ni podívám, zasteskne se mi po snech, které jsem pochoval před staletími S její nekonvenčním chováním a schopností mě poplést je Sunshine ten člověk, kterého jsem tolik potřeboval. Ale milovat ji by jistě bylo její smrtí. Jsem prokletý, nikdy jsem nepoznal štěstí nebo mír, tedy ne moc 5

6 na dlouho, protože můj nepřítel se připravuje v noci, zničit nás oba. - Talon z Morrigantes Prolog po Kr. 558, GLIONNAN Vesnicí se vysoko k černé obloze vznášeli plameny, kroutily jako hadí těla na černým sametu. Kouř byl všude a zakryl všechno tmou. Talon nasál mrtvolný, všudepřítomný pach a věděl, že měl by být tím pohledem potěšený, ale opak byl pravdou, už nic nedokázalo probudit v jeho životě radost. Prostě nic. Nic. Agónie pohlcovala jeho nitro a ničilo všechno, na co přišlo. Nemohl dýchat. Bylo to víc, než by kdo dokázal snést. Ironie té skutečnosti, ho jak zatracovala ještě víc. Skoro ho to rozesmálo. Od nynějška bude celou svou věčnost žít s bolestí, že všechny bytosti, na kterých mu kdy záleželo, jsou mrtvý. Všichni. Osiřel v sedmi letech a musel se sám postarat o svou malou 6

7 sestru, která byla ještě nemluvně. Byl sám, neměl kam hlavu složit a jedinou nadějí bylo, vrátit se do klanu, kterému kdysi vládla jeho matka. Musel se vrátit do klanu, který se obrátil zády k jeho rodičům než se narodil. Do hlavní síně vešel v první rok panování svého strýce. Ze začátku byl proti, ale nakonec ho přijal i s jeho sestrou Cearou, jeho klan to ale nikdy neudělal,. Talon je musel k tomu přinutit. Nerespektovali jeho rodiče, ale Talon si vybojoval mečem a nesmiřitelností, svůj respekt. Respektovali ho, protože zabíjel a mrzačil každého, kdo se mu protivil. V jeho dospělosti, se už nenašel jediný opovážlivec, který by se vysmíval jeho původu, nebo hanil památku jeho matky. Vyrůstal mezi bojovníky a naučil se všechno co potřeboval znát o zbraních, boji a vedení. Nakonec ho všichni ti co se mu posmívali, zvolili jako nástupce svého strýce. Talon jako dědic se stal strýcovou pravou rukou a neochvějně ho bránil, když je nepřátelé vlákali do pasti. Zraněný a ve fyzickém utrpení držel Talon strýce ve svém náručí dokud nepodlehl zraněním. Ochraňuj moji ženu a Cearu, chlapče. zašeptal mu strýc předtím než zemřel. Nenuď mě abych litoval toho, že jsem tě před roky přijal. Talom mu to slíbil, ale přešlo jen pár měsíců do strýcovi smrti a tetu našel znásilněnou a zavražděnou. Její tělo znesvětili a pohodili divokým zvířatům. Do roku držel v náručí svoji vzácnou manželku Nyniu a houpal ji na hrudi stejně, dokud naposledy nevydechla a nenechala ho úplně samotnému, navždy ochuzenému o její něžnost a uklidňující dotyky. Ona byla jeho svět. Jeho svět. Jeho duše. Bez ní už nechtěl dál žít. 7

8 Jeho duše byla zlomená, stejně jako jeho srdce. Vzal do svých necitelných a mrtvých rukou drobné tělíčko jejich mrtvě narozeného syna a koukal se jak se oba spolu ztrácejí v ohni na jezeře, kde si on i Nynian hrávali jako děti. Potom udělala to, co ho naučili jeho matka a strýc. Přežil, aby viděl vedl svůj klan. Svůj zármutek uložil hluboko do sebe a žil jen pro blaho svých lidí. Jako náčelník prolil množství krve, kterou by se zaplnili vlnící moře a na vlastním těle utržil jen málo ran a všechno pro svoje lidi. Vedl svůj lid znovu k vítězství s vnitrozemím a severními klany s jediným cílem, podrobit si je. Většina jeho rodiny byla mrtvá a svému klanu dal všechno, co mohl. Svoji oddanost, svoji lásku, dokonce za ně ohrožoval svůj vlastní život, jen aby je ochránil před bohy. Ale v průběhu úderu srdce mu členové klanu vzali i to poslední, co na zemi ještě miloval. Cearu. Jeho milovanou sestru. Přísahal matce, otcovi a i strýcovi, že ji ochrání za každou cenu. Ceara měla dlouhé zlaté vlasy a v jantarových očích měla veselé jiskřičky. Byla tak mladá. Tak nevinná a oddaná. Pro uspokojení sobeckých ambicí jednoho muže ji klan zavraždil přímo před jeho očima, když ležel uvázaný na zemi a neschopný je zastavit. Umírala a volala ho, aby ji pomohl. Te strašná křik mu stále zněl v uších. Po její popravě klan obrátil svoji pozornost na něho a stejně rychle ukončili i jeho život. Smrt ale nepřinesla žádné vykoupení ani úlevu. Cítil jen vinu. Vinu a potřebu se pomstít za nepravosti spáchané na jeho rodině. Ta pomstychtivost zvítězila nade vším, dokonce i nad smrtí. Nech vás bohové všechny zatratí. Talon zařval na pole v 8

9 plamenech. Bohové nás nemůžou zatratil, k zatracení se odsuzujeme sami vlastními slovy a skutky. Talon se prudce otočil za hlasem, který přecházel z místa za ním. Uviděl muže celého v černém. Ten muž se nepodobal nikomu z lidí, které kdy viděl. Noční vítr mu vířil okolo postavy, jemně tkaný plášť se mu nadnášel při chůzi. V levé ruce nesl kroucenou bojovou palici. Tmavé starověké dubové dřevo bylo vyřezávané znaky, vrchol byl zdobený peřím, které bylo upevněné tenkým pásem kůže. Měsíční světlo se lesklo ve vlasech nepřirozené barvy, černé jako uhel. Měl je spletené do třech dlouhých copánků. Jeho stříbrné, jiskřící oči, se ukrývali za vířící mlhu. Ty zářivé oči byly záhadné a děsivé. Tyčil se do obrovské výšky a Talon ještě k nikomu nemusel pozdvihnout svůj zrak tak jako k tomuto obrovi. Až když se muž dostal blíž, Tak si uvědomil, že je jen o pár palců vyšší a není až tak antický jako se na první pohled jevil. Vlastně jeho tvář měla mladickou dokonalost., která se byla mezi dobou dospívání a zralosti. Při dalším pozorování objevil v cizincově očích moudrost dlouhých věků. Tohle nebyl žádný mladík,ale bojovník, který bojoval krutě a hodně. Kdo si? zeptal se Talon. Jsem Acheron Parthenopaeus, odpověděl se zvláštním akcentem, ale Talonův rodný jazyk ovládal bezchybně. Poslala mě Artemis, abych tě vycvičil na tvůj nový život. Talonovi už řecká bohyně oznámila, aby očekával příchod tohoto muže, který bloudil po zemi od nepaměti. A co mě budeš učit, kouzelníku? 9

10 Budu tě učit jak zabíjet démony, kteří loví opuštěné lidi. Budu tě učit jak se skrýt během dne, tak, aby tě sluneční světlo neusmrtilo. Ukážu ti jak mluvit s lidmi bez toho by si odhalil svoje tesáky. A všechno co budeš potřebovat, abys přežil. Talon se tomu hořce zasmál a znovu se přes něj přehnala skrytá bolest. Trpěl a byl zraněný tak moc, že sotva popadal dech. Jediné co konečně chce, byl pokoj. Svoji rodinu, ale všichni už byly pryč. Bez nich už nechtěl žít. Nemohl žít s tou tíhou, která mu svírala srdce. Podíval se na Acherona Pověz mi kouzelníku, znáš nějaké kouzlo, které by ze mě sňalo tu bolest? Acheron se na něho tvrdě podíval. Ano, Kelte. Můžu ti ukázat jak zatlačit bolest tak hluboko, že tě znovu nesevře. Ale varuji tě, nic není nikdy zadarmo a nic se neztratí navždy. Jednoho dne se setkáš s něčím, co tě znovu přivede k pocitům a spolu s tím přijde i bolest dlouhých roků. Všechno co sis přetrpil na začátku vyplave na povrch a dokáže to zničit nejen tebe, ale i kohokoliv ve tvé blízkosti. Talon tu poslední část ignoroval. To co momentálně chtěl, byl den, kdy jeho srdce už nebude víc zlomené. Moment, kdy bude osvobození od svého trápení. Byl pro to ochotný zaplatit jakoukoliv cenu. Jsi si jistý, že nebudu cítit nic? Acheron přikývl Můžu tě to naučit, jen když budeš poslouchat. Tak mě už pořádně, Kouzelníku. Uč mě pořádně. 10

11 Kapitola 1 NEW ORLEANS, SOUČASNOST Talone, pochop to, zabíjet démony vysávajících duše, bez řádného boje, je jako mít sex bez předehry. Je to naprosté mrhání času a absolutně to není uspokojující. Talon se nad Wulfovým výběrem slov zašklebil. Seděl u stolu v rohu kavárny Café du Monde a čekal na číšnici, která mu měla přinést černou kávu a beignetky. Prsty levé ruky převraceli v dlani antickou minci, zatímco zkoumal tmavou ulici naproti a pozoroval turisty a provoz na silnici. Svoje emoce se mu podařilo odstranit už před pětisettisíci lety a byly jen tři věci, kterým Talon dovolil, aby ho těšily kypré ženy, teplá káva a telefonáty s Wulfem. V daném pořadí, ale aby byl férový, byly chvilky, kdy se přátelství s Wulfem dostalo v jeho žebříčku až před šálkem kávy. Dnes v noci, ať už to bylo jak chtěl, to nebyla jedna z těch 11

12 chvil. Probudil se hned se soumrakem, aby skončil patetický ponořený v kofeinu a přemýšlel na teorií, jestli nesmrtelní opravdu nemůžou mít závislosti, protože právě teď si to myslel. Jen co si udělal čas, aby si oblíkl kalhoty a koženou bundu, šel vyhledat svoji bohyni Kávy. Chladná New Orleanská noc byla nepochopitelně klidná. Na ulicích dokonce nebylo moc turistů, což bylo divné, když byla doba oslav Mardi Gras, která byla taky začínající sezónou démonů. Brzo už upíři budou stopovat turisty a pást se na nich jako na otevřeném banketu. Ale i za tak malou chvilku krátkodobého pokoje byl Talon vděčný, mohl se tak klidně věnovat Wulfově krizi a uspokojit jednu z tužeb, která by nepočkala. Už mluvíš jako opravdový Seveřan. Mluvil Talon to mobilu. To co potřebuješ brácho, je hodovní síň přeplněná ochotným mladým masem a Vikingy připravenými se probojovat až do Valhally. To mi povídej, souhlasil Wulf. Chybějí mi ty staré dobré časy, kdy ještě démoni byly vycvičení bojovníci. Ty, které jsem dnes dostal nevěděli o boji vůbec nic. Už jsem přejedený z celého toho Moje zbraň slouží všem. Zas tě postřelili? Čtyřikrát. Přísahám, že by jsem si přál vzbudit démona jako byl Desiderius. Bylo by boží zažít, zase jednou ten ničivě tvrdý boj. Opatrně s tím, co si přeješ. Muže se stát, že to dostaneš. No, vždyť já vím. Ale čert aby to vzal. Jen jednou, nemůžou prostě před námi přestat utíkat jako zajíci a začali se učit bojovat jako se to učili její předkové? Ten způsob jací byly, mi chybí. 12

13 Talon si složil svoje černé brýle znaky Ray-Ban Predator a koukal na skupinu žen, jdoucích po nedalekém chodníku. Hned mu vyvstala výzva do něčeho si kousnout. Se zavřenou pusou přešel jazykem po dlouhém špičáku na levé straně, když pozoroval krásou blondýnku v modrém. Měla pomalou, svůdnou chůzi, která by dokonce z pětisettisícového starého chlapa udělala mládence. A on ji tak moc chtěl ochutnat. K čertu s Mardi Gras. Kdyby nebylo sezóny, Wulfovi by zavěsil a dopřál by si to potěšení a běžel za ní. Ale byl ve službě, ksakru. Povzdychl si a vrátil se zpátky k rozhovoru. Řeknu ti, že nejvíc mi chybějí Talpinky. Co jsou zač? Talon se naposledy chtivě podíval na ženu, která se pomalu vytracovala z jeho zorného pole. Je pravda, že byly ještě před tím, žen si se k nám přidal. Bylo to v lepších časech temného období, kdy jsem si zvyklí mít klan panošů, kteří měli výhradní úkol, postarat se o naše tělesné potřeby. Talon nasál vzduch při vzpomínkách na Talpinky, a uspokojení, které kdysi poskytovali jemu a jeho temným bratrům. Chlape, bylo to úžasné. Věděli, co jsme zač a byly víc než nadšené s námi spát. Představ si pobočnice, trénované aby tě ukojili. Co se s nimi stalo? Asi sto let před tvým narozením, udělal jeden lovec tu chybu, že se do Talpinky zamiloval. Naneštěstí pro nás, neprošla Artemidiným testem. Artemis byla ta rozčílená, že rozevřela zemi a Talpinky tam vyhostila. Zavedla tedy naprosto úžasné pravidlo Máte dovoleno, s nimi spát jen jednou. Ale po 13

14 dalším podlehnutí zavedl Acheron pravidlo Nikdy se nedotýkej svého panoše. Musím ti říci, že pokud si nezkusil kouzlo opravdového jednoho nočního pobytu v Británii sedmého století, tak si nežil vůbec. Wulf si odfrkl. Tohle nikdy nebyl můj problém. Ano, já vím, Závidím ti to. Zatím co většina z nás si musí dávat bacha, abychom před našimi případnými milenkami nevyzradili naši existenci, ty si to užíváš bez obav. Věř mi Talone, není to nic co by stálo za závist. Ty žiješ sám z vlastní volby. Máš vůbec představu jak je frustrující, nemít nikoho, kdo by si mě pamatoval pět minut po tom co od něho odejdu? Unikl mu dlouhý a unavený povzdech. Christopherova matka sem přišla třikrát během minulého týdne, aby se sama seznámila s osobou, pro kterou její syn pracuje. Jak dlouho ji znám? Třicet let? A nemůžu zapomenout jak před šestnácti lety na mě zavolala poldy, když jsem přišel domů, protože si myslela, že jsem se vloupal do domu. Mého vlastního! Talon se na bolestí ve Wulfově hlase zamračil. Připomnělo mu to, proč si nedovolí cítit cokoliv, kromě fyzického potěšení. Emoce nejsou v životě k ničemu a jemu bylo bez ni mnohem líp. Je mi to líto, brácho, řekl Wulfovi Nakonec máš ale nás a svého pobočníka, který si tě pamatuje. Já vím, díky bohům za moderní technologii. Jinak by jsem se zbláznil. Talon se narovnal na židli No nechtěl bych měnit téma, ale zjistil jsi koho to povolala Artemis do New Orleans na Kyriánovo místo? 14

15 Slyšel jsem, že Valeria, řekl v nevíře Wulf Co si Artemis myslela? Nemám tušení. A Kyrián to ví? zeptal se Wulf. Z pochopitelného důvodu jsem se s Acheronem dohodli že mu zatím neřekneme, že vnuk a kopie muže, který ho ukřižoval a zničil jeho rodinu, se přestěhoval do města jen ulici od jeho domu, kde sám bydlí. Naneštěstí si myslím, že to brzo zjistí. Brácho, člověk, tedy Kyrián ho zabije, jestli mu jen zkříží cestu a to není právě to čím bychom si v tomto čase potřebovali zahánět nudu. To mi povídej. Takže, kdo dostal tento rok službu na Mardi Gras? Talon zachytil v ruce minci a pomyslel na antického řecko římského otroka, který zítra dorazí do města,aby dočasně pomohl čelit démonické invazi vyskytující se každoročně v tomto období. Zarek byl známý jako žrouz, který se živil lidskou krví. Přilepším byl nestabilní,v nejhorším psychotický. Nikdo mu nevěřil. Bylo je Talonovo neštěstí, že schytal právě Zareka, obzvláště, když je měla přijít navštívit temná lovkyně. Bude to jistě vyčerpávat jeho sílu, když bude v přítomnosti jiného temného lovce,ale stále bude mít radši při ruce atraktivní ženu, aby mohl zpracovat Zarekovy psychózy. A když je u toho, on a ni lovkyně nebudou potřebovat svoje lovcovské síly, když budou spolu... Přivedou Zareka. Wulf zaklel. Nemyslel jsem si, že ho Acheron někdy vezme z Aljašky. No Já vím, ale Artemis ho tu chtěla, příkaz přišel od ní. Vypadá to tak, že máme týden na psycho seznamku... Aby ho 15

16 čert vzal. Wulf se tomu zase zasmál. Nakonec dorazila číšnice s jeho kávou a malým talířkem se třemi beignetkami hustě posypanými cukrem, Talon si slastně vzdychnul. Dorazila káva? zeptal se Wulf. Och ano. Talon se nadechl vůně kávy a dal ji stranou aby se natáhl k beignetkám. Jen co se dotkl pečiva, všiml si něčeho naproti přes ulici, napravo od Jackson Square dolů k pěší zóně. A sakra. Co se děje? Posraný útok. Hele, co se neumíš rozhodnout, bejby? Kousni mě Vikingu, Naštvaný načasováním hleděl Talon na skupinu čtyřech slídivých démonů. Tito vysocí démoni s zlatými vlasy obdrželi božskou krásu. Naparovali se jako pávy, opitý vlastní mocí číhali na turisty, které zabíjeli. Démoni byly už od přírody zbabělci. Do terénu vyšli a bojovali proti temným lovcům jen, když by ve skupinách a když už neměli jiné východisko. Přesto že byly o mnoho silnější než lidé, lovili je otevřeně, ale hned jak se dostali do blízkosti lovce, utíkali do úkrytu. Byly časy, kdy tomu tak nebylo, ale mladší generace byla opatrnější jako jejich předchůdci. Nebyly tolik trénovaní ani pohotoví. Naopak byly dvakrát tak drzí. Talon přivřel oči Víš kdyby jsem byl záporák, právě teď bych byl na někoho opravdu hodně naštvaný. Zníš jako by jsi byl naštvaný na mě. Ne, nejsem rozčílený, jen mírně rozčarovaný. Kromě toho měl 16

17 by jsi je vidět. Talon se vždy uchýlil k svému keltskému přízvuku,když přišla řeč na démony. Jeho hlas se vyšplhal do nepřirozené výšky. Hele, krasavče, myslím, že tu cítím temného lovce. Oh né, ty blbečku, hlas mu poklesl o dvě oktávy když napodoboval nepřátele. Nebuď sprostý. Žádný lovec tu není. Talon se vrátil k falzetu. No nevím... Počkej, řekl Talon znovu hlubokým hlase a zapomněl na vtipkování. Někoho cítím. Někoho s velkou a silnou duší. Můžeš je zastavit? Prosím tě, mluvíme o inkoustových kaňkách. Talon použil urážlivý termín, který používali temní lovci pro démony. Pocházelo to od zvláštního černého znaku, který měli všichni démoni na hrudníku, když se změnili z jednoduchého Apolónova dítěte v zabijáka lidí. K čertu, jediné, co jsem chtěl, je vypít si kávu a dát si jednu malou beignetku. Talon se soucitně podíval na svůj nápoj a uvažoval, co by mělo být jeho prioritou. Káva...démoni...káva...démoni... Myslím, že by v tomto případě měli zvítězit démoni. No dobře, ale to je černá melta. Wulf zamlaskal jazykem. Talone asi chceš, aby tě Acheron zpráskal, protože jsi zapomněl chránit lidi. Vím, já vím, odfrkl si a znechuceně si povzdechnul. Jdu to s nimi ukončit. Ozvu se ti. Talon vstal, mobil vložil do kapsy motorkářské bundy a toužebně se zadíval na beignetky. Tak za tohle ti démoni zaplatí. Dal si rychlí hlt kávy, která mu popálila jazyk a začal se 17

18 prodírat mezi stoly a vykročil naproti démonům. Ti se hnali k presbyteriánské budově. Jeho smysli temného lovce byly v pohotovosti a namířil si to na opačnou stranu náměstí. Nasměruje je tam a postará se aby zaplatili za jejich chtivé choutky. A taky za jeho nedojedené beignetky. Kapitola 2 Zrovna dnes byla jedna těch nocí, kdy se Sunshine Runnigwolfová ptala sama sebe, proč vlastně vychází ze svého podkroví, ve kterém žije. Kolikrát se může člověk ztratit ve městě, ve kterém žije celý život? Toho čísla by se nikdo nedopočítal. Jistě by pomohlo, kdyby se aspoň pokoušela zůstat soustředěná, jediné na co se zmohla byla krátkodobá paměť blechy. Ne. Ve skutečnosti její mysl byla myslí umělce, který jen zřídkakdy zůstává soustředěný právě na to, co je právě okolo něj. Je to mimo kontrolu, její myšlenky sjížděli z jednoho téma k dalšímu a znovu zpátky. Její mysl byla permanentně soustředěná na objevování nových nápadů a technik novátorského světa okolo ní a na to jak to všechno, co nejlépe zachytit a uchovat. Pro ni byla krása všude a a v každé 18

19 maličkosti. Konec konců byla to její práce pozorovat to, co je krásné. Když se beze spěchu potulovala dolů francouzskou čtvrtí ke její oblíbené kavárně, která se nacházela na ulici St. Anne, její pozornost vždy dokázala zachytit ty půvabné budovy postavené o dvě nebo tři, možná i čtyři ulice dál a zaměstnávali ji fantazírováním o nových tvarech její modelářské práce. Ono to nebylo tak, že by se věnovala požívání něčeho nezdravého. Vlastně byla proti tomu a nenáviděla to. Ale retro kavárna Coffe Stain měla na svých stěnách všude okolo přímo umělecká díla a její přátelé se zdáli být příznivě nakloněni myšlence vypít moře tekutého dehtového blivajzu, když se ona zatím rozplývala uměním. Dnes si to s Trinou chtěli zopakovat. Její zrak se vrátil zpátky k budově. Vytáhla si svůj skicář a zaznačila si několik poznámek a otočila se doprava, směrem k malé uličce. Udělala dva kroky, když narazila do zdi, tedy myslela si to před vteřinou, ale co zprvu zdálo zdí, se proměnilo v pár mocných ramen pevně obtočených okolo ní a chránících ji před pádem. Při vzhlédnutí ji zamrazilo. Caramba! Viděla tvář, tak dobře formovanou, že silně pochybovala o tom, jestli by řečtí sochaři uměli vystihnou něco tak dokonalé. Jeho vlasy byly jako pšenice, jakoby zářili do noci a rysy jeho tváře... Perfektní. Jednoduše dokonalé. Plně symetrické. Och... Bez jakéhokoliv přemýšlení, natáhla ruku a uchopila jeho bradu do prstů a otočila mu tvář tak aby si ji mohla prohlídnou z více úhlů. Ne, on nebyl optický klam. Bylo úplně jedno odkud je koukala, jeho rysy byli ztělesnění dokonalosti. Wow. Ještě jednou se musela podívat. 19

20 Hned pocítila potřebu držet v ruce tužku, aby si mohla tuto tvář nakreslit. Ne Potřebuje barvy. Barvy by byly o mnoho lepší. Pastely! jsi v pořádku? Zeptal se. Je mi dobře, řekla. Promiň mi, Neviděla jsem tě jak tu stojíš, ale víš o tom že tvoje tvář je naprostá estetická souměrnost? Přitom jak ji hladil prsty po zádech, které měla skryté v červeném plášti, jí věnoval úsměv, aniž by se jeho rty od sebe odlepili. Ano vím o tom. A víš ty, malá Karkulko, že velký zlý vlk se dnes v noci toulá venku a jeho pořádně hladový? Co to jako mělo znamenat? Ona mu mluví o umění a zatím on... Myšlenku nedokončila když si náhle uvědomila, že tento muž nebyl sám. Stali tam další čtyři muži a jedna žena. Všichni nemožně krásní a všichni si ji prohlíželi jakoby byla sladká jednohubka. Oh, ne. Cítila jak ji vyschlo v krku. Sunshine udělala krok zpátky, i když každý část její těla křičela BEŽ! Přiblížili se k ní ještě blíž a obklíčili ji. Ale, ale. Maličká Karkulka, promluvil. Doufám, že byl jsi nás nechtěla tak brzo opustit, že jo? No, vlastně ano, řekla a připravovala se na obranu. Mohla se jim jevit jako maličká, ale jako žena, kterou vzrušovali motorkářské typy, byla schopná dát víc než jen malou ránu, když to bylo zapotřebí. Myslím, že to je velmi dobrý nápad. Natáhl se pro ni. 20

21 Náhle, nevěděla odkud, něco okrouhlého prosvištělo těsně před její tváří a škráblo toho chlapa do jeho natáhnuté ruky. Muž zaklel a zatlačil si krvácející ruku k hrudi. Ta věc se zase vracela, otočila se jako Xenin chakram a letěla zpátky k východu uličky, kde ji zachytil stín. Sunshine se zahleděla na toho muže. Byl celý v černém, stál v bojovém postoji rozkročenými nohami a v tlumeném světle hrozivě zazářila jeho zbraň. Přesto nemohla jakýmkoliv způsobem zahlédnout něco z jeho tváře, ale jeho stále se měnící aura byla obrovská, znepokojující a silná zároveň. Tento nový cizinec byl nebezpečný. Smrtelně nebezpečný. Smrtící stín jen vyčkával aby mohl udeřit. Stál v tichu a prohlížel si útočníky, zbraň držel v levé ruce nonšalantně a zároveň děsivě. Potom, vypukl úplný chaos, když se při před ní hrnuli k cizincovi... Talon sáhl po svém sradu a spojil tři čepele do jediné dýky. Pokusil se dostat k té ženě, ale démoni zaútočili v přesile. Normálně by neměl vůbec žádné problémy je zlikvidovat, ale zákon temných lovců, mu zakazoval odhalit svoji moc před nezasvěceným člověkem. K čertu. Na sekundu zvažoval, že by vyvolal mlhu, která by je dostatečně zakryla, ale to by mohlo boj démony o něco zkomplikovat. Ne, v žádném případě jim nesmí dát jakoukoliv výhodu. Po dobu, kdy bude ta žena nablízku, půjde on do boje s rukama svázanými za zády, zatím co démoni s nadlidskou silou. Tak tohle nebylo vůbec dobré. Nebylo pochybností proč zaútočili právě teď. Běž! velitelský nařídil té lidské ženě. Už poslechnout jeho nařízení, když ji chytil jeden z démonů. 21

22 Zbavila se ho pořádným kopancem do slabin a další ranou do zad, když se přehnul. Potom už jen utíkala. Talon se podivil na ženinou reakcí. Měla ladné pohyby, velmi elegantní. Vždy respektoval a uznával ženy, které se o sebe dokázali postarat. Využil svoji moc temného lovce a povolal mlhovou stěnu a vytvořil si tak štít mezi ženou a démony, kteří se ale nyní víc věnovali jemu. Konečně, otočil se ke skupině, nyní jsem konečně sami, dokončil tvrdě. Jeden z nich, který vypadal na vůdce ho napadl. Talon použil svoji telekinetickou schopnost a zdvihl démona do vzduchu, přetočil patami nahoru a praštil jím o zeď. Další dva prostupovali k němu a talon jednoho narazil na dýku, potom druhého nakopl tvrdě kolenem. Dva z nich vyřídil bez jakékoliv námahy a vrhl se na dalšího, když zachytil že nejvyšší z nich šel po ženě. Chvilkové rozptýlení mu přineslo démonický úder do žaludku. Moc toho nárazu byla nečekaná a shodila ho na kolena. Talon se zapotácel a snažil si stoupnout. Teď! Zařvala démonka. Než mohl Talon nabít ztracenou rovnováhu, chytil ho okolo pasu jiný démon a hodil do zadní ulice, přímo do cesty obrovského vozidla, řítícího se tak rychle, že nedokázal rozlišit ani druh auta. Jediné co stačil, bylo pocítit jak mu auto přejelo nohu, roztříštilo mu ji a odhodilo ho dopředu na cestu. Talon se kutálel asi padesát yardů, a potom se začal plazit pod osvětlení, aby nabral dech, zatím co se tmavé vozidlo nakloněné na bok ztratilo z jeho dohledu. Ležel s levou tváří přitisknutou k asfaltu s rukama vykloubenými dozadu. Celého jeho tělo se chvělo a bolelo tak, že se sotva dokázal z množství bolesti hýbat a aby toho nebylo dost, hlava mu nesnesitelně 22

23 bušila. Chtělo to řádnou námahu zůstat při vědomí. Bylo to ale velmi těžké. Bezvědomý temný lovec se rovná mrtvý temný lovec. Hlavou mu proběhlo páté pravidlo Acheronovi příručky - Musíš vždy zůstat při vědomí. Kvůli bolesti ze zranění jeho síla ochabovala a mlha se začínala rozptylovat. Talon šťavnatě zaklel. Kdykoliv pocítil jakýkoliv druh negativní emoce, jeho síly se snížili. Jeho oslabení ale nebyl jediný důvod pro se je snažil v sobě zdusit. Emoce byly pro něho nebezpečné z více hledisek. Talon se pomalu ale opatrně zvedal na nohy a zároveň uviděl jak se démoni snaží uniknout jinou uličkou. Nedalo se s tím nic dělat. Nikdy by je v tomto stavu nedoběhl a i kdyby mohl, nemohl by udělit nic horší než při tom vykrvácet, i když byla pro ně krev temných lovců jedovatá. Doprdele! Doteď nikdy neprohrál. Talon stisknul zuby tak silně, že je skoro rozdrtil a a snažil se přemoci závrať která ho přepadala, když žena, kterou zachránil běžela k němu. Zmateně se na ni díval a by si jistý, že sama nevěděla jak má přesně pomoci. Teď kdy si ji mohl z blízka prohlídnout, ho její tvář lesní víly oslnila. Hluboko v jejich velkých tmavohnědých očích planul oheň a inteligence. Připomínala mu Marrigánu, bohyni, která během lidského života zapřísahala svůj meč a oddanost. Její dlouhé, rovné černé vlasy byly spletené do copánků okolo tváře. Na jedné tváři měla černou šmouhu. Podvědomě a impulzivně přiložil k její tváři ruku a setřel jí. Její pokožka byla tak hebká, tak teplá a voněla tak zvláštně, jako pačule a 23

24 terpentýn. Jak zvláštní kombinace. Och můj bože, jsi v pořádku? zeptala se žena. Ano, Talon promluvil velmi potichu a chraplavě. Vydrž, zavolám záchranu, ujišťovala ho. Ne! Talon promluvil ve svém jazyce a na protest s jejím návrhem zakroutil hlavou. Žádnou záchranku, dodal v angličtině. Žena se mírně zamračila. Ale jsi zraněný... Ostře se jí podíval do očí. Žádnou záchranku. Mračila se na něho, když se v jejich očích rozsvítili ohníčky, jakoby hleděla na zjevení. Jsi nelegální přistěhovalec? Zašeptala. Talon se chytil jediného možného vysvětlení, které jí mohl dát. S jeho silným starověkým keltským přízvukem by to mohla být přirozená domněnka. Přikývl. OK, zašeptala a jemně se prsty dotkla jeho ramene. Postarám se o tebe i bez doktora. Talon se přinutil pohnout pryč od světla pouliční lampy, která mu svítila na jeho na světlo citlivé oči. Zlámaná noha chtěla pravděpodobně protestovat, ale on to ignoroval. Nerovně směřoval k cihlové budově. Bylo to dostatečně bezpečné místo, kde by mohl ulehčit tlaku na svoji zničenou nohu. Svět se okolo něho znovu rozmazal. K čertu, rychle se potřebuje dostat do bezpečí. Bylo stále brzo večer, ale tou poslední věcí, kterou skutečně potřeboval, bylo být vystavění napospas městu, když se rozední. Kdykoliv je temný lovec zranění, on či ona, cítil nepřirozené nutkání spát. Byla to potřeba, která by ho mohla učinit nebezpečně zranitelným, kdyby se nedostal včas domů. Vytáhl mobil, aby 24

25 dal vědět Nickovi Gautierovi, že je zraněný, ale rychle zjistil, že jeho telefon není nesmrtelný jako on. Byl úplně na kousky. Na, žena přistoupila k němu. Dovol mi, abych ti pomohla. Talon na ni vytřeštil oči. Žádný cizinec mu nikdy nechtěl pomoci jako tato neznámá žena. Zvykl si, že svoje zápasy si musí všechny vybojovat sám a potom po sobě uklidit sám. Jsem v pohodě, odfrkl si Už běž pryč. Tak na to zapomeň, já tě tu nenechám, upozornila ho. Jsi zranění jen kvůli mně. Chtěl se s ní v tomto bodě příst, ale jeho tělo se roztřáslo příliš silně, takže neodmlouval. Talon se pokoušel od ní odejít, ale udělal jen dva kroky a svět se okolo roztočil. Poslední na co si vzpomněl, byla temnota, která ho zahalila. Sunshine se ho s vypětím všech sil snažila zachytit, před tím než by se složil k zemi. Celá se zapotácela, když na ni dopadlo jeho neskutečně velké tělo a nějak se ji podařilo ho udržet, aby aspoň nespadl. Svezla se s ním na chodník, jak nejjemněji to dokázala. No to jemně znamená to, že sebou prásknul na zem docela prudce. Jejím svědomím to otřáslo, protože při pádu hlavou rozbil chodník. Omlouvám se, omluvila se a odvážila se na něho podívat dolů. Prosím řekni mi, že jsem ti neudělala otřes mozku. Doufám, že mu svoji pomocí ještě více neublížila, ale co s ním má teď dělat? Nelegální přistěhovalec, vypadající jako motorkář, byl oblečený výlučně v do černého a byl veliký. Nemůže ho prostě nechat jen tak neošetřeného. Ležet na ulici. Co kdyby se útočníci vrátili? Nebo by ho našel nějaký šílenec? 25