CZ.1.07/2.2.00/

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "CZ.1.07/2.2.00/"

Stanislav Vávra
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Lesnická fytocenologie a typologie HS 57 oglejená stanoviště vyšších poloh HS 59c podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 77a oglejená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

2 57a 5Va vlhké jedlové bučiny kamenité 6Va vlhké smrkové bučiny kamenité V kamenitých či balvanitých plochých svahových úžlabinách, často s potůčky a prameništi; půda je převážně vlhká.. 57b 5V vlhké jedlové bučiny 6V vlhké smrkové bučiny V plochých svahových úžlabinách, často s potůčky a prameništi; na bázích svahů a aluviálních terasách; půda je převážně vlhká.

3 57c 5O svěží (bukové) jedliny 6O svěží smrkové jedliny Na plošinách, plochých úpatích svahů, v plochých úžlabinách; s hlinitými překryvy; půda je uléhavá, pro vodu špatně prostupná. 57d 5P kyselé jedliny (6Q) (chudé jedliny) 6P kyselé smrkové jedliny 6Q chudé smrkové jedliny Na plošinách, plochých úpatích svahů, v širokých plochých úžlabinách; s hlinitými překryvy; půda bývá uléhavá, pro vodu špatně prostupná.

4 59c 5G podmáčené jedliny 6G podmáčené smrkové jedliny V terénních pokleslinách a plochých úžlabinách a na potočních aluviích; půda je hlinitá až jílovitohlinitá, trvale zamokřená, 5Vg podmáčené jedlové bučiny 6Vg podmáčené smrkové bučiny V plochých svahových úžlabinách a na úpatích svahů v blízkosti pramenišť a potůčků; půda je humózní.

5 77a 7V vlhké bukové smrčiny V plochých svahových úžlabinách s prameništi a potůčky, na úpatích svahů, na vyvýšených aluviálních terasách; půda je převážně vlhká. 7O svěží jedlová smrčina 7P, 7Q kyselé a chudé jedlové smrčiny Na plošinách, plochých úpatích svahů, v plochých úžlabinách a pokleslinách; půda bývá značně ulehlá, pro vodu špatně prostupná.

6 JEDLINY (JD) Skladba synuzie dřevin: Determinantní dřevinou byla jedle bělokorá (Abies alba) spolu s dubem letním (Quercus robur) v nižších polohách a s bukem lesním (Fagus sylvatica) a se smrkem ztepilým (Picea abies) ve vyšších polohách. Přimíšeny jsou bříza bělokorá (Betula pendula), osika (Populus tremula), na bohatších typech i javor klen (Acer pseudoplatanus). Z keřů se vyskytuje např. krušina olšová (Frangula alnus).

7 JEDLINY Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická převahou druhů mezofilních a druhů střídavě zamokřovaných míst. Z hlediska trofického převládají oligotrofně laděné druhy, na půdách bohatších přistupují i druhy oligo-mezotrofní a mezotrofní či až heminitrofilní. Hojně se vyskytují Oxalis acetosella (šťavel kyselý) a Luzula pilosa (bika chlupatá), na chudších půdách Vaccinium myrtillus (borůvka černá) a Avenella flexuosa (metlička křivolaká). Dále se skladby účastní Calamagrostis arundinacea (třtina rákosovitá), Molinia arundinacea a Molinia caerulea (bezkolenec rákosovitý a modrý), i Calamagrostis arundinacea (třtina chloupkatá), Senecio nemorensis (starček hajní), Equisetum sylvaticum (přeslička lesní), Galium rotundifolium (svízel drsný), Carex brizoides (ostřice třeslicovitá), Dryopteris dilatata (kapraď rozložená), Gymnocarpium dryopteris (bukovinec kapraďovitý), Circaea alpina (čarovník alpský), Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá), Maianthemum bifolium (pstroček dvoulistý), Dryopteris carthusiana (kapraď osténkatá), Luzula luzuloides (bika hajní), Athyrium filix-femina (papratka samičí), Mycelis muralis (mléčka zední). V horském stupni se přidávají např. Luzula sylvatica (bika lesní), Homogyne alpina (podbělice alpská), Soldanella montana (dřípatka horská). Hojné jsou terrestrické mechorosty /Pleurozium schreberi (pokryvnatec Schreberův), Polytrichum formosum (ploník ztenčelý) i Polytrichum commune (ploník obecný)/.

8 JEDLINY Vazba na abiotické prostředí : Jedliny se nacházejí na mírných svazích, sníženinách, plošinách, v úžlabinách i na širokých hřbetech středních a vyšších poloh.

9 JEDLINY Přehled skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi: (3)4 A (3)4 Querci-abieta piceosa smrko-dubové jedliny QAp 5 AB-B(BC) 3(4) Fagi-abieta bukové jedliny FA 6 AB-B 3(4) Fagi-abieta piceae smrko-bukové jedliny FAp Postavení stg v ekologické mřížce: 3. vs stg latinsky QAp 4. vs stg latinsky QAp 5. vs stg latinsky FA TŘ (vůdčí)- zamokřené (A)-α (AB)-αβ (B)-β (BC)-βγ (BD)- βδ γ 6. vs stg latinsky FAp

10 JEDLINY Edafické kategorie v rámcích stg: JEDLINY 3. vs stg 4. vs stg česky latinsky česky latinsky sm-dbjd QAp sm-dbjd QAp 5. vs stg EK TŘ česky latinsky bkjd FA Q P P O O L D L (vůdčí)- zamokřené (A)-α (AB)-αβ (B)-β (BC)-βγ (BD)-βδ γ 6. vs stg latinsky česky FAp sm-bkjd

11 JEDLINY Chorologicko-chronologický původ: Skladby se účastní prvky vegetačního pásu buku a jedle (Fagus- Abies /FA/), dubu letního a vřesu (Quercus robur-calluna /QRC/) a vegetačního pásu smrku (Picea /P/), přítomny jsou i prvky dalších lesních pásů.

Podobné dokumenty

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Lesnická fytocenologie a typologie HS 77b oglejená stanoviště horských poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh HS 39 podmáčená chudá stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním