Teorie frézování Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Teorie frézování Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a"

Sára Bednářová
před 5 lety
Počet zobrazení:

Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a obrobku vytváří soustavu úhlů, které

2 Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a obrobku vytváří soustavu úhlů, které říkáme geometrie břitu hodnoty jednotlivých úhlů jsou závislé na druhu obráběného materiálu všeobecně platí, že čím je materiál obrobku měkčí, tím menší úhel břitu β použijeme

3 Základní pojmy Teorie frézování Obráběná plocha - jedná se o plochu, z níž se odebírá vrstva materiálu, která se mění v třísku Plocha řezu - plocha, která se vytváří na obrobku hlavním a vedlejším břitem nástroje a tvoří přechod mezi obráběnou a obrobenou plochou Obrobená plocha - nově vytvořený povrch, vzniklý odebráním vrstvy materiálu Řezná rychlost - jedná se o rychlost hlavního rotačního pohybu, kterou při frézování vykonává nástroj

4 Složky řezných podmínek Posuv s : (mm/min), (m/min) Je to dráha, kterou urazí nástroj za určitou časovou jednotku. Hloubka řezu h (a p ) : (mm) Je závislá na způsobu obrábění hrubujeme nebo frézujeme na čisto c) Řezná rychlost v : (m/min) Pokud nelze otáčky přesně nastavit, nastavují se otáčky nejbližší nižší

5 Základní řezné úhly - rovina ortogonální úhel hřbetu α (alfa) - je úhel svíraný mezi hřbetem zubu frézy a tečnou k obvodu nástroje, ovlivňuje tření mezi nástrojem a obrobkem úhel břitu β (beta) - je úhel svíraný plochou hřbetu a plochou čela. Čím menší tento úhel je, tím je snadnější jeho vnikání do materiálu úhel čela γ (gama) - je úhel mezi plochou čela břitu a spojnicí špičky břitu, po čelní ploše odchází tříska úhel řezu δ (delta) - je úhel, který svírá plocha čela a tečna k obvodu frézy, je součtem úhlů břitu a hřbetu

6 Základní řezné úhly - rovina ostří úhel sklonu ostří λ (lambda) - je úhel, který svírá osa otáčení frézy a tečna k šroubovici břitu vyskytuje se u nástrojů s břity šikmými, šroubovitými, střídavými a šípovými

Sousledné frézování : Fréza se otáčí ve smyslu posuvu, zuby se postupně zařezávají do maximální tloušťky a končí na obrobené ploše Výhody: obrobená plocha je hladší příznivé působení řezné

7 Sousledné frézování : Fréza se otáčí ve smyslu posuvu, zuby se postupně zařezávají do maximální tloušťky a končí na obrobené ploše Výhody: obrobená plocha je hladší příznivé působení řezné síly vyšší trvanlivost nástroje Nevýhody: silové rázy (odstraníme šikmými zuby) vymezení vůle u posunového mechanismu požadavek na tuhost soustava S-N-O u polotovarů s tvrdou kůrou nevhodný

Nesousledné frézování Fréza se otáčí ve smyslu posuvu, průřez třísky se postupně zvětšuje od nuly do maximální tloušťky Výhody: nepůsobí rázy ( klidný záběr ) nižší

8 Nesousledné frézování Fréza se otáčí ve smyslu posuvu, průřez třísky se postupně zvětšuje od nuly do maximální tloušťky Výhody: nepůsobí rázy ( klidný záběr ) nižší požadavek na tuhost soustava S-N-O vhodný pro polotovary s tvrdou kůrou Nevýhody: kvalita obrobené plochy je nižší nepříznivé působení řezné síly nižší trvanlivost nástroje

9 Výpočet posuvu, výkonu a strojního času Posuv je dán délkou vzájemného posunutí obrobku a nástroje Používáme: posuv na zub s z (mm) posuv na otáčku frézy s (mm) posuv za minutu s min (mm) Vzájemný vztah těchto posuvů vypočteme s min = n. s = n. s z. z

10 Výpočet výkonu Teorie frézování Potřebný výkon pro frézování se počítá buď z obvodové řezné síly, nebo z množství odebraných třísek užitečný výkon příkon motoru kroutící moment

11 Výpočet strojního času Teorie frézování Strojní čas při obrábění při obrábění válcovou i čelní frézou vypočítáme z posuvu frézy za minutu. Strojní čas L..celková dráha frézy smin.posuv (mm) i počet záběrů

12 Použité zdroje: KOCMAN, Karel. Technologické procesy obrábění. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 330 s. ISBN ŘÍČKA, Jaroslav a Vladimír BULLA. Technologie obrábění. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1979, 179 s. ISBN KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., s. ISBN PŘIKRYL, Zdeněk. Teorie obrábění. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1966, 227 s. Učební texty vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze). LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN CHLADIL, Josef. Teorie obrábění: Příklady a cvičení. 1. vyd. Brno: VUT Brno, 1983, 64 s. Učební texty vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze). ISBN

Podobné dokumenty

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie frézování

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Teorie frézování Geometrie břitu frézy Aby břit mohl odebírat třísky, musí k tomu být náležitě upraven. Každý