6.4 POPs v půdách ČR - zhodnocení výsledků monitorovacích systémů ÚKZÚZ Brno a VÚMOP Praha

Transkript

1 6.4 POPs v půdách ČR - zhodnocení výsledků monitorovacích systémů ÚKZÚZ Brno a VÚMOP Praha Úvod V dubnu 2002 Evropská komise nově definovala politiku EU v oblasti ochrany půdy. Jedná se o dokument mimořádně závažný, protože zdůrazňuje význam půdy, její nenahraditelnost a přitom snadnou ohrozitelnost. Činnost člověka vede často ke změnám, které jsou v případě půdy ireversibilní. Tento dokument uvádí řadu konkrétních legislativních kroků, které budou pro realizaci nové politiky ochrany půdy realizovány (IP/02/763). Uvedená aktivita je jedním z projevů sílícího tlaku na vytvoření jednotné strategie ochrany půdy jako neobnovitelného zdroje (legislativa na úrovni vody a ovzduší). Tato strategie by měla mj. harmonizovat činnosti mezinárodních organizací, z nichž nejvýznamnější jsou: ISO TC 190 Soil Quality, JRC Ispra Space Application Institute Agric. Inf. System Unit European Soil Bureau, EEA ETC/TE (Evropská agentura pro životní prostředí, Environmental Topic Centre Terrestrial Environment), CEN/SABE Soil team (ve výhledu jedna z technických komisí CEN, zabývající se ochranou půdy). Evropská unie nemá dosud žádnou směrnici, která by se zabývala výhradně ochranou půdy a národní legislativy členských zemí na rozdílné úrovni. Existují pouze dvě platné a jedna zrušená směrnice, které do ochrany půdy přímo zasahují: Směrnice Rady 86/278/EEC o ochraně životního prostředí, zejména půdy, při použití čistírenských kalů v zemědělství, Směrnice Rady 91/676/EEC o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, Nařízení Rady (EEC) 2078/92 o metodách zemědělské produkce, odpovídajících požadavkům na ochranu životního prostředí a udržování krajiny (toto nařízení bylo zrušeno, jeho zásady však některé členské státy aplikovaly do svých legislativních opatření). Evropská komise vydala návrh evropského monitorovacího systému pro půdy, který by měl zjišťovat stav půd standardními jednotnými postupy s plným zajištěním kontroly kvality práce laboratoří. Hlavními směry sledování by měla být eroze půdy, úbytek organické hmoty půdy, difusní kontaminace a ztráta biodiversity. Sledování zátěže půdy rizikovými látkami, včetně persistentních organických polutantů je jednou ze stěžejních oblastí mezinárodních aktivit a národních legislativních opatření. Kontaminace půdy je významnou položkou v problémovém okruhu kvalita a degradace půdy. V ČR je celková výměra půdy (podle přehledu o vývoji půdního fondu) hektarů. Zemědělská půda zabírá ha a pokrývá více než 54% rozlohy našeho území. Procento zornění zemědělské půdy kleslo ze cca 75% na počátku devadesátých let na současných cca 72%. Nezanedbatelnou rozlohu, ha, zabírají na našem území půdy lesní. Hodnocením zátěže lesních půd POPs se však studie zabývá pouze okrajově (Chráněná území), a to především z důvodů odlišného metodického přístupu k této otázce. Pozornost byla soustředěna na zemědělsky využívané III-159

2 půdy a hodnocení bylo provedeno v návaznosti na potravní řetězec. Výsledky sledování byly významnou měrou využity při tvorbě návrhu pozaďových hodnot perzistentních organických polutantů (POPs) pro legislativní účely (aktualizace Vyhlášky 13/1994 Sb.) Systémy sledování POPs v půdě V zásadě každý stát EU a většina států střední a východní Evropy má vyvinut systém monitoringu půd. Podle návrhu monitorovacího systému Evropské komise mají být současné národní monitorovací systémy včleněny do celoevropského systému monitoringu. V národních systémech je sledování stavu a vývoje kontaminace půd významnou a často hlavní složkou celého monitoringu. Dá se tedy očekávat, že potřeba sledování půdy a její kontaminace bude v nejbližší budoucnosti značně narůstat a současné systémy budou zdokonalovány. Význam systematického monitoringu půd spočívá v definici jeho cílů: poskytování dat z referenčního souboru lokalit (pozorovacích ploch) za účelem získání charakteristiky stavu půd, sledování změn hlavních půdních charakteristik, zejména jako důsledků aktivity člověka, testování nových analytických metod a metod průzkumu půd, sledování vybraných krátkodobě proměnlivých parametrů a operativní vyhodnocování výsledků, vhodnou interpretací výsledků přispět k: - vývoji metod a postupů k zamezení degradace půdy a krajiny, - aplikaci zásad udržitelného rozvoje v zemědělství, - vývoji strategií v oblasti prevence a ochrany půdního fondu. V ČR je systematický monitoring upraven vyhláškou č. 275/1998 Sb. ve znění vyhlášky 477/2000 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků. Podle této vyhlášky je součástí agrochemického zkoušení půd ( 2, odst. d, e): zjišťování aktuálního stavu kontaminace zemědělských půd a vedení seznamu kontaminovaných pozemků, zjišťování a hodnocení průběžných výsledků monitoringu zemědělských půd se zaměřením na ochranu potravního řetězce před vstupy nežádoucích látek. Zjišťování aktuálního stavu kontaminace je plošnou inventarizací obsahů rizikových prvků v zemědělských půdách a je prováděna již od roku Jedná se o otevřený systém, jenž je každoročně doplňován a jehož výstupy jsou prezentovány v síti Internet ( ). Oba úkoly jsou v kompetenci Ústředního kontrolníhoa zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Vedle systematického monitoringu existuje řada specifických, krátkodobých a cílených studií a průzkumů, které mohou mít také charakter monitoringu, ale které mají vyhodnotit konkrétní stav kontaminace půd v daném území (lokalitě), v daném časovém úseku, s ohledem na zdroje kontaminace a s uvedením návrhů opatření. Tyto studie využívají výsledků systematických monitoringů, jako referenčních souborů. Rozsáhlý monitoring tohoto typu provádí Vyzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP). V textu jsou také prezentovány aktivity Konsorcia RECETOX TOCOEN & Associates v oblasti sledování POPs v půdách. III-160

3 6.4.3 Monitoring ÚKZÚZ (Bazální monitoring půd) Materiál a metody Systém bazálního monitoringu půd zahrnuje celou šíři výše definovaných cílů monitoringu. Metodika byla zpracována v letech pod koordinací Odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí. Součástí je sledování látek v půdě na stálých pozorovacích plochách (PP) na třech typech využití krajiny: zemědělské půdě (217 PP), lesní půdě (100 PP) a v chráněných územích (40 PP). Vymezené typy krajiny tvoří samostatné subsystémy monitoringu s metodickými odchylkami od souborné metodiky. V rámci 217 PP monitoringu zemědělských půd je dále vymezen subsystém v kontaminovaných územích (27 PP). V letech byl v subsystémech zemědělských půd a chráněných území proveden první odběr vzorků. U lesních půd monitoring podle této metodiky neprobíhá, je vázán na speciální programy v lesních ekosystémech. Sledování obsahu organických polutantů bylo do roku 1996 včetně prováděno především s ohledem na používané pesticidy a proto byly k odběru vzorků vybírány každoročně plochy na kterých byla pěstována pšenice. Tak se soubor sledovaných ploch každoročně obměňoval. Od roku 1997 je sledování obsahů vybraných organických polutantů prováděno na stálém souboru vytipovaných PP tak, aby byla zachycena dynamika těchto látek v půdě a to i s ohledem na možné zdroje dálkového přenosu u některých látek (např. PAHs). Celkem je sledování prováděno na 40 PP z čehož 5 PP je vybráno ze subsystému PP v chráněných územích na nelesní, avšak nenarušené půdě (zachycení pozaďových hodnot - dohoda s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR). Zbývajících 35 PP je vybráno z monitoringu zemědělských půd, jak ze základního subsystému, tak ze subsystému v kontaminovaných územích. Výběr je proveden s ohledem na potenciální zdroje kontaminace a na předchozí sledování v letech (tabulky až 6.4-3). Tabulka 6.4-1: Přehled PP na zemědělské půdě pro sledování obsahů organických polutantů Region Čísla pozorovacích ploch se sledováním organických polutantů Středočeský 2001, 2003, 2901, 2902, 2903, 2904, 2905 Jihočeský 3017, 3023, 3901 Západočeský 4023, 4024, 4901, 4902, 4903 Severočeský 5005, 5017, 5901, 5903, 5905 Východočeský 6019, 6024, 6903 Jihomoravský 7030, 7045, 7901, 7902, 7903, 7904 Severomoravský 8008, 8026, 8901, 8904, 8905, 8906 Tabulka 6.4-2: Přehled PP v CHÚ pro sledování obsahů organických polutantů Lokalita CHKO (NP) Bukačka Děvín Kroužek Porážky Stud. hora Orlické hory Pálava Kokořínsko Bílé Karpaty KRNAP III-161

4 Tabulka 6.4-3: Přehled POPs sledovaných v rámci Bazálního monitoringu půd (BMP) Látka Poznámka Atrazin a jeho metabolity deethylatrazin deisopropylatrazin do r vč. do r vč. Persistentní organochlorové pesticidy a jejich metabolity α-hch β-hch γ-hch HCB o,p'-dde p,p'-dde o,p'-ddd p,p'-ddd o,p'-ddt p,p'-ddt , 2000-dosud , 2000-dosud , 2000-dosud , 2000-dosud , 2000-dosud , 2000-dosud , 2000-dosud , 2000-dosud , 2000-dosud , 2000-dosud Polychlorované bifenyly (PCBs) Kongenery 138, 153, 180 Kongenery 28, 52, 101 od 1994 dosud od 1998 dosud Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) Naphthalene Acetonaphthylene (UV) Acetonaphthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benzo[a]anthracene Chrysene Benzo[b]fluoranthene Benzo[k]fluoranthene Benzo[a]pyrene Dibenzo[a,h]anthracene od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud od 1997 dosud III-162

5 Benzo[g,h,i]perylene Indeno[1,2,3-cd]pyrene od 1997 dosud od 1997 dosud Obrázek 6.4-1: Přehled monitorovacích lokalit v rámci bazálního monitoringu půd Výsledky Odběry vzorků půd ke stanovení uvedených látek probíhaly od roku 1994 na čtyřiceti plochách s produkcí pšenice, od roku 1997 na stabilním souboru čtyřiceti pozorovacích ploch. Základní popisnou statistiku pro vzorky odebrané na orné půdě, včetně procentuálního zastoupení nadlimitních vzorků uvádí tabulka III-163

6 Tabulka 6.4-4: Základní statistická charakteristika obsahů organických polutantů v souboru pozorovacích ploch na orné půdě [ng.g -1 ] Rok Popisná statistika Σ PAHs Σ PCBs HCB DDT DDE DDD O P O P O P O P O P O P ar. průměr - - 1,1 1,6 5,6 3,1 19,2 12,4 10,9 7,9 2,5 1,6 medián - - 0,8 0,8 5,7 2,6 15,4 10,1 12,0 6,3 1,2 0,8 ar. průměr - - 1,9 1,1 5,2 2,4 26,8 15,5 11,4 7,6 2,6 1,3 medián - - 0,8 0,8 6,1 1,9 21,4 8,8 10,7 6,2 2,1 1,0 ar. průměr ,9 3,5 8,2 6,4 114,6 54,4 72,2 22,3 9,6 6,8 medián ,8 0,8 7,2 4,4 37,4 17,0 19,8 14,6 <1 <1 ar. průměr ,8 3, medián ,6 1, ar. průměr ,8 3, medián ,4 1, ar. průměr ,0 3,3 2,3 1, ,8 33,5 19,8 7,2 4,8 medián ,5 1,5 1,7 < 1 74,2 46,9 6,6 3,8 2,1 1,5 ar. průměr ,1 3,1 4,5 2,3 61,5 32,5 46,3 22,9 6,3 3,9 medián ,8 1,5 3,1 1,6 14,3 7,5 11,7 5,2 1,8 < 1 ar. průměr ,7 4,2 7,3 5,9 18,4 17,5 13,7 13,8 2,5 2,2 medián ,5 1,8 5,5 4,3 3,8 2,3 3,2 1,2 0,5 < 1 Limitní hodnota* Poč. vz. celkem** Nadlim počet*** Nadlim - %**** 31,5 13,4 8,9 4,7 13,3 6,9 73,0 58,1 57,8 39,9 10,9 8,4 Poznámka: V rámci stanovování obsahů PCB se jako suma uvádí suma tří kongenerů PCB (138, 153, 180), k nimž v roce 1998 přistoupily další tři kongenery (28, 52, 101). V sumě PAH je uváděno 15 individuálních uhlovodíků: (naftalen, acetnaften, fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen, indeno(1,2,3- c,d)pyren). Ve skupině látek DDT je uvedena suma dvou izomerů (p,p, o,p ) jak pro samotné DDT, tak pro jeho metabolity DDE, DDD. * maximálně přípustná hodnota podle vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu ** celkový počet analyzovaných vzorků od roku 1995 *** počet nadlimitních vzorků **** procento nadlimitních vzorků Hodnocení PAHs Základní statistické charakteristiky pro soubor výsledků sumy 15-ti PAHs v ornicích a podorničí zemědělských půd uvádí tabulka Výsledky umožňují meziroční srovnání za období , kdy byly obsahy PAHs sledovány na stálém souboru 35 pozorovacích ploch. Ze statistického zpracování jsou vyloučeny trvalé travní porosty (5) a plochy v CHÚ (5). V tomto souboru ploch hodnoty pro sumu 15-ti PAH kolísají v rozmezí ng.g -1 v ornici a ng.g -1 v podorničí. U hodnot mediánů obsahů PAHs v ornicích dochází k jejich postupnému nárůstu, hodnoty III-164

7 mediánů podorničí jsou relativně vyrovnané, cca o 300 ng.g -1 nižší než v ornici (v posledních dvou letech se rozdíl zvyšuje až na 400 ng.g -1 ). Také u aritmetického průměru lze v roce 2002 zaznamenat nárůst, a to nejen vzhledem k předcházejícímu roku. Tabulka 6.4-5: Základní statistické charakteristiky sumy 15 ti PAHs v ornici a podorničí orných půd; srovnání let [ng.g -1 ] O P O P O P O P O P O P Arit. průměr Medián Modus Minimum ,8 60,5 97, , , , ,7 Maximum Sm. odchylka V půdách jsou nejvíce zastoupeny fluoranten (průměrně 17% z celkové sumy PAHs) a pyren (15%), následují benzo(b)fluoranten (9%), fenantren, chrysen a benzo(a)pyren (s 8%). Vzájemný poměr jednotlivých PAHs v zemědělské půdě je relativně stálý. Grafický průběh obsahů sumy PAHs na orné půdě, kde za sledované období došlo alespoň jedenkrát k překročení limitní hodnoty 1 µg.g -1, je znázorněn na obrázku a pro všechny plochy v CHÚ na obrázku Je patrné, že trend změny obsahů na zemědělské půdě je obtížné vysledovat nejen u celkových statistik, ale i v případě individuálních ploch. U chráněných území je možno pozorovat zvyšování obsahů a lze předpokládat, že výraznější je na exponovaných lokalitách (vyšší nadmořská výška, vyčesávací efekt lesních ekosystémů, vyšší horizontální i vertikální srážky, uplatnění dálkového přenosu). Celkově bylo od roku 1997 analyzováno 432 půdních vzorků, z toho 31,5 % vzorků ornice nevyhovovalo limitům stanoveným vyhláškou č. 13/1994 Sb., u podorničí 13,4 %. Závěry Mediány sumy 15 PAHs v ornici se pohybují kolem hodnoty 700 ng.g -1 ; hodnoty v podorničí jsou cca o 300 (až 400) ng.g -1 nižší. Aritmetické průměry jsou značně nevyrovnané. Obsahy PAHs vykazují mírný nárůst (jak u mediánu, tak aritmetického průměru). Ve vyšších nadmořských výškách na nenarušené půdě, kde nedochází k promísení kultivací pravděpodobně dochází k postupné kumulaci PAHs v půdě. Limitní hodnota 1 µg.g -1 byla sumou 15 PAHs v roce 2002 překročena ve 14 vzorcích z ornice a 6 vzorcích z podorničí. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou fluorantén a pyrén látky toxikologicky rizikové, nekarcinogenní. III-165

8 ng/g PAH - ornice pozorovací plochy Obrázek 6.4-2: Srovnání obsahů PAHs na plochách, u nichž byl alespoň jedenkrát v letech překročen limit pro sumu PAHs 1 µg.g -1, stanovený vyhl. č. 13/1994 Sb. ng/g PAH - CHÚ Bukačka Děvín Kroužek Porážky Studniční hora pozorovací plochy Bukačka Děvín Kroužek Porážky Studniční hora Obrázek 6.4-3: Srovnání obsahů PAHs na pozorovacích plochách v chráněných územích (období ; ng.g -1 suchého vzorku) (ornice a podorničí) III-166

9 Hodnocení PCBs Základní statistické charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce Průměr sumy 7 kongenerů se pohybuje v rozmezí 4,73 6,03 ng.g -1 pro ornici a 3,23 4,18 ng.g -1 pro podorničí. Oproti roku 2001 došlo v orničním horizontu k mírnému zvýšení mediánu a aritmetického průměru. Statistické charakteristiky podorničí jsou vyrovnané. Od roku 1995 bylo stanovení PCBs provedeno v 554 vzorcích, z nichž limitní hodnotu překračuje 8,9% vzorků ornice a 4,7% vzorků podorničí. Prakticky se jedná o 10 pozorovacích ploch, na nichž byl limitní obsah alespoň jedenkrát překročen. Grafické porovnání obsahů v síti pozorovacích ploch a současně porovnání obsahů v ornici a podorničí pro rok 2002 znázorňuje obrázek Pro srovnání jsou zde uvedeny i obsahy na PP v chráněných územích, kde v roce 2002 byl analyzován pouze vzorek z povrchového horizontu. Průběh obsahů v povrchovém horizontu u PP v CHÚ za celé období sledování je na obrázku Zde je patrné, že u PCBs na nenarušených půdách není taková tendence k akumulaci na exponovaných lokalitách jako u PAHs a že PCBs nejsou v tak významné míře přenášeny dálkovým přenosem. U některých ploch je možno pozorovat postupný pokles nalezených koncentrací PCBs, u jiných kolísání. Tyto průběhy mohou být ovlivněny mj. kultivačními zásahy na zemědělské půdě (např.: hlubší orba může být a/ zředění a pokles obsahu v případě původně vyšší koncentrace v ornici, b/ vzrůst obsahu v případě kontaminace hlubšího horizontu). Tabulka 6.4-6: Mediány, aritmetické průměry a maxima obsahů sumy PCBs v ornicích a podorničí za 9 let sledování ( ) Suma 3 kongenerů (138, 153, 180); ornice [ng.g -1 suš.] Medián 1,20 0,00 0,00 0,60 1,50 1,43 0,75 1,00 1,50 Průměr 2,26 0,64 1,35 7,60 3,66 3,65 5,91 3,88 4,28 Maximum 31,70 5,50 18,50 147,50 31,50 51,80 74,05 38,60 56,9 Suma 3 kongenerů (138, 153, 180); podorničí [ng.g -1 suš.] Medián 0,70 0,00 0,00 0,60 0,75 0,98 0,75 0,75 0,75 Průměr 1,26 0,89 0,44 3,18 2,42 2,20 2,50 2,24 3,05 Maximum 11,80 32,41 5,10 32,00 30,20 31,95 27,73 30,30 43,4 Ornice [ng.g -1 suš.] Suma 6 kongenerů (28, 52, 101, 138, 153, 180) Suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) Medián 2,60 2,43 1,50 1,75 2,25 1,75 1,75 2,5 Průměr 4,80 4,79 7,00 5,08 5,34 6,03 4,73 5,67 Maximum 33,65 54,30 82,20 41,50 61,7 84,3 42,1 62,9 III-167

10 Podorničí [ng.g -1 suš.] Suma 6 kongenerů (28, 52, 101, 138, 153, 180) Suma 7 kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) Medián 1,50 1,90 1,50 1,50 1,50 1,75 1,75 1,75 Průměr 3,33 3,22 3,30 3,13 3,91 3,29 3,23 4,18 Maximum 32,05 35,30 28,91 32,65 46,25 28,91 32,9 47,05 U některých ploch lze předpokládat bodovou kontaminaci, např. oleji při pojezdech zemědělské techniky, na ostatních jsou obsahy PCBs relativně stálé. Pro většinu těchto ploch platí, že suma 7 kongenerů je tvořena převážně kongenery 138, 153 a 180, tj. tzv. výšechlorovanými PCBs, které podléhají biodegraci v půdě pomaleji než ostatní stanovované. Především u pozorovacích ploch 7901 a 7902 je poměr obsahů mezi níže- a výšechlorovanými PCBs široký, 1:12-18! Závěry: Mediány obsahů sumy 7 kongenerů PCBs v ornicích zemědělských půd se během posledních tří let pohybují kolem 2 ng.g -1, hodnoty v podorničí jsou asi o 0,25 ng.g -1 nižší. Aritmetický průměr ve vzorcích z ornice je v rozsahu 4,73 6,03 ng.g -1, hodnoty z podorničí se mění v rozsahu 3,23 4,18 ng.g -1. U sumy 6 kongenerů se mediány v ornicích zemědělských půd pohybují během posledních šesti let v rozmezí 1,50 2,60 ng.g -1, hodnoty v podorničí jsou až na rok 1999 stejné (1,50 ng.g -1 ). Aritmetický průměr ve vzorcích z ornice je v rozsahu 4,79 7,00 ng.g -1, hodnoty z podorničí se mění v rozsahu 3,13 3,91 ng.g -1. Sedm pozorovacích ploch, na nichž byla alespoň jedenkrát překročena limitní hodnota obsahů PCBs v půdě (suma 7 kongenerů), lze rozdělit na plochy s jednorázovým nálezem vysokého obsahu PCBs (pravděpodobně s charakterem bodové kontaminace) a plochy s relativně vyrovnanými obsahy polychlorovaných bifenylů. V daném souboru ploch jsou obsahy PCBs v půdě relativně stabilní. Výrazný pokles obsahů PCBs v půdě nelze očekávat z důvodu širokého poměru níže- a výšechlorovaných PCBs. III-168

11 PCB ng/g ornice podorničí pozorovací plochy Kroužek Stud. hora Bukačka Děvín Porážky Obrázek 6.4-4: Obsahy PCBs v ornicích a podorničí (povrchových a podpovrchových horizontech) na pozorovacích plochách BMP a v CHÚ v roce 2002 [ng.g -1 suš.] ng/g PCB - CHÚ, povrchový horizont Bukačka Děvín Mlýn Kroužek Porážky Studniční hora pozorovací plochy Obrázek 6.4-5: Srovnání obsahů PCBs na pozorovacích plochách v chráněných územích (období ; ng.g -1 suchého vzorku) III-169

12 Hodnocení OCPs Po dobu čtyř let ( ) byly obsahy organochlorových pesticidů sledovány na proměnlivém souboru pozorovacích ploch. V letech 1998 a 1999 v půdě tyto látky nebyly stanovovány. Nyní jsou k dispozici výsledky sledování tří po sobě následujících let 2000, 2001 a 2002, kdy byly vzorky odebírány na stálém souboru pozorovacích ploch (35 pozorovacích ploch na orné půdě a na 5 pozorovacích plochách v chráněných územích). V přehledové tabulce jsou uvedeny základní statistické výsledky pro ornou půdu pro celou dobu sledování. Tabulka shrnuje výsledky pro ornou půdu a vývoj hodnot mediánu je graficky znázorněn na obrázku pro DDT a metabolity a HCB. Periody sledování a je nutno posuzovat samostatně protože hodnocené soubory pozorovacích ploch nejsou totožné, vyvozované závěry o trendech mohou být proto pouze orientační. Srovnatelné výsledky jsou pouze pro roky 2000 až 2002, kdy byly vzorky odebírány na totožných lokalitách. Pro tyto roky jsou statisticky vyhodnocené výsledky uvedeny v tabulce včetně jednotlivých izomerů. V roce 2002 došlo v porovnání s předchozími roky ke zvýšení hodnot HCB, aritmetický průměr z 2,26 ng.g -1 v roce 2000 na 7,34 ng.g -1 v roce 2002 pro ornici. Podobný trend je možné sledovat i v podorničí. Avšak v absolutní hodnotě zůstávají obsahy nízké. Ke zvýšení obsahu došlo u metabolitu p,p -DDE v podorničí (medián z 2,7 na 7,50 ng.g -1 a aritmetický průměr z 15,4 ng.g -1 na 26,14 ng.g -1 v roce 2002). K výraznému snížení došlo u p,p i o,p -DDT. To by se dalo jednoduše vysvětlit probíhající dekompozicí, avšak k těmto závěrům by bylo potřeba víceletého sledování. U metabolitu o,p -DDE a p,p i o,p -DDD zůstávají obsahy po tři roky na stejné úrovni. Toto hodnocení platí obdobně jak pro ornici, tak pro podorničí s tím, že obsahy v podorničí (aritmetický průměr i medián) jsou nižší. Je zřejmé, že obsahy těchto látek v zemědělských půdách zůstávají vysoké, otázkou je interpretace rizik těchto obsahů. Hodnotu přípustného znečištění (10 ng.g -1 ) podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. překračuje cca 13% vzorků ornice pro HCB, látky skupiny DDT však nevyhovují limitní hodnotě ze 73%. Závěry: V roce 2002 došlo v porovnání s předchozími roky ke zvýšení hodnot HCB, aritmetický průměr z 2,26 ng.g -1 v roce 2000 na 7,34 ng.g -1 v roce 2002 pro ornici. Podobný trend je možné sledovat i v podorničí. Avšak absolutní hodnoty obsahů zůstávají nízké. Ke zvýšení obsahu došlo u metabolitu p,p -DDE v podorničí (medián z 2,7 na 7,50 ng.g -1 a arit. průměr z 15,4 ng.g -1 na 26,14 ng.g -1 v roce 2002 ). U metabolitu o,p -DDE; p,p i o,p -DDD zůstávají obsahy po tři roky na stejné úrovni. Meziroční porovnání platí obdobně pro ornici i pro podorničí s tím, že obsahy v podorničí (aritmetický průměr i medián) jsou v letech u sledovaných látek nižší. K překročení limitních hodnot podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. i podle návrhu preventivních limitů docházelo v letech 2000 a 2001 nejvíce u obsahů DDT. V roce 2002 byl počet překročených hodnot podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. prakticky stejný u DDT (41) i DDE (40). Podle návrhu preventivních limitů došlo v roce 2002 u DDT k překročení obsahů pouze u 18 vzorků a u DDE u 24 vzorků. Za tři roky sledování došlo ke snížení překročení preventivních limitních hodnot u DDT (z 60 na 18), naopak ke zvýšení došlo u DDE (z 14 v roce 2000 na 24 v roce 2002). V roce 2002 u DDT a jeho metabolitů byl překročen limit dle platné vyhlášky u 36,7 % vzorků. V celém období sledování ( ) dochází ke značnému kolísání hodnot a nelze stanovit jednoznačné trendy vývoje obsahů. III-170

13 Tabulka 6.4-7: Základní statistické charakteristiky jednotlivých OCP v ornicích a podorničí orných půd v roce 2000 až 2002 [ng.g -1 sušiny] OCP Rok Arit. průměr Medián Modus Min. Max. Počet Ornice ,26 1,74 < 1 < 1 9,94 35 HCB ,54 3,10 5,40 0,60 19, ,34 5,45 3,90 0,70 34, ,30 53,5 < 10 < p,p -DDT ,4 14,0 4,00 1, ,57 10,70 0,50 0,50 293, ,7 12,2 < 10 < o,p -DDT ,8 2,00 0,50 0,50 95, ,26 1,50 0,50 0,50 123, ,6 5,8 - < p,p -DDE ,7 11,8 8,10 3, ,57 12,90 3,90 0,50 141, ,60 < 1 < 1 < 1 25,7 35 o,p -DDE ,82 0,50 0,50 0,50 17, ,82 0,50 0,50 0,50 39, ,6 1,3 < 1 < p,p -DDD ,5 1,3 0,50 0, ,73 1,65 0,50 0,50 48, ,65 < 1 < 1 < 1 18,5 35 o,p -DDD ,90 0,50 0,50 0,50 17, ,32 0,50 0,50 0,50 19,8 35 Podorničí ,59 < 1 < 1 0,35 17,48 35 HCB ,34 1,55 0,25 0,25 12, ,88 4,30 2,20 0,25 31, ,7 29,5 < 10 < p,p -DDT ,3 7,0 0,50 0, ,16 5,75 0,50 0,50 297, ,7 7,5 < 10 < o,p -DDT ,0 0,75 0,50 0,50 86, ,85 0,50 0,50 0,50 83, ,4 2,7 < 1 < p,p -DDE ,0 4,8 0,50 0, ,14 7,50 2,30 0,50 298,40 35 o,p -DDE ,05 < 1 < 1 < 1 11,7 35 III-171

14 2001 1,56 0,50 0,50 0,50 29, ,49 0,50 0,50 0,50 28, ,8 0,9 < 1 < p,p -DDD ,7 0,5 0,50 0, ,96 1,20 0,50 0,50 21, ,29 < 1 < 1 < 1 10,1 35 o,p -DDD ,26 0,50 0,50 0,50 10, ,09 0,50 0,50 0,50 8,20 35 Tabulka 6.4-8: Obsahy organochlorových pesticidů (metabolitů) v orné půdě na pozorovacích plochách Bazálního monitoringu půd (BMP) [ng.g -1 ] HCB Ornice Podorničí Rok Medián 5 6,2 6,4 7,6 1,76 3,10 5,45 2 2,9 2,3 4,5 0,50 1,60 4,30 Průměr 5,4 5,9 5,4 8,3 2,47 4,46 7,34 2,8 3,5 2,6 6,1 2,31 2,42 5,88 Maximum 10 12,5 10, ,63 19,00 34, ,1 5,4 18,3 17,48 12,80 31,6 DDE Ornice Podorničí Rok Medián 14, ,7 19,7 6,36 11,25 14, ,9 11,8 3,78 5,30 8,00 Průměr 15,1 10,8 11,3 75,7 30,91 44,19 27,39 9,1 7,7 7,7 21,8 18,58 22,60 27,63 Maximum ,3 831,9 397,97 599,80 143, ,5 19,2 101,6 281,3 220,60 306,4 DDD Ornice Podorničí Rok Medián ,4 1,85 1,80 2,15 1 0,5 0,8 0,4 1,47 1,00 1,70 Průměr 2,8 2,3 2,5 9,9 6,73 5,93 5,05 1,3 1,3 1,1 6,8 4,48 3,71 4,05 Maximum 13 11,4 10,4 166,7 58,71 52,10 68,3 6 11,5 4,1 74,2 34,07 35,10 29,50 DDT Ornice Podorničí Rok Medián 21 15,4 21,4 37,4 66,82 19,00 12, ,1 8,8 16,5 46,85 6,65 6,65 Průměr 25,7 19,2 26,8 119,4 138,34 60,36 36,84 13,6 12,4 15,5 53,7 86,96 30,77 35,01 Maximum ,9 85, ,3 889,86 516,6 319, ,9 54,1 476,9 583,6 392,3 365,8 III-172

15 HCB, DDE, DDD, DDT ng/g ornice HCB podorničí ornice DDE podorničí ornice DDD podorničí ornice DDT podorničí Obrázek 6.4-6: Hodnoty mediánu organochlorových pesticidů (metabolitů) v půdě na pozorovacích plochách BMP, období Hodnocení PCDDs/Fs Stanovení bylo provedeno na 38 plochách monitoringu pouze na odběrech roku Dvě plochy chráněných území Jihomoravského kraje (9005 a 9004) nebyly analyzovány. Stanovení provedla laboratoř University v Lancasteru metodou HR/MS. Popisnou statistiku souboru výsledků uvádí tabulka TEQ pro LOD=0 a LOD=1/2 byl shodný. Tabulka 6.4-9: Popisná statistika obsah PCDDs/Fs v půdách (38 pozorovacích ploch) [pg.g -1 ] Parametr Průměr Minimum Maximum Medián 10-tý perc 90-tý perc ΣPCDDs/Fs 274,1 32, ,1 118,9 49,8 797,7 ΣP(4-8)CDDs/Fs 230,7 24, ,8 91,9 33,9 706,1 ΣPCDDs/Fs TEQ 3,1 0,5 14,3 1,,3 0,6 9,3 Šikmost rozdělení výsledků a tím i značný rozdíl mezi aritmetickým průměrem a mediánem je způsoben vzorky s extrémně vysokými obsahy. Tyto extrémní vzorky jsou ve většině případů ze souboru kontaminovaných ploch a z obou ploch chráněných území. Dále byly zjištěny zvýšené obsahy na dvou plochách ostravské průmyslové aglomerace. Přehled uvádí tabulka III-173

16 Tabulka : Přehled extrémních obsahů PCDDs/Fs v půdách monitoringu ÚKZÚZ [pg.g -1 ] Číslo plochy Název ΣPCDDs/Fs ΣPCDDs/Fs TEQ 2902 Lhota u Příbrami 730,4 14, Jenišov 1 009,1 5, Dobroměřice 797,7 9, Žatec 1 136,1 14, Tečovice 895,0 4, Chrlice 499, Studniční hora (Krkonoše) 789,1 13, Bukačka (Orlické hory) 557,7 9, Stará Bělá 410,8 4, Mosty u Nového Jičína 384,2 4,1 Závěry V roce 2001 bylo sledování PCDDs/Fs provedeno poprvé na souboru 38 ploch monitoringu. Nejvyšší obsahy byly zjištěny v půdách kontaminovaných a v půdách z výše položených chráněných oblastí. Zdroj vyšších obsahů v půdách CHO je dán pravděpodobně vyčesávacím efektem a podoblačným vymýváním PCDDs/Fs. Současně byly provedeny analýzy dalších vzorků půd horských oblastí. Obsahy v těchto půdách jsou 3-8x vyšší než maximální obsah zjištěný ve vzorcích monitoringu ÚKZÚZ (10x 80x vyšší než medián těchto obsahů). TEQ je pak 2-10 krát vyšší než maximální hodnota a x vyšší než medián. Původ vyšších obsahů v dalších případech souvisí pravděpodobně jednak s průmyslovou činností (8008, 8026), dále s aplikací čistírenských kalů na půdu (7901, 7902), se zvýšenou kontaminací pesticidy (5903). V ostatních případech není zdroj kontaminace znám. Kontaminované plochy byly vybrány na základě zvýšených obsahů anorganických polutantů. Z nálezů zvýšených obsahů PCDDs/Fs na těchto půdách je možné usuzovat na komplexnější kontaminaci sledovaných ploch. Obsah jednotlivých kongenerů je na různých plochách různý a mezi celkovým obsahem PCDDs/Fs a TEQ není na sledovaných vzorcích zjistitelná závislost. Většinu PCDDs/Fs ve sledovaných půdách tvoří vícechlorované kongenery (4-8 Cl v molekule). III-174

17 6.4.4 Monitoring VÚMOP Materiál a metody Sledování POPs v zemědělských půdách bylo Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy v Praze zahájeno v roce 1993 v ekologicky zatíženém regionu severních Čech. Celková koncepce monitorování stavu zatížení našich zemědělských POPs půd vycházela z požadavku podchytit: Půdy ekologicky zatížených regionů (severočeský, západočeský a severomoravský region) Půdy regionů s běžnou zátěží na území Čech, popř. Moravy Půdy inundačních oblastí (fluvizemě) podél toku řeky Labe Od roku 1993 do roku 2001 bylo provedeno sledování ve 30 okresech (z celkových 77), které se nacházejí v 6 krajích (dle současného územně-správního členění). Přehled sledovaných okresů a krajů je uveden v tabulce Vzorky půd byly odebírány ze zemědělských půd, do sledování byla zařazena orná půda, louky a pastviny. Snahou bylo vytvořit v nejvyšší dosažitelné míře ekvidistanční síť odběrových bodů, ve které připadal 1 odběrový bod na cca 25 km 2. Tabulka : Přehled sledovaných krajů a okresů v rámci monitoringu VÚMOP Kraj Okresy Ústecký Karlovarský Středočeský Liberecký Královéhradecký Moravskoslezský Děčín, Ústí nad Labem,Teplice, Most, Chomutov, Louny, Litoměřice Karlovy Vary, Sokolov, Cheb Praha-město, Praha-západ, Praha-východ, Mělník, Kladno, Beroun, Příbram, Benešov, Kutná Hora, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily Jičín, Trutnov Frýdek-Místek, Ostrava, Karviná Sledování obsahu perzistentních dibenzo-p-dioxinů, dibenzofuranů (PCDDs/Fs), PCBs a non-orto substituovaných PCBs bylo zahájeno v roce 1999, kdy byla provedena první pilotní studie na 20 vzorcích půd. Do současné doby bylo odebráno a analyzováno 60 vzorků půd, jejichž výběr vycházel z požadavku zahrnout do sledování: Půdy průmyslových oblastí Půdy oblastí intenzivně zemědělsky využívaných Půdy v těsné blízkosti venkovských sídel Půdy oblastí s vyšší nadmořskou výškou (horské polohy) Půdy oblastí inundačních zón vodních toků (fluvizemě) Půdy s dlouhodobou aplikací kalů čistíren odpadních vod III-175

18 Výsledky a diskuse Hodnocení zátěže půd vybranými POPs v regionech Hodnocení zátěže půd POPs je zpracováno posloupně v rámci jednotlivých regionů. Souběžně je provedeno také srovnání zátěží mezi všemi sledovanými regiony. Při statistickém zpracování výsledků byla zjištěna poměrně značná variabilita v rámci souborů. Z tohoto důvodu jsou v údajích o zátěži půd regionů použity hodnoty geometrických průměrů, počítaných za jednotlivé okresy, dále je uváděna hodnota variačního koeficientu, resp. směrodatné odchylky a zjištěná maxima v jednotlivých okresech. Uvádíme také počty odebraných lokalit. Z důvodu nutnosti zhodnocení POPs v půdách jsou využity referenční hodnoty POPs v půdách, které představují horní mez pozaďových hodnot v odebraném souboru vzorků půd ze všech sledovaných regionů (Němeček et al. 1996). Použité referenční hodnoty, které byly akceptovány i pro potřeby aktualizace vyhlášky 13/1994 Sb., jsou uvedeny v tabulkách a Tabulka : Referenční hodnoty polycyklickými aromatickými uhlovodíky v zemědělských půdách [ng.g -1 ] FLU PZR PHE BbF BaA ANT BaP INP BkF BPE CHR NAP Tabulka : Referenční hodnoty polychlorovaných bifenylů a organochlorových pesticidů [ng.g -1 ] v zemědělských půdách PCBs HCB DDT DDE DDD Σ Stanovené hodnoty koncentrací PAHs v půdách nepřesahují plošně (geometrický průměr) jejich referenční hodnoty. Byly však detekovány bodové výskyty hodnot, převyšujících navržené referenční hodnoty. V okresech Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín bylo překročení zjištěno u všech sledovaných PAHs, v okrese Chomutov nedošlo k překročení pouze u phenanthrenu, benzo(a)- anthracenu a chrysenu. Nižší počet překročení referenčních hodnot byl zjištěn u okresů Louny a především Litoměřice, které již nejsou takovou měrou ovlivněny spadem imisí. K podobnému závěru dospíváme i při srovnání hodnot geometrických průměrů a dosažených maxim. Jestliže provedeme srovnání počtu případů překročení, zjišťujeme významné rozdíly mezi jednotlivými sloučeninami a regiony. V tomto směru byly zaznamenány např. u čtyř sloučenin B(a)A, B(a)P, B(k)F a B(ghi)P nejvyšší procenta případů překročení na okrese Louny. K celkově nejzatíženějším okresům se však řadí Teplice, Most a Ústí nad Labem. Například u zdravotně závažného fluoranthenu bylo na okrese Teplice zjištěno překročení referenčních hodnot u 25% vzorků, na okrese Most u 23% vzorků a na okrese Ústí nad Labem u 15% vzorků. U dalšího zdravotně významného uhlovodíku B(a)P však byly referenční hodnoty překročeny nejčastěji v okrese Louny a Litoměřice (21%) a až následně v Ústí nad Labem (18%). Při srovnání plošné zátěže, která byla graficky zpracována metodami GIS pro fluoranthen a B(a)A bylo zjištěno, že zvýšená zátěž, a to především fluoranthenem, se kumuluje v oblasti zdrojů znečištění, III-176

19 v tomto případě okresních průmyslových měst. Byl vymezen areál zvýšené zátěže fluoranthenem, který zasahuje oblast mezi Teplicemi a Mostem. Plošně je více zatížena oblast Krušných hor, ve srovnání s podkrušnohorskou pánví a oblasti Českého středohoří. Obsahy chlorovaných uhlovodíků nevykazují charakter rozsáhlejší kontaminace. Byly detekovány pouze bodové výskyty, překračující navržené referenční hodnoty v půdě. Nejvýraznější maximum i nejvyšší i geometrický průměr byly zjištěny v okrese Děčín. Vysoká hodnota variačního koeficientu však prokazuje nerovnoměrné rozložení hodnot. U HCB byly naměřeny nejvyšší hodnoty v okrese Ústí nad Labem, ani zde se však nedá hovořit o významné zátěži zemědělských půd chlorovanými uhlovodíky (tabulka ). Rezidua pesticidů - DDT a sloučeniny jeho rozkladu (DDD, DDE), byly v ojedinělých případech zjištěny ve zvýšených koncentracích ve všech okresech s vyjímkou Děčína (v Litoměřicích pouze DDE), s maximy v okresech Ústí nad Labem a Teplice. Je třeba konstatovat, že přes ukončené používání DDT v nedávné minulosti, jsou bodové výskyty jeho zvýšených koncentrací v zemědělských půdách stále běžně detekovány. Tabulka : Zatížení půd polychlorovanými bifenyly a organochlorovými pesticidy v okresech (geometrický průměr, variační koeficient, maximum) v ng.g Okres n PCBs, OCPs PCBs HCB DDT DDE DDD GM 10,0 8,71 1,37 1,00 1,00 AM Chomutov 34 Med Vx 0 59,59 89, Max 10,0 30,00 40,00 1,00 1,00 GM 10,42 6,49 2,60 1,18 1,13 AM 11 8,3 8,9 2,4 1,6 Most 39 Med Vx 25,44 82,74 148,74 74,50 54,63 Max GM 10,0 6,39 2,59 1,51 1,38 AM 10 7,9 38 7,8 12,3 Teplice 48 Med Ústí n. Labem 33 Vx 0 80,40 173,80 122,2 124,6 Max 10, GM 10,78 8,73 1,86 1,0 1,0 AM 12,6 23,4 37,3 1 1 Med Vx 42,00 98,32 148, Max ,0 1,0 Děčín 27 GM 14,30 8,43 1,0 1,0 1,0 AM 34,6 9, III-177

20 Med Vx 89,40 60, Max ,0 1,0 1,0 GM 11,07 4,87 1 2,13 1 AM 16,3 22,9 1 9,6 1 Litoměřice 29 Med Vx 54,01 157, ,60 0 Max GM 10,00 1, ,31 1 AM 10 3,1 1 4,7 1 Louny 14 Med Vx 0 86,25 122,70 87,72 0 Max Údaje o zátěži půd severozápadočeského regionu byly zpracovány pro okresy Karlovy Vary, Sokolov a Cheb (tabulka ). Trend, který lze vypozorovat, svědčí o vyšší zátěži půd PAHs v okrese Sokolov, následují Karlovy Vary a nejnižší zátěž je možno konstatovat v okrese Cheb. Příčinu spojujeme především s imisními vlivy, souvisejícími s chemickou a energetickou výrobou v okresech Sokolov a Karlovy Vary. S různou kvalitou imisí zřejmě souvisí i značné rozdíly v zastoupení některých PAHs, kde např. u naftalenu překračuje na okrese Sokolov 75% odebraných vzorků půd referenční hodnotu, zatímco na okrese Karlovy Vary nebylo překročení zjištěno. Celkově lze řadit k PAHs s nejvyšším počtem překročení referenčních hodnot pro fenantren, chrysen, benzo(a)antracen, ale také benzo(ghi)perylen v okrese Sokolov a Karlovy Vary, který je všeobecně spojován především s emisemi z dopravy. Okolo 20% vzorků půd překračuje referenční hodnoty v okresech Karlovy Vary a Sokolov i pro fluoranthen a benzo(a)pyren. Při další analýze plošné zátěže půd fluoranthenem a B(a)P s použitím GIS, byly vyčleněny dvě oblasti se zvýšeným obsahem obou uhlovodíků, jedna poblíž Jáchymova a druhá v Chebském výběžku u Hranic. V absolutních hodnotách je zátěž okresu půd Sokolov fluoranthenem srovnatelná s nejvíce zatíženými okresy severočeského regionu, okresy Karlovy Vary a Cheb jsou fluoranthenem zatíženy výrazně menší měrou. U benzo(a)pyrenu hodnota geometrických průměrů okresů severozápadočeského regionu převyšuje hodnoty okresů regionu severočeského. Podobný trend můžeme pozorovat i u dalších PAHs, phenanthrenu, benzo(b)- fluoranthenu, benzo(a)anthracenu nebo chrysenu. Tabulka : Zatížení půd polycyklickými aromatickými uhlovodíky v severočeských okresech (geometrický průměr, aritmetický průměr, medián, variační koeficient, maximum) Okres n PAHs [ng.g -1 ] FLU PYR PHE BbF BaA ANT BaP INP BkF BPE CHR NAP GM 77,00 43,00 92,00 24,00 34,00 0,70 11,60 0,28 7,20 5,40 23,00 0,54 AM 108,6 66,8 136,3 37,9 94,9 8,1 22,7 2,4 12, ,7 20,4 Cheb 22 Med. 73,1 42,9 67, , ,1 7,1 8,2 21,4 1 Vx 81,0 95,00 109,00 71,00 149,00 176,00 86,00 193,0 80,00 160,0 82,00 161,0 Max 744,0 554,00 901,00 164,00 532,00 80,20 121,0 16,00 69,40 73,00 204,0 119,0 Sokolov 20 GM 133,4 67,40 105,20 38,00 69,00 5,90 15,00 0,49 9.,60 12,10 45,00 27,50 AM 150,8 183,5 227,6 49,7 121, ,7 3,9 15,1 20, ,8 Med ,1 38,9 76,4 8,7 17,3 0,1 9,7 9, ,1 III-178

21 Karlovy Vary 26 Vx 79,0 171,00 96,0 69,00 167,00 213,00 106,0 219,0 91,00 118,0 72,00 293,0 Max 565,0 297,00 570,10 117,00 334,00 164,00 74,00 29,00 41,20 87,00 155,0 775,0 GM 77,0 45,00 37,00 33,00 27,00 2,50 15,70 0,87 9,90 9,70 22,00 0,10 AM 183, ,6 76,9 164, ,5 17,5 20,6 49,3 61,7 12,6 Med. 60,9 45,8 51,1 27,2 47,6 2 16,3 0,1 7,6 12,4 19,9 0,1 Vx 141,0 162,00 217,00 122,00 240,00 273,00 151, ,0 227,0 156,0 0,00 Max 2 560, , , , , ,0 990,0 383,0 470, ,0 0,10 Nálezy zvýšeného obsahu chlorovaných uhlovodíků se soustředí především do okresu Karlovy Vary, kde bylo detekováno 19% vzorků, překračujících referenční hodnotu pro PCBs. Oproti tomu, v okrese Sokolov nebyla zvýšená hodnoty nalezena a v okrese Cheb tomu bylo u 5% vzorků. Poměrně vysoký počet případů překročení referenčních hodnot (27% vzorků) byl zjištěn u DDT v okrese Karlovy Vary. V okrese Cheb vykazovalo zvýšené hodnoty 14% vzorků, v okrese Sokolov pouze 4%. Také u dalších rozkladných produktů DDT byly zvýšené hodnoty v půdách všech tří okresů naměřeny. Hodnoty geometrických průměrů obsahů DDT a jeho metabolitů však zůstávají hluboce pod horní hranicí pozadí. Poměrně nízká zátěž byla zjištěna u nepolárních uhlovodíků, s maximem v okrese Karlovy Vary, kde referenční hodnoty překročilo 12% vzorků půd a kde byla vypočtena také nejvyšší průměrná zátěž půdy (tabulka ). Tabulka : Zatížení půd polychlorovaných bifenylů a organochlorových pesticidů v severočeských okresech (geometrický průměr, aritmetický průměr, medián, variační koeficient, maximum) Okres n PCBs, OCPs [ng.g -1 ] PCBs HCB DDT DDE DDD GM 10,50 2,60 2,60 5,00 1,70 AM 21 3,4 20,5 16,9 3,9 Cheb 22 Med Vx 23,00 75,00 75,00 139,00 99,00 Max 30,00 12,50 264,00 167,00 25,00 GM 10,00 4,17 1,55 2,13 1,50 AM 17,3 17,5 29,4 24,6 5,5 Sokolov 20 Med. 10 2, Karlovy Vary 26 Vx 50,00 147,00 0,70 114,00 70,00 Max 10,00 230,00 44,50 84,00 15,00 GM 13,60 1,40 3,20 2,30 1,80 AM 21,1 2,2 28,9 14,7 4,8 Med Vx 68,00 59,00 185,00 144,00 110,00 Max 140,00 7,30 398,00 93,00 36,00 V severomoravském imisním regionu byla pozornost věnována okresům Frýdek-Místek, Ostrava a Karviná (tabulka ). Získané výsledky prokazují jednoznačně zvýšenou zátěž půd PAHs okrese Ostrava. Charakter zátěže je plošný, geometrické průměry všech PAHs, kromě anthracenu, III-179

22 indeno(cd)pyrenu a naftalenu, překračují referenční hodnoty v půdě. Okres Ostrava jako jediný vykazuje plošnou zátěž zemědělských půd PAHs v takovém rozsahu. Byla zde naměřena i nejvyšší maxima obsahů PAHs. Zátěž půd okresů Karviná a Frýdek-Místek se výrazně snižuje, ve srovnání s okresem Ostrava. Ani v jednom případě nebyla zjištěna u žádné ze sloučenin PAHs zátěž plošného charakteru. Výskyt maxim, překračujících referenční hodnoty, byl zjištěn prakticky u všech sloučenin, s vyjímkou naftalenu a indeno(cd)pyrenu. Grafickým vyjádřením zátěže půd fluoranthenem, benzo(a)pyrenem i sumou PAHs byl vyčleněn areál zvýšené zátěže půd PAHs, který lze vymezit na severozápadě a severu obcemi Krásné Pole, Lhotka, Koblov, na východě obcí Suchá a na jihu obcí Nová Bělá. U obou sloučenin překračovalo referenční hodnoty 54% odebraných vzorků. Byla zjištěna výrazná areálová shoda zátěže mezi těmito sloučeninami i sumou PAHs. Kromě tohoto plošného výskytu zvýšených hodnot PAHs byly jejich zvýšené hodnoty detekovány severovýchodním směrem od Třince. Jednoznačným původcem zvýšené zátěže půd PAHs je imisní zátěž, související především s intenzivní hutní výrobou v regionu. Tabulka : Zatížení půd polycyklickými aromatickými uhlovodíky v severomoravských okresech (geometrický průměr, aritmetický průměr, medián, variační koeficient, maximum, minimum) Okres Frýdek- Místek n 23 PAHs [ng.g -1 ] FLU PYR PHE BbF BaA ANT BaP INP BkF BPE CHR NAP GM ,2 91,0 50,4 70,8 1,13 23,7 3,1 15,6 16,9 39,1 1,27 AM 131, ,1 58,4 97,7 19,1 32,3 9,4 19,6 21,9 46,2 11,3 Med. 63,2 57,5 63,2 43,9 66,8 0,3 20,8 6,9 12,2 17, Vx 72 55,6 84,9 52,3 80, , ,8 68,4 52, Max ,2 59, ,0 GM ,8 89,1 42,5 70,2 0,4 22,2 3,39 14,6 13,2 38,8 0,19 AM 153,7 94,8 298,3 67, ,1 38,5 6, ,4 62,8 12,5 Karviná 18 Med. 134, ,7 52,7 92,1 0,2 25,7 4, ,4 0,1 Vx 67,8 70,1 95,2 59,5 81, , ,2 62,4 65,5 103 Max ,7 90,8 46, ,00 GM ,22 82,2 20,9 59,1 42, ,17 AM 595,3 429,6 664, ,9 166,3 196,2 46,1 105,1 86,2 233,1 15,2 Ostrava 13 Med. 327, , ,1 75,3 33,2 106,6 0,1 Vx ,0 Max ,00 Obsahy chlorovaných uhlovodíků nevykazují ani v půdách těchto tří okresů koincidenci s obsahy PAHs. Zatímco v okrese Karviná překročilo 6% vzorků a v okrese Frýdek-Místek 4% vzorků navržené referenční hodnoty pro PCBs, v okrese Ostrava nebyl zjištěn žádný případ výskytu zvýšeného obsahu PCBs v půdě. Je patrné, že původ PCBs v půdách nelze spojovat s imisní zátěží (tabulka ). III-180

23 Tabulka : Zatížení půd organochlorovými polutanty v severomoravských okresech (geometrický průměr, aritmetický průměr, medián, variační koeficient, maximum) Okres Frýdek- Místek 23 n OCPs [ng.g -1 ] PCBs HCB DDT DDE DDD HCH GM 5,17 1,9 2,2 2,83 1,78 1 AM 9,7 4,2 8 5,6 3,2 1 Med. 10 1, Vx , ,3 0 Max 32,0 52,0 57,0 33,0 22,0 1 GM 4,87 2,28 1,92 2.,63 1,76 1 AM 15,1 4,8 7,9 7,3 5 1 Karviná 18 Med. 10 2,4 1 2,9 1 1 Vx , Max 24,0 13,1 68,6 28,1 49,0 1 GM 1,19 2,96 1,42 2,24 1,13 1 AM 19,7 3,5 2,9 4, Ostrava 13 Med ,1 1 1 Vx ,5 68,1 97,6 42,9 0 Max 10,0 8,00 18,00 24,4 5,00 1 Zvýšené obsahy DDTs byly opět v půdách všech tří okresů detekovány, referenční hodnoty překračuje cca 10% vzorků. U téměř 20% vzorků byly zjištěny zvýšené hodnoty DDE, u DDD se počty překročení blíží opět 10%. Nejnižší zátěž vykazují půdy okresu Ostrava, což souvisí pravděpodobně s nižším využitím půd této průmyslové oblasti pro zemědělské účely. V rámci středočeského regionu byla pozornost věnována nejdříve samotné městské části hlavního města, zde však byly pro potřeby srovnání půd intravilánu s ostatními půdami, odebírány vzorky půd z ploch s městskou zelení a z příměstských zahrádkářských kolonií. Následně pak byly do sledování zahrnuty zemědělské půdy dalších okresů středočeského regionu. Není překvapivé, že v tomto srovnání vykazuje nejvyšší zátěž POPs okres Praha-město. Hodnoty geometrických průměrů koncentrací pěti významných PAHs (fluoranthen, benzo(b)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(k)- fluoranthen a benzo(ghi)perylen) překračují referenční hodnoty pozadí. Charakter zátěže půdy nasvědčuje vstupu PAHs do půd jak z průmyslových a především komunálních spalovacích procesů, tak i z dopravy. Průměrná zátěž fluoranthenem a benzo(a)pyrenem překračuje i zátěž půd okresu Ostrava. Výrazné rozdíly pak nacházíme v okolí Prahy v okrese Praha-východ, kde byla zjištěna u většiny PAHs zátěž výrazně nižší, ve srovnání s vnitřní Prahou (tabulka ). Nejvyšší hodnoty PCBs nacházíme opět ve vnitřní Praze, a to jak hodnoty geometrického průměru, tak i dosažená maxima. V okrese Mělník je dosahováno vyšších průměrných obsahů PAHs, než v okrese Kladno. Platí to i pro většinu naměřených maximálních hodnot. Zjištěná maxima obsahu PAHs v okrese Kladno byla lokalizována v těsné blízkosti severního okraje Kladna a především pak města Slaný, u jehož severního okraje byla zjištěna nejvyšší maxima obsahů B(a)P a sumy PAHs. III-181

24 Odlišná je situace u chlorovaných uhlovodíků, které vykazují vyšší průměrnou zátěž na okrese Kladno, kde byla zjištěna i vyšší maxima. Podobná je situace u DDT a jeho metabolitů. Také tyto nálezy zvýšených hodnot jsou vázány na bezprostřední blízkost intravilánu průmyslového Kladna a města Slaný (tabulka ). Průměrná zátěž PAHs dalších třech okresů středočeského regionu, Beroun, Příbram a Praha západ má spíše klesající tendenci ve srovnání s předchozími, severně orientovanými okresy (tabulka ). Nejvyšší průměrnou zátěž PAHs vykazuje okres Beroun. To se týká i PCBs a HCB. Také zde jsou nejvyšší hodnoty koncentrací PAHs zjišťovány v těsném okolí města Berouna, a to především na jeho jižním okraji (chrysen, benzo(a)pyren, benzo(a)anthracen). U západní části Berouna byl detekován zvýšený obsah PCBs. Nejvyšší maxima obsahů PAHs i OCPs však byla zjištěna v okrese Příbram, a to opět v těsné blízkosti průmyslového okresního města, na jeho severním okraji. Další případ zvýšených hodnot většiny PAH byl nalezen v okrese Příbram v těsné blízkosti obce v jihovýchodní části okresu. Tento nález spojujeme především se spalovacími procesy ve venkovských sídlech. Mimo oblasti v okolí měst, eventuálně v bezprostřední blízkosti venkovských obcí, nebyly nalezeny zvýšené obsahy POPs ani ve vyšších polohách Příbramské vrchoviny. Okres Benešov, situovaný jižním a jihovýchodním směrem od Prahy lze již z hlediska zatížení POPs považovat za oblast s nízkou pozaďovou zátěží (tabulka ). Tato skutečnost se odráží u PAHs především na hodnotách průměrných obsahů fluoranthenu, kdy ve srovnání s např. zatíženými okresy severočeského regionu se dostáváme na cca jednu čtvrtinu koncentrační hladiny, ve srovnání s vnitřní Prahou pak na méně než jednu desetinu. U ostatních PAHs však k obdobnému poklesu hodnot nedochází a např. u B(a)P dosahuje v okrese Benešov vyšší hodnoty průměrné zátěže, než je tomu v severních Čechách. Také hodnoty zjištěných maxim se příliš neliší. Několik případů překročení referenčních hodnot pro PAHs v půdách okresu Benešov se opět váže na plochy v bezprostředním okolí venkovských obcí, kde byla tentokrát zjištěna vyšší lokální zátěž, než např. na severním okraji málo průmyslového Benešova. To však již neplatí pro okresní průmyslová města Kolín a Kutná Hora, kde byla nalezena maxima PAHs na severozápadním okraji obou měst (tabulka ). Zvýšené hodnoty PAHs byly detekovány i v blízkosti Českého Brodu. Ve srovnání s okresem Benešov, narůstá v obou průmyslovějších okresech opět především koncentrace fluoranthenu, jehož zvýšené hodnoty byly nalezeny v několika případech i v zemědělské krajině, a to opět v půdách při okraji venkovských sídel. Tento trend se výrazněji projevuje v rovinaté krajině okresu Kolín, což vyplývá i z grafického zpracování zátěže půd fluoranthenem, B(a)P a sumou PAHs. Zátěž OCPs je v těchto okresech nízká, maxima nepřekračují referenční hodnoty pozadí a nejnižší zátěž vykazuje okres Benešov. Obsahy DDT a metabolitů jeho rozkladu byly v půdách opět detekovány, nejvyšší průměrné hodnoty byly naměřeny v okrese Benešov, nejvyšší maxima v okrese Kutná Hora. Okresy Nymburk a Mladá Boleslav vykazují srovnatelnou průměrnou zátěž PAHs, jaká byla zjištěna v okrese Kutná Hora (tabulka ). Překročení svrchní meze pozaďových hodnot bylo zjištěno v půdách obou okresů a opět se potvrzuje zvýšená zátěž PAHs v těsné blízkosti venkovských sídel. Zvýšená zátěž PAHs se přitom neváže na okolí okresních měst,a to ani v případě průmyslové Mladé Boleslavi, ale spíše na okolí venkovských sídel v otevřené krajině. Vyšší počet takových případů byl zjištěn v okrese Nymburk, kde referenční hodnota pro obsah PAHs v půdě byla překročena v případě fluoranthenu, phenanthrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu a benzo(ghi)perylenu u 13% odebraných vzorků, v případě benzo(a)pyrenu dokonce u 17% odebraných vzorků. Nejvyšší počet případů překročení, 22% vzorků, byl zjištěn u chrysenu. Podobný závěr vyplynul i z grafického III-182

25 vyjádření zátěže půd flouranthenem, B(a)P a sumou PAHs, kde je patrný bodový výskyt zvýšených hodnot uvedených PAHs, který se váže na těsné okolí venkovských obcí. Zátěž chlorovanými sloučeninami je velmi nízká v případě PCBs i HCB v obou okresech, kde nebylo zjištěno překročení referenčních hodnot ani v jednom případě. V zemědělských půdách obou okresů byl však detekován zvýšený obsah DDT a především pak jeho metabolitů. V okrese Nymburk byla referenční hodnota překročena ve 4% odebraných vzorků u DDT a ve 30% vzorků u DDE. V okrese Mladá Boleslav tomu bylo v 7% vzorků u DDT a v 11% vzorků u DDE (tabulka ). Okres Liberec, s významným výskytem horských oblastí v jeho severní části, je možno řadit z hlediska obsahů PAHs v půdách k okresům s průměrnou zátěží (tabulka ). Průměrné hodnoty koncentrace fluoranthenu však lze označit již jako mírně zvýšené. Nárůst koncentrací všech PAHs, kromě naftalenu, je vázán na oblast severně od okresního města Liberce, kde byla zjištěna maxima koncentrací ve vyšších nadmořských polohách. V polohách níže situovaných podobně navýšené koncentrace PAHs zjištěny nebyly, v hornatém terénu se již výrazně projevuje tendence kumulace zvýšených obsahů PAHs ve vrcholových partiích krajiny a zjištěná maxima zde patří k vůbec nejvyšším naměřeným hodnotám, např. v případě fluoranthenu dosahovala maximální koncentrace vyšších hodnot pouze ve vnitřní Praze. Obdobná situace rozložení zátěže v hornatém terénu byla zjištěna v několika dalších případech, např. u Nového Města pod Smrkem. Dostatečný počet odběrů však nebyl realizován ve vrcholových partiích Jizerských hor, a to z důvodu absence zemědělských půd (louky, pastviny). Z hlediska počtu případů překročení však okres Liberec nepřevyšuje např. okres Nymburk. Zátěž tohoto okresu chlorovanými látkami je opět nízká, u PCBs a HCB nebyla zjištěna zvýšená hodnota ani v jednom případě a hodnoty geometrických průměrů těchto ClU odpovídají v rámci všech sledovaných okresů ostatním hodnotám. Zvýšené obsahy DDT byly detekovány u 8% vzorků, stejný počet byl zjištěn u DDE a ve 4% vzorků byly překročeny referenční hodnoty pro DDD. U sousedního okresu Jablonec nad Nisou se nepříznivě projevuje vliv zátěže okresního města a hornatého terénu na zátěži půd PAHs (tabulka ). Kromě naftalenu byly nalezeny zvýšené hodnoty u všech PAHs. U fluoranthenu, pyrenu, benzo(a)anthracenu, anthracenu, indeno(cd)pyrenu, benzo(k)fluoranthenu a benzo(ghi)perylenu byly hodnoty zvýšeny u 30% vzorků, u benzo(a)pyrenu u 40% vzorků, u phenanthrenu u 50% vzorků, u benzo(b)fluoranthenu u 70% vzorků a u chrysenu dokonce u 100% vzorků. Značná zátěž půd PAHs je plošně vymezena v okolí Jablonce nad Nisou, především ve východním směru až k okresnímu městu Semily. V jabloneckém okrese došlo k nárůstu geometrických průměrů nad referenční hodnoty u phenantrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(a)- pyrenu, benzo(k)fluoranthenu a chrysenu, hodnoty několika dalších PAHs (flouranthen, pyren, bezo(a)anthracen) se referenčním hodnotám přibližují. Okres Jablonec nad Nisou se tak řadí k nejvíce zatíženým okresům PAHs. Také v okrese Semily a Trutnov je patrná tendence kumulace PAHs ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou zvýšené obsahy celé řady PAHs nalézány v horské oblasti Krkonoš (tabulka ). Hodnoty geometrických průměrů PAHs jsou v těchto dvou okresech vyrovnané a lze je srovnat např. se zátěží okresu Liberec. Vyšší maxima byla nalezena v okrese Trutnov (severovýchodně od obce Žacléř), vyšší počet překročení referenčních hodnot byl však zjištěn v okrese Semily (27% vzorků u dvou PAHs a 20% vzorků u šesti PAHs oproti 23% vzorků u dvou PAHs a 12% vzorků u osmi PAHs). Z grafického vyjádření zátěže pro fluoranthen, benzo(a)pyren a sumu PAHs vyplynula tendence kumulace zvýšených hodnot v okrese Jablonec nad Nisou a v horských oblastech okresů Semily a Trutnov, a to především u benzo(a)pyrenu a sumy PAHs, méně pak u fluoranthenu. Extrémně nízká je pak zátěž OCPs a PCBs, kde nebyla zvýšená hodnota nalezena opět ani v jednom případě. Opět se potvrzuje, že obsahy PCBs nevykazují souvislost se spalovacími procesy. Také počet překročení zvýšených obsahů DDT a jeho metabolitů řadí tyto okresy k oblastem s nízkou zátěží, což III-183

26 souvisí s méně intenzivním zemědělským využitím především horských oblastí. Velmi nízká je i zátěž nepolárními uhlovodíky. Tabulka : Zatížení půd polycyklickými aromatickými uhlovodíky v okresech (geometrický průměr, aritmetický průměr, medián, variační koeficient, maximum) Okres N PAHs [ng.g -1 ] FLU PYR PHE BbF BaA ANT BaP INP BkF BPE CHR NAP GM 40,68 24,85 21,62 14,50 24,47 24,47 6,97 0,85 4,76 2,52 16,52 0,20 AM 54,4 42,7 40,6 21,7 36,8 4,2 14,6 8,8 8 11,8 24,9 1,5 Kladno 28 Med. 38,5 28,8 33,6 12,2 21,2 0,1 5,4 0,4 3,8 3,3 16,9 0,1 Vx 70,03 130,9 166,39 79,13 82,52 82,52 103,98 234,80 87,81 210,7 83,85 154,0 Max 289,0 296,0 183,00 156,00 206,00 206,00 164,00 107,00 69,00 129,0 180,00 21,40 GM 53,76 41,89 93,33 34,29 39,45 39,45 29,63 25,63 11,38 21,24 34,61 0,43 AM 91,7 80,5 135,2 49,2 58 8,9 44,4 42, ,7 54,1 1,4 Mělník 11 Med ,1 8 Vx 103,8 121,4 96,33 92,28 90,42 90,42 97,20 125,42 117,10 105,3 97,82 165,6 Max 392,0 338,0 383,00 130,00 204,00 204,00 140,00 113,00 67,00 90,00 201,00 4,50 GM 69,7 72,5 36,4 51,6 75,7 4 54,1 47,5 24,7 36,3 61,7 0,1 AM ,5 4 54,5 47, ,5 62 0,1 Med ,5 4 54,5 47, ,5 62 0,1 Vx Max , ,1 GM 412,1 138,6 99,77 143,06 73,21 35,73 89,50 13,00 53,37 55,26 38,33 3,31 63 Vx 123,1 175,5 153,03 130,35 171,48 241,44 137,44 235,86 131,86 168,3 136,10 134,7 Max , , , , ,0 486,80 790,00 871, ,5 10,00 GM 44,20 26,22 35,23 23,34 15,62 2,22 21,34 8,67 10,55 10,12 26,33 0,10 AM 54,6 37,4 41,2 31,7 31,9 2,8 26,4 9,8 12,5 11,5 32,6 0,1 Beroun 19 Med ,1 Prahavýchod Prahaměsto Prahazápad 12 Std 39,25 30,81 26,38 17,48 37,11 2,03 20,57 5,54 8,44 6,11 22,32 0,00 Max 156,0 132,0 130,00 85,00 152,00 8,00 92,00 27,00 38,00 28,00 101,00 0,10 GM 28,2 24,08 13,8 13,4 15,7 0,5 6,2 0,6 4,4 0,6 11,6 0,2 AM 38,4 31,7 26,5 17,3 26,5 3 11,6 4,9 6,5 4,2 18,1 3,7 Med. 25, ,9 13,4 14,5 0,6 7 0,1 5 0,1 12,1 0,1 Std 44,17 30,5 42,80 18,73 36,31 3,66 19,81 7,54 9,17 5,88 21,82 7,6 Max 146,0 110,0 172,00 73,00 132,00 46,5 71, ,00 23,00 80, GM 27,35 18,49 19,64 19,86 23,54 1,69 12,83 6,56 7,27 6,92 17,87 0,11 AM 44,1 35,1 31,1 29,3 44,4 2, ,9 12, ,8 0,3 Příbram 32 Med. 27, , ,8 0,1 Std 60,72 58,08 43,68 49,61 85,97 5,53 74,04 29,88 28,14 46,63 50,10 1,13 Max 298,0 276,0 198,00 285,00 471,00 27,00 423,00 175,00 161,00 273,0 276,00 6,60 III-184

27 GM 37,50 23,60 41,45 20,01 9,13 4,19 13,84 10,00 7,41 10,90 18,09 1,70 AM 65,8 46,9 97, ,4 15,1 24,4 15,1 11,5 15,9 28,9 2,5 Benešov 77 Med. 40,5 18,5 34,5 17,5 8, ,5 6 9,5 15,5 1 Std 96,47 81,55 197,71 26,60 39,56 35,73 34,05 16,88 14,24 17,58 40,16 2,72 Max 453,0 385, ,00 116,00 165,00 175,00 154,00 72,00 64,00 78,00 164,00 12,50 GM 62,64 30,93 33,56 26,31 13,97 3,72 20,52 14,69 10,52 15,82 23,61 1,44 AM 117,7 59,1 65,6 38,2 27,9 5,6 36,8 22,3 17, ,9 2,6 Kolín 60 Med ,5 3,5 15,5 12,5 8 11, Std 123,0 83,40 71,71 42,29 40,79 6,01 49,29 25,69 21,47 31,93 48,33 5,45 Max 378,0 299,0 248,00 158,00 145,00 22,00 178,00 104,00 77,00 105,0 175,00 25,00 GM 72,51 27,17 39,15 23,22 11,17 3,18 18,69 12,18 9,32 13,91 19,02 1,38 AM ,2 63,6 27,8 18,7 4,2 24,8 15,2 11, ,3 2,1 Kutná Hora 52 Med. 56, , , Std 131,5 35,93 62,26 18,01 18,15 3,71 19,97 10,96 8,91 13,59 20,79 3,46 Max 441,0 132,0 231,00 74,00 66,00 16,00 75,00 45,00 34,00 54,00 80,00 18,80 GM 77,29 22,18 27,04 40,48 17,88 4,51 14,20 8,29 12,92 8,84 20,22 1,56 AM 355,4 101,2 125,3 93,1 41,2 13,5 41,8 78,5 39,8 28,5 51,8 2,2 Liberec 26 Med ,5 33,5 14, , ,5 1 Ml. Boleslav 28 Std ,6 402,24 251,13 80,95 33,12 266,38 154,09 122,89 83,40 93,90 2,23 Max , ,0 410,00 170, ,0 810,00 650,00 440,0 490,00 8,80 GM 63,71 29,63 31,85 24,67 11,84 3,51 20,56 11,09 10,72 11,96 20,23 1,98 AM 75,6 35,5 38,1 29,1 16,6 4,5 13,8 26, ,6 24,6 3,6 Med. 62, , , ,5 22,5 1 Std 44,85 2,.55 23,28 18,10 13,99 3,36 20,00 10,77 8,82 14,34 14,33 5,02 Max 213,0 98,00 107,00 88,00 55,00 16,00 89,00 56,00 41,00 76,00 59,00 22,60 GM 76,42 39,16 45,34 34,13 19, ,32 11,72 14,56 16,69 29,26 1,21 AM 138,1 77,7 65,7 54,7 40,6 7,4 26, ,8 28,7 50,7 1,7 Nymburk 23 Med Jablonec Jičín Semily Trutnov Std 195,4 119,4 62,39 83,29 74,27 11,79 107,43 52,93 42,96 44,28 79,66 2,22 Max 940, ,00 420,00 367,00 60,00 538,00 262,00 215,00 222,0 397,00 9,80 GM 277, ,23 140,18 95,00 21,31 91,51 40,13 53,87 38,95 119,31 1,00 STd 345,4 302,7 304,73 173,34 189,19 58,32 144,84 52,84 82,72 53,65 160,40 0,00 Max ,00 662,00 679,00 208,00 515,00 190,00 306,00 196,0 595,00 1,00 GM 40,60 20,18 19,59 21,54 11,23 3,64 17,24 9,41 10,09 8,20 18,95 1,26 STd 225,7 245,4 200,10 74,94 115,88 51,02 84,98 49,02 38,32 39,31 132,66 6,76 Max ,00 391,00 590,00 240,00 436,00 252,00 199,00 202,0 680,00 34,50 GM 74,71 44,27 43,83 36,14 28,10 6,73 26,52 12,04 15,46 11,65 17,80 1,08 STd 167,3 174,6 90,6 67,3 118,9 20,67 77,34 27,57 33,44 31,75 115,47 0,55 Max 571, ,0 232,0 454,0 63,00 295,0 102,0 123,0 125,0 459,0 3,20 GM 74,06 42,2 48,62 30,72 21,96 6,03 22,40 11,48 13,56 9,70 32,67 1,00 STd 335,2 289,5 534,91 74,40 94,85 42,77 81,99 53,98 40,81 25,56 137,51 0,00 Max ,0 450,0 170,0 410,0 270,0 210,0 120,0 700,0 1,00 III-185

28 Tabulka : Zatížení půd polychlorovaných bifenylů a organochlorových pesticidů v okresech (geometrický průměr, aritmetický průměr, medián, variační koeficient, maximum) Okres N OCPs PCBs HCB DDT DDE DDD HCH GM 14,90 4,80 5,62 7,18 1,17 2,4 AM 33,9 7,3 11,8 15,8 1,6 3,7 Kladno 28 Med. 10 6,7 6 10,2 1 2,9 Vx 111,02 101,86 127,45 128,11 74,71 90,44 Max 218,00 25,70 62,60 52,60 7,00 19,60 GM 6,42 1,24 1,23 3,57 1,00 1,00 AM 8,8 1,9 1,4 13,4 1 1 Mělník 11 Med , Vx 62,20 67,32 44,27 135,64 0,00 0,00 Max 42,40 10,40 3,50 97,30 1,00 1,00 GM ,5 2 3 AM ,8 2,6 3 Med ,8 2,6 3 Vx Max ,1 3 GM 20,11 4,10 1,73 2,14 1,00 1,05 63 Vx 102,99 118,88 173,40 192,17 0,00 23,66 Max 450,00 40, , ,00 1,00 3,50 Tabulka : Zatížení půd polychlorovaných bifenylů a organochlorových pesticidů v okresech (geometrický průměr, aritmetický průměr, medián, variační koeficient, maximum) Okres n OCPs PCBs HCB DDT DDE DDD α-hch β-hch γ-hch GM 7,09 1,51 2,68 6,57 1,45 2,42 1,04 1,50 AM 8,6 2,3 3,7 12,3 1,8 Beroun 19 Med ,3 5 1 Prahavýchod Prahaměsto Prahazápad 12 Std 6,97 2,74 2,98 13,77 1,47 1,13 0,22 0,97 Max 34,40 10,40 9,80 40,00 5,20 4,00 2,00 3,10 GM 19,5 4,6 14,8 16,3 1,2 1,64 1,00 1,10 AM 41,4 9,7 65,9 35,6 1,3 Med. 20 6,7 14,5 19,3 1 III-186

29 Std Max , ,60 4,00 1,00 3,00 GM 5,18 1,2 2,28 4,9 1,37 1,70 1,00 1,03 AM 6,8 1,6 4,4 9,6 2,2 Příbram 32 Med. 5 1,2 1,5 4,9 1 Std 6,30 1,95 4,49 10,53 5,42 0,58 0,00 0,23 Max 41,00 12,20 28,1 43,00 32,20 3,20 1,00 2,30 GM 5,18 1,14 4,07 1,25 3,67 1,07 1,06 1,10 AM 5,2 1,2 4,6 1,3 5,6 1,1 1,1 1,1 Benešov 77 Med ,6 1,1 4, Std 0,67 0,36 2,21 0,53 4,76 0,22 0,62 0,25 Max 8,29 2,38 8,86 3,30 18,00 1,67 4,21 1,79 GM 5,45 1,02 1,71 1,20 1,45 1,20 1,00 1,33 AM 5, ,3 1,8 1,3 1 1,4 Kolín 60 Med , Kutná Hora 52 Std 2,24 0,08 1,10 0,57 1,45 0,76 0,01 0,68 Max 14,80 1,34 3,84 2,80 6,18 3,03 1,03 2,69 GM 6,36 1,09 2,60 1,25 2,48 1,03 1,00 1,08 AM 6,8 1,1 3,7 1,4 4, ,1 Med ,7 1 1, Std 3,13 0,37 3,84 0,87 5,58 0,19 0,00 0,24 Max 18,40 2,50 19,30 4,84 23,30 2,01 1, GM 5,06 1,27 2,23 2,43 1,26 1,00 1,02 1,00 AM 5,1 1,4 7,9 4,7 1, Liberec 26 Med ,2 2, Ml. Boleslav 28 Std 0,36 0,80 25,05 8,09 2,80 0,00 0,10 0,00 Max 6,89 4,34 132,00 41,30 15,10 1,00 1,50 1,00 GM 5,01 1,19 1,46 2,55 1,10 1, ,00 AM 5 1,4 2,8 4,1 1,2 1 1,1 1 Med , Std 0,07 1,07 5,37 4,45 0,55 0,10 0,49 0,00 Max 5,40 6,61 25,10 18,70 3,59 1,53 3,59 1,00 GM 5,31 1,25 1,56 3,33 1,15 1,00 1,07 1,00 AM 5,7 1,4 2,6 9,8 1,3 1 1,2 1 Nymburk 23 Med , Std 3,08 0,61 4,68 14,65 0, ,86 0,00 Max 20,10 3,03 23,80 56,30 4,60 1,00 5,23 1,00 Jablonec 10 GM 5,64 1,00 3,84 2,41 1,31 1,00 1,00 1,00 STd 1,75 0,00 102,31 46,18 4,26 0,00 0,00 0,00 III-187

30 Jičín Semily Trutnov Max 10,30 1,00 344,00 156,00 15,20 1,00 1,00 1,00 GM 5,00 1,01 4,36 3,12 1,11 1,00 1,07 1,00 STd 0,00 0,05 25,28 31,18 0,94 0,00 0,90 0,00 Max 5,00 1,25 130,00 159,00 5,70 1,00 5,50 1,00 GM 5,00 1,25 2,04 1,25 1,07 1,00 1,00 1,00 STd 0,00 0,77 4,34 3,68 0,24 0,00 0,00 0,00 Max 5,00 3,30 18,60 15,80 1,70 1,00 1,00 1,00 GM 5,00 1,09 1,92 1,43 1,01 1,00 1,04 1,00 STd 0,00 0,31 2,42 1,64 0,09 0,00 0,40 0,00 Max 5,00 2,17 13,50 8,50 1,45 1,00 3,10 1, Shrnutí výsledků Na základě zjištěných výsledků šetření zátěže zemědělských půd POPs lze zátěž jednotlivými sloučeninami shrnout následovně: Hodnocení PAHs Fluoranthen Koncentrace fluoranthenu v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 27,35 412,13 ng.g - 1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Uvedená minimální průměrná hodnota byla zjištěna v okrese Příbram, maximální v okrese Praha-město. K dalším nejvíce zatíženým oblastem se řadí okresy Ostrava a Jablonec nad Nisou. Zvýšené průměrné hodnoty koncentrací fluoranthenu, v rámci porovnání šetřených okresů, byly zjištěny v severočeském a severomoravském imisním regionu. Nejvýraznější maxima byla lokálně naměřena v okrese Praha-město (8 355 ng.g -1 ) a Liberec (7 040 ng.g -1 ). Pyren Koncentrace pyrenu v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 16,3 220 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Minimální průměrná hodnota pochází z okresu Litoměřice, maximální pak z okresu Ostrava. K regionům s vyšší zátěží půd pyrenem se řadí severomoravský region, severočeský a severozápadočeský imisní region, okres Jablonec, v menší míře i Trutnov a Semily. Nejvýraznější maxima byla lokálně zjištěna v okrese Praha-město (4 730 ng.g -1 ), Karlovy Vary (1 870 ng.g -1 ) a Ostrava (1 800 ng.g -1 ). Phenanthren Koncentrace phenanthrenu v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 13, ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Minimální průměrná hodnota byla zjištěna v okrese Chomutov, maximální v okrese Ostrava. K okresům s nízkou zátěží se řadí také Příbram, k regionům se zvýšenou zátěží půd phenanthrenem se řadí okres Jablonec nad Nisou, Sokolov, Frýdek-Místek a Karviná. Nejvyšší zjištěná maxima byla lokálně naměřena v okrese Trutnov (2 800 ng.g -1 ), Ostrava (2 750 ng.g -1 ) a Karlovy Vary (2 340 ng.g -1 ). III-188

31 Benzo(b)fluoranthen Koncentrace B(b)F v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 12,39 143,06 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Minimální průměrná hodnota byla zjištěna v okrese Most, maximální pak v okrese Ostrava. K okresům s nízkou zátěží se řadí překvapivě okresy v severočeském regionu, k regionům se zvýšenou zátěží půd náleží Jablonec nad Nisou, Praha-město a okresy severomoravského imisního regionu. Zvýšené průměrné hodnoty vykazuje i okres Liberec, Nymburk, Semily a Trutnov. Lokálně naměřená nejvýraznější maxima pocházejí z okresů Most (8 720 ng.g -1 ), Praha-město (1 956 ng.g -1 ), Liberec (1 340 ng.g -1 ) a Karlovy Vary (1 310 ng.g -1 ). Benzo(a)anthracen Koncentrace B(a)A v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 9, ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Minimální průměrná koncentrace byla zjištěna v okrese Benešov, maximální v okrese Ostrava. Nižší zátěž půd B(a)A vykazují především okresy středočeského regionu (Mladá Boleslav, Kutná Hora), ale také např. okres Teplice v severních Čechách. K okresům s vyšší zátěží se řadí Jablonec nad Nisou, Praha-město, Frýdek-Místek, Karviná, Sokolov. Poměrně výrazný rozdíl byl zjištěn mezi severočeským imisním regionem s celkově nízkou zátěží půdy B(a)A a severomoravským imisním regionem, který vykazuje zátěž zvýšenou. Nejvýraznější maxima byla lokálně detekována v okresech Praha-město (3 878 ng.g - 1 ), Karlovy Vary (2 800 ng.g -1 ) a Ostrava (2 480 ng.g -1 ). Anthracen Koncentrace anthracenu v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 0,4 39,45 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Minimální průměrná koncentrace byla naměřena v okrese Karviná, maximální průměrná koncentrace v okrese Mělník. Mezi oblasti s nízkou zátěží půd anthracenem patří okresy Cheb, Frýdek Místek, Příbram, Beroun, k silněji zatíženým okresům se řadí Praha-město, Kladno a Jablonec nad Nisou. Nejvýraznější maxima byla zjištěna v okrese Karlovy Vary (3 150 ng.g -1 ), Praha-město (2 535 ng.g -1 ) a Ostrava (875 ng.g -1 ). Benzo(a)pyren Koncentrace B(a)P v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 5,3 91,51 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Minimální průměrná hodnota byla překvapivě zjištěna v okrese Most, maximální průměrnou hodnotu vykazuje okres Jablonec nad Nisou. Kromě Mostu jsou i půdy ostatních okresů severočeského a také severozápadočeského kraje zatíženy B(a)P podprůměrně, zvýšená zátěž byla naopak prokázána v okresu Praha-město, Prahavýchod, Ostrava, nadprůměrné hodnoty byly zjištěny i v okresech Nymburk, Mělník a Semily. Z toho se dá usuzovat na silnější vazbu B(a)P na procesy nedokonalého spalování v domácích topeništích, než na imise z průmyslu. Nejvýraznější maxima byla ovšem nalezena v okrese s nejnižší průměrnou zátěží Mostu (8 390 ng.g -1 ), dále v okrese Praha-město (1 430 ng.g -1 ) a Liberec (1 400 ng.g -1 ). Indeno(cd)pyren Koncentrace INP v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 0,28 64,14 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Minimální průměrná hodnota byla zjištěna v okrese Cheb, maximální průměrná hodnota v okrese Praha-východ. K oblastem s nízkou zátěží půd INP se řadí i další dva okresy severozápadočeského regionu (Karlovy Vary a Sokolov), nižší průměrná zátěž byla zjištěna i v severočeském regionu a např. v okrese Kladno. III-189

32 Naopak hodnoty nadprůměrné vykazují okresy Jablonec, Mělník, Kolín a Ostrava. Nejvyšší maxima byla dosažena v okresech Most (950 ng.g -1 ), Liberec (8 390 ng.g -1 ) a Praha-město (486.8 ng.g -1 ). Benzo(k)fluoranthen Koncentrace B(k)F v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 4,76 59,1 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Nejnižší průměrnou hodnotu vykazuje okres Kladno, naopak nejvyšší okres Ostrava. Mezi další oblasti s nízkou průměrnou zátěží půd B(k)F náleží okres Praha-východ a Most, k oblastem s vyšší průměrnou zátěží se řadí okresy Praha-město a Jablonec na Nisou. Průměrné hodnoty ostatních okresů jen zřídka přesahují koncentraci 10 ng.g -1. Nejvyšší maxima byla zjištěna v okrese Most (4 070 ng.g -1 ), Praha-město (790 ng.g -1 ), Liberec (650 ng.g -1 ) a Karlovy Vary (470 ng.g -1 ). Benzo(ghi)perylen Koncentrace B(ghi)P v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 2,52 106,3 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna v okrese Kladno, další podprůměrné koncentrace vykazují okresy Cheb, Ústí nad Labem a Příbram. Maximální průměrná hodnota byla dosažena v okrese Praha-východ, k nadprůměrně zatíženým oblastem se řadí okresy Praha-město, Ostrava a Jablonec nad Nisou. Nejvyšší naměřená lokální maxima pocházejí z okresů Most (8 590 ng.g -1 ), Karlovy Vary (1 010 ng.g -1 ), Praha-město (790 ng.g -1 ) a Liberec (440 ng.g -1 ). Chrysen Koncentrace chrysenu v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot 5, ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Nejnižší průměrná koncentrace byla zjištěna v okrese Ústí nad Labem, nejvyšší průměrná koncentrace v okrese Ostrava. K oblastem s nízkou zátěží půd chrysenem se řadí okresy severočeského regionu, nadprůměrná zátěž byla lokalizována v okresech Jablonec nad Nisou, Praha-východ, Liberec a Sokolov. Zvýšená zátěž je charakteristická i pro celou oblast severomoravského imisního regionu. Nejvyšší dosažená bodová maxima byla lokalizována v okresech Most (6 180 ng.g -1 ), Praha-město (1 227,5 ng.g -1 ), Karlovy Vary (910 ng.g -1 ) a Trutnov (700 ng.g -1 ). Naftalen Koncentrace naftalenu v zemědělských půdách se pohybují v intervalu hodnot ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Nejnižší průměrnou hodnotu vykázaly okresy Beroun a Praha-západ, k oblastem s nízkou zátěží půd naftalenem patří dále okres Příbram, Kladno a překvapivě i Ostrava a Karviná. Naopak nejvyšší průměrná zátěž je na okrese Praha-východ. K dalším okresům s nadprůměrnou zátěží se řadí Sokolov, a na rozdíl od imisního regionu severní Moravy, okresy severočeského imisního regionu. Nejvyšší lokálně dosažená maxima pocházejí z okresů Most (1 350 ng.g -1 ), Sokolov (775 ng.g -1 ) a Teplice (740 ng.g -1 ). Hodnocení PCBs PCBs 6 kongenerů Koncentrace sumy 6 kongenerů PCBs se v zemědělských půdách pohybují v intervalu hodnot 1,19 20,11 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Nejnižší průměrná koncentrace byla zjištěna v okrese Ostrava, který je přitom nadprůměrně zatížen PAHs. Nejvyšší průměrnou hodnotu vykazuje okres Praha-město. Nízké průměrné hodnoty byly detekovány i III-190

33 v ostatních dvou okresech severomoravského imisního regionu. Kromě okresů Praha-východ a Kladno nebyly zvýšené koncentrace průměrných obsahů, v rámci všech sledovaných regionů, zjištěny v žádném okrese středočeského regionu. Na cca dvojnásobku průměrných koncentrací těchto okresů se pohybují průměrné koncentrace v severočeském a severozápadočeském imisním regionu, které se tak řadí v rámci sledovaných oblastí k regionům více zatíženým. Nejvýraznější lokálně naměřená maxima pocházejí z okresů Děčín (530 ng.g -1 ), Praha-město (450 ng.g -1 ), Kladno (218 ng.g -1 ) a Karlovy Vary (140 ng.g -1 ). Hodnocení OCPs HCB Koncentrace HCB se v zemědělských půdách pohybují v intervalu hodnot 1,00 8,73 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). Ve většině sledovaných regionů se průměrné koncentrace HCB pohybují na hranici zjištěných minimálních koncentrací, vyšší průměrné hodnoty byly zjištěny v okresech severočeského imisního regionu, nejvyšší průměrná koncentrace pochází z okresu Ústí nad Labem. Zde také bylo detekováno lokální maximum (487 ng.g -1 ), další výrazné hodnoty byly lokálně nalezeny v okrese Litoměřice (337 ng.g -1 ) a Sokolov (230 ng.g -1 ). DDT a jeho metabolity Koncentrace DDT se v zemědělských půdách pohybují v intervalu hodnot 1,00 5,62 ng.g -1 (geometrické průměry koncentrací, počítaných za jednotlivé okresy). K okresům s vyšší průměrnou zátěží půd DDT se řadí Kladno, Praha-západ, Jičín, Benešov, Karlovy Vary. Ve všech ostatních regionech se průměrná zátěž DDT pohybuje v koncentracích, nepřesahujících 3 ng.g -1. Nejvyšší bodově lokalizované hodnoty byly zjištěny v okrese Teplice (1 207 ng.g -1 ), Ústí nad Labem (1 133 ng.g -1 ), Praha-město (1 044 ng.g -1 ), Karlovy Vary (398 ng.g -1 ) a Jablonec nad Nisou (344 ng.g -1 ). Metabolity DDT dosahují v půdě u DDE vyšších maximálních průměrných koncentrací, pohybujících se v intervalu hodnot 1,00 9,62 ng.g -1. Nejvyšší průměrná hodnota byla zjištěna v okrese Praha západ, k okresům s vyšší zátěží, přesahující koncentraci 5 ng.g -1 se řadí Kladno, Beroun, Příbram a Cheb. Nejvyšší lokální maxima byla zjištěna v okrese Praha-město (1 054 ng.g -1 ), Cheb (167 ng.g -1 ), Jablonec nad Nisou a Jičín (159 ng.g -1 ) a Teplice (146 ng.g -1 ). V případě DDD se pohybují zjištěné průměrné koncentrace na nižší úrovni, v intervalu hodnot 1,00 3,67 ng.g -1. Nejvyšší průměrná hodnota pochází z okresu Benešov, v sousedním okrese Kutná Hora byla zjištěna druhá nejvyšší průměrná koncentrace 2,48 ng.g -1. V ostatních sledovaných okresech se průměrné koncentrace pohybují okolo hodnoty 1 ng.g -1. Nejvyšší lokální maxima byla detekována v okrese Teplice (256 ng.g -1 ), Karviná (49 ng.g -1 ), Karlovy Vary (36 ng.g -1 ) a Příbram (32,2 ng.g -1 ) Zátěž půd inundační oblasti Labe POPs Úvod V rámci některých projektů Labe byl realizován odběr vzorků půd fluvizemí, které se nacházejí v oblasti periodických záplav. Byla zjištěna výrazná zátěž těchto půd nejen rizikovými prvky, ale také POPs. III-191

34 V 17 odebraných vzorcích fluvizemí byly nalezeny hodnoty, překračující hodnoty referenční, u všech sledovaných POPs (tabulky a ). U PAHs byla zjištěna nízká zátěž pouze u chrysenu, kde byl jeho zvýšený obsah detekován pouze v jednom případě, což odpovídá cca 6% odebraných vzorků. Naopak, nejvyšší zátěž, kdy referenční hodnotu překračovalo 100% odebraných vzorků, byla zjištěna u fluoranthenu a naftalenu. S 94% vzorků se zvýšeným obsahem následuje benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren a benzo(a)anthracen. Indeno(cd)pyren a benzo(ghi)perylen byly zvýšeny v 88% vzorků a anthracen v 71% vzorků. Phenanthren vykazoval zvýšené koncentrace ve 47% odebraných vzorků fluvizemí a pyren ve 41% vzorků fluvizemí. Také obsahy chlorovaných uhlovodíků jsou ve fluvizemích značně zvýšené. Suma 6 kongenerů PCBs překračovala referenční hodnotu v 82% odebraných vzorků a HCB ve 41% odebraných vzorků. Relativně nízké je zatížení fluvizemí DDT a jeho metabolity, kdy pouze 18% vzorků překročilo referenční hodnotu pro DDT a 12% vzorků pro DDE. Překvapivé nejsou vysoké hodnoty nepolárních uhlovodíků, kdy jejich zvýšená koncentrace byla detekována v 71% odebraných vzorků. Z přehledu lokalit je zřejmé, že kontaminace fluvizemí POPs se váže na zdroje znečištění. Se vzrůstajícími koncentracemi POPs se tak setkáváme především v oblastech s výskytem průmyslu, např. u Pardubic (Rybitví), Kolína (Hradišťko), Lovosic nebo Děčína. S rostoucí vzdáleností od zdrojů znečištění koncentrace polutantů klesají, přesto se ve zkoumaném úseku fluvizemí podél Labe souvislejší areály bez zvýšených koncentrací POPs (kromě chrysenu) prakticky nevyskytují. Zatížení fluvizemí Labe POPs je ve srovnání s ostatními půdami enormní a statisticky vybočující z celého souboru sledovaných půd. Tabulka : Zatížení fluvizemí polycyklickými aromatickými uhlovodíky v ng.g -1 Okres PAHs FLU PYR PHE BbF BaA ANT BaP INP BkF BPE CHR NAP Počeplice Štětí Labe-Orl Píšťany Lovosice Libochovany Rackovice Brna Neštemice Valtířov Techlovice Boletice Děčín Loubí III-192

35 Hřensko Rybitví Hradištko Příloha : Zatížení fluvizemí polychlorovanými bifenyly a organochlorovými pesticidy [ng.g -1 ] Okres OCPs PCBs HCB DDT DDE Počeplice ,3 1 Štětí ,3 18,1 1 Labe-Orl ,8 1 1 Píšťany 218,6 17,7 1 1 Lovosice ,9 1 22,2 Libochovany 54 11,5 1 1 Prackovice Brná n/l Neštemice 456, Valtířov ,4 1 1 Techlovice 63 21,2 1 1 Boletice Děčín Loubí ,2 108 Hřensko Rybitví Hradištko Hodnocení PCDDs/Fs Hodnocení obsahu PCDDs/Fs a vybraných kongenerů PCBs v půdách bylo provedeno s využitím přepočtu jejich obsahů na sumu toxických ekvivalentů (I-TEQ PCDDs/Fs, I-TEQ PCBs). Stanovení toxických ekvivalentů bylo provedeno standardním způsobem, přepočtem jednotlivých 16 izomerů PCDDs/Fs a kongenerů PCBs na sumu toxických ekvivalentů, kdy základ (TEQ = 1 pg.g -1 ) je odvozen od nejtoxičtějšího izomeru 2,3,7,8 TCDD. Bylo provedeno srovnání sumy toxických ekvivalentů a sumy obsahů PCDDs/Fs a PCBs, porovnávány byly také tyto charakteristiky s obsahem sumy polyaromatických uhlovodíků. Na základě vyhodnocení souboru 60 vzorků půd konstatujeme, že k nejzatíženějším půdám se řadí opět fluvizemě v inundačním pásmu Labe i Vltavy. Nejvyšší hodnoty sumy toxických ekvivalentů byly nalezeny ve fluvizemích z lokalit Kladruby nad Labem (I-TEQ = 14,1 pg.g -1 ) a Píšťany nad Labem (6.3 pg.g -1, obrázek 6.4-7), vysoká zátěž (I-TEQ = 6.2 pg.g -1 ) byla lokalizovaná i v zátopové oblasti řeky Vltavy před jejím vústěním do města Prahy, lokalita Jarov (obrázek 6.4-8). Oproti tomu v inundačním pásmu řeky Dyje, která není výrazně zatížena odpadními vodami z průmyslu, byla III-193

36 zjištěna velmi nízká hodnota I-TEQ, která je srovnatelná např. s půdami relativně nezatížených oblastí Českomoravské vysočiny. K oblastem silněji zatíženým PCDDs/Fs se řadí bezesporu lokality v blízkosti průmyslových center, která jsou zdrojem imisní zátěže. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny v průmyslovém regionu severní Moravy, na lokalitách Paskov (okres Ostrava, I-TEQ = 4.8 pg.g -1 ) a Horní Lištná u Třince (I-TEQ = 4.2 pg.g -1, obrázek 6.4-7). Vyšší zátěž vykazují také lokality v blízkém okolí závodů chemického průmyslu a rafinérií, uvádíme lokality Neratovice (I-TEQ = 2.2 pg.g -1 ) a Kralupy nad Vltavou (I-TEQ = 1.8 pg.g -1 ). Zvýšené hodnoty I-TEQ byly nalezeny i v těsné blízkosti zdrojů znečištění v regionech relativně nezatížených, např. u Hostinného (I-TEQ = 2.4 pg.g -1, obrázek 6.4-7), v blízkosti dřevařských závodů u Jihlavy (I-TEQ = 1.8 pg.g -1, obrázek 6.4-7), v blízkosti závodu na výrobu lepených dýh u Rousínova (I-TEQ = 1.1 pg.g -1, obrázek 6.4-9) nebo na lokalitě Trhové Dušníky u Příbrami (I-TEQ = 1.7 pg.g -1, obrázek 6.4-7). Hodnoty I-TEQ, přesahující hodnotu 1, byly zjištěny i ve vyšších polohách v oblastech, které jsou pokládány za relativně nezatížené, např. Přimda (I-TEQ = 1.4 pg.g -1 ) a Churáňov (I-TEQ = 1.3 pg.g -1 ) z regionu Šumavy (obrázek ). Dálkový přenos polutantů byl zaznamenán i v oblasti Moravskoslezských Beskyd na lokalitě Horní Lomná (I-TEQ = 1.7 pg.g -1, obrázek 6.4-7) nebo v pásmu Krušných Hor na lokalitě Klínovčík (I-TEQ = 1.2 pg.g -1, obrázek 6.4-7). Obrázek 6.4-7: I-TEQ PCDDs/Fs a I-TEQ PCBs ve sledovaných lokalitách v roce , I-TEQ PCDD/F I-TEQ PCB 0,007 0,006 I-TEQ PCDD/F(pg/g) Kladruby n/labem Píšťany n/labem Horní Lištná Hostinné Jihlava Horní Lomná Trhové Dušníky Klínovčík Albrechtice Ledvice Chabičovice Liberec - sever Královec Klecany Máslovice Horní Slavkov Točná Křešín Krásno Ml. Boleslav Louňovice Buštěhrad 0,005 0,004 0,003 0,002 0,001 0 I-TEQ PCB(µg/kg) III-194

37 Obrázek 6.4-8: I-TEQ PCDDs/Fs a I-TEQ PCBs ve sledovaných lokalitách v roce ,003 I-TEQ PCDD/F I-TEQ PCB 5 0,0025 I-TEQ PCDD/F (pg/g) 4 3 0,002 0,0015 I-TEQ PCB (µg/kg) 2 0, , Jarov Paskov Brno-Chrlice Lhovice Dolní Morava Máslovice Rousínov Otrokovice Přímětice Ústí n/orlicí Hradec Králové Plzeň - Doubravka Tlumačov Temelín Kvasice Brno-Modřice Sušice Dyje-Uherčice Telč Mikulov 0 Obrázek : I-TEQ PCDDs/Fs a I-TEQ PCBs ve sledovaných lokalitách v roce ,5 0,007 I-TEQ PCDD/F I-TEQ PCB 2,0 0,006 I-TEQ PCDD/F(pg/g) 1,5 1,0 0,005 0,004 0,003 I-TEQ PCB(µg/kg) 0,5 0,002 0,001 0,0 0,000 Zlín Brno-Chrlice Neratovice Kralupy n. Vl. Brná n. Labem Ostrava sm. Hlučín Přimda Churáňov Třebětín Letná Horní Vidim Malé Žernoseky Chlum Kubova Huť Dobřichov České Žleby Černá v Pošumaví Štěrboholy Štětí Jenišovice III-195

38 Obrázek : I-TEQ PCDDs/Fs a suma PAHs ve sledovaných lokalitách v roce I-TEQ PCDD/F suma PAU I-TEQ PCDD/F (pg/g) suma PAU (µg/kg) Jarov Paskov Brno-Chrlice Lhovice Dolní Morava Máslovice Rousínov Otrokovice Přímětice Ústí n/orlicí Hradec Králové Plzeň - Doubravka Tlumačov Temelín Kvasice Brno-Modřice Sušice Dyje-Uherčice Telč Mikulov 0 Obrázek : I-TEQ PCDDs/Fs a suma PCDDs/Fs ve sledovaných lokalitách v roce I-TEQ PCDD/F suma PCDD/F I-TEQ PCDD/F (pg/g) suma PCDD/F (ng/kg) Jarov Paskov Brno-Chrlice Lhovice Dolní Morava Máslovice Rousínov Otrokovice Přímětice Ústí n/orlicí Hradec Králové Plzeň - Doubravka Tlumačov Temelín Kvasice Brno-Modřice Sušice Dyje-Uherčice Telč Mikulov K půdám s nejvyšší zátěží však náleží také zemědělské půdy, na které byly opakovaně aplikovány kaly z čistíren odpadních vod (ČOV). Vysoké hodnoty I-TEQ PCDDs/Fs byly zjištěny v půdách s dlohodobou aplikací kalů ČOV na lokalitách Zlín a Brno-Chrlice, ve kterých I-TEQ dosahuje hodnot 2.5 pg.g -1 (obrázek ). Na půdách dalších dvou lokalit s nižší intenzitou vývozů kalů ČOV (Klecany, Máslovice, obrázek 6.4-7) byly zjištěny hodnoty podstatně nižší, I-TEQ nepřesahuje hodnotu 0.5 pg.g -1. Hodnoty, které byly opakovaně měřeny na lokalitách Brno-Chrlice a Máslovice potvrdily zvýšenou zátěž půdy PCDDs/Fs na místech s aplikací kalů ČOV. Na lokalitě Brno-Chrlice III-196

39 byla naměřena hodnota v souladu s předchozím odběrem, na lokalitě Máslovice došlo k nárůstu hodnoty I-TEQ PCDDs/Fs na 1.3 pg.g -1. Zátěž půdy PCDDs/Fs, vyjádřená hodnotou toxického ekvivalentu, nevykazuje dobrou koincidenci s alternativně vyjádřenou zátěží půdy PCBs. Relativně dobrou shodu pozorujeme pouze u lokalit s nejvyššími hodnotami I-TEQ PCDDs/Fs, kde hodnoty I-TEQ/PCBs dosahují vyšších hodnot, a to u půd se silnou imisní a fluviální zátěží. Není tomu tak pouze u půd s aplikací kalů ČOV z roku 1999 (obrázek ), kde hodnota I-TEQ PCBs není zvýšená. Ani v roce 2000 a 2001 nebyla zjištěna poměrná zátěž půd s aplikací kalů ČOV těmito skupinami POPs, kdy trend zátěží je opačný (obrázky a 6.4-8). V případě lokalit s nižší hodnotou zátěží PCDDs/Fs nesledují hodnoty I-TEQ PCBs trend změn hodnot I-TEQ PCDDs/Fs. Podobně vyznívá srovnání hodnot I-TEQ PCDDs/Fs a hodnot sumy obsahu PAHs v půdách (obrázek ). Lepší koincidence byla zjištěna pouze mezi I-TEQ PCDDs/Fs a sumou obsahů PCDDs/Fs (obrázek ). Porovnáme-li celý soubor vzorků na základě původu zátěže a jeho intenzity, můžeme rozdělit stávající soubor podle hodnoty I-TEQ PCDDs/Fs následovně: půdy se silnou fluviální zátěží, se silnou imisní zátěží a půdy s dlouhodobou opakovanou aplikací kalů ČOV, půdy z oblastí se smíšenou zátěží i oblastí relativně čistých (především vyšších nadmořských poloh), půdy z převážně čistých území, místy však i území s výskytem průmyslu Z celého souboru 60 vzorků půd byla jako 90% percentil stanovena pozaďová hodnota I-TEQ PCDDs/Fs v půdách 2.5 pg.g Závěry Jako půdy s nejvyšší zátěží POPs byly vyčleněny fluvizemě v inundačním pásmu velkých řek, protékajících průmyslovými městy a aglomeracemi (Labe, Vltava, ale potenciálně další toky). V půdách byly zjištěny zvýšené hodnoty polyaromatických uhlovodíků (kromě chrysenu), chlorovaných uhlovodíků, nepolárních uhlovodíků, méně již reziduí organochlorových pesticidů a zvýšené obsahy dibenzodioxinů a furanů. Intenzita zátěže je výrazně zvýšená oproti jiným půdám a statisticky vybočuje z celého souboru sledovaných půd. Významným zdrojem zátěže půd POPs je zátěž imisní, která je výraznější v blízkosti průmyslových center a aglomerací a v imisních regionech. Projevuje se růstem obsahu sumy PAHs nebo růstem hodnoty I-TEQ PCDDs/Fs v půdách. Z hlediska zátěže jednotlivými sloučeninami ze skupiny PAHs byly mezi jednotlivými zatíženými regiony zjištěny podstatné rozdíly, obecný je vzrůst obsahu fluoranthenu. V oblastech s výskytem chemického průmyslu byl detekován zvýšený obsah některých PAHs a PCDDs/Fs, především izomerů vysoce chlorovaných (hexa-, hepta- a orto-chlorovaných). V imisních regionech však nebyl zjištěn vzrůst obsahu sumy 6 kongenerů PCBs, původ PCBs v půdách zjevně nezávisí na intenzitě imisní zátěže a nevykazuje plošně aplikovatelný trend vstupu do půd. Vzrůst hodnoty obsahu některých sloučenin PAHs byl pozorován v půdách, odebraných v těsné blízkosti venkovských obcí, nedokonalé spalování tuhých a fosilních paliv v domácnostech je významným zdrojem zátěže ovzduší především PAHs, které se odráží již i na zátěži půd. Zvýšené expozici PAHs a PCDDs/Fs jsou vystaveny půdy ve vyšších nadmořských výškách. To je patrné především v hornatých terénech v okolí zdrojů imisní zátěže (Krušné III-197

40 Hory, Moravskoslezské Beskydy, Jizerské Hory), dálkový přenos PAHs i PCDDs/Fs byl však detekován i v oblastech relativně čistých (Šumava). Přes ukončené používání DDT se vyskytují lokálně zvýšené obsahy jeho reziduí na celém území ČR, především v oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou Literatura ISO/DIS Soil quality - Pretreatment of samples for the determination of organic contaminants VDLUFA Methodenbuch Bd. III, , 1988: Kapillargaschromatographische Bestimmung chlorierter Kohlenwasserstoffe (CKW) einschliesslich ausgewählter PCB-Einzelnkomponenten ISO/FDIS Soil quality Determination of organochlorine pesticides and polychlorinated biphenyls Gaschromatographic method with electron capture detection. ISO ISO/DIS Soil quality. Sampling. Part 5. Guidance on investigation of soil contamination of urban and industrial sites. ISO 2002 ISO/DIS Soil quality. Determination of selected phenols and chlorophenols - Gas-chromatographic method. ISO ISO/CD Soil quality Guideline for the GC/MS identification of target compounds. ISO Wilcke, W. (2000): Polycyclic Aromatic Hydrocarbons (PAHs) in Soil a Review. J. Plant Nutr. Soil Sci. 163, EC: Specification of a European Community information and monitoring systém on soil threats. European Commission. Directorate General JRC, Institute for Environment and Sustainability. Soil and Waste Unit Plhalová, Š., Věverka, V. (1999): Stanovení PAH v půdách a rostlinách metodou HPLC. Závěrečná zpráva vývojového úkolu 6/98. ÚKZÚZ Opava. Sáňka, M.: Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělaské půdě a ve vstupech do půdy. Závěrečná zpráva za roky 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, ÚKZÚZ Brno. Směrnice Rady 86/278/EEC o ochraně životního prostředí, zejména půdy, při použití čistírenských kalů v zemědělství Směrnice Rady 91/676/EEC o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Nařízení Rady (EEC) 2078/92 o metodách zemědělské produkce, odpovídajících požadavkům na ochranu životního prostředí a udržování krajiny (zrušeno) Hygienický stav půd postižených povodněmi v roce Úvod Tento účelový projekt byl řešen pracovníky VÚMOP v rámci výzkumného záměru Kontaminace půd a ostatních ekologických médií prostřednictvím půdy rizikovými látkami v interakci s dalšími degradačními procesy. Potřeba řešení byla vyvolána nejasnostmi kolem hygienického stavu půd, postižených katastrofální povodní v srpnu roku Předpoklad nebezpečné kontaminace půd vycházel z řady zjištění, která informovala o úniku nebezpečných chemikálií z postižených objektů. V popředí zájmu figuroval případ Spolany Neratovice, kde nebyl vyloučen mimo jiné i únik PCDDs/Fs do povodí Labe. Cílem řešeného úkolu bylo objasnit především stupeň kontaminace zemědělských půd, na kterých se i nadále předpokládá produkce plodin, vstupujících do potravního řetězce a eventuálně, v případě zjištění nebezpečných koncentrací rizikových látek, doporučit omezení produkce na postižených půdách,. Vzorky půd byly odebrány na vybraných lokalitách z povodí Labe a Vltavy, postižených záplavou. Sledovaná oblast zahrnuje část toku Vltavy od severního okraje Prahy až k jeho soutoku a část toku Labe od lokality Mlékojedy před Neratovicemi až k lokalitě Boletice nad Labem před Děčínem. Celkem bylo odebráno 16 vzorků z 15-ti lokalit. Na lokalitě Kelské Vinice byl odebrán kromě vzorku půdy také vzorek povodňového sedimentu, který pokrýval v tloušťce cca 5mm povrch půdy. Přehled odběrových bodů je znázorněn na obrázku III-198

41 Odběr půd byl proveden z humusových horizontů orných půd nebo drnových horizontů travních porostů z hloubky 5 20 cm. Metodický postup byl zvolen tak, aby bylo možné provést srovnání výsledků měření s údaji, získanými v rámci projektu Labe, řešeného v roce Tomuto požadavku byla přizpůsobena i volba lokalit. V případě, že nebylo možné provést odběr vzorku z identického místa, byla pro srovnání použita nejbližší možná lokalita. Obsah vybraných persistentních organických polutantů (POPs) stanovil Aquatest Praha, a.s. metodami, které jsou uvedeny v práci Němeček a kol. (1996), obsah PCDDs/Fs byl stanoven firmou Axys Varilab s.r.o. ve Vraném nad Vltavou. Vyhodnocení výsledků bylo provedeno nejenom v závislosti na sledu odběrových míst v povodí Vltavy a Labe, ale především v relaci ke stavu kontaminace půd rizikovými látkami této oblasti, před povodní v srpnu Srovnání umožňuje dodržení stejného metodického postupu i laboratorních analýz. Kvalitativní pokrok oproti minulému stavu představuje hodnocení obsahů PCDDs/Fs v půdách. Pro tyto látky nemáme, kromě údajů ze tří lokalit, žádné srovnávací informace z minulosti. Hodnocení obsahu PCDDs/Fs bylo provedeno standardně, podle toxických ekvivalentů (I-TEQ). Obrázek : Přehled odběrových lokalit odběru půdních vzorků po povodních 2002 III-199