OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE Ludmila Szewczyková

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2007 Ludmila Szewczyková"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2007 Ludmila Szewczyková

2 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PRÁCE SOCIÁLNÍ PRÁCE S UMÍRAJÍCÍMI A POZŮSTALÝMI V ČR A VE SVĚTĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Ludmila Szewczyková VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Tomáš Šobáň 2007

3 UNIVERSITY OF OSTRAVA MEDICO-SOCIAL FACULTY SOCIAL WORK DEPARTMENT SOCIAL WORK WITH DYING PEOPLE AND MOURNERS IN THE CHZECH REPUPLIC AND IN THE WORLD THESIS AUTHOR: Ludmila Szewczyková SUPERVISOR: Mgr. Tomáš Šobáň 2007

4 Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Ostravě... (podpis)

5 PODĚKOVÁNÍ Velmi děkuji Mgr. Tomáši Šobáňovi za odborné vedení diplomové práce a za jeho podporu. Také bych touto cestou chtěla poděkovat sociálním pracovnicím našich hospiců, které mi ochotně poskytovaly cenné informace k vypracování mé diplomové práce.

6 Resumé: Diplomová práce Sociální práce s umírajícími a pozůstalými u nás a ve světě se zaměřuje na vývoj paliativní péče u nás a v několika vybraných zemích světa, tak aby nastínila kontrast vývoje ve vyspělých státech a zemích třetího světa. Dále deskriptivní metodou popisuje práci sociálních pracovníků v paliativní péči: uvádí osobnostní předpoklady pro danou práci, předkládá výčet bodů náplně práce sociálních pracovníků a popisuje dané činnosti od prvního kontaktu s klientem žádajícím paliativní péči až po ukončení práce s pozůstalými příbuznými. Zvlášť se pak věnuje práci sociálních pracovníků v domácí hospicové péči, postavení sociálních pracovníků v multidisciplinárním hospicovém týmu a práci s dobrovolníky. V následující části nastiňuje také současné problémy kvalitní paliativní péče a bariéry, které jsou zároveň výzvami k překonání. Zabývá se problematikou zachování důstojnosti v ústavech, problematikou personálu, syndromem vyhoření a problematikou financování péče. Hlavním cílem této práce je první souvislé popsání práce sociálních pracovníků v paliativní péči a nastínění možností dalšího směřování ke zkvalitnění péče.

7 Summary: The diploma thesis Social work with dying people and mourners in our country and in the world aims at the development of the lenitive care in our country and in several chosen countries in the world so that it could outline the contrast of the development in the advanced states and the countries of the third world. Furthermore by the descriptive method it depicts the work of social workers in the lenitive care: it brings up personal preconditions for the given job, it introduces the list of the items of the content of work of the social workers and describes given activities from the first contact with a client asking for the lenitive care until the completion of the work with mourner relatives. Particularly it engages in the work of social workers in the domestic lenitive care, the state of the social workers in the multidiscipline lenitive team and work with volunteers. In the following part it also sketches present problems of the high-quality lenitive care and barriers, which are at the same time the challenges to overcome. It pursues the problems of the preserving of the human dignity in the institutes, the problems of the personnel, of the burn-out syndrome and the problems of financing of the care. The main aim of this work is the first coherent depiction of the work of the social workers in the lenitive care and outlining of the possibilities of the further drift towards optimization of the care.

8 OBSAH ÚVOD.9 1 Paliativní a hospicová péče Vymezení pojmů Paliativní péče Hospicová péče Vývoj paliativní péče ve světě Vývoj paliativní péče v České Republice Současná situace hospicové a paliativní péče ve světě Letmý přehled stavu hospicové péče ve vybraných zemích Velká Británie Nizozemí Rakousko Maďarsko Polsko USA Latinská Amerika Afrika Japonsko Indie Paliativní péče o děti Sociální pracovníci s umírajícími a pozůstalými Základní osobnostní předpoklady pro práci s umírajícími a pozůstalými.25 4 Náplň práce sociálních pracovníků v hospicích Administrativně organizační činnosti Práce v poradně Práce s dobrovolníky Práce s pozůstalými Nabídka tvořivých a volnočasových činností pro pacienty Další Péče o klienta První kontakt se zájemcem o službu..30

9 5.2 Přijetí klienta Sociální péče o klienta Sociální péče o rodinu a klienta Možnost ukončení poskytování služeb Sociální péče o pozůstalé Sociální pracovníci v domácí hospicové péči Práce sociálních pracovníků v domácí hospicové péči Role sociálních pracovníků První kontakt Zjištění podpůrné sociální sítě Další činnosti sociálních pracovníků Rozvoj domácí hospicové péče Sociální pracovníci jako součást multidisciplinárního týmu Základní definice Kritéria pro výběr týmových členů pro práci v hospici Charakteristiky dobrého týmu Výhody dobrého multidisciplinárního týmu pro personál Úkoly sociálních pracovníků jako členů multidisciplinárního týmu Porozumění a respektování osobnosti jako celku Pomoc při udržování kontaktu s rodinou a příteli Pomoc při udržování nezávislosti Pomoc s vyjadřováním pocitů Stabilní kontakt s multidisciplinárním týmem Sociální pracovníci a dobrovolníci Sociální pracovníci jako koordinátoři dobrovolníků Situace v USA Rozhovor s pacienty Uvědomění si cílu rozhovoru Uvědomění si sami za sebe, jak bychom se cítili na místě našeho pacienta Uvědomění si, kde jsme se svými myšlenkami Míra afinity, vztah Empatie...59

10 9.6 Naslouchání Bezpodmínečná úcta k pacientovi jako člověku Brát ohledy v prvé řadě na momentální psychický stav pacienta Neverbální komunikace Oslovení reality Chvíle ticha Otázky a odpovědi Pravda Čin Problematika důstojnosti v péči o seniory Důstojnost zásluh Důstojnost mravní síly Důstojnost osobní identity Menschenwürde Osobní zkušenosti Důstojnost zásluh konkrétní příklady Důstojnost mravní síly konkrétní příklady Důstojnost osobní identity konkrétní příklady Menschenwürde konkrétní příklady Zachování důstojnosti Několik tipů, jak předcházet porušování důstojnosti Problematika personálu Problematika syndromu vyhoření Jak minimalizovat možnost rozvinutí syndromu vyhoření? Jak na pracovišti předcházet syndromu vyhoření? Rady pro individuální možnost prevence syndromu vyhoření Problematika financování péče Současné financování péče Inspirativní model z Rakouska Směřování rozvoje paliativní péče u nás ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH

11 ÚVOD Téma umírání a smrti není pro mnoho lidí nijak přitažlivé, spíše odstrašující a bolestivé. Je to téma, o kterém lidé neradi mluví, kterého se obávají a spojují si jej jen s bolestí a strachem. Když o tomto tématu mluvím s lidmi, kteří pracují v pomáhajících profesích, většina z nich souhlasně říká, že by v takovémto prostředí nemohli pracovat, nedokázali by doprovázet umírající a těšit pozůstalé. Přesto jsou mezi námi i takoví lidé, kteří jsou pro tuto problematiku zapálení, pouští se do zakládání hospiců i přes velkou obtížnost tohoto úkolů, pracují v hospicích a pečují o umírající. Co je může na této práci tak uspokojovat? Také patřím do této skupiny lidí, kteří podporují myšlenku hospice. Práce s umírajícími mi připadá naplňující. Je několik důvodů, proč mě tato práce fascinuje. Jedním z nich je, že se člověk při této práci dotýká okamžiků, kdy vše nepodstatné musí jít stranou a zbývá jen to, co je bytostně důležité. Tato práce nás může naučit, na čem v životě opravdu záleží a s čím si tak často děláme zcela zbytečné starosti. Může nám ukázat, kde v životě plýtváme časem a naopak, kde jsme náš čas zapomněli věnovat a kde to bylo mnohem důležitější. Právě od našich umírajících pacientů se často dozvídáme o skutečných hodnotách života. Jak uvádí Elizabeth Kübler-Ross: kdybychom sami v mladém věku dokázali na své vnitřní cestě dojít až do stádia akceptace, vnitřního vyrovnání, žili bychom pak mnohem smysluplnějším životem, vážili bychom si i malých věcí a rovněž žebříček našich hodnot by vypadal úplně jinak. (Rossová, E., K., str. 27) Další důvod, proč mě toto téma přitahuje, je mystika této práce. Pracovníci hospiců často pochopí onu paralelu mezi zrozením a umíráním mezi vstupem do tohoto světa a odchodem z něj. Umírající pacienti nás často mohou poučit o onom světě a přinést nám poselství z oné další dimenze, kterou cítí a prožívají její blízkost. Pracovníci pečující o umírající mohou vidět sami sebe jako protějšky porodníků nebo porodních asistentek, kteří pomáhají životu z mateřského lůna na svět. Na opačném konci života pomáháme zase ulehčit přechod z tohoto světa do nové dimenze, ať už ji nazveme jakkoli. Tyto prožitky nás učí nebát se smrti a toho, co přijde po ní, dává nám naději, že jednou po překročení prahu tohoto světa vstoupíme do přátelského prostředí. Další naplňující okolností je, že pracovníci hospiců i další pečující o umírající pacienty mohou denně zažívat radost z plodů své práce. Nestaví si nereálné cíle jako

12 uzdravení pacienta, které by je brzy dovedly na pokraj vyhoření. Jejich cílem je doprovázení pacienta, jeho rodiny a blízkých, kdy díky svým znalostem a zkušenostem mají hodně co nabídnout a mohou pomoci k přechodu z pocitu smutku a deprese k vyrovnání se s danou situací, k pokojnému přijetí toho, co život dává i bere, ke zlepšení rodinných vztahů, k naplnění posledních dní života opravdovým Životem. Pracovníci pečující o umírající tak mohou být přítomní opravdovým proměnám v lidských životech a to je jejich největší odměnou za tuto práci. Toto téma mě tedy přitahuje svou hloubkou i mystikou, možností dávání a působení změn v lidských životech, možnosti přinášení pokoje do těžkých chvil i nesmírným obohacením života, které v tomto tématu vidím. Ve své diplomové práci se zaměřuji na problematiku sociální práce s umírajícími a pozůstalými v hospicích, protože hospicová a paliativní péče soustředí svou pozornost přímo na práci s umírajícími a pozůstalými. Tato diplomová práce má za cíl popsat problematiku sociální práce s umírajícími a pozůstalými u nás a ve světě, přispět k rozšíření poznatků o hospicové péči jako takové, popsat práci sociálních pracovníků s umírajícími a pozůstalými od prvního kontaktu až po ukončení péče, nastínit problematické oblasti kvality péče a bariéry rozvoje, hledat možnosti pro další zkvalitnění péče v hospicích i dalších zařízeních sociální a zdravotní péče, kde se pracovníci setkávají s umírajícími klienty. Je určena především sociálním pracovníkům, ale i pracovníkům jiných pomáhajících profesí. Věřím, že poslouží také lékařům, zdravotním sestrám, ošetřovatelkám, duchovním, hospicovým dobrovolníkům, stejně tak jako lidem, kteří o tuto problematiku mají zájem a chtějí získat více informací. Doufám, že přinese nejen odborné poznatky, ale napomůže čtenářům také k zamyšlení se nad hodnotami, které ve svém životě vyznávají, případně k jejich přehodnocení, tak, aby žili život na tolik intenzivně, jako by každý den mohl být jejich posledním.

13 1 Paliativní a hospicová péče V této úvodní kapitole se zaměřím na vymezení základních pojmů, které budu v této práci používat a které se přímo týkají práce s umírajícími a pozůstalými. V závěru kapitoly nastíním vývoj paliativní a hospicové péče u nás a ve světě. 1.1 Vymezení pojmů Paliativní péče Podle definice světové zdravotnické organizace WHO je paliativní péče přístup, který zlepšuje kvalitu života pacientů a jejich rodin, jež čelí život-ohrožující nemoci, a to skrze prevenci, určení a léčení bolesti a dalších fyzických, psychologických a duchovních problémů. (www.who.int) Mezinárodně uznávaná definice z Doporučení Rec (2003) 24 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o organizaci paliativní péče zní: Paliativní péče je aktivní, na kvalitu života orientována péče poskytována nemocným, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stádiu. Jejím cílem není primárně vyléčení pacienta či prodloužení života, ale prevence a zmírnění bolesti a dalších tělesných i duševních strádání, zachování pacientovy důstojnosti a podpora jeho blízkých. (Špinková, M. a kol., 2006, str.5) Z dokumentů A community Health Approach to Palliative Care for HIV/AIDS and Cancer Patients (2002) a Na cestách domů (2006) uvádím koncept paliativní péče: - utvrzuje život a pohlíží na smrt jako na normální proces - poskytuje sérii intervencí, které neprodlužují a nezkracují život - poskytuje úlevu od bolesti a dalších úzkostných symptomů - integruje psychologické a spirituální aspekty v péči o pacienta - nabízí a podporuje systém pomoci pacientovi, aby mohl žít tak aktivně, jak je to jen možné až do konce života - nabízí všestrannou účinnou oporu příbuzným a přátelům umírajících a pomáhá jim zvládat zármutek i po smrti blízkého člověka

14 - užívá týmového přístupu, aby oslovil potřeby pacientů a jejich rodin, včetně doprovázení pozůstalých, pokud je to indikováno - zlepšuje kvalitu života a může také pozitivně ovlivnit průběh nemoci - vychází důsledně z individuálních potřeb a přání pacientů, respektuje jejich hodnotové priority a chrání právo pacienta na sebeurčení - zdůrazňuje význam rodiny a nejbližších přátel nemocných, nevytrhává nemocné z jejich přirozených sociálních vazeb, ale umožňuje jim, aby poslední období života prožili v důstojném a vlídném prostředí a ve společnosti svých blízkých Podle NICE ( National Institute for Clinical Excellence) je paliativní péče část podpůrné péče; definuje ji následovně: Paliativní péče je aktivní holistická péče o pacienta s pokročilým progresivním onemocněním. Zvládaní bolesti a dalších symptomů a zajištění psychologické, sociální a duchovní podpory je prvořadé. Cílem paliativní péče je dosažení co nejlepší kvality života pacientů a jejich rodin. Mnoho aspektů paliativní péče je také aplikovatelné dříve v průběhu nemoci ve spojení s další léčbou. ( ) Paliativní péče je moderní a celosvětově rychle se rozvíjející typ péče. V posledních letech řada významných mezinárodních institucí, např. Světová zdravotnická organizace, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, deklarovala potřebu pohlížet na paliativní péči jako na významné téma veřejného zdravotnictví. Ve zdravotnictví vyspělých zemí, podobně jako v ČR, se stále jedná o oblast spíše zanedbávanou. (Umírání a paliativní péče v ČR, 2004) Paliativní péče je ve světě realizována a koordinována skrze hospicový program. National Hospice Organization jej definuje jako program, který je prováděných doma i za hospitalizace, zajišťuje jak léčbu, tak i psychlogickou, sociální a spirituální péči pro umírající osoby a jejich rodiny. Služby jsou zajišťovány lékařsky řízeným interdisciplinárním týmem profesionálů i dobrovolníků. Po smrti nemocného je k dispozici péče o pozůstalé. (www.hospice.cz) Hospicová péče Hospicová péče je forma paliativní péče, kterou tvoří souhrn lékařských, ošetřovatelských a rehabilitačně-ošetřovatelských činností, poskytovaných preterminálně a terminálně nemocným, u kterých byly vyčerpány možnosti kauzální

15 léčby, ale pokračuje léčba symptomatická s cílem minimalizovat bolest a zmírnit všechny obtíže vyplývající ze základní diagnózy i jejich komplikací a zohledňující biopsycho-spirito-sociální potřeby nemocného. (www.hospice.cz) Důležitou zásada, která je v hospicové péči uplatňována, zní: Pomáhat v umírání ANO, pomáhat ke smrti NE. Z časového hlediska je hospicová péče poskytována ve třech obdobích: Prae finem jedná se o doprovázení nemocného a jeho blízkých od okamžiku zjištění závažné diagnózy až po nástup terminálního stavu In finem péče a doprovázení nemocného a jeho blízkých během terminálního stavu Post finem péče o tělo zemřelého, doprovázení pozůstalých, podle potřeby i dlouhodobé (zpravidla po dobu 1 roku) Hospicová myšlenka může být realizována různými formami hospicové péče. Těmito jsou: 1) Domácí hospicová péče Tato forma péče je pro nemocného většinou ideální, ne vždy ale postačuje. Předpokládá určitou úroveň rodinného zázemí, které často schází, nebo se dlouhou službou nemocnému unaví a vyčerpá, nebo je ošetřování touto formou příliš náročné pro rodinné příslušníky. Pečující rodině pomáhají kvalifikovaní pracovníci domácího hospice. 2) Stacionáře Stacionáře bývají součástí hospice. Pacient je v tomto případě přijat ráno a odpoledne nebo večer se vrací domů. Tento způsob připadá do úvahy u nemocného z blízkého okolí hospice, pokud u nich nestačí domácí hospicová péče. 3) Lůžková hospicová péče Je aktuální tehdy, když předchozí dvě formy nestačí, nebo nejsou vůbec k dispozici. V případě, že je i možnost výše uvedených dvou forem, může se pacient po zlepšení jeho zdravotního stavu, nebo po zotavení jeho rodiny, vrátit do domácí péče. Hospic má obvykle kapacitu kolem 30 lůžek. Pokoje jsou většinou jednolůžkové s přistýlkou pro někoho blízkého z rodiny, kdo chce pacienta doprovázet. Je možná trvalá přítomnost příbuzných, kteří se mohou, ale nemusejí podílet na péči o

16 nemocného. Návštěvy příbuzných jsou povoleny 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Denní hospicový režim je přizpůsoben potřebám pacientů. U hospiců bývá terasa, na kterou je možno vyjet i s postelí. Součástí hospiců jsou také místnosti, kde může být sloužena mše a také místnost posledního rozloučení. Lůžková hospicová zařízení poskytují také možnost respitní péče. Jedná se o několikadenní až měsíční pobyty pacientů, o které se jinak stará rodina doma. Během těchto pobytů si rodina může odpočinout, načerpat nové síly. (ústní sdělení, školení pro hospicové dobrovolníky) V roce , miliónů lidí zemřelo na rakovinu, z toho více než 70% v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích. (www.who.int) V ČR každoročně umírá více než lidí. Péče o terminálně nemocné a umírající by tak měla být významným tématem veřejného zdravotnictví. (Umírání a pal. péče v ČR, 2004) 1.2 Vývoj paliativní péče ve světě Dějiny moderní paliativní péče jsou poměrně krátké, vznik a rozvoj paliativní péče řadíme do druhé poloviny dvacátého století. Jedním z hlavních faktorů, které přispěly k potřebě této péče bylo prodloužení života v průběhu posledního století, což sice přineslo delší a pohodlnější život, ale paradoxně také delší a nelehké umírání. Hlavně vyspělé země se nyní potýkají s rapidním nárůstem podílu starších věkových skupin na celkové populaci.(www.cestadomu.cz). Rozvoj moderní paliativní péče je možno pochopit jak pokus o znovuoživení starého povědomí o potřebě a významu kvalitní péče o člověka, kterého nelze vyléčit. Změna přístupu moderní společnosti k umírání a smrti vyústila v minulém století především zásluhou zakladatelky hospicového hnutí Cecilly Saundersové v budování řady hospiců v celém světě. Myšlenka hospice vychází z úcty k člověku jako jedinečné a neopakovatelné bytosti a z potřeb nemocného, myšleno potřeb biologických, psychických, sociálních a spirituálních. První moderní zařízení paliativní péče byl hospic sv. Kryštofa, který byl založen v Anglii v roce Od té doby jsme svědky rychlého rozvoje různých forem paliativní péče a nárůstu počtu osob využívajících paliativní péči. Podle projektu rozvoje paliativní péče v České republice existovalo v roce 2004 ve světě přes 7000 zařízení hospicové a paliativní péče, které působily ve více než 90 zemích. Původní

17 forma hospice jako lůžkového zařízení byla později s ohledem na potřeby nevyléčitelně nemocných rozvinuta do dalších podob. Světová zdravotnická organizace považuje již od začátku 90. let 20. století rozvoj kvalitní paliativní péče za jednu ze svých priorit. Také rozsáhlá autoritativní studie Priority Areas for Nation Action, kterou na začátku roku 2003 vydal v USA respektovaný Institute of Medicine of National Academie, klade rozvoj paliativní péče mezi šest nejdůležitějších prioritních okruhů zdravotní péče v prvních desetiletích 21. století. (www.cestadomu.cz). V Evropě kodifikovalo právo pacienta na komplexní paliativní péči v roce 1999 Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve svém dokumentu 1418 Ochrana lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných, obecně také nazývána Charta práv umírajících. V roce 2003 pak bylo schváleno Doporučení Rec (2003) 24 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o Organizaci paliativní péče. (Špinková, M., 2006) Ve Velké Británii začaly při lůžkových hospicích velmi záhy vznikat také struktury poskytující domácí hospicovou péči a o něco později také denní péči ve stacionářích. Již v roce 1980 zde bylo 62 hospiců, které zahrnovaly lůžkové hospice i týmy pečující o umírající v domácím prostředí. Do roku 1998 hospicové informační centrum zaznamenalo kolem 500 zařízení. Hnutí se rozrostlo také na péči o dětské pacienty trpící rakovinou. 1.3 Vývoj paliativní péče v České Republice V České Republice byl založen první hospic v roce 1995 v Červeném Kostelci. Velkou zásluhu na založení tohoto hospice měla MUDr. Marie Svatošová, která je u nás iniciátorkou hospicové myšlenky, kterou nadále rozvíjí a podporuje. Za tyto aktivity dostala z rukou bývalého prezidenta Václava Havla státní vyznamenání. Dnes u nás funguje 10 hospiců; jejich seznam doplněný o podrobnější informace přikládám v příloze č. 1. Rozvíjejí se u nás také další hospicové aktivity a projekty, které se snaží o zlepšení dostupnosti paliativní péče, zvýšení kvality, legislativní změny Tyto projekty a aktivity uvádím v příloze č.2. Od roku 1991 začaly v České Republice vznikat v rámci experimentu první agentury domácí péče. Dnes je u nás funkční systém komplexní domácí péče, dostupné 24 hodin denně a 365 dní ročně. V roce 1994 vzniklo Národní centrum domácí péče

18 České Republiky. V roce 1995 vznikla v USA Světová organizace domácí i hospicové péče (World Home and Hospice Care Organization), jejíž členem je také Asociace domácí péče České republiky. Česká Republika přesto stále zaostává za vývojem paliativní péče ve vyspělých zemích. Kvalitní hospicová péče je u nás dostupná pouze zlomku umírajících v naší zemi. Z výzkumu, který byl u nás proveden v roce 2004, vyplynulo, že v České Republice ročně umírá lidí, pouze cca 1% z nich se dostává do specializované paliativní péče. Veřejnost byla značně nespokojena se stavem péče o umírající. Přibližně 75% všech úmrtí nastává ve zdravotnické či sociální instituci, přesto 80% dotázaných si nepřeje v těchto zařízeních zemřít. 90% mladých lékařů se necítí být ze školy připraveno na komunikaci s nevyléčitelně nemocnými pacienty a jejich rodinami. Neexistuje podpora ze strany státu či společnosti, dokonce často ani ze strany zdravotníků, aby rodina pečovala o svého umírajícího člena doma. Nedostačující legislativní i finanční podpora ze strany státu neumožňuje koncepční dlouhodobý rozvoj paliativní péče. Výzkum na základě výsledku uvádí, že je naléhavě potřeba: - zásadně a systematicky zvýšit dostupnost moderní paliativní péče všude tam,kde lidé umírají, především v LDN a domovech důchodců - podpořit rozvoj nových efektivních forem paliativní péče, zvláště domácí péče - rozvinout vzdělávání zdravotníků a pečujících profesí - soustavně popularizovat a medializovat téma péče o lidi na konci života - podpořit rozvíjející se dobrovolnickou práci Klíčem ke zlepšení péče o terminálně nemocné pacienty a umírající je zlepšení a rozvoj moderní paliativní péče, jak ukazují zahraniční zkušenosti. Tomuto rozvoji však stále brání komplex legislativních, ekonomických, politických a společenských překážek. (Špinková, M., 2006)

19 2 SOUČASNÁ SITUACE HOSPICOVÉ A PALIATIVNÍ PÉČE VE SVĚTĚ Pro hospicovou a paliativní péči ve světě jsou velmi nerovné podmínky v rozvinutých zemích a v zemích rozvojových. Na příklad v roce 2001 byla zaznamenána celosvětová úmrtnost 56,5 miliónů lidí, z toho 76% se událo v rozvojových regionech, kde žije přes ¾ světové populace. Z těch, kteří byli diagnostikováni na rakovinu, 80% zemřelo na tuto nemoc v rozvojových zemích. V roce 2002 se objevilo přibližně 14,000 nových onemocnění AIDS denně, z toho 95% v rozvojových zemích. Čtyři biliony obyvatel žije v chudobě, z toho 75% žije v rozvojových zemích. Hlavní problémy, kterým čelí rozvojové země, jsou tedy chudoba a HIV/AIDS. (McDermott, E., 2005) World cancer report uvádí, že do roku 2020 se může zvýšit podíl pacientů s rakovinou o 50%, 15 miliónů nových případů každým rokem. Důvodem pro toto navýšení bude způsobeno hlavně zvýšením délky života v rozvojových i industrializovaných zemích, současným trendem kouření, osvojení si nezdravého způsobu života. Pokud vlády státu přijmou tyto údaje, mohou správným nasměrováním předejít 1/3 případů rakoviny, léčit druhou třetinu a zajistit dobrou paliativní péči pro třetí třetinu. (www.who.int) Celkem 2/3 nemocných v celosvětovém měřítku se nachází v rozvojových zemích, ale ty disponují pouze 5% zdrojů, jako doktoři, zdravotní sestry, léky, zařízení, finanční zdroje. V mnoha Afrických zemích přes polovina populace se nesetká s doktorem ani jednou za celý život. (McDermott, E., 2005) 2.1 Letmý přehled stavu hospicové péče ve vybraných zemích: Velká Británie Velká Británie je kolébkou samotného hospicového hnutí. V lednu 2006 měli v Anglii, Walesu, Severním Irsku 295 agentur domácí péče, 234 denních stacionářů, 314 nemocničních týmů paliativní péče, 314 týmů poskytující pomoc pozůstalým, 2774 nemocničních lůžek, na kterých specialisté poskytují paliativní péči. (www.ncpc.org.uk)

20 Ve Skotsku pak mají dalších 18 hospicových zařízení s mulitidisciplinárním týmem pro dospělé a dva hospice pro dětské pacienty. (http://www.palliativecarescotland.org.uk) Ve Velké Británii je absolutní prioritou poskytování péče v domácím prostředí, instituce přebírá péči je v případě, kdy domácí péče již není možná. Formy poskytování domácí hospicové péče jsou různorodé, většinou jde o poradní službu multidisciplinárního týmu nebo klinických sester primárním pečovatelským týmům a rodinným příslušníkům. Podpůrné týmy vznikají také při lůžkových hospicích nebo samostatně. Primární péči zajišťují zdravotní sestry se zkušeností v paliativní medicíně a rovněž laici. (Knapková, 2003) Ve Velké Británii je rovněž paliativní medicína od roku 1989 vyučována jako odborný předmět na Royal Collage of Physicians s ostatními odbornými specializacemi. (www.wikipedia.org) 80% péče o hospitalizované pacienty je poskytována charitativními institucemi. Vláda dotuje méně než 1/3 hospiců pro dospělé a méně než 5% dětských hospic Nizozemí V Nizozemí zaznamenali ohromný rozvoj, existuje zde 200 organizací, které nabízí 700 lůžek, 9 oblastních konzultačních týmů, 72 paliativních skupin, paliativní oddělení, dostávají vysoké vládní dotace. Nizozemí má v Evropě nejvyšší počet úmrtí realizovaných v domácím prostředí 58%, zatímco v nemocnicích je to 31% a v ošetřovatelských zařízeních a domovech důchodců jen 11%. (McDermott, 2005) Rakousko V Rakousku vznikla první ambulantní klinika hospicového týmu v roce 1989 ve Vídni. V roce 1992 založila charita v Insbrucku Tyrolskou hospicovou společnost, která nabízela služby mobilního hospicového týmu a v roce 1998 otevřela stacionární hospic s 10 lůžky. V roce 1992 rovněž byl otevřen první stacionární hospic St. Raphael s 10 lůžky ve Vídni. (Menschenwürdig leben bis zuletzt, 2001) Nyní zde existuje rozšířená a dobře propracovaná forma domácí hospicové péče. Péče o klienty je bezplatná a dostupná. (Knapková, 2003)

21 2.1.4 Maďarsko Maďarsko mělo k lednu :581 obyvatel, počet úmrtí byl , z toho na rakovinu umřelo obyvatel, z nich se paliativní péče dostalo v roce 2006 celkem 4130 pacientům (ještě v roce 2004 to bylo pouhých 2400 pacientů). Počet úmrtí na rakovinu za rok je v Maďarsku nejvyšší na celém světě. V roce 2006 mělo Maďarsko 11 hospiců lůžkových s 154 lůžky, 34 týmu poskytujících domácí hospicovou péči, 2 centra denní péče (stacionáře), 4 mobilní týmy, které poskytují hospicovou péči v nemocnicích, 6 speciálních hospicových služeb, které poskytují péči v sanatoriích s 56 lůžky. Celkem zde působí 57 organizací se 210 lůžky. (www.hospice.hu) Bariéry, s kterými s Maďarsko potýká jsou nedostatečná finanční podpora z fondu národního pojištění, neakceptace multidisciplinárního týmu v systému zdravotní péče, nedostatek dobrovolníků, nedostatečné postgraduální vzdělávání v paliativní péči. (tamtéž) Polsko V zemích střední a východní Evropy se specializovaná paliativní péče začala výrazně rozvíjet až v 90. letech 20. století. Jednoznačně nejdynamičtější rozvoj zaznamenalo Polsko.(umírání a paliativní péče v ČR, 2004, str 13) V roce 2005 na 38.6 milionů obyvatel zde bylo 113 nevládních, neziskových hospiců, z nichž je 64 hospiců vedených světskými organizacemi, 15 církevními organizacemi, 18 charitou. 8 jich vedou sdružení, 10 obecně prospěšné společnosti, 1 obecním úřadem. 98 z nich provádí domácí hospicovou péči, 31 provádí stacionární péči a 12 hospiců je lůžkových.v hospicích pracuje okolo 2500 dobrovolníků. (www.hospicja.pl) Polsko je jednou z mála Evropských zemí, které poskytují profesionální pediatrickou paliativní péči a pediatrický program paliativní domácí péče. V Polsku umírá ročně přibližně 1200 dětí a adolescentů do 19 let na některé život-ohrožující onemocnění, 26% těchto dětí umírá dnes v domácí péči. První dětský hospic byl založen v roce 1994 ve Varšavě a byl prvním dětským hospicovým programem v Evropě po Velké Británii. Dnes je zde celkem 7 dětských hospiců, všechny poskytují domácí péči. 24 hospiců pro dospělé osoby poskytuje péči dětským pacientům, pokud

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie 1 ODBORNÝ GARANT PROJEKTU MUDr. Marie Svatošová je vůdčí osobností českého hospicového hnutí a zakladatelka prvního hospice v Čechách v Červeném

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

Evropská charta pacientů seniorů

Evropská charta pacientů seniorů Evropská charta pacientů seniorů Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 1 Poskytovatel : Městská část Praha 20 Úřad městské části Jívanská 647/10 193 21 Praha 9 Druh sociální služby (dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ) : 40 pečovatelská služba POPIS

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poslání Rané péče Diakonie Stodůlky Pomáháme rodině zorientovat se v náročné situaci

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové,

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové, VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013 Slovo na úvod Vážené dámy, vážení pánové, je mojí milou povinností shrnout pro Vás další rok fungování společnosti RUAH o.p.s. Rok 2013 byl prvním rokem, kdy jsme začali

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Strategické cíle organizace na léta 2010 2012

Strategické cíle organizace na léta 2010 2012 Domov pro seniory sv. Hedviky Kravaře, příspěvková organizace Sestavil: Maria Melecká, ředitelka Zaměstnanci úseku přímé a výchovné péče Schválil: Bc. Maria Melecká, ředitelka Platnost od: 1. 1. 2010 Strategické

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Profesní rozvoj pracovníků

Profesní rozvoj pracovníků SQ 10 Profesní rozvoj pracovníků Postup pro pravidelné hodnocení pracovníků 1. Hodnocení pracovníků provádí vedoucí zařízení spolu se staniční sestrou 1x ročně (duben) písemnou formou. S hodnocením je

Více

NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA Velká zasedací síň Magistrátu hl. města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1. 29. března 2014 Když se mluví o tom, jak se člověk stane bezdomovcem,

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA pro jednání se zájemcem o poskytnutí sociální služby v Sociálních službách, p.o. pro službu domov se zvláštním režimem

Více

Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů. Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení

Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů. Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení Stanovy Hospicového občanského sdružení Cesta domů Článek I. Název, sídlo a působnost sdružení 1) Hospicové občanské sdružení Cesta domů (dále jen sdružení ) je dobrovolným sdružením občanů a právnických

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Příloha č. 1 Poskytovatel: Domov seniorů Břeclav Druh poskytované služby: denní stacionář 46 Název a místo realizace poskytované sociální služby: Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace Na Pěšině

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ AKTUÁLNÍ TRENDY V SOCIÁLNÍ PRÁCI - ÚVOD DO PROBLEMATIKY Číslo kurzu: 115 002 Termín konání: 13. října 2015 Uzávěrka přihlášek: 29. září 2015 Komu je kurz

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích

Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích 1 OBSAH 1. PŘEDSTAVENÍ NABÍDKY AQE ADVISORS... 3 2. POPIS KURZŮ... 4 2.1. Efektivní komunikace s pacientem...

Více

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a z úcty k člověku jako jedinečné, neopakovatelné bytosti až do přirozeného konce.

Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a z úcty k člověku jako jedinečné, neopakovatelné bytosti až do přirozeného konce. HOSPIC V MOSTĚ, O.P.S. VÝROČNÍÍ ZPRÁVA ZA ROK 2009 ----------------------------------------- DOPROVÁZENÍ V NEJTĚŽŠÍCH CHVÍLÍCH ŽIVOTA Myšlenka hospice vychází z úcty k životu a z úcty k člověku jako jedinečné,

Více

SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví )

SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví ) SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví ) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 20. dubna 2010 ZÁKLADNÍ SUBJEKTY

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 DIANA TŘEBÍČ, obecně prospěšná společnost Sídlo: Krajíčkova 361/13, 674 01 Třebíč IČ: 27668240 Číslo účtu: 201039438/0300 Informační kancelář: Poliklinika Vltavínská, Třebíč, 2. patro

Více

Koncepce paliativní péče v ČR Pracovní materiál k odborné a veřejné diskusi

Koncepce paliativní péče v ČR Pracovní materiál k odborné a veřejné diskusi Koncepce paliativní péče v ČR Pracovní materiál k odborné a veřejné diskusi Projekt Paliativní péče v České republice Koncepce paliativní péče v ČR Pracovní materiál k odborné a veřejné diskusi Autoři

Více

Jakub Šesták koordinátor DUPV

Jakub Šesták koordinátor DUPV Jakub Šesták koordinátor DUPV V roce 1983 se vyjádřil J-Cl Chevrolet z Ženevy o pacientech, dnes indikovaných k DUPV, citátem, The best thing for this poor fellow would be an early death. Nicméně v téže

Více

ZO ČSOP Vlašim Oblasti kde můžete pomoci: Kontakt a informace: Dagmar Tlustošová www.csopvlasim.cz

ZO ČSOP Vlašim Oblasti kde můžete pomoci: Kontakt a informace: Dagmar Tlustošová www.csopvlasim.cz ZO ČSOP Vlašim Český svaz ochránců přírody Vlašim je občanské sdružení, které se od roku 1990 věnuje péči o přírodu a krajinu Podblanicka. Věnujeme se praktické ochraně přírody (péči o přírodovědně cenné

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci.

Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Sdílené genetické poradenství - nový trend v genetické ambulanci. Filozofické pozadí nové genetiky a její sociální dopady. Paternalismus versus partnerství v medicíně a genetice zvlášť. Nedirektivní genetické

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Standard č. 12 Informovanost o poskytované sociální službě

Standard č. 12 Informovanost o poskytované sociální službě Standard č. 12 Informovanost o poskytované sociální službě Vymezení pojmů: Klient = uživatel = osoba, dítě nebo jeho zákonný zástupce, splňující podmínky cílové skupiny Poradce (pracovník) odborného sociálního

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Domov pro seniory (Evangelický domov )

Domov pro seniory (Evangelický domov ) Domov pro seniory (Evangelický domov ) Motto služby: U nás je to jako doma Poslání střediska (totožné pro všechny poskytované služby): Posláním střediska je organizovat, zajišťovat a poskytovat ve svých

Více

Standardy mobilní specializované paliativní péče v ČR - pracovní materiál

Standardy mobilní specializované paliativní péče v ČR - pracovní materiál Standardy mobilní specializované paliativní péče v ČR - pracovní materiál Tento materiál byl připraven v září 2007 na podkladě zahraničních i českých standardů MSPP a dalších odborných textů (viz použitá

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná

Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK. Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Velehrad 2014 10. formačně vzdělávací setkání NK Zpráva z 13. konzultace ENHCC Deklarace ENHCC 2014 Marie Oparná Salzburg 28.5. 1.6.2014 13th Consultation of the European Network of Health Care Chaplaincy

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče

Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče Projekt Paliativní péče v České republice Standardy domácí paliativní péče Podklady pro práci týmů domácí paliativní péče

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Domov na Kalvárii s.r.o. Jaroměřice 271, 569 44 IČ: 287 74 604 VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY O nás Poskytovatelem je Domov na Kalvárii s.r.o., poskytující sociální službu typu pečovatelská

Více

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence Ondřejov - Zvánovice 365 dní v roce 24 hodin denně 7 dní v týdnu Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Více

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Standard kvality č. 1 Posláním Domova je poskytování komplexních

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v National Health Service Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v UK. Národní zdravotní služba poskytuje zdravotní péči ve Velké Británii a je financován zdanění.

Více