OPVK CZ.1.07/3.2.07/

Transkript

1 FIRE GROUP s.r.o. Malostranská Šenov u Nového Jičína IČ DIČ CZ protipožární systémy a zařízení odborná činnost, školení PO, BOZP tel.: fax: firegroup@firegroup.cz SKRIPTA Vzdělávání v oblasti energetiky OPVK CZ.1.07/3.2.07/ Energetika a práce ve výšce

2 Obsah: 1 Legislativní rámec Energetický zákon... 5 Členění zákona Obecná část Zvláštní část - Díl 1 Elektroenergetika Elektrotechnická legislativa Vyhrazená elektrická technická zařízení Odborná způsobilost v elektrotechnice Kvalifikace pracovníků dle této vyhlášky Podmínky pro získání kvalifikace a povinnosti organizace Technické požadavky na výrobky Ochrana před úrazem elektrickým proudem Principy ochrany před úrazem elektrickým proudem Požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem pro jednotlivé druhy elektrických zařízení Ochrana živých částí (základní ochrana) Ochrana před dotykem živých a neživých částí (za normálního provozu a při poruše) Ochrana neživých části (ochrana při poruše) Neživé části, které se musí při obsluze uchopit rukou Stupně ochrany Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování Uspořádání uzemnění Ochranné vodiče Obsluha a práce na elektrickém zařízení Hlavní zásady Běžné pracovní postupy Provozní činnosti Kontroly funkčního stavu Pracovní postupy Všeobecně Stránka 2 z 70

3 4.3.2 Činnost osob pracujících na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti Práce na elektrických zařízeních bez napětí Běžné práce pod napětím Práce na zařízeních vypnutých, ale ne úplně zajištěných Vybrané práce pod napětím Práce v blízkosti elektrických zařízeních pod napětím Práce zakázané Postupy při údržbě Kvalifikace osob Osoby seznámené Osoby poučené Osoby znalé Osoby znalé s vyšší kvalifikací Příkaz B a B-PPN Příkaz B Příkaz B-PPN Dokumentování příkazu B a B-PPN Vzdálenosti Základní vzdálenosti Snížené vzdálenosti D1-8.3 Vzdálenost při použití zábran D1-8.4 Vzdálenosti v prostorách rozvoden vn, vvn a zvn Revize a kontroly Revize a kontroly elektrických zařízení PS a DS Výchozí revize Zvláštní případy Pravidelné kontroly a revize Revize elektrických zařízení Výchozí revize Revize a kontroly elektrických spotřebičů Rozdělení elektrických spotřebičů podle užívání Provádění kontrol a revizí elektrických spotřebičů Rozsah kontrol a revizí elektrických spotřebičů Vyhodnocení výsledků revizí a kontrol elektrického spotřebiče Stránka 3 z 70

4 ÚVOD: Tato skripta jsou vydávána jako vzdělávací pomůcka zaměřená na problematiku energetiky pro organizace působící ve stavebnictví a jejich cílem je zvýšit povědomí o této problematice napříč všemi úrovněmi řízení. Jsou zde stručně popsány a vysvětleny základní legislativní požadavky na organizaci, jejich management, vedoucí zaměstnance i zaměstnance řadové, přičemž je kladen důraz na specifické problémy aplikace těchto požadavků při provádění stavební činnosti. Svým pojetím skripta umožňují ucelený pohled na problematiku obsluhy a práce na elektrickém zařízení a stávají se vhodným prostředkem pro zvyšování technické úrovně všech zaměstnanců a tím i zvyšování úrovně systému řízení organizace a její konkurenceschopnost. Stránka 4 z 70

5 1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC 1.1 Energetický zákon ZÁKON č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) včetně jedenácti změn, z nichž nejvýznamnější jsou provedené zákony č. 670/2004 Sb. a č. 158/2009 Sb. Úplné znění vyšlo ve sbírce zákonů pod číslem 314/2009 Sb. Tento zákon: upravuje v souladu s právem Evropského společenství podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, rozumí energetickými odvětvími elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství, řeší práva a povinnosti fyzických i právnických osob s energetickými odvětvími spojenými. Členění zákona Hlava I - Obecná část Definuje základní pojmy, požadavky na udělení licencí, obecná práva a povinnosti držitelů licencí, výkon státní správy (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Energetický regulační úřad) a nově definuje Operátora trhu (s elektřinou a plynem); blíže kapitola A1-2. Hlava II - Zvláštní část - Díl 1 Elektroenergetika Popisuje činnost, práva a povinnosti držitelů licencí v elektroenergetice (výrobce, provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy, obchodník) a zákazníků; stanovuje zásady některých vztahů mezi těmito subjekty; blíže kapitola A1-3. Hlava II - Zvláštní část - Díl 2 Plynárenství Analogicky k Dílu 1 popisuje činnost, práva a povinnosti držitelů licencí a zákazníků a vztahy mezi nimi pro oblast plynárenství. Hlava II - Zvláštní část - Díl 3 Teplárenství Analogicky k Dílu 1 popisuje činnost, práva a povinnosti držitelů licencí a zákazníků a vztahy mezi nimi pro oblast teplárenství. Hlava III - Správní delikty Stanovuje přestupky, správní delikty držitelů licencí a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob. Hlava IV - Státní energetická inspekce Definuje její postavení, působnost a práva. Hlava V - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Mezi důležité změny patří nově definovaný 97a popisující tvorbu a schvalování pravidel provozování soustav; dále uvádí zmocnění ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu vydat prováděcí vyhlášky k energetickému zákonu; v rámci účinnosti ( ) je uveden přehled zrušených a změněných zákonů. Stránka 5 z 70

6 1.2 Obecná část Distribuční soustava - vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kv, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kv, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kv, 1,5 kv, 3 kv, 6 kv, 10 kv, 22 kv, 25 kv nebo 35 kv sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, včetně přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Výrobna elektřiny - energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Elektrizační soustava - vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, elektrické přípojky, přímá vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky na území České republiky. Podpůrné služby - činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační elektřiny. Systémové služby - činnost provozovatele přenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav. Odběrné místo - místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny. Zákazník - fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává nebo přeúčtovává. 3 Podnikání v energetických odvětvích - podnikat v energetických odvětvích je možné pouze na základě udělení státního souhlasu, kterým je licence udělená Energetickým regulačním úřadem. Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. 1.3 Zvláštní část - Díl 1 Elektroenergetika 23 Výrobce elektřiny Mezi práva výrobce elektřiny patří zejména: připojení k elektrizační soustavě při splnění stanovených podmínek, dodávání vyrobené elektřiny účastníkům trhu s elektřinou prostřednictvím přenosové nebo distribuční soustavy, nabízení a poskytování podpůrných služeb, omezení, přerušení nebo ukončení dodávky svým zákazníkům při neoprávněném odběru. Stránka 6 z 70

7 Výrobce elektřiny je mimo jiné povinen: zajistit připojení svého zařízení na své náklady k přenosové nebo distribuční soustavě, umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení a zpřístupnit ho provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele soustavy, ke které je připojen, poskytovat potřebné údaje Operátorovi trhu i provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny, podílet se na úhradě oprávněných nákladů, v souladu s Pravidly trhu hradit systémové služby, vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu, vypracovat havarijní plán (s výkonem nad 10 MW). 25 Provozovatel distribuční soustavy Provozovatel distribuční soustavy zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Umožňuje distribuci elektřiny na základě smluv a dále řídí toky elektřiny v distribuční soustavě. Provozovatel distribuční soustavy má mimo jiné právo: zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť, omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou v dále uvedených případech (ohrožení života, zdraví nebo majetku, při stavech nouze, při neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny, při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, při vzniku a odstraňování poruch na zařízení, při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob anebo ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů, při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl předem alespoň 15 dnů písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván), změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy (při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku, při stavech nouze, při neoprávněné distribuci a při neoprávněné dodávce, při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu a odstraňování poruch, při dodávce elektřiny ohrožujícími zařízeními, při provádění dispečerského řízení), v souladu se zvláštním právním předpisem (zákon č. 183/2006 Sb.) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení, vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy, odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování distribuční soustavy, pokud po předchozím upozornění a stanovení rozsahu sám neučinil vlastník či uživatel. Stránka 7 z 70

8 Provozovatel distribuční soustavy je mimo jiné povinen: zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a distribuci elektřiny, zřizovat věcná břemena na umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části, v případech, kdy není vlastník znám nebo je nečinný a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene, při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jejím ochranném pásmu, spojených s vypínáním ohlašovat započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky způsobem v místě obvyklým, nejméně 15 dní předem, ohlašovací povinnost se netýká nutných provozních manipulací s omezením nebo přerušením dodávky do 20 minut, obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení vyjma neoprávněného odběru elektřiny a neoprávněné dodávce do distribuční soustavy, kdy povinnost vázána až po úhradě náhrady škody, při výkonu oprávnění co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim ve stanovených případech bezprostředně oznámit a po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti, poskytovat jednorázovou náhradu, pokud vlastníku nemovitosti vznikla majetková újma anebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, zřídit a provozovat technický dispečink, pokud provozuje zařízení s napětím 110 kv, zajišťovat měření v distribuční soustavě a naměřené hodnoty předávat operátorovi trhu, provádět hodnocení provozu, vypracovat havarijní plány, dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek elektřiny a služeb, provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí a u stávajících stožárů vysokého napětí do Zákazník Již se nehovoří o oprávněném, chráněném nebo konečném zákazníkovi, ale jen zákazníkovi. Mezi jeho povinnosti patří i udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Tato povinnost je uložena i vlastníku nemovitosti pro společnou domovní elektrickou instalaci v případech, že je do nemovitosti dodávána elektřina zákazníkům na základě smlouvy. 45 Elektrická přípojka Zajímavá ustanovení jsou při financování přípojek nízkého napětí. V zastavěném území platí všechny přípojky nízkého napětí provozovatel distribuční soustavy, mimo zastavěné území pouze do 50 m. Všechny ostatní přípojky hradí žadatel. Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku. Společná domovní elektrická instalace (přívodní vedení nízkého napětí), v domech sloužících pro připojení více zákazníků, je součástí nemovitosti. 46 Ochranná pásma Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním Stránka 8 z 70

9 stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu. Ochranné pásmo nadzemního vedení pro vedení nad 1 kv do 35 kv včetně činí: pro vodiče bez izolace... 7 m vodorovně od krajního vodiče pro vodiče s izolací základní... 2 m vodorovně od krajního vodiče pro závěsná kabelová vedení... 1 m vodorovně od krajního kabelu Ochranné pásmo nadzemního vedení pro vedení nad 35 kv do 110 kv včetně činí: pro vodiče bez izolace m vodorovně od krajního vodiče pro vodiče s izolací základní... 5 m vodorovně od krajního vodiče pro závěsné kabelové vedení... 2 m vodorovně od krajního vodiče Ochranné pásmo nadzemního vedení pro napětí větší než 110 kv činí: pro vedení do 220 kv včetně...15 m vodorovně od krajního vodiče pro vedení do 400 kv včetně...20 m vodorovně od krajního vodiče pro vedení nad 400 kv m vodorovně od krajního vodiče Nadzemní vedení telekomunikační sítě držitele licence...1 m V lesních průsecích, pokud je to třeba, udržuje příslušný provozovatel na vlastní náklady volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů. Vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni tuto činnost umožnit. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kv včetně a vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí po obou stranách krajního kabelu 1 m, nad 110 kv po obou stranách krajního kabelu 3 m. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno: u venkovních elektrických stanic a stanic s napětím vyšším než 52 kv v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, u stožárových elektrických a věžových stanic s venkovním přívodem a s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech, u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí 2 m, u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo od vnějšího líce obvodového pláště výrobny. Stránka 9 z 70

10 V ochranných pásmech je obecně zakázáno: zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m, v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, bezpečnosti nebo majetku osob, stanoví vlastník příslušné části elektrizační soustavy podmínky pro písemný souhlas se stavbou nebo činností v ochranném pásmu. 49 Měření Měření v přenosové a distribuční soustavě zajišťuje příslušný provozovatel. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek. Stránka 10 z 70

11 Výrobci i zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přístup k měřícímu zařízení a k neměřeným částem odběrného zařízení. 50 Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou Ve smyslu fungování vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou zákon definuje tyto hlavní smlouvy: o dodávce elektřiny, o sdružených službách, o připojení, o přenosu elektřiny, o distribuci elektřiny, rámcovou smlouvu definují neoprávněný odběr a neoprávněnou dodávku elektřiny z nebo do elektrizační soustavy, stejně jako neoprávněný přenos nebo distribuci elektřiny. Tyto činnosti jsou zákonem zakázány a provozovateli soustavy za ně přísluší náhrada. Stránka 11 z 70

12 2 ELEKTROTECHNICKÁ LEGISLATIVA 2.1 Vyhrazená elektrická technická zařízení VYHLÁŠKA 73/2010 Sb. o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) Zařízeními jsou zařízení: pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace, určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Zařazení zařízení do tříd a skupin Tabulka: třídy a skupiny zařízení skupina A Zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu zařízení třídy I. zařízení třídy II. skupina B skupina C skupina D skupina E skupina A skupina B skupina C skupina D skupina E skupina F skupina G skupina H skupina I skupina J Zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat Zařízení v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních Zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob Zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud jsou součástí zařízení ve skupinách A až D Zařízení užívaná k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie s napěťovými převody vysokého napětí (vn), velmi vysokého napětí (vvn) nebo zvláště vysokého napětí (zvn) se jmenovitým výkonem nad 5 MW Zařízení o napětí nad 1000 V střídavých a 1500 V stejnosměrných nesloužící pro veřejný rozvod podle energetického zákona s přenášeným výkonem větším Zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím požáru Zařízení neuvedená ve třídě I. s proudem a napětím převyšujícím bezpečné hodnoty podle příslušných technických norem Zařízení silničních vozidel s vestavěným elektrickým vybavením a zařízení sloužící k připojení těchto vozidel na parkovištích a v kempech Zařízení v objektech pro přechodné ubytování fyzických osob Zařízení prozatímních stavenišť a zařízení ve stavbách, ve kterých jsou prováděny bourací práce Zvláštní a prozatímní zařízení určená k používání na výstavištích, v lunaparcích, v prozatímních scénických zařízeních, při dočasných kulturních a zábavních akcích, prozatímní zařízení pro zvukové a obrazové přenosy Zařízení v zemědělských stavbách Zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená ve třídě I. skupině E Stránka 12 z 70

13 Bližší podmínky bezpečnosti zařízení Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět montáž, opravy, revize a zkoušky zařízení na základě oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru. U zařízení musí být před jeho uvedením do provozu osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy a v souladu s technickou dokumentací. Osvědčení provádí revizní technik s platným osvědčením příslušného druhu a rozsahu. Zahájení montáže zařízení třídy I. se oznamuje bez zbytečného odkladu organizaci státního odborného dozoru a uvést ho do provozu lze jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru. Zpráva o revizi obsahuje zejména: určení druhu revize, identifikaci a rozsah zařízení, data zahájení, ukončení, vypracování a předání revizní zprávy, jméno, popřípadě jména a příjmení, podpis a evidenční číslo revizního technika, soupis provedených úkonů, použitých přístrojů a zjištěných závad nebo neshod, další údaje z hlediska stavu bezpečnosti zařízení, závěrečné zhodnocení bezpečnosti zařízení. Splnění požadavků bezpečnosti se považuje za splněné u výrobků, které jsou výrobky stanovenými k posuzování shody. 2.2 Odborná způsobilost v elektrotechnice VYHLÁŠKA č. 50/1978 Sb., Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Závaznost Tato vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce Kvalifikace pracovníků dle této vyhlášky 3 Pracovníci seznámení Pracovníci nemusí mít ukončené odborné elektrotechnické vzdělání. Seznámení s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními a upozornění na možné ohrožení těmito zařízeními provede pověřený pracovník (většinou vedoucí). Pořídí se zápis. 4 Pracovníci poučení Pracovníci nemusí mít ukončené odborné vzdělání. Seznámení s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, upozornění na možné ohrožení těmito zařízeními a seznámení s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem provede pověřený pracovník (nejlépe s kvalifikací 5-9). O tomto po- Stránka 13 z 70

14 učení se pořídí zápis s tím, že případné pravidelné poučení a ověřování znalostí určí organizace dle charakteru a rozsahu činnosti. 5 Pracovníci znalí Pracovníci musí mít ukončené odborné vzdělání (vyučen, odborná škola) a po zaškolení složí zkoušku u pověřeného pracovníka s kvalifikací dle 6-9. O zkoušce se provede zápis, pravidelné přezkušování je nejméně jednou za tři roky. Většinou se jedná o pracovníky bez potřebné praxe. 6 Pracovníci pro samostatnou činnost Pracovníci pro samostatnou činnost jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací s požadovanou praxí a prokázali zkouškou potřebné znalosti. Zkouška musí být provedena pověřenou tříčlennou komisí (nejméně jeden člen komise musí mít kvalifikaci dle 7-9), o zkoušce se pořídí zápis a pravidelné přezkušování pracovníků je povinna organizace zajistit nejméně jednou za tři roky. Pracovníci mohou samostatně pracovat na zařízeních dle dosažené praxe (na zařízeních do 1000 V resp. nad 1000 V), případně vykonávat vedoucího práce při práci ještě s jedním pracovníkem. 7 Pracovníci pro řízení činnosti Pracovníci pro řízení činnosti jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací s požadovanou praxí a prokázali zkouškou potřebné znalosti. Zkoušku nebo přezkoušení nejméně jednou za tři roky provede organizací pověřená tříčlenná komise (jeden člen komise musí mít kvalifikaci dle 8 nebo 9). O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení musí organizace uvědomit nejméně 4 týdny před jejich konáním příslušný orgán dozoru (OIP). Pracovníci mohou samostatně pracovat a řídit skupinu pracovníků dle dosažené kvalifikace (do 1000 V resp. nad 1000 V). O zkoušce resp. přezkoušení se provede zápis. 8 Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pro řízení provozu jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací s požadovanou praxí a prokázali složením zkoušky znalosti potřebné pro tuto činnost. Zkoušení nebo přezkoušení nejméně jednou za tři roky provede organizací pověřená tříčlenná komise (dva členové komise musí mít kvalifikaci dle 8 nebo 9). O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení musí organizace uvědomit nejméně 4 týdny předem příslušný orgán dozoru (OIP) a příslušnou autorizovanou společnost na rozvod el. energie. Pracovníci mohou samostatně pracovat, řídit práce prováděné dodavatelským způsobem (údržba, opravy, montáže), řídit provoz společnosti dle pověření organizací opětně dle dosažené kvalifikace (do 1000 V resp. nad 1000 V). O zkoušce resp. přezkoušení se provede zápis. 9 Pracovníci pro provádění revizí Pracovníci pro provádění revizí jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří mají ukončené odborné vzdělání, požadovanou praxi a složili zkoušku u příslušných orgánů (v současnosti u Institutu technické inspekce). Zkoušky a přezkoušení se řídí zvláštními předpisy vydanými příslušnými orgány dozoru (TIČR). 10 Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování Tito pracovníci musí mít odborné vzdělání a praxi určené zvláštními předpisy a složili zkoušku ze znalostí předpisů. Zkoušku a pravidelné přezkoušení nejméně jednou za tři roky provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise (nejméně jeden člen komise musí mít kvalifikaci 8, 9 nebo 10). O konání zkoušek nebo přezkoušení musí být nejméně 4 týdny předem prokazatelně uvědomen příslušný orgán dozoru (OIP). O zkoušce resp. přezkoušení se provede zápis. Stránka 14 z 70

15 2.2.2 Podmínky pro získání kvalifikace a povinnosti organizace Povinnosti organizace zajišťovat trvalé zvyšování odborné úrovně pracovníků, organizace pověřuje činnostmi dle uvedených kvalifikací jen pracovníky s odpovídající kvalifikací, projektující organizace je povinna ustavit pracovníka, který odpovídá za řízení projektování, organizace musí zajistit, aby učňové elektrotechnických oborů prováděli jen takovou činnost, která odpovídá jejich odborným znalostem. Zápočet praxe do doby praxe 6-9 se započítává doba montážní, údržbová nebo jiná provozní praxe na el. zařízení příslušného napětí, započítává se také doba praxe získaná při technické kontrole a revizích el. zařízení, započítává se doba praxe při projektování, je-li doplněna provozní praxí v trvání nejméně 1 roku, pro 9 se započítává také polovina doby praxe při projektování elektrických zařízení, při přerušení praxe na dobu delší než 5 let se celková doba praxe započítává polovinou. Zkoušky a přezkoušení Předmětem zkoušek a přezkoušení jsou zejména: předpisy pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, místní pracovní a technologické postupy, příkazy, směrnice, návody k obsluze, teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci. Výsledek zkoušek se hodnotí dvěma stupni vyhověl nevyhověl. Pracovníci, kteří přeruší činnost na déle než tři roky, se musí podrobit zkoušce v plném rozsahu. Osvědčení Na základě úspěšně složených zkoušek předá organizace pracovníkům Osvědčení. Pracovník je povinen Osvědčení na požádání předložit příslušným orgánům dozoru. Osvědčení je platné po dobu tří let od data přezkoušení. Stránka 15 z 70

16 Tabulka B2-1: Nejkratší požadovaná praxe název pro činnost na el. zařízení odborné vzdělání odborná praxe (roky) 5 pracovníci znalí NN, VN, VVN V, SO, ÚSO, VŠ pracovníci pro samostatnou činnost pracovníci pro řízení činnosti do 1000 V V, SO, ÚSO, VŠ 1 nad 1000 V V, SO, ÚSO, VŠ 2 do 1000 V nad 1000 V V SO, ÚSO, VŠ V SO, ÚSO, VŠ V, SO 6 do 1000 V ÚSO 4 8 pracovníci pro řízení provozu, řízení činnosti VŠ V, SO 2 7 nad 1000 V ÚSO 5 VŠ 3 Vysvětlivky: V vyučení SO střední odborné ÚSO úplné střední odborné VŠ vysoká škola Stránka 16 z 70

17 2.3 Technické požadavky na výrobky ZÁKON č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném znění. Pro účely zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění se rozumí: výrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá, uvedením výrobku na trh okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, uvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobek poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl zhotoven. Pokud je výrobek uveden do provozu na pracovišti uživatelem se rozumí zaměstnavatel, výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem, dovozcem ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje, distributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh, technickými požadavky na výrobek: technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu. Technické požadavky na výrobky obecně Výrobce je povinen podle zákona č. 102/2001 Sb. (zákon o obecné bezpečnosti výrobků) v platném znění uvádět na trh bezpečné výrobky. Za bezpečný výrobek se považuje zejména výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu, který přejímá právo Evropských společenství a kterým se stanoví požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena. Tímto předpisem je v České republice zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění. Zákon č. 22/1997 Sb., upravuje: způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen oprávněný zájem ), práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem, práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo se státním zkušebnictvím, způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem, vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských společenství. Stránka 17 z 70

18 3 OCHRANA PŘED ÚRAZEM ELEKTRICKÝM PROUDEM 3.1 Principy ochrany před úrazem elektrickým proudem Rozdělení ochran, druhy prostorů a stupně ochran Ve smyslu dříve uvedených definic se ochrany zásadně dělí na: základní ochranu ochranu za normálních podmínek; ochranu před přímým dotykem (před dotykem živých částí), ochranu při poruše ochranu před nepřímým dotykem (před dotykem neživých částí). Obrázek: přímý a nepřímý dotyk (dotyk na živou a neživou část) Prostory se z hlediska požadavků na ochranu před úrazem elektrickým proudem dělí na prostory: normální (ve kterých prostředí nezvyšuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem), nebezpečné (vlivem prostředí je buď stálé, nebo přechodné nebezpečí úrazu elektrickým proudem), zvlášť nebezpečné (ve kterých zvláštní okolnosti nebo vlivy prostředí zvyšují nebezpečí úrazu elektrickým proudem). Podle požadovaného stupně ochrany se dělí na: normální (dříve nazývanou základní), používanou v prostorách normálních a nebezpečných, doplněnou (dříve nazývanou zvýšenou), používanou v prostorách zvlášť nebezpečných. Rozdělení napětí Pohledy na rozdělení napětí jsou v zásadě dva: z hlediska velikosti, z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Dále jsou uváděny rozdílné hodnoty pro obvody střídavého (AC) a stejnosměrného proudu (DC). Stránka 18 z 70

19 Z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem Pro účely ochrany před úrazem elektrickým proudem (nebezpečným dotykem) se napětí dělí do dvou kategorií: bezpečná malá napětí, nebezpečná napětí. Malá napětí se považují za bezpečná, pouze pokud splňují požadavky na obvody SELV nebo PELV. Hodnoty bezpečných napětí se v jednotlivých normách měnily. V poslední platné verzi ČSN jsou hodnoty v následující tabulce s ohledem na členění prostorů a způsob dotyku: Tabulka: bezpečná malá napětí prostory normální i nebezpečné zvlášť nebezpečné dochází-li při obsluze k dotyku částí zařízení bezpečná malá napětí živých částí střídavá 1) stejnosměrná 2) živých krytů 3) živých - - krytů 3) ) Jmenovitá efektivní napětí se volí v daném rozsahu tak, aby nebyla překročena uvedená hodnota. Maximální hodnoty pro nesinusový průběh zatím nejsou stanoveny. 2) Stejnosměrná napětí jsou bez zvlnění. Pojem "bez zvlnění" se zpravidla definuje jako efektivní hodnota zvlněného napětí nepřesahující 10 % stejnosměrné složky. 3) Rozumí se vodivých krytů izolovaných od živých částí. Podniková norma energetiky stanovuje hodnoty poněkud odlišně pro zařízení distribuční soustavy. Jsou uvedené v následující tabulce. Jedná se pouze o soustavu AC. Tabulka: bezpečná malá napětí pro zařízení distribuční soustavy prostory při dotyku částí (při obsluze) bezpečná napětí [V] normální nebezpečné zvlášť nebezpečné živých 50 neživých 50 živých 25 neživých 50 živých 12 neživých 25 Stránka 19 z 70

20 Třídy ochrany zařízení a možné způsoby chránění Třída ochrany 0 tyto předměty splňují požadavky základní ochrany, nikoliv ochrany při poruše, proto není obecně možné jejich běžné používání; jejich ochranu při poruše je možné provést pouze použitím nevodivého okolí nebo elektrickým oddělením pro jednotlivá zařízení; jejich použití je možné na vývojových a výzkumných pracovištích a ve zkušebnách, Třída ochrany I kromě provedení předmětu (spojení všech přístupných vodivých neživých částí do jednoho bodu, ochranné svorky označené příslušnou značkou /značkou č podle IEC /, písmeny PE nebo barevnou kombinací zelená-žlutá), vyžaduje součinnost opatření v síti pro samočinné/automatické odpojení od zdroje, jehož podmínky závisí od druhu sítě, Třída ochrany II jsou předměty, jejichž ochrana není závislá na druhu sítě tedy je plně v kompetenci výrobce zařízení nebo montážní firmy; jsou označeny dvěma soustřednými čtverci (značkou č podle IEC ), Třída ochrany III jsou předměty označené římskou číslicí III v kosočtverci (značkou č podle IEC ); mohou se připojit pouze k síti SELV nebo PELV. Druhy sítí Druhy sítí jsou významné zejména pro zajištění ochrany samočinným/automatickým odpojením od zdroje elektrických předmětů třídy ochrany I (ve smyslu čl. C1-1.5). Každá soustava je označena dvěma písmeny užitý písmenový kód má tento význam: Prvé písmeno vyjadřuje vztah sítě a uzemnění: T bezprostřední spojení jednoho bodu sítě se zemí, I oddělení všech živých částí od země, nebo spojení jednoho bodu sítě se zemí přes velkou impedanci. Druhé písmeno vyjadřuje vztah neživých částí v rozvodu a uzemnění: T přímé spojení neživých částí se zemí, N přímé spojení neživých částí s uzemněným bodem sítě (ve střídavých sítích je uzemněným bodem obvykle střed (uzel) zdroje, nebo pokud není, pak fázový vodič). Další písmeno(a) (pokud existují) vyjadřují uspořádání středních a ochranných vodičů: S funkce ochranného vodiče (PE) je zajišťována vodičem vedeným odděleně od středního vodiče (N), nebo od uzemněného fázového u střídavých či uzemněného krajního u stejnosměrných sítí, C funkce středního a ochranného vodiče je sloučena v jediném vodiči (PEN vodič). Stránka 20 z 70

21 Střídavé sítě Síť TN-C Tato síť je používána pro napětí do AC 1000 V zejména ve veřejném distribučním rozvodu (všechny nově budované sítě nízkého napětí), pro přívodní vedení nízkého napětí (ve smyslu ČSN ) a dále v instalacích pro vedení mezi jednotlivými rozvaděči, případně pro spotřebiče s velkým příkonem. Schematicky je znázorněna na následujícím obrázku. Obrázek C1-2: Síť TN-C Stránka 21 z 70

22 Síť TN-S Tato síť je používána pro napětí do AC 1000 V zejména v instalacích pro vedení ke koncovým spotřebičům nebo pro světelné nebo zásuvkové obvody (ve smyslu ČSN ). Její použití je nezbytné pro ochranu automatickým/samočinným odpojením od zdroje použitím proudových chráničů v sítích TN. V praxi, až na výjimky, není používána přímo od zdroje (napájecího transformátoru vn/nn), ale navazuje na síť TN-C (síť TN-C-S. Schematicky je to znázorněno na následujícím obrázku). Obrázek C1-3: Síť TN-C-S Stránka 22 z 70

23 Síť TT Tato síť je používána pro napětí do i nad AC 1000 V. V sítích do AC 1000 V dodnes existují tyto sítě zejména v kraji Vysočina. V některých evropských zemích se dodnes používají i pro veřejný distribuční rozvod (například Francie). V sítích nad AC 1000 V jsou používány v kombinaci s rychlým vypnutím tyto sítě jsou označované jako TT(r). Schematicky je tato síť pro zařízení do AC 1000 V znázorněna na následujícím obrázku. Obrázek C1-4: Síť TT Stránka 23 z 70

24 Síť IT Tato síť je používána pro napětí do i nad AC 1000 V. V elektrických instalacích do AC 1000 V je využívána zejména v elektrických rozvodech v místnostech pro lékařské účely (ČSN ) a v dalších elektrických instalacích, kde je nutné, nebo výhodné, aby nedošlo k přerušení dodávky při první poruše. Ve veřejných distribučních sítích do AC 1000 V není používána. V sítích nad AC 1000 V jsou používány buď samostatně (IT), nebo v kombinaci s rychlým vypnutím tyto sítě jsou označované jako IT(r). Schematicky je tato síť pro zařízení do AC 1000 V znázorněna na následujícím obrázku Obrázek C1-5: Síť IT Stránka 24 z 70

25 Stejnosměrné sítě Všechny sítě (TN, TT a IT) jsou používány pro napětí do DC 1500 V. V elektrických instalacích jsou využívány zejména tam, kde jsou nutné, nebo výhodné. Ve veřejných distribučních sítích jsou standardně využívány pouze pro pomocné obvody (ovládací a signalizační), nikoliv silové. Používají se sítě TT a IT. Schematicky je TT síť pro zařízení do DC 1500 V znázorněna na následujícím obrázku. Obrázek C1-6: Síť TT (DC) Stránka 25 z 70

26 3.2 Požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem pro jednotlivé druhy elektrických zařízení Ochrana živých částí (základní ochrana) V technických normách, jejichž přehled je v kapitole C1-2, jsou uvedeny následující druhy ochran živých částí s omezeními uvedenými v závorkách: ochrana polohou (v elektrických instalacích budov do AC 1000 V pouze v případě, že jsou ovládány osobami znalými nebo poučenými, nebo které jsou pod dozorem těchto osob), ochrana zábranou (v elektrických instalacích budov do AC 1000 V pouze v případě, že jsou obsluhovány osobami znalými nebo poučenými, nebo které jsou pod dozorem těchto osob), ochrana kryty nebo přepážkami (dříve krytím), ochrana izolací, ochrana doplňkovou izolací (nepoužívá se v elektrických instalacích budov do AC 1000 V používaných laiky, dnes používaná pouze na základě PNE ), doplňková ochrana proudovým chráničem (byla od roku 1996 do roku 2008 doporučována ke zlepšení ochrany, dnes chápána jako doplňková ochrana). Ochrana polohou (umístěním mimo dosah) Části současně přístupné dotyku, které mají rozdílný potenciál, nesmí být v dosahu rukou. O dvou částech se předpokládá, že jsou současně přístupné dotyku, jestliže jejich vzdálenost je menší než 2,5 m. Minimální vzdálenosti jsou patrné z následného obrázku (převzatého z ČSN ) a tabulky. Obrázek: zóna dosahu ruky Tabulka C1-5: Stanovení vzdáleností při ochraně polohou pro nízké a vysoké napětí přístup osob různé kvalifikace kóta (vzdálenost) a [m] b [m] c [m] laici a pracovníci s pracovníci min. s 4 2,5 (2,6) uvnitř 2,7 (2,8) venku 1,25 do 1000 V 1,5 nad 1000 V 0,75 do 1000 V 0,9 nad 1000 V Hodnoty v závorce platí pro jmenovité napětí 35 kv. Stránka 26 z 70

27 Ochrana zábranou Zábrany jsou určeny k tomu, aby bránily nahodilému dotyku. Zábrany musí bránit: neúmyslnému přiblížení těla k živým částem a nahodilému dotyku živých částí během činnosti zařízení pod napětím v běžném provozu. Zábrany nejsou přímou součástí elektrického zařízení a jsou vytvářeny při montáží v jeho blízkosti. Způsob provedení závisí na kvalifikaci osob, kterým mají zabránit v přístupu k elektrickému zařízení: v prostorech přístupných laikům a osobám bez požadované odborné způsobilosti v elektrotechnice (na veřejně přístupných místech) uzamčením nebo neodnímatelným ohrazením (např. mříží nebo oplocením) dostatečně pevným, vysokým a vzdáleným, v prostorech nepřístupných laikům a osobám bez požadované odborné způsobilosti v elektrotechnice (uvnitř elektrických stanic) uzavřením, ohrazením (např. provazem, tyčí, zábradlím, mříží, plotem apod.), které může být i odnímatelné; jeho vzdálenosti od živých částí musí však vyhovovat technickým normám pro elektrické stanice (řada norem ČSN 33 32XX); zábrana mříží nebo sítí může mít nižší stupeň ochrany nežli IP 2X při dodržení podmínek stanovených v příslušných dříve uvedených normách. Odnímatelné zábrany mohou být použity i v prostorách, kam mají přístup laici a osoby bez požadované způsobilosti v elektrotechnice, jde-li o přechodná pracoviště (zkušební místa apod.) a pokud je zařízení a pracoviště při provozu pod dozorem osoby s předepsanou odbornou způsobilostí v elektrotechnice. Přitom výška zábran má být (1 000 ± 200) mm. Podrobnosti stanoví příslušné normy, např. ČSN , ČSN a ČSN Předměty tvořící zábranu mají být mechanicky pevné a tuhé a musí odolávat vlivům daného prostředí. Doporučuje se, aby odnímatelné zábrany byly z izolačního materiálu. Použije-li se k vytvoření zábrany poddajného materiálu (např. provazu), musí být vzdálenosti od živých částí přiměřeně větší, aby stanovené vzdálenosti byly dodrženy i při největším prohnutí. Materiál zábran z poddajného materiálu musí být z izolačního materiálu. Ochrana přepážkami nebo kryty Přepážky a kryty jsou součástí elektrického zařízení a jsou určeny k tomu, aby bránily dotyku živých částí. Živé části musí být uvnitř krytů nebo za přepážkami, které zajišťují stupeň ochrany alespoň IPXXB nebo IP2X (ve smyslu ČSN EN ), kromě případu, kdy se větší otvory objeví během výměny částí, jako je tomu u některých objímek žárovek nebo pojistek nebo kde jsou větší otvory zapotřebí, aby umožnily řádnou funkci zařízení podle příslušných požadavků na zařízení. V takových případech musí být splněny následující podmínky: vhodnými opatřeními se musí bránit nahodilému dotyku živých částí osobami nebo hospodářskými zvířaty a musí se, nakolik je to proveditelné, zajistit, aby si osoby byly vědomy toho, že se otvorem mohou dotknout živých částí a že do otvoru nemají úmyslně sahat (například upozorněním nebo poučením osob) a otvory musí být tak malé, jak to jen odpovídá požadavkům na řádnou funkci a výměnu části. Vodorovné horní povrchy krytů nebo přepážek, které jsou snadno přístupné, musí zajišťovat krytí alespoň IP4X nebo IPXXD. V energetice platí toto zpřísnění u rozváděčů (včetně kabelových skříní) přístupných laikům a pracovníkům seznámeným (na veřejně přístupných místech). Kryty nebo přepážky musí být pevně zajištěny a mít dostatečnou stabilitu a trvanlivost, aby při známých podmínkách normálního provozu a vzhledem k vyskytujícím se vnějším vlivům zajišťovaly požadovaný stupeň ochrany. Stránka 27 z 70

28 Odstranění přepážek nebo otevření krytů je možné pouze při splnění následujících podmínek: s použitím klíče nebo nástroje, nebo po samočinném odpojení napájení živých částí, před jejichž nebezpečným dotykem přepážky nebo kryty poskytují ochranu, přičemž napájení může být obnoveno pouze po obnoveném umístění nebo opětném vetknutí přepážek nebo krytů, nebo jestliže vnitřní přepážka zajišťující stupeň ochrany alespoň IPXXB nebo IP2X brání dotyku živých částí, přičemž odstranění této vnitřní přepážky je možné pouze použitím klíče nebo nástroje. Pro elektrická zařízení určená k zabudování se v průvodní dokumentaci výrobku doporučí, popř. předepíše způsob zabudování k docílení předepsané ochrany. Splnění požadavků na ochranu se posuzuje na takto zabudovaném zařízení. Pokud jsou za přepážkami nebo uvnitř krytů instalována zařízení, na kterých mohou po té, co byla odpojena, zůstat nebezpečné elektrické náboje (kondenzátory atd.), musí být tato zařízení vybavena výstražnými tabulkami. Malé kondenzátory, jako jsou ty, které jsou používány pro uhašení oblouku, pro zpoždění odezvy relé apod. nemusí být považovány za nebezpečné. Neúmyslný dotyk není považován za nebezpečný, jestliže stejnosměrné napětí vyskytující se jako projev elektrostatického náboje klesne za méně než 5 s od odpojení pod 120 V. V elektrických provozovnách se ochrana kryty nebo překážkami provádí podle ČSN V blokových transformovnách vn/nn se provádí podle ČSN EN Pokud je kryt zhotoven z izolantu, může při splnění podmínek požadovaných pro ochranu izolací sloužit jako součást základní ochrany dvojitou nebo zesílenou izolací. Ochrana izolací Izolace je určena k tomu, aby bránila dotyku živých částí. Živé části musí být zcela pokryty izolací, kterou je možno odstranit pouze jejím zničením (na rozdíl od krytů zhotovených izolantů). U konkrétních zařízení musí izolace vyhovět požadavkům příslušných norem pro tato elektrická zařízení. Dvojitá nebo zesílená izolace je ochranné opatření, u něhož: základní ochrana je zajištěna základní izolací, ochrana při poruše přídavnou izolací nebo základní ochrana i ochrana při poruše jsou zajištěny zesílenou izolací mezi nebezpečnými živými částmi a přístupnými částmi. Podle současného rozdělení ochran je možné dvojité nebo zesílené izolace použít jako jedno ze čtyř opatření při ochraně elektrické instalace v budovách do AC 1000 V a DC 1500 V. V tomto případě musí být splněné další podmínky pro: elektrické zařízení, kryty, instalaci a vedení. Elektrické zařízení musí být následujících typů, typově zkoušené a označené podle příslušných norem: elektrické zařízení, které má dvojitou nebo zesílenou izolaci (zařízení třídy ochrany II), elektrické zařízení uvedené v příslušné předmětové normě jako ekvivalentní k zařízení třídy ochrany II. Stránka 28 z 70

29 Toto zařízení je označováno značkou zařízení třídy ochrany II. Norma připouští, aby zařízení se základní izolací bylo doplněno přídavnou izolací v průběhu její výstavby (montáže). Podmínkou je, že bude zajištěn stejný stupeň bezpečnosti. Elektrické zařízení připravené k provozu, jehož vodivé části jsou od živých částí odděleny pouze základní izolací, musí být uzavřena v izolačním krytu zajišťujícím stupeň ochrany alespoň IPXXB nebo IP2X. Platí následující dva požadavky: izolačním krytem nesmějí procházet vodivé části, které by mohly přenášet napětí a izolační kryt nesmí obsahovat žádné šrouby nebo jiné upevňovací prostředky, které by mohly být odstraněny nebo u nichž je pravděpodobné, že by mohly být odstraněny během instalování a údržby a jejichž nahrazení kovovými šrouby nebo jinými upevňovacími prostředky by mohlo narušit izolaci krytu. Jestliže izolačním krytem musí pronikat mechanické závěsy nebo připojení (např. ovládací rukojeti vestavěných přístrojů), musí být upraveny tak, aby v případě poruchy nebyla narušena ochrana před úrazem elektrickým proudem. Pokud se části izolačního krytu mohou otvírat bez pomoci nástroje nebo klíče, musí být všechny vodivé části, které jsou při otevřeném poklopu nebo dveřích přístupné, za izolační přepážkou (zajišťující krytí alespoň IPXXB nebo IP2X) bránící osobám, aby přišly do nahodilého dotyku s chráněnými vodivými částmi. Tato izolační přepážka musí odpovídat dříve uvedeným podmínkám odstranitelnosti. Vodivé části uzavřené v izolačním krytu nesmí být spojeny s ochranným vodičem. Všechny ochranné vodiče a jejich svorky uvnitř krytu musejí být izolovány, jako by se jednalo o živé části, a jejich svorky musí být označeny jako ochranné PE svorky. Neživé části a mezilehlé části nesmí být spojeny s ochranným vodičem, pokud v příslušných specifikacích pro zařízení pro to nejsou předepsána příslušná opatření. Kromě obvodů, u kterých je použita ochrana elektrickým oddělením, musí mít obvod napájející jednotlivá zařízení třídy ochrany II ochranný vodič, vedený ke každému bodu instalace a každému bodu připojení, kde musí být také ukončený. Tento požadavek slouží k tomu, aby měl uživatel možnost nahradit zařízení třídy ochrany II zařízením třídy ochrany I. Ochrana doplňkovou izolací V současné době je ochrana doplňkovou izolací používána zejména v energetice a je popsána v podnikové normě energetiky PNE Lze ji použít pouze pro dosažení ochrany doplněné v případech, kdy mají k elektrickému zařízení přístup osoby alespoň poučené (ve smyslu 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb.). Ochrana doplňkovou izolací spočívá ve vybavení elektrického zařízení izolačním stanovištěm (např. izolačním kobercem) nebo v použití ochranných pomůcek (vypínacích tyčí, dielektrických rukavic, galoší apod.). Požadavky na ochranné pomůcky jsou uvedeny v PNE a ČSN Použije-li se doplňkové izolace k izolaci stanoviště, musí být její účinný rozsah takový, aby z místa, které je mimo stanoviště a je přístupné, byl znemožněn nebezpečný dotyk živých částí nebo nebezpečné přiblížení k nim. Pokud jsou poblíž stanoviště živé nebo neživé části, jejichž potenciál se liší od potenciálu částí, u nichž se dotyk předpokládá, musí být také u těchto částí dotyk znemožněn. Stránka 29 z 70