Zápis ze 7. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem

Transkript

1 Diskusní fórum pracovní skupiny č. 9 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ /0.0/0.0/15_007/ Zápis ze 7. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem Datum konání: Facilitátoři: Téma: Ing. Jiří Hořínek, Mgr. Květa Staňková Postavení sociálního pracovníka v pobytových soc. službách: DPS a DZR Návrh modelu sociálních služeb 1. Téma: Postavení sociálního pracovníka v pobytových soc. službách: DPS a DZR Účastníci diskutovali ve skupinách nad těmito oblastmi: vymezení kompetencí sociálního pracovníka (dále také SP) pozice v organizační struktuře pracovní náplň poměr: počet sociálních pracovníků k počtu uživatelů Sociální pracovník a jeho kompetence: (výstupy práce ve skupinách) Role SP se v současnosti posouvá: od administrativní činnosti ke kooperaci s týmem pracovníků v přímé péči. SP se nyní více spolupodílejí na poskytování služby. Problémem se pak stává, že SP řeší vše, jeho náplň práce je příliš široká. Účastníci se shodují, že SP by měl primárně řešit: jednání se zájemcem seznámení nového klienta se službou, novými podmínkami řešení specifických problémů: poradenství, vyhledávání a kontaktování odborných pracovníků, např. lékaře, psychologa ad. jednání s rodinnými příslušníky, opatrovníky ad. pečujícími ukončení služby (dědická řízení, jednání s obcí, s úřady a dalšími institucemi) podílení se na individuálním plánování, a to pouze v pozici koordinátora a metodika Účastníci navrhují vydělit z práce SP: depozita (finance klienta) 1

2 vedení záznamů IP Pracovník přímé péče má bližší vztah a častější kontakt s klientem, proto by měl vést záznamy. SP by měl být v souvislosti s IP v pozici koordinátora, metodika, poskytovat podporu a radu pracovníkovi přímé péče. Tým by měl úzce a aktivně spolupracovat, komunikovat, sdílet informace o klientovi. Přičemž SP je stabilním členem týmu. SP a jeho pozice v organizační struktuře: SP by měl být podřízený přímo řediteli organizace či přímo vedoucímu služby / přímé péče v závislosti na velikosti organizace. SP by měl být nadřízen pracovníkům přímé péče, včetně aktivizačních pracovníků. Měl by kooperovat se zdravotníkem. SP by měl rozhodovat o přijetí klienta do služby, o nastavení systému práce s klientem. Měl by mít právo dát podnět ke svolání případové porady. Měl by mít zájem a podíl na nastavení, hodnocení a rozvoji služby. Zároveň by měl respektovat pokyny vedení organizace, ekonomické záležitosti. Poměr SP k počtu uživatelů: maximální hraniční počet uživatelů na jednoho SP by měl být 25 Poměr SP k počtu pracovníků v sociálních službách (dále také PSS): počet PSS připadající na jednoho SP je cca Tento poměr závisí na kompetencích SP (zda je zároveň v pozici vedoucího či ne), na míře podpory klienta, modelu řízení organizace, počtu PSS na klienta. 2. Téma: Osnova návrhu modelu sociálních služeb Domov pro seniory (dále také DPS) a domova se zvláštním režimem (dále také DZR) Výstupem diskusních fór bude aktualizovaný model sociální služby. Facilitátoři předložili účastníkům osnovu návrhu modelu a požádali je, aby v rámci práce ve skupinách reflektovali a stručně se vyjádřili k jednotlivým bodům. Také na základě těchto reflexí facilitátoři do příštího DF zpracují pracovní verzi modelu sociální služby, která bude cca týden předem zaslána přihlášeným účastníkům. Obsahem příštího DF bude diskuse nad pracovní verzí modelů DPS a DZR. Osnova návrhu modelu Domova pro seniory a výstupy práce ve skupinách: 1. Okruh osob, kterým je sociální služba určena: senioři nad 65 let se sníženou soběstačností, zhoršeným zdravotním stavem zachovat možnost výjimek např. u věku: od 60 let kapacita DPS do 35 klientů (ideál: 20 klientů) 2. Jsou základní činnosti definované zákonem dostačující? chybí paliativní péče chybí podpora finančního hospodaření (v případě, že rodina se nemůže spolupodílet) chybí průběžně poskytována duchovní podpora (nejen 1x za 14 dní možnost účastnit se bohoslužby) 3. Optimální personální zajištění služby: 2

3 vedoucí služby, SP počet klientů na jednoho PSS (variantní řešení 2,5 3,2) aktivizační a rehabilitační pracovník zdravotní sestry (cca 4 ZS na 35 klientů/ denní služba) počty pracovníků závisejí na míře podpory, a to výrazně v souvislosti se zdravotním stavem klientů DPS 4. Finanční zajištění služby: mít zajištěné víceleté financování služby (nemuset o dotace žádat každý rok) 1/3 klient, 1/3 příspěvek na péči, 1/3 dotace KÚ vyšší příspěvek na péči dotace na rehabilitační a zdravotní pracovníky (MZ (ZP) či MPSV) 5. Materiálně technické zajištění služby (Jak by měl vypadat ideální domov?): jedno nebo dvoulůžkové bezbariérové pokoje se sociálním zařízením zahrada, terasa a možnost na ni vyjet s postelí (nejen s vozíkem) rehabilitační místnost společenská místnost, kaple bufet, místnosti pro služby (kadeřník, pedikérka, návazné služby) hostinské pokoje pro rodinné příslušníky místnosti zázemí pro pracovníky 6. Co všechno by měla sociální služba poskytovat? Viz. bod 2 7. Jaký rozsah by měla co do území zabezpečovat? Je nutností přijímat klienty z celé republiky nebo se omezit na jisté území a v jakém případě? celá ČR; primární je podporovat rodinné vazby (možnost využívat služby DPS v blízkosti rodinných příslušníků apod.) 8. Příběh spokojeného seniora: jsem doma, jsem v bezpečí jsem respektován, je zachována má důstojnost věnuje se mi pozornost jsem podporován v kontaktu s rodinou 9. Výstupy vzhledem k platné legislativě (s provázaností na zákon o obcích, zákon o rodině): dohoda mezi MPSV a ministerstvem zdravotnictví o poskytování adekvátních služeb vymezení pozice a kompetencí klíčového pracovníka 10. Detail, který považujete za důležitý a z jakého důvodu: zajištění péče a doprovázení člověka v jeho posledních dnech života (možnost umřít v DPS, podpora paliativní péče, přítomnost rodiny) zajištění financí (na rozvoj služby, na odpovídající ohodnocení PSS i SP) Osnova návrhu modelu Domova se zvláštním režimem a výstupy práce ve skupinách: 3

4 1. Okruh osob, kterým je sociální služba určena: osoby s chronickým duševním onemocněním, senioři s demencí, osoby s psychiatrickou diagnózou vyžadující 24 hodinovou péči věkové omezení by mělo být benevolentnější než u DPS tzn. od 40let (v případě nutnosti od 18 let) jasně definovat cílovou skupinu, aby nedocházelo v DRZ ke kombinaci diagnóz spíše menší kapacita DZR do 25 klientů 2. Jsou základní činnosti definované zákonem dostačující? chybí paliativní péče chybí oblast mezi zdravotním a sociálním sektorem, některé zdrav. úkony (klienti DZR potřebují zdravotní péči ve vysoké míře) nezbytná je spolupráce s odborníky, např. s psychology orientovanými na specifické terapie (např. behaviorální, sexuology, zaměřené na zvládání problémového chování, orientovanými na práci s lidmi s těžšími formami demence ad.) 3. Optimální personální zajištění služby: je velmi závislé na cílové skupině (např. zaměření DZR na Alzheimerovu demenci) poměr odpovídá modelu počtu klientů na jednoho pracovníka v sociálních službách cca 2,5 3,0, nutné je mít na zřeteli v úvahu i odborné zkušenosti, nestanovovat paušálně na 25 klientů v denní směně 5 PSS, 1 SP, zdravotní sestra, ideálně i fyzioterapeut, ergoterapeut 4. Finanční zajištění služby: víceleté financování služby (nemuset žádat o dotace každý rok) mít finance i na rozjezd nových aktivit, nejen na udržení stávajících obec by se měla spolupodílet na financování samozřejmá spoluúčast zdrav. pojišťoven možnost proplácení zdravotníků, fyzioterapeutů z dotací MPSV 5. Materiálně technické zajištění služby (Jak by měl vypadat ideální Domov?): jedno nebo dvoulůžkové pokoje se sociálním zařízením, bezbariérovostí a možností dovybavit si pokoj vlastními věcmi terasa, rehabilitační místnost, kaple zohlednit specifika převažujícího okruhu osob daného DZR reminiscenční místnosti by měly být aktivně používány a měla by v nich probíhat cílená terapie (aby to nebyla nefunkční bezdotyková muzea) 6. Co všechno by měla sociální služba poskytovat? činnosti uváděné v zákoně 108/2006 Sb. zdravotní péči specifikace dle cílové skupiny 7. Jaký rozsah by měla služba co do území zabezpečovat? Je nutností přijímat klienty z celé republiky nebo se omezit na jisté území a v jakém případě? ideálem je výběr v rámci celé ČR, zejména v blízkosti rodinných příslušníků zachovat možnost zůstat ve své komunitě 4

5 8. Příběh spokojeného klienta: aktivizací klienta dosáhnout posunu do služby s menší mírou podpory či návratu do rodiny zajištění pocitu bezpečí pocit kontroly nad vlastním životem sociální začlenění, vztahy, osobní přístup kvalitní pečovatelská, ošetřovatelská a zdravotní péče (bez dekubitů, cévkování, sond, ) 9. Výstupy vzhledem k platné legislativě (s provázaností na zákon o obcích, zákon o rodině): více do praxe zavádět realizaci vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům 10. Detail, který považujete za důležitý a z jakého důvodu: snížení administrativní zátěže finanční jistota propojení sociální, ošetřovatelské a zdravotní péče větší specializace PSS na DZR větší specializace DZR (s ohledem na okruh osob pro které je určena služba DZR) nedostatečná kapacita DZR klienti pak zůstávají v dom. prostředí nebo jiných, méně vhodných službách Další diskusní fórum proběhne a jeho obsahem bude: diskuse nad pracovní verzí modelu sociální služby DPS a DZR. Zapsala: Šárka Vlčinská Připomínkovali: Květa Staňková, Jiří Hořínek 5