Skandinávci v Praze a jejich jazyková integrace do českého prostředí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Skandinávci v Praze a jejich jazyková integrace do českého prostředí"

Transkript

1 říjen 2006 Skandinávci v Praze a jejich jazyková integrace do českého prostředí Mgr. Vendula Hingarová, FFUK 1 Studie na příkladu Skandinávců ukazuje, jak se cizinci v posledních dvaceti letech jazykově integrují do české společnosti, zda si osvojují češtinu a jaké zkušenosti při tom nabývají. Češi jako komunikační partneři ne vždy oceňují nedokonalou češtinu cizinců a tím mimo jiné přispívají k posílení mezinárodní anglicky hovořící komunity v Praze. *** Zatímco v osmdesátých letech minulého století bylo pro Nora žijícího v Praze výhodnější a pro jeho okolí bezpečnější předstírat, že je Maďarem učícím se česky, dnes mohou Skandinávci do značné míry pracovat, žít a pohybovat se zde jako západní cizinci pouze se znalostí angličtiny. Tento článek popisuje na základě rozboru rozhovorů s patnácti Skandinávci2 žijícími dlouhodobě či trvale v Praze jejich různorodé zkušenosti s osvojováním si češtiny. Respondenti jsou konfrontováni s novým a velmi odlišným jazykem jakým je čeština a zažívají počáteční frustrace z absolutního neporozumění. Článek usiluje o to zmapovat jazykovou zkušenost těchto lidí pohybujících se jak v české tak mezinárodní (cizinecké) společnosti. Vzhledem k rostoucímu cizinců hovořících česky a lidí nehovořících česky vůbec vznikají nové komunikační situace i pro české obyvatele. Proto je pozornost věnována i tomu, jak skandinávští respondenti vnímají reakce Čechů, jejich schopnosti komunikovat s cizinci a toleranci vůči cizinecké češtině. V první části článku uvedu základní údaje o migraci Skandinávců do Československa a České republiky. Následuje hlavní část, kde analyzuji proces jazykové integrace Skandinávců žijících v Praze. Jazyková integrace je sledována u vybrané specifické skupiny, která pochází z politicky i kulturně prestižních zemí. Z hlediska jazykové integrace je podstatné, že Skandinávci jsou obecně proslulí výbornou aktivní znalostí angličtiny. Je to dáno vysoce kvalitní školní výukou tohoto jazyka, i mnohem silnější přítomností angličtiny v mediích a vzdělávacích institucích. 1 Autorka vystudovala skandinavistiku a hispanistiku na Karlově Universitě. Je možné ji kontaktovat na 2 V této práci vymezuji pojem Skandinávci v nejužším slova smyslu dle kulturně jazykového principu na mluvčí skandinávských jazyků (tj.) dánštiny, norštiny a švédštiny. 1

2 1. Migrace Skandinávců do českých zemí Přítomnost Skandinávců narostla s politickými změnami v České republice (Československu) během devadesátých let. Před rokem 1989 bylo zaregistrováno několik skandinávsko-českých rodin. V období komunistického Československa působili v zemi skandinávští diplomaté, na českých vysokých školách studovala desítka studentů-stážistů (zvláště na FAMU a AMU) a dále na FFUK vyučovalo několik lektorů skandinávských jazyků. V současné době žije v ČR kolem Skandinávců (200 Norů, Švédů, 100 Dánů)3. Naprostá většina žije v Praze. Jedná se převážně o dočasně usazenou a početně omezenou skupinu lidí ve věku od 20 do 50 let, kteří přišli jako diplomaté, obchodníci, zaměstnanci skandinávských firem, studenti, učitelé či novináři. Skandinávci zde pracují především v pobočkách skandinávských firem, anebo nabízejí na trhu práce své kulturní znalosti (učitelé, průvodci, zaměstnanci cestovních kanceláří). V Praze dnes žije asi čtyři desítky smíšených česko-skandinávských rodin. Je také registrován návrat několika českých emigrantů a jejich skandinávských rodin. Od poloviny 90. let studuje každoročně v České republice přes 200 studentů, z toho přes 150 norských studentů na lékařských fakultách. V České republice je registrováno přes 250 skandinávských obchodních subjektů. Z důvodu nízkého počtu Skandinávců a jejich relativně krátkému pobytu v ČR nelze hovořit o stabilní skandinávské komunitě v Praze. Pro Skandinávce není charakteristická vzájemná ekonomická ani rodinná výpomoc v rámci své etnické skupiny a přítomní Skandinávci nemají velký vliv na příchod svých dalších krajanů (snad s výjimkou některých studentů medicíny a blízkých příbuzných). Skandinávci používající češtinu v každodenní komunikaci tvoří jen malou část ze všech svých krajanů pobývající v ČR dlouhodobě. Odhadem se jedná patrně jen o 10% z celkového počtu. 2. O informátorech a Skandinávcích obecně 4 Vybraní skandinávští informátoři (9 Norů, 3 Dánové a 3 Švédové) tvoří značně rozmanitou skupinu jak věkově, tak profesně. Jedná se o 9 žen a 7 mužů ve věku od 25 do 85 let a zahrnuje studenty, učitele jazyků, překladatele, ženy v domácnosti, diplomaty a zaměstnance skandinávských firem. Šest informátorů žije v ČR s českým partnerem a má potomky. Dvě třetiny pobývají v ČR více než pět let a polovina z dotazovaných žije v ČR trvale. Vybraná skupina zahrnuje informátory hovořící plynně česky, tak i ty, kteří mají jen pasivní znalost češtiny. Většina informantů (80%) přišla do Čech v polovině devadesátých let z důvodu pracovní či studijní nabídky, v případě dvou žen jako doprovod pracujícího partnera. U těch se pobyt v ČR pohybuje v rozmezí od dvou do deseti let, u studentů kolem šesti 3 Jedná se o neoficiální počet udávaný zaměstnanci skandinávských zastupitelství v Praze. 4 Informace byly získány na jaře a v zimě roku 2004 metodou tzv. jazykových biografiích. Jazyková biografie je specifická metoda kvalitativního výzkumu, podobná rozhovoru, jejichž cílem je sledovat životní úsek jednotlivce s důrazem na jeho jazykovou zkušenost. Zajímají nás takové jevy jako jsou chování majoritní společnosti vůči nerodilým mluvčím, vliv jazyka na integraci jedinců a/nebo skupin do majoritní společnosti, názory o jazyce. Metoda byla například aplikována v českém prostředí při výzkumu německé menšiny v pohraničí (viz Nekvapil). 2

3 let. Nejstarší informátorka žije v Praze od roku 1949 s českým manželem, kterého poznala za války v Norsku. Jeden informátor působil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v diplomatických službách. Tři muži žili koncem 80.let v Praze jako studenti bohemistiky a filmu. Většina dotazovaných zná kolem desítky v Praze žijících Skandinávců. Česky hovořící Skandinávci udržují s krajany spíše nepravidelný kontakt založený na přátelských vztazích. Skandinávci pracující ve skandinávských firmách se setkávají pravidelně se svými skandinávskými kolegy a dalšími cizinci a jejich pracovní i přátelské kontakty jdou i napříč jejich rodinami. Pro tuto skupinu lidí je příznačná jistá společenská izolace od české společnosti, s kterou mají kontakt většinou jen ve formálních situacích (obchody, úřady) a v pracovním prostředí. Potomci této skupiny Skandinávců navštěvují mezinárodní školy pro cizince. Dlouhodobě usazení a integrovaní Skandinávci v rozhovorech potvrzují individuální charakter své imigrace a udávají nedůležitost a nepotřebnost být v kontaktu s krajany. Členové česko-skandinávských rodin do kontaktu s jinými Skandinávci přicházejí jen minimálně. Většina dotazovaných udržuje se svou domovskou zemí pravidelný a úzký kontakt, jezdí tam o prázdninách a za příbuznými a také se těší častým návštěvám z domovské země První příklad jazykové biografie: skandinávský novinář v Praze v 80.letech Pobýval v ČR před rokem 1989 jako student slavistiky a od roku 1995 zde působí trvale jako novinář pro skandinávská periodika. Českou republiku si vybral právě pro její tehdejší politickou situaci, touze poznat komunistický režim a získat netradiční zkušenosti ze zahraničního pobytu. Studiu češtiny a českým reáliím se věnoval už na domovské universitě. Po revoluci pobýval několik let v ČR i ve Skandinávii a založil rodinu s českou partnerkou a má dva syny školního věku. Česky se naučil během studijního pobytu v Praze. Se svou rodinou hovoří česky. Dotazovaný patří do skupiny cizinců žijící v ČR před rokem Znalost češtiny byla nutností, aby cizinec mohl v české společnosti žít. I když někteří Češi se mohli s cizincem dorozumět anglicky či jiným jazykem, dávali přednost češtině, jak popisuje dotazovaný novinář na otázku, proč přestal hovořit se svou partnerkou norsky a přešel na češtinu: "Přišlo to více méně přirozeně... samozřejmě to prostředí, jo jo teď si taky vybavuji, ji trochu vadil fakt, že nemluvím česky, že všude jsou estébáci, nebyli všude, ale spousta lidí si myslelo, že jsou všude. Je lepší, když budeme vystupovat jako Češi ne jako cizinci." Je tedy patrné, že právě i politický tlak, strach lidí být ve společnosti s cizincem ze západní Evropy, přispíval k tomu, že dotyčný byl nucen hovořit s lidmi česky a ne v jiném západoevropském jazyce. Toto potvrzuje i jeho další zkušenost, když si pronajímal bydlení v Praze a sousedům musel předstírat, že pochází z Maďarska a ne ze Skandinávie. "Já sem bydlel v podnájmu ve Vokovicích, ale podmínka byla že já tam budu vystupovat jako Maďar jako socialistický národ a ne jako nějaký západní buržoazní člověk." - "A co to znamenalo jako bejt Maďar?" -" Že nebudu mluvit tam norsky, nebudu tam vystupovat jako Nor, nebudu tam vyvěšovat norské vlajky, prostě budu se tam vydávat jako za Maďara, protože je samozřejmě slyšet, že nejsem Čech, ale jako Maďar můžu bejt." -"Takže si musel říkat, že si prostě Maďar?" - " a to bylo strašně strašně trapný, protože soused, to byl, nevím jestli ho znáš, válečný pilot, to byl strašně přívětivý a úžasný člověk a já sem mu musel říct, že sem Maďar, no a von se mě furt ptal na kukuřice v Maďarsku, jak de vývoj. Já sem toho moc nevěděl, takže to bylo fakt trapný, trochu smutný 3

4 a samozřejmě především hloupý. Ale řeknu ti, že asi tady ten tlak byl, otevřeně neprovokovat tím že jsem Nor. To asi byl ten z podstatných důvodů, proč jsme začali s manželkou mluvit česky, a ne norsky." Znalost češtiny u cizinců byla nicméně vnímána a interpretována jako jistý projev solidarity a úcty k Čechům, což podle dotazovaného mělo vliv na příznivé hodnocení cizinecké češtiny a ocenění úsilí cizinců hovořící česky: " Já jsem mohl říct jako naprosto sedmiteční kravinu oni řekli, že jak báječně mluvím česky, jak říkám, tak to asi taky trochu souvis. s obrazem Čechů na sebe sami, tím že když někdo má zájem se naučit česky tak je to asi vnímáno velice pozitivně, tak to je více méně všude, ale ve Francii tak je to naprosto minimum, že je tam se to naprosto očekává, pamatuji si že když jsem byl jednou ve Francii mluvil jsem francouzsky a tam mi řekli, že když tak špatně mluvím francouzsky, tak ať raději mluvím anglicky, to by se tady nikdy podle mého nestalo.prostě tak oni z toho měli radost, cítili, já nevím,...aby to neznělo moc elegantně, to vítali jako určitou formu zájmu, respektu, čemu se tady moc nedostávalo v tý době." V 80. letech používali informátoři češtinu sporadicky ve formálních situacích, spíše jen v každodenní komunikaci na ulici, s přáteli a s partnery. I když reakce byly často různé: od obdivu (chápáno jako respekt a zájem o českou společnost) po odmítnutí cizinecké češtiny (neochota komunikovat s neznámým člověkem, strach z cizinců a možných problémů), cizinci neměli prakticky jinou možnost než si češtinu osvojit, pokud chtěli žít a poznat českou společnost Druhý příklad jazykové biografie: medička v Praze na přelomu milenia Zvolila si jít studovat do Prahy spolu s dalšími sto padesáti krajany kvůli omezené kapacitě studia medicíny v Norsku. Studium na UK probíhá v angličtině a studentský život vede především v okruhu anglicky studujících spolužáků. V Praze pobývá během semestru, několikrát do roka se vrací domů na prázdniny. Během šestiletého studia absolvovala na universitě povinný tříletý kurz češtiny pro potřeby základní komunikace s českými pacienty. Stejně jako většina skandinávských spolužáků si češtinu osvojila pasivní cestou. Přijít do země zcela odlišného jazyka bylo podle studentky dost frustrující a stresující. I když měla podobnou zkušenost s francouzštinou ve Francii a po roce však byla schopna vše zvládat v místním jazyce. V Česku je to odlišné, česky by se ráda naučila dobře, nicméně v podstatě to tu k životu nepotřebuje: "Je to tu jednodušší, když mluvíš česky, dostaneš více věcí, čím lépe mluvíš česky, ale člověk to tu nepotřebuje. Člověk tu bydlí přes semestr a na prázdniny jede domu a pracuje, člověk tu bydlí a vlastně jistým způsobem nebydlí. Máme dost učení, tak vlastně není čas na češtinu." Zahraniční medici musí absolvovat praxi v českých nemocnicích. Nicméně dle informátorky omezená znalost češtiny není považována za velký problém v komunikaci s pacienty. " Vždy je s námi lékař, který nám pomůže přeložit, když nerozumíme. Když interviewujeme sami pacienty, a když něco nerozumí, tak nám pomůže lékař. Někdy je to těžký se staršíma lidmi, těžko se jim rozumí, anebo mluví málo a někdy ne o tom, co se jich člověk ptá... Reakce lidí jsou dost překvapivě positivní, sama sem přemýšlela, jak by se v Norsku chovali, kdybych neuměla norsky.." Dotazovaná studentka patří k většině dočasně usazených Skandinávců, kteří přišli do ČR po roce 1989 a přispěli k nárůstu cizinců v Praze. Tito vytvářejí komunikační sítě většinou na základě znalosti angličtiny s Čechy a s jinými cizinci, menší míře na základě svých rodných jazyků (kolegové, přátelé). Znalost češtiny není potřebná k jejich společenskému, pracovnímu ani studijnímu uplatnění. Informátoři však v rozhovorech 4

5 zmiňují, že si přejí mluvit dobře česky. Na počátku pobytu většina absolvovala kurz češtiny, ale postrádají dostatek příležitostí ke komunikaci v češtině v každodenním životě. Dochází tak k osvojení jen základů češtiny, například u studentů medicíny jen ke znalosti tzv. nemocniční češtiny. Během pobytu v ČR probíhá osvojování češtiny jen pasivní cestou a není usilováno o pokročilejší znalost. Kvalitní kompetence češtiny u Skandinávců není dána délkou pobytu v ČR, ale skutečnostmi jako český partner/partnerka, zájem o české reálie či příslušností k určité profesní skupině, kde je potřeba dobrá znalost češtiny (překladatelé, učitelé). 3. Dáváme cizincům prostor hovořit česky? Dle komentářů informátorů je dnes osvojení češtiny ztíženo existencí značně rozvinuté cizinecké sítě v Praze, početnou anglicky hovořící komunitou, fungováním mezinárodních škol a studijních programů v angličtině. Toto anglicky hovořící prostředí se stalo domovské nejen pro rodilé mluvčí angličtiny, ale také i pro velkou část anglicky hovořících cizinců žijících v Praze. Tomu přispělo i vytvoření turistického ghetta v centru Prahy, kde díky každoroční přítomnosti milionů turistů fungují služby v angličtině ve většině odvětvích (restaurace, informační služby, lékařská péče, sportovní zařízení atd.) Vytvořilo se tak prostředí, které nepodporuje osvojení češtiny. K tomuto napomáhá i skutečnost, že došlo k masivnímu osvojení angličtiny především u mladší a střední generace Čechů, kteří rádi využívají komunikace v angličtině a někteří ji preferují před komunikací v češtině s cizincem. Dříve komunikace s Čechy v jiném než českém jazyce byla velmi omezená, jak uvádí i další informátor, bývalý švédský student FAMU: Dost rychle sem se naučil česky, to bylo opravdu jiný období než je dnes, tenkrát nikdo neuměl anglicky, málokdo a ten kdo uměl anglicky, to byl většinou fízl nebo komunista.. Z pohledu Skandinávců je zjevné, že Češi dodnes nejsou moc zvyklí slyšet češtinu s přízvukem a komunikovat v češtině s cizincem. "Lidi jsou dneska mnohem více tolerantnější jako si myslím, že jsou více zvyklí na to, že někdo mluví s přízvukem, že se zeptají,. jo vy vymluvíte strašně dobře česky odkud jste,... dřív se ptali: proč vy vůbec mluvíte česky, když je slyšet že nejste odsud, to je ale divný. Několikrát sem dostala otázku, jestli nemám rodiče emigranty, a tak, jakože to bylo jediný spojení, a proč se teda učíte česky, pokud vaše rodiče nejsou odsud. Měla sem pocit, že lidé nemohli pochopit, že někdo by studoval češtinu jen tak. že tam musí být nějaká rodinná vazba. (překladatelka, 35 let) Jiná informantka nachází podobnost v chování Čechů a Dánů vůči cizincům a tvrdí, že oba národy mají jisté problémy zvládnout komunikaci s cizincem ve svém rodném jazyce. "Tady v Praze na tebe nikdo nemluví, pokud člověk sám nezačne. A když člověk sám začne mluvit k lidem, tak musím mít dávku štěstí, aby se jim chtělo odpovědět. Češi nejsou zvláště moc otevření, tomu se dost podobají Dánům. Dánové mají dost malou toleranci k tomu, co uznávají jako dánštinu. Pokud nezní tak dobře jako moje dánština z Jutska či Kodaně nebo se odchyluje od naší normy, tak to neberou. V tomhle nacházím paralelu s Čechy. Jakmile otevřu pusu, tak jdou pryč.. jojo, teď je tu nějaký cizinec a mluví tak nějak, čemu já moc dobře nerozumím." (profesorka,35 let) Všichni dotazovaní Skandinávci nabývají různorodé zkušenosti, když se pokoušejí mluvit česky. Ve spontánním kontaktu je jejich čeština obvykle obdivována a chválena, zvláště v případě, že dotyční Češi anglicky nehovoří, jak ukazuje zkušenost učitelky jazyků pobývající v Praze pět let. 5

6 Závisí s kým člověk mluví, jsou různí lidé, např. v restauraci, kde jsou zvyklé na turistiky, když slyší, že nemluvíte moc dobře česky, přejdou hned na angličtinu, někdy to rozčiluje, protože se člověk by se rád snažil. Jinde v obchodech, kde nemluví anglicky bývají dva typy. Jedni když pochopí, že mluvíte češtině, ale mluví strašně rychle a těžko nalézají společnou řeč s cizincem. No ale na druhou stranu je tu jiná skupina lidí, která je dost otevřená a vstřícná. Jednou sem volala jsem na linku pro zákazníky, měla jsem problémy s internetem, zeptala jsem se česky, zda mluví anglicky, řekl že má kolegu, ale pak sem to zkusila česky, šlo to v pohodě, vysvětlil to, ptal se jestli ještě něco potřebuje a nakonec mi rek, že mluvím úžasně česky. To je reakce dosti lidí. Lidi jsou rádi, nadšení, že mluvím česky. Na formální úrovni (v zaměstnání, ve škole) používají Skandinávci češtinu jen velmi sporadicky. K tomu může přispívat i skutečnost, že Češi ve formálních situacích očekávají od cizinců komunikaci v angličtině a cizinecká čeština nemusí být považována za žádoucí jazyk komunikace. To naznačuje komentář zaměstnankyně norské ambasády, kdy český občan volá na ambasádu a nedokáže přizpůsobit svou češtinu nezkušenému uchu cizince. Jeho jednání neschopnost či neochota hovořit pomalu a jednoduše česky s cizincem je chápáno z pohledu informátorky, jako odmítnutí její nedokonalé češtiny: "Na ambasádě například když já beru telefon. A oni mluví hrozně rychle, protože jim říkám: Norská ambasáda, dobrý den, oni mluví hrozně rychle a já nerozumím nic. Povídám: Můžete, prosím Vás, mluvit pomaleji. a to oni nechtěj, protože volají na ambasádu a očekávají, že jsme moc profesionální. - A co teda uděláte? - Já prostě předám telefon na někoho jiného. To se ale stalo jen dvakrát nebo třikrát, ale od toho mám krizi. Já neumím nic a je to hrozné." 4. Závěr Hovořit česky je sice přáním většiny usazených Skandinávců v Praze, ale jen malá část to dokáže. Pokud žili v ČR před revolucí, česky se naučili všichni. V současnosti mezinárodní charakter současné Prahy a vysoká prestiž angličtiny cizincům značně omezuje integraci do česky hovořící společnosti. Cizinci mluvící česky jsou v české společnosti stále vzácností, proto v počáteční fázi osvojení češtiny může docházet k jazykovým nedorozuměním v podobě přepínání do angličtiny ze strany Čechů či neschopnosti konstruktivní komunikace mezi rodilým a nerodilým mluvčím češtiny. Bibliografie: Englund, Terje. Czechs in a Nutshell. Praha, Baset, Nekvapil, Jiří. Language biographies and the analysis of language situation: on the life of the German community in the Czech Republic. In International Journal of the Sociology of Language 162, 63-83, Romaine, Suzanne. Bilingualism. Oxford, Blackwell, Šišková, T. Menšiny a migranti v České republice. Praha, Portál,

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

EMMA SARGENTOVÁ TIM FEARON. Jak sebejistě. mluvit. s kýmkoli v každé situaci

EMMA SARGENTOVÁ TIM FEARON. Jak sebejistě. mluvit. s kýmkoli v každé situaci EMMA SARGENTOVÁ TIM FEARON Jak sebejistě mluvit s kýmkoli v každé situaci Jak sebejistě mluvit s kýmkoli v každé situaci EMMA SARGENTOVÁ, TIM FEARON Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Více

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Datum 12. 2011 22. 02. 2011 Jana 3. OA3 Němčina 22. 02. 2011 Jana 4. OA4 Němčina 22. 02. 2011 Marie 3. OA3 Němčina

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Co je to referenční byznys?

Co je to referenční byznys? Co je to referenční byznys? Referenční byznys je způsob získávání nových klientů/zákazníků prostřednictvím referencí neboli doporučení. Tato forma zajišťování nových kontaktů je velmi přínosná především

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012

Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012 Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012 Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávaní ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání? Jak které 1 PhDr. Dana Linkeschová, CSc.

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus.

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus. Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus. 1. Úvod: krátké shrnutí šetření Dotazníkové šetření probíhalo prostřednictvím

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

První spontánně jmenovaná škola. Nezná ani s nápovědou 1. Vysoká škola ekonomická v Praze 1 2 3 4. 9. Jiná: (uveďte celý název a město)...

První spontánně jmenovaná škola. Nezná ani s nápovědou 1. Vysoká škola ekonomická v Praze 1 2 3 4. 9. Jiná: (uveďte celý název a město)... Dobrý den, zastupuji výzkumnou agenturu Brand Brothers. Momentálně provádíme výzkum na téma: jak studenti středních škol vnímají vysoké školy s ekonomickým zaměřením. Chtěl bych Vás požádat o zodpovězení

Více

Příprava na přijímací pohovor

Příprava na přijímací pohovor JAZYKOVÁ LEKCE pracovní listy Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1.00/34351) Jazyková lekce 3 Obsah pracovních listů Úkoly a cvičení 2-5 Důležité fráze a

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9.

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Ruský jazyk 7. 9. ročník 2 hodiny týdně třídy, jazykové učebny, počítačová učebna dělení žáků

Více

Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Ročník. Výstupy žáka Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy

Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Ročník. Výstupy žáka Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Vzdělávací oblast Vyučovací předmět Ročník Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk 9.ROČNÍK Výstupy žáka Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Poznámky - seznámí se s vrstevníky - rozliší jednotlivé

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE OBSAH 1 O PROJEKTU... 2 2 CÍLE STANOVENÉ PRO NIŽŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA. 3 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. 4 3 VZDĚLÁVACÍ OBSAH VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 4. ROČNÍKU NIŽŠÍHO

Více

Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT

Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT Pořadové číslo: 1. Název vzdělávacího programu: Čeština jako jazyk

Více

Doporučujeme vyhnout se komunikaci, která je: příliš složitá nepoužívejte dlouhé, komplikované věty

Doporučujeme vyhnout se komunikaci, která je: příliš složitá nepoužívejte dlouhé, komplikované věty PŘÍRUČKA PRO SNADNĚJŠÍ POROZUMĚNÍ S CIZINCEM Tato příručka vznikla s cílem usnadnit komunikaci mezi Vámi a cizincem. Konkrétními ukázkami komunikace s cizincem se snažíme předejít zbytečným neporozuměním.

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo. Rady přispívající k úspěšné komunikaci

Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo. Rady přispívající k úspěšné komunikaci Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo 5 Rady přispívající k úspěšné komunikaci Toto je pátá ze série brožur Widexu o sluchu a tématech s ním spojených. Komunikace Lidé, kteří mají problémy se sluchem,

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí:

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí: Střediska volného času v ČR aktuálně Společně se školními družinami a školními kluby je řadíme mezi školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Střediska volného času jsou tohoto typu: domy dětí a mládeže

Více

Postoj české veřejnosti k reklamě

Postoj české veřejnosti k reklamě TISKOVÁ ZPRÁVA 26. února 2013 Postoj české veřejnosti k reklamě Češi nejlépe hodnotí reklamu v místě prodeje, 8% populace tvrdí, že si jí všimne a 31% podle ní nakupuje. Třetina zákazníků by dokonce uvítala

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

v euroregionech na česko-polském pomezí

v euroregionech na česko-polském pomezí Souhrnná analýza a dílčí analýzy přeshraniční spolupráce v oblasti vzdělávání v euroregionech na česko-polském pomezí Klíčová zjištění anket z Euroregionu Nisa: Lze říci, že mezi dotazovanými školami zatím

Více

Case Study. Google Apps nám usnadnily práci, a tak se můžeme kávě věnovat s větším klidem a rozvahou. Kterých témat se case study týká?

Case Study. Google Apps nám usnadnily práci, a tak se můžeme kávě věnovat s větším klidem a rozvahou. Kterých témat se case study týká? Case Study Google Apps nám usnadnily práci, a tak se můžeme kávě věnovat s větším klidem a rozvahou Kterých témat se case study týká? Daniel Kolský majitel společnosti Mamacoffee Změna firemní kultury

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost.

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost. Dotazník pro určení státu bydliště pro účely dávek státní sociální podpory dávek pomoci v hmotné nouzi dávek pro osoby se zdravotním postižením Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození..

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Třída 6. Předmět Angličtina Učitel Petr Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, v této zprávě s výsledky se dozvíte, které

Více

Název školy: 2. Znáš ve svém okolí někoho, kdo šikanuje jiné děti? a) ano b) ne

Název školy: 2. Znáš ve svém okolí někoho, kdo šikanuje jiné děti? a) ano b) ne PŘÍLOHA č. 1 DOTAZNÍK PRO ŽÁKY Název školy: Třída: Jsem: chlapec - dívka 1. Co podle tebe znamená výraz šikana? a) opakované posmívání a zesměšňování b) bití c) braní a poškozování věcí d) vymáhání věcí

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Co jsme si připravili Hranice maximálního výkonu Výsledky, úspěch a životní

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

JAZYKOVÁ ŠKOLA ECO Velké Meziříčí Mlýnská 6, Velké Meziříčí, tel. 602 325 108, www.eco-vyukajazyku.cz

JAZYKOVÁ ŠKOLA ECO Velké Meziříčí Mlýnská 6, Velké Meziříčí, tel. 602 325 108, www.eco-vyukajazyku.cz Vybírat si můžete ze široké nabídky různých typů kurzů: - intenzivní týdenní - víkendové - měsíční - celoprázdninové - individuální - nebo můžete využít některý z vypsaných kurzů viz. níže Proč letní kurzy?

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Stigma základního vzdělání?

Stigma základního vzdělání? Stigma základního vzdělání? Lenka Hloušková XII. ročník česko-slovenské konference s mezinárodní účastí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku, 2013 Hranice normality Charakteristika výzkumného

Více

České vysoké učení technické. Fakulta dopravní. Vztah Čechů k zahraničním studentům

České vysoké učení technické. Fakulta dopravní. Vztah Čechů k zahraničním studentům České vysoké učení technické Fakulta dopravní Semestrální práce z předmětu statistika Téma Vztah Čechů k zahraničním studentům Autoři Abramova Karina Zhakupova Altynay Praha 2011 2012 Úvod My jsme si vybrali

Více

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý

Více

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná:

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Rozhovor Alla Na začátek tohoto rozhovoru Alla ti řeknu, že máme čtyři fáze kulturního šoku. Aby sis to mohla také připomenout a mohla se opět vžít do té situace. Takže první fázi je fáze medových týdnů

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Výroční zpráva o činnosti v akademickém roce 2011/2012

Výroční zpráva o činnosti v akademickém roce 2011/2012 Výroční zpráva o činnosti v akademickém roce 2011/2012 Zdeněk Andrle, Mgr. SRBSKO, Bělehrad, Filološki fakultet Univerziteta u Beogradu, Katedra za slavistiku, Odsek za bohemistiku Studentski trg 3, 110

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Příloha č. 2. Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost

Příloha č. 2. Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost Příloha č. 2 Základní údaje Kolik různých cizích jazyků ve Vaší škole v tomto školním roce reálně vyučujete? o 1 o 2 o 3 o více než 3 Z hlediska toho, kolik žáků do Vaší školy nastupuje, považujete Vaši

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

2 Proč pracovat tam, kde nejsou příjemné kolegiální vztahy?

2 Proč pracovat tam, kde nejsou příjemné kolegiální vztahy? 2 Proč pracovat tam, kde nejsou příjemné kolegiální vztahy? Kolegiální vztahy jsou velmi delikátní záležitost, neboť s kolegy lidé tráví velkou část svého života. Pokud se v týmu vyskytuje někdo negativní,

Více

STUDENT NAŠÍ ŠKOLY VYHRÁL ELEKTROTECHNICKOU OLYMPIÁDU

STUDENT NAŠÍ ŠKOLY VYHRÁL ELEKTROTECHNICKOU OLYMPIÁDU STUDENT NAŠÍ ŠKOLY VYHRÁL ELEKTROTECHNICKOU OLYMPIÁDU Strouhal Martin Student 2.D Martin je na naší škole něco přes rok a půl, přesto toho již stihl hodně. V roce 2014 se stal druhým nejlepším studentem

Více

OSOBNÍ ZKUŠENOST SE ZÍSKÁVÁNÍM PRAXE NA VŠ. Bohdana Herzánová Říjen 2013

OSOBNÍ ZKUŠENOST SE ZÍSKÁVÁNÍM PRAXE NA VŠ. Bohdana Herzánová Říjen 2013 OSOBNÍ ZKUŠENOST SE ZÍSKÁVÁNÍM PRAXE NA VŠ Bohdana Herzánová Říjen 2013 PŘEDSTAVENÍ 1998-2006 STUDIUM: VOŠ (sociální obor - nedokončeno), VŠ Ostrava (magisterské studium pedagogický obor), VŠ Karlova Univerzita

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Jak se sociální sítě zpracovávají? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých

Více

Studuj, pracuj, cestuj Volný pohyb bez překážek? Úřad vlády ČR Jan Durica

Studuj, pracuj, cestuj Volný pohyb bez překážek? Úřad vlády ČR Jan Durica Studuj, pracuj, cestuj Volný pohyb bez překážek? Úřad vlády ČR Jan Durica Občanství Unie otázka kdo? případ před SD EU -53/81 panílevin tehdy a dnes? Kde? Smlouva o Fungování Evropské unie Směrnice 2004/38/ES

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni. 1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Kontaktní formulář. Telefonní číslo Nemá telefon 2 Odmítl/a uvést telefon 3

Kontaktní formulář. Telefonní číslo Nemá telefon 2 Odmítl/a uvést telefon 3 Kontaktní formulář Číslo tazatele Číslo adresy Jméno tazatele Jméno respondenta Telefonní číslo Nemá telefon Odmítl/a uvést telefon ZÁZNAM O KONTAKTECH (Kontakt = každý pokus zastihnout respondenta/domácnost)

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

SALESIÁNI V BULHARSKU

SALESIÁNI V BULHARSKU SALESIÁNI V BULHARSKU ZPRAVODAJ ČESKÉ SALESIÁNSKÉ MISIE V BULHARSKU 28/ m ě s í č n í k k v ě t e n 2015 Nad Kaloferem (Stará Planina). - PK - Christos voskrese! Milí přátelé, vážení čtenáři, srdečně Vás

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Studuj, pracuj, cestuj Volný pohyb bez překážek? Úřad vlády ČR Lucie Dvořáková

Studuj, pracuj, cestuj Volný pohyb bez překážek? Úřad vlády ČR Lucie Dvořáková Studuj, pracuj, cestuj Volný pohyb bez překážek? Úřad vlády ČR Lucie Dvořáková Občanství Unie otázka kdo? Kdo je občanem Unie? akcesorita Kde? Smlouva o fungování Evropské unie sekundárníprávo, hl. směrnice

Více

Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR

Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR Seznam zkratek MZV Ministerstvo zahraničních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy DZS Dům zahraniční spolupráce ZKZ zmocněnec pro krajanské

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Analýza posunu školy

Analýza posunu školy DFHOV SOS Analýza posunu školy Tato zpráva zobrazuje, nakolik se názory respondentů k jednotlivým otázkám během opakovaného dotazníkového šetření v oblasti klimatu změnily. Zaznamenána je změna četnosti

Více

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 1 Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 2 Mojí nejskvělejší manželce Lucii a všem mým studentům 3 PŘEDMLUVA" 4 CO JE TO KONDICIONÁL A PROČ JE V ANGLIČTINĚ POTŘEBA" 6 PRVNÍ KONDICIONÁL" 9 DRUHÝ KONDICIONÁL"

Více

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

Ukázka fiktivního portfolia jako inspirace pro studenty a studentky projektu Změňte to

Ukázka fiktivního portfolia jako inspirace pro studenty a studentky projektu Změňte to Portfolio Obsah 1. Přehled silných stránek 2. Osobní údaje 3. Přehled škol a odborných školení 4. Pracovní zkušenosti 5. Jiné zkušenosti 6. Moje plány 7. Přehled příloh 8. Přílohy 0 Ukázka fiktivního portfolia

Více

s Jedničkou Na Bojišti Výchova lékařů v Čechách

s Jedničkou Na Bojišti Výchova lékařů v Čechách s Jedničkou Na Bojišti Výchova lékařů v Čechách 3. června 2014 Hosté: prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. MUDr. Jana Mašková Moderují: Lenka Petrášová Lucie Vopálenská Proč MEDialogy? Jsme fakulta, která ročně

Více

Názory občanů sídla LÁNY

Názory občanů sídla LÁNY Názory občanů sídla LÁNY III. díi Zpracovali : Spojené ateliéry KA, M. A. A. T. Odborný garant: Ing. arch. Jirovský Martin, Ph. D. Počet dotazovaných osob pro sídlo Lány: 4 osob z celkového počtu 46 lidí

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES

TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES Často kladené dotazy Obecné dotazy Kde najdu informace o programu Tvoje první práce přes EURES? Informace si můžete stáhnout z portálu EURES na adrese http://eures.europa.eu

Více

Autoevaluace školy v oblasti podpory strategií učení cizímu jazyku Dotazník pro učitele středních škol

Autoevaluace školy v oblasti podpory strategií učení cizímu jazyku Dotazník pro učitele středních škol Autoevaluace školy v oblasti podpory strategií učení cizímu jazyku Dotazník pro učitele středních škol Inspirováno autory Andrew D. Cohenem, Rebeccou L. Oxfordovou a Julií C. Chiovou (2002) Účelem dotazníku

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Situace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ)

Situace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) Situace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky-cizinci je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků

Více

Víte o existenci Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (FRRMS MENDELU)?

Víte o existenci Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (FRRMS MENDELU)? Image FRRMS - diplomová práce Image FRRMS - diplomová práce Dobrý den, jsem student magisterského studia Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (FRRMS ME NDE LU)

Více