7/ 8. prázdniny Aktuální číslo: Rozhovor: Skanzen Příkazy Prvňáčci Řeka Morava v Olomouci. Prázdninové akce Olomoucký Biozpravodaj

Transkript

1 olomoucký měsíčník dobrovolný příspěvek 10,- prázdniny / 8 Aktuální číslo: Rozhovor: Skanzen Příkazy Prvňáčci Řeka Morava v Olomouci 2. díl Prázdninové akce Olomoucký Biozpravodaj Ekologické listy 7-8/2007 vychází: Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Barbora Božková, Jitka Komendová Jazykové korektury: Vladimíra Dobešová Foto na titulní straně: Filip Vávra Grafická úprava: Radim Šašinka; larva_grafik@volny.cz Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 2000 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, Olomouc; tel.: ekologicke.listy@hnutiduha.cz Uzávěrka příštího čísla:

2 Rozhovor Každý skanzen by měl být originální, říká ing. Vilém Švec, správce Souboru staveb lidové architektury v Příkazích u Olomouce, známějšího pod neoficiálním názvem Hanácké skanzen. V České republice se nachází skanzenů nebo muzeí lidové architektury poměrně hodně. Spolupracujete s nimi, nebo se snažíte jít svou vlastní cestou? Snažíme se jít vlastní cestou, také jsme ale otevření jakékoliv spolupráci. Každý skanzen by měl být, podle mého názoru, originální, aby zaujal návštěvníky. V pestrosti je vždy velká hodnota. Zároveň je ale třeba spolupracovat, a tak jsme se například v minulém roce rozhodli stát jedním ze zakládajících členů nově vzniklého Českého svazu muzeí v přírodě (ČSMP). Jeho jakousi základnou je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, ale patří do něj i drobnější muzea v přírodě. Je s podivem, kolik jich v posledních letech vzniklo. Některá z nich jsou soukromá. Jaký je tvůj nejoblíbenější skanzen v České republice? Mám rád třeba Soubor lidových staveb v Topolné u Uherského Hradiště. Je to nevelký areál, ovšem v perfektním stavu, jakého bych i tady v Příkazích rád docílil. V podstatě mám ale rád nejen všechna muzea v přírodě, ale tradiční lidové stavby vůbec. Letos jste tady v Příkazích vysadili malou biozahrádku. Co vás k tomu vedlo a jaké s ní máte záměry? To vyplývá z našeho zapojení do projektu Přírodě Olomouckého kraje, jehož cílem je vytvořit v Olomouckém kraji síť ekoporaden. Mně se tento nápad velmi líbí a hodí se mi i do uvažované koncepce našeho muzea. Domnívám se totiž, že Hanácké skanzen by neměl být jen ukázkou lidové architektury a předmětů z dřívějšího života na Hané. Měl by prezentovat i to, jak lze pečovat o velký kus urbanizované přírody. Zahrady v areálu našeho muzea mají celkem deset tisíc metrů čtverečních co s nimi? Nabízí se tedy myšlenka využít je v celé škále různých přístupů (sad, louka, pastvina, orná půda, biozahrádka). Nejen proto, že spousta lidí má podobný problém, chceme ukazovat, jak lze k takovému pozemku přistupovat šetrně a tradičně. Postupem času bychom tu chtěli prezentovat všechny možné přístupy od hadníků, po řízkový důl či silážní jámu. Zatím jsme tento projekt zahájili jen malou biozahrádkou, která by měla být naučná, návodná. Doplníme ji tabulkami, ze kterých návštěvníci poznají, co se kde pěstuje, nebo jak vysadit rostliny, aby se chránily navzájem. Když se osvědčí, rádi biozahrádku samozřejmě rozšíříme. Všimla jsem si, že tu chováte i ovce. Ty jsou také součástí skanzenu? Ta plocha, kde se pasou, nám patří, ale ovce máme zapůjčené od místních chovatelů. Jsou tak hodní, že nám je sem na sezonu instalují. My je pak zase Skanzen v Příkazech byl slavnostně otevřen v roce 1994 Foto: Vilém Švec v pořádku vracíme tlustší a větší. Trávy je tu požehnaně a roste před očima. Na Hané je totiž velmi úrodná půda a říká se, že i když zapomenete zasít, úroda vám stejně vyroste. V blízké době bychom sem chtěli dát i králíky, plánují se i víkendy ve skanzenu s koňmi, kozami atd. Jakým způsobem hospodařili původní obyvatelé tohoto statku? Dalo by se jejich počínání označit za ekologické? To nedokážu říct, ale vzhledem k tomu, že lidé používali to, co měli k dispozici, myslím, že jejich způsob hospodaření byl asi šetrnější. Na druhou stranu se v dřívějších dobách vykácela spousta původních lesů, protože dřevo bylo klíčovou surovinou. Spíš bych řekl, že se lidé chovali intuitivně ekologičtěji, protože používali to, co měli nejblíže, a tak, jak jim velela jejich přirozenost a smysl pro řád světa. Je to vidět i na lidové architektuře. Když dříve lidé něco modernizovali, použili to, co zrovna měli po ruce. Rezavou rýnu vyspravili kusem plechu. Dnes jej ale často nahradí tím, co mají - třeba kouskem PET lahve. Prostě se improvizuje. Lidé nebudou zbytečně vyhazovat peníze. Je to stále stejný způsob myšlení, k dispozici jsou už ale jiné materiály, které se nám levně nabízejí. Výsledek takové práce samozřejmě už tradičně nevypadá. Co vlastně mohou návštěvníci ve skanzenu v Příkazech vidět? Nejzajímavější a nejstarší částí skanzenu je soubor čtyř stodol z počátku 19. století. Všechny jsou postavené z nepálených cihel. Dvě z nich slouží jako depozitáře, v nichž jsou uskladněny velké stroje jako mlátičky apod. Pro návštěvníky jsou přístupné zatím jen dvě stodoly, kde je v podstatě totéž, ale v lepším stavu. Další věci teprve čekají na to, aby se zprovoznily a staly se maximálně funkčními. Máme tu například staré 2

3 kočáry, bryčky, hasičskou stříkačku atd. Je zde také možnost prohlídky interiéru vesnického gruntu, při které mohou návštěvníci vidět, jak se kdysi bydlelo. Koho zajímá, jak se žilo před dvěma stoletími? Všechny generace. Existují ale velké rozdíly. Například přijede školní třída, kterou to moc zajímá a kladou opravdu pozoruhodné otázky. Jinou třídu to naopak vůbec nebaví a dělají spíš svinčík. Stejné je to ale i u důchodců. Potvrzuje se mi čím dál víc, že dělat soudy na základě generací je poměrně ošemetné. Předvádíte návštěvníkům i nějaké praktické ukázky tradičních řemesel? Teď jsme měli první větší akci, na kterou jsme pozvali zhruba desítku řemeslníků z našeho regionu. Byla tu právě na zkoušku i nějaká zvířátka pro oživení, ale vzhledem k našemu slabému personálnímu zajištění si zatím nemůžeme dovolit mít tu něco takového nastálo. Čerpáte při práci na úpravách ve skanzenu inspiraci i ze zahraničí? Zatím jsme se k tomu nedostali. Myslím, že teď máme vcelku jasnou představu o tom, jak by to tu mělo vypadat. Takže bychom měli zůstat spíš tady a pracovat, dokud nebudou naše představy do určité míry naplněny. Potom se můžeme zajímat o další inspiraci. Zatím je ale té stávající na padesát let dopředu. Děkuji za rozhovor. Lucie Rychlá Skanzen Příkazy Památková rezervace lidové architektury je vzácným dokladem lidového stavitelství na Hané. Bohatou kolekci sbírek tvoří inventář řemeslnických dílů a nástrojů. Jádrem etnografického muzea pod širým nebem je přes 200 let starý Kameníčkův grunt a čtyři špaletové stodoly - podsadité budovy s vjezdem ve štítových stěnách, kde je možné najít dobovou zemědělskou techniku - mlátičky, povozy, pluhy, plečky, secí stroje, šrotovníky a další stroje. Hanáckým hospodyním a dětem je věnována expozice praní a žehlení a sbírka hraček. Desítky sbírkových předmětů darovali sami obyvatelé z různých koutů Hané a nadšení návštěvníci. Od do je v prostorách skanzenu k vidění výstava Krajina našeho domova Haná. Výstava se zaměřuje na přírodní a historické hodnoty krajiny Hané, živé tradice lidové kultury a vztah dnešních lidí k historické paměti krajiny. Otvírací doba: červen srpen: denně mimo pondělí září: denně mimo pondělí Kontakt: svec@olomouc.npu.cz, tel.: Odkazy na další skanzeny v České republice najdete na Ekoporadna Ekologicky do školy Dobrý den, jsme základní škola Vrané nad Vltavou, třída 9.B. Usilujeme o titul Eco-School a v rámci tohoto projektu bychom chtěli vytvořit brožurku, která by rodiče budoucích prvňáčků informovala, jak vybavit prvňáčka způsobem šetrným k životnímu prostředí. Chtěli bychom Vás požádat o podklady a radu pro naši brožurku. Odpověď: Při výběru psacích, kreslicích, modelovacích potřeb, sešitů, lepidla, školních tašek apod. je třeba zohlednit jednak možné ohrožení dětí vlivem škodlivých látek, které mohou být v materiálech obsaženy, jednak zátěž pro životní prostředí, která vzniká při výrobě i likvidaci těchto materiálů. Mezi taková obecná pravidla lze zařadit: vybírat věci s dlouhou životností a vyhýbat se předmětům na jedno použití, nekupovat školní potřeby ve zbytečných obalech, nakupovat pouze v důvěryhodných prodejnách, kupovat pouze řádně označené výrobky s českým návodem. Recyklovaný papír Základem je nákup sešitů, bloků, bločků, zápisníků apod. z recyklovaného papíru. Z recyklovaného papíru se dá již sehnat snad vše - ubrousky, pořadače, šanony, složky, lenochy, svačinové sáčky, omalovánky. Abychom zbytečně neplýtvali papírem, měli bychom naše malé školáky naučit popisovat listy papíru oboustranně a nepotřebné papíry nosit do kontejnerů na tříděný papír. Modelovací hmoty Modelovací hmoty rozdělujeme zhruba do tří kategorií. Hmoty trvale plastické, hmoty tvrdnoucí na vzduchu a hmoty tvrditelné teplem. Některé modelovací hmoty mohou obsahovat těžké kovy, PVC nebo ftaláty (např. Modelit). Vhodnou alternativou je keramická hlína či sádra, slané těsto, domácí plastelína. Tu si vyrobíme ze 400 g hladké mouky, 200 g soli, 10 g kamence (lékárna), 1/2 litru vody, 3 polévkových lžic oleje a polévkové lžíce potravinářského barviva. V míse dobře promícháme mouku, sůl a kamenec. Do vařící vody zamícháme olej a potravinářské barvivo. Vodní směs smícháme se směsí mouky, soli a kamence, důkladně prohněteme rukama a uchováváme vždy v dobře uzavřené krabičce či sáčku. Vymodelované předměty necháváme na vzduchu vyschnout. Pokud víme, že plastelínu použijeme ihned, nemusíme přidávat kamenec. Je proti plesnivění plastelíny. 3

4 Psací a kreslicí potřeby Na kreslení můžeme doporučit dětem jak fixy, tak pastelky, voskovky, tužky. V každé kategorii najdeme neškodné a pro životní prostředí přátelské výrobky. Doporučuji používat propisky z ekologičtějších materiálů, jako je kov, dřevo s vyměnitelnou náplní. Také používáme plnicí pera nebo alespoň inkoustové bombičky, které se dají následně plnit. Používáme nelakované tužky a nelakované pastelky. Fixy a zvýrazňovače používáme vodou ředitelné, dáváme přednost voskovkám v papírovém obalu, s potravinářskými barvivy a se včelím voskem. Lepidla Při práci s lepidly je třeba vždy dbát přesného návodu použití, používat lepidla na vodní bázi. Pro práci s dětmi zásadně nepoužíváme lepidla dvousložková, sekundová a kontaktní. Zbytky lepidel s výjimkou těch, které jsou na bázi škrobu, vždy vyhazujeme do nebezpečného odpadu. Pro práci s dětmi je nejvhodnější Bílá lepicí pasta a Drago. Jsou na bázi škrobu a konzervační látky v nich by měly být potravinářské. Můžeme se také pokusit vyrobit si škrobové lepidlo doma: škrobovou moučku nasypeme za stálého míchání do studené vody. Vzniklou kaši opět za stálého míchání vléváme do vařící vody až do potřebného zhoustnutí. Škrob pšeničný lepí více než bramborový. Lepivost můžeme zvýšit nabobtnalou želatinou nebo kostním klihem. Připravujeme si jen tolik lepidla, kolik naráz spotřebujeme. Barvy Na trhu je k dispozici celá škála barev pro děti, např. vodové, prstové, olejové, temperové. Při výběru bychom měli věnovat pozornost použitému typu rozpouštědla a obsahu toxických kovů. Dáváme přednost vodovým, prstovým a krycím barvám a vyhýbáme se barvám s organickými rozpouštědly. Přírodní materiály, PVC Velmi důležité je také věnovat pozornost materiálům, ze kterých jsou školní potřeby (penál, taška atd.) vyrobeny. Dáváme přednost přírodním materiálům, zásadně nekupujeme nic, co obsahuje PVC. PVC může být obsaženo v obalech na sešity, penálech i ve školních taškách, vždy si proto přečtěme složení výrobku. I penál zdánlivě vyrobený z přírodního materiálu může mít vnitřní stranu s obsahem PVC. Z opatrnosti bychom se měli vyhnout červeným, oranžovým a žlutým plastům, ty totiž mohou obsahovat kadmium. Hana Kovaříková V polovině června škola ve Vraném nad Vltavou titul Eco-School získala, gratulujeme! Ekologickoprávní minimum Ohlas na anketu o ekologické legislativě V dubnovém čísle Ekologických listů jsme vyhlásili čtenářskou anketu o ceny na téma Jaký je váš názor na ekologickou legislativu? Určuje nám nezbytná pravidla k zachování zdravého životního prostředí, nebo jde jen o překážku podnikání a byrokratickou mašinerii, kde se ztrácí původní poslání? Do prodloužené uzávěrky (20. 6.) nám přišly dvě reakce našich čtenářů, první z nich vám nabízíme spolu s komentářem Viléma Vrzaly, právníka Hnutí DUHA Olomouc. (Druhá reakce je k dispozici na v rubrice Čtenářské ankety) Ohlas pana Hekala Ekologická legislativa je jistě prospěšná věc. Ale bylo již popsáno mnoho papíru se značně malým účinkem na reálné situace. Jde o to, že společnost se dostává pomalu do situace, kde již žádná legislativa nepomůže. Po sametové revoluci jsme měli jisté možnosti, jak propojit ekonomiku s ekologií, a tak ukázat cestu nápravy, ale ty jsme nevyužili. Lidé se nechali zmanipulovat na pochybnou cestu tržní ekonomie. Teď se píše rok 2007, celá země si vypěstovala zrůdy v podobě klimatizované zeměkoule, supermarketové turistiky, obrovské korupce, likvidace lesů, mediokracie atd. Tak vznikla nová oligarchie malých diktátorů, kteří si z naší planety vytvářejí svůj trezorový svět a my ostatní máme držet hubu a krok. Takže místo demokracie a svobody to vypadá, že budeme končit někde na smetišti a bude tu policejní stát. A pozor! Nastane boj o vodu. Nejen tu pitnou! Poslední legislativa je toho svědkem - studny a septiky. Problém se celá léta neřešil, a nyní honem honem se musí vyřešit do konce roku ožehavý problém i za cenu pohrůžek a vysokých pokut. To je typický příklad špatné legislativy. Jak můžeme v takové situaci a společenském klimatu uskutečňovat nějakou optimální ekologickou legislativu? Zkrátka to nejde! Rostislav Hekal Komentář právníka Hnutí DUHA Olomouc Hned s úvodním názorem je třeba souhlasit. Je pravda, že ekologická legislativa je dobrá věc, protože jsou to právní normy, které určují, do jaké míry je možné naše životní prostředí zatížit a právo má tedy přímý vliv na to, zda budeme moci vzduch dýchat, nebo se jím budeme dusit, zda budeme moci vodu pít, nebo se jí otrávíme, zda z potravin načerpáme sílu a zdraví, nebo nebezpečné látky, které předáme budoucím generacím, tak jako nám naše matky proti své vůli předaly se svým mlékem DDT. Situace v ČR Méně lze souhlasit s názorem, že jsme po revoluci v roce 1989 nevyužili situace k nápravě. Na úkor eko- 4

5 Prázdniny 2007 nomického růstu tehdy došlo k restrukturalizaci průmyslu a významné snížení podílu těžkého průmyslu vedlo ke znatelné změně v kvalitě ovzduší. Zlepšila se i kvalita vod v řekách a recyklace odpadů. Významný pokrok v ekologickém právu znamená např. směrnice REACH, která omezuje používání nebezpečných chemických látek (různé změkčovače, zpomalovače hoření, chlorované parafíny). Je třeba si uvědomit, že zákony budou vždy odrážet zájmy občanů a pokud občané ve své většině budou preferovat současný konzumní životní styl bez ohledu na jeho dopady na životní prostředí, budou zákony takové, jaké jsou. Naše zákony chránící životní prostředí rozhodně nelze považovat za zcela bezzubé (i když existují oblasti, kde by mohly být přísnější). Stačí se porozhlédnout ve světě a zjistíme, že v jihovýchodní Asii dochází k volnému skládkování nebezpečných odpadů dovážených z bohatých zemí, k jejich rozebírání a třídění holýma rukama bez dodržování bezpečnostních předpisů nebo k nekontrolovanému pálení plastů ve velkém. V nedaleké Itálii v oblasti Neapole získala kontrolu nad likvidací velké části nebezpečných odpadů mafie a obrovské množství těch nejnebezpečnějších odpadů skončilo v moři nebo na špatně zabezpečených skládkách. S postupem doby se dostavily následky a v oblasti se výrazně začal zvyšovat výskyt rakoviny v celé populaci a deformací u novorozeňat. Z těchto příkladů je zřejmé, že situace u nás nepatří k nejhorším na světě (i když je důležité neusnout na vavřínech). Co se týče názoru čtenáře na úroveň demokracie u nás a směřování k policejnímu státu, domnívám se, že současnou situaci nejlépe odráží skutečnost, že se o daných problémech svobodně a bez postihu bavíme na těchto stránkách. Nedostatek vody Pan Hekal správně upozorňuje na problematiku nedostatku vody. O tomto problému se hovoří již řadu let a jeho naléhavost začínáme pomalu pociťovat i v našich geografických podmínkách. V tomto směru bude nutno upravit právní normy týkající se ochrany vod tak, aby nedocházelo k odvodňování krajiny. V tomto směru zasáhla i Evropská Unie, která svými směrnicemi (např. Rámcová směrnice o vodách) tlačí členské státy k tomu, aby zastavily zhoršování ekologického stavu vod, navracely vodním útvarům jejich přirozené vlastnosti a zcela zamezily vypouštění nebezpečných látek do všech vod. Pokud povede kolem každé lesní cesty odvodňovací stružka do zregulovaného potoka a ten povede do zregulované řeky, je jasné, že si veškerou vodu odvedeme, sotva dopadne na zemský povrch. Pokud toto nezměníme, velmi záhy pocítíme následky. Pan Hekal má pravdu i v tom, že stát při uplatňování požadavků EU (septiky a studny) zaspal, nicméně kdyby EU sama na ČR v této oblasti nevyvíjela nátlak, neměli bychom potřebné zákony možná ani za desítky let. Doufejme, že přece jen není pozdě, vždyť i na zmíněném společenském klimatu je dnes znát, že mezi občany se zájem o ekologické problémy a jejich politické řešení zvyšuje. Tento zájem se pak může pozitivně odrazit na kvalitě naší ekologické legislativy. Vilém Vrzala Aktuálně z kraje Co s řekou Moravou v Olomouci pokračování z minulého čísla V roce 2007 se realizuje již první část protipovodňových opatření Morava - Olomouc, etapa I, která spočívá ve výstavbě obtokového kanálu u pevnůstky při jezu na Nových Sadech. Budované řešení vychází zcela z návrhů Aquatisu a je tedy čistě technické a rovněž tak rybí přechod, který je součástí této stavby, je zcela technického charakteru. Existovaly ovšem i jiné varianty, které se opět marně snažila předkládat Unie pro řeku Moravu. Příslušným orgánům však nestály za povšimnutí a navrhovatelé se nedočkali žádné oficiální reakce. Výhodou těchto řešení byly jednak nižší finanční náklady na realizaci a také využitelnost protipovodňových opatření i pro další účely (slalomová dráha na divoké vodě, přírodě blízká migrační cesta pro ryby a další živočichy). Dnes však nelze než konstatovat, že realizovaná protipovodňová stavba alespoň přinese potřebný efekt z hlediska zajištění ochrany před povodněmi, a to vůbec není málo. Naopak se jedná o jedno z nejvýznamějších protipovodňových opatření, které bylo od povodně v červenci 1997 na Moravě realizováno. V současnosti se ovšem připravuje již další část protipovodňových opatření Morava Olomouc, 2. etapa, která zahrnuje úsek od železničního mostu na jihu města po most v ul. Komenského. Přednostně je projekčně připravována část 2A, která zabírá přibližně dolní polovinu popisovaného úseku a končí u jezu na Nových Sadech. Z hlediska tří výše zmíněných cílů, které si ve své práci stanovila Unie pro řeku Moravu to vypadá, že naplněny budou opět ne ani z poloviny. Převážně lze o jejich dosažení hovořit z hlediska protipovodňové ochrany (i když ne zcela v úplném a optimálním rozsahu) a částečně snad i z hlediska zpřístupnění poříčních zón obyvatelům (cyklostezky po hrázích). Zcela opominuta je opět otázka revitalizace vlastního koryta, jakoby zpřírodnění řeky nebylo v zájmu veřejnosti a obyvatel města. Unie pro řeku Moravu je toho názoru, že je tomu naopak a že pouze 5

6 ekologicky správně upravená řeka ve městě může přinášet plný prospěch jeho občanům. Pokud dojde k realizaci protipovodňových úprav řeky Moravy v Olomouci bez revitalizace jejího vlastního koryta a důsledného začlenění jejího toku do organismu města, jež umožní využití jeho potencionálu pro obyvatelstvo, tak půjde doslova o prvotřídně promarněnou šanci, za níž ponesou odpovědnost ti, jež nás zastupují v orgánech města a ti, jimž jejich tradičně svázaný vodařský přístup nedovolil plně otevřít oči a podívat se, jak je tato problematika již desetiletí řešena v moderním světě. Místo abychom uchopili příležitost za pačesy, budeme dnes promarněnou šanci těžko dohánět za nějakých sto let. Unie pro řeku Moravu proto tímto vyzývá odpovědné instituce (Statutární město Olomouc, Magistrát města Olomouce, Povodí Moravy s.p.) k veřejné diskuzi, žádá je také, aby byla veřejnost o připravovaných opatřeních mnohem více informována a dotčené občanské skupiny aktivně zapojovány do procesu příprav těchto významných protipovodňových staveb. Mgr. Michal Krejčí, předseda Rady mluvčích Unie pro řeku Moravu Unie pro řeku Moravu - kancelář v Olomouci Dolní náměstí 16, Olomouc telefon: , mobil: info@uprm.cz, skype: unie.pro.reku.moravu.olomouc Financováno z programu Transition Facility EU. Mozaika Precheza trápí Přerovany Přerovská Precheza plánuje zvýšení výroby kyseliny sírové, což znepokojuje místní obyvatele. Ti se samozřejmě bojí škodlivých výparů, které se z chemičky uvolňují již teď, a nelíbí se jim, že by se tato situace měla ještě zhoršit. Lidé bydlící v blízkosti chemičky si stěžují na kyselý zápach, který nesvědčí jejich zdraví. Chemička však není povinna pachové koncentrace měřit a obyvatelé si sice mohou stěžovat, ale bez nějakého většího účinku. Čtenářská anketa o ceny Jaký je Váš názor na problematiku třídění odpadů (nejen) v Olomouci? Myslíte si, že máte v Olomouci dobré možnosti, jak odpad třídit? Myslíte si, že město třídění odpadu dostatečně propaguje; máte o tom, jak správně třídit odpad dostatek informací? Víte, kam vytříděné komodity následně putují? Je v ulicích města rozmístěn dostatečný počet kontejnerů na separovaný odpad? Třídí Vaše domácnost odpad? Pokud ano, které složky směsného komunálního odpadu třídíte? Kompostujete svůj bioodpad? Co si myslíte o paušálním poplatku za směsný komunální odpad? V čem by se měl případně stávající systém zpracování odpadů zlepšit? Své názory, postřehy a zkušenosti nám zasílejte do poštou (adresa redakce v tiráži), na ovou adresu ekologicke.listy@ hnutiduha.cz nebo přes internetové stránky Došlé odpovědi slosujeme, 3 vylosovaní obdrží balíček Fair Trade zboží v hodnotě 3x300 Kč, jejich příspěvky budou spolu s názorem odpadového specialisty zveřejněny na internetu. Redakce Biologicky rozložitelný odpad není kde zpracovávat Na českých skládkách přibývá biologicky rozložitelného odpadu. Hlavní příčinou je nedostatek kompostáren a bioplynových stanic, které by mohly odpad zpracovávat. Každý rok se v zemi vyprodukuje zhruba 40 milionů tun odpadu. Čtvrtinu z nich tvoří právě biologicky rozložitelný odpad, jehož zpracování zatím vázne a podle požadavků EU je Česko ještě daleko za čárou. Z krajů jsou na tom nejlépe na Královéhradecku, Liberecku, jižní Moravě a v Praze. Na opačném konci je Středočeský, Ústecký, Karlovarský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský a Zlínský kraj. Plumlovskou přehradu čeká chemická očista Vyčištění Plumlovské přehrady od sinic vzbuzuje obavy u místních obyvatel. Bojí se, že chemikálie by se mohly dostat do podzemní vody a tím by ohrozily jejich zdraví. Zastupitelé místních obcí se navíc k vyčištění přehrady tváří skepticky a jsou toho názoru, že ani tyto chemikálie moc nepomohou a jen zbytečně zatíží ekosystém. Nové chemické látky na bázi hliníku však podle skupiny na revitalizaci povodí Hloučely a Mikroregionu Plumlovsko pro lidi a přírodu nebezpečné nejsou, neboť byly bez potíží schváleny hygieniky. Stanice na výrobu bioplynu Už koncem roku by se v Česku mohla rozjet první stanice na výrobu bioplynu firmy AVE Pro. Ta by měla stát v Šumperku, v místní části Temenice. Hlavním zdrojem pro výrobu bioplynu bude hnůj, seno a kukuřice. Ročně by měla stanice spotřebovat asi 8000 až 9000 tun biomasy. Místní obyvatelé se však proti tomuto záměru bouří, neboť mají obavu ze zápachu, který budou způsobovat kamiony přivážející materiál. Společnost AVE Pro však tyto obavy vyvrací a dokonce argumentuje tím, že zápach, který vzniká tlením surovin, se jejich zpracováním až o 70% sníží. Aby se občané s výstavbou stanice blíže seznámili, plánuje společnost informativní schůzku. Barbora Číhalová 6

7 Léto Hnutí Brontosaurus Jeseníky (přehled všech akcí Hnutí Bronosaurus naleznete na Šifra sestry Země: Kosení vzácných holenderských luk, hry, hledání bohatství v lidech a Jeseníkách. Objevné setkání s následovníky cesty Františka z Assissi v příbězích našeho světa. Kontakt: frappe@ .cz Jesenické příběhy: Kosení vzácných luk a lyricko-epické poznávání jednoho z nejpozoruhodnějších krajů pod sluncem. kontakt: hory.kdesi@seznam.cz Vodní lázně ve Slezsku aneb cesta ke kořenům: Přijeď poznat historii země tří národů, partu mladých lidí jako Ty, pracovat na stezce Vincenze Priessnitze a prameni Anna, dobře se bavit a tak dál. Prostě strávit dva týdny na chatě v horách trochu jinak. Kontakt: vodnilazne@seznam.cz Leze, leze po železe: Kovářská dílna, práce na starém zboru (pozn. barák, který je zbořenej), zapomenuté Rychleby a nevšední přátelství. Kontakt: lezepofe@centrum.cz Bobrovník aneb kdo nekosí s námi, kosí proti nám: Nejlepší brontosauří hra je práce. Program: samá práce. Kontakt: aldavanek@seznam.cz Permalot o. s., Podolí u Bouzova Úvod do přírodního stavitelství, oslava a kurz slaměného stavitelství: tři akce během jednoho týdne, více informací na Hnutí Duha, Týdny pro les 2007 (informace a přihláška na Šumava, Modrava: Revitalizace rašeliniště a podmáčených lesů na Cikánské slati Českomoravské mezihoří, Květná: Vybírání a označování starých stromů ponechaných v lese na dožití, ochrana přirozeně zmlazených stromků před okusem a jejich ožínání Šumava, Modrava Jeseníky, Osoblažský výběžek: Výsadba a údržba biokoridorů a rozptýlené zeleně v krajině, práce na záchraně kostela v Pelhřimovech. Tento letní tábor je určen především pro středoškoláky Beskydy, Muchovice: Údržba starých stezek v krajině, podsadba smrkových monokultur Šumava, Modrava Jeseníky, Heřmanovice: Výsadba listnatých stromů a další práce v lese Turistickým průvodcem trochu jinak: léto na Šumavě Pomozte nám zjistit, co si turisté myslí o proměnách přírody v národním parku na Šumavě. Obsluha informačního stánku Hnutí Duha. Nutné dvoudenní školení a strávit na stánku minimálně týden. Ubytování zajištěno, cestovné proplaceno. Součástí exkurze do české i bavorské části Národního parku Šumava. Kontakt: hanyseek@seznam.cz Vzdělávací kurz o ochraně lesní přírody: Lesní vzdělávací středisko Muchovice, Beskydy. Přednášky, besedy, terénní exkurze, trénink, filmy, práce. Vegetariánská strava; ubytování ve srubu; účastnický poplatek 1000 Kč zahrnuje stravování a další náklady (pracovníci a aktivní dobrovolníci Hnutí DUHA mají kurz zdarma). Program a přihláška na Poznávací túra napříč národními parky Šumava a Bavorský les: Navštivte s Hnutím DUHA nejkrásnější místa obou parků: horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy a rašeliniště. Poznáte divočinu polomů, které vznikly po zimním polomu. Můžete také porovnat hospodaření na české a bavorské straně Šumavy. Program a přihlášku naleznete na www. hnutiduha.cz, více informací poskytne Marcela Povolná: marcela.povolna@hnutiduha.cz, tel a Jaromír Bláha: jaromir.blaha@hnutiduha.cz, tel Společnost přátel přírody Prožitková víkendovka: Jizerské hory, Mariánsko-horské Boudy. Čtyři dny pro ty, kteří chtějí zakusit něco nového, poznat něco tajemného a zažít to, o čem si mysleli, že už není. Kontakt martha.satkova@cmelak.cz, mobil: , tel ČSOP Veronica Letní škola ochrany krajiny v Hostětíně aneb letní ŠOK 2007 I. Pokud se zajímáte o přírodu, krajinu a lidi v ní, letní ŠOK I. nebo II. je určen právě Vám! Důležitá je chuť toulat se po krajině, učit se a nabídnout své zkušenosti ostatním, pomoci nám pracovat, být ochotný přespat venku na lukách, hrát si a těšit se ze života. Místo konání: Hostětín. Pořádá: ČSOP Veronica, 7

8 Letní škola ochrany krajiny v Hostětíně aneb letní ŠOK 2007 II. Praktický i teoretický rozměr ochrany krajiny: exkurze, přednášky, ale také práce v zahradě a sadu, kosení luk, táboráky a hry. Místo konání: Hostětín, pořádá: ČSOP Veronica, Hana Němcová, hostetin@veronica.cz, tel.: Aktivní prázdniny v pasivním domě - pro rodiče s dětmi: Prázdninový pobyt pro rodiče s dětmi (cca 3-7 let) s kombinací výtvarných činností, her, výletů do přírody i odpočinku a relaxace. Místo konání: Hostětín 86, pořádá: Centrum Veronica Hostětín, cz/hostetin, Hana Machů, hana.machu@seznam.cz tel.: , Národní institut pro další vzdělávání Letní škola artefiletiky obrazy, hudba, příběhy a lidé Akreditovaný program staví na bezprostředních zážitcích, které umožňují každému uchopit použité techniky svým vlastním osobitým způsobem. Letní škola je rozdělena do čtyř dílen: hry s hudbou, hry s obrazy, hry s rytmy a land art. Účastníci budou mít během pobytu příležitost projít si a zažít všechny čtyři dílny, v nichž obdrží i metodické materiály. Místo konání: Rekreační středisko Nesměř u Velkého Meziříčí. Pořádá Národní institut pro další vzdělávání, krajské pracoviště Jihlava, Mgr. Miloslav Vyskočil, vyskocil@nidv.cz tel.: fax: Mladí Zelení Cesty do budoucnosti - Paths to the future: Letní mezinárodní putovní tábor. Pět cest: Ekologie, solidarita, životní styl, rozmanitost, volný čas. Putování rakouskou přírodou s mladými z Rakouska, Bulharska, Lotyšska a Turecka. Na závěr se všichni setkají na společném semináři. Místo konání: Rakousko, pořádají Mladí zelení, mladizeleni.cz, Štěpán Mairovský, mladizeleni@ecn.cz Zpracoval Libor Praus Podpořte Ekoporadnu Hnutí DUHA Olomouc Bezplatné poradeství oblasti ochrany životního prostředí. Zašlete SMS s textem DMS EKOPORADNA na číslo Cena DMS je 30,- Kč, příjemce Vaší pomoci obdrží 27,- Kč. Více na a Děkujeme za podporu. Vydávání Ekologických listů je v roce 2007 finančně podpořeno v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí ČR. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet Hnutí DUHA Olomouc číslo /0800 anebo v hotovosti na adresu redakce či do kasiček. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo em ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi Ekologických listů na a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.