OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE Ludmila Szewczyková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2007 Ludmila Szewczyková"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2007 Ludmila Szewczyková

2 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PRÁCE SOCIÁLNÍ PRÁCE S UMÍRAJÍCÍMI A POZŮSTALÝMI V ČR A VE SVĚTĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Ludmila Szewczyková VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Tomáš Šobáň 2007

3 UNIVERSITY OF OSTRAVA MEDICO-SOCIAL FACULTY SOCIAL WORK DEPARTMENT SOCIAL WORK WITH DYING PEOPLE AND MOURNERS IN THE CHZECH REPUPLIC AND IN THE WORLD THESIS AUTHOR: Ludmila Szewczyková SUPERVISOR: Mgr. Tomáš Šobáň 2007

4 Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Ostravě... (podpis)

5 PODĚKOVÁNÍ Velmi děkuji Mgr. Tomáši Šobáňovi za odborné vedení diplomové práce a za jeho podporu. Také bych touto cestou chtěla poděkovat sociálním pracovnicím našich hospiců, které mi ochotně poskytovaly cenné informace k vypracování mé diplomové práce.

6 Resumé: Diplomová práce Sociální práce s umírajícími a pozůstalými u nás a ve světě se zaměřuje na vývoj paliativní péče u nás a v několika vybraných zemích světa, tak aby nastínila kontrast vývoje ve vyspělých státech a zemích třetího světa. Dále deskriptivní metodou popisuje práci sociálních pracovníků v paliativní péči: uvádí osobnostní předpoklady pro danou práci, předkládá výčet bodů náplně práce sociálních pracovníků a popisuje dané činnosti od prvního kontaktu s klientem žádajícím paliativní péči až po ukončení práce s pozůstalými příbuznými. Zvlášť se pak věnuje práci sociálních pracovníků v domácí hospicové péči, postavení sociálních pracovníků v multidisciplinárním hospicovém týmu a práci s dobrovolníky. V následující části nastiňuje také současné problémy kvalitní paliativní péče a bariéry, které jsou zároveň výzvami k překonání. Zabývá se problematikou zachování důstojnosti v ústavech, problematikou personálu, syndromem vyhoření a problematikou financování péče. Hlavním cílem této práce je první souvislé popsání práce sociálních pracovníků v paliativní péči a nastínění možností dalšího směřování ke zkvalitnění péče.

7 Summary: The diploma thesis Social work with dying people and mourners in our country and in the world aims at the development of the lenitive care in our country and in several chosen countries in the world so that it could outline the contrast of the development in the advanced states and the countries of the third world. Furthermore by the descriptive method it depicts the work of social workers in the lenitive care: it brings up personal preconditions for the given job, it introduces the list of the items of the content of work of the social workers and describes given activities from the first contact with a client asking for the lenitive care until the completion of the work with mourner relatives. Particularly it engages in the work of social workers in the domestic lenitive care, the state of the social workers in the multidiscipline lenitive team and work with volunteers. In the following part it also sketches present problems of the high-quality lenitive care and barriers, which are at the same time the challenges to overcome. It pursues the problems of the preserving of the human dignity in the institutes, the problems of the personnel, of the burn-out syndrome and the problems of financing of the care. The main aim of this work is the first coherent depiction of the work of the social workers in the lenitive care and outlining of the possibilities of the further drift towards optimization of the care.

8 OBSAH ÚVOD.9 1 Paliativní a hospicová péče Vymezení pojmů Paliativní péče Hospicová péče Vývoj paliativní péče ve světě Vývoj paliativní péče v České Republice Současná situace hospicové a paliativní péče ve světě Letmý přehled stavu hospicové péče ve vybraných zemích Velká Británie Nizozemí Rakousko Maďarsko Polsko USA Latinská Amerika Afrika Japonsko Indie Paliativní péče o děti Sociální pracovníci s umírajícími a pozůstalými Základní osobnostní předpoklady pro práci s umírajícími a pozůstalými.25 4 Náplň práce sociálních pracovníků v hospicích Administrativně organizační činnosti Práce v poradně Práce s dobrovolníky Práce s pozůstalými Nabídka tvořivých a volnočasových činností pro pacienty Další Péče o klienta První kontakt se zájemcem o službu..30

9 5.2 Přijetí klienta Sociální péče o klienta Sociální péče o rodinu a klienta Možnost ukončení poskytování služeb Sociální péče o pozůstalé Sociální pracovníci v domácí hospicové péči Práce sociálních pracovníků v domácí hospicové péči Role sociálních pracovníků První kontakt Zjištění podpůrné sociální sítě Další činnosti sociálních pracovníků Rozvoj domácí hospicové péče Sociální pracovníci jako součást multidisciplinárního týmu Základní definice Kritéria pro výběr týmových členů pro práci v hospici Charakteristiky dobrého týmu Výhody dobrého multidisciplinárního týmu pro personál Úkoly sociálních pracovníků jako členů multidisciplinárního týmu Porozumění a respektování osobnosti jako celku Pomoc při udržování kontaktu s rodinou a příteli Pomoc při udržování nezávislosti Pomoc s vyjadřováním pocitů Stabilní kontakt s multidisciplinárním týmem Sociální pracovníci a dobrovolníci Sociální pracovníci jako koordinátoři dobrovolníků Situace v USA Rozhovor s pacienty Uvědomění si cílu rozhovoru Uvědomění si sami za sebe, jak bychom se cítili na místě našeho pacienta Uvědomění si, kde jsme se svými myšlenkami Míra afinity, vztah Empatie...59

10 9.6 Naslouchání Bezpodmínečná úcta k pacientovi jako člověku Brát ohledy v prvé řadě na momentální psychický stav pacienta Neverbální komunikace Oslovení reality Chvíle ticha Otázky a odpovědi Pravda Čin Problematika důstojnosti v péči o seniory Důstojnost zásluh Důstojnost mravní síly Důstojnost osobní identity Menschenwürde Osobní zkušenosti Důstojnost zásluh konkrétní příklady Důstojnost mravní síly konkrétní příklady Důstojnost osobní identity konkrétní příklady Menschenwürde konkrétní příklady Zachování důstojnosti Několik tipů, jak předcházet porušování důstojnosti Problematika personálu Problematika syndromu vyhoření Jak minimalizovat možnost rozvinutí syndromu vyhoření? Jak na pracovišti předcházet syndromu vyhoření? Rady pro individuální možnost prevence syndromu vyhoření Problematika financování péče Současné financování péče Inspirativní model z Rakouska Směřování rozvoje paliativní péče u nás ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH

11 ÚVOD Téma umírání a smrti není pro mnoho lidí nijak přitažlivé, spíše odstrašující a bolestivé. Je to téma, o kterém lidé neradi mluví, kterého se obávají a spojují si jej jen s bolestí a strachem. Když o tomto tématu mluvím s lidmi, kteří pracují v pomáhajících profesích, většina z nich souhlasně říká, že by v takovémto prostředí nemohli pracovat, nedokázali by doprovázet umírající a těšit pozůstalé. Přesto jsou mezi námi i takoví lidé, kteří jsou pro tuto problematiku zapálení, pouští se do zakládání hospiců i přes velkou obtížnost tohoto úkolů, pracují v hospicích a pečují o umírající. Co je může na této práci tak uspokojovat? Také patřím do této skupiny lidí, kteří podporují myšlenku hospice. Práce s umírajícími mi připadá naplňující. Je několik důvodů, proč mě tato práce fascinuje. Jedním z nich je, že se člověk při této práci dotýká okamžiků, kdy vše nepodstatné musí jít stranou a zbývá jen to, co je bytostně důležité. Tato práce nás může naučit, na čem v životě opravdu záleží a s čím si tak často děláme zcela zbytečné starosti. Může nám ukázat, kde v životě plýtváme časem a naopak, kde jsme náš čas zapomněli věnovat a kde to bylo mnohem důležitější. Právě od našich umírajících pacientů se často dozvídáme o skutečných hodnotách života. Jak uvádí Elizabeth Kübler-Ross: kdybychom sami v mladém věku dokázali na své vnitřní cestě dojít až do stádia akceptace, vnitřního vyrovnání, žili bychom pak mnohem smysluplnějším životem, vážili bychom si i malých věcí a rovněž žebříček našich hodnot by vypadal úplně jinak. (Rossová, E., K., str. 27) Další důvod, proč mě toto téma přitahuje, je mystika této práce. Pracovníci hospiců často pochopí onu paralelu mezi zrozením a umíráním mezi vstupem do tohoto světa a odchodem z něj. Umírající pacienti nás často mohou poučit o onom světě a přinést nám poselství z oné další dimenze, kterou cítí a prožívají její blízkost. Pracovníci pečující o umírající mohou vidět sami sebe jako protějšky porodníků nebo porodních asistentek, kteří pomáhají životu z mateřského lůna na svět. Na opačném konci života pomáháme zase ulehčit přechod z tohoto světa do nové dimenze, ať už ji nazveme jakkoli. Tyto prožitky nás učí nebát se smrti a toho, co přijde po ní, dává nám naději, že jednou po překročení prahu tohoto světa vstoupíme do přátelského prostředí. Další naplňující okolností je, že pracovníci hospiců i další pečující o umírající pacienty mohou denně zažívat radost z plodů své práce. Nestaví si nereálné cíle jako

12 uzdravení pacienta, které by je brzy dovedly na pokraj vyhoření. Jejich cílem je doprovázení pacienta, jeho rodiny a blízkých, kdy díky svým znalostem a zkušenostem mají hodně co nabídnout a mohou pomoci k přechodu z pocitu smutku a deprese k vyrovnání se s danou situací, k pokojnému přijetí toho, co život dává i bere, ke zlepšení rodinných vztahů, k naplnění posledních dní života opravdovým Životem. Pracovníci pečující o umírající tak mohou být přítomní opravdovým proměnám v lidských životech a to je jejich největší odměnou za tuto práci. Toto téma mě tedy přitahuje svou hloubkou i mystikou, možností dávání a působení změn v lidských životech, možnosti přinášení pokoje do těžkých chvil i nesmírným obohacením života, které v tomto tématu vidím. Ve své diplomové práci se zaměřuji na problematiku sociální práce s umírajícími a pozůstalými v hospicích, protože hospicová a paliativní péče soustředí svou pozornost přímo na práci s umírajícími a pozůstalými. Tato diplomová práce má za cíl popsat problematiku sociální práce s umírajícími a pozůstalými u nás a ve světě, přispět k rozšíření poznatků o hospicové péči jako takové, popsat práci sociálních pracovníků s umírajícími a pozůstalými od prvního kontaktu až po ukončení péče, nastínit problematické oblasti kvality péče a bariéry rozvoje, hledat možnosti pro další zkvalitnění péče v hospicích i dalších zařízeních sociální a zdravotní péče, kde se pracovníci setkávají s umírajícími klienty. Je určena především sociálním pracovníkům, ale i pracovníkům jiných pomáhajících profesí. Věřím, že poslouží také lékařům, zdravotním sestrám, ošetřovatelkám, duchovním, hospicovým dobrovolníkům, stejně tak jako lidem, kteří o tuto problematiku mají zájem a chtějí získat více informací. Doufám, že přinese nejen odborné poznatky, ale napomůže čtenářům také k zamyšlení se nad hodnotami, které ve svém životě vyznávají, případně k jejich přehodnocení, tak, aby žili život na tolik intenzivně, jako by každý den mohl být jejich posledním.

13 1 Paliativní a hospicová péče V této úvodní kapitole se zaměřím na vymezení základních pojmů, které budu v této práci používat a které se přímo týkají práce s umírajícími a pozůstalými. V závěru kapitoly nastíním vývoj paliativní a hospicové péče u nás a ve světě. 1.1 Vymezení pojmů Paliativní péče Podle definice světové zdravotnické organizace WHO je paliativní péče přístup, který zlepšuje kvalitu života pacientů a jejich rodin, jež čelí život-ohrožující nemoci, a to skrze prevenci, určení a léčení bolesti a dalších fyzických, psychologických a duchovních problémů. (www.who.int) Mezinárodně uznávaná definice z Doporučení Rec (2003) 24 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o organizaci paliativní péče zní: Paliativní péče je aktivní, na kvalitu života orientována péče poskytována nemocným, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stádiu. Jejím cílem není primárně vyléčení pacienta či prodloužení života, ale prevence a zmírnění bolesti a dalších tělesných i duševních strádání, zachování pacientovy důstojnosti a podpora jeho blízkých. (Špinková, M. a kol., 2006, str.5) Z dokumentů A community Health Approach to Palliative Care for HIV/AIDS and Cancer Patients (2002) a Na cestách domů (2006) uvádím koncept paliativní péče: - utvrzuje život a pohlíží na smrt jako na normální proces - poskytuje sérii intervencí, které neprodlužují a nezkracují život - poskytuje úlevu od bolesti a dalších úzkostných symptomů - integruje psychologické a spirituální aspekty v péči o pacienta - nabízí a podporuje systém pomoci pacientovi, aby mohl žít tak aktivně, jak je to jen možné až do konce života - nabízí všestrannou účinnou oporu příbuzným a přátelům umírajících a pomáhá jim zvládat zármutek i po smrti blízkého člověka

14 - užívá týmového přístupu, aby oslovil potřeby pacientů a jejich rodin, včetně doprovázení pozůstalých, pokud je to indikováno - zlepšuje kvalitu života a může také pozitivně ovlivnit průběh nemoci - vychází důsledně z individuálních potřeb a přání pacientů, respektuje jejich hodnotové priority a chrání právo pacienta na sebeurčení - zdůrazňuje význam rodiny a nejbližších přátel nemocných, nevytrhává nemocné z jejich přirozených sociálních vazeb, ale umožňuje jim, aby poslední období života prožili v důstojném a vlídném prostředí a ve společnosti svých blízkých Podle NICE ( National Institute for Clinical Excellence) je paliativní péče část podpůrné péče; definuje ji následovně: Paliativní péče je aktivní holistická péče o pacienta s pokročilým progresivním onemocněním. Zvládaní bolesti a dalších symptomů a zajištění psychologické, sociální a duchovní podpory je prvořadé. Cílem paliativní péče je dosažení co nejlepší kvality života pacientů a jejich rodin. Mnoho aspektů paliativní péče je také aplikovatelné dříve v průběhu nemoci ve spojení s další léčbou. ( ) Paliativní péče je moderní a celosvětově rychle se rozvíjející typ péče. V posledních letech řada významných mezinárodních institucí, např. Světová zdravotnická organizace, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, deklarovala potřebu pohlížet na paliativní péči jako na významné téma veřejného zdravotnictví. Ve zdravotnictví vyspělých zemí, podobně jako v ČR, se stále jedná o oblast spíše zanedbávanou. (Umírání a paliativní péče v ČR, 2004) Paliativní péče je ve světě realizována a koordinována skrze hospicový program. National Hospice Organization jej definuje jako program, který je prováděných doma i za hospitalizace, zajišťuje jak léčbu, tak i psychlogickou, sociální a spirituální péči pro umírající osoby a jejich rodiny. Služby jsou zajišťovány lékařsky řízeným interdisciplinárním týmem profesionálů i dobrovolníků. Po smrti nemocného je k dispozici péče o pozůstalé. (www.hospice.cz) Hospicová péče Hospicová péče je forma paliativní péče, kterou tvoří souhrn lékařských, ošetřovatelských a rehabilitačně-ošetřovatelských činností, poskytovaných preterminálně a terminálně nemocným, u kterých byly vyčerpány možnosti kauzální

15 léčby, ale pokračuje léčba symptomatická s cílem minimalizovat bolest a zmírnit všechny obtíže vyplývající ze základní diagnózy i jejich komplikací a zohledňující biopsycho-spirito-sociální potřeby nemocného. (www.hospice.cz) Důležitou zásada, která je v hospicové péči uplatňována, zní: Pomáhat v umírání ANO, pomáhat ke smrti NE. Z časového hlediska je hospicová péče poskytována ve třech obdobích: Prae finem jedná se o doprovázení nemocného a jeho blízkých od okamžiku zjištění závažné diagnózy až po nástup terminálního stavu In finem péče a doprovázení nemocného a jeho blízkých během terminálního stavu Post finem péče o tělo zemřelého, doprovázení pozůstalých, podle potřeby i dlouhodobé (zpravidla po dobu 1 roku) Hospicová myšlenka může být realizována různými formami hospicové péče. Těmito jsou: 1) Domácí hospicová péče Tato forma péče je pro nemocného většinou ideální, ne vždy ale postačuje. Předpokládá určitou úroveň rodinného zázemí, které často schází, nebo se dlouhou službou nemocnému unaví a vyčerpá, nebo je ošetřování touto formou příliš náročné pro rodinné příslušníky. Pečující rodině pomáhají kvalifikovaní pracovníci domácího hospice. 2) Stacionáře Stacionáře bývají součástí hospice. Pacient je v tomto případě přijat ráno a odpoledne nebo večer se vrací domů. Tento způsob připadá do úvahy u nemocného z blízkého okolí hospice, pokud u nich nestačí domácí hospicová péče. 3) Lůžková hospicová péče Je aktuální tehdy, když předchozí dvě formy nestačí, nebo nejsou vůbec k dispozici. V případě, že je i možnost výše uvedených dvou forem, může se pacient po zlepšení jeho zdravotního stavu, nebo po zotavení jeho rodiny, vrátit do domácí péče. Hospic má obvykle kapacitu kolem 30 lůžek. Pokoje jsou většinou jednolůžkové s přistýlkou pro někoho blízkého z rodiny, kdo chce pacienta doprovázet. Je možná trvalá přítomnost příbuzných, kteří se mohou, ale nemusejí podílet na péči o

16 nemocného. Návštěvy příbuzných jsou povoleny 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Denní hospicový režim je přizpůsoben potřebám pacientů. U hospiců bývá terasa, na kterou je možno vyjet i s postelí. Součástí hospiců jsou také místnosti, kde může být sloužena mše a také místnost posledního rozloučení. Lůžková hospicová zařízení poskytují také možnost respitní péče. Jedná se o několikadenní až měsíční pobyty pacientů, o které se jinak stará rodina doma. Během těchto pobytů si rodina může odpočinout, načerpat nové síly. (ústní sdělení, školení pro hospicové dobrovolníky) V roce , miliónů lidí zemřelo na rakovinu, z toho více než 70% v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích. (www.who.int) V ČR každoročně umírá více než lidí. Péče o terminálně nemocné a umírající by tak měla být významným tématem veřejného zdravotnictví. (Umírání a pal. péče v ČR, 2004) 1.2 Vývoj paliativní péče ve světě Dějiny moderní paliativní péče jsou poměrně krátké, vznik a rozvoj paliativní péče řadíme do druhé poloviny dvacátého století. Jedním z hlavních faktorů, které přispěly k potřebě této péče bylo prodloužení života v průběhu posledního století, což sice přineslo delší a pohodlnější život, ale paradoxně také delší a nelehké umírání. Hlavně vyspělé země se nyní potýkají s rapidním nárůstem podílu starších věkových skupin na celkové populaci.(www.cestadomu.cz). Rozvoj moderní paliativní péče je možno pochopit jak pokus o znovuoživení starého povědomí o potřebě a významu kvalitní péče o člověka, kterého nelze vyléčit. Změna přístupu moderní společnosti k umírání a smrti vyústila v minulém století především zásluhou zakladatelky hospicového hnutí Cecilly Saundersové v budování řady hospiců v celém světě. Myšlenka hospice vychází z úcty k člověku jako jedinečné a neopakovatelné bytosti a z potřeb nemocného, myšleno potřeb biologických, psychických, sociálních a spirituálních. První moderní zařízení paliativní péče byl hospic sv. Kryštofa, který byl založen v Anglii v roce Od té doby jsme svědky rychlého rozvoje různých forem paliativní péče a nárůstu počtu osob využívajících paliativní péči. Podle projektu rozvoje paliativní péče v České republice existovalo v roce 2004 ve světě přes 7000 zařízení hospicové a paliativní péče, které působily ve více než 90 zemích. Původní

17 forma hospice jako lůžkového zařízení byla později s ohledem na potřeby nevyléčitelně nemocných rozvinuta do dalších podob. Světová zdravotnická organizace považuje již od začátku 90. let 20. století rozvoj kvalitní paliativní péče za jednu ze svých priorit. Také rozsáhlá autoritativní studie Priority Areas for Nation Action, kterou na začátku roku 2003 vydal v USA respektovaný Institute of Medicine of National Academie, klade rozvoj paliativní péče mezi šest nejdůležitějších prioritních okruhů zdravotní péče v prvních desetiletích 21. století. (www.cestadomu.cz). V Evropě kodifikovalo právo pacienta na komplexní paliativní péči v roce 1999 Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve svém dokumentu 1418 Ochrana lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných, obecně také nazývána Charta práv umírajících. V roce 2003 pak bylo schváleno Doporučení Rec (2003) 24 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o Organizaci paliativní péče. (Špinková, M., 2006) Ve Velké Británii začaly při lůžkových hospicích velmi záhy vznikat také struktury poskytující domácí hospicovou péči a o něco později také denní péči ve stacionářích. Již v roce 1980 zde bylo 62 hospiců, které zahrnovaly lůžkové hospice i týmy pečující o umírající v domácím prostředí. Do roku 1998 hospicové informační centrum zaznamenalo kolem 500 zařízení. Hnutí se rozrostlo také na péči o dětské pacienty trpící rakovinou. 1.3 Vývoj paliativní péče v České Republice V České Republice byl založen první hospic v roce 1995 v Červeném Kostelci. Velkou zásluhu na založení tohoto hospice měla MUDr. Marie Svatošová, která je u nás iniciátorkou hospicové myšlenky, kterou nadále rozvíjí a podporuje. Za tyto aktivity dostala z rukou bývalého prezidenta Václava Havla státní vyznamenání. Dnes u nás funguje 10 hospiců; jejich seznam doplněný o podrobnější informace přikládám v příloze č. 1. Rozvíjejí se u nás také další hospicové aktivity a projekty, které se snaží o zlepšení dostupnosti paliativní péče, zvýšení kvality, legislativní změny Tyto projekty a aktivity uvádím v příloze č.2. Od roku 1991 začaly v České Republice vznikat v rámci experimentu první agentury domácí péče. Dnes je u nás funkční systém komplexní domácí péče, dostupné 24 hodin denně a 365 dní ročně. V roce 1994 vzniklo Národní centrum domácí péče

18 České Republiky. V roce 1995 vznikla v USA Světová organizace domácí i hospicové péče (World Home and Hospice Care Organization), jejíž členem je také Asociace domácí péče České republiky. Česká Republika přesto stále zaostává za vývojem paliativní péče ve vyspělých zemích. Kvalitní hospicová péče je u nás dostupná pouze zlomku umírajících v naší zemi. Z výzkumu, který byl u nás proveden v roce 2004, vyplynulo, že v České Republice ročně umírá lidí, pouze cca 1% z nich se dostává do specializované paliativní péče. Veřejnost byla značně nespokojena se stavem péče o umírající. Přibližně 75% všech úmrtí nastává ve zdravotnické či sociální instituci, přesto 80% dotázaných si nepřeje v těchto zařízeních zemřít. 90% mladých lékařů se necítí být ze školy připraveno na komunikaci s nevyléčitelně nemocnými pacienty a jejich rodinami. Neexistuje podpora ze strany státu či společnosti, dokonce často ani ze strany zdravotníků, aby rodina pečovala o svého umírajícího člena doma. Nedostačující legislativní i finanční podpora ze strany státu neumožňuje koncepční dlouhodobý rozvoj paliativní péče. Výzkum na základě výsledku uvádí, že je naléhavě potřeba: - zásadně a systematicky zvýšit dostupnost moderní paliativní péče všude tam,kde lidé umírají, především v LDN a domovech důchodců - podpořit rozvoj nových efektivních forem paliativní péče, zvláště domácí péče - rozvinout vzdělávání zdravotníků a pečujících profesí - soustavně popularizovat a medializovat téma péče o lidi na konci života - podpořit rozvíjející se dobrovolnickou práci Klíčem ke zlepšení péče o terminálně nemocné pacienty a umírající je zlepšení a rozvoj moderní paliativní péče, jak ukazují zahraniční zkušenosti. Tomuto rozvoji však stále brání komplex legislativních, ekonomických, politických a společenských překážek. (Špinková, M., 2006)

19 2 SOUČASNÁ SITUACE HOSPICOVÉ A PALIATIVNÍ PÉČE VE SVĚTĚ Pro hospicovou a paliativní péči ve světě jsou velmi nerovné podmínky v rozvinutých zemích a v zemích rozvojových. Na příklad v roce 2001 byla zaznamenána celosvětová úmrtnost 56,5 miliónů lidí, z toho 76% se událo v rozvojových regionech, kde žije přes ¾ světové populace. Z těch, kteří byli diagnostikováni na rakovinu, 80% zemřelo na tuto nemoc v rozvojových zemích. V roce 2002 se objevilo přibližně 14,000 nových onemocnění AIDS denně, z toho 95% v rozvojových zemích. Čtyři biliony obyvatel žije v chudobě, z toho 75% žije v rozvojových zemích. Hlavní problémy, kterým čelí rozvojové země, jsou tedy chudoba a HIV/AIDS. (McDermott, E., 2005) World cancer report uvádí, že do roku 2020 se může zvýšit podíl pacientů s rakovinou o 50%, 15 miliónů nových případů každým rokem. Důvodem pro toto navýšení bude způsobeno hlavně zvýšením délky života v rozvojových i industrializovaných zemích, současným trendem kouření, osvojení si nezdravého způsobu života. Pokud vlády státu přijmou tyto údaje, mohou správným nasměrováním předejít 1/3 případů rakoviny, léčit druhou třetinu a zajistit dobrou paliativní péči pro třetí třetinu. (www.who.int) Celkem 2/3 nemocných v celosvětovém měřítku se nachází v rozvojových zemích, ale ty disponují pouze 5% zdrojů, jako doktoři, zdravotní sestry, léky, zařízení, finanční zdroje. V mnoha Afrických zemích přes polovina populace se nesetká s doktorem ani jednou za celý život. (McDermott, E., 2005) 2.1 Letmý přehled stavu hospicové péče ve vybraných zemích: Velká Británie Velká Británie je kolébkou samotného hospicového hnutí. V lednu 2006 měli v Anglii, Walesu, Severním Irsku 295 agentur domácí péče, 234 denních stacionářů, 314 nemocničních týmů paliativní péče, 314 týmů poskytující pomoc pozůstalým, 2774 nemocničních lůžek, na kterých specialisté poskytují paliativní péči. (www.ncpc.org.uk)

20 Ve Skotsku pak mají dalších 18 hospicových zařízení s mulitidisciplinárním týmem pro dospělé a dva hospice pro dětské pacienty. (http://www.palliativecarescotland.org.uk) Ve Velké Británii je absolutní prioritou poskytování péče v domácím prostředí, instituce přebírá péči je v případě, kdy domácí péče již není možná. Formy poskytování domácí hospicové péče jsou různorodé, většinou jde o poradní službu multidisciplinárního týmu nebo klinických sester primárním pečovatelským týmům a rodinným příslušníkům. Podpůrné týmy vznikají také při lůžkových hospicích nebo samostatně. Primární péči zajišťují zdravotní sestry se zkušeností v paliativní medicíně a rovněž laici. (Knapková, 2003) Ve Velké Británii je rovněž paliativní medicína od roku 1989 vyučována jako odborný předmět na Royal Collage of Physicians s ostatními odbornými specializacemi. (www.wikipedia.org) 80% péče o hospitalizované pacienty je poskytována charitativními institucemi. Vláda dotuje méně než 1/3 hospiců pro dospělé a méně než 5% dětských hospic Nizozemí V Nizozemí zaznamenali ohromný rozvoj, existuje zde 200 organizací, které nabízí 700 lůžek, 9 oblastních konzultačních týmů, 72 paliativních skupin, paliativní oddělení, dostávají vysoké vládní dotace. Nizozemí má v Evropě nejvyšší počet úmrtí realizovaných v domácím prostředí 58%, zatímco v nemocnicích je to 31% a v ošetřovatelských zařízeních a domovech důchodců jen 11%. (McDermott, 2005) Rakousko V Rakousku vznikla první ambulantní klinika hospicového týmu v roce 1989 ve Vídni. V roce 1992 založila charita v Insbrucku Tyrolskou hospicovou společnost, která nabízela služby mobilního hospicového týmu a v roce 1998 otevřela stacionární hospic s 10 lůžky. V roce 1992 rovněž byl otevřen první stacionární hospic St. Raphael s 10 lůžky ve Vídni. (Menschenwürdig leben bis zuletzt, 2001) Nyní zde existuje rozšířená a dobře propracovaná forma domácí hospicové péče. Péče o klienty je bezplatná a dostupná. (Knapková, 2003)

21 2.1.4 Maďarsko Maďarsko mělo k lednu :581 obyvatel, počet úmrtí byl , z toho na rakovinu umřelo obyvatel, z nich se paliativní péče dostalo v roce 2006 celkem 4130 pacientům (ještě v roce 2004 to bylo pouhých 2400 pacientů). Počet úmrtí na rakovinu za rok je v Maďarsku nejvyšší na celém světě. V roce 2006 mělo Maďarsko 11 hospiců lůžkových s 154 lůžky, 34 týmu poskytujících domácí hospicovou péči, 2 centra denní péče (stacionáře), 4 mobilní týmy, které poskytují hospicovou péči v nemocnicích, 6 speciálních hospicových služeb, které poskytují péči v sanatoriích s 56 lůžky. Celkem zde působí 57 organizací se 210 lůžky. (www.hospice.hu) Bariéry, s kterými s Maďarsko potýká jsou nedostatečná finanční podpora z fondu národního pojištění, neakceptace multidisciplinárního týmu v systému zdravotní péče, nedostatek dobrovolníků, nedostatečné postgraduální vzdělávání v paliativní péči. (tamtéž) Polsko V zemích střední a východní Evropy se specializovaná paliativní péče začala výrazně rozvíjet až v 90. letech 20. století. Jednoznačně nejdynamičtější rozvoj zaznamenalo Polsko.(umírání a paliativní péče v ČR, 2004, str 13) V roce 2005 na 38.6 milionů obyvatel zde bylo 113 nevládních, neziskových hospiců, z nichž je 64 hospiců vedených světskými organizacemi, 15 církevními organizacemi, 18 charitou. 8 jich vedou sdružení, 10 obecně prospěšné společnosti, 1 obecním úřadem. 98 z nich provádí domácí hospicovou péči, 31 provádí stacionární péči a 12 hospiců je lůžkových.v hospicích pracuje okolo 2500 dobrovolníků. (www.hospicja.pl) Polsko je jednou z mála Evropských zemí, které poskytují profesionální pediatrickou paliativní péči a pediatrický program paliativní domácí péče. V Polsku umírá ročně přibližně 1200 dětí a adolescentů do 19 let na některé život-ohrožující onemocnění, 26% těchto dětí umírá dnes v domácí péči. První dětský hospic byl založen v roce 1994 ve Varšavě a byl prvním dětským hospicovým programem v Evropě po Velké Británii. Dnes je zde celkem 7 dětských hospiců, všechny poskytují domácí péči. 24 hospiců pro dospělé osoby poskytuje péči dětským pacientům, pokud

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace PhDr. Martin Loučka, PhD. Centrum paliativní péče, Praha Oddělení lékařské psychologie, 3.LF UK Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 1. 11. 2016

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015 Program relaxace a doprovázení Miroslava Barešová Říjen 2015 Obsah prezentace Domov důchodců Bystřany Začátky projektu Realizace projektu Přijetí klienta, dotazník Používané techniky Vedení dokumentace

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA

DOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA ond aym ig R ton Ro s orth rw site OBLASTNÍ CHARITA POLIČKA Život je věčný, láska je nesmrtelná a smrt je pouze horizont. Horizont není nic jiného než hranice, za niž už nedohlédneme. DOMÁCÍ HOSPIC SV.

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Jiří Vorlíček, LF MU Brno Brno 26. října 2006 Co je paliativní medicína? DEFINICE Paliativní medicína se

Více

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat

Více

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu Konference SPOLEČNOU CESTOU 13. 9. 2016 Ideálem je, aby člověk umíral usmířen, bez bolesti fyzické, psychické, sociální a duchovní a s vděčností

Více

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno Kdo je pacient v paliativní péči Kdo se podílí na péči o nevyléčitelně nemocného? Komunikace s rodinou, pečujícími Možnosti a úskalí mezioborové spolupráce?

Více

Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS.

Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS. Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS. Oblastní charita Pelhřimov Domácí hospicová péče o roku 2008 Kombinace zdravotně sociálních služeb v domácnosti klienta Půjčovna kompenzačních

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Potřeba nové koncepce ošetřovatelství Vychází z předpokladů, že:

Potřeba nové koncepce ošetřovatelství Vychází z předpokladů, že: Česká koncepce oboru ošetřovatelství Koncepce ošetřovatelství České republiky Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených národů, Světové

Více

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, 602 00 Brno Realizace Terénní osobní asistence 1 TERÉNNÍ OSOBNÍ ASISTENCE Identifikační číslo: 276 818 66 Identifikátor: 66 144 16 Název zařízení:

Více

Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec

Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP JINDŘICHŮV HRADEC registrační číslo: CZ.1.04/3.1.03/97.00058 Analýza potřebnosti lůžkového hospice na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Domácí hospic Domácí hospic Strom života

Domácí hospic Domácí hospic Strom života Domácí hospic Poskytuje své služby pacientům v pokročilých stádiích nevyléčitelných nemocí. Nemocnému a jeho pečujícím blízkým je tým domácího hospice k dispozici 24hodin denně 7 dní v týdnu. Cílem je

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poslání Rané péče Diakonie Stodůlky Pomáháme rodině zorientovat se v náročné situaci

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Bc. Sabina Šmatová, DiS.

Bc. Sabina Šmatová, DiS. Bc. Sabina Šmatová, DiS. Příspěvek na péči Žádá se na úřadu práce dle trvalého místa bydliště Nezáleží na výši důchodu, posuzuje se zdravotní stav Lze využívat doma i v domově pro seniory, hospici atd

Více

DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, Přerov

DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, Přerov DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, 750 02 Přerov Realizace poskytování sociální služby DOMOV PRO SENIORY Domov pro seniory - poskytuje sociální službu seniorům od 60 let se sníženou soběstačností,

Více

Hospic sv. Alžběty o.p.s.

Hospic sv. Alžběty o.p.s. Hospic sv. Alžběty o.p.s. Obecně prospěšná společnost Hospic sv. Alžběty o.p.s. se sídlem Kamenná 207/36, 639 00 Brno, IČ: 26604582, je zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností, jenž je veden

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10. Poskytovaná sociální služba raná péče. Informace o službě rané péče

Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10. Poskytovaná sociální služba raná péče. Informace o službě rané péče Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10 Poskytovaná sociální služba raná péče Informace o službě rané péče Posláním terénních sociálních služeb rané péče Diakonie ČCE střediska Ratolest je podporovat

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s CZ..07/..04/04.0046 Vážené kolegyně a kolegové ze zdravotnických a sociálních zařízení, v loňském roce jste se mnozí z Vás či někteří

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

SMĚRNICE VEDOUCÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU

SMĚRNICE VEDOUCÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU SMĚRNICE VEDOUCÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU I. Úvod 1) Směrnice je určena pro sociální službu terénní program, kterou

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

Pomoc seniorům a lidem v závěru života ve střediscích Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Pomoc seniorům a lidem v závěru života ve střediscích Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí. Konference SPOLEČNOU CESTOU Pomoc seniorům a lidem v závěru života ve střediscích Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí Konference SPOLEČNOU CESTOU 13.9.2016 Představujeme se vám Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí Žerotínova 319/21

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA pro jednání se zájemcem o poskytnutí sociální služby v Sociálních službách, p.o. pro službu domov se zvláštním režimem

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Smlouva o poskytnutí péče multidisciplinárního týmu Domácí hospicové péče na Znojemsku

Smlouva o poskytnutí péče multidisciplinárního týmu Domácí hospicové péče na Znojemsku Smlouva o poskytnutí péče multidisciplinárního týmu Domácí hospicové péče na Znojemsku Smluvní strany 1) Jméno: Datum narození: Adresa: (dále jen uživatel ) Jméno: Datum narození: Adresa: (dále jen pečující

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Informace z jednání hlavních sester EU na Kypru. Nikósie října 2012

Informace z jednání hlavních sester EU na Kypru. Nikósie října 2012 Informace z jednání hlavních sester EU na Kypru Nikósie 8.- 11. října 2012 Program jednání příklady dobré praxe Téma: Chief Nursing Officers Meeting - Společné jednání CNO + CMO +CDO primární péče - Samostatná

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.: Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice IČO: 00673552 tel.: 416 808 111 Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období 2013 2015 Rozvíjet naplňování akreditačních standardů

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU

SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU Armáda spásy v České republice, z. s. Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše, Tusarova 60, Praha 7 SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Komunitní péče Domácí péče Historie a současnost domácí péče PhDr. H. Kisvetrová, Ph.D. Vlastní

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR Program implementace švýcarsko české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR (Program Zdraví ) Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR 17. 3. 2015 Ostrava Ing.

Více

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014

Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014 Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014 Mgr. Veronika Di Cara Schůzka náměstků ošetřovatelství, MZ ČR 25/11/2014 Praha Čtyři kategorie zdravotníků návrh EFN pro rozlišení, sledování a plánování pracovní

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie 1 ODBORNÝ GARANT PROJEKTU MUDr. Marie Svatošová je vůdčí osobností českého hospicového hnutí a zakladatelka prvního hospice v Čechách v Červeném

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka.

FORMA A. Když zahyne blízký. Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. FORMA A Když zahyne blízký Informace pro ty, kteří náhle ztratili blízkého člověka. Tragická smrt blízkého člověka patří k nejtěžším situacím v lidském životě. Dovolujeme si Vám nabídnout několik informací,

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Ing. Anna Stojaspalová Stránka 1

Ing. Anna Stojaspalová Stránka 1 SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) PC = cílová skupina Pracovník v sociálních službách - další vzdělávání (dle 116 odst. 9 Zákona) VP = cílová skupina Vedoucí pracovníci (dle 117a

Více

SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Název kurzu Číslo akreditace Rozsah Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP

SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Název kurzu Číslo akreditace Rozsah Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP SP = cílová skupina Sociální pracovníci (dle 111 Zákona ) Aktivní naslouchání při vedení rozhovoru 2008/547 - SP 8 vyučovacích hodin Agresivita dětí 2009/368 - SP 7 vyučovacích hodin Aktivizace seniorů

Více

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová Práva nemocných dětí Práva nemocných dětí Hana Pinkavová Práva dítěte: etapy poznávání dítěte a dětství z hlediska historického nejdůležitější mezníky ve vývoji lidských a především dětských práv: 1924

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty (SAS Vejprty) Obsah

Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty (SAS Vejprty) Obsah Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty (SAS Vejprty) Obsah Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty... 1 Název a adresa zařízení... 2 Poslání

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE Zlepšení kvality paliativní péče o pacienty s pokročilým neonkologickým onemocněním s limitovanou prognózou v

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát

Více

Asociace pracovníků v rané péči, z.s. Vlachova 1502/20,155 00 Praha 5 Stodůlky, IČ 26641933 www.aprp.cz

Asociace pracovníků v rané péči, z.s. Vlachova 1502/20,155 00 Praha 5 Stodůlky, IČ 26641933 www.aprp.cz Optimální model rané péče Optimální model popisuje službu rané péče při optimálním stavu finančního, personálního a materiálního zabezpečení. Cena služby poskytované optimálním způsobem je 40 000,- Kč

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období 2014-2020 OP Zaměstnanost Centra podpory zdraví (CPZ) hlavní cíle Hlavním cílem projektu je zvýšení dostupnosti zdravotní péče v oblasti prevence nemocí a

Více

Strategické cíle organizace na léta 2010 2012

Strategické cíle organizace na léta 2010 2012 Domov pro seniory sv. Hedviky Kravaře, příspěvková organizace Sestavil: Maria Melecká, ředitelka Zaměstnanci úseku přímé a výchovné péče Schválil: Bc. Maria Melecká, ředitelka Platnost od: 1. 1. 2010 Strategické

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

V rozvojových zemích zemře ročně 1,6 miliónu dětí v důsledku nozokomiálních nákaz. Zdroj: Světová zdravotnická organizace

V rozvojových zemích zemře ročně 1,6 miliónu dětí v důsledku nozokomiálních nákaz. Zdroj: Světová zdravotnická organizace V rozvojových zemích zemře ročně 1,6 miliónu dětí v důsledku nozokomiálních nákaz. Zdroj: Světová zdravotnická organizace Celosvětově je každý 4. až 20. pacient nakažen nozokomiální infekcí 1) V každém

Více