POSOUZENÍ OBTÍŽNOSTI VÝKLADOVÉHO TEXTU UČEBNIC PŘÍRODOPISU PRO 9. ROČNÍK ZŠ POMOCÍ DVOU METOD

Transkript

1 POSOUZEÍ OBTÍŽOSTI VÝKLADOVÉHO TEXTU UČEBIC PŘÍRODOPISU PRO 9. ROČÍK ZŠ POMOCÍ DVOU METOD Libuše Hrabí Katedra přírodopiu a pětiteltví PdF UP Souhrn V článku jou obaženy poznatky o porovnání náročnoti výkladových textů pěti čekých oučaných učebnic přírodopiu pro 9. ročník základní školy pomocí dvou metod. Analýzy výkladových textů byly prováděny dle ESTLER - PRŮCHA - PLUSKAL a dle PRŮCHY. Pomocí obou metod byly zjištěny obdobné průměrné hodnoty celkové obtížnoti textů učebnic (35,1 bodu a 34,31 bodu). Také hodnoty yntaktického a émantického faktoru jou podobné. Avšak nižší variabilita byla zjištěna Metodou ESTLER PRŮCHA PLUSKAL. To naznačuje na vhodnější použití této metody. Klíčová lova Učebnice přírodopiu, obtížnot textů, metody hodnocení obtížnoti textů. EVALUATIO OF THE TEXT DIFFICULTIES OF BIOLOGY TEXTBOOKS FOR THE ITH YEAR OF THE PRIMARY EDUCATIO BY TWO METHODS Summary Thi article contain knowledge about evaluation of the text difficultie of five actual Czech biology textbook for the ninth year of the primary education implemented by two method. One method wa realized according to ESTLER PRŮCHA PLUSKAL and the next one according to PRŮCHA. Similar reult of the text difficultie were obtained by both method (35,1 point and 34,31 point). Value of the yntactic factor and emantic factor are imilar, too. Lower variability wa achieved by method ESTLER PRŮCHA PLUSKAL. It how that thi method i more uitable for evaluation of the text difficultie. Keyword Biology textbook, text difficultie, evaluation method of the text difficultie. 40

2 Úvod V polední době e jak u ná, tak i v zahraničí objevují nové učebnice různých nakladateltví a výuka e řídí podle různých výukových programů. Jednotlivé tematické celky jou zpracovány rozdílně, některé převyšují požadovaný obah v porovnání onovami a tanovenými výukovými cíli, jiné jen čátečně plňují tuto úroveň. Také grafická úprava učebnic e výrazně liší u knih různých nakladateltví. Čato učitelé na různých školách nevědí, pro kterou učebnici e rozhodnout. Vzdělávací programy jou zaměřeny na to, aby žáci v průběhu základní školní docházky zíkali kvalitní základy moderního všeobecného vzdělání. Obah základního vzdělání je chápán jako protředek rozvoje oobnoti žáka, jako nátroj jeho obecné orientace. Ve výuce je možné využívat různé vzdělávací potupy a způoby, jakož realizovat diferencovanou výuku. Jetliže má učebnice plnit účely, k nimž je předurčena, muí v obě zahrnovat takový aparát komponentů, které umožňují tyto účely realizovat. Záleží však na tom, jak autoři učebnic tyto funkce repektují. Pro autory učebnic je velmi důležité e vcítit do role žáka jako uživatele učebnice a na základě toho učebnici vybavit potřebným aparátem. V záadě má učebnice plňovat tři základní funkce prezentaci učiva, řízení učení a vyučování, orientační funkce. Tato klaifikace je základem pro praktické evaluační analýzy, jimiž e pouzuje didaktická vybavenot učebnic. U ná e touto problematikou zabývají PLUSKAL (1997), PRŮCHA (1984, 1987, 1997), na Slovenku GAVORA (1986), v Itálii BIACHI (1994), ve Finku AHLBERG (1991), v ěmecku SCHMIDT (1991). ěkteré výledky evaluace učebnic přírodopiu jem čtenářům tohoto čaopiu již dříve přiblížila (HRABÍ 2002, 2003). ejčatěji e k hodnocení obtížnoti výkladových textů učebnic používá metoda dle PRŮCHY (1984) a modifikace této metody podle autorů ESTLER PRŮCHA PLUSKAL (in PRŮCHA 1997). Obě tyto metody jem již aplikovala při evaluaci učebnic přírodopiu pro 6. až 8. ročník ZŠ, a proto cílem tohoto přípěvku je dokončit hodnocení pro 9. ročník ZŠ. Materiál a metody Pro hodnocení obtížnoti výkladového textu jednotlivých našich oučaných učebnic přírodopiu pro 9. ročník základních škol byly použity knihy těchto oučaných nakladateltví: FORTUA (1999), JIA (2001), PRODOS (2000), SCIETIA (2000), SP (1998). Přené citace jou uvedeny v kapitole Literatura. K hodnocení obtížnoti textů učebnic jednotlivých nakladateltví bylo použito dvou metod: metody dle ESTLER PRŮCHA PLUSKAL (in PRŮCHA 1997) a metody dle PRŮCHY (1984). Pomocí obou metod bylo zjišťováno dvanáct charakteritik míry obtížnoti analyzovaných textů, ke kterým náleží také koeficienty hutoty odborné informace (i) a (h). Metodou ESTLER PRŮCHA PLUSKAL (dále v textu Metoda 10) bylo 41

3 vybráno a analyzováno 10 vzorků ouvilého textu po nejméně 100 lovech (Σ ), zatímco metodou dle PRŮCHY (dále v textu Metoda 5 200) bylo z každé učebnice analyzováno 5 vzorků po nejméně 200 lovech (Σ ). Jednotlivé zdroje obtížnoti, jejich ymboly, definice a způoby výpočtu jou náledně uvedeny: T celková obtížnot výkladového textu; T = T + T p (body); T tupeň yntaktické obtížnoti textu (yntaktický faktor) T = 0, 1 V U (body); V průměrná délka věty (v počtu lov); U průměrná délka větných úeků (yntaktická ložitot věty); T p tupeň pojmové obtížnoti výkladového textu (émantický faktor) (body); P = + P 100 ; P1 + 2P2 3 T p 3 U P P P P proporce love (%); - proporce ubtantivních pojmů (%); - proporce běžných pojmů (%); - proporce odborných pojmů (%); - proporce faktografických pojmů (%); i = P + 2 P koeficient hutoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové umě lov) (%); P + 2 P3 h = koeficient hutoty odborné informace (proporce P odborných a faktografických pojmů v celkové umě pojmů) (%). áledně byla vypočtena u obou metod průměrná hodnota obtížnoti textů učebnic jednotlivých nakladateltví, průměrná hodnota tupně yntaktické obtížnoti textů a také průměrná hodnota tupně pojmové obtížnoti a hlavní tatitické ukazatele. K těmto výpočtům bylo použito náledujících ymbolů a vzorců: 42

4 x x n naměřená hodnota; aritmetický průměr; počet naměřených hodnot; n-1 počet tupňů volnoti; x třední chyba; x x = aritmetický průměr; n 2 ( x x) = měrodatná odchylka; n 1 x = třední chyba aritmetického průměru; n v = variační koeficient (%). x Podle těchto charakteritik bylo pouzováno, která z použitých metod je vhodnější k hodnocení obtížnoti textů oučaných čekých učebnic přírodopiu pro 9. ročník základních škol. Výledky Výledky obtížnoti výkladových textů oučaných čekých učebnic přírodopiu pro 9. ročník ZŠ, hodnocených Metodou 10, jou uvedeny v tabulce 1. Z doažených hodnot je zřejmé, že celková obtížnot výkladových textů učebnic jednotlivých nakladateltví e pohybuje v rozmezí od 30,17 bodu (nakladateltví SCIETIA) do 40,23 bodu (nakladateltví FORTUA). Tyto hodnoty jou velmi odlišné od údajů obtížnoti textů dalších třech nakladateltví, kde e pohybují od 30,17 bodu do 34,67 bodu. Hodnoty yntaktického faktoru e u knih jednotlivých nakladateltví neliší, což znamená, že délky vět a hodnoty yntaktického faktoru učebnic jednotlivých nakladateltví jou doti vyrovnané. aproti tomu hodnoty émantického faktoru doahují u učebnic jednotlivých nakladateltví odlišných hodnot - od 18,42 bodu do 27,29 bodu. Je to způobeno různou proporcí běžných a zejména odborných pojmů v textech jednotlivých učebnic. a základě celkového hodnocení výkladových textů učebnic je možné kontatovat, že nejobtížnější je učebnice nakladateltví FORTUA, méně náročné jou učebnice nakladateltví 43

5 SP, náledují učebnice nakladateltví JIA, pak učebnice nakladateltví PRODOS a nejnižší náročnotí e vyznačuje učebnice nakladateltví SCIETIA. Výledky obtížnoti výkladových textů tejných učebnic přírodopiu pro 9. ročník ZŠ, hodnocených Metodou 5 200, jou uvedeny v tabulce 2. Ze zjištěných hodnot je zřejmé, že celková obtížnot výkladových textů učebnic jednotlivých nakladateltví e pohybuje v rozmezí od 29,39 bodu do 39,48 bodu. Hodnoty yntaktického faktoru e u učebnic jednotlivých nakladateltví moc neliší a pohybují e od 9,39 bodu do 11,68 bodu. To znamená, že délky vět jou velmi vyrovnané v učebnicích analyzovaných nakladateltví. Podle hodnot émantického faktoru, který e pohybuje od 18,46 bodu do 29,5 bodu, vyplývá, že učebnice jou velmi odlišné zejména proporcí běžných a odborných pojmů. a základě celkového hodnocení učebnic je zřejmé, že nejobtížnější podle této metody hodnocení jou učebnice nakladateltví SP a FORTUA. ejméně náročná je učebnice nakladateltví SCIETIA. Celkové pořadí obtížnoti dalších tří učebnic je hodné podle obou metod u knih nakladateltví JIA, PRODOS a SCIETIA. Výledky tatitického hodnocení celkové obtížnoti textů, yntaktického faktoru a émantického faktoru pomocí obou metod jou hrnuty v tabulce 3. Z údajů v tabulce je zřejmé, že průměrná hodnota celkové obtížnoti textů, analyzovaná Metodou 10, doahuje 35,1 bodu a variační koeficient činí 11,31 %. Průměrná hodnota celkové obtížnoti textů, hodnocená Metodou 5 200, je mnohem nižší, a činí 34,31 bodu a variační koeficient doahuje 12,46 %. Také průměrné hodnoty yntaktického a émantického faktoru e příliš neliší. Průměrná hodnota yntaktického faktoru, hodnocená Metodou 10, činí 11,78 bodu a v případě Metody to je 10,55 bodu, variabilita e liší minimálně. Průměrné hodnoty émantického faktoru doahují obdobných hodnot, avšak variabilita doahuje mnohem vyšších hodnot u Metody Z údajů v této tabulce vyplývá, že Metoda 10 je vhodnější pro hodnocení obtížnoti výkladových textů učebnic přírodopiu pro 9. ročník ZŠ. V grafu 1 jou znázorněny průměrné hodnoty celkové obtížnoti textů učebnic jednotlivých nakladateltví, hodnocených pomocí obou metod. Z grafu jou zřejmé rozdílné hodnoty obtížnoti textů jednotlivých učebnic. ejvyšší rozdíl je evidentní mezi učebnicemi nakladateltví FORTUA a SCIETIA, což činí zhruba 10 bodů. Závěr Z celkového poouzení obtížnoti výkladových textů učebnic přírodopiu pro 9. ročník ZŠ Metodami 10 a vyplývá, že průměrné hodnoty celkové obtížnoti, hodnocené Metodou 10, doahují 35,1 bodu a pomocí Metody poněkud nižší hodnoty 34,31bodu. Tyto zíkané údaje nejou příliš rozdílné, ale variabilita je poněkud nižší u Metody 10. Obdobně hodnoty yntaktického a émantického faktoru jou podobné. Pomocí obou 44

6 metod bylo zjištěno jiné pořadí obtížnoti učebnic. Podobnou obtížnotí pomocí obou metod e vyznačují učebnice nakladateltví JIA, PRODOS a SCIETIA. Učebnice nakladateltví FORTUA a SP e liší v pořadí náročnoti. a základě provedených analýz lze kontatovat, že Metoda 10 e ukazuje vhodnější pro hodnocení obtížnoti textů učebnic přírodopiu pro 9. ročník ZŠ než Metoda Literatura 1. AHLBERG, M. Concept mapping and argumentacion analyli a technique for educational reearch on textbook. Univerity of Joenuu, BIACHI, A. M. La toria nei libri di teto. Analii del contento di alcuni manuali per la cuola econdaria uperiore. Orientamenti pedagogici, , CÍLEK, V., MATĚJKA, D., MIKULÁŠ, R., ZIEGLER, V. Přírodopi IV. Praha : Scientia, ČERÍK,V., MARTIEC, Z., VÍTEK, J. Přírodopi 4. Praha : SP, DOBRORUKA, L. J., VACKOVÁ, B., KRÁLOVÁ, R. BARTOŠ, P. Přírodopi III. Praha : Scientia, GAVORA, P. Žiak a porozumenie textu. Pedagogika, 1986, 36, č HRABÍ, L. Hodnocení obtížnoti výkladového textu učebnic přírodopiu pro 8. ročník ZŠ. e-pedagogium (on-line), 2002, č. 3. Dotupné na www: 8. HRABÍ, L. Poouzení obtížnoti výkladového textu učebnic přírodopiu pro 6. ročník ZŠ pomocí dvou metod. e- Pedagogium (on-line), 2003, č. 2. Dotupné na www: 9. KOČÁREK, E. t., KOČÁREK, E. ml. Přírodopi pro 9. ročník základní školy. Praha : Jinan, KVASIČKOVÁ, D., JEÍK, J., FROĚK, J., TOIKA, J. Ekologický přírodopi 9. Praha : Fortuna, PLUSKAL, M. Měření obtížnoti didaktických textů. In: Čeký pedagogický výzkum v oučaných polečenkých podmínkách. Brno : CERM, PRŮCHA, J. Hodnocení obtížnoti učebnic. Praha : STL, PRŮCHA, J. Teorie, tvorba a hodnocení učebnic. Praha : ÚÚVPP, PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, SCHMIDT, H. J. Hilfen fűr die Auwahl von Schulbűcher. Grundchule, 23, 1991, č

7 16. ZAPLETAL, J., JAOŠKA, M., BIČÍKOVÁ, L., TOMAČÁKOVÁ, M. Přírodopi 9. Olomouc : Prodo, Kontaktní adrea RDr. Libuše Hrabí, Ph.D. Katedra přírodopiu a pětiteltví PdF UP Purkrabká Olomouc 46

8 Tab.1. Obtížnot výkladového textu oučaných čekých učebnic přírodopiu pro 9. roč. ZŠ hodnocení Metodou 10x100 akladateltví Fortuna Jinan Prodo Scientia SP T 40,23 34,67 33,15 30,17 37,29 T 12,94 11,55 10,40 11,75 12,26 V 14,52 13,75 13,20 14,44 14,0 U 8,91 8,40 7,88 8,14 8,76 T p 27,29 23,12 22,75 18,42 25,03 U 11,23 11,90 12,68 12,28 11,41 P 39,15 35,79 35,58 32,59 37,48 P 11,23 9,63 8,94 10,90 10,30 1 P 25,28 23,51 24,91 19,48 25,05 2 P 2,64 2,64 1,73 2,22 2,13 3 i 27,92 26,16 26,64 21,69 27,18 h 71,32 73,09 74,87 66,57 72,52 47

9 Tab. 2. Obtížnot výkladového textu oučaných čekých učebnic přírodopiu pro 9. roč. ZŠ hodnocení Metodou 5x200 akladateltví Fortuna Jinan Prodo Scientia SP T 37,06 35,08 30,56 29,39 39,48 T 11,68 10,77 9,39 10,93 9,98 V 13,52 12,79 12,41 13,5 11,93 U 8,64 8,42 7,57 8,1 8,37 T p 25,38 24,31 21,17 18,46 29,5 U 11,57 11,87 13,20 12,34 11,95 P 37,0 35,62 33,50 31,62 39,21 P 7,40 6,56 5,73 6,74 5,79 1 P 27,61 25,48 25,83 22,98 30,44 2 P 1,99 3,57 1,94 1,90 2,79 3 i 29,60 29,05 27,77 24,89 33,24 h 80,0 81,57 82,90 78,68 84,77 48

10 Tab. 3. Poouzení obtížnoti výkladových textů oučaných čekých učebnic přírodopiu pro 9. ročník ZŠ pomocí obou metod Metoda Metoda 5x200 celková obtížnot yntaktický faktor émantický faktor 10x100 x 35,10 34,31 x 1,77 1,91 3,97 4,28 v 11,31 12,46 x 11,78 10,55 x 0,42 0,35 0,94 0,78 v 7,98 7,39 x 23,32 23,76 x 1,31 1,88 2,93 4,20 v 12,56 17,68 Graf 1. Celková obtížnot výkladových textů oučaných čekých učebnic přírodopiu pro 9. ročník ZŠ hodnocení Metodou 10 (T1) a Metodou (T2) Body T1 T2 0 Fortuna Jinan Prodo Scientia SP 49