Zkoušení cihlářských výrobků

Transkript

1 Zkoušení cihlářských výrobků

2 1 Vzhled a rozměry 2

3 Zjišťování vzhledu a rozměrů ČSN Vizuálně zjišťujeme: vzhled, tvar, začouzení, trhlinky, množství zlomků, poškození ploch, hran a rohů.

4 Zjišťování vzhledu a rozměrů Měří se: Jmenovité rozměry (tři stanovení na jednom vzorku a vypočítá se průměr), kolmost hran, rovinnost čel, hran a ploch, nepřesnosti dosedu, prohnutí, zploštění. Zkoušky se vykonávají na 10 vzorcích. Vzorkem se rozumí hotový výrobek. Délky se měří s přesností na ±1 mm.

5 Zjišťování vzhledu a rozměrů Zjišťování rozměrů Před měřením se na vzorcích odstraní případné výčnělky, výstupky apod., které by překážely měření. Základní rozměry (délka, šířka, tloušťka) se měří na čtyřech plochách vzorku vždy na spojnici středů protilehlých hran. U výrobku se zaoblenými hranami se příslušný rozměr zjišťuje pomocí speciálního přípravku zobrazeného níže. Rozměry se určují pro každý vzorek samostatně zprůměrováním jednotlivých rozměrů a s přesností 1 mm.

6 Zjišťování vzhledu a rozměrů Zjišťování rozměrů u výrobků se zaoblenými hranami.

7 Zjišťování vzhledu a rozměru Zjišťování rozměrů cihlářských výrobků

8 Kolmost Zjišťování vzhledu a rozměrů Kolmost hran se měří pomocí úhloměru nebo úhelníku a měrného klínu. Odchylka od kolmosti při použití úhloměru se udává v úhlových stupních a minutách zaokrouhlených na 10

9 Zjišťování vzhledu a rozměrů Rovinnost hran a povrchu, nepřesnost dosedu a přehnutí Zakřivení se určuje na každé ploše dvakrát ve směru úhlopříček. Konkávní zakřivení (přehnutí) se na ploše zjišťuje přiložením hrany rovného kovového pravítka ve směru úhlopříčky. Měrným klínem se odměří největší vzdálenost mezi povrchem vzorku a pravítkem

10 Zjišťování vzhledu a rozměrů Konvexní zakřivení (vyklenutí) ploch se měří ve směru úhlopříček. Kovové pravítko se položí hranou na vrchol vyklenutí a podkládá se s obou stran měrnými klínky tak, aby vzdálenost plochy od hrany byla v obou rozích stejná. Zjištěná hodnota určuje velikost zakřivení. Udává se maximální hodnota zakřivení

11 Zkoušení cihlářských výrobků Rovinnost hran Zjišťuje se podobně jako rovinnost ploch. Hrana pravítka se přikládá na měřenou hranu Zakřivení se zjišťuje na každé hraně Poškození ploch hran a rohů Na povrch vzorku se přiloží ocelové pravítko. Kolmo na pravítko se přiloží měřící ocelová jehla, jejíž hrot se dotýká nejhlubšího místa poškození. Vzdálenost spodní hrany pravítka od hrotu jehly udává hloubku poškození Výsledkem měření je maximální naměřená hodnota zjištěná a počet poškození na vzorku.

12 Trhlinky Zjišťování vzhledu a rozměru Za délku trhlinky se považuje nejkratší vzdálenost mezi začátkem a koncem Délka trhlinky se zjišťuje pomocí ocelového měřidla se zešikmenou hranou nebo posuvným měřítkem Šířka trhlinky se zjišťuje měřící lupou a udává se s přesností ± 0,1 mm. Za šířkou trhlinky se považuje největší naměřená hodnota Hloubka trhlinek se zjišťuje měrnou jehlou, pokud to šířka trhlinek umožňuje. Za hloubku trhlinky je považována největší naměřená hodnota

13 Zjišťování vzhledu a rozměru Začouzení Začouzení se posuzuje na vzorcích vizuálně ze vzdálenosti 2 m při denním, rozptýleném světle. Na vzorcích nesmí být z této vzdálenosti viditelné začouzení, resp. náznaky začouzení. Pokud jsou na vzorcích viditelné stopy začouzení, je potřeba na těchto místech otřít bílý papír o vzorek. Pokud na papíru zůstanou viditelné stopy po sazích nebo dýmu, vzorek se hodnotí jako začouzený.

14 2 Fyzikální vlastnosti 14

15 Zjišťování hmotnosti, objemové hmotnosti a nasákavosti ČSN Hmotnost a objemová hmotnost výrobku se zjišťuje na 10 vzorcích. Nasákavost a objemová hmotnost střepu se zjišťuje na 5 vzorcích. U velkých vzorků se nasákavost a objemová hmotnost zjišťuje na části výrobku.

16 Zjišťování hmotnosti, objemové hmotnosti a nasákavosti Hmotnost Vzorky se vysuší v sušárně při teplotě C do ustálené hmotnosti, tj. na hmotnost, která se při dalším, minimálně 6 hodinovém sušení, nezmenší o víc jak 0,1% hmotnosti Po ochlazení v suchém prostředí na pokojovou teplotu se vzorky zváží Výsledek je průměr hmotností 10 vzorků

17 Zjišťování hmotnosti, objemové hmotnosti a nasákavosti Objemová hmotnost Odvážené vzorky dle ČSN se změří dle ČSN Ze zprůměrovaných vnějších rozměrů se vypočítá objem výrobku včetně otvorů. Vypočítá se objemová hmotnost dle vztahu: ρ v = m V *1000 [kg.m -3 ] Kde m - průměrná hmotnost výrobků v g V průměrný objem výrobku v cm 3 Objemová hmotnost výrobku se uvádí v kg.m -3

18 Zjišťování hmotnosti, objemové hmotnosti a nasákavosti Objemová hmotnost střepu Objemová hmotnost střepu se zjišťuje současně s nasákavosti na 5 stejných vzorcích Navíc se nasáknuté vzorky ještě odváží ve vodě Při vážení se používá převařená pitná voda o teplotě 20±2 C. Závěs ponořený ve vodě je třeba vynulovat Před vážením je třeba odstranit všechny vzduchové bubliny. Vzorek se při vážení nesmí dotýkat stěn nebo dna nádoby

19 Zjišťování hmotnosti, objemové hmotnosti a nasákavosti Objemová hmotnost se vypočítá ze vztahu: ρ vč = m n m s m nw *1000 [kg.m -3 ] Kde m s - hmotnost vysušeného vzorku v g m n hmotnost nasáknutého vzorku v g m nw hmotnost nasáknutého vzorku váženého ve vodě v g Objemová hmotnost výrobku se uvádí v kg.m -3

20 Zjišťování hmotnosti, objemové hmotnosti a nasákavosti Nasákavost Nasákavost se udává v % hmotnosti vysušeného vzorku a slouží na posouzení schopnosti cihlářských výrobků přijímat vodu. Pět vysušených a zvážených vzorků se postaví svou nejmenší plochou do nádoby naplněné destilovanou nebo pitnou vodou tak, aby se vzorky vzájemně nedotýkali a hladina vody byla alespoň 50 mm nad povrchem vzorků. Voda v nádobě se v průběhu 1 hodiny uvede do varu, ve kterém se udržuje po dobu 4 hodin Po skončení varu se vzorky nechají dalších 16 až 24 hodin ve vodě. Vzorky se následně vyjmou z vody, povrchově osuší vlhkou tkaninou a do 5 minut od vyjmutí z vody se zváží

21 Zjišťování hmotnosti, objemové hmotnosti a nasákavosti Nasákavost se vypočítá dle vztahu: NV = m n m s m s *100 [%] Kde m n hmotnost nasáknutého vzorku m s ustálená hmotnost vysušeného vzorku Výsledkem zkoušky je aritmetický průměr z pěti vzorků vyjádřený v procentech

22 3 Mechanické vlastnosti (praktická zkouška v laboratoři) 22

23 Stanovení mechanických vlastností ČSN Podle této normy se zjišťuje: Pevnost v tlaku Pevnost v tahu za ohybu Únosnost

24 Stanovení mechanických vlastností Úprava vzorků: Vzorky se zkoušejí buď ve vysušeném nebo nasáknutém stavu Zatížení působí kolmo na ložnou plochu Vzorky se zatěžují až do celkového porušení Rychlost zatížení udává ČSN dle jednotlivých výrobků Mechanické vlastnosti se zjišťuji na 5 vzorcích Vzorkem je zásadně hotový výrobek Před zkouškou se zjistí všechny potřebné rozměry

25 Stanovení mechanických vlastností Úprava vzorků: Vzorky musí celou stykovou plochou doléhat na podpěry a lámací válečky. Proto se vkládá mezi stykové plochy vzorku a podpěry 5 mm hrubá vložka šířky min. 20 mm a potřebné délky z gumy tvrdosti 50±5 Shore A. U zakřivených vzorků je třeba stykové plochy vyrovnat cementovou maltou Tlačné plochy musí být rovinné a vzájemně rovnoběžné Tlačné plochy se upravuji zbroušením nebo vyrovnáním cementovou maltou

26 Stanovení mechanických vlastností Pevnost v tlaku Pevnost v tlaku je určena poměrem: σ pd = F A [MPa] kde F síla potřebná k porušení vzorku v N A tlačná plocha vzorku v mm 2

27 Stanovení mechanických vlastností Pevnost v tahu ohybem Vzorek se osadí na dvě podpěry rovné nebo širší než vzorek Podpěry se osadí cca 25 mm od kraje vzorku Zatížení se přenáší přes tlačný váleček umístěný uprostřed osové vzdálenosti podpěr Pevnost v tahu za ohybu se vypočítá: σ po = 3* F * l 2 * b * h 2 [MPa] Kde F síla potřebná k porušení vzorku v N l osová vzdálenost podpěr v mm b šířka vzorku h výška vzorku

28 Stanovení mechanických vlastností Stanovení pevnosti zdících prvků a malty pomocí Kučerovy vrtačky Speciální upravená AKU vrtačka s nástavcem. Vnitřní pružinový mechanismus zajišťuje definovaný přítlak. Celkem 4 stupně vrtání podle druhu zkoušeného materiálu. Vrtá se vždy pomocí kalibrovaného vrtáku Před započetím zkoušky je vhodné provézt ověření správné funkce přístroje na referenčním vzorku Výběr zkušebních míst Volíme tlačené prvky Odstranění omítky na ploše cca 200 x 150 mm. Při zkoušce malty se malta vyškrábe v jedné ložné spáře cca 20 mm za líc zdiva. 28

29 Stanovení mechanických vlastností Postup zkoušky u malt Při použití obecných kalibračních vztahů se nástavec nastaví na stupeň 1. Při použití specifických kalibračních vztahů se nastavení provede na stupeň, který byl použit při kalibraci pro daný materiál. Tři vrty ve vzájemných rozstupech cca 40 mm a minimálně 50 mm od případné hrany zdiva. Hloubka vrtu se změří hloubkoměrem Neliší-li se hloubka dílčího vrtu od průměru všech tří vývrtů o více než 30%, považuje se měření za platné. 29

30 Stanovení mechanických vlastností Postup zkoušky u zdiva Při použití obecných kalibračních vztahů se nástavec nastaví na stupeň 2. Při použití specifických kalibračních vztahů se nastavení provede na stupeň, který byl použit při kalibraci pro daný materiál. Tři vrty ve vzájemných rozstupech cca 30 mm a minimálně 40 mm od případné hrany zdiva. Hloubka vrtu se změří hloubkoměrem Neliší-li se hloubka dílčího vrtu od průměru všech tří vývrtů o více než 30%, považuje se měření za platné. 30

31 Stanovení mechanických vlastností Vyhodnocení Spočte se aritmetický průměr ze tří platných měření a zaokrouhlí na 1 mm. Informativní hodnota Rmo se stanoví v závislosti na zjištěné hloubce vrtu dm z obecného kalibračního vztahu v příloze k zařízení. Takto získaná pevnost se považuje za ekvivalent jedné hodnoty pevnosti zdícího prvku/malty získané klasickou destrukční zkouškou. Upřesněná hodnota pevnosti malty Rmo,p se stanoví za pomoci specifického kalibračního vztahu, vypracovaného pro maltu určitého složení a zpracování. Upřesněná hodnota pevnosti zdícího prvku Rco,p se stanoví za pomoci specifického kalibračního vztahu, vypracovaného pro konkrétní druh zdícího prvku. 31

32 Stanovení mechanických vlastností Vyhodnocení Pevnost malty/zdícího prvku se určí ze vztahu: R = Rm tn S r [ MPa ] Kde Rm je výběrový průměr vyšetřované pevnosti zjištěný na n zkušebních míst Sr výběrová směrodatná odchylka tn součinitel pro odhad dolní hranice konfidenčního intervalu průměru, stanovený s pravděpodobností P=0,9. Hodnoty tohoto součinitele jsou uvedeny v tabulce 1 v příloze k zařízení. Pro výběrový průměr x a výběrovou směrodatnou odchylku Sx platí tyto vztahy 32

33 Stanovení mechanických vlastností Vyhodnocení Pro výběrový průměr x a výběrovou směrodatnou odchylku Sx platí tyto vztahy: S x ' = n xi x = 1 n 1 ( x ) i x n 1 2 Jestliže se pevnost malty nebo zdících prvků určuje pevnostní značkou dle ČSN , stanoví se tato pevnost jako nejblíže nižší hodnota pod pevností zjištěnou touto metodou. 33

34 Stanovení mechanických vlastností Cihelné zdivo po odebrání jádrového vývrtu a provedení zkoušek Kučerovou vrtačkou 34

35 Stanovení mechanických vlastností Jádrový vývrt z cihelného zdiva 35

36 Stanovení mechanických vlastností Jádrové vývrty z cihelného zdiva 36

37 Stanovení mechanických vlastností Vzorky pro zkoušení pevností cihelného zdiva vyřezány z jádrových vývrtů 37

38 4 Cicváry 38

39 Stanovení výskytu cicvárů ČSN Cicváry jsou zrna vápenatých sloučenin vyskytujících se jako škodlivina v cihlářských zeminách, které po vypálení ve styku s vlhkostí můžou nepříznivě ovlivnit jakost a použitelnost cihlářských výrobků. Za škodlivý se považuje cicvár, pokud nastane některý z těchto případů: a) Změna vzhledu větší než připouští příslušná norma b) Snížení průměrné pevnosti nebo únosnosti o 20% c) Nevyhovující průsak

40 Stanovení výskytu cicvárů Postup zkoušky Výskyt cicvárů se zkouší na 5 vzorcích Vzorkem je vždy celý výrobek Vzorky před zkouškou nemají být vystavené vlhkosti Vzorky se prohlídnou a popíšou Vloží na rošt do nádoby tak, aby se vzájemně nedotýkali Voda pod roštem se za přibližně hodinu přivede do varu Nádoba se přikryje víkem Voda se udržuje v mírném varu další hodinu Vzorek se ponechá další čtyři hodiny v uzavřené nádobě Poté se vzorky vyjmou, prohlídnou a popíšou

41 Stanovení výskytu cicvárů Vyhodnocení Pokud po zkoušce se nevyskytují viditelné změny, výrobek neobsahuje cicvár Pokud vzorky vykazují viditelné nepřípustné změny, výrobek obsahuje cicvár je škodlivý Pokud jsou viditelné změny v rozsahu, které příslušná norma připouští, zjistí se na vzorcích pevnost nebo únosnost vysušených vzorků, případně prosákavost. Dle výsledku se zhodnotí škodlivost cicvárů

42 Stanovení výskytu cicvárů Ukázka výskytu cicvárů 42

43 Stanovení výskytu cicvárů Ukázka výskytu cicvárů 43

44 5 Výkvěty 44

45 Stanovení náchylnosti na tvorbu výkvětů ČSN Cílem zkoušky je zjistit, zda výrobek neobsahuje výkvětotvorné soli, které způsobují nežádoucí zbarvení, případně můžou narušit soudržnost výrobku s omítkou nebo samotného střepu Metoda A je určena pro režné zdivo a obklady Metoda B je určena pro ostatní výrobky

46 Stanovení náchylnosti na tvorbu výkvětů Postup zkoušky metoda A Zkouška se provádí na 5 vzorcích Očištěný vzorek se uloží svou největší plochou do samostatné misky Na dno se nalije destilovaná voda tak, aby přesahovala o 5 mm spodní okraj vzorku. Destilovaná voda vzlíná do vzorku tak dlouho, až horní plocha vzorku je celá prosáknutá Hladina vody se udržuje na původní úrovni postupným doléváním

47 Stanovení náchylnosti na tvorbu výkvětů Po prosáknutí horní plochy se vzorek vyjme s vody a zabalí do polyethylénové folie tak, aby jako odpařovací plocha zůstala volná lícová plocha. Velikost odpařovací plochy - na 1 kg hmoty připadá 40 až 50 cm 2. Polyethylenová folie se po obvodě stáhne gumovým páskem. Tento vzorek se nechá 14 dní vysušovat v laboratorních podmínkách, tj. 20±5 C a 50-70% vlhkosti.

48 Stanovení náchylnosti na tvorbu výkvětů Postup zkoušky - metoda B Výrobek se rozdělí na dvě poloviny. Jedna polovina se ponoří rozdělenou plochou do samostatné misky a zalije destilovanou vodou tak, aby hladina byla 10 mm nade dnem. Vzorky se takto nechají 7 dnů za postupného doplňování vody. Pak se vzorky vyjmou a 24 hod. suší v sušárně při C. Vzorky se pak porovnají s nezkoušenými polovinami.

49 Stanovení náchylnosti na tvorbu výkvětů Vyhodnocení Pokud se na povrchu vzorku zjistí barevné skvrny, povlaky nebo vysrážené soli, je výrobek náchylný na tvorbu výkvětů Pokud je potřeba, udělá se chemický rozbor výkvětů a zjistí se druhy solí, ze kterých se výkvěty skládají

50 Stanovení náchylnosti na tvorbu výkvětů Ukázka tvorby výkvětů 50

51 Stanovení náchylnosti na tvorbu výkvětů Ukázka tvorby výkvětů 51

52 6 Další zkoušky 52

53 Prohlídka dutinových stavebních prvků Porušení dutinových (nejen) cihlářských výrobků je někdy obtížně zjistitelné. Pro tyto účely slouží propracovaná laboratorní zařízení: Videoskop Zařízení s ohebnou zaváděcí hadicí a kamerou na jejím konci Světelný zdroj Joystick k ovládání ohebného konce hadice Boroskop Zrcadlová trubice s možností připojení ke zdroji světla Více v laboratoři 53

54 Děkuji za pozornost 54