NÁSTIN MLUVNICE SLOVENSKÉ ROMŠTINY (pro pedagogické účely)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁSTIN MLUVNICE SLOVENSKÉ ROMŠTINY (pro pedagogické účely)"

Transkript

1 NÁSTIN MLUVNICE SLOVENSKÉ ROMŠTINY (pro pedagogické účely) Hana Šebková

2 Copyright 2000 Hana Šebková This research report was downloaded from the Research Support Scheme Electronic Library at The work on the report was made possible by a grant from, and was published by, the Research Support Scheme of the Open Society Support Foundation. The digitisation of the report was supported by the publisher. Research Support Scheme Bartolomějská Praha 1 Czech Republic The digitisation and conversion of the report to PDF was completed by Virtus. Virtus Libínská Praha 5 Czech Republic The information published in this work is the sole responsibility of the author and should not be construed as representing the views of the Research Support Scheme/Open Society Support Foundation. The RSS/OSSF takes no responsibility for the accuracy and correctness of this work. Any comments related to the contents of this work should be directed to the author. All rights reserved. No part of this work may be reproduced, in any form or by any means without permission in writing from the author.

3 Contents Úvod...1 Kapitola I...3 Kapitola II...7 Kapitola III...12 Kapitola IV...15 Kapitola V...18 Kapitola VI...23 Kapitola VII...27 Kapitola VIII...28 Kapitola IX...33 Kapitola X...38 Kapitola XI...40 Kapitola XII...43 Kapitola XIII...46 Kapitola XIV...49 Kapitola XV...53 Kapitola XVI...58 Kapitola XVII...61 Kapitola XVIII...65 Kapitola XIX...68 Kapitola XX...71 Kapitola XXI...76 Kapitola XXII...81 Kapitola XXIII...85 Description of the Grammatical Structure of Slovak Romani...89

4

5 1 Úvod Úvod Romština je jazyk, který měl donedávna pouze mluvenou formu a sloužil jako komunikační prostředek výhradně v rámci romské komunity. Bývalým režimem byl označen za nežádoucí, retardační prvek, který brání "občanům cikánského původu" zařadit se do společnosti, přizpůsobit se jejím požadavkům a získat vyšší vzdělání. Proto nejenže nebylo možné - až na ojedinělé výjimky (pražská Jazyková škola) - tento jazyk nikde studovat, nýbrž dokonce bylo Romům, zejména pak romským dětem ve škole zakazováno romsky mluvit, a to často pod hrozbou nejrůznějších trestů. Je ovšem pravda, že atmosféra doby skutečně nepřipouštěla mnoho odlišností - názorových, etnokulturních ani jazykových... Neděláme si iluze, že by dnes byla situace omnoho lepší, nicméně názor, že nějaký jazyk může zapříčinit společenskou zaostalost, je už přece jen překonán. V rámci celoevropského hnutí za uchování a rozvoj menšinových jazyků, ale i s přihlédnutím k výsledkům různých psychologických a sociologických výzkumů se v ČR prosazuje názor, že každý jazyk je jedinečné kulturní bohatství, které by se mělo lidstvo snažit uchovat a pěstovat, že každý jazyk má schopnost rozvíjet lidské vědomí, vyjadřovat a zprostředkovávat lidské poznatky, zkušenosti a životní pocity. V duchu tohoto názoru se v poslední době mnohonásobně zvýšil o romštinu zájem, a to jak ze strany Neromů, tak i ze strany Romů samotných. Hned po změnách v r začala vycházet romská kulturně-společenská i romistická periodika, kde se v různé míře uplatňuje i romský jazyk. Na filozofické fakultě Univerzity Karlovy byl v roce 1991 poprvé v historii otevřen obor "romistika", na několika pedagogických fakultách se začal vyučovat romský jazyk pro studenty speciální pedagogiky i pedagogiky. stupně, romština se dnes vyučuje i na dalších státních či soukromých školách, na kurzech organizovaných různými nevládními institucemi atd. Tato "poptávka" po romském jazyce však odhalila nejen velký nedostatek kvalifikovaných lektorů, ale i naprostý nedostatek učebních pomůcek. Na trhu byl donedávna k dispozici pouze "Romsko-český a česko-romský kapesní slovník" (SPN, Praha, 1991), obsahující též stručný gramatický přehled. Dřívější příručky romštiny, které vyšly v 60. a 70. letech (většinou v malém nákladu nebo jako interní tisk) 1, jsou již dávno rozebrány. Příprava nové učebnice romštiny, která bude obsahovat též texty a cvičení pro praktické zvládnutí tohoto jazyka, zabere ještě nějaký čas, a proto jsme se rozhodly vydat alespoň Nástin mluvnice slovenské romštiny, který by mohl posloužit zejména vyučujícím a lektorům romského jazyka jako vodítko při výkladu gramatických jevů, dále všem zájemcům, kteří se chtějí alespoň pasivně seznámit s jazykovou strukturou tohoto novoindického jazyka, ale i těm, kteří si chtějí osvojit tento jazyk aktivně. To ovšem předpokládá ještě další formy studia - navštěvování kurzů romštiny, konsultace u rodilých mluvčích tohoto jazyka, četbu romských textů publikovaných v romských či romistických časopisech apod. Mluvnická látka je rozvržena do 23 kapitol, a to v sledu, v jakém je vhodné (možné) při výkladu (studiu) postupovat. Není to tedy klasický gramatický popis jazyka, který by byl pro didaktické účely nevhodný. Je známo, že Romové v různých částech světa, ale i u nás mluví různými dialekty. Který z dialektů byl tedy pro tuto příručku vybrán a z jakých důvodů? Jak vyplývá z názvu, popisovaným nářečím je tzv. slovenská romština, která je jedním ze tří dialektů, jimiž hovoří Romové na území České a Slovenské republiky. Dalším dialektem, kterým mluví Romové na jihu a jihozápadě Slovenska (ale i v Maďarsku, v rakouském Burgenlandu 1 Přehled dosavadních příruček slovenské romštiny, publikovaných po r. 1945: Jiří Lípa: Příručka cikánštiny, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1963 Milena Hübschmannová: Základy romštiny, Malé učebnice Nového orientu, Akademia, Praha 1973 Milena Hübschmannová: Cikánština, Krajský pedagogický ústav, Ústí nad Labem 1976

6 2 Úvod a v severním Slovinsku), sporadicky (roztroušeně) pak i v Čechách, je tzv. -ahi-dialekt, někdy nazývaný též maďarský, který je slovenské romštině poměrně blízký. Nejvýraznějším znakem, kterým se od ní odlišuje, jsou tvary imperfekta, jednoho ze dvou romských minulých časů (viz Kap. XII). Třetím dialektem romštiny, se kterým se můžeme na území obou zmíněných států (ale i jinde ve světě) setkat, je dialekt tzv. olašských Romů, který má některé prvky společné s balkánskými jazyky, ovšem uchoval si i některé velmi starobylé rysy. Dialektem slovenské romštiny mluví zhruba % romské populace nejen na celém území Slovenska (s přesahem na jižní Moravu, do oblasti polské Spiše, Zakarpatské Ukrajiny a hypoteticky i oblastí severových. Maďarska a severozáp. Rumunska), ale dnes i v celé České republice. Je pochopitelné, že na tak velkém území (obývaném mj. majoritním obyvatelstvem hovořícím různými jazyky) existuje v rámci tohoto dialektu jistá nejednotnost, a to zejména v oblasti fonetické (viz Kap. II) a lexikální, ale i u některých gramatických jevů. Vzhledem k tomu, že romský jazyk, a vlastně veškerá romská slovesná kultura se až donedávna šířila a uchovávala výhradně formou ústního podání (písemná forma slovenské romštiny byla kodofikována teprve v roce viz Kap. I) a romština nikdy nebyla a doposud není institucionálně kultivována, nikdy se také neučila ve školách a ve sdělovacích prostředcích se - s výjimkou let začíná objevovat teprve po roce 1989, nelze zatím mluvit o nějaké spisovné romštině, jednotné a závazné, jako je tomu v případě češtiny nebo slovenštiny. Pojem slovenská romština tedy představuje množinu několika lokálních variet, subdialektů, z nichž žádný zatím nebyl "povýšen" na "spisovný jazyk". Je ovšem třeba poznamenat, že tyto lokální rozdíly jsou v zásadě nevelké a v žádném případě nebrání vzájemnému porozumění mezi slovenskými Romy. Pro popis jazyka však bylo třeba zvolit jednu ze zmíněných lokálních variet, jakýsi "referenční vzorek", s nímž by bylo možno porovnávat ostatní. Stala se jím východoslovenská varieta, a to nejen proto, že je na území České republiky zřejmě nejrozšířenější a na Slovensku je na územích, kde se jí mluví, nejživotnější (v mnoha lokalitách je to doposud první, mateřský jazyk všech tamějších romských mluvčích), nýbrž i proto, že je nejprostudovanější. Z této variety vycházely i předchozí učebnice slovenské romštiny 1) (práce Lípova je pojata ještě úžeji - vychází z nářečí, kterým se mluví v okolí Humenného), tato varieta byla též přednášena od 70. let Dr. M. Hübschmannovou na pražské Jazykové škole, která "vychovala" další zájemce o tento jazyk. I náš Nástin mluvnice slovenské romštiny tedy popisuje především její východoslovenskou varietu, ovšem při probírání jednotlivých mluvnických jevů se snaží upozorňovat na nejdůležitější odlišnosti, s kterými se můžeme setkat v jiných nářečích. Je ovšem třeba konstatovat, že v poslední době dochází k stále častějším kontaktům mezi příslušníky různých subdialektových skupin, a to zejména v Čechách a na Moravě, kde se slovenští Romové začali bezprostředně po 2. světové válce hojně usazovat. V důsledku těchto kontaktů zde dochází ke zobecňování romského jazyka. To vede na jedné straně k jisté rozkolísanosti, neboť různé tvary se stávají rovnocennými variantami a mohou se vyskytovat i u jednoho mluvčího vedle sebe, na straně druhé to však vede k rozšiřování slovní zásoby: do obecného povědomí se dostávají slova, která se v některých varietách nedochovala, vznikají synonyma, dochází k sémantickému rozrůzňování slov původně téhož významu (např. te genel - číst X te ginel - počítat) atd. Začínají se vytvářet též stylistické rozdíly. Romština se tedy mění, vyvíjí, jako ostatně každý živý jazyk. Nejrychleji se však změny projevují v lexikální oblasti, a proto věříme, že naše příručka bude po jistou dobu spolehlivým průvodcem po základech mluvnické stavby tohoto jazyka. Autorky

7 3 Kapitola I Kapitola I Romština jako novoindický indoevropský jazyk V 18. století bylo na základě komparatistických výzkumů jednoznačně prokázáno, že romština patří do indoevropské jazykové rodiny 2 a že je jazykem novoindickým 3. Různé dialekty romštiny, kterými v současné době Romové ve světě hovoří, mají doposud hlavní gramatické charakteristiky indických jazyků. Indického původu je i základní slovní fond: označení částí těla, rodinných příslušníků, běžných činností, které člověk během života provádí, apod. Kromě toho jsou však jednotlivé dialekty dokladem dlouhého putování Romů z Indie do Evropy, příp. dále, neboť obsahují jazykové výpůjčky z různých jazyků. Jejich četnost odpovídá zpravidla délce pobytu v tom kterém jazykovém prostředí. Zcela do indického gramatického systému zapadly tzv. staré lexikální výpůjčky z íránských jazyků, z arménštiny, částečně i z řečtiny. Naproti tomu tzv. nové lexikální výpůjčky (v případě slovenského dialektu zejména ze srbštiny, rumunštiny, maďarštiny, slovenštiny, češtiny, v některých lokalitách i z dalších jazyků, jako z polštiny, němčiny, ukrajinštiny apod.) tvoří v romštině zpravidla samostatnou kategorii, kterou některé svébytné znaky (specifické koncovky nebo odvozovací sufixy) odlišují od staršího systému. Jazykové výpůjčky jsou ovšem jev obecný, neboť se vyskytují ve všech přirozených jazycích. V češtině například si zřejmě již málokdo uvědomí, že třeba slova, jako škola, oplatka, konvalinka, šalvěj, tabule aj. pocházejí z latiny, hřbitov, špička, nudle, kašna aj. z němčiny, salám, pilíř, tulipán aj. z italštiny atd. Strukturální charakteristiky romštiny Z hlediska strukturálního ne vždy jazyky geneticky příbuzné užívají stejných nebo podobných gramatických prostředků k vyjádření různých vztahů a naopak, někdy i jazyky geneticky nepříbuzné mají podobné vyjadřovací prostředky, podobný gramatický systém. Každý přirozený jazyk je složitý systém znaků a struktur, který se vyvíjel a vyvíjí v určitém kontextu, v sousedství s jinými jazyky, a má svůj vlastní specifický charakter. Z hlediska typologického nelze najít mezi přirozenými jazyky čisté typy, lze však v jednotlivých jazycích postihnout určité tendence. Jakým jazykem z hlediska typologického je dnešní romština? Zatímco všechny indoevropské jazyky byly původně převážně flexivní 4, došlo v průběhu jejich dlouhého vývoje k různým strukturálním posunům. Tak např. západoevropské jazyky, jako angličtina nebo francouzština, mají poměrně mnoho prvků izolačních (analytických) 5, nové indo-árijské jazyky mnoho prvků aglutinačních 6. 2 Součástí indoevropské jazykové rodiny je kromě větve indické, kam patří i romština, dále větev jazyků íránských, baltských, slovanských, germánských, románských, keltských aj. a dále jazyky samostatné, jako arménština, albánština, řečtina... Vedle této velké jazykové rodiny indoevropských jazyků, kterými mluví dnes asi polovina veškerého lidstva, existuje velké množství jiných jazykových rodin, jako například rodina jazyků uralských, altajských, afroasijských (dříve semito-hamitských), paleoasijských, kavkazských, čínsko-tibetských, drávidských, austronéských, austroasijských apod., jakož i jazyky, které nepatří k žádné jazykové rodině (v Evropě např. baskičtina). 3 Mezi jazyky dnešní Indie patří ovšem i jazyky drávidské (tamilština, telugština aj.) a mundské (santálština), kterými se hovořilo na území Indie dříve, než tam přišli Indoevropané. Z jazyků, které si s sebou Indoevropané přinesli, se pak postupně vyvinuly jazyky, jako hindština, bengálština, paňdžábština atd., a také romština. 4 Jazyky flexivní: jediný afix ve slově je nositelem několika gramatických významů, tak jako je tomu např. v latině, staré řečtině a dodnes i ve většině slovanských jazyků. V romštině dochází k flexivní kumulaci např. v koncovce -o ve slově baro (velký), neboť je nositelem tří informací: nominativ, rod mužský, jednotné číslo. 5 Jazyky izolační (analytické): slova nemění svou podobu, zato důležitou roli hraje slovosled. Zatímco v češtině můžeme říci věty:

8 4 Kapitola I I romština doznala v tomto směru určitého vývoje od staroindoárijského převážně flexivního typu směrem k typu aglutinačnímu a částečně i izolačnímu (ztráta deklinace substantiv po předložkách). Přesto je to jazyk, který se dodnes vyznačuje velkým tvarovým bohatstvím sloves i jmenných slovních druhů. Pravopis romštiny užívaný u nás Romština byla až donedávna pouze jazykem mluveným bez písemné normy. Teprve v posledních desetiletích se v různých zemích začíná konstituovat i písemná norma, v některých případech došlo i k její kodifikaci. U nás k tomu došlo v roce 1971, kdy jazyková komise při tehdy existujícím Svazu Cikánů- Romů ( ) přijala závaznou písemnou normu slovenského dialektu romštiny. Vycházelo se z pravopisných zvyklostí a principů češtiny a slovenštiny. Byla v zásadě přijata česká (slovenská) abeceda, včetně diakritických znamének, která však jsou užívána podle poněkud jiných pravidel. Základní pravopisný princip romštiny je fonologicko-analogický (morfologický), tj. zapisují se pouze fonologicky distinktivní fonémy (nikoli hlásky - subdialektové či poziční varianty) a respektuje se jednotné zapisování různých tvarů téhož slova, bez ohledu na případné asimilace, ztrátu znělosti či aspirace apod. Naproti tomu je pro romštinu bezpředmětný princip historický, jako je tomu u jazyků s dlouhou písemnou tradicí. Proto je romský pravopis velmi jednoduchý, blízký fonetickému obrazu tohoto jazyka (viz Kap. II) a - až na některé nedůslednosti - značně logický. Romská abeceda a b c č čh d ď dz dž e f g h ch i j k kh l ľ m n ň o p ph r s š t ť th u v z ž V romské abecedě tedy nejsou oproti abecedě české grafémy ě q ř w x y, úzu: přičemž neexistence grafémů y a ě s sebou nese některé odlišnosti od českého pravopisného - palatály ď ť ň ľ se vždy označují diakritickým znaménkem, a to i před i: ďives - den taťipen - teplo ňilaj - léto ľil - list (papíru), dopis - stejně tak se tyto hlásky označují diakritickým znaménkem i před e, nikoli jako v češtině, kde se diakritické znaménko přenáší na ě: "Syn vidí otce." i "Syna vidí otec.", v angličtině nebo francouzštině to možné není, neboť přípustný slovosled je v tomto případě pouze: podmět - sloveso - předmět: angl.: The son sees his father. fr.: Le fils voit son pćre. 6 Jazyky aglutinační: každý z více afixů ve slově je nositelem jediného gramatického významu; pro vyjádření několika gramatických informací je třeba rovněž několika morfémů. V romštině jsou např. dativní tvary podstatného jména phral (bratr) "sestaveny" následujícím způsobem: le phraleske - bratrovi: le (=nepř. pád) phral(="bratr")es(=m.sg.)ke(=dat.) le phralenge - bratrům le (=nepř. pád) phral(="bratr")en(=pl.)ge(=dat.)

9 5 Kapitola I braďenca - vědry (instr.) chuťel - skáče ňerno - střízlivý ľenča - čočka - nepalatalizované hlásky d t n l se před i vyslovují tvrdě: dikhel [dykhel] - vidí tiro [týro] - tvůj nipos [nýpos] - lid linaj [lynaj] - léto (zde viz Kap. II) - vokalická délka není ve východoslovenské varietě tohoto dialektu romštiny (až na výjimky) významotvorná, a proto se neoznačuje. Pouze v případě stažených slovesných tvarů 1. os. sg. a pl. futura nebo imperfekta označujeme náhradní dloužení samohlásky a čárkou: keras - děláme kerás - dělal jsem; dělali jsme kerá - udělám, budu dělat Dialektologické poznámky 1. V těch varietách slovenské romštiny (např. v západoslovenské a některých středoslovenských), v nichž slabičná délka má rozlišovací schopnost (viz Kap. II), se označuje čárkou, podobně jako v češtině a slovenštině. 2. Současná pravopisná norma platí pouze pro dialekt slovenských Romů, pro který byla kodifikována. Jelikož je však pojem slovenská romština velmi široký a zahrnuje řadu lokálních variet, které se od sebe do jisté míry liší (viz Úvod), je otázka pravopisného úzu předmětem diskusí. Zatímco přijatý romský pravopis je více méně jednotný z hlediska fonologického (ďives - den se píše vždy s ď, přestože se v některých lokalitách vyslovuje jinak - viz Kap. II), morfologické varianty zachycuje, neboť doposud neexistuje pevná jazyková norma, která by klasifikovala některé z tvarů či lexikálních jednotek jako "správné" a jiné jako "nesprávné". Zdokonalení současného pravopisu však musí předcházet rozsáhlý dialektologický výzkum v celém areálu, v němž se tímto dialektem hovoří, a důkladný lingvistický popis jeho jednotlivých variet. Snahy o standardizaci romského pravopisu na mezinárodní úrovni Různé dialekty romštiny, jimiž se v různých zemích světa hovoří, se zapisují různým způsobem. Zpravidla se vychází z grafického systému lokálních majoritních jazyků, což poměrně značně znesnadňuje četbu i vzájemné porozumění mezi Romy z různých zemí. Tak například spojení romaňi čhib - romský jazyk se - kromě přepisů ruskou azbukou, řeckou alfabetou apod. - v latince přepisuje těmito způsoby: románi szib, románi čib, romani tschib, románi tschiwi, romani tšiw, romeni tšiv, romani tschub, rromani čhib, romani chib, rhomani chib, romaji šjib... Tyto rozdíly v zápisu (a někdy i výslovnosti) vedly představitele Romů sdružené v mezinárodní organizaci Romani Union a některé romisty k pokusům o vytvoření jednotné transkripce romštiny. Poslední varianta této transkripce byla navržena M. Courthiadem a schválena Komisí pro standardizaci romského jazyka Mezinárodního svazu Romů Romani Union na jeho IV. kongresu ve Varšavě v roce 1990.

10 6 Kapitola I Tato standardizovaná písemná norma vychází z latinské abecedy a užívá diakritických znamének pro označování palatalizací, případně i přízvuků, pokud nejsou na konci slova, jak je běžné ve většině romských dialektů. Řídí se zásadou, že jeden grafém či jedno diakritické znaménko může mít pouze jedinou funkci. Aspirované hlásky se zapisují pomocí spřežek čh kh ph th, naproti tomu uvulára zapisovaná v pravopise slovenských Romů spřežkou ch se v mezinárodní transkripci zapisuje grafémem x. Pro zápis afrikát dz a dž se zavádějí nové jednoduché grafémy. V dialektech, v nichž existuje dvojí r, se tato opozice zachovává i v písemné normě - r a rr. Kromě toho se zavádějí další tři grafémy (tzv. archigrafémy), kterými se označuje první fonémy pádových sufixů, jejichž podoba je pozičně podmíněna a které doznaly v různých dialektech různého hláskového vývoje. Tyto pravopisné zásady mají umožnit jednotný zápis všech dialektů romštiny při zachování jejich fonetických odlišností. V současné době probíhá jakási desetiletá "zkušební doba", během níž se nemá na přijaté standardizované písemné normě nic měnit a má se prověřovat, do jaké míry je přijatelná pro mluvčí všech dialektů.

11 7 Kapitola II Kapitola II Kvalita romských samohlásek Romština má pět samohlásek - a e i o u -, které se vyslovují podobně jako v češtině. Stejně jako v češtině mohou být krátké i dlouhé. Ve východoslovenské varietě není délka samohlásek (až na výjimky) významotvorná a váže se obvykle na přízvuk. Není třeba ji tudíž označovat. Výjimkou jsou stažené slovesné tvary futura a imperfekta, kde dochází k náhradnímu dloužení - viz Kap. I. Dialektologická poznámka V západoslovenské varietě a v některých dalších subdialektech (na středním Slovensku i jinde) slabičná délka v některých případech významotvorná je, jako např. ve slovech: bar(r) (kámen) X bár (zahrada, ohrada, plot) raňi (proutek) X ráňi (paní) rak(h)le (našli, nalezli) - rákle (neromští chlapci) jar(r)o (mouka) - járo (vejce) Při zápisu těchto subdialektů se proto délka označuje čárkou. V jiných subdialektech (např. v okolí Michalovců a dále na východ) dochází k diftongizaci dlouhých přízvučných samohlásek e a o: tele > tejle (dole, dolů), gono > gouno (pytel)... Slovní přízvuk Ve východoslovenské varietě - na rozdíl od jiných (sub)dialektů romštiny - stojí přízvuk zpravidla na předposlední slabice gramaticko-lexikální konfigurace. Tou rozumíme fonetický celek, který může být tvořen buď jedním lexikálním slovem (dado!, bengeja!), nebo spojením slova lexikálního se slovy gramatickými: Tiro phral šukar čhávo. Jov šukar pal o dad (vyslov: palodad). Tvůj bratr (je) hezký chlapec. Je hezký po otci. Kaj t(i)ri daj? E daj andro kher (vyslov: androkher). Kde (je) tvoje matka? Matka je v domě. Výjimku tvoří troj- a víceslabičné genitivní tvary jmen, kde přízvuk stojí na třetí slabice od konce: la dakero (matčin), le dadeskero (otcův), le phralengero (bratrů) Vzhledem k tomu, že často dochází ke krácení těchto tvarů, stávají se i tato slova paroxytony: la dakro, le dadeskro, le phralengro Tím, že přízvuk v romštině má v rámci fonetické jednotky své pevné místo, při změně počtu slabik v důsledku skloňování, časování, stupňování či zdrobňování dochází k jeho posunu: le dades - le dadeske, phenav - phenava, baro - bareder, čhavo - čhavoro Dialektologická poznámka Zde je třeba upozornit, že otázkou slovního přízvuku v slovenské romštině se zatím nikdo podrobněji nezabýval. Je zřejmé, že existují poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými lokálními varietami. Výše uvedený popis je tedy poměrně zjednodušující a omezuje se na východoslovenskou varietu.

12 8 Kapitola II Výslovnost romských souhlásek Většina romských souhlásek se vyslovuje podobně jako souhlásky české, s výjimkou uvuláry ch, která se nevyslovuje jako české zadopatrové [ch], nýbrž jako čípkové [ch]. Oproti češtině má romština některé souhlásky navíc: - původní indické souhlásky, které se zachovaly v romštině v podobě neznělých aspirant: čh kh ph th 1/ vyslovují se s přídechem 2/ každá má svůj neaspirovaný protějšek, s nímž tvoří fonologickou opozici, a proto je třeba aspirovanou a neaspirovanou výslovnost respektovat: te čhorel - lít, sypat te čorel - krást o čhor - knír čor! - ukradni! o kher - dům ker! - dělej! o khoro - džbán koro - slepý o pheras - vtip, žert peras - padáme te pherel - čerpat te perel - padat o thav - nit tav! - vař! the - a, i te - jestliže, jestli, jakmile, když... - v češtině vzácné afrikáty dž (džbán, džber) a dz jsou v romštině naopak poměrně časté (zvláště první z nich): te dživel - žít o dzar - chlup, štětina te džanel - vědět, znát e dzeka - chuť, zalíbení e džuvľi - žena e dzeveľi - míchaná vejce - východoslovenské a středoslovenské variety tohoto dialektu mají též měkké ľ, které se vyslovuje jako slovenské [ľ] a v některých případech tvoří se středním [l] fonologickou opozici: avľa (3. os. sg. pf.) - přišel, přijel X avla (zkrácený tvar 3. os. sg. fut.) - přijde, přijede Dialektologické poznámky 1. Západoslovenská varieta měkké ľ nemá, vyskytuje se v ní - podobně jako v češtině - pouze střední l. Ve 3. os. sg. perfekta má sufix -as, který jasně odlišuje tento tvar od zkráceného tvaru 3. os. sg. futura. V imperfaktu pak ke krácení nedochází, takže i tvary 3. os. sg. perfekta a 3. os. sg. imperfekta zůstávají jasně odlišeny: avlas (pf.) - přišel, přijel X avla (fut.) - přijde, přijede X avelas (impf.) - přicházel, přijížděl V některých lokálních varietách, zejména na jihu Slovenska, se měkké ľ v určitých pozicích vyslovuje jako [j]. 2. Ve výslovnosti některých romských souhlásek se setkáváme s jistými krajovými odlišnostmi. Místní vymezení těchto fonetických změn je zatím předmětem výzkumu a - konec konců - při výuce

13 9 Kapitola II jazyka není příliš důležité. Pro lepší rozumění mluvenému slovu je ovšem dobré o těchto rozdílech vědět, a proto zde upozorníme na nejdůležitější z nich, aniž bychom specifikovali oblast výskytu jednotlivých fonetických realizací: - souhláska c někde alternuje s k: te cinel - te kinel (koupit) t: cikno - tikno (malý) ť: te cinel - te ťinel (koupit) - aspiráta čh někde alternuje s kh: čhiľav - khiľav (švestka), někde dokonce s aspirovanou palatálou ťh: mačhi - maťhi (moucha) - palatála ď se na poměrně velkém území východního Slovenska vyslovuje jako [dž]: ďives - *džives (den), jinde (v okolí Svidníka) jako "měkké" [g']: *gives (den) - naopak na západním Slovensku se afrikáta dž vyslovuje jako [ď]: *ďivel (žije), *ďanel (ví, umí), *ďal (jde, jede) - guturála ch se (na jižním Slovensku) nahrazuje [h]: hav (jím) - měkké ľ se někdy mění na [j]: ačhijas (zůstal) - viz výše - v některých oblastech existuje dvojí r: jedno se vyslovuje jako české [r], druhé je silnější, příp. zdvojené [rr]: barr (kámen) X bár (ohrada) - palatála ť se v severních oblastech východního Slovenska vyslovuje jako [č]: buťi - *buči (práce) Při zápisu jednotlivých variet slovenské romštiny se obvykle nerespektují pouze východoslovenské fonetické realizace ď (důsledně) jako [dž] a ť (důsledně) jako [č], zatímco ostatní (více či méně důsledné) změny se zapisují - viz Kap.I. Ztráta znělosti a aspirace na konci slov Znělé souhlásky na konci slov svou znělost zpravidla ztrácejí, stejně tak jako ztrácejí svou aspiraci hlásky aspirované. Na základě analogického (morfologického) pravopisného principu se však v psaném projevu znělá i aspirovaná hláska zachovává: gad (sg.) [gat] (košile) - gada (pl.) (košile; oblečení), gadoro (košilka) X rat (m. sg.) (krev) - rata (pl.) (mnoho krve, krveprolití), rat (f. sg.) (noc) - raťi (v noci); drab (sg.) [drap] (bylina) - draba (pl.) (byliny, koření), drabarel (věštit) X sap (sg.) (had) - sapa (pl.) (hadi); rig [rik] (strana) - rig rigatar (frazeol.) (ze strany na stranu) X kak (sg.) (strýc) - kaka (pl.) (strýcové); ladž [lač] (hanba, ostuda; stud) - ladžal (stydět se) X phuč! (zeptej se!) - phučel (ptá se)... ačh! [ač] (zůstaň!, přestaň!) - ačhel (stojí, zůstává; stává se) dikh! [dik] (podívej!, hele!) - dikhel...

14 10 Kapitola II Dialektologická poznámka Pouze v případě koncového v dochází ke ztrátě znělosti pouze v některých lokálních varietách (např. západoslovenské): (j)ov [jof] (on), gav [gaf] (vesnice), jiv [jif] (sníh), suv [suf] (jehla) V jiných subdialektech (např. na Spiši) zůstává znělost zachována: (j)ov [jov], gav [gav], jiv [jiv], suv [suv] V dalších (střední Slovensko, okolí Košic a jinde) pak dochází dokonce k vokalizaci v > u: (j)ov [jou], gav [gau]), jiv [jiu], suv [suu] Vázání slov Následují-li v gramaticko-lexikální konfiguraci po sobě slova, z nichž jedno končí samohláskou a druhé samohláskou začíná, v proudu řeči koncová samohláska prvního slova často odpadá, což se v písmu označuje apostrofem. Dochází tak k vázání, neboť se obě slova vysloví jako jeden celek: so oda hin > s'oda hin e daj the o dad > e daj th'o dad ke amende > k'amende Dialektologická poznámka Rozsah elize koncových vokálů je v různých lokálních varietách různá. V západoslovenském subdialektu je méně častá než v ostatních varietách. Větná intonace Romština má oproti češtině výraznější větnou melodii, což je dáno jednak větší různorodostí samohláskových délek a přízvuku, jednak větším temperamentem Romů. Nemalou roli hraje i skutečnost, že romština je doposud jazykem převážně mluveným, kde má intonace svou důležitou funkci. Tomu se lze naučit jen odposlechem mluvené řeči. Větná intonace je rovněž jedním z rozlišovacích znaků jednotlivých subdialektů. Slovosled Romština je jazyk převážně flexivně-aglutinační - jednotlivé tvary jmen a sloves se od sebe dostatečně liší sufixy a koncovkami, což umožňuje poměrně velmi volný slovosled. Pružnost slovosledu dále umožňuje snadné vyjadřování větné perspektivy - podobně jako v jiných jazycích je tedy tendence situovat východisko výpovědi na začátek a jádro na konec věty nebo výpovědní jednotky: Kaj sas, kaj na sas, sas jekh čori Romňi (jádro) u ola Romňa (východisko) sas ajci čhave, keci pro ňebos čercheňa (jádro). (Byla - nebyla, byla jedna chudá romská žena a ta žena měla tolik dětí, kolik je na nebi hvězd.) Dialektologická poznámka V některých lokálních varietách se ovšem uchovává tendence situovat sloveso - zejména pak sponové - na konec věty. (Tento jev je běžný zejména v olašském a v tzv. -ahi-dialektu). V některých případech může být přesto slovosled významotvorný. Je tomu například: - V otázce: ta se v romštině vyjadřuje, podobně jako v češtině: a) intonací

15 11 Kapitola II b) změnou slovosledu - nejčastěji záměnou podmětu a přísudku: O dad (hin) khere. - Otec je doma. X Hin o dad khere? - Je otec doma? Leskeri romňi (hiňi) romaňi. - Jeho žena je Romka. X Hiňi leskeri romňi romaňi? - Je jeho žena Romka? - V případě, že ve větě není vyjádřena spona hi(n) - je (viz Kap. VI), poznáme podle slovosledu, zda se jedná právě o takovouto větu, nebo o pouhé spojení přívlastku se jménem: Amaro dad lačho. - Náš otec je hodný. X amaro lačho dad - náš hodný otec

16 12 Kapitola III Kapitola III Romské jmenné slovní druhy Jmenné slovní druhy (kromě členu), tj. podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky, můžeme rozdělit do tří skupin. První dvě skupiny představují slova původní - indická a tzv. staré lexikální výpůjčky (z perštiny, arménštiny, řečtiny). Třetí skupinu představují tzv. nové lexikální výpůjčky, tj. slova přejatá ze srbštiny, rumunštiny, maďarštiny, slovenštiny, polštiny, ukrajinštiny, němčiny, češtiny... Všechny jmenné slovní druhy (včetně členu) pak rozlišují následující kategorie: Jmenný rod Rod je v romštině dvojí - mužský a ženský. Ne na každém jménu poznáme hned na první pohled, jakého je rodu. Přesto zde můžeme uvést alespoň tři kritéria, kterými se lze řídit při určování jmenného rodu: 1. Podstatná jména označující jedince mužského pohlaví jsou rodu mužského, zatímco podstatná jména označující jedince ženského pohlaví jsou rodu ženského: o dad (otec), o phral (bratr) X e daj (matka), e phen (sestra) 2. Příznačnou koncovkou nepřejatých maskulin je -o, feminin -'i 7 : o čhavo (syn), cikno (malý), amaro (náš) X e rakľi (neromská dívka), cikňi (malá) amari (naše) Výjimky: maskulina: o paňi (voda), o voďi (duše) 8 3. Mužské koncovky přejatých podstatných jmen jsou -os, -is (častější), -as, -us (méně časté), ženská koncovka pak -a: Číslo o šustros (obuvník), o autobusis (autobus), o predsedas (předseda), o papus (dědeček) X e rokľa (sukně) Podobně jako čeština má i romština dvojí číslo - jednotné a množné. Přesto existují mezi oběma jazyky určité rozdíly: 1. Romština nemá podstatná jména hromadná, jako listí, kamení, dříví, křoví..., která mají v češtině pouze tvary čísla jednotného. Romština vyjadřuje tyto pojmy číslem množným podstatných jmen: prajtin (list) - prajta (listy i listí) bar (kámen) - bara (kameny i kamení) kašt (strom) - kašta (stromy i dříví) bur (keř) - bura (keře i křoví) 2. Podstatná jména látková, jako paňi (voda), rat (krev), jiv (sníh) ap. mají rovněž zpravidla jen tvary jednotného čísla. Užije-li se jich v čísle množném, změní se jejich lexikální význam: o paňa - množství vody, povodeň, záplava 7 Schopnost koncovky (sufixu) "měkčit" souhlásky d, t, n, l označujeme symbolem ' (apostrofem) před příslušnou koncovkou (sufixem). 8 Zatímco běžně užívané slovo paňi zůstává pociťováno jako maskulinum, méně frekventované voďi je kvůli své koncovce v poslední době často chápáno jako femininum.

17 13 Kapitola III o rata - krveprolití o jiva - množství sněhu, závěje 3. Rovněž u některých jiných podstatných jmen dochází v množném čísle ke změně (rozšíření) významu. Množné číslo je totiž v romštině významným pojmenovánítvorným prostředkem: Pád o gad (košile) - o gada (košile - pl., ale i šaty, oblek, oblečení) o dad (otec) - o dada (otcové, ale i předkové) o kher (dům) - o khera (domy, ale i vícepokojový byt) Romština má - podobně jako čeština - kategorii pádu, ovšem tvoření i funkce jednotlivých pádů jsou poněkud odlišné. Rozlišuje nominativ (viz Kap. IV a V), vokativ (viz Kap. IX), dále tzv. nepřímý pád a šest významových pádů: akuzativ, dativ, lokativ, ablativ, instrumentál a genitiv (viz Kap. X, o jednotlivých pádech dále Kap. XI, XV, XVIII, XX, XXII a XXIII). Člen a jeho užití Před podstatným jménem blíže vymezeným stojí v romštině determinant, nejčastěji člen (určitý). Ten má v přímém pádu následující tvary: sg. pl. m. o o f. e o Dialektologická poznámka Zatímco jak východoslovenská, tak západoslovenská varieta slovenské romštiny má člen rodu ženského e, na středním Slovensku se v některých lokalitách můžeme setkat se členem žen. rodu i, který je běžný v jiných dialektech romštiny ( např. v olašském, tzv. -ahi-dialektu a dalších). O nepřímém pádu členu - viz Kap. X. Člen neurčitý romština nemá, podstatné jméno blíže nevymezené stojí obvykle bez determinantu nebo je jeho neurčitost vyjádřena číslovkou jekh (jeden), příp. neurčitým zájmenem. Člen je nejčastějším determinantem, ne však jediným. Místo členu může stát před podstatným jménem též: - zájmeno ukazovací: oda (ten, tento), ada (tamten), oka (onen), ajso (takový)... - zájmeno přivlastňovací: miro (můj), tiro (tvůj), leskero (jeho)... - zájmeno tázací: savo (jaký)... - zájmeno neurčité nebo vymezovací: varesavo (nějaký), sako (každý), dojekh (úplně každý)... - zájmeno záporné: ňisavo (žádný)... - číslovka určitá nebo neurčitá: jekh (jeden, jedna), biš (dvacet), but (hodně), ajci (tolik)... Determinantem však není přídavné jméno, a proto podstatné jméno, před nímž stojí jeden nebo několik adjektivních přívlastků, má ještě determinant: Např. tel o učo kašt - pod (tím) vysokým stromem andre amaro cikno kheroro - v našem malém domku Člen stojí před blíže určeným podstatným jménem, zejména: 1. je-li chápáno všeobecně, druhově, a u abstrakt:

18 14 Kapitola III O manuša the lačhe the nalačhe. - Lidé jsou dobří i zlí. O angara kale. - Uhlí je černé. O čačipen nane jekh. - Pravda není (jenom) jedna. 2. označuje-li podstatné jméno bytost nebo věc jedinečnou, včetně vlastních jmen: O Kham hin bareder sar o Čhon. - Slunce je větší než Měsíc. Kaj e Valika? E Valika khere? - Kde je Valika? Valika je doma. 3. je-li podstatné jméno nějak upřesněno, je-li známé ze situace nebo ze souvislosti: O čhave imar khere? - Děti jsou už doma? Kaj e čhuri? - Kde je ten nůž? 4. při naplnění počtu (s určitou číslovkou): O duj phrala. - Oba bratři. O štar čhave. - Všechny čtyři děti. Členu se naopak neužívá: 1. před podstatným jménem v přísudku nebo doplňku označujícím národnostní nebo etnickou příslušnost, profesi nebo jinou charakteristiku: Jov hino Rom. - On je Rom. (na rozdíl od: Jov hino o Rom, so nane šoha nasvalo. - To je ten Rom, co není nikdy nemocný.) Miro dad lavutaris. - Můj otec je hudebník. Oda čhavoro beng. - To dítě je neposeda. Hin oda lačhe chundruľa? - Jsou to dobré houby? (na rozdíl od: O chundruľa lačhe. - Ty houby jsou dobré.) 2. ve vazbách vyjadřujících české sloveso mít: Man hin phen. - Mám sestru. Hin tute love? - Máš u sebe peníze? 3. v přirovnáních a příslovích: Joj šukar sar papin. - Je krásná (bílá) jako husa. Savo lavutaris, ajsi lavuta. - Jaký hudebník, takové housle. 4. ve verbonominálních spojeních (viz Kap. XIX): del duma - mluvit, chal choľi - zlobit se, del brišind - pršet, lel goďi - uvážit 5. v ustálených vazbách, jako: kher kherestar - od domu k domu, gav gavestar - od vesnice k vesnici, bokh bokhaha - o hladu

19 15 Kapitola IV Kapitola IV Nominativ jmenných slovních druhů původních koncovkových Původní koncovkové jmenné slovní druhy mají v nominativu následující rodové koncovky: podstatná jména: sg. pl. m. -o -e f. -'i -'a (životná též -'ija) Před ženskými koncovkami -'i (v sg.) a -'a, -'ija (v pl.) dochází k měkčení souhlásek d, t, n, l. 9 Např.: sg. pl. m. raklo (neromský chlapec) rakle (neromští chlapci) m. čaro (miska) čare (misky) f. rakľi (neromská dívka) rakľa/rakľija (neromské dívky) f. piri (hrnec) pira (hrnce) přídavná jména a zájmena (přivlastňovací, ukazovací, tázací, neurčitá): sg. pl. m. -o -e f. -'i -e Před ženskou koncovkou -'i (tj. v sg.) dochází k měkčení souhlásek d, t, n, l. Např.: sg. pl. m. cikno (malý) cikne (malí) f. cikňi (malá) cikne (malé) m. miro (můj) mire (moji) f. miri (moje) mire (moje) Rod přídavného jména a zájmena se shoduje s rodem podstatného jména, k němuž se vztahuje. K jmenným slovním druhům koncovkovým patří též všechna zájmena přivlastňovací: sg. m. sg. f. pl. m.+ f. 1.os.sg. miro (můj) miri (moje) mire (moji/moje) 2.os.sg. tiro (tvůj) tiri (tvoje) tire (tvoji/tvoje) 3.os.sg.m. leskero (jeho) leskeri (jeho) leskere (jeho) f. lakero (její) lakeri (její) lakere (její) 1.os.pl. amaro (náš) amari (naše) amare (naši/naše) 2.os.pl. tumaro (váš) tumari (vaše) tumare (vaši/vaše) 3.os.pl. lengero (jejich) lengeri (jejich) lengere (jejich) (m.+ f.) 9 Podstatná jména bezkoncovková rodu ženského typu phen (sestra), čen (náušnice), len (potok)... mohou mít regionálně tvary nom. sg. pheň, čeň, leň...

20 16 Kapitola IV Zájmeno přivlastňovací stojí obvykle před podstatným jménem. V takovém případě plní úlohu determinantu, a tudíž před takovým spojením už nestojí člen: miro dad (můj otec), tiri phen (tvoje sestra), lakero cikno phral (její mladší bratr)... Zájmeno přivlastňovací však může v emfatickém projevu v romštině stát i za podstatným jménem - a bývá tomu tak mnohem častěji než v češtině. V takovém případě však ztrácí platnost determinantu, a tudíž před jménem musí být ještě člen: o dad miro (můj otec), e phen tiri (tvoje sestra)... Romština má i přivlastňovací zájmeno zvratné, kterého se užívá pro 3. os. sg. a pl. Zvratným přivlastňovacím zájmenem se vyjadřuje vztah k osobě nebo věci, která je ve větě podmětem. Ve 3. os. sg. má toto zájmeno tvary: peskero (m.), peskeri (f.), peskere (pl.), ve 3. os. pl. pak pengero (m.), pengeri (f.) pengere (pl.). V poslední době se však pod vlivem češtiny a slovenštiny zobecňují tvary peskero, peskeri, peskere pro všechny osoby a čísla. Nominativ jmenných slovních druhů původních bezkoncovkových Tyto původní jmenné slovní druby jsou v nominativu sg. bez rodových koncovek, a proto neoznačují-li jedince mužského nebo ženského pohlaví, musíme si jejich rod zapamatovat. V množném čísle přijímají podstatná jména bezkoncovková koncovku -a, před níž dochází v rodě ženském k měkčení souhlásek d, t, n, l, zatímco přídavná jména a zájmena zůstávají i v množném čísle beze změny. Příklady: podstatná jména: sg. pl. m. phral phrala f. phen pheňa přídavná jména: m. šukar šukar f. šukar šukar zájmena: m. aver aver f. aver aver Dialektologická poznámka V západoslovenské varietě a sporadicky i na středním Slovensku se můžeme setkat u omezeného počtu podstatných jmen rodu mužského s bezkoncovkovým plurálem (podobně jako v dialektu olašských Romů). Skutečnost, že jméno je v množném čísle, pak poznáme podle koncovky příd. jména nebo zájmena, číselného vyjádření či z kontextu: Amáre Rom has lačhe. - Naši Romové byli slušní (dobří). Ávile deš murš. - Přišlo deset chlapů. Nominativ podstatných jmen přejatých Přejatá podstatná jména mají následující koncovky: sg. pl. m. -os, -is, -as, -us -i nebo -a f. -a -i

1. ZÁKLADNÍ FRÁZE. Na shledanou! (říká ten, který odchází) Jak se jmenuješ? Sar tut vičines? Sar tut vičinen? ha/hat/he/hi

1. ZÁKLADNÍ FRÁZE. Na shledanou! (říká ten, který odchází) Jak se jmenuješ? Sar tut vičines? Sar tut vičinen? ha/hat/he/hi 1. ZÁKLADNÍ FRÁZE Lačho ďives! Lačhi rat! Džan Devleha! Ačhen Devleha! T aves bachtalo! Servus! Sar sal? Sar san? Lačhes. Sar tut vičines? Sar tut vičinen? Koda čačo. Pro sasťipen. ha/hat/he/hi na Na džanav.

Více

7. lekce. 7.1. Pokuste se vyhledat všechny tvary 4. pádu v minirozhovoru, vypište je i se členem (pokud je přítomen).

7. lekce. 7.1. Pokuste se vyhledat všechny tvary 4. pádu v minirozhovoru, vypište je i se členem (pokud je přítomen). 7. lekce V dnešním minikurzu se zaměříme na akuzativ, tedy tzv. 4. pád. V druhé části tohoto kurzu si řekneme, jak se tvoří akuzativní konstrukce pro mít, vlastnit. Právě 4. pád je tím, který se k vytvoření

Více

3. lekce. Množné číslo podstatných a přídavných jmen

3. lekce. Množné číslo podstatných a přídavných jmen 3. lekce Ve třetí lekci minikurzu se naučíme tvořit množné číslo podstatných a přídavných jmen. Množné číslo podstatných a přídavných jmen Slovíčka andre v bachtalo šťastný cikno malý duj dvě e buťi práce

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

HLÁSKOVÝ SYSTÉM ROMSKÉHO JAZYKA ABECEDA A PRAVOPIS SLOVENSKÉ ROMŠTINY

HLÁSKOVÝ SYSTÉM ROMSKÉHO JAZYKA ABECEDA A PRAVOPIS SLOVENSKÉ ROMŠTINY HLÁSKOVÝ SYSTÉM ROMSKÉHO JAZYKA ABECEDA A PRAVOPIS SLOVENSKÉ ROMŠTINY V roce 1971 byla přijata závazná písemná norma slovenské romštiny. Pro psanou formu byla přijata česká (slovenská) abeceda, včetně

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.

Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ruský jazyk Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Jazykový kurz němčiny

Jazykový kurz němčiny Jazykový kurz němčiny Vstupní úroveň: Úplný začátečník Výstupní úroveň: A2 Celková časová dotace: 150 vyučovacích hodin (120 h přímého studia + 30 h domácí příprava) Kurz je koncipován na dva roky s tím,

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA A) Mluvnice 1 - Obecné poučení o jazyce a abeceda a písmo b jak se lidé dorozumívají, funkce řeči c rozlišení prostředků mluveného a psaného projevu 2 - Zvuková stránka jazyka a slabiky a slabikování b

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování, dodržuje časovou posloupnost, sestavuje osnovu vypravování; - popisuje ústně

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání.................. 9 Předmluva překladatelů.............................11 Kapitola 1: Na úvod............................... 13 1.1 Co je to čínština?......................................14

Více

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení Obsah Úvod. Substantiva. Adjektiva. Personalia, posesiva. Demonstrativa. Interogativa, relativa 0. Indefinita, negativa. Numeralia 0. Verba prézentní tvary. Verba préteritum 0. Verba aspekt. Verba futurum.

Více

V.1.3 Druhý cizí jazyk

V.1.3 Druhý cizí jazyk 1/9 V.1.3 Druhý cizí jazyk V.1.3.II 2. stupeň V.1.3.II.1 Charakteristika předmětu Výuka druhého cizího jazyka (DCJ) je pojata komunikativní metodou zdůrazňující hlavní funkci každého jazyka, tj.funkce

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 TS Český jazyk 1 (Pravopis) Terasoft Vyjmenovaná slova doplňování i(í) nebo y(ý), chybné odpovědi jsou vypsány s uvedením správného pravopisu před vlastním testem je možné zvolit písmena, po kterých budou

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

4.9.1. Základy latiny II

4.9.1. Základy latiny II 4.9.1. Základy latiny II Základy latiny jsou dvouletý volitelný předmět, jehož hlavním cílem je poskytnout žákům základní orientaci v systému latinské gramatiky v rozsahu středoškolského učiva a připravit

Více

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.6. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk je součástí

Více

Německý jazyk - SextaB a 2A - úroveň A2 - Učebnice Direkt 1 (6. - 10. lekce) Učivo RVP Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace

Německý jazyk - SextaB a 2A - úroveň A2 - Učebnice Direkt 1 (6. - 10. lekce) Učivo RVP Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace Předmět Německý jazyk - SextaB a 2A - úroveň A2 - Učebnice Direkt 1 (6. - 10. lekce) OVO RVP OVO ŠVP Jazyková úroveň podle SERR (A2) Učivo RVP Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace Mezipředmětové vztahy Zařazení

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Německý jazyk 2.cizí jazyk

Německý jazyk 2.cizí jazyk Učební osnova předmětu Německý jazyk.cizí jazyk Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 66 1.ročník: týdnů po hodinách.ročník:

Více

Časová dotace předmětu Německý jazyk jako Další cizí jazyk jsou 2 hodiny týdně v šestém až devátém ročníku.

Časová dotace předmětu Německý jazyk jako Další cizí jazyk jsou 2 hodiny týdně v šestém až devátém ročníku. Příloha č.5 Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu : Předmět Německý jazyk je vyučován v šestém až devátém ročníku druhého stupně jako volitelný

Více

Máma mě sem přinesla, aneb co můžeme slyšet od romských dětí v klubech a proč?

Máma mě sem přinesla, aneb co můžeme slyšet od romských dětí v klubech a proč? Máma mě sem přinesla, aneb co můžeme slyšet od romských dětí v klubech a proč? Romština a její interference s češtinou Protože školní čtenářské kluby navštěvují i romské děti, jejichž českojazyčný projev

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.20. Latina

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.20. Latina 4.8.20. Latina A) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Důležitost a význam studia latinského jazyka dokazuje nejen jeho několikasetletá tradice. I v dnešní době má tento doplňující vzdělávací

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.3.5. Ruský jazyk

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.3.5. Ruský jazyk 4.3.5. Ruský jazyk Vyučovací předmět Ruský jazyk vychází z obsahu vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Cílem předmětu je získat zájem studentů o studium tohoto jazyka, rozšířit a prohloubit

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Mgr. Marie Mušková

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Mgr. Marie Mušková Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5.1.3 Anglický jazyk upevňování cizího jazyka Charakteristika předmětu - vychází z předmětu Anglický jazyk - výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - časová dotace 2 hodiny týdně - vyučuje se

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy...

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy... Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUBMO_CESKYJAZYK_09 Název materiálu: Test 1. pololetí Tematická oblast: Český jazyk, 2. ročník Anotace: Cílem mé práce je vytvořit podpůrný kontrolní didaktický materiál

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

GB, USA, AUSTRALIE. - důležité zeměpisné údaje

GB, USA, AUSTRALIE. - důležité zeměpisné údaje Anglický jazyk 6. ročník Čte nahlas plynule a foneticky GB, USA, AUSTRALIE OSV správně texty přiměřeného rozsahu důležité zeměpisné údaje EGS MDV MKV Rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích, v textech

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň RUSKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Časové a organizační vymezení Předmět ruský jazyk jako další cizí jazyk je vyučován v 7. 9. ročníku s dotací 2 hodiny týdně. Vzdělávací obsah

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK Václav Strážnický 2012/13 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

Ročník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. Předazbukové období IX. Výslovnost hlásek odlišných od češtiny. Pozdravy. Jednoduché pokyny. Seznámení s učebnicí. Nácvik výslovnosti, rozhovor. Pohybové hry.fonetická rozcvička. Nacvičí výslovnost hlásek

Více

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Tematický plán ZŠ Tichá Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Měsíc Učivo Poznámka Výstupy ŠVP ZÁŘÍ ŘÍJEN Opakování učiva 2. ročníku Význam slova Slabika, hláska, slovo Vlastní jména osob, zvířat, měst, řek,

Více

Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA JAVORNÍK, OKRES JESENÍK Příloha změny pro školní rok 2014/2015 (příloha mění některé kapitoly a přidává některé kapitoly navíc) 4.6. UČEBNÍ

Více

1. Podstatná jména (substantiva)

1. Podstatná jména (substantiva) 1. Podstatná jména (substantiva) - názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností a vztahů - určujeme mluvnické kategorie: PÁD, ČÍSLO, ROD (životnost) + VZOR Druhy podstatných jmen a/ abstraktní

Více

Pravopis i-y. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Pravopis i-y. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pravopis

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně scény z filmu či ukázky z knih, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování,; - popisuje ústně i písemně umělecké dílo, výrobek,

Více

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí, slovník

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí, slovník Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 3. ročník 4 hodiny týdně Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy

Více

9.1.1 Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk

9.1.1 Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk Hlavní kompetence Navázání na dosažené kompetence Hlavní okruhy Výstupy z RVP ZV realizace Metody práce, Projekty Průřezová tém. obor zvlád. téma ročník JAZYKOVÁ VÝCHOVA KOMPETENCE K UČENÍ Využívá znalostí

Více

ANGLICKÝ JAZYK - III. období (6. 9. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - III. období (6. 9. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - III. období (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu V tomto období shrnujeme a prohlubujeme vědomosti žáků ve všech oblastech jazykového vzdělávání na základní škole. K tomu jsou využívány

Více

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 5.9.2009 Mgr. Jitka Riedlová Zájmena - Plnovýznamový slovní druh

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace

Více

Jazyk a jazyková komunikace

Jazyk a jazyková komunikace Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk 3. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové učebny, počítačová učebna

Více

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk 4 UČEBNÍ OSNOVY NIŽŠÍHO STUPNĚ GYMNÁZIA 4.1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACI 4.1.2 Cizí jazyk - Anglický jazyk 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Anglický jazyk 3 3 3 3 Realizuje obsah vzdělávacího

Více

Anglický jazyk 3.ročník 2007/2008. učivo - témata kompetence (čtení,psaní,poslech, dialog) pomůcky

Anglický jazyk 3.ročník 2007/2008. učivo - témata kompetence (čtení,psaní,poslech, dialog) pomůcky Anglický jazyk 3.ročník 2007/2008 učivo - témata kompetence (čtení,psaní,poslech, dialog) pomůcky Úvod do jazyka Barvy Výslovnost Sloveso "have" neurčitý člen- a žák se seznamuje s cizím jazykem- s jeho

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu.

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu. Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_16 Název materiálu: Pololetní písemná práce 2 Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

Předmět: Německý jazyk Beste Freunde 2 Ročník: 8.

Předmět: Německý jazyk Beste Freunde 2 Ročník: 8. Plán je napsán pro výuku němčiny od sedmé třídy, to znamená, že 1. díl Beste Freunde je probírán v celém sedmém ročníku a v 1. pololetí osmého ročníku. Následuje Beste Freunde 2. Beste Freunde 2 se probírá

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

OBSAH SEZNAM TERMÍNŮ, ZKRTATEK A ZNAČEK POUŽÍVANÝCH V UČEBNICI POSTAVY PŘÍBĚHU 3 LEKCE 1 STUDIUM JAZYKŮ 8 LEKCE 2 LIDSKÁ KOMUNIKACE 42.

OBSAH SEZNAM TERMÍNŮ, ZKRTATEK A ZNAČEK POUŽÍVANÝCH V UČEBNICI POSTAVY PŘÍBĚHU 3 LEKCE 1 STUDIUM JAZYKŮ 8 LEKCE 2 LIDSKÁ KOMUNIKACE 42. SEZNAM TERMÍNŮ, ZKRTATEK A ZNAČEK POUŽÍVANÝCH V UČEBNICI VIII POSTAVY PŘÍBĚHU 3 LEKCE 1 STUDIUM JAZYKŮ 8 MINIDIALOGY 9 SLOVNÍ ZÁSOBA 11 DIALOGY 15 GRAMATIKA 18 A. Přítomný čas 18 Cvičení A 20 B. Budoucí

Více

3.4.1. Tabulace učebního plánu

3.4.1. Tabulace učebního plánu 3.4.1. Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : LATINA Ročník: KVINTA a I.ROČNÍK Učebnice: Gason, J., Lambert, A., Invitation au Latin 4e :D Enée à César, Magnard, Paris, 1990 Tématická

Více

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování. Název materiálu ročník SLUCHOVÁ DIFERENCIACE DÉLKY SAMOHLÁSEK 1 ZRAKOVÁ DIFERENCIACE KRÁTKÝCH A DLOUHÝCH SLABIK 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY S, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY P, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 ZRAKOVÁ ANALÝZA

Více

Český jazyk Název Ročník Autor

Český jazyk Název Ročník Autor Pomůcka - Slabiky - foto 1. Pomůcka Psací tvary písmen 1. PL - Samohlásky 1. PL Slabiky - slova 1. PL - Souhlásky 1. PL Slova - věty 1. PL Souhlásky m, l, p 1. PL Tvoření slov 1. PL Souhlásky s, j, t 1.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

Ruský jazyk nižší gymnázium

Ruský jazyk nižší gymnázium Ruský jazyk nižší gymnázium Obsahové vymezení Vyučovací předmět Ruský jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Vede žáka k chápání jazyka

Více

5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk. Charakteristika předmětu

5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk. Charakteristika předmětu 5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk Charakteristika předmětu Předmět Německý jazyk naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Další cizí jazyk Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Více

TEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : český jazyk ročník : 5. x Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV

TEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : český jazyk ročník : 5. x Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková Září Opakovat učivo min. roč. Pozná kořen, předponu, příponu, koncovku. Vyhledá a tvoří slova příbuzná. SLOH: Vypravuje o prázdninách, sestaví osnovu,

Více

5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň

5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň 5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Vzdělávání v předmětu Německý jazyk směřuje k: rozvíjení písemného i ústního projevu, vyjádření

Více

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Opakování IX. Přítomný čas prostý a průběhový Rozhovor, popis činností, porozumění textu Základní a řadové číslovky Práce s učebnicí Zájmena Práce s textem, dramatizace Slovní zásoba Hry, soutěže, práce

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Dodatek č. 5 Platnost: od 1. 9. 2013 Název školy: Adresa: Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše

Více

Český jazyk 1.ročník str. učivo - témata jazyková výchova slohová výchova literární výchova

Český jazyk 1.ročník str. učivo - témata jazyková výchova slohová výchova literární výchova Český jazyk 1.ročník str. předslabičná slabičná část uvolňovací cviky žák se orientuje ve všech směrech rozpozná velikost předmětů, jejich barvu a pozici pečlivě vyslovuje délku všech samohlásek odliší

Více

2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27

2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27 2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27 - osobní a přivlastňovací zájmena - časování sloves BE a HAVE GOT - určitý a neurčitý člen - množné číslo podst. jmen - přivlastňovací

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 2. období 4. ročník Český jazyk pro 3. ročník II. část (Fortuna) Český jazyk pro 4. ročník I. část (Fortuna), Čítanka pro 4. ročník

Více

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada 2. Vyberte větu jednoduchou (1 bod): a) Víš, v kolik se máš vrátit? b) Máme doma králíka, myšky a chameleóna.

Více

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Pozná slova vyjmenovaná a slova příbuzná. Aplikuje pravopis, používá přehled. Umí zařadit slova ke vzoru Zná základní pravidlo shody. Určí pád, číslo, rod, vzor u podstatných jmen. Určí osobu, číslo, způsob,

Více

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK Autor: Katka Česalová Datum: 10. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

Výuka je koncipována v časové dotaci takto: 1. ročník: 1 hodina týdně 2. ročník: 2 hodiny týdně 3. 9. ročník: 3 hodiny týdně

Výuka je koncipována v časové dotaci takto: 1. ročník: 1 hodina týdně 2. ročník: 2 hodiny týdně 3. 9. ročník: 3 hodiny týdně Příloha č.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu : je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování skutečností, poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

5.1.3. Další cizí jazyk: Německý jazyk pro 2. stupeň

5.1.3. Další cizí jazyk: Německý jazyk pro 2. stupeň 5.1.3. Další cizí jazyk: Německý jazyk pro 2. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah předmětu - přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných

Více

Vyučovací předmět: Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět: Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět: Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem je získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k

Více

Volitelný francouzský jazyk

Volitelný francouzský jazyk školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Volitelný francouzský jazyk PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého

Více

Jazykové vyučování. 6. ročník. Učivo

Jazykové vyučování. 6. ročník. Učivo Jazykové vyučování 6. ročník Učivo Úvod o českém jazyce Rozvrstvení národního jazyka. Nářečí. Obecná čeština. Jazykové příručky. Zvuková stránka jazyka Spisovná a nespisovná výslovnost. Základní větné

Více

Předmět: Latina. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Předmět: Latina. Charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk latina V předmětu Latina se realizuje obsah vzdělávacího oboru latinský jazyk RVP GV; současně se realizují tematické okruhy průřezových

Více

Německý jazyk. Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Německý jazyk. Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí VZDĚLÁVACÍ OBOR: DALŠÍ CIZÍ JAZYK Německý jazyk Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Další cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Žáci

Více

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika, plány měst, mapy, slovníky

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika, plány měst, mapy, slovníky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Francouzský jazyk (FRJ) Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERRJ První ročník 4 hodiny týdně Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika,

Více

PSANÍ. Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová

PSANÍ. Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová PSANÍ Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 5. třída Hana Stryalová Aj5-kap-str-psa-06 Z á k l a d o v ý t e x t : Dear Jessica! I am in Spain now. I am here with a Spanish girl. Her name is

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky:

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky: ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit jednoduché

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 2. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 2. ročník 1. a 2.díl (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení 1. a 2.

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK 3. G. GREGOVSKA

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK 3. G. GREGOVSKA je schopen používat odpovídající kultivovaný pozdrav osvojená slovíčka vyslovuje foneticky správně, dbá správné artikulace rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Gymnázium Jablonec nad Nisou, 5 Němčina pro pedagogy. Dr. Randy 4096/13, příspěvková organizace. dotace. Gramatická kompetencež

Gymnázium Jablonec nad Nisou, 5 Němčina pro pedagogy. Dr. Randy 4096/13, příspěvková organizace. dotace. Gramatická kompetencež 5 Němčina pro pedagogy 5.1 Podrobný přehled témat výuky (obsah), hodinová dotace Kurz je určen pro pedagogy, kteří potřebují komunikovat v německém jazyce se zahraničními kolegy, pracovat s informacemi

Více

Ruský jazyk vyšší gymnázium

Ruský jazyk vyšší gymnázium Ruský jazyk vyšší gymnázium Obsahové vymezení Vyučovací předmět Ruský jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, která se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura,

Více

Rakušan/Rakušanka. pes L1, Z5. student L1, Z9. miminko L1, Z6. tamten (dům) L1. rodina L1, Z16. mladší bratr L1, Z11. mladší sestra L1, Z11

Rakušan/Rakušanka. pes L1, Z5. student L1, Z9. miminko L1, Z6. tamten (dům) L1. rodina L1, Z16. mladší bratr L1, Z11. mladší sestra L1, Z11 miminko L1, Z6 pes L1, Z5 Rakušan/Rakušanka L1 student L1, Z9 tamten (dům) L1 mladší sestra L1, Z11 mladší bratr L1, Z11 rodina L1, Z16 USA L1 Indie L1 chlapec, chlapeček L1 škola L1, Z9 Američan L1 Ukrajina

Více