STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE ZPRACOVATEL: Odbor regionálního rozvoje Městský úřad Hustopeče DUBEN 8

2 OBSAH OBSAH... ÚVOD... STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE...7 ANALYTICKÁ ČÁST...8. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA...8 Pozice města v rámci JMK...9 Spolupráce s dalšími subjekty.... OBYVATELSTVO A SÍDLA... Obyvatelstvo... Sídlo...6 Rozvojové projekty města...9. TRH PRÁCE... Zaměstnanost... Nezaměstnanost...6. HOSPODÁŘSTVÍ... Struktura hospodářství... Zemědělství... Průmysl...6 Tab. : Struktura podniků právní formy a podnikatelské aktivity ()...7 Vztahy obcí a podnikatelů SLUŽBY A OBČANSKÁ VYBAVENOST...8 Komerční služby...8 Rozvojové projekty města... Veřejné služby... Rozvojové projekty města... Rozvojové projekty města...7 Rozvojové projekty města DOPRAVA...5 Silniční doprava...56 Železniční doprava...56 Sčítání dopravy...57 Dopravní obslužnost...58 Rozvojové projekty města TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ...6 Technická infrastruktura...6 Rozvojové projekty města...6 Územní plánování...6 Rozvojové projekty města...6 Složky přírodního prostředí...65 Ochrana přírody a krajiny...69 Rozvojové projekty města CESTOVNÍ RUCH...7 Rekreačně turistické funkce mikroregionu...75 Turistická infrastruktura...76 Organizace a marketing CR...77 Rozvojové projekty města PROBLÉMOVÁ ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ...79 Základní údaje o průzkumu (metodologie)...8

3 Struktura dotázaného vzorku...8 VYHODNOCENÍ ANKETNÍCH OTÁZEK...8 Úvodní otázka...8 Nejcennější oblasti ve městě...86 Sport...86 Péče o děti a vzdělávání...87 Kulturní a společenské dění ve městě...88 Životní prostředí...88 Doprava...89 Bydlení...9 Oblast zdravotní a sociální péče...9 Služby města...9 Občané a informovanost...9 Zdroje informací...9 Přednosti města...95 Nedostatky města...96 Strategický plán...99 ZÁVĚR... ROZHODNUTÍ... A. VIZE, CÍLE A SMĚRY ROZVOJE...

4 ÚVOD Město Hustopeče možno považovat za dynamicky se rozvíjející sídlo. Je významným prvkem ve struktuře sídel České republiky. Orgány města se rozhodly, v souvislosti s pociťovanou potřebou dalšího rozvoje, stanovit dlouhodobé cíle a pravidla, která budou respektovat ideu udržitelného rozvoje. Nástrojem stanovení a připravenosti jsou zpracované strategické rozvojové dokumenty. Ty jsou vhodné i potřebné rovněž v souvislosti s novým programovým obdobím Evropské Unie na léta 7. To nabízí subjektům v České republice přístup k čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů na podporu rozvojových projektů a aktivit. (dále jen SPRMH) navazuje na strategické dokumenty vyšších územních celků - v roce 5 aktualizována Strategie rozvoje České republiky, v roce 6 dokončen Národní rozvojový plán ČR, v roce 6 aktualizována Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. SPRMH je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup města k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje jako celku a jeho funkčních částí a specifikuje důležitá opatření, která mohou vést k naplnění vytyčených cílů. SPRMH reaguje na základní principy Evropské Unie. Jedním z důležitých principů je princip programování, jenž vyjadřuje soustředění pozornosti zainteresovaných subjektů v zájmovém území na dosažení střednědobých až dlouhodobých cílů, stanovených ve strategii rozvoje území. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosažení, formulovanými v programovém dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace. V souladu s tímto postojem by se vytvářený SPRMH měl stát dokumentem, kolem kterého se soustředí rozhodující subjekty města s cílem podpořit rozvoj svého území. Právě spolupráce a soustředěné úsilí partnerů ze státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, nestátních organizací či občanských a zájmových sdružení, a také důsledný monitoring vývojových tendencí a změn, jsou nezbytným předpokladem pro další rozvoj území. SPRMH vychází z analýzy vývoje a stavu jednotlivých stránek hospodářského a sociálního rozvoje města a jeho funkčních součástí, rozvíjí tyto poznatky o nové, obsažené v doposud zpracovaných koncepčních dokumentech celostátního, krajského významu, shrnuje a vyhodnocuje zjištěné skutečnosti. Syntetické zhodnocení provedených analýz představuje problémová analýza a tzv. SWOT analýza. Definování hlavních problémů území a rozbor silných stránek, slabých stránek, možností a ohrožení daného území vytváří východisko pro stanovení a formulaci rozvojových cílů a záměrů. Základem návrhové části SPRMH je vize, charakterizující stav území, kterého bude dosaženo naplněním vytyčených cílů. Relativně obecně formulované cíle jsou blíže specifikovány v prioritách, opatřeních a aktivitách. Formuluje základní vizi rozvoje a globální cíle pro jednotlivé prioritní osy rozvoje, které věcně konkretizuje ve struktuře strategických cílů rozvoje a opatření k jejich naplňování. Důležitou součástí je nástin finančního rámce, jehož účelem je poskytnout představu o disponibilních zdrojích a o možných trendech vývoje ve finanční oblasti. K nim jsou jako konkrétní příklady přiřazeny doposud identifikované rozvojové záměry či připravované projekty. Zatímco v návrhové části budou specifikovány oblasti rozvoje v různé úrovni obecnosti (od vize, cílů a směrů rozvoje přes opatření a aktivity), konkrétní projekty a činnosti, jež je nutné řešit v krátkodobém horizontu, budou předmětem akčního plánu. Tato hierarchizace byla

5 zvolena záměrně z důvodu různé potřeby aktualizace jednotlivých částí. Zatímco návrhová část je zformulována na dlouhé období, plán je třeba aktualizovat v krátkém intervalu. Závěrečná část SPRMH finanční rámec pohlíží na navrhované projekty z hlediska finanční reálnosti a naznačuje možnosti financování realizace rozvojových aktivit. Vybrané projektové záměry města, u nichž byl identifikován nositel, cíl projektu, základní finanční rámec, možné způsoby financování a další potřebné informace, byly rozpracovány do podoby projektových fiší. Jedná se o standardizovaný formulář sloužící ke vstupnímu popisu projektu při předkládání žádostí o finanční podporu. Kroky potřebné pro realizaci aktivit vytyčených v SPRMH jsou vázány především na iniciativu představitelů veřejné správy v území. Za účinné spolupráce zainteresovaných subjektů (podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace, občanské iniciativy, zástupci státních institucí a orgánů a dalších institucí) je potřebné začít vytvořený SPRMH postupně realizovat. Je rovněž žádoucí návrhovou část a zejména akční plán pravidelně aktualizovat, především z hlediska zařazování nově připravených projektů. SPRMH tedy nemá být dokumentem statickým, neměnným, ale naopak otevřeným, přístupným pro nové podněty, okolnosti a podmínky, umožňujícím průběžně reagovat na měnící se situaci v území a na aktuální problémy či potřeby dalšího rozvoje. Při zpracování SPRMH byly především využity a zakomponovány s autorským souhlasem dvě studie, a to: - Regionálně geografická studie Židlochovicka a Hustopečska, diplomová práce Bc. Lukáše Nevěděla (6) Strategie rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, zpracovaná firmou GAREP (7) SPRM byl vytvářen odborem regionálního rozvoje Městského úřadu Hustopeče. Pro zpracování byly přizvány poradní komise Rady města. Analytické části se účastnilo aktivně ze 5 členů komisí formou zpracování tématických SWOT analýz. Dále byla zpracována SWOT analýza k posouzení současného stavu vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. Jejím cílem bylo identifikovat, popsat a navrhnout vymezení oblasti s oslabenou funkcí některého ze tří základních pilířů udržitelného rozvoje a vyhodnotit vzájemné vazby mezi nimi. Č. HLAVNÍ TÉMATICKÝ OKRUH DÍLČÍ TÉMA Environmentální pilíř udržitelného rozvoje Horninové prostředí Vodní režim Hygiena životního prostředí Příroda a krajina 5 Zemědělská půda a PUPFL Geomorfologie, geologické a hydrogeologické poměry Nerostné suroviny Povrchové vody Podzemní vody Ovzduší Hluková zátěž Odpady Biodiverzita a ekosystémy Krajina ZPF PUPFL a lesní porosty Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje 5

6 6 Veřejná infrastruktura - doprava 7 Hospodářské podmínky 8 Rekreace a cestovní ruch Silniční doprava Železniční doprava Letecká doprava Vodní doprava Kombinovaná - logistika Cyklistická doprava Pracovní příležitosti, vyjížďka a dojížďka za prací Ekonomická aktivita dle odvětví Podnikatelská aktivita Rozvojové plochy nadmístního významu Rekreační oblasti a střediska cestovního ruchu Hlavní atraktivity cestovního ruchu Sociální pilíř udržitelného rozvoje 9 Sociodemografické podmínky Hodnoty území Veřejná technická infrastruktura energetika a spoje Veřejná technická infrastruktura vodohospo-dářská Občanská vybavenost Obyvatelstvo a osídlení Bydlení Urbanistické, architektonické a ostatní civilizační hodnoty Přírodní (environmentální) hodnoty Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem Spoje Zásobování pitnou vodou Odvádění a zneškodňování odpadních vod Pořizovatel zajistil rovněž možnost účasti občanů města formou anketního dotazníku, který byl distribuován domácnostem ve městě v počtu.5 ks přímo v papírové podobě i nepřímo prostřednictvím internetových stránek města. Součástí dotazníkového šetření byla i informační kampaň v Hustopečských listech a hustopečské kabelové televizi. Na dotazníkové šetření reagovalo 5 občanů z necelých 6 tisíc s trvalým pobytem ve městě. Výstupy dotazníkového šetření jsou součástí problémové analýzy. 6

7 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE Identifikace využitelných informací a vyhodnocení realizace aktivit navrhovaných v SPRMH Záměr pořídit dokument SPRMH byl ovlivněn dvěma základními faktory. Prvním z těchto faktorů jsou poznatky z období, kdy byla při společném rozhodování o otázkách rozvoje území využívána pouze urbanistická koncepce Územního plánu sídelního útvaru Hustopeče z roku 995 (dále jen ÚPN SÚ). Tato splňovala požadavky dané v té době, a to pouze z hlediska prostorového využití a rozvoje území. Komplexní požadavky a předpokládané trendy rozvoje pojímá jako základní vstupy, kterým zajišťuje podmínky, ale neovlivňuje jejich intenzitu realizace. Druhým faktorem jsou objektivní změny ve společnosti, ke kterým od roku 99 došlo (rozdělení Československé republiky, změna význačné části zákonů upravujících život ve společnosti). Změnily se tím jednak podmínky pro podnikání, zejména v zemědělství (Společná zemědělská politika EU, kvóty na produkci komodit a rozlohy vinic atd.), jednak se rozšířily možnosti získání dotací z evropských fondů. V souvislosti s evropskými dotacemi je v IPRMH nutné vytyčit aktuální směry rozvoje území a shromáždit rozvojové záměry a stanovit jejich nositele. Specifikace projektových záměrů ve formě projektových fiší umožní vytvořit přehled připravovaných projektů, a případně realizovat projekty se stejným zaměřením více obcemi společně, čímž by se značně ušetřily finanční prostředky i lidské kapacity věnované na vytvoření projektové žádosti. Již existující fiše se také mohou stát inspirací pro další subjekty, které následně připraví podobné projekty, takže vzroste absorpční kapacita území (tj. schopnost připravovat a předkládat projektové žádosti). Klíčovým faktorem pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU je ovšem zájem a ochota zainteresovaných subjektů spolupracovat, a to pro společný veřejný zájem s rovným přístupem bez klientelismu. ÚPN SÚ zachytil dosti podrobně stav infrastruktury. Bez změny a využitelné zůstávají informace o základních prvcích hlavních infrastrukturních systémů. V oblasti telekomunikací ovšem došlo v uplynulých letech k dynamickému vývoji, proto bude tyto informace nutné aktualizovat. Od roku 6 je k dispozici rovněž Plán péče o krajinu města Hustopeče, který zahrnuje nejnovější poznatky o stavu krajiny v katastrálním území města včetně návrhu péče o krajinu. Půda jako základní prvek životního prostředí je dokumentována v odpovídající podrobnosti. Rovněž vývojové trendy byly odhadnuty rámcově správně. Žádná dokumentace se dosud komplexně nezabývala trendy vývoje stavu ovzduší, hlukového zatížení. Pro příští období je nezbytné pořídit aktuální informace, které podpoří zodpovědné rozhodování o rozvojových aktivitách. 7

8 ANALYTICKÁ ČÁST. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Město Hustopeče leží na jihovýchodě České republiky. Je součástí okresu Břeclav v rámci Jihomoravského kraje. Přináleží do příhraniční části republiky - sousedící na jihu s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem. Charakter krajiny určuje poloha území v geologické soustavě České vysočiny bezprostřední blízkosti Karpat. Výškopisně se katastrální území vyznačuje zajímavou různorodostí. Nejnižší nadmořská výška v k.ú. je v jihovýchodní části k.ú. při ústí potoka Štinkavka do k.ú. Starovičky 7 m n. Naopak nejvyšší nadmořská výška m n. m. je na severozápadě katastru u k.ú. Nikolčice. Členitost krajiny zvyšují okolní vrchoviny Pavlovských vrchů (Děvín 55 m n. m.), Ždánického lesa (Přední kout m n m.) a Výhonu (55 m n. m.). Teplé klima a úrodné půdy, které jsou základem pro pěstování vinné révy, jsou typickým prvkem kulturní krajiny v této části území. Katastrální území města přináleží do povodí řeky Dyje. Okolní krajinu mezi městem a Pavlovskými vrchy změnilo vybudování přehradních nádrží soustava tří přehradních jezer Nové Mlýny. Katastr města patří k nejstarším trvale osídleným oblastem jižní Moravy již z období neolitu. První písemné zmínky pocházejí z první poloviny. století. Již od. století disponovaly Hustopeče privilegii a právy (nejvýznamnější horenské) udělovanými českými králi (včetně Karla IV.). Významný mezník představoval rok 57, kdy byly Hustopeče povýšeny na město. Další významný rozvoj zaznamenaly Hustopeče v druhé polovině 8. století, kdy platily za největší vinařskou obec i s velkými dobytčími trhy. Hustopeče si zachovaly v 9. století i první polovině. století statut sídla politického a soudního okresu. Erbovním znamením města je jeho vinařská kultura. Ta měla vliv nejen na zdejší viniční a sklepní hospodářství, ale i na etnickou skladbu města. Jejími významnými nositeli byli totiž němečtí kolonisté a později novokřtěnci. V současnosti Hustopeče již nejsou jenom zemědělskou obcí s doprovodnými řemeslnými a obchodními službami. Díky poloze při dálnici Brno - Bratislava i napojení na železniční trať Brno - Břeclav nastal v letech rozmach především kovozpracujícího průmyslu a stavebnictví. Tento rozvoj pokračoval i v 9. letech, o čemž svědčí řada nových obchodních i výrobních společností působících ve městě a významný rozvoj služeb. Ve městě mají svá zastoupení řada územních pracovišť státních úřadů a organizací (Finanční úřad, Katastrální úřad, Úřad práce) i komerčních soukromých organizací a sdružení (hospodářské komory, zdravotní pojišťovny). Od. ledna jsou Hustopeče pověřeny funkcí "obce s rozšířenou působností" pro správní obvod 8 obcí, což vrací městu jeho původní postavení administrativního a správního střediska regionu. K..8 má město rozlohu.5 ha s počtem 5.8 obyvatel. 8

9 POZICE MĚSTA V RÁMCI JMK Pro hodnocení celkové pozice města v rámci Jihomoravského kraje může být převzata metoda hodnocení obvodů POÚ (pověřených obecních úřadů v mikroregionu tedy Hustopečí a Klobouk), použitá v Programu rozvoje Jihomoravského kraje (6). Pro obvody obcí s pověřeným obecním úřadem byly spočteny souhrnné indexy, způsobem jejich průměrování z hodnot indexů jednotlivých obcí v těchto obvodech, a vyjádřeny v jedné syntetické mapě. Tento postup směřuje k identifikaci obvodů POÚ slabých a ohrožených podle jednotlivých problémových oblastí. Mapa (obr. ) hodnotí situaci v jednotlivých obvodech POÚ a přehledně vyjadřuje výsledky analýzy územních disparit. Vedle celkového pohledu na míru problémovosti území POÚ, která je na obr. vyjádřena různou intenzitou modré barvy, jsou zde znázorněny sloupcovým grafem rozdíly v úrovni problémů pro jednotlivé sledované tematické oblasti (lidské zdroje, hospodářství, trh práce a zaměstnanost, technická infrastruktura, zemědělství a venkov). Toto umožnilo lépe odlišit vlivy, které působí na daném území jako bariéra, a ty které charakterizují příznivou situaci. Z tohoto pohledu vychází město jako území ohrožené. V jednotlivých dílčích indexech ukazatele hospodářství jsou průměrné. Dosti nadprůměrná je vybavenost technickou infrastrukturou, mírně nad průměrem jsou i lidské zdroje. Naopak podprůměrné jsou navzdory zemědělskému charakteru oblasti ukazatele zemědělství, což je do jisté míry dáno nastavením indexu (počet podnikatelů na obyvatel je vzhledem ke struktuře zemědělských podniků Hustopečska poměrně malý, míra dlouhodobé nezaměstnanosti je dosti vysoká). Obr. : Stupeň rozvoje obvodů POÚ V JMK Pramen: Program rozvoje JMK, GaREP 6 9

10 Město je rozlohou svého katastru čtvrté největší z 5 ORP v JMK, které neměly statut okresního města před zrušením okresních úřadů. V počtu obyvatel i obcí správního obvodu je na pátém místě, z hlediska hustoty zalidnění pak na devátém místě. Patří do třetí úrovně silných mikroregionálních středisek Jihomoravského kraje (strategie rozvoje JMK). Lze konstatovat, že si město zachovalo charakter venkovského centra s dostatečným krajinným zázemím i s potenciálem dalšího rozvoje. Tab..: Srovnání velikosti správního obvodu města s ostatními ORP v Jihomoravském kraji Obvod Rozloha v km Počet obyvatel Počet obcí Počet měst Hustota zalidnění Blansko 5, ,6 Boskovice 598, ,6 Brno*, , Břeclav 8, ,8 Bučovice 7, , Hodonín 7, , Hustopeče 55, , Ivančice 7, , Kuřim 77, 9.7 5, Kyjov 6, 56.99, Mikulov, ,7 Moravský Krumlov 7,9. 6, Pohořelice 95,.565 6, Rosice 7,.89, Slavkov u Brna 57,7. 8 8, Šlapanice 98, ,6 Tišnov 9, ,8 Veselí nad Moravou, ,9 Vyškov 8, 5.79,7 Znojmo., , 9, 7.85, 7.8,, , Židlochovice JMK Pramen: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje, ČSÚ - 7 Při vnímání města Hustopeče v pozici regionu i z hlediska jeho dalšího rozvoje je vhodné využít závěru práce Bc. Nevěděla. Ten se ve své práci opírá o poznatky studie (P. Courtney a A. Errington ) teorie regionálního rozvoje jádro periferie, která se týká malých měst jako sub-poles rozvoje území. Je zde zdůrazněna především historická role, jejich dlouholetá funkce pro zázemí a tedy i funkční regionalizaci území. Malá města na venkově se chovají jako velké póly rozvoje a kumulují do sebe další funkce i obyvatele ze zázemí, nyní lze pozorovat i formu

11 suburbanizace a spread out do zázemí těchto pólů rozvoje včetně šíření inovací. Vlivem rozvoje malého města na venkově a jeho pulzace se v zónách rozšiřuje další rozvoj celého rurálního zázemí. V rozvoji nejen venkovského prostředí hrají důležitou roli především vnitřní aktivity, endogenní rozvoj. SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY Partnerským subjektem města je slovenské město Modra, které má podobně jako Hustopečsko významnou vinohradnickou tradici. Kromě toho je známé svou tradiční modranskou keramikou. Více než 5 letou historii má spolupráce základních uměleckých škol obou měst, která spočívá v každoročním společném koncertu žáků obou škol střídavě v obou městech. Obdobně pokračuje neformální setkávání vinařů obou měst při různých vinařských akcích. Společné projekty nejsou realizovány, pouze od roku 5 se město Modra jako součást Malokarpatského regionu prezentuje společně s Mikroregionem Hustopečsko na veletrhu turistických příležitostí Regiontour v Brně. Jinak je spolupráce velmi formální, zaměřená na úzce skupinové zájmy bez tendence všeobecného zájmu o rozvoj i na ostatních úrovních. Možná v důsledku malé prezentace a vzájemného seznamování se. Město udržuje neformální spolupráci s rakouským městem Poysdorf. Město je členem Svazu měst a obcí a Sdružení obcí a měst JMK. SWOT ANALÝZA - REGIONÁLNÍ KONTEXT MĚSTA SILNÉ STRÁNKY výhodná poloha města v rámci střední Evropy, Brna, Vídně, Bratislavy s dostupnými vzdálenostmi i dopravní obslužnosti regionální centrum s koncentrací pracovních příležitostí v oblasti průmyslu a služeb, se správní funkcí obce s rozšířenou působností, středisko mikroregionu kompaktní, a výrazně profilovaná obytná, obslužná a výrobní funkce města s trendem dalšího rozvoje koncentrace rozvojových fenoménů: bohatá historie (Masaryk), tradice, kulturní památky, pestrý kulturní život, sport a rekreace, zajímavé přírodní lokality, rozvoj turismu (9x), včetně dobrého organizačního a technického zázemí pro pořádání regionálních a nadregionálních akcí tradice vinohradnictví, vinařství a ovocnářství - vstupní město do vinařského kraje v rámci ČR SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI intenzivní rozvoj spolupráce s obcemi v rámci mikroregionu i ostatními městy obzvlášť při rozvoji cestovního ruchu, nedostatečná a účelová prezentace aktivit a činností ve městě pro obyvatele i navenek nekritická snaha o dominanci v regionu s malou provázaností aktivit s aktivitami obcí regionu i obcemi mimo něj, nedostatek lokálního patriotismu, sebestřednost obyvatel, zájmových skupin, představitelů nízká úroveň spolupráce s úřady a orgány působícími ve městě a regionu v oblasti prevence negativních jevů a rozvoje silný provoz ve městě, průjezd kamiónů městem, značná vzdálenost do Prahy krajina poznamenaná intenzivním zemědělstvím bez orientace na biozemědělství včetně absence podniků zpracovávajících zemědělskou produkci špatné a nedostatečné využití historických míst a budov včetně špatného kulturního života mládeže a nedostatečného informačního systému OHROŽENÍ rivalita a spory ve městě, v regionu, územní nadřazenost, s neochotou i k mikroregionálním a nadregionálním projektům

12 zapojování obyvatel i návštěvníků do života města intenzivnější a více prezentovaná spolupráce s městem Modra, novými partnerskými městy v tuzemsku i zahraničí intenzivní propagace aktivit ve městě i města zlepšení podmínek pro rozvoj turistického ruchu (akce v letním období) vznik nových výrobních podniků i do budoucnosti spory o kompetenci měst - rozšířená působnost, alibistické spoléhání na druhé - přenášení výkonu činností obcí na město zvýšená hustota dopravy malá propagace činnosti ve městě i navenek nereagování na vývojové trendy postupně rušená zdravotní péče a její přesouvání do pohraniční Břeclavi

13 . OBYVATELSTVO A SÍDLA OBYVATELSTVO V polovině. století došlo k výraznému poklesu obyvatel Hustopečí z důvodů poválečného uspořádání. Celkově zaznamenaly výrazný nárůst (o 65, % v letech 9 7). Tento nárůst vysoce překračuje ve srovnatelném období trendy v rámci Hustopečska, okresu Břeclav i České republiky. Nutno konstatovat, že nárůst byl především na úkor obcí Hustopečska (viz tab., obr. ). Od roku 99 počet obyvatel ČR kolísá, počet obyvatel Hustopečí však stabilně roste. Demografické chování populace se výrazně změnilo po roce 989, příčinou byla zásadní společenská, politická a ekonomická transformace celé společnosti. Došlo např. ke snížení počtu narozených dětí, umělých přerušení těhotenství, snížení sňatečnosti, úmrtnosti atd. Díky těmto změnám přechází demografické chování populace kraje i ČR od východoevropského modelu k západoevropskému. Tab. : Vývoj počtu obyvatel v letech 9 7 index index Hustopeče ,, Hustopečsko ,5, okres Břeclav , 9,6 ČR ,7 99,9 Pramen: Historický lexikon obcí ČR 869 5, ČSÚ 6; Počet obyvatel v obcích ČR k..7, ČSÚ Obr. : Vývoj počtu obyvatel v obcích Hustopečska v letech 9 7

14 Obr. : Vývoj počtu obyvatel v obcích Hustopečska v letech 99 7 Věkové složení obyvatel města je v porovnání se sledovanými územími příznivé. Podíl nejmladší kategorie obyvatelstva je vyšší (mimo Hustopečska) a podíl ostatních věkových kategorií nejpříznivější (tab. ). Totéž dokládá i index stáří, definovaný jako podíl počtu obyvatel nad 65 let ku počtu obyvatel do 5 let (tedy nižší hodnota indexu značí příznivější věkovou strukturu). Rovněž průměrný věk je poměrně nízký. V příštích letech je však možné v souladu s celorepublikovými trendy očekávat nárůst podílu nejstarší složky populace a pokles podílu populace nejmladší, což dokládají statistické údaje z předchozího období vývoje. Příčinou bude stále nízká míra porodnosti a vstup osob ze silných poválečných ročníků do poproduktivního věku. Následkem toho se budou zvyšovat nároky na důchodové zabezpečení, zdravotní a sociální služby atp. Tab. : Věková struktura obyvatel (%) k Hustopeče,8 7,8 Hustopečsko 5, 7, okres Břeclav,5 7, ČR, 7, Pramen: Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 6, ČSÚ index stáří,,9,5, 76,9 9,7 9,, Průměrný věk 8,9 9,8 9,7, Úroveň vzdělanosti obyvatelstva města je spíše vyšší v porovnání s Hustopečskem a okresem Břeclav. Ve srovnání s úrovní celorepublikovou se však projevuje především nižší zastoupení obyvatel vysokoškolsky vzdělaných a velmi vyšší podíl obyvatel bez vzdělání viz tab.. Nižší vzdělanost obyvatel, ale i dojíždějících za prací souvisí s tradičně vyšší zaměstnaností v zemědělství a průmyslových odvětvích nevyžadujících vyšší nároky na vzdělání, což je charakteristické pro celé Břeclavsko. Tab. : Struktura obyvatel podle vzdělání (%) k.. Základní Střední Střední Vysokoškolské Bez

15 Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav ČR Pramen: SLDB, ČSÚ,7 9, 8,9, bez maturity 7,7,9 9,6 8, s maturitou a vyšší odborné 9,,5, 8, 7,7,6 5,5 8,9 vzdělání a nezjištěno,8,7,7,8 Pohyb obyvatelstva se skládá z přirozeného pohybu (narození a úmrtí) a z migrace. Statistické údaje o pohybu obyvatel jsou dostupné pouze do úrovně ORP, proto je v tomto ukazateli v tab. 5 hodnoceno území ORP Hustopeče. Výsledek je ovšem možné zobecnit i pro město. Na rozdíl od trendů na Břeclavsku i v ČR počet obyvatel Hustopečska mezi lety 995 a 5 vzrostl. Charakteristiky porodnosti a úmrtnosti odpovídají situaci v celém okrese, oproti ČR je úmrtnost mírně nižší. Přirozeným pohybem obyvatelstvo Hustopečska ubývá (o, % za desetileté období), i když méně razantně než je v ČR obvyklé. Intenzita stěhování je na Hustopečsku poměrně vysoká, saldo migrace (rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých) je oproti okresu přibližně trojnásobné a vůči ČR téměř dvojnásobné. Migrací přibylo, % obyvatel. V celkovém výsledku přibylo, % obyvatel. Tab. 5: Bilance pohybu obyvatelstva v letech přirozený migrační celkový přistěhovalí vystěhovalí přírůstek saldo přírůstek na obyvatel středního stavu ORP Hustopeče 9,8 8,,,,,,5 ORP Hustopečsko 9,8, -,,,9,, okres Břeclav 9,6,9 -,, 9,,8 -,5 ČR,,8 -,8,9,5, -, Pramen: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 995 až 5, ČSÚ 6; Demografická ročenka okresů České republiky 99 až 5, ČSÚ 6; Demografická ročenka krajů České republiky 99 až 5, ČSÚ 6 narození zemřelí Migrační pohyb obyvatel Hustopečska kopíruje celorepublikové trendy, kdy se v 9. letech zvýšila migrační atraktivita menších obcí (do 5 tisíc obyvatel), a naopak větší a postupně i malá města se stala migračně ztrátovými. Hustopeče jsou v tomto případě anomálií. Zároveň roste význam přechodných forem pohybu obyvatelstva denní dojížďka ze širokého zázemí a periodická dojížďka spojená s přechodným bydlením v pronajatých bytech či ubytovacích zařízeních ve městech. V případě Hustopečí hraje významnou roli také dobrá dostupnost velkých měst Brna, takže se území částečně stává suburbánním zázemím tohoto města. Trendy dalšího vývoje ve městě budou subjektivně odrážet politiku místních orgánů z hlediska podpory výstavby nových bytů a rodinných domků a objektivně promítat populační vývoj shodný s celorepublikových trendem. Otázkou zůstává, zda politika místních orgánů napomůže růstu počtu obyvatel bydlících ve městě vycházejících ze zajištění bydlení nastupujících generací nebo se stále intenzivněji bude promítat migrace, tj. odchod domácích a imigrace z okolí včetně Brna vlivem suburbanizace. K posouzení může přispět i šetření, které bylo provedeno na základě obsazenosti realizované výstavby bytových domů v lokalitě Za Pionýrskou. Z celkového počtu 5 závazně prodaných bytů k datu je tento počet klientů z následujících lokalit: - Hustopeče:... 9, tj. 6% 5

16 - okolí Hustopečí (cca do 5km):..., tj. % - Brno:..., tj. 7% - jiný kraj ČR vč. Prahy:... 5, tj. 9% - Slovenská republika:..., tj. 6% Z uvedeného vyplývá, že v zásadě převažuje přes požadavky o byty zájem ze strany imigrantů. Nepotvrzuje se zatím vliv suburbanizace, spíše i z jiných poznatků vyplývá, že stále pokračuje imigrace obyvatel z okolních obcí lépe finančně zajištěných a emigrace místních obyvatel do okolí za méně nákladnějšími pozemky pro výstavbu rodinných domků nebo lacinějších nemovitostí pro bydlení. Tyto skutečnosti mají a do budoucna jistě budou mít vliv na zapojení obyvatel do života města. SÍDLO Pozice města v rámci Jihomoravského kraje, státních i evropských vztazích vyplývá z jeho výhodné geografické polohy. Město bylo a je součástí křižovatky urbanizačních os kontinentálního významu (Skandinávie - Panonská nížina - Balkánský poloostrov - Malá Asie, Pobaltí - Pádská nížina - Pyrenejský poloostrov). Výhodnost polohy je do značné míry předurčena přírodními podmínkami, především polohou na severním okraji Vídeňské pánve, představující průchod mezi Alpami a Karpaty s umístěním mezi hlavními uzly na křižovatkách těchto komunikací - Brno a Břeclav. Struktura osídlení města i jeho okolí odráží historii osidlování kraje, která závisela i na přírodních podmínkách. Nacházejí se zde velká venkovská sídla (často i s několika tisíci obyvateli), doplněna malými sídly, která prošla vývojem změn se stabilizací ve -. století. Převážná část zastavěného území leží v údolní nivě Štinkavky, jejíž východní svah je příkrý a západní mírně sklonitý. Město svým půdorysem patří do skupiny měst s přerušeným pravoúhlým půdorysem, jehož tvar je ovlivněn do jisté míry tímto svažitým terénem. Nárys města má historický městský charakter jen v centrální části města, kde je několik různě dochovaných renesančních domů. Jak v centrální, tak především v ostatní zastavěných plochám se projevila přestavba a výstavba z období let poválečných. Tab. 6: Obyvatelstvo a domy v retrospektivě (SLDB - podle územní struktury k..) Roky sčítání Počet obyvatel Index růstu 6% % 99% 96% % 6% 7% % % 8% Počet domů Index růstu 5% % % % % % 8% % 9% 7% Počet obyvatel /dům 5,95 6,5 6,8 6, 5,89 5,76 5,,7,7 5,8 6,7 Pramen: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje, ČSÚ % 96 % 6, Vývoj města z hlediska sídla významně ovlivňovali historicky přítomná etnika německých kolonistů, novokřtěnců, židů v součinnosti a spolužití se slovanskými skupinami. Toto se nejvíce projevilo v poválečném období, kdy město bylo takřka vylidněno (odsun Němců) a následně zvyšování počtu obyvatel bylo zajišťováno především imigrací z okolních obcí. Na vývoj sídla měly významný vliv historické přelomy. Nejbližší historie 5 let významně ovlivnila tvář a výraz sídla. Z původního historického centra s vyšší zástavbou obemknutou především rodinnými domy venkovského typu o rozloze cca 88 ha došlo k rozšíření na 9 ha, což je index růstu 69%. Jednalo se především o výstavbu obytných domů, a to více podlažních doplněných dostavbou rodinných domků především řadovou zástavbou. Je % % 5,6

17 zajímavé, že proti roku 9, kdy lze vnímat největší meziválečný rozmach Hustopečí se v porovnání s rokem snížila hustota počtu obyvatel i počet obyvatel na domovní jednotku. Lze to přisuzovat zvýšení nároků na obslužné prostory, veřejná prostranství doprovázející využité plochy pro bydlení, neboli zvýšený standart bydlení ve městě. Tuto skutečnost podporuje i vývoj v letech 99. Další významnou skutečností pro vývoj sídla je možné uvést ve vazbě na rozvoj průmyslových ploch. V poválečném období se ve městě vyskytovaly pouze malé plochy pro drobnou řemeslnou výrobu. Od roku 99 (historická katastrální mapa města) do roku 7 došlo k záboru ploch pro průmysl včetně zemědělské prvovýroby v rozsahu 68 ha. Plochy průmyslových areálů se vyskytují ve všech okrajových částech sídla, včetně extrému výskytu kovozpracující firmy ve středu města. Tento rozvoj měl a má na sídlo, jeho regionální kontext, obyvatelstvo i ostatní funkce a jevy zásadní význam. Jak z hlediska urbanistického, tak i architektonického. Jak v kladném, tak i záporném slova smyslu. Na rozvoj města měl vliv budování železnice. Tím, že město se dostalo mimo základní přepravní cesty, ztrácelo význam a vliv, což se projevovalo ve stagnaci rozvoje města proti obcím a městům nacházející se na železnici - viz. Tabulka.. a porovnání vývoje počtu obyvatel a domů v letech Ovšem pro dnešní dobu lze vnímat i pozitivní efekty a dopady trasování železnice mimo vlastní sídlo. Tím je míněno snížené zatížení hlukem ze železniční dopravy, respektive neomezení rozvoje města limity a ochrannými pásmy železničních koridorů. Stejně jako měl vliv vývoj železnice na rozvoj města lze v současnosti pozorovat dopady vývoje silniční respektive dálniční sítě. Na jedné straně je město dopravně velmi přístupné. Na druhé straně to vyvolává zpětnou vazbu ve vztahu k limitování rozvoje města z důvodů ochranných pásem a hlukových zatížení. Stávající hodnocení sídelního rozvoje města lze vyjádřit takto: Město vytváří homogenní celek s dvěma satelitními místními částmi, které se vytvořily v poválečné až předrevoluční době. a) jedná se o zemědělský areál Hustopeče-farma, s s doplňkem bydlení dříve pro zaměstnance: Dnes, z důvodu ukončení provozování statku (brownfields) se stává problémem z hlediska zabezpečení hodnotného bydlení, ale zároveň potenciálem pro celkovou revitalizaci území. Z hlediska stávajícího platného územního plánu se počítá s dalším rozvojem území pro průmyslovou a zemědělskou výrobu, což může vytvářet střety ve vazbě na bydlící obyvatelstvo. Zároveň zde dochází k postupné realizaci podnikatelského záměru vybudování infrastruktury pro cestovní ruch využívajícího přiléhající krajinu. b) významnější lokalitou je místní část Šakvice nádraží. Jedná se o průmyslovou zónu, která vykazuje po porevoluční restrukturalizaci v dnešní době významný rozvoj. Zde je třeba brát v úvahu rovněž určitý konflikt ze strany využití území, kde se setkávají dopravní zátěž, průmyslová zátěž a bydlení. Vlastní sídlo je urbanizovaným celkem v údolní nivě potoka Štinkavka s mnoha rozličnými funkcemi a limitními podmínkami rozvoje. Je to dáno jednak hlukovým pásmem přiléhající dálnice D, která významně ovlivňuje stávající zastavěnou část města, tak i potenciální rozvoj směrem na východ. V této oblasti jsou rovněž nejvýhodnější polohy vinohradů. V jižní části katastru města se nacházejí půdy bonity I. a II. s menším výskytem erozních svahů nebo již stávajících prvků ÚSES územní systém ekologické stability. Obdobně je tomu v západní části katastru, kde by bylo možné uvažovat potenciál dalšího rozvoje především podél 7

18 komunikace II/ Hustopeče Šakvice. Tato lokalita je vhodná pro výstavbu objektů bydlení a občanské vybavenosti. Severní část směrem na Starovice patří rovněž mezi nejvhodnější plochy pro zemědělskou výrobu z hlediska bonity půdy a již realizovaných i připravovaných investic do protipovodňové a protierozní ochrany. Zbývající severní část katastru města nad dálnicí je využívána zemědělsky a jsou zde významné přírodní lokality, proto není vhodná pro další rozvoj zástavby města. Město kolem své centrální části je zastavěno bydlením a občanskou vybaveností, s tím, že ze všech stran jsou na okraji města umístěny výrobní areály. Město nemá mimo místní části Šakvice nádraží koncentrovány průmyslové podniky do jedné lokality. Nutno konstatovat, že mimo firmy Worthington se jedná o relativně bezproblémové provozy z hlediska ovlivňování úrovně bydlení v přiléhajících lokalitách. Firma Worthington představuje pro město výraznou ekologickou zátěž, kterou bude třeba v budoucnu snad i radikálně řešit. Bydlení Charakteristika bydlení je do značné míry ovlivněna rostoucí mobilitou obyvatelstva, souvisí i s demografickými ukazateli (stárnutí populace, změny počtu dětí, velikosti rodin, typů domácností atd.). Existuje také vazba na měnící se strukturu osídlení (zejména proces suburbanizace) a na rozmístění pracovních příležitostí. Současně se mění nároky na požadovanou kvalitu bydlení (typ domu, bytu, lokalizace) a obecně lze konstatovat, že se stále více uplatňují odlišné individuální požadavky. Obydlenost domů i bytů Hustopečí je vyšší než ve vyšších územních jednotkách. Velmi výrazně převládají byty v rodinných domech, kterých je více než čtyři pětiny (přibližně dvojnásobek oproti průměru ČR). Průměrná velikost bytu, místností je významně ovlivněna trendem výstavby a přestavby od poválečných let do let devadesátých. K rekreačním účelům byl v roce vykazován pouze byt. Tab. 7: Domovní a bytový fond k.. Počet domů Hustopeče Hustopečsko 7 okres Břeclav 7 5 ČR Pramen: SLDB, ČSÚ Obydlené Obydlené byty (%) Neobydlen Obytných Byty Osob domy é místností sloužící k na byt v RD v BD (%) byty (%) na byt rekreaci (%) 9,7 8,8 5, 6,,,7, 85, 8,7 6,,6,9,,5 86, 5, 9,,9,,8,9 8,8,6 56,5,,9,6,7 Domovní fond města je poměrně mladý. Podobně jako v celé republice převažují domy postavené ve. polovině. století (96-99), v Hustopečích je jich téměř 9% z celkového počtu domů. Významný podíl zaujímají také domy postavené v posledním období (99-). Naopak nejstarších domů je oproti průměru ČR příznivě nízké procento. Lze konstatovat, že se v převážné míře jedná o opravené a zachovalé domy, které jsou často předmětem památkové ochrany. Tab. 8: Stáří domů k.. do 99 Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav, 8,9 8,7 Stáří domů (%) , 9. 6,9, 8,,5 6,, , 9,8,

19 ČR Pramen: SLDB, ČSÚ 6,, 9,7, V posledních letech se v Jihomoravském kraji dosti intenzivně staví; intenzita bytové výstavby (počtu dokončených bytů na obyvatel) v posledních letech mezi kraji ČR nadprůměrná, nadto vykazuje rostoucí trend (obr. ). V okrese Břeclav za nižší územní jednotky nejsou údaje k dispozici je ovšem intenzita od roku 997 poměrně nízká, hodnoty navíc poměrně výrazně kolísají. Převážná část domů Hustopečí postavených v nejmladším období, 98-, pochází spíše z let osmdesátých či raných devadesátých. Úroveň vybavenosti domů jednotlivými druhy technické infrastruktury je ve městě značně vyšší proti všem vyšším územním jednotkám. Nejvyšší podíl domů je napojen na vodovod (99, %), což přibližně odpovídá úrovni okresu i republiky. Velmi vysoký podíl domů ve městě, ORP i v okrese Břeclav je napojen na plyn (přes 8 %), což je přibližně o polovinu více než je v ČR obvyklé. Tab. 9: Vybavenost domů v mikroregionu Hustopečsko technickou infrastrukturou k.. Vybavenost (%) Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav ČR Pramen: SLDB, ČSÚ přípojkou na kanalizační síť 9,6 8,6 9, 5, vodovodem 99, 96,6 97, 97,8 plynem 96,7 8,9 8,7 56,6 ústředním topením 8, 7,9 7,5 7, Město disponuje byty, ovšem trendem posledních let je jejich odprodej do osobního vlastnictví. Město eviduje žádosti o byty i stavební parcely pro výstavbu rodinných domků. Počet žádostí se pohybuje kolem 5 žádostí. Na základě těchto informací iniciovalo zahájení výstavby nových bytových domů včetně parcel pro výstavbu rodinných domků. Pro tato účely zajistilo technické sítě a komunikace na vlastních pozemcích s možností dalšího pokračování. Vlastní výstavba bytových domů i rodinných domků je realizováno developery. Město soustředí i žádosti o byty s pečovatelskou službou. Upřesnění počtu bytů s pečovatelskou službou se předpokládá po vypracování projektu komunitního plánu. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Připravované projekty: Název projektu 7/8 - Regenerace panelových sídlišť Oblast zaměření Realizátor projektu obyvatelstvo a bydlení Město SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO A BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY nízká míra úmrtnosti vzdělanostní struktura obyvatelstva vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel atraktivita bydlení ve městě, technické 9 nedostatečná nabídka bytů (sociálních, startovacích) a jejich technický stav nedostatek volných stavebních míst pro rodinné domy

20 vybavení bytů nové sídliště.. PŘÍLEŽITOSTI nabídka bytů a volných ploch pro výstavbu využití technologií pro šetření s energiemi příležitosti pro zaměstnání seniorů komplexní řešení využití ploch deregulace nájemného využívání státních programů podpory rozvoje bydlení hledat formy komunikace a aktivní spolupráce mezi občany města a vedením města řešení parkovacích ploch garážováním negativní dopady městského charakteru života nezájem obyvatel hluk z dálnice D stav a množství parkovacích ploch, občanské vybavenosti na sídlištích město znečištěné výkaly psů (především na sídlištích) slabé využití technologií šetřících energie.. OHROŽENÍ snižování počtu obyvatelstva (pokles porodnosti, migrace) nebezpečí odlivu perel. mladých rodin (budoucí ekon. činná část obyv.) neřešení problematiky sídlišť nedostatečná architektonická koordinace a usměrňování výstavby nových bytů odtažitost města od občanů vybudované prostory pro bydlení se stanou noclehárnou pro přistěhovalce s nezájmem o aktivní zapojení do života města. TRH PRÁCE Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Přestože došlo v ČR za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v již v té době postižených okresech, a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, že okresy, které na tom byly špatně, jsou na tom špatně i nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla

21 z % v roce 996 na téměř 9 % v roce 5). Nejhorší situace je dlouhodobě v pánevních okresech Severních Čech a na Ostravsku. Jihomoravský kraj vykázal míru nezaměstnanosti k roku 7 7, % a trvale tak překračuje celorepublikový průměr (6, %). Tab. : Meziroční vývoj nezaměstnanosti abs. % 9 9,6 7 8,8 5,7 86 9, ,5 99,8 abs. %,5 5 8,9 68, , ,5 96, 9,8, Hustopeče muži ženy Hustopečsko muži ženy okres Břeclav ČR Pramen: MPSV 8 abs. % 9,58 7,8 66,7 798,6 87 8,97 97,79, 9,5 5 abs. % 8,8 8,7 88,6 867, 9 9,7 957,, 8,9 6 abs. % 68 8,56 6,6 55,9 6 9, ,9 875,7 9,6 7,7 7 abs. % 95 6, 96 5,6 99 6,98 6 7, 6 6,6 68 8,5 7,5 6, Míra nezaměstnanosti prochází typickými sezónními výkyvy: je vyšší v zimních měsících, postupně se snižuje s tím, jak přibývají příležitosti sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj. Zvýší se potom v létě, kdy se na úřadech práce registrují čerství absolventi škol, mírně klesá s jejich postupným umísťováním na trhu práce a opět roste s ukončováním sezónních prací. Mimo tyto pravidelné oscilace, které jsou pozorovatelné ve většině regionů, prochází nezaměstnanost také dlouhodobějšími oscilacemi. V jejich průběhu se mění také relativní pozice jednotlivých regionů a obcí. Toto se promítá v Hustopečích v závislosti na rozvoji nabídky pracovních sil. Pokles nezaměstnanosti je dán zvýšenou nabídkou pracovního uplatnění. Což se projevuje jak v celorepublikové, tak i regionální působnosti. ZAMĚSTNANOST Struktura ekonomicky aktivních obyvatel Struktura ekonomicky aktivních obyvatel odráží celkové zaměření místního hospodářství, dojížďkové vazby a postavení sídla v celkové hierarchii sídel. V tab. je přiblížena struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle hlavních hospodářských sektorů, tak jak byla zjištěna při posledním sčítání lidu. Do primárního sektoru zahrnujeme zemědělství, lesnictví a rybolov, do sekundárního sektoru průmysl (těžební, zpracovatelský, voda a energie) a stavebnictví a do terciárního sektoru celou škálu služeb (obchod, pohostinství, ubytování, doprava a spoje, peněžnictví, služby pro podniky, veřejná správa, školství, zdravotnictví a ostatní služby). Pro Hustopečsko a Hustopeče je typická téměř vyrovnaná zaměstnanost EAO ekonomicky aktivních obyvatel v sekundárním a terciárním sektoru. Hustopečsko dvojnásobně převyšuje hodnotu zaměstnanosti EAO Jihomoravského kraje a České republiky v sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu, mírně nadprůměrná je i v porovnání s okresem Břeclav. V průmyslu a stavebnictví Hustopečsko převyšuje hodnoty zaměstnanosti EAO o 5 % a v oblasti služeb ztrácí % oproti průměru JMK a ČR, resp. 6 % vůči okresu Břeclav. Při porovnání relativních hodnot z let a 6 (hodnoty z roku 6 pro JMK: I. sektor,7 %, II. sektor 9, %, III. sektor 56,9 %; pro ČR: I. sektor,8 %, II. sektor, %, III. sektor 56, %) došlo k nárůstu v sekundárním a terciárním sektoru v JMK a ČR, zatímco primární sektor zaznamenal mírný pokles, což odpovídá současnému vývoji sektorové zaměstnanosti. Tab. : Sektorová struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva

22 Obec počet obyvatel celkem Hustopeče 5 88 Hustopečsko 5 87 okres Břeclav 7 JMK 786 ČR 6 Pramen: SLDB I. zemědělství, lesnictví a rybolov absol. % 6, 99, , , 75, Ekonomicky aktivní obyv. absol % 56,6 9, 5, 5, 5, II. průmysl a stavebnictví absol % 5,5,5 7, 7,8 7,7 III. služby absol %,,5 6,5 5, 5, Město Hustopeče vykazuje nadprůměrnou hodnotu podílu ekonomicko aktivních obyvatel, což vyjadřuje zdraví z hlediska věkového složení proti ostatním srovnávaným územím. Téměř vyrovnaný podíl zaměstnanosti EAO je v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu; průmyslu a stavebnictví, ve vztahu k vyšším územně správním celkům od úrovně kraje. Je výraznou anomálií se srovnání s Hustopečskem i okresem Břeclav. Zároveň vykazuje velmi nízkou úroveň zaměstnanosti v terciárním sektoru. Což je vzhledem k jeho postavení v rámci Hustopečska i okresu Břeclav překvapující. Lze konstatovat, že toto srovnání může být iniciační pro podporu výraznějšího rozvoje především podnikatelských aktivit v oblasti služeb ve městě i pro spádové území Hustopečska. Zde by bylo vhodné využít rozvoj na podporu zviditelnění a nabídky pro rozvoj turistického ruchu. Vyjížďka za prací Vyjížďka za prací je významným rysem socioekonomického vývoje ve vyspělých zemích, který vyrovnává nesoulad v rozmístění pracovních míst a míst bydliště (umožňuje prostorovou separaci pracovní a obytné funkce). Informace o dojížďce a vyjížďce jsou současně významné pro zjištění územního rozmístění a odvětvové struktury pracovních míst, z hlediska odhadu dopravních potřeb atd. Informace o dojížďce a vyjížďce za prací se v ČR zjišťují při sčítání lidu, domů a bytů. Vysoká intenzita vyjížďky za prací je charakteristická pro celou ČR a jak ukázaly výsledky sčítání lidu v roce v průběhu 9. let nedošlo k jejímu podstatnému snížení. Je to podmíněno především narůstající specializací ekonomických činností v jednotlivých místech, a také koncentrací především terciárních aktivit do městských center, kterou dojížďka za prací umožňuje. I v tomto kontextu je však počet osob cestujících za prací přes hranici obce na Hustopečsku poměrně vysoký. Tuto skutečnost je možné hodnotit jednak pozitivně, neboť umožňuje nalézt ekonomicky aktivním osobám zaměstnání odpovídající jejich vzdělání, kvalifikaci či zájmům, jednak negativně, protože dlouhá doba strávená v zaměstnaní v jiné obci snižuje vazbu obyvatel k obci jejich bydliště. Pro obce Hustopečska je typický poměrně vysoký stupeň vyjížďky za prací. Mimo obec svého bydliště v roce pracovalo 56 % obyvatel Hustopečska, což bylo cca o 8 procentních bodů více než v Jihomoravském kraji. V tomto směru je město Hustopeče se svými 7 % vyjíždějících významně výjimečné na Hustopečsku, což je dáno rozvinutou strukturovanou nabídkou zaměstnání ve městě. Tab. : Porovnání vyjížďky za prací a škol vyjíždějící žáci, studenti a učni z celkového počtu Vyjíždějící za prací Obec celkem Hustopeče Hustopečsko z toho ženy % denně počet % , , , ,8

23 okres Břeclav JMK , , , ,6 Pramen: SLDB Tab. : Dojíždějící za prací do města podle pohlaví a věku 7 v tom z toho ve věku muži ženy Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem 6 a více ) z toho obce: Šakvice Starovice Velké Pavlovice Uherčice Velké Němčice Starovičky Strachotín Horní Bojanovice Popice Zaječí Rakvice Boleradice Podivín Křepice Kurdějov Vrbice Bořetice Němčičky Klobouky u Brna Nikolčice z jiných okresů celkem z toho obce: ) Brno Pramen: SLDB Dojížďka do města z hlediska pohlaví je ovlivňována především strukturou nabídky pracovních příležitostí i určitým zájmem žen o pracovní příležitost v místě bydliště. Dojížďka z pohledu věkové struktury odráží zvýšený zájem pracovníků středního a předdůchodového věku přiblížit své zaměstnání bydlišti. Zároveň se zde promítá populační křivka vývoje počtu obyvatel sedmdesátých let.

24 Pramen: SLDB Tab. : Dojíždějící za prací do města podle odvětví z toho odvětví zemědělství, doprava a průmysl stavebnictví obchod lesnictví telekomun Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem zdravotnictví, soc. činnosti 69 8 školství ) z toho obce: Šakvice Starovice Velké Pavlovice Uherčice Velké Němčice Starovičky Strachotín Horní Bojanovice Popice Zaječí Rakvice Boleradice Podivín Křepice Kurdějov Vrbice Bořetice Němčičky Klobouky u Brna Nikolčice z jiných okresů celkem z toho obce: ) Brno Tabulka charakterizuje rozvoj města v poválečném období, tj. změnu zemědělského střediska regionu na průmyslové centrum. Zároveň potvrzuje vyhodnocení v rámci Strategie Mikroregionu Hustopečsko o trendech vyjížďky. Lze konstatovat, že se zvyšuje podíl dojíždějících za prací z obcí, které mají centrum vyjížďky jiné než Hustopeče. Je třeba vzít v potaz i problematiku obcí, jejich dojížďky a vyjížďky ve správním obvodu Hustopečska.