Význam spiritualita v péči o nemocné v terminálním stadiu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Význam spiritualita v péči o nemocné v terminálním stadiu"

Transkript

1 JABOK VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A TEOLOGICKÁ Absolventská práce Význam spiritualita v péči o nemocné v terminálním stadiu Jitka Špičanová Katedra: Katedra jazyků Vedoucí práce: Bc. Ivana Adámková Studijní program: JABOK SPSP Sociální práce a sociální pedagogika Studijní obor: Sociální pedagogika a teologie Praha 2014

2 2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto Absolventskou práci s názvem Spiritualita v péči o nemocné v terminálním stadiu napsala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia. V Praze dne Jitka Špičanová

4 Bibliografická citace Spirituální potřeby v péči o nemocné v terminálním stadiu: Absolventská práce, Špičanová Jitka; vedoucí práce: Bc. Ivana Adámková Praha: JABOK, Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická, 2014, 77 s. Absolventská práce Anotace Absolventská práce má za cíl popsat spirituální potřeby nemocných v terminálním stadiu. Práce vychází z domácí i zahraniční literatury, z odborných článků a rozhovorů s kaplany. Absolventská práce vymezuje pojem spiritualita a snaţí se jí ukázat i z pohledu přijatelného pro lidi, kteří se nehlásí k ţádnému náboţenství. Popisuje také důleţitost prostředí, ve kterém nemocní tráví poslední úsek své cesty a jak můţe být toto prostředí přínosné pro jejich duchovní proţívání. Krátce se také věnuje paliativní péči, která je specifická pro zařízení hospicového typu a fázím smíření dle Kübler-Rossové. Velká část práce je věnována hospicům, které jsou zde vyzdvihovány zejména díky své filosofii a přístupu ke kaţdému člověku jako jedinečné bytosti s vlastními přáními a potřebami. Práce se také věnuje otázkám, na které můţe přijít řeč na sklonku ţivota. Mezi tyto otázky patří například to, čeho v ţivotě litujeme a otázka smíření. V souvislosti s těmito rozhovory je v práci popsán pastorační rozhovor, a jak jeho znalost můţe pomoci například i blízkým vézt rozhovor s umírajícím tak, aby byl oběma stranám přínosný. Klíčová slova spiritualita, spirituální potřeby, smíření, naděje, pastorační rozhovor, rozhovor, umírání, umírající, smrt, hospicová péče, pastorační doprovázení, paliativní péče, fáze smíření 4

5 Summary The target of the graduate work is to describe spiritual needs of patiens in terminal stage of illness. The work is based on local and foreign literature, technical articles and discussions with chaplains. Graduate work define concept of spirituality and tries to show it from the point of view which could be acceptable even for people who don t belong to any realigion. It describes also an importance of environment where the illness people stay in the end of their journey and how this environment could be useful for their spiritual experience. I tis also briefly addressed to the palliative care which is specific for hospices and the phase of reconciliation based on a book from E. Kübler- Ross. The big part of a work describes hospices which are higlighting because of their philosophy and access to every person as a unique human being with their own wishes and needs. The work also deals with questions which may come speech at the end of life. These issues include what we regret the most and the question of reconciliation. Releated to these questions is in work describes the pastoral conversation and how its knowledge could help even the relatives and close friends to hold a conversation for both parts benefit. Keywords spirituality, spiritual needs, reconciliation, hope, pastoral conversation, conversation, dying, dying person, death, care in hospices, pastoral guidance, palliative care, phase of reconciliation

6 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala zejména své vedoucí práce Bc. Ivaně Adámkové, která mi velice pomohla při zpracování mého tématu a byla mi velikou oporou. Dále také kaplanům P. Pokorném, J. Kofroňovi a A. Plachému za pomoc při hledání odpovědí na mé otázky a v neposlední řadě mé rodině, která měla velikou trpělivost a podporovala mne. Speciálně bych také ráda poděkovala spisovatelce Bronnie Ware za její knihu Čeho před smrtí nejvíce litujeme, která mi byla přínosnou nejen pro mou práci, ale i pro můj osobní ţivot. 6

7 Obsah ÚVOD 8 1. SPIRITUALITA Čtyři dimenze potřeb člověka Spirituální dimenze člověka Existencionální, spirituální a náboţenské aspekty péče Fáze smíření dle Kübler-Rossové VLIV PROSTŘEDÍ NA PROŢÍVÁNÍ SPIRITUÁLNÍCH POTŘEB LIDÍ V TERMINÁLNÍM STADIU Síla prostředí Paliativní péče ÚKLID V DUŠI ROZVOJ SPIRITUÁLNÍHO ROZMĚRU ČLOVĚKA V TERMINÁLNÍM STADIU NEMOCI Samota jako nepřítel Samota jako přítel Naděje, pomoc i škoda Rozhovor a modlitba 45 ZÁVĚR 49 SEZNAM LITERATURY 51 DALŠÍ ZDROJE 52 PŘÍLOHY 53 Příloha č. 1 otázky poloţené jednotlivým dotázaným 53 Příloha č. 2 Dotazník J. Kofroň 55 Příloha č. 3 Dotazník P. Pokorný 57 Příloha č. 4 Dotazník A. Plachý 61 Příloha č. 5 Kazuistiky J. Kofroň 63

8 Úvod Ve své práci jsem si stanovila za cíl popsat význam spirituality v péči o nemocné v terminálním stadiu. Vedl mě k tomu zejména zájem o péči o klienty v zařízeních hospicového typu. Během dosavadního studia materiálů jsem také narazila na to, ţe je spiritualita všeobecně zatím vnímána jako nadstavba určená pouze lidem, kteří se hlásí k některému typu náboţenství, a chtěla jsem v této práci uvést na pravou míru, ţe tomu rozhodně nemusí být tak. Spirituální potřeba je potřeba, kterou můţe mít, případně má jakýkoliv člověk a její naplnění mu můţe pomoci v řešení nelehkých otázek, které vyvstávají na mysl zejména v době, kdy se náš ţivot chýlí ke svému konci. Ve své práci jsem tudíţ kladla důraz na to vyzdvihnout i tyto nevěřící pacienty jako ty, kterým můţe být péče ve spirituální dimenzi nabídnuta. Zásadním krokem ve směru překonání stereotypů řadících spirituální potřeby pouze do náboţenské oblasti by mělo být rozšíření nabídky těchto sluţeb a zvnitřnění faktu, ţe obrátit se na pastoračního pracovníka nemusí být výsadou jen pro určitou skupinu lidí. Otázkou, kterou jsem si na začátku své práce kladla, bylo zejména to, kdo se ve své práci s pojmem spiritualita setkává nejčastěji a koho bych například mohla poţádat o pomoc. Dospěla jsem k tomu, ţe ač se nejedná o oblast vyhrazenou čistě jen věřícím lidem, k čemuţ se budu dále ještě vracet, dá se obecně říci, ţe stále zůstává nejpovolanějším z nejpovolanějších kaplan nebo pastorační pracovník. Na otázku, proč tomu tak je se odpověď hledá těţce. K jedné z moţných odpovědí mě, ale přivedla kniha Jiřina Šiklové, Vyhoštěná smrt. Autorka se v celé knize zamýšlí nad tím, jak je dnes smrt chápána, a na 8

9 několika místech se i ptá po tom, s kým vlastně o smrti mluvit a zda to vůbec někdo dělá. Klademe si, ale ještě dnes otázku o dobré smrti? S kým o tomto problému můţeme mluvit? Mladí se na Vás dívají jako na blázna, staří lidé vašeho věku od tématu utíkají. Kvůli vám, anebo kvůli sobě. 1 V závěru nám tudíţ při našem tápání můţe pomoci právě pastorační pracovník. Ve své práci budu tudíţ citovat několik odborníků, kteří mi vyplněním mnou sestaveného dotazníku velice pomohli při hledání odpovědí na mé otázky. Předem bych, ale ráda upozornila na to, ţe má práce nemá za cíl zaobírat se předmětem práce těchto lidí, a tudíţ zde ani nebudu věnovat prostor definici toho, co povolání pastorační pracovník obnáší. Během sbírání dokumentů a podnětů pro svou práci jsem také chtěla strávit nějaký čas v hospici a podobné otázky probrat i s přítomnými pacienty. Tento můj záměr se ale nakonec ukázal jako těţko proveditelný. V zásadě šlo pouze o to, ţe během krátkého časového intervalu není moţné otevřít natolik intimní téma, jakým spiritualita bezesporu je. Další překáţou byl i stereotyp, o kterém jsem psala výše, a to, ţe jsem byla hned zprvu odmítnuta s tím, ţe dotyčný vůbec netuší, co si pod tím pojmem představit, není věřící, a tudíţ nemá o čem mluvit. Jeho přání jsem samozřejmě respektovala a pro svou práci jsem se rozhodla omezit na studium odborné literatury a také výše zmíněné rozhovory s odborníky. Pokud jde o pouţitou literaturu, čerpala jsem například z autorky Sheily Cassidy a její knihy Sharing the Drkness a Need for Living od Toma Gordona. Tyto dvě knihy byly pro mou práci nejzásadnější a po přečtení první zmíněné jsem se i rozhodla právě proto toto téma. Další tituly jsou uţ knihy přeloţené do češtiny. Jako například Poslední dary od Callananové a Kellyové. Z českých knih mi byla velice nápomocnou Vyhoštěná smrt od Jiřiny Šiklové, kterou zmiňuji jiţ zde v úvodu, a také nová publikace nazvaná 1 ŠIKLOVÁ, Jiřina, Vyhoštěná smrt, str. 23 9

10 Spiritualita v pomáhajících profesích. V neposlední řadě bych ráda vyzdvihla také knihu Bronnie Ware nazvanou Čeho před smrtí nejvíce litujeme. Většina z autorů sama dlouhodobě působila v péči o nemocné v terminálním stadiu a mají tudíţ bohaté zkušenosti, které mi pomohly dotvořit si obrázek, který jsem o tomto tématu měla. Čerpala jsem také z několika odborných článků (například na serveru Umirani.cz, který spadá pod organizaci Cesta domů provozující domácí hospic a i další aktivity) a také z magisterské práce Friedrichové věnující se podobnému tématu. Svou práci jsem rozdělila do čtyř kapitol a několika podkapitol. V první kapitole se snaţím čtenáři přiblíţit pojem spiritualita a vypořádat se s výše zmiňovaným stereotypem neoddělitelnosti s náboţenstvím. V podkapitolách se také věnuji rozdělení čtyř dimenzí člověka s důrazem právě na dimenzi spirituální, fázím vyrovnávání se s otázkou vlastní smrti (umírání) dle Küber- Rossové a také jsem do této kapitoly připojila část ze Standard paliativní péče, která se věnuje právě otázce spirituality u pacientů. Druhá kapitola je zaměřena na vliv prostředí na spiritualitu. Zabývám se zde rozdílem mezi hospicem a nemocnicí či zařízením typu LDN. Krátce zde také zmiňuji paliativní péči, specifikum hospicové péče a v čem můţe být přínosná v péči o duši klienta a ne jen o jeho tělo a biologické proţívání. Ve třetí kapitole se věnuji otázce úzce související s tématem spirituality, a to je vyrovnávání se s různými otázkami, které vyvstávají na mysl právě na sklonku ţivota. Jde zde zejména o vyrovnání se s blízkými a také sám se sebou. Důleţitou oblastí je zde také odpuštění a smíření a úloha, kterou v takové chvíli můţe hrát například kaplan či pastorační pomocník. Zařadila jsem zde také podkapitolu zaloţenou zejména na vědomostech z knihy, Čeho před smrtí nejvíce litujeme. V poslední čtvrté kapitole se věnuji samotnému rozvoji člověka v terminálním stadiu nemoci. Podstatnou část prostoru zde věnuji rozhovoru, který můţe být nápomocnou 10

11 praktikou, a vědomosti o tom, jak ho vést, mohou být uţitečné nejen pro povolané odborníky, ale také pro blízké členy rodiny či další lidi, kteří o nemocného pečují v posledním období jeho ţivota. 11

12 1. Spiritualita Spirituální dimenze člověka je pojem, který uţ začíná být veřejnosti známý, ale stále se potýkáme s problémy jeho přesné definice. Nejjednodušeji se s tím vypořádáme, kdyţ se smíříme s tím, ţe jednoznačně takto široký pojem definovat nejde. Definic je přibliţně tolik, kolik je jen ve světě lidí. Případ od případu se musíme znovu potýkat s novým hledáním odpovědí na otázky, které v tom kterém případě přicházejí. I přesto, ţe je tato definice těţká, pokusím se o ni právě v této první kapitole. Pozornost chci věnovat zejména rozlišení čtyř dimenzí potřeb člověka, které jsou obecně známé, a podrobněji se pak zaměřím právě na potřebu spirituální. V závěru kapitoly se poté budu věnovat proţívání fází smiřování se se smrtí dle Kübler-Rossové, které s tímto tématem také úzce souvisejí. Na spirituální úrovni se totiţ nedá začít pracovat úplně v kterémkoliv z nich a je třeba být velice opatrný a důsledný v pozorování jejich průběhu. Dlouhodobá těţká nemoc je pro člověka jistě vyčerpávající a to jak po tělesné tak po psychické stránce. Aleš Opatrný si hned zkraje své Malé příručky pastorační práce klade otázky Jakou roli v ní teda duchovní dimenze hraje? Jak silně má být její realizace akceptována? 2 a kdy je na ni vůbec ten správný čas. Abych se tedy přeci jen pokusila o určitou definici spirituality a přiblíţila pohled, kterým se na ni budu ve své práci dívat, pouţiji definici z knihy Aging, Spirituality and Palliative Care: To, co leţí v jádru kaţdé lidské bytosti, základní dimenze, která přináší smysl ţivota. Představováno ne pouze náboţenskou praxí, ale rozuměno ve větší šíři, neţ jen jako vztah s Bohem, avšak Bůh nebo nejvyšší princip je zde vnímám osobně a ve vztahu k ostatním 2 OPATRNÝ, Aleš, Malá příručka pastorační péče o nemocné, str. 7 12

13 lidem. 3 Toto jiné vnímání Boha nebo také spirituální dimenze, bez jasného zakotvení v nějakém náboţenství, bude také signifikantní pro mou práci. Dnes uţ je celkem běţné, ţe kromě významu osobního vztahu k posvátnu, který nemusí být nutně zprostředkován institucemi (církvemi), tak začal pojem spiritualita nést i kladné ohodnocení duchovního záţitku, jenţ je s tímto vztahem spojen. Stal se označením pro individuální, nezávazný a na instituci nezávislý náboţenský zájem, pro nějţ je charakteristická hodnota vnitřního záţitku a praktického, denního proţívání, jeţ by umocňovalo a rozšiřovalo schopnosti člověka, 4 jak to popisují například v knize Spiritualita v pomáhajících profesích. Doplnila bych k tomu ještě pohled Marie Svatošové, která díky své bohaté praxi velice dbá na to, aby se spirituální potřeby u člověka neopomíjely jen z důvodu, ţe není stoupencem nějakého konkrétního náboţenství. Všichni máme spirituální potřeby, všichni touţíme, aby náš ţivot byl naplněn smyslem, všichni bychom chtěli zemřít s pocitem, ţe jsme se alespoň pokusili učinit tento svět o málo lepším místem k přebývání, neţ byl svět, do kterého jsme se narodili. 5 Z jejích postřehů dokonce vyplývá, ţe spirituální potřeby mají častěji nevěřící neţ věřící, kteří mají ve svém náboţenství určitou oporu. 6 Pokud jde o rozdělení nevěřící - věřící, sama mnou citovaná autorka se tomuto rozdělení brání, ale zároveň přiznává, ţe k přiblíţení skutečnosti je to nejsrozumitelnější vyjádření. Já sama jsem byla nucena toto rozdělení pouţít ve svých rozhovorech s kaplany. Čistě z toho důvodu, ţe mne zajímaly rozdílné postoje lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi, a lidí, kteří o sobě buď tvrdí, ţe nevěří vůbec, nebo věří v něco nepopsatelného. 3 MACKINLAY, 2001a, str.52 in Againg, Spirituality and Palliative Care, str. 64 (That which lies at the core of each person s being, an essential dimension which brings meaning to life. Constituted not only by religious practices, but understood more broadly, as relationship with God, however God or ultimate meaning is perceived by the person, and in relationship with other people.) 4 VOJTÍŠEK, Zdeněk, DUŠEK, Pavel a MOTL, Jiří., Spiritualita v pomáhajících profesích, str SVATOŠOVÁ, Marie, Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?, str. 9 6 SVATOŠOVÁ, Marie, Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?, str. 9 13

14 Nyní bych se ale ve své práci ráda přesunula k tématu potřeb člověka, přes které se dostanu aţ k potřebě spirituální, kterou povaţuji za velmi důleţitou Čtyři dimenze potřeb člověka Je třeba si uvědomit, ţe právě proto, ţe se jedná o čtyři dimenze člověka a ne pouze jednu, bude zapotřebí jisté týmové spolupráce, pokud chceme člověku pomoci naplnit opravdu všechny z nich. Jsem si jistá, ţe naše zdravotnictví, jakkoliv je občas kritizováno, je z celosvětového hlediska nadprůměrné. Má však jeden váţný handicap. Většinou se zajímá jen o tělesné potřeby pacienta a to ostatní jakoby se nás zdravotníků netýkalo. Týká se nás to, protoţe se to týká našeho pacienta. Na všechno samozřejmě nestačíme, ke všemu nemáme ani potřebnou kvalifikaci čas uţ vůbec ne a to je právě důvod, proč se musíme naučit pracovat týmově, 7 píše ve své knize Víme si rady s potřebami nemocných Marie Svatošová, odbornice na slovo vzatá. V jedné z úvodních kapitol své knihy se snaţí upozornit právě na to, ţe cílem péče v hospici je především komplexní péče o pacienta, se všemi jeho potřebami. Co se týče rozdílu mezi zdravotnickým zařízením a hospicem, pohled na tyto potřeby je různý, ale tomu se budu věnovat více aţ v následující kapitole. První potřebou je potřeba biologická. V této se zaměřujeme na vše, co potřebuje nemocné tělo a co mu můţe zdravotnický personál nabídnout. Bude sem jistě patřit zbavení pacienta bolesti a všech tělesných útrap spojených s jeho nemocí. Další potřebou je potřeba psychologická. Pečujícímu jde o to, aby byl jeho klient v dobré psychické pohodě a hlavně byla zachována jeho 7 SVATOŠOVÁ, Marie, Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?, str

15 důstojnost. Nemocný potřebuje s personálem i svými blízkými komunikovat. Svatošová upozorňuje na to, ţe v komunikaci nejde pouze o verbální stránku, ale klient vnímá zejména i gesta a mimiku. 8 V další potřebě, potřebě sociální, jde ve zkratce o to, aby umírající nebyl sám. Izolovaně neţijeme, a tak bychom neměli ani izolovaně umírat. Nemocný se potřebuje vypořádat s tím, ţe uţ není součástí společnosti, tak jak byl zvyklý. Musel například odejít z práce a tyto změny se mu mohou stále honit hlavou a on si s nimi neví rady. Poslední ze čtyř potřeb je potřeba spirituální. Té se budu věnovat podrobněji v následující podkapitole. Na úvod pouze zmíním, ţe do nedávné doby byla tato potřeba prakticky tabu. Z toho plyne i mylná domněnka velkého počtu lidí, ţe tuto potřebu mají pouze lidé věřící. 9 Ráda bych tuto mýlku ve své práci minimalizovala Spirituální dimenze člověka Na úvod bych ráda vyzdvihla důleţitost člověka, který bude nemocnému partnerem v proţívání této dimenze. Měl by to být především člověk, který si je její existence vědom a je pro něho důleţitou. Jak píše Aleš Opatrný ve své knize, její podpora a realizace nevyţaduje jako partnera rozhovoru a proţívání ve všem stejně smýšlejícího člověka. Vyţaduje pouze člověka, který si tuto dimenzi uvědomuje, s úctou ji uznává a sám před ní neprchá. 10 Spirituální dimenze pomáhá člověku vnímat hodnoty a jejich hierarchii v ţivotě. Zároveň také ukazuje limity člověka a jeho závislost. V neposlední řadě sem také spadá otázka přesahu a toho, co následuje po smrti, která je klíčovou právě pro klienty, kteří mě v mé práci nejvíce zajímají. V dotaznících, které jsem rozeslala třem odborníkům na pastorační práci, jsem pokládala i 8 SVATOŠOVÁ, Marie, Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?, str SVATOŠOVÁ, Marie, Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?, str OPATRNÝ, Aleš, Malá příručka pastorační péče o nemocné, str. 7 15

16 otázku, která měla být signifikantní pro mou práci. A tou bylo, v čem konkrétně můţe lidem v terminálním stadiu nemoci pomoci popsat své spirituální potřeby. K mému vlastnímu překvapení mi ţádný z pánů nebyl na otázku schopen odpovědět. Jak jsem si ale jejich reakce pročítala, začínalo mi být jasnější, ţe je tato otázka poloţená špatně a odpověď na ni opravdu není moţná. Stále se setkáváme s tím, ţe lidé vůbec nepouţívají pojem spirituální dimenze nebo potřeby. Pan Ká se rozepsal o tom, ţe lidé v terminálním stadiu nemoci čas od času proţívají lítost nad něčím promarněným. Nezbývá jim však sil na nějakou soustavnou ţivotní inventuru. Setkal se také s tím, ţe ţena na sklonku ţivota odmítla pomoc pastora se slovy, ţe na nic takového jiţ nevěří. Respektoval to, odešel a situaci interpretoval větou Jeţíše na kříţi: Boţe můj, proč si mne opustil? 11 Nedá se tudíţ jednoznačně říct, ţe by lidé na sklonku ţivota prahli po konkrétních rozuzleních svých ţivotů. Spirituální dimenze zde proto spočívá zejména v naslouchání a doprovázení na jejich cestě do neznáma. Kdyţ jsem se povolných respondentů ptala na to, zda se dá nějak odhadnout, kolik lidí se vůbec obrací na pastoračního pracovníka, jejich odpovědi byli opět velice mlhavé. Asociace nemocničních kaplanů samozřejmě vede statistiku lidí, kteří se na kaplany obrací, ale ani toto číslo není příliš směrodatné. Jiné je to také například v hospicích. Pan Pokorný, kaplan z Cesty domů upřesnil, ţe v hospicích je běţné, ţe o spiritualitě jsou schopni s klienty mluvit i sestry a další pracovníci, takţe se mnozí z nich ani na kaplana neobrátí. 12 Pan Pokorný rovněţ přiznal, ţe pojem spirituální potřeby v rozhovoru s pacienty nepouţívá. Většinou probírá ţivotní příběh pacienta, co pro něho například bylo důleţité, co ho tíţí, co si vyčítá a čeho se obává. Mluví s nimi také o smrti a o představách s ní spojených. Shrnuje, ţe to vše pomáhá pacientům uvědomit 11 KOFROŇ, J., Příloha č POKORNÝ, P., Příloha č. 3 16

17 si, ţe nejsou určeni jen touto svou akutní situací, mohou získat nadhled, srovnat si své hodnoty. 13 U člověka, který je na sklonku svého ţivota totiţ můţe dojít k vnitřnímu obratu. Hodnoty, tedy to, co člověk povaţuje za významné a nevýznamné, se s uvědoměním vlastní smrti podstatně mění, 14 píše ve své knize Jiřina Šiklová a odvolává na psychologa Erika H. Eriksona a konkrétně dimenzi nazvanou generativita, kterou ve svém díle popsal. Generativitou se myslí překročení vlastní konečnosti péčí o druhé a vedením další generace. Je to také upevňování a zlepšování vztahů s vlastními dětmi a vnuky, s přáteli a všemi, co ještě ţijí a nás přeţijí. Bývá to také spojené s překročením toho, co bezprostředně proţívám, s vlastní tvorbou, rozdáním a předáním, toho co jsem vytvořil, těm dalším. 15 Vyrovnávání se s vlastními hodnotami a předávání pomyslného ţezla dále. Toto vše můţe být součástí spirituální dimenze člověka. Do spirituálních potřeb samozřejmě můţeme zahrnout ještě další oblasti, kterým se, ale více budu věnovat v následujících kapitolách a podkapitolách. Jak popisuje ing. Hana Friedrichová ve své magisterské práci, kde se odvolává hlavně na knihu M. Hennezela, Smrt zblízka, patří sem například potřeba naděje, potřeba pravdy, potřeba rozhovoru, potřeba důstojného místa k životu, potřeba mluvit o smrti. Vracet se budu také k tomu, jak moc jsou pro umírajícího v terminálním stadiu důleţití jeho blízcí. Pro obě strany to můţe být bolestivé a rozhodně ne jednoduché. Jak jsem psala jiţ v úvodu, smrt a umírání se nám stále vzdaluje. Pro současnou generaci uţ je to prakticky tabu, o kterém se nemluví a ze kterého potaţmo můţe mít člověk strach. Tento strach je, ale dobré překonávat. Zejména ve chvíli, kdy nám umírá někdo blízký a to, co potřebuje právě nejvíce je, abychom mu zůstali nablízko a ne se od něho odvrátili z důvodu vlastního strachu. Ze strachu z vlastních pocitů. 13 POKORNÝ, P., Příloha č ŠIKLOVÁ, Jiřina, Vyhoštěná smrt,str ŠIKLOVÁ, Jiřina, Vyhoštěná smrt, str

18 Spirituálními potřebami, kterým jsem se ve své práci uţ podrobněji nevěnovala, můţe být také potřeba dotyku rukou, potřeba meditace a potřeba modlitby. Tato modlitba můţe být, jak niterná a velice intimní, tak také společná. Souvisí s tím také například potřeba komunity. A touto komunitou nemusí být nutně pouze rodina Existencionální, spirituální a náboženské aspekty péče Existencionální, spirituální a náboţenské aspekty péče jsou součástí Standardů paliativní péče. Uvádím je zde z důvodu ujasnění si toho, co vůbec znamená poskytovat spirituální péči nemocným v terminálním stadiu v zařízeních, které se těmto klientům věnují. Standart 5.1 U Pacienta je provedeno zhodnocení jeho spirituálních potřeb a role spirituální dimenze při zvládání závaţného onemocnění. Plán paliativní péče musí tyto potřeby zohledňovat a s potenciálem spirituální dimenze pracovat. Obecná paliativní péče - Ošetřující lékař chápe význam spirituální dimenze při proţívání a zvládání závaţného onemocnění. - Ošetřující lékař je schopen pacientům a jejich rodinám včas zprostředkovat kvalifikovanou pomoc v oblasti duchovní péče. Specializovaná paliativní péče - Spirituální péče je nedílnou součástí specializované paliativní péče. - Členem multiprofesního týmu je kvalifikovaný pracovník v oblasti spirituální péče (např. kaplan, pastorační pracovník). - Specializovaná paliativní péče respektuje pacientovu názorovou, hodnotovou a případně náboţenskou orientaci a příslušnost. Pomoc a 16 FRIEDRICHOVÁ, Hana, Duchovní potřeby a hospic, str

19 péče jsou nabízeny způsobem odpovídajícím individuálním, rodinným, kulturním a náboţenským hodnotám. - V rámci péče jsou citlivě zjišťovány duchovní a existencionální názory (včetně názorů na ţivot a smrt, naději a obavy, rozhodujících ţivotních postojů a přesvědčení, pocitů viny, víry v posmrtný ţivot, v odpuštění a otázek spojených s koncem ţivota) s cílem identifikace duchovního a existencionálního zázemí a s tím spojených rituálů a praktik pacienta a jeho rodiny. - Na základě přání pacienta nebo jeho rodiny je zprostředkován kontakt s duchovními jejich vlastní víry či jejich náboţenskými komunitami. - Tým paliativní péče respektuje a případně pomáhá zajistit náboţenské a duchovní rituály podle přání pacienta a rodiny v okamţiku umrtí Fáze smíření dle Kübler-Rossové Jak uţ jsem uvedla výše, tuto podkapitolu jsem zvolila zejména z důvodu důleţitosti správného načasování, kdy vůbec s člověkem začít mluvit o duchovních otázkách a kdy se u něj mohou nějaké spirituální potřeby objevit. Dle díla známé psychiatričky Elisabeth Kübler-Rossové rozeznáváme pět základních fází, kterými si člověk můţe před smrtí projít. Důleţité je ale poukázat na to, ţe fáze mají různě dlouhé trvání u kaţdého člověka. Některé z nich mohou být dokonce úplně vypuštěny a v jiných ten, který člověk můţe zůstat déle neţ je běţné. První fáze: Zavírání očí před skutečností a osamění Pro tuto fází je specifické popírání skutečnosti. Pacienti odmítají, ţe by opravdu oni mohli být těmi, které postihla váţná nemoc. Téměř všichni pacienti se nemoc pokoušejí od sebe zapudit a to nejen v prvním okamţiku, 17 Standardy paliativní péče, 2013, 5. Str. 14, Česká společnost paliativní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně 19

20 nýbrţ i později a opakovaně. Kdosi řekl: Do slunce se nemůţeme dlouho dívat a smrti do očí také ne. Také nemocný, který ví o blíţícím se konci, musí si jej občas zapírat, aby vůbec mohl ještě ţít, 18 píše ve své knize Hovory s umírajícími Kübler-Rossová. Co se týče hovorů o smrti, autorka uvádí, ţe uţ v této fází je moţné je s pacientem vést. Klade ovšem důraz na to, ţe to můţe být pouze v případě, kdy on sám tento rozhovor začne. Pokud nezačne, je to jednoznačným znamením, ţe na to ještě není připraven. Pokud jde o setrvávání v tomto stadiu, stává se velice zřídkakdy, ţe by zde pacient ustrnul. Zaţila jsem u našich dvou set smrtelně nemocných jen tři pacienty, kteří si nechtěli aţ do své smrti hrozbu přiznat, 19 uvádí autorka. Součástí této fáze můţe být také strach, právě strach nás můţe často vést k tomu, ţe máme tendenci popírat skutečnost. Jiřina Šiklová ve své knize na mnoha místech píše o strachu ze smrti. Kde se v nás bere, co ho posiluje a proč je v současnosti znatelnější, neţ tomu bylo v dobách minulých, kdy smrt byla v ţivotě lidí všudypřítomná a lidé věřili na posmrtný ţivot v jakékoliv jeho formě. Moţná, ţe právě proto se dnes lidem umírá hůře neţ před staletími, kdy v jejich představách ţivot přece jen nějak pokračoval. Hrůzu a bolest si dovedeme představit, stejně jako krásu a spokojenost. Ale NIC? Představit si nic je opravu těţké, a právě toto NIC nám můţe nahánět největší strach. Druhá fáze: Zloba Druhou důleţitou fází je zloba. Jako druhou fázi ji autorka uvádí zejména díky svým bohatým zkušenostem, kdy tato fáze přicházela v návaznosti na odmítání skutečnosti. Ve chvíli, kdy na člověka dolehne tíha pravdy, má sklon k nenávisti a rozhořčení nad celou situací. Ukázkovou je zde otázka: Proč právě já? KÜBLER-ROSSOVÁ, Elisabeth, Hovory s umírajícími, str KÜBLER-ROSSOVÁ, Elisabeth, Hovory s umírajícími, str KÜBLER-ROSSOVÁ, Elisabeth, Hovory s umírajícími, str

21 Třetí fáze: Vyjednávání Ve třetí fázi se člověk snaţí oddálit nevyhnutelné pomocí vyjednávání. Toto vyjednávání se velice často obrací k Bohu. Kdyţ Bůh rozhodne vzít si nás k sobě a naši zlobu nebere na vědomí, snad by se dal obměkčit úpěnlivými prosbami. 21 Mezi přání nemocných často patří oddálení nemoci, nebo prostě jen zmírnění bolesti a obtíţí. Mohou se obracet k modlitbám a odpuštěním, jejichţ prostřednictvím doufají v zázrak. Čtvrtá fáze: Deprese Fáze deprese je natolik podstatná, ţe ji autorka dokonce dělí do dvou podfází. První je deprese reaktivní a druhou je deprese přípravná. V mé práci není pro zpracování takto obšírného tématu dostatek prostoru. Tak se pouze zmíním o tom, ţe příčinami můţe být jak vyrovnávání se se ztrátou svého ţivotního postavení, tíţivá finanční situace, ale také definitivní si uvědomění své konečnosti a vypořádání se s bolestí. Fáze deprese je tou pravou fází, ve které je zapotřebí člověku nabídnout pomocnou ruku. Můţe se jednat o vyřízení osobních záleţitostí, potřebné změny v domácnosti, například péče o děti. Druhou oblastí, ve které jistě bude člověk potřebovat pomoc je oblast duchovní. Je důleţité, abychom po boku člověka zůstali i v této nelehké situaci a byli schopni přijímat jeho smutek. Kdo můţe vyjádřit svou bolest, můţe se lehčeji smířit se svým osudem a je vděčen těm, kteří v tomto stadiu deprese u něho setrvávají, aniţ by opakovali, ţe přeci nemá být smutný. 22 Pátá fáze: Souhlas Do páté fáze se nemocný můţe dostat, pokud neumírá náhle a má dostatek času projít si předešlými fázemi. Díky potřebné pomoci se mu podařilo překonat odmítání, vztek i smutek. 23 Rozhodně, ale nemůţeme chápat tuto fázi jako nějaké šťastné období. Spíše se jedná o to, ţe pacient uţ je unavený svou 21 KÜBLER-ROSSOVÁ, Elisabeth, Hovory s umírajícími, str KÜBLER-ROSSOVÁ, Elisabeth, Hovory s umírajícími, str KÜBLER-ROSSOVÁ, Elisabeth, Hovory s umírajícími, str

22 dlouhou cestou, a pokud jde o duchovní podporu, měl by se pracovník zaměřit zejména na rodinu, pro kterou bude tato fáze nemalou zátěţí. V případě péče o pacienta, nebude tu uţ tolik prostoru na rozhovory, ale spíše jen pro naši tichou přítomnost a zahnání pocitů osamělosti. 22

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Spouštěč od Boha JJK

Spouštěč od Boha JJK Spouštěč od Boha JJK Pátý atribut času: M í r Pro zakotvení nového atributu času je nezbytné přečíst tento Spouštěč od Boha vědomě a úplně. Tímto způsobem se dostaneš do souladu s energií ze zdroje existence

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Libuše Matulová Název materiálu: Education Označení materiálu: VY_32_INOVACE_MAT27 Datum vytvoření: 10.10.2013

Více

Právní formy podnikání v ČR

Právní formy podnikání v ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská

Více

Socrates / Comenius Czech rep. 2006/2007

Socrates / Comenius Czech rep. 2006/2007 zobrazit. V pravděpodobně není k dispozici dostatek Restartujte počítač a o zobrazit. V pravděpodobně není k dispozici dostatek Restartujte počítač a o zobrazit. V pravděpodobně není k dispozici dostatek

Více

CHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. Czech Republic EDUCAnet Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. ACCESS TO MODERN TECHNOLOGIES Do modern technologies influence our behavior? Of course in positive and negative way as well Modern technologies

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Social Media a firemní komunikace

Social Media a firemní komunikace Social Media a firemní komunikace TYINTERNETY / FALANXIA YOUR WORLD ENGAGED UČTE SE OD STARTUPŮ ANALYSIS -> PARALYSIS POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava. IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní

1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava. IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní 1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní Kritéria pro IV. kolo přijímacího řízení pro školní rok 2015/2016

Více

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) # ) INVENTURA POCITŮ KŘIVDY "Bože, prosím, pomoz mi spatřit pravdu o mém rozhořčení Jsem naštvaný na: (ref. příklad str.65) Příčina: (ref. příklad str. 65) Ovlivňuje to mé: Mějte na paměti Sloupce 1 &

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008 Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 200 Obsah A Obecná část 1. Sociální práce a teologie uvedení do problematiky 2. Praktická teologie, pastorace a sociální práce mezioborové souvislosti 3.

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Vše, co jste chtěli vědět o drogách a báli jste se zeptat... www.extc.cz. Mgr. Zuzana Šilhanová Mgr. Jakub Černý

Vše, co jste chtěli vědět o drogách a báli jste se zeptat... www.extc.cz. Mgr. Zuzana Šilhanová Mgr. Jakub Černý Vše, co jste chtěli vědět o drogách a báli jste se zeptat... www.extc.cz Mgr. Zuzana Šilhanová Mgr. Jakub Černý o nás Sdružení Podané ruce, o.s. - Terénní programy Brno Vznik v roce 2001 Současný tým od

Více

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE Eva HEJNOVÁ, Růţena KOLÁŘOVÁ Abstrakt V příspěvku je prezentováno další z řady CD (Vlastnosti látek a těles) určených pro učitele základních

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Hodnocení spokojenosti zaměstnanců ZPRÁVA ZA ROK 2013 z k r á c e n é v y d á n í v e ř e j n o s t Dotazník hodnocení spokojenosti ze strany zaměstnanců nastavuje

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING Eva Minaříková Institute for Research in School Education, Faculty of Education, Masaryk University Structure of the presentation What can we as teachers

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Je někdo z vás nemocen?

Je někdo z vás nemocen? Štěpán Rucki Je někdo z vás nemocen? Křesťanský pohled na zdraví, nemoc a uzdravení Co je to plné zdraví? Je nemoc následkem hříchu? Má nemoc a utrpení smysl? Uzdravení Boží mocí Zázračná uzdravení dnes?

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2011 Alţběta Johanna Bartošová

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2011 Alţběta Johanna Bartošová UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Alţběta Johanna Bartošová Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Sport jako prvek psychorelaxace a jeho vyuţití na Pardubicku Alţběta Johanna

Více

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Přehled respondentů (textový dokument)

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Přehled respondentů (textový dokument) SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Přehled respondentů (textový dokument) Příloha č. 2: Návod k rozhovoru (textový dokument) Příloha č. 3: Informovaný souhlas s rozhovorem (textový dokument) PŘÍLOHY Příloha č.

Více

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr.

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr. Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky MUDr. Petr Tilšer Hodnocení spokojenosti pacientů obecná východiska ankety zjišťující spokojenost

Více

12. 9. 2015 27/2015 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY

12. 9. 2015 27/2015 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY 12. 9. 2015 27/2015 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY Londýnská 30, 120 00 Praha 2 PROGRAM SOBOTNÍ BOHOSLUŽBY 12. září 2015 9.30 10.30 Sobotní škola uvádí Sedláček Daniel Společná píseň

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy

Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy Po tom co dokončíte Váš Hledač záležitostí srdce, mužete se sem vrátit později a test si zopakovat, abyste viděli jak se změnili některé z Vašich odpovědí. Tohle může být skvělý způsob jak sledovat Váš

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu

Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu výborná práce obsahově i formálně. Hodnocení A+ Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu

Více

POSLECH. Kate and Jim are friends. It's Thursday afternoon and they are talking about their free time activities.

POSLECH. Kate and Jim are friends. It's Thursday afternoon and they are talking about their free time activities. POSLECH Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 5. třída Markéta Zakouřilová aj5-jen-zak-pos-03 Z á k l a d o v ý t e x t : Kate and Jim are friends. It's Thursday afternoon and they are talking

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

DOTAZNÍK_Diplomové práce. Zakroužkujte písmeno, které pro vás platí: 1. Pohlaví:

DOTAZNÍK_Diplomové práce. Zakroužkujte písmeno, které pro vás platí: 1. Pohlaví: DOTAZNÍK_Diplomové práce Zakroužkujte písmeno, které pro vás platí: 1. Pohlaví: a. Muž (skončete tady. Dotazník je určen pro ženy) b. Žena (pokračujte v otázce č. 2) 2. Byla Vám diagnostikována rakovina

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s CZ..07/..04/04.0046 Vážené kolegyně a kolegové ze zdravotnických a sociálních zařízení, v loňském roce jste se mnozí z Vás či někteří

Více

Kids Fun Day Summer on the farm

Kids Fun Day Summer on the farm Kids Fun Day Summer on the farm IIK Grand Prix 2013 May 2013 For Grand Prix only Propagační materiály článek v interním ITS Bulletinu Dear Parents and Colleagues, The ITS Kids Fun Day is just around the

Více

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách Ing. Bc. Milan Svojanovský Centrum pro rodinu a sociální péči o. s. občanské sdružení vzniklo v Ostravě v roce 1993, sociální služby

Více

19/ Přítomný podmiňovací způsob

19/ Přítomný podmiňovací způsob Úroveň jazyka Pre-Intermediate 19/ Přítomný podmiňovací způsob ( 2nd Conditional) Zpracovala: Mgr.Alena Závorová úvodní 1 Podmínkové věty typu 2 ( Second Conditional ) Vedlejší věty podmínkové vyjadřují

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

2 Proč pracovat tam, kde nejsou příjemné kolegiální vztahy?

2 Proč pracovat tam, kde nejsou příjemné kolegiální vztahy? 2 Proč pracovat tam, kde nejsou příjemné kolegiální vztahy? Kolegiální vztahy jsou velmi delikátní záležitost, neboť s kolegy lidé tráví velkou část svého života. Pokud se v týmu vyskytuje někdo negativní,

Více

aneb Will Smith nebo Will Scarlet?

aneb Will Smith nebo Will Scarlet? aneb Will Smith nebo Will Scarlet? 2013 Angličtina nemá žádný gramatický budoucí čas, tak jak ho známe z jiných jazyků. Pomáhá si tedy různými gramatickými konstrukcemi, které mají budoucí význam. Každou

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHŘSTVÍ 2 STUDIO SCULPTURE 2 LOUČENÍ PARTING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková Vzdělávání nemocničních Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Trocha historie Vzdělávání nemocničních Výhled do budoucna Trocha historie 2012 Návrh textu zákona a zařazení nemocničního kaplana do JOP Vzdělávací

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více