ELEKTRICKÁ TRAKCE 1 PŘEHLED PROBLEMATIKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ELEKTRICKÁ TRAKCE 1 PŘEHLED PROBLEMATIKY"

Transkript

1 ETR120.doc Elektrická trakce 1. Přehled problematiky Obsah Doc. Ing. Jiří Danzer CSc. ELEKTRICKÁ TRAKCE 1 PŘEHLED PROBLEMATIKY 2. vydání Obsah 1 Úvod Obecné úvahy Pohybové zákony Výkon Elektromechanická přeměna Napájení Harmonické, zvlnění "Ohmův" zákon Trakční mechanika Metody řešení Obecné vlastnosti motorů Uspořádání trakčních vozidel Uspořádání podle použití Trolejbusy Tramvaje Podzemní dráha Městské rychlodráhy Předměstské jednotky Vozidla pro regionální dopravu Lokomotivy Rychlé soupravy Speciální a drobná vozidla Pojezd Provedení skříně Uspořádání elektrického pohonu

2 Obsah 3.1 Uložení motoru a přenos momentu Převody a omezení rozměrů Příklady provedení motorů Trakční soustavy, zdroje energie Stejnosměrná trolej Střídavá trolej Nezávislá a kombinovaná trakce Základní parametry vozidel Charakteristiky vozidel Interakce s okolím Pojezd a kolej Sběrač Napájecí síť Komunikace Zabezpečení Elektromagnetické rušení Hluk Součásti měničů Polovodičové součásti Tlumivky Kondenzátory Typická provedení elektrické části vozidel Literatura

3 1. Úvod 1 ÚVOD Elektrická trakce je obor, který využívá a kombinuje výsledky řady specializovaných technických oborů. V jejím rámci nelze a ani to není účelné opakovat do hloubky výsledky těchto disciplin. V úvodu poukážeme jen na několik nejobecnějších zákonů a vztahů a pozornost budeme věnovat zdůraznění základních fyzikálních vztahů. Hlavními obory, jejichž výsledků elektrická trakce využívá jsou zejména trakční mechanika, teorie a stavba elektrických strojů a přístrojů, výkonová elektronika, řízení a regulace, problematika oteplování a chlazení zařízení, základy procesorové techniky, komunikace, sběru a zpracování signálů, základy mechaniky, konstrukce a stavby vozidel a dalších navazujících oborů, základy sdělovací, zabezpečovací a řídicí techniky v dopravních systémech. Většiny těchto oborů se ovšem dotkneme pouze na úrovni aplikací na vozidlech. Ta sebou nesou některé specifické okolnosti: adhezi jako činitel významně ovlivňující všechny úvahy, elektrické ovládání mechanických brzd umístění zařízení na vozidle (omezení prostoru, hmotnosti a proto vysoké využívání materiálů, otřesy a další mechanické účinky), bezprostřední a zásadní návaznosti na neelektrická zařízení, například na systémy chlazení a mechanické brzdy, dlouhodobý provoz (25 až 40 let) v náročných klimatických podmínkách (teploty, prašnost, vlhkost atd.) při požadavku na vysokou spolehlivost a minimální údržbu a prakticky trvalém pobytu pod širým nebem. Vzhledem k rozsahu není tedy možné a ani účelné zabývat se všemi aspekty v plné míře teoreticky a do hloubky. Proto má celé zpracování spíše charakter přehledu, výčtu a popisu, založeného na typických řešeních a kombinacích provedených vozidel, především z produkce domácí a okolních států bez nároků na úplnost. Pozornost je věnována především závislé trakci. O nezávislé trakci jsou uvedeny pouze základní poznatky zaměřené na elektrický přenos výkonu. Pro podrobnější údaje je třeba se obrátit na příslušnou literaturu. Vzorce jsou uváděny v jednotkách IS a v takových veličinách, aby bylo omezeno použití numerických konstant (přepočet otáček na úhlovou rychlost ap.). 1.1 OBECNÉ ÚVAHY Úvodem bude užitečné připomenout několik základních fyzikálních zákonů a komentovat je ve vztahu k dále probírané problematice

4 1.1.1 POHYBOVÉ ZÁKONY Elektrická trakce 1. Přehled problematiky 1. Úvod Základním zákonem dynamiky je nepochybně Newtonův zákon a výrazy na něj navazující 2 2 r. 1 F = G. a [ N, kg, m / s ] resp. [ kn, t, m / s ] Při trakčních aplikacích jde zřejmě o urychlující sílu F a jako rozdíl mezi tažnou silou na obvodu kol F t a sil od jízdních a traťových odporů r. 2 F = F = F F F [ kn] a t o s Poměr, v jakém se dělí tažná síla na obvodu kol na složku urychlující a na složku pro překonání jízdních a traťových odporů, je charakteristický pro jednotlivé druhy vozidel a je významný pro návrh elektrické výzbroje. Nejvyšší je u lehkých vozidel s vysokou dynamikou, což je charakteristické pro vozidla MHD, nejmenší u posunovacích a nákladních lokomotiv. Jako hmotnost je při nerovnoměrném pohybu třeba uvažovat redukovanou hmotnost, která se vypočte buď jako součet redukované hmotnosti hnacího a tažených vozidel (jejichž koeficient rotačních hmot bývá různý) r. 3 G = G ξ + G ξ [ t] r l l v v nebo jako součet setrvačných hmotností (vlastní hmotnosti vozidel+hmotnost nákladu nebo cestujících) a přepočtené hmotnosti rotujících částí tak, aby platilo 2 J ω = G v 2 r. 4 G r = ω j G + i J j i j v j 2 [kg, kgm 2, s -1, ms -1 ] kde J j, ω j, v j je moment setrvačnosti, úhlová rychlost a odpovídající rychlost jízdy pro j-tou rotující část. Velikost koeficientu rotačních hmot je pro různá vozidla charakteristická. Největší je u univerzálních lokomotiv, poměrně nízká je u rychlých jednotek (ucelená souprava, vysoká vlastní hmotnost vzhledem k počtu cestujících), nejnižší u vozů. Z definice zrychlení plynou elementární vztahy pro konstrukci časových a dráhových tachogramů t 2 r. 5 v( t ) = v a ( t ) dt [ m / s, m s ] + 0 / 0 t + r. 6 L( t ) = L v( t ) dt [ m, m s] 0 / 0 Navíc se v trakci používá veličina b označovaná jako "trhnutí" (německy "rück", anglicky "jerk"), která se definuje jako změna zrychlení. Ta odpovídá rychlosti změny urychlující síly 2 3 da 1 dfa d v d s 3 r. 7 b ( t) = = = = [ m / s, N / s] d t G r dt d t 2 d t 3 V jiné souvislosti se Newtonův zákon uplatňuje ve vazbě na setrvačné síly, které vznikají působením kmitání a rázů při jízdě a které namáhají například upevnění všech částí od trakčních - 4 -

5 1. Úvod motorů až po součásti procesorů. Odtud plyne význam vypružení resp. vliv umístění zařízení na více či méně odpružených částech vozidla pro konstrukci těchto zařízení. Pro upevnění se obyčejně předepisuje odolnost proti rázům 3g ve všech směrech a navíc 5g jako ráz v podélném směru. Zrychlení nevypružených hmot ve svislém směru může například na ložiskových domcích dosahovat až g. Zvlášť nebezpečné mohou být rezonanční jevy různého původu VÝKON Výkon je nepochybně významnou charakteristikou zařízení a v trakci se s jeho vyjádřením setkáváme jednak v podobě mechanické, jednak elektrické. V obou případech máme zpravidla na mysli střední hodnotu okamžitého výkonu. Význam má ale i výkon okamžitý, resp. střídavá složka výkonu. Výkon (činný) v jednotlivých místech jeho přenosu z troleje na obvod kola nebo na hák se liší o ztráty, které při předběžných výpočtech můžeme odhadovat podle účinnosti ve jmenovitém bodě. Při orientačních úvahách lze v některých případech ztráty zcela zanedbat, zvláště, pokud je jejich vliv menší než neurčitost hlavních veličin. Výsledky jsou pak přehledné a snadno kontrolovatelné. Výkon nás zajímá především ve dvou souvislostech: jako elektrický výkon, který se v trakčním motoru mění ve výkon mechanický, jako elektrický výkon, který odebírá vozidlo ze zdroje, především z troleje ELEKTROMECHANICKÁ PŘEMĚNA Pro střední hodnotu elektrického výkonu, který je dodáván trakčním motorům, většinou zprostředkovaně, buď z troleje nebo z nezávislého zdroje, generátoru nebo baterie, platí obecně T 1 1 = T T r. 8 P = p( t ) dt u ( t ). i( t) 0 T 0 dt Pokud zanedbáme ztráty, mění se tento elektrický výkon ve výkon mechanický na hřídeli motoru a obdobně pro něj platí 1 T T r. 9 P = p ( t ) dt = m ( t ). ω ( t) 0 1 T T 0 Pokud jsou moment a otáčky stálé, nebo počítáme li se středními hodnotami, platí FV 3, 6 dt r. 10 P = M. ω = F. v = [ kw, knm, rad / s] resp. [ kw, kn, m / s] resp. [ kw, kn, km / h] Pokud systém přenosu neobsahuje součásti schopné akumulovat energii (indukčnosti, kapacity, pružnost ap.), nebo je tato schopnost zanedbatelná a zároveň zanedbáme ztráty, musí platit i rovnost okamžitých výkonů na straně elektrické a mechanické r. 11 u ( t). i ( t ) = m ( t). ω ( t ) - 5 -

6 1. Úvod Protože úhlová rychlost motoru (otáčky) se vzhledem k velké setrvačnosti mění v běžných případech relativně pomalu (výjimku mohou představovat poměry při prokluzu nebo smyku), projevuje se eventuální kolísání okamžitého přiváděného výkonu kolísáním momentu. Vzniká zvlnění momentu, které za jistých okolností může mít závažné důsledky. Připomeňme ještě, že když vyjádříme veličiny ve výrazu pro moment prostřednictvím prostorových vektorů platí pro moment r. 12 M = k [ Ψ I ] resp. M = k Ψ I sinα kde α je úhel mezi oběma vektory. Aby tento součin měl nenulovou střední hodnotu, musí mít oba vektory složky, jejichž poloha je v čase stálá a zároveň jejich vzájemný úhel nenulový. Nenulovou střední hodnotu momentu vytváří právě jen ty složky, které jsou navzájem nepohyblivé. Ostatní složky působí pouze zvlnění momentu (jeho střídavou složku). Pokud se v systému může energie akumulovat, například v pružných elementech přenosu, setrvačných hmotách nebo v indukčnostech či kapacitách jde o více či méně složitý kmitavý systém, kde může dojít k rezonanci s kmitočtem zvlnění. Důsledky jsou vždy nežádoucí NAPÁJENÍ Co se týče výkonu, odebíraného ze zdroje předpokládá se při dalších úvahách, že napětí je buď stejnosměrné nebo střídavé, jednofázové, sinusové. Moderní vozidla obsahují zpravidla nějaký typ měniče, který lze považovat za zdroj vyšších harmonických proudů. Tyto proudy pak působí odpovídající úbytky na reaktanci napájecí sítě (i v případě stejnosměrného systému) a tedy zkreslení napájecího napětí vozidla. U stejnosměrné troleje lze předpokládat, že výkon je dodáván při stálém napětí. Pokud i odebíraný proud je konstantní (nezvlněný nebo je zvlnění zanedbatelné), je i dodávaný výkon konstantní r. 13 P = U. I = konst Pokud je odebíraný proud zvlněný, má střídavou složku i výkon odebíraný ze zdroje. Pokud má být výkon (moment) motoru konstantní (nebo méně zvlněný), musí být na vozidle obvody, kumulující energii (např. tlumivka nebo filtr). U střídavého jednofázového napájení je zřejmé, že i při sinusovém průběhu napětí a proudu není okamžitý výkon odebíraný z troleje konstantní, jeho průběh odpovídá sinusovému průběhu s dvojnásobným kmitočtem napájecí sítě ( x = ω t ) r. 14 p( x) = u ( x) i ( x) = U 2 sin( x) I 2 sin ( x ϕ ) = U I [ cosϕ cos ( 2x) ] To samo o sobě vede k nepříjemné nutnosti používat na střídavých vozidlech nějaká zařízení schopná vyrovnávat bilanci mezi okamžitým odebíraným výkonem a výkonem přiváděným k motoru (aby nevznikalo přílišné zvlnění momentu). Když je proud a pokud ho pokládáme za periodický, lze ho vyjádřit součtem harmonických složek s příslušnými fázovými posuny. Výraz pro střední hodnotu výkonu je dán r. 8 a když do ní dosadíme - 6 -

7 1. Úvod r. 15 u ( x) = U 2 sin x r. 16 i ( x) 2 I sin( νx ϕ ) = ν ν dostáváme vzhledem k ortogonalitě goniometrických funkcí postupně výsledek 2π 2π 1 1 2U dx = 2π 2π 2π r. 17 P = p ( x) dx = u ( t ) i ( t ) dx = sin x. Iν sin( x ϕν ) 0 0 2π 0 U 2π 2π = I sin x.sin ( x ϕ ) dx = ν 0 ν U I1 cos ϕ1 Na střední hodnotě výkonu se podílí pouze první harmonická proudu, všechny ostatní složky okamžitého výkonu (vyjádřené dalšími členy rozvoje proudu) působí pouze zvlnění odebíraného (dodávaného) výkonu. Ve skutečnosti lze u střídavého napájení očekávat sinusový průběh napětí pouze na vlastním zdroji, generátoru, resp. v síti s výkonem řádově větším než je výkon odebíraný. Úbytky neharmonickým proudem na reaktanci celého systému napájení působí zkreslení napětí. V takovém případě lze výkon vyjádřit r. 18 u ( x) 2 = Uν sin νx r. 19 i ( x) 2 I sin( ν x ϕ ) = ν ν a střední výkon bude vzhledem k ortogonalitě dán výrazem 2π 2π 1 2 r. 20 P = u ( x) i ( x) dx = U I sin x.sin( νx ϕ ) ν µ µ dx = Uν I 2π 2π 0 0 ν µ ν ν cosϕ Ze všech členů dvojitého součtu dávají tedy nenulovou střední hodnotu jen členy se stejným kmitočtem. Ostatní působí jen zvlnění výkonu. Velikosti činných výkonů vyšších harmonických jsou ale zpravidla podstatně menší, protože jednak jejich napětí je podstatně menší než napětí první harmonické, jednak vzhledem k indukčnostem v obvodu jsou fázové posuny příslušných proudů blízké 90. Proto je můžeme obyčejně zanedbat. ν HARMONICKÉ, ZVLNĚNÍ Příklady v předešlých odstavcích ukazují vztahy pro přenos výkonu a zároveň naznačují okolnosti vzniku dalších jevů, které jsou nežádoucími vedlejšími důsledky činnosti především měničů. Pokud se omezíme na elektrickou část, jedná se o zkreslení proudu nebo napětí vyššími harmonickými. Skutečnost, že výkon přenáší prakticky stejnosměrné složky nebo první harmonické průběhů, umožňuje (za předpokladu linearity obvodů a tedy možnosti superpozice) rozdělit vyšetřování poměrů do dvou etap, pro které platí různá náhradní schémata a jim odpovídající vztahy sledování přenosu výkonu, kdy si všímáme pouze středních hodnot, resp. prvních harmonických všech veličin, - 7 -

8 1. Úvod sledování vedlejších vlivů, obsahu vyšších harmonických v průbězích, zkreslení, zvlnění a souvisejících skutečností (rušení ap.). Zvláště pro zjednodušené orientační úvahy je tento postup velmi účinný a podává dobrý názor o souvislostech, často naopak o vzájemné nezávislosti výsledků obou etap výpočtu. Příklady budou uvedeny ve všech případech analýzy obvodů s měniči "OHMŮV" ZÁKON Existuje řada podobných zákonitostí, které v podstatě vyjadřují v linearizovaném tvaru obecnou souvislost mezi velikostí působení a účinkem (důsledkem) za daných okolností (v daném prostředí). Původní vztah vyjadřoval úbytek napětí (=účinek) při průtoku proudu (=velikost působení) odporem (=prostředí) ve tvaru r. 21 U = R. I resp. velikost proudu jako důsledek přiloženého napětí r. 22 I = G. U Označení "Ohmův zákon" přešlo na řadu podobných závislostí, například na vyjádření mezi magnetickým napětím (Az), magnetickým odporem a tokem v magnetických obvodech (Hopkinsův zákon) r. 23 U =. Φ m R m resp. magnetický tok jako důsledek magnetického napětí v obvodě s magnetickou vodivostí r. 24 Φ = Λ.U m vyjádření mezi tepelným výkonem (W), tepelným odporem (K/W) a oteplením při jednorozměrném proudění tepla (tepelný spád jako důsledek proudění tepla prostředím) r. 25 ϑ = R. P ϑ vztahem mezi působící silou, modulem pružnosti a deformací (Hookův zákon) atd. Tyto vztahy představují mocný nástroj při sledování základních zákonitostí a proto se hojně používají. Je ale třeba mít na paměti podmínky platnosti a skutečnost, že jde o linearizaci vztahů ve skutečnosti složitějších. Připomeňme, že i původní Ohmův zákon nebere v úvahu změnu odporu v důsledku ztrátového tepla, vznikajícího průchodem proudu, o poměrech při průchodu střídavého proudu nemluvě. U případů, kdy "proudící medium" nelze tak dobře izolovat jako v případech elektrického proudu (magnetický tok, teplo) je na místě opatrnost dvojnásobná. Také vlastnosti prostředí jsou většinou linearizovatelné jen v určitém omezeném okolí sledovaného režimu (například vliv sycení v magnetických materiálech)

9 1.2 TRAKČNÍ MECHANIKA Elektrická trakce 1. Přehled problematiky 1. Úvod Pouze pro připomínku a s ohledem na řešení příkladů uvedeme základní pojmy a vztahy z trakční mechaniky, které jinak nejsou předmětem skript. Odpor vozidla resp. síla pro jeho je způsoben několika hlavními vlivy. Jízdní odpor F 0 [ kn] je síla kterou je třeba vyvinout, aby se vozidlo pohybovalo rovnoměrnou rychlosti [ km h] 0 odporu p ( V ) [ ] V / po vodorovné přímé trati. Vyjadřuje se pomocí měrného jízdního 0 / 00 tvaru polynomu, což je empiricky získaná závislost, specifická pro každý typ vozidla, většinou ve 2 r. 26 p ( V ) = a + bv V [ / 00, km / h] Koeficient a respektuje složku odporu ze suchého tření, koeficient b tření kapalinové a koeficient c odpor vzduchu (závisí na čtverci rychlosti). Pro ucelené soupravy se měrný jízdní odpor udává většinou v jiném tvaru. Jízdní odpor je pak roven p0 0 2 r. 27 F g G [ kn, /, m / s, t] 0 = Traťové odpory jsou síly, které je třeba navíc vyvinout, aby se vozidlo pohybovalo rovnoměrnou rychlostí na stoupání s 0 / 00 (je kladná na stoupání a záporná na spádu) a je rovna s 0 2 r. 28 F s = g G [ kn, /, m / s, t] Měrný odpor ze stoupání je tedy p s = s měrný odpor při průjezdu oblouku je rovněž empirickou hodnotou a závisí na poloměru oblouku R [m] a rozchodu; pro rozchod 1435 mm platí r. 29 p = [ /, m] R R Při pohybu zrychleném přistupuje složka urychlující, o které bylo již pojednáno. Pro reálné dosažení určité rychlosti je třeba počítat s dodatečným zrychlením, u vlaků asi 0,03 0,05 m/s 2 (to odpovídá fiktivnímu stoupání asi / 00 ). Podobně je třeba pro rozjezd z klidu (zvláště po delším stání) počítat s přídavným odporem asi 5 0 / 00. Významným pojmem v souvislosti s vozidly je adheze. Adheze je schopnost přenášet ve styku kolo-kolejnice tečné síly (tažné i brzdné)podle Obr

10 1. Úvod Obr. 1 Pojem adheze (vlak1.dwg) V nejjednodušším případě je charakterizována koeficientem adheze, který je definován jako poměr mezi normálním (svislým) zatížením kola (nápravy) a maximální tečnou silou, při níž ještě nedojde ke skluzu nebo smyku podle vztahu F t max 0 r. 30 µ = [, kn, kn] nebo [ /, N, kn] N 1 00 Tento koeficient závisí především na počasí a vyznačuje se proto velkým rozptylem hodnot. Je zjišťován měřením, jejichž výsledky jsou reprezentovány regresní křivkou. Uvádí se někdy také v promilích. Často používaný vzorec pro koeficient adheze ve tvaru r. 31 µ = [ /, km / h] V pochází od Curtius-Knifflera. Při uvažování o vozidle je třeba brát v úvahu ještě řadu dalších okolností. Podrobněji jsou jevy spojené s adhezí popsány v díle skript 7. Adheze (Elektrická trakce III). 1.3 METODY ŘEŠENÍ Metody řešení problémů při analýze chování vozidel nebo jejich jednotlivých zařízení (a ovšem nejen jich) musí přirozeně odpovídat řešenému problému. Obecně lze však rozdělit metody do tří základních skupin, modelování, řešení ustálených stavů řešení analytické, První dva způsoby byly v poslední době zásadně ovlivněny počítačovou technikou. Zatím se zdá, že v této souvislosti dnes výrazně převažuje (počítačové) modelování. Tato metoda je jednodušší a velmi obecná. Jedná se o řešení soustavy rovnic, zpravidla diferenciálních, nelineárních, bez omezení daných pro řešení analytické. Řešení samo obstará vhodný program (pokud je k dispozici). Tento postup je plně adekvátní v případech, kdy se skutečně jedná o modelování nějakého jevu v čase, typicky především přechodných jevů. I v těchto případech má však svá úskalí, zejména možnost zavedení velkého množství parametrů, které se jakoby nabízí, komplikuje výpočet a výsledky jsou málo přehledné, skutečné hodnoty mnoha z těchto parametrů často nejsou známé buď vůbec nebo jen velmi přibližně, takže jejich zahrnutí vede ke zpřesnění výpočtu jen zdánlivě, některá, jinak oprávněná zjednodušení (např. zanedbání odporů) mohou velmi nepříznivě ovlivnit konvergenci výpočtu

11 1. Úvod Pokud se však jedná o určení poměrů v ustálených stavech systému, je na místě opatrnost. Běžný postup, kdy se prostě "nechá jev ustálit" může selhat, například, když výpočet je přerušen příliš brzy a/nebo protože se nesledují všechny potřebné veličiny, může konvergovat velmi pomalu, jak to odpovídá poměrům v málo tlumených obvodech; to se týká právě modelů výkonových zařízení, kde odpory a další ztrátové elementy bývají přirozeně co nejmenší, může vlivem nejrůznějších vlivů (nepřesnosti, velký krok integrací, nelinearity aj.) kmitat. V každém případě lze jen obtížně kvantifikovat míru ustálení a tedy výslednou přesnost. V takovém případě je na místě postup, kdy se hledá přímo ustálené řešení. Je možné přímo hledat řešení příslušné soustavy (zpravidla nelineárních) rovnic některou numerickou metodou nebo opakovaně integrovat diferenciální soustavu ve vhodném intervalu (např. 1/6 periody pro asynchronní motor); při tom se mění podle vhodného algoritmu počáteční podmínky tak, aby rozdíl počátečních a konečných hodnot odpovídajících ustálenému řešení konvergoval k nule. Tyto metody umožňují stanovit odchylku od ustáleného stavu, vyžadují ovšem poněkud více algebraické, případně i programátorské práce. Podceňování analytického řešení na úkor řešení na počítači není na místě, protože pouze tak lze získat názor na fyzikální souvislosti řešeného problému, obecný tvar výsledků v přehledné formě, spolehlivější východisko pro iterační výpočet (první aproximaci, která může významně urychlit a někdy vůbec zajistit konvergenci), alespoň přibližnou, ale nezávislou kontrolu výsledků modelování. Často postačí a je dokonce velmi žádoucí použít co možná nejjednoduššího analytického postupu, maximálního zjednodušení problému tak, aby sledované závislosti vynikly. Cílem takových výpočtů pak není především numerická přesnost (tu lze dosáhnout daleko snáze na počítači při detailním výpočtu), nýbrž obecnost a přehlednost základních vztahů. V dalších kapitolách se právě této zásady budeme držet. 1.4 OBECNÉ VLASTNOSTI MOTORŮ Motor je základní částí každého trakčního vozidla. Pro trakci byly dosud použity snad všechny druhy a uspořádání motorů a zdá se, že tomu tak bude i v budoucnu. Je proto na místě v tomto úvodu stručně shrnout základní poznatky a obecně platné vztahy. Každý elektrický stroj může při vhodném zapojení vnějších obvodů pracovat jako motor nebo jako generátor. Nesymetrie obou režimů tkví pouze ve ztrátách, jejichž "znaménko" se přirozeně nemění. Ztráty se hradí vždy ze strany přívodu energie. Pro trakční aplikace se elektrické brzdění považuje již za samozřejmé, ale za základní provozní režim se považuje motorický chod. To znamená, že při brzdění je výkon na hřídeli přibližně o dvojnásobek ztrát větší než při tahu. To není na závadu, brzdné účinky jsou proto při stejném zatížení motorů (případně dalších zařízení trakčního obvodu) větší

12 1. Úvod Známý vzorec udává sílu, působící na vodič v magnetickém poli pro nejjednodušší případ r. 32 F = B. I. l [ N, T, A, m] Odtud plyne výraz pro měrnou sílu, vztaženou na povrch rotoru stroje, která bývá používána zvláště při porovnávání nestandardních provedení strojů navzájem nebo se stroji standardními. Jeli na obvodu stroje o průměru rotoru D celkem N vodičů, protékaných proudem I, platí pro měrnou tažnou sílu [N/m 2 ] (A je proudové obložení rotoru) F B. N. I. l NI 2 r. 33 σ = = =. B = AB [ N / m, A / m, T ] πdl πdl πd Měrná tažná síla zřejmě závisí na využití aktivních hmot a je omezena nasycením magnetického obvodu ( B ) a dovoleným oteplením vodičů, přesněji izolace ( ) A. Její význam je jednoznačný jen u strojů s "homogenním" provedením rotoru i statoru, to je tehdy, když se vytváření síly účastní opravdu všechny vodiče. U strojů s vyniklými póly (tzn. i stejnosměrných) je nutno uvést, zda je síla vztažena na celý povrch rotoru nebo jen na aktivní část (např. u stejnosměrného stroje na vodiče pod pólovými nástavci). Pro moment stroje plyne z r. 33 vztah D 2 π 2 2 r. 34 M = π D. l. σ. =. AB. ld [ Nm, A / m, T, m] který ukazuje, že moment stroje je určen především využitím aktivních hmot (tedy také způsobem chlazení) a rozměry stroje. Protože výkon je dán součinem 1 1 r. 35 = M. [ W, Nm, s resp. kw, knm, s ] P ω, lze zmenšit rozměry stroje pro daný výkon zvýšením otáček, resp. zvýšením otáček zvětšit výkon stroje daných rozměrů. Zvyšování otáček ovšem znamená zvyšování mechanického namáhání rotujících dílů a tedy také vyšší zatížení příslušných materiálů rotujících částí. Ať je provedení rotoru jakékoliv, vždy existuje určitá maximálně dovolená hodnota odstředivého zrychlení na jeho povrchu, pro kterou platí D 2 1 r. 36 a = ω [ m / s, m, s ] 2 takže pak pro dosažitelný výkon lze psát analogický vztah π 2 2a π r. 37 P = M. ω =. A Bl D. = AB a. l D 2 2 D 2 3 Zvyšování otáček má ovšem i řadu dalších omezení i u strojů, které na rotoru nemají vinutí, například omezení dynamickou únosností ložisek (jejich životností), provedením potřebných převodů, omezením hluku ap

13 1. Úvod Připomeňme na tomto místě důsledky obecné r. 12 za předpokladu, že použijeme statorovou souřadnou soustavu a základní harmonické v případě střídavých veličin a pro jednoduchost stroj dvoupólový. Za těchto předpokladů se bude prostorový vektor kterékoliv veličin otáčet, když bude spjat s rotující součástí (rotorem, kotvou) nebo bude vytvářen točivým systémem střídavými proudy/napětími, případně současně oběma způsoby. Pro splnění r. 12 je pak nutné, aby součet úhlových rychlostí vzhledem ke statoru (nebo koneckonců ke kterékoliv jiné soustavě) byl nulový r. 38 ω ω + ω = 0 Při tom s + r m ω s je úhlová rychlost prostorového vektoru statoru, může být nulová (například stejnosměrné buzení) nebo se otáčí rychlostí odpovídající kmitočtu střídavé veličiny (například synchronní rychlost otáčení pole u asynchronního nebo synchronního stroje), ω r je úhlová rychlost prostorového vektoru rotoru vzhledem k rotorovým souřadnicím (nulová u synchronního stroje, střídavá u asynchronního stroje), ω m je mechanická otáčivá rychlost rotoru (dvoupólový stroj!), vše s příslušnými znaménky. O platnosti těchto vztahů se lze snadno přesvědčit a dobře ukazují obecné vlastnosti pro různé stroje. Různé druhy motorů se liší především způsobem vytváření magnetického pole, buzením. V zásadě může jít o stroje se stejnosměrným tokem buzeným stejnosměrným proudem nebo permanentními magnety. Podle předchozího výkladu musí mezi kmitočtem proudu, otáčkami a počtem pólpárů platit vztah p. n 60 r. 39 f = [ Hz, 1, ot./ min. ] Jedná se zřejmě o stroje stejnosměrné a synchronní všech typů. Buzení permanentními magnety umožňuje úsporu budicích ztrát (asi 30% ztrát stroje), rozšiřuje možnosti stavět bezkontaktní stroje a v poslední době i netradiční konstrukční uspořádání stroje. Velikost magnetického toku nelze zřejmě přímo ovládat jako při buzení stroje proudem. Právě využití těchto strojů pro trakci se v poslední době zkouší pro trakční generátory i trakční motory díky permanentním magnetům ze vzácných zemin s mimořádnými vlastnostmi. Ty ovšem kladou také nové požadavky na konstrukci i technologii výroby. Pokud je stroj buzen střídavým proudem s kmitočtem f 2 musí ze stejných důvodů platit vztah p n r. 40 f1 =. f2 60 Jde o stroje asynchronní, kde splnění požadavku zajišťuje automaticky transformace proudu ze statoru do otáčejícího se rotoru, a o stroje střídavé, komutátorové, kde to podobně jako u stejnosměrných strojů zajišťuje komutátor. Oba typy se u elektrické trakce používají

14 1. Úvod Pro trakci se zkouší i použití motorů reluktančních (nejčastěji se jedná v podstatě o synchronní nebuzené stroje s vyniklými póly, pracující na principu rozdílu mezi magnetickou vodivostí v podélné a příčné ose; počet pólů na statoru i rotoru je stejný) a motorů krokových (počet pólů na statoru a rotoru se liší). Jejich použití se zatím nerozšířilo, známé jsou například aplikace u autobusů s elektrickým přenosem výkonu. Po stránce konstrukční jsou běžné motory rotační a podle směru magnetického toku vzhledem k ose motoru s podélným tokem (standardní uspořádání, tok se uzavírá po obvodu stroje) nebo s příčným polem (stroje homopolární a nově také stroje s příčným polem s permanentními magnety nebo diskové motory). O nestandardních provedeních strojů a jejich vlastnostech se lze poučit v literatuře

15 2. Uspořádání trakčních vozidel 2 USPOŘÁDÁNÍ TRAKČNÍCH VOZIDEL Celkové konstrukční uspořádání trakčních vozidel je velmi různorodé v závislosti na požadavcích a podmínkách provozu. Přesto je možné a pro výklad dokonce nutné vydělit z tohoto množství některá typická řešení pro typické případy. 2.1 USPOŘÁDÁNÍ PODLE POUŽITÍ Podle použití lze elektrická vozidla v zásadě dělit: na vozidla pro městskou hromadnou dopravu (MHD), vozidla železniční (v běžném provedení), rychlé soupravy a vozidla speciální Tyto skupiny nejsou přesně ohraničeny a existuje mezi nimi řada přechodných typů. Následující přehled vyjadřuje pouze základní vlastnosti a typická provedení v jednotlivých skupinách TROLEJBUSY Trolejbusy jsou vozidla přímo odvozená z vozidel silničních a v maximální míře využívají jejich konstrukční principy (Obr. 2). Pouze pohon trakčním motorem a řízení jeho momentu a otáček (např. měniči) má společné s ostatními elektrickými vozidly. Hlavními znaky jsou konstrukce odpovídající autobusu, řízení (ovládání) obdobné autobusu (volant, pedály pro jízdu a brzdu atd.), Obr. 2 Trolejbus pro Luzern, výr. Mercedes, Siemens, 2 článkový: vlastní hmotnost 11,67t, 155 kw, tříčlánkový 15,80t, 185 kw, max. rychlost 65km/h, 600Vss, komutátorový motor s pulzní regulací GTO, pomocný pohon dieselelektrickým soustrojím 40 kw [1] (E4.bmp) trakční motor typicky uložený podélně, pohon zadní nápravy kloubovým hřídelem a rozvodovkou s diferenciálem (pokud nejsou použity kolové motory pro individuální pohon každého kola),

16 2. Uspořádání trakčních vozidel jízda na pneumatikách umožňuje dosahovat prakticky stejné adhezní vlastnosti při zrychlování a brzdění jako ostatní silniční vozidla, napájecí napětí 600 Vss nebo 750 Vss, přívod musí být dvoupólový (složitější trolej, problémy s křižováním tramvají a jinými trolejovými vedeními), skříň nemůže být účinně uzemněna, jsou kladeny velké nároky na bezpečnou izolaci elektrického zařízení, které je umístěno převážně pod podlahou, částečně i na střeše vozidla, investiční náklady jsou malé a provozní pružnost velká (možnost objíždění překážek, odstavení ap.), existují i řešení s pomocným spalovacím motorem pro jízdu bez troleje (s omezeným dojezdem) TRAMVAJE Tramvaje jsou typická a nejrozšířenější kolejová vozidla MHD (Obr. 3, Obr. 4). Jejich provedení, ale i technické a provozní požadavky jsou město od města dosti různé. Protože tvoří izolované sítě, řídí se více místními zvyklostmi než normami. Některé typické znaky jsou uspořádání jako samostatná vozidla (soupravy), často s vícenásobným řízením více vozidel (souprav), často také jako článková vozidla v nejrůznějším provedení, u nových typů se prosazuje co největší podíl "nízké podlahy" (asi od 200 mm nad TK), která umožňuje rychlý a pohodlný nástup a výstup cestujících, Obr. 3 Nízkopodlažní tramvaj ASTRA, výr. ŠKODA, Elin, Bo Bo, vlastní hmotnost 38t, max. rychlost 70km/h, 600Vss, 4x85,kW, asynchronní, IGBT střídače, nízká podlaha 50%, 350mm, (prospekt ŠKODA) (E7.bmp) stejný význam mají dostatečně dimenzované nástupní prostory a dveře, staví se pro jednosměrný provoz (s jedním řidičským stanovištěm a dveřmi jen na jedné straně) nebo pro oba směry jízdy (to vede k zmenšení počtu sedadel), pro provoz mezi silničními vozidly v pouličním provozu se vyžaduje vysoké zrychlení a především vysoké zpomalení při brzdění, proto mají vozidla často všechny alespoň většinu náprav hnaných a kromě adhezních i neadhezní brzdy (magnetické kolejnicové brzdy),

17 2. Uspořádání trakčních vozidel napájení zpravidla jednoduchou trolejí ("tramvajový závěs") s napětím 600Vss nebo 750Vss, dosažení rozumné průměrné rychlosti při častých zastávkách vyžaduje vysokou dynamiku a rychlou výměnu cestujících (nízkopodlažní provedení atd.), elektrická výzbroj je při normální výšce podlahy umístěna dílem pod podlahou, dílem na střeše (např. odporníky), u vozidel nízkopodlažních na střeše, Obr. 4 Tramvaj KT8D5, výr. ČKD Praha, max. rychlost 65km/h, 600Vss, 4x45 kw, stejnosměrné motory s pulzní regulací, (prospekt ČKD) (E6a. bmp) umístění pohonu u nízkopodlažního provedení bývá obtížné a vede často k neobvyklým řešením (kolové motory), velmi proměnlivé zatížení motorů a ostatní elektrické části vyžaduje buď podrobné údaje o provozu a/nebo dostatečné rezervy při dimenzování (dostatečně dlouhá oteplovací časová konstanta se dá dosáhnout např. vodním chlazením motorů i měničů), řízení vozidla je plně v rukou řidiče (prakticky neexistuje zabezpečovací zařízení) PODZEMNÍ DRÁHA Jde o vyhraněný typ vozidel s maximálním přepravním výkonem ve velkoměstech. V některých případech se provozuje i pod širým nebem (na předměstích) a pak má mnoho společného s městskými rychlodráhami (viz dále). Hlavní znaky vozidel podzemní dráhy jsou používá zcela oddělené kolejiště, plně vyhrazené pro tento provoz bez styku s ostatními druhy dopravy a chodci; to má za následek vysoké dopravní výkony, ale i vysoké investiční náklady a minimální provozní variabilitu, vozidla tvoří vždy ucelené soupravy konstantní délky, která odpovídá délce nástupišť, vysoká dynamika při často značných sklonech a vysoké obsaditelnosti vyžaduje velký výkon motorů; zpravidla jsou všechny nápravy hnané, také s ohledem na možnost elektrického brzdění celé soupravy, rychlost výměny cestujících vzhledem k nástupu výhradně z úrovňového nástupiště nevyžaduje nízkopodlažní provedení, pouze dostatečně dimenzované nástupní prostory a dveře, oddělení provozu umožňuje vysokou hustotu provozu a ta vyžaduje dokonalé zabezpečovací zařízení a dispečerské řízení; možnosti zásahu strojvedoucího jsou omezené,

18 2. Uspořádání trakčních vozidel provoz s cestujícími v tunelu musí být dokonale zajištěn z hlediska bezpečnosti (zabezpečení jízdy vlaků, použití nehořlavých, nekouřivých a netoxických materiálů, zálohování trakce i řízení atd.), vozidla nejsou (s výjimkou jízdy do dep na povrchu) vystavena povětrnostním podmínkám jako ostatní elektrická vozidla, napájena jsou ze třetí (boční) kolejnice napětím nejčastěji 750 Vss, elektrická výzbroj je převážně pod podlahou (podlaha je relativně vysoko). Obr. 5 Třívozová jednotka pro BTSC Bangkok, výr. DUEWAG, Siemens, SGP, Bo Bo Bo Bo, vlastní hmotnost 102,5t, max. rychlost 80 km/h, 750Vss (třetí kolejnice), 8x230 kw, asynchronní motory, IGBT střídač. Zařízení: 1 - trakční kontejner, 2 - brzdový odpor, 3 - rychlovypínač, 4 - hlavní vypínač, 5 - měnič, 6 - pomocné přístroje, 7 - baterie, 8 - kompresor, 9 - klimatizace (prospekt Siemens) (E5.bmp) MĚSTSKÉ RYCHLODRÁHY Tyto rychlodráhy jsou charakterem provozu a tedy i provedením vozidel obdobná vozidlům podzemní dráhy, jejich oddělení od ostatních druhů dopravy je ale jen částečné. Často se mohou pohybovat také po železničních tratích a pak musí vyhovovat příslušným předpisům. Prostředí je venkovní, napájení zpravidla 750 Vss nebo 1500 Vss třetí kolejnicí, případně normální trolejí (Obr. 5) PŘEDMĚSTSKÉ JEDNOTKY Předměstské jednotky jsou určeny pro provoz na železničních tratích v okolí velkých průmyslových center. Tvoří přechod mezi MHD a klasickou železniční osobní dopravou (Obr. 6, Obr. 7). Hlavními znaky jsou dosažení maximálního přepravního výkonu, s ohledem na délku nástupišť se staví také jako dvoupodlažní, většinou se jedná o ucelené vlaky, násobně řízené z koncových vozidel (motorových nebo řídicích), vlak bývá složen z několika dílčích souprav, dále provozně nedělitelných, pro dosažení potřebné variability v závislosti na kolísání zatížení v průběhu dne,

19 Elektrická trakce 1. Přehled problematiky 2. Uspořádání trakčních vozidel Obr. 6 Hlavový motorový vůz patrové soupravy mddm, dolní patro je využito výjimečně pro elektrickou výzbroj, horní pro cestující, výr. FIAT-SIG, vlastní hmotnost 80t, max. rychlost 140km/h, Bo Bo Bo, 1500Vss, 6x400 kw, asynchronní, [2] (mddm.bmp)

20 2. Uspořádání trakčních vozidel Obr. 7 Hlavové vozidlo S-Bahn Zürich, se zavazadlovým oddílem, Re4/4 - ř.450, výr. SIG, ABB, hmotnost 74t, max. rychlost 130km/h, Bo Bo, 15 kv, 162/3Hz, 4x750 kw, asynchronní motory, GTO měniče, [3] (E3.bmp) výška podlahy v místě nástupu je přizpůsobena výšce nástupišť, která jsou na příslušných tratích zpravidla jednotně vybudována,. vysoká hmotnost souprav (zvláště v patrovém provedení) a dynamika jízdy vyžaduje velmi značné výkony v jízdě i brzdění a z adhezních důvodů také velký podíl hnaných náprav; nápravové zatížení se pohybuje blízko maximálního, vozidla musí vyhovovat všem železničním předpisům co do rozměrů, pevnosti, napájení, troleje atd., elektrická výzbroj může být uložena pod podlahou ev. částečně pod střechou; v případě patrových jednotek je nutno ji umístit ve strojovnách, které zmenšují prostor pro cestující, řízení vozidla, provozu jako celku a jeho zabezpečení je obdobné jako pro ostatní vlaky na daném úseku (trati mohou být navíc vybaveny pro náročnější automatizaci řízení) VOZIDLA PRO REGIONÁLNÍ DOPRAVU Vznikla na železnicích s pokročilou elektrifikací jako obdoba motorových vozů se spalovacími motory (Obr. 8) pro osobní dopravu na málo zatížených tratích. Tvoří přechod mezi předměstskými jednotkami a tramvajemi resp. autobusy ("Schienenbus"). Hlavními znaky jsou minimální hmotnost a co nejlehčí stavba, odpovídající provedení nejlehčích ještě přípustných železničních vozidel, nízká podlaha pro usnadnění nástupu na zastávkách vedlejších tratích bez vybudovaných nástupišť,

9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů

9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů Výkonový polovodičový měnič Konstrukce polovodičových měničů Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace Výkonový polovodičový měnič. Přehled norem pro rozvaděče a polovodičové měniče.. Výběr z výkonových

Více

ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. TYPOVÝ NÁČRT

ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. TYPOVÝ NÁČRT ELEKTRICKÁ TŘÍSYSTÉMOVÁ LOKOMOTIVA ŘADA 380 ČD, TYP ŠKODA 109 E TYPOVÝ NÁČRT ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ PARAMETRY Určení interoperabilní lokomotiva pro osobní i nákladní dopravu Výrobce ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o.

Více

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy Přednáška č. 9 ŽELEZNICE 1. Dráhy Dráhy definuje zákon o drahách (č. 266/1994). Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti

Více

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Strana: 1 /8 Výtisk č.:.../... ZKV s.r.o. Zkušebna kolejových vozidel a strojů Wolkerova 2766, 272 01 Kladno ZPRÁVA č. : Z11-065-12 Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Vypracoval:

Více

Moderní trakční pohony Ladislav Sobotka

Moderní trakční pohony Ladislav Sobotka Moderní trakční pohony Ladislav Sobotka ŠKODA ELECTRIC a.s. Trakční pohon pro 100% nízkopodlažní tramvaje ŠKODA Modulární konstrukce 100% nízká podlaha Plně otočné podvozky Individuální pohon každého kola

Více

ČKD VAGONKA, a.s. člen skupiny Transportation ŠKODA HOLDING a.s.

ČKD VAGONKA, a.s. člen skupiny Transportation ŠKODA HOLDING a.s. ČKD VAGONKA, a.s. člen skupiny Transportation ŠKODA HOLDING a.s. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. VOZIDLA PRO PŘÍMĚSTSKOU A REGIONÁLNÍ OSOBNÍ

Více

KOLEJOVÁ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA

KOLEJOVÁ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA KOLEJOVÁ ŽELEZNIČNÍ VOZIDLA DRUHY KOLEJOVÝCH VOZIDEL Hnací vozidla - jsou schopna vyvinout tažnou sílu Přípojná vozidla - nejsou schopna vyvinout tažnou sílu DRUHY HNACÍCH VOZIDEL Lokomotivy - pouze strojní

Více

i β i α ERP struktury s asynchronními motory

i β i α ERP struktury s asynchronními motory 1. Regulace otáček asynchronního motoru - vektorové řízení Oproti skalárnímu řízení zabezpečuje vektorové řízení vysokou přesnost a dynamiku veličin v ustálených i přechodných stavech. Jeho princip vychází

Více

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE 5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.

Více

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny Název projektu: Věda pro život, život pro vědu Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 V

Více

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ. přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ. přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem Uspořádání převodového ústrojí se řídí podle základní konstrukční koncepce automobilu. Ve většině

Více

Vznik typu. Petr Sýkora pro X14EPT 2

Vznik typu. Petr Sýkora pro X14EPT 2 Tramvaje: T3R.PLF Vznik typu Tramvají typu T3 bylo vyrobeno přes 14000 většina z nich dnes dosluhuje v zemích bývalé RVHP Převážně tuzemské podniky nabízejí jejich provozovatelům know-how a komponenty

Více

Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C

Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C 26. března 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná

Více

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí Synchronní stroje Synchronní stroje n 1 Φ f n 1 Φ f I f I f I f tlumicí (rozběhové) vinutí Stator: jako u asynchronního stroje ( 3 fáz vinutí, vytvářející kruhové pole ) n 1 = 60.f 1 / p Rotor: I f ss.

Více

Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli.

Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli. Synchronní stroje Rozvoj synchronních strojů byl dán zavedením střídavé soustavy. V počátku se používaly zejména synchronní generátory (alternátory), které slouží pro výrobu trojfázového střídavého proudu.

Více

Vybrané technické parametry a požadovaná nabídková dokumentace

Vybrané technické parametry a požadovaná nabídková dokumentace Vybrané technické parametry a požadovaná nabídková dokumentace Zadávací podmínky - příloha strana 1/6 17.7.2013 Dokument č. 1 Tabulka vybraných technických parametrů vozidla Č.p. Požadované informace týkající

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 2.1 OBECNÉ ZÁKLADY EL. POHONŮ 2. ELEKTRICKÉ POHONY Pod pojmem elektrický pohon rozumíme soubor elektromechanických vazeb a vztahů mezi elektromechanickou

Více

1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy.

1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy. 1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy. ÚČEL ŘÍZENÍ natočením kol do rejdu udržovat nebo měnit směr jízdy, umožnit rozdílný úhel rejdu rejdových kol při

Více

Analýza vodicích vlastností dieselelektrické lokomotivy s novým podvozkem CZ LOKO pomocí simulačních výpočtů

Analýza vodicích vlastností dieselelektrické lokomotivy s novým podvozkem CZ LOKO pomocí simulačních výpočtů Jaromír Zelenka 1 Analýza vodicích vlastností dieselelektrické lokomotivy s novým podvozkem CZ LOKO pomocí simulačních výpočtů Klíčová slova: dvounápravový podvozek dieselelektrické lokomotivy, simulační

Více

ZKUŠEBNÍ TEST MVTV 2 technické části zkoušky způsobilosti k řízení speciálních hnacích vozidel

ZKUŠEBNÍ TEST MVTV 2 technické části zkoušky způsobilosti k řízení speciálních hnacích vozidel ZKUŠEBNÍ TEST MVTV 2 technické části zkoušky způsobilosti k řízení speciálních hnacích vozidel 1. Montážní vůz MVTV 2 má pojezd v provedení a) dvojkolí jsou vedena v rámu vozidla s vůlí v příčném směru,

Více

14. JEŘÁBY 14. CRANES

14. JEŘÁBY 14. CRANES 14. JEŘÁBY 14. CRANES slouží k svislé a vodorovné přepravě břemen a jejich držení v požadované výšce Hlavní parametry jeřábů: 1. jmenovitá nosnost největší hmotnost dovoleného břemene (zkušební břemeno

Více

Barevný nákres lokomotivy

Barevný nákres lokomotivy Lokomotiva řady 799 Barevný nákres lokomotivy Technický nákres Popis lokomotivy Mechanická část Lokomotiva je koncipována jako kapotová, se dvěma sníženými a zúženými představky a centrální věžovou kabinou

Více

Nové lokomotivy CZ LOKO

Nové lokomotivy CZ LOKO Nové trendy v oblasti infrastruktury a kolejových vozidel Ing. Jiří Štěpánek CZ LOKO, a.s. CZ LOKO, a.s. Ing. Jiří Štěpánek Semanínská 580 +420 602 234 778 560 02 Česká Třebová jiri.stepanek@czloko.cz

Více

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů Určeno pro studenty komb. formy FMMI předmětu 452702 / 04 Elektrotechnika Zpracoval: Jan Dudek únor 2007 Elektrický pohon Definice (dle ČSN 34

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Název zpracovaného celku: Řízení automobilu. 2.natočit kola tak,aby každé z nich opisovalo daný poloměr zatáčení-nejsou natočena stejně

Název zpracovaného celku: Řízení automobilu. 2.natočit kola tak,aby každé z nich opisovalo daný poloměr zatáčení-nejsou natočena stejně Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla druhý NĚMEC V. 14.9.2012 Název zpracovaného celku: Řízení automobilu Řízení je nedílnou součástí automobilu a musí zajistit: 1.natočení kol do rejdu změna

Více

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků Elektroenergetika 1 Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační

Více

Skalární řízení asynchronních motorů

Skalární řízení asynchronních motorů Vlastnosti pohonů s rekvenčním řízením asynchronních motorů Frekvenčním řízením střídavých motorů lze v současné době docílit téměř vlastností stejnosměrných regulačních pohonů a lze očekávat ještě další

Více

Soutěžní přehlídka soutěžních prací FST Optimalizace pojezdu lokomotivy pro zvýšení rychlosti. Martin Gregor

Soutěžní přehlídka soutěžních prací FST Optimalizace pojezdu lokomotivy pro zvýšení rychlosti. Martin Gregor Soutěžní přehlídka soutěžních prací FST 2008 Optimalizace pojezdu lokomotivy pro zvýšení rychlosti Martin Gregor Abstrakt Cílem této práce zadané firmou Škoda Transportation je návrh pojezdu univerzální

Více

Nápravy: - nesou tíhu vozidla a přenáší ji na kola - přenáší hnací, brzdné a suvné síly mezi rámem a koly

Nápravy: - nesou tíhu vozidla a přenáší ji na kola - přenáší hnací, brzdné a suvné síly mezi rámem a koly Nápravy: Účel: - nesou tíhu vozidla a přenáší ji na kola - přenáší hnací, brzdné a suvné síly mezi rámem a koly Umístění: - jsou umístěny pod rámem úplně (tuhé nápravy), nebo částečně (ostatní druhy náprav)

Více

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu 9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad

Více

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip

1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip 1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR...1 2.1 Princip...1 2.2 Běžný komutátorový stroj buzený magnety...3 2.3 Komutátorový stroj cize buzený...3 2.4 Motor se sériovým buzením...3 2.5 Derivační elektromotor...3

Více

Název: Autor: Číslo: Květen 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Název: Autor: Číslo: Květen 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Ostatní speciální motory Napájení soustavy

Více

Stejnosměrné stroje Konstrukce

Stejnosměrné stroje Konstrukce Stejnosměrné stroje Konstrukce 1. Stator část stroje, která se neotáčí, pevně spojená s kostrou může být z plného materiálu nebo složen z plechů (v případě napájení např. usměrněným napětím) na statoru

Více

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární

Více

Elektromobil s bateriemi Li-pol

Elektromobil s bateriemi Li-pol Technická fakulta ČZU Praha Autor: Pavel Florián Semestr: letní 2008 Elektromobil s bateriemi Li-pol Popis - a) napájecí část (jednotka) - b) konstrukce elektromobilu - c) pohonná jednotka a) Tento elektromobil

Více

2.6. Vedení pro střídavý proud

2.6. Vedení pro střídavý proud 2.6. Vedení pro střídavý proud Při výpočtu krátkých vedení počítáme většinou buď jen s činným odporem vedení (nn) nebo u vn s činným a induktivním odporem. 2.6.1. Krátká jednofázová vedení nn U krátkých

Více

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky) Spoje pery a klíny Charakteristika (konstrukční znaky) Jednoduše rozebíratelná spojení pomocí per, příp. klínů hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) vložených do podélných vybrání nebo

Více

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a

Více

INSPIRED BY MOVE. The New Evolution Series Products 100% NÍZKOPODLAŽNÍ TRAMVAJE S OTOČNÝMI PODVOZKY. www.skoda.cz 14001 : 2004

INSPIRED BY MOVE. The New Evolution Series Products 100% NÍZKOPODLAŽNÍ TRAMVAJE S OTOČNÝMI PODVOZKY. www.skoda.cz 14001 : 2004 INSPIRED BY MOVE The New Evolution Series Products 100% NÍZKOPODLAŽNÍ TRAMVAJE S OTOČNÝMI PODVOZKY EN 14001 : 2004 ISO www.skoda.cz 100 % NÍZKOPODLAŽNÍ TRAMVAJE S OTOČNÝMI PODVOZKY TRANSPORTATION 100%

Více

OVĚŘOVACÍ TEST l ZÁKLADNÍ

OVĚŘOVACÍ TEST l ZÁKLADNÍ OVĚŘOVACÍ TEST l ZÁKLADNÍ 1. Speciálním vozidlem se rozumí drážní vozidlo (vyhláška č. 173/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů) pro údržbu a opravy trolejového vedení, vybavené vlastním pohonem a speciálním

Více

Název zpracovaného celku: Rozvodovky

Název zpracovaného celku: Rozvodovky Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Název zpracovaného celku: Rozvodovky Rozvodovka je u koncepce s předním a zadním pohonem součástí převodovky.u klasické koncepce

Více

POHON TRAKČNÍHO VOZIDLA SE SNÍŽENÝM VSTUPEM PRO VOZIDLA ZÁVISLÉ A NEZÁVISLÉ TRAKCE

POHON TRAKČNÍHO VOZIDLA SE SNÍŽENÝM VSTUPEM PRO VOZIDLA ZÁVISLÉ A NEZÁVISLÉ TRAKCE SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA STUDENTSKÝCH PRACÍ FST 2007 POHON TRAKČNÍHO VOZIDLA SE SNÍŽENÝM VSTUPEM PRO VOZIDLA ZÁVISLÉ A NEZÁVISLÉ TRAKCE ABSTRAKT Jan Musil Cílem této práce je navrhnout pohon pro regionální vozidlo

Více

Dopravní technika technologie

Dopravní technika technologie Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika pohybu vozidel pro obor Dopravní technika technologie AR 2012/2013 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto

Více

Kontrola technického ho stavu brzd. stavu brzd

Kontrola technického ho stavu brzd. stavu brzd Kontrola technického ho stavu brzd Kontrola technického ho stavu brzd Dynamická kontrola brzd Základní zákon - Zákon č. 56/001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v platném znění

Více

Pohony šicích strojů

Pohony šicích strojů Pohony šicích strojů Obrázek 1:Motor šicího stroje Charakteristika Podle druhu použitého pohonu lze rozdělit šicí stroje na stroje a pohonem: ručním, nožním, elektrickým pohonem. Motor šicího stroje se

Více

Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky.

Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky. Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat452 PEZ I Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE Obecně Asynchronní stroj (AS)

Více

1 BRZDY A BRZDNÁ ZAŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ

1 BRZDY A BRZDNÁ ZAŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ 1 BRZDY A BRZDNÁ ZAŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ Brzdná zařízení automobilů je možno rozdělit na : Brzdové soustavy mají rozhodující vliv na bezpečnost jízdy automobilu. Zpomalovací soustavy ústrojí, sloužící ke zmírňování

Více

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti Stejnosměrné generátory dynama 1. Princip činnosti stator dynama vytváří budící magnetické pole v tomto poli se otáčí vinutí rotoru s jedním závitem v závitech rotoru se indukuje napětí změnou velikosti

Více

X14POH Elektrické POHony. K13114 Elektrických pohonů a trakce. elektrický pohon. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika. spotřeba el.

X14POH Elektrické POHony. K13114 Elektrických pohonů a trakce. elektrický pohon. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika. spotřeba el. Předmět: Katedra: X14POH Elektrické POHony K13114 Elektrických pohonů a trakce Přednášející: Prof. Jiří PAVELKA, DrSc. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika podíl K13114 na výuce technická zařízení elektráren

Více

Synchronní stroje 1FC4

Synchronní stroje 1FC4 Synchronní stroje 1FC4 Typové označování generátorů 1F. 4... -..... -. Točivý elektrický stroj 1 Synchronní stroj F Základní provedení C Provedení s vodním chladičem J Osová výška 560 mm 56 630 mm 63 710

Více

Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C

Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C 26. března 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná

Více

Převodovky s ozubenými koly -manuální -1

Převodovky s ozubenými koly -manuální -1 Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla druhý NĚMEC V. 26.5.2013 Název zpracovaného celku: Převodovky s ozubenými koly -manuální -1 Převodovky jsou měniče velikosti točivého momentu a mají za

Více

Bezpečnostní kluzné a rozběhové lamelové spojky

Bezpečnostní kluzné a rozběhové lamelové spojky Funkce Vlastnosti, oblast použití Pokyny pro konstrukci a montáž Příklady montáže Strana 3b.03.00 3b.03.00 3b.03.00 3b.06.00 Technické údaje výrobků Kluzné lamelové spojky s tělesem s nábojem Konstrukční

Více

ÚVOD. Obr.2-1: Srovnání světové produkce elektromotorů v letech 1996 a 2001

ÚVOD. Obr.2-1: Srovnání světové produkce elektromotorů v letech 1996 a 2001 2 ÚVOD Elektrické pohony mají jakožto řízené elektromechanické měniče energie velký význam ve většině technologických a výrobních procesů. Tyto systémy se používají zejména v oblastech jako jsou: obráběcí

Více

1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem

1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem 1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem Topologicky můžeme pohonný systém s asynchronním motorem, který je napájen z napěťového střídače, rozdělit podle funkce a účelu do následujících částí:

Více

Střídavé měniče. Přednášky výkonová elektronika

Střídavé měniče. Přednášky výkonová elektronika Přednášky výkonová elektronika Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Vstupní a výstupní proud střídavý Rozdělení střídavých měničů f vst

Více

Úvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru:

Úvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru: Indukční stroje 1 konstrukce Úvod Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste (postupná náhrada stejnosměrných strojů). Rozdělení podle toku

Více

Motorový vůz řady 831

Motorový vůz řady 831 Motorový vůz řady 831 Technický nákres Technické údaje Typ spalovacího motoru Vrtání Zdvih Trvalý výkon SM Zásoba paliva Olejové hospodářství Vodní hospodářství 6 S 150 PV 2A (má opačné číslování válců!)

Více

KATALOGOVÝ LIST. VENTILÁTORY AXIÁLNÍ PŘETLAKOVÉ APMB 1600 a 2400 pro mikrochladiče

KATALOGOVÝ LIST. VENTILÁTORY AXIÁLNÍ PŘETLAKOVÉ APMB 1600 a 2400 pro mikrochladiče KATALOGOVÝ LIST VENTILÁTORY AXIÁLNÍ PŘETLAKOVÉ APMB 1600 a 2400 pro mikrochladiče KM 12 2521 Vydání: 12/10 Strana: 1 Stran: 6 Ventilátory axiální přetlakové APMB 1600 a 2400 pro mikrochladiče (dále jen

Více

Učební texty Diagnostika snímače 4.

Učební texty Diagnostika snímače 4. Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Praxe Fleišman Luděk 9.12.2012 Potenciometrický snímač pedálu akcelerace Název zpracovaného celku: Učební texty Diagnostika snímače 4. U běžného řízení motoru zadává řidič

Více

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS SYNCHRONNÍ STROJE Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS Obsah Význam a použití 1. Konstrukce synchronních strojů 2. Princip činnosti synchronního generátoru 3. Paralelní chod synchronního

Více

Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny

Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny HŘÍDELE A OSY Hřídele jsou obvykle válcové strojní součásti umožňující a přenášející rotační pohyb. Rozdělujeme je podle: 1) typu namáhání

Více

kolejová hnací vozidla energetika projekce a inženýring Kolejové tahače KT

kolejová hnací vozidla energetika projekce a inženýring Kolejové tahače KT kolejová hnací vozidla energetika projekce a inženýring Kolejové tahače KT 10/2008 Kolejové tahače KT Kolejové tahače KT Jsou to speciální hnací kolejová vozidla (průmyslové lokomotivy) pro lehký posun

Více

Terénní užitkové vozidlo

Terénní užitkové vozidlo Terénní užitkové vozidlo Společník pro práci a volný čas Mechron Je jedno, zda chcete pracovat na farmě nebo v lese, Kioti Mechron 4 4 se hodí pro všechny práce. Se čtyřmi nezávisle zavěšenými koly zadní

Více

MECHANICKÉ PŘEVODOVKY S KONSTANTNÍM PŘEVODOVÝM POMĚREM

MECHANICKÉ PŘEVODOVKY S KONSTANTNÍM PŘEVODOVÝM POMĚREM MECHANICKÉ PŘEVODOVKY S KONSTANTNÍM PŘEVODOVÝM POMĚREM Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická

Více

1. Spouštění asynchronních motorů

1. Spouštění asynchronních motorů 1. Spouštění asynchronních motorů při spouštěni asynchronního motoru je záběrový proud až 7 krát vyšší než hodnota nominálního proudu tím vznikají v síti velké proudové rázy při poměrně malém záběrovém

Více

Účinky měničů na elektrickou síť

Účinky měničů na elektrickou síť Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN

Více

Proč funguje Clemův motor

Proč funguje Clemův motor - 1 - Proč funguje Clemův motor Princip - výpočet - konstrukce (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2004 Tento článek si klade za cíl odhalit podstatu funkce Clemova motoru, provést základní výpočty a navrhnout

Více

AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno

AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, 612 00 Brno Popis Prototyp automatického kotle o výkonu 100 kw

Více

ELEKTRICKÉ MOTOROVÉ JEDNOTKY ŘADY 470. Motorový vůz řady 470

ELEKTRICKÉ MOTOROVÉ JEDNOTKY ŘADY 470. Motorový vůz řady 470 ELEKTRICKÉ MOTOROVÉ JEDNOTKY ŘADY 470 V letech 1986 1991 byly pro potřeby ČSD vyvinuty a postaveny dvě prototypové elektrické jednotky řady 470. Jednotka, složená z elektrických vozů řady 470 a nemotorových

Více

Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren

Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren Václav Sládeček VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektroniky, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba Abstract: Příspěvek se zabývá možnostmi využití

Více

Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti

Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL 31. 1. 2014 Název zpracovaného celku: Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti 10. SYNCHRONNÍ STROJE Synchronní

Více

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation 19.06.2013 Jednopodlažní soupravy RegioPanter výroba, zkoušky a provoz SKUPINA ŠKODA TRANSPORTATION TRANSPORTATION GROUP ŠKODA TRANSPORTATION a.s. ŠKODA

Více

FYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování)

FYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování) FYZIKA II Petr Praus 10. Přednáška Elektromagnetické kmity a střídavé proudy (pokračování) Osnova přednášky činitel jakosti, vektorové diagramy v komplexní rovině Sériový RLC obvod - fázový posuv, rezonance

Více

9. Harmonické proudy pulzních usměrňovačů

9. Harmonické proudy pulzních usměrňovačů Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

TEREX výrobce stavebních strojů s nejrychlejším růstem

TEREX výrobce stavebních strojů s nejrychlejším růstem TEREX výrobce stavebních strojů s nejrychlejším růstem TEREX je jedna z nejvlivnějších firem v průmyslu stavebních strojů s vedoucím postavením na trhu s výrobky a ochrannými značkami. Téměř pro každý

Více

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ 7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní

Více

Ele 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor

Ele 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 19. 12. 2013 Ele 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor

Více

Schéma stroje (automobilu) M #1

Schéma stroje (automobilu) M #1 zapis_casti_stroju_hridele08/2012 STR Ba 1 z 6 Části strojů Schéma stroje (automobilu) M #1 zdroj pohybu - elektrický nebo spalovací H #2 válcové části pro přenos otáčivého pohybu S #3 spojují, příp. rozpojují

Více

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme.

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. JEDNOPODLAŽNÍ REGIONÁLNÍ SOUPRAVY PRO ČESKÉ DRÁHY ŘEŠENÍ

Více

Název zpracovaného celku: Nápravy automobilů

Název zpracovaného celku: Nápravy automobilů Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla druhý NĚMEC V. 25.9.2012 Název zpracovaného celku: Nápravy automobilů Náprava vozidla je část automobilu, jehož prostřednictvím jsou dvě protější vozidlová

Více

Projection, completation and realisation. MHH Horizontální odstředivá kondenzátní článková čerpadla

Projection, completation and realisation. MHH Horizontální odstředivá kondenzátní článková čerpadla Projection, completation and realisation Horizontální odstředivá kondenzátní článková čerpadla Horizontální kondenzátní čerpadla řady Čerpadla jsou určena k čerpání čistých kondenzátů a horké čisté vody

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou

Více

Mezinápravová spojka Haldex 4. generace zajišťuje pohon všech kol u nového modelu Superb 4x4 (od KT 36/08) a u modelu Octavia Combi 4x4

Mezinápravová spojka Haldex 4. generace zajišťuje pohon všech kol u nového modelu Superb 4x4 (od KT 36/08) a u modelu Octavia Combi 4x4 EZINÁPRAVOVÁ SPOJKA HALDEX 4. GENERACE ezinápravová spojka Haldex 4. generace ezinápravová spojka Haldex 4. generace zajišťuje pohon všech kol u nového modelu Superb 4x4 (od KT 36/08) a u modelu Octavia

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2012 1.1.2 HLAVNÍ ČÁSTI ELEKTRICKÝCH STROJŮ 1. ELEKTRICKÉ STROJE Elektrický stroj je definován jako elektrické zařízení, které využívá ke své činnosti elektromagnetickou

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Silniční vozidla

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Silniční vozidla ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Silniční vozidla 1. Celková charakteristika pístových motorů 2. Přeplňované, různopalivové motory 3. Mechanika pohybu motorových vozidel 4. Vstřikovací systémy

Více

1 ÚVOD 14 2 KDEZAČÍT SE SPOLEHLIVOSTÍASYNCHRONNÍCH ELEKTROMOTORŮ 16 3 BEZDEMONTÁŽNÍ TECHNICKÁDIAGNOSTIKA 17

1 ÚVOD 14 2 KDEZAČÍT SE SPOLEHLIVOSTÍASYNCHRONNÍCH ELEKTROMOTORŮ 16 3 BEZDEMONTÁŽNÍ TECHNICKÁDIAGNOSTIKA 17 Obsah 1 ÚVOD 14 2 KDEZAČÍT SE SPOLEHLIVOSTÍASYNCHRONNÍCH ELEKTROMOTORŮ 16 3 BEZDEMONTÁŽNÍ TECHNICKÁDIAGNOSTIKA 17 3.1 MOŽNOSTI POSUZOVÁNÍ TECHNICKÉHO STAVU ASYNCHRONNÍCH ELEKTROMOTORŮ 23 3.2 ZAČLENĚNÍ

Více

SYNCHRONNÍ MOTOR. Konstrukce

SYNCHRONNÍ MOTOR. Konstrukce SYNCHRONNÍ MOTOR Konstrukce A. stator synchronního motoru má stejnou konstrukci jako stator asynchronního motoru na svazku statorových plechů je uloženo trojfázové vinutí, potřebné k vytvoření točivého

Více

NÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE

NÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE METRO NÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE Soupravy metra ze Škody Transportation zajišťují flexibilní a efektivní řešení dopravy

Více

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Ústav železničních konstrukcí a staveb 1 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Otto Plášek Bezstyková kolej na mostech 2 Obsah Vysvětlení rozdílů mezi předpisem SŽDC S3 a ČSN EN 1991-2 Teoretický základ interakce

Více

INSPIRED BY MOVE. The New Evolution Series Products LOKOMOTIVY. www.skoda.cz 14001 : 2004

INSPIRED BY MOVE. The New Evolution Series Products LOKOMOTIVY. www.skoda.cz 14001 : 2004 INSPIRED BY MOVE The New Evolution Series Products LOKOMOTIVY EN 14001 : 2004 ISO LOKOMOTIVY ŠKODA Jsou lokomotivy moderní konstrukce, které jsou v univerzálním a nákladním provedení schopné zajistit provoz

Více

Konstrukce a technická data traktorů Zetor

Konstrukce a technická data traktorů Zetor 2. kapitola Konstrukce a technická data traktorů Zetor Konstrukční charakteristika traktoru Zetor 15 Traktor Zetor 15 se vyráběl ve Zbrojovce Brno v letech 1948 1949 a stal se tak v pořadí druhým sériově

Více

Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba.

Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba. Elektrická trakce Použitím elektrické energie pro pohon kol vozidel vzniká druh dopravy nazvaný elektrická vozba. Způsob pohonu hnacích kol elektromotorem má odborný název elektrická trakce a elektromotor

Více

Elektromechanický oscilátor

Elektromechanický oscilátor - 1 - Elektromechanický oscilátor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku si ukážeme jeden ze způsobů, jak využít silové účinky cívky s feromagnetickým jádrem v rezonanci. I člověk, který neoplývá technickou

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR SCHÉMA ZAPOJENÍ 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR PRINCIP ČINNOSTI Po připojení zdroje stejnosměrného napětí na svorky motoru začne procházet

Více