166 S Y R E N A. IV. čtvrtletí. 27 let SYRENA let KLUBU

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 36 let KLUBU let SYRENA IV. čtvrtletí 2008 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Dvojí cenzura, polská vojenská a americká civilní u zásilek posílaných z Polska do Německa v roce V roce 1946 již byla na polských zásilkách cenzura II Typu, jen číslo složené ze 4 číslic. O této cenzuře jsme již v minulosti vícekrát psali, vyskytuje se na zásilkách posílaných z Polska i na zásilkách přicházejících do Polska. V Syreně č. 110 na str. 29 jsme také zveřejnili seznam čísel cenzury II. Typu (jen

3 - 3 - samostatné číslo ze 4 číslic), které nebyly dosud doloženy. Naše dvě ukázky cenzur s čísly 3004 a 3211 u zásilek na předcházející straně nejsou mezi neznámými. Na zásilkách na předcházející straně je ale jiná zajímavost. Obě zásilky jsou poslány do Německa a obě jsou ještě jednou cenzurovány, tentokráte podruhé cenzurou americkou, civilní. Obě zásilky jsou poslány na stejnou adresu i když odesilatel je u každé jiný. Zásilky jsou poslány s odstupem 14 dnů (15. a ). Každá zásilka má jiné číslo polské cenzury II. Typu. Obě zásilky jsou poslány na stejném korespondenčním lístku Cp 95.Tento korespondenční lístek byl vydán Natištěná známka nominální hodnoty 1,50 zł. je modrá. Skutečný, celkový náklad dopisnice je 11, kusů. Dopisnice jsou v různých odstínech modré barvy a jsou tištěny i na různých papírech: - kartón šedobílý (x), Signatura celého nákladu je stejná P.P.T.i T. IX.45 - kartón krémově šedý, hladký (y) Číslo povolení tisku je M Jsou dvě - kartón tmavošedý (z). různá vydání, A a B, každé vydání ve dvou nákladech podle typu použitého písma (nonparelem I.náklady, petitem II. náklady). Vydání A (oba náklady I i II ) má signaturu nákladu umístěnou vodorovně, zleva doprava. Vydání B (oba náklady I i II) má signaturu nákladu umístěnou svisle, zdola nahoru. Platnost dopisnice skončila Na předcházející straně je nahoře dopisnice na papíru y -kartón krémově šedý, hladký. Dole je pak dopisnice na papíru x -kartón šedobílý. Dopisnice nahoře má signaturu nákladu přelepenou známkami, dopisnice dole má signaturu nákladu umístěnou vodorovně. Dopisnice první, umístěná na předcházející straně nahoře: má natištěnou známku s odstínem zelenomodrým. Na dopisnici jsou dolepeny 3 kusy známek nominální hodnoty 50gr. (katal.č.362) a 1 kus známky nominální hodnoty 3 zł. (katal.č.405). Celkem PORTO 6 zł. Přes známky jsou dva otisky expedičního razítka pošty SOSNOWIEC 1/g s datem na můstku razítka Tarif za dopisnici ke dni její expedice do zahraničí činil 3 zł (od do ).Tarif byl zvýšen teprve od na 6 zł. Zásilka je tedy o 100% přeplacena. Zásilka je adresována do PLATTLING Ndb. u ORBACH v Německu. Přes horní část dopisnice je otištěno razítko (strojové) americké civilní cenzury s textem: US CIVIL CENSORSCHIP **. Razítko je kulaté, průměru 29 mm. Uvnitř razítka je nápis MUNICH, tedy Mnichov. Cenzurní, kulaté razítko USA je na zásilce otištěno 2x. Mezi otisky kulatých razítek jsou vlnovky nahoře a dole a mezi nimi jsou vždy 4 červené, pěticípé hvězdy. Stejné dvě hvězdy jsou v dolní části kulatých razítek. Na zásilce je otisk polského, cenzurního razítka II Typu s číslem 3211, barva černá. Výskyt čísla cenzury 3211 je znám i když nevíme přesně, kde bylo používáno. Dopisnice druhá, umístěná na předcházející straně dole: Má natištěnou známku tmavomodrou. Na dopisnici je dolepena známka nominální hodnoty 1,50 zł., (katal.č.380). Celkem PORTO 3 zł., což tentokráte odpovídá v době podání platnému tarifu. Na dopisnici jsou dva otisky expedičních razítek pošty ŚWIDNICA / *b* s datem na můstku razítka Přes horní část dopisnice je stejně jako u první dopisnice otištěno červené, cenzurní razítko americké civilní cenzury. Adresát je stejný jak u první dopisnice, jen druhá dopisnice má jiného odesilatele a jiné expediční razítko i razítko vojenské cenzury. Polská cenzury II. Typu má číslo 3004, barva šedočerná. I výskyt tohoto čísla cenzury je znám přesto, že nevíme, kde bylo používáno. S aplikací polské vojenské a americké civilní cenzury na zásilkách do Německa najednou jsme se ještě nesetkali a je to jistě zajímavé!! Má někdo podobně vybavenou zásilku s polskou a americkou cenzurou z té doby? Pro Syrenu připravili Teodor WILCZEK a Ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Polská cenzura z Bielska B2 v kruhu (průměr 15 mm), po první světové válce. O této cenzuře jsme již v Syreně psali, a to: -Syrena 78 str. 18, zásilka z Bielska do Prahy , -Syrena 99 str. 18, zahraniční, doporučená zásilka z Těšína do Fiume , -Syrena 126 str. 10, zásilka z Bielska do Moravské Ostravy Zásilky s cenzurou Bielska B2 se vyskytují daleko méně častěji jak zásilky ze stejné doby, ale s Těšínskou cenzurou C2. Dnes můžeme ukázat další zásilku s cenzurou B2. Zásilka je poslána z Bielska do Vídně. Expediční razítko BIELITZ ÖSTERR.SCHLES. 2/4a.

4 - 4 - Razítko je dvoukruhové, průměry 30 a 19 mm. Datum na můstku razítka je 16.XI.19.XII--. Mgr. Manterys v publikaci o razítkách Těšínska do r vede toto razítko pod katal.číslem 4/11.1. Dobu použití razítka uvádí od do Razítko hodnotí 7 body. Frankatura zásilky je dvěma známkami nominální hodnoty 15 hal.,katal.č.76b, perforace Zř.11½ : 11¼. Tarif za korespondenční lístek do zahraničí činil v době od do hal. Zásilka je tedy o 50% přeplacena. Cenzurní razítko B2 je na zásilce otištěno černě, jeho průměr je 15 mm. V publikaci o polské cenzuře na korespondenci v letech , autoři B. Brzozowski a J. Tokar jsou u cenzury z Bielska vedena celkem 4 známá cenzurní razítka mezi nimi to B2. Dobu použití uvádí publikace od října 1919 do února 1920, což odpovídá všem námi publikovaným zásilkám s touto cenzurou. Autoři oceňují toto razítko na korespondenci 50 body, tedy dosti vysoko! Teodor WILCZEK *********************************************************************************** Německá okupace, Generalgouvernement, vydání k 54. narozeninám A. Hitlera, přepážkové archy. Známky jsou vedeny v katalogu FISCHER II Díl, vydání 2006 pod katalogovými čísly: Kat. č. Nominál barva cena ve zł. za známky * **. ON101 12gr.+1 zł. purpurově fialová 0,50 2,00 3,00 ON102 24gr.+1 zł. růžově červená 0,50 2,00 4,00 ON103 84gr.+1 zł. černomodrá 1,00 4,00 7,00 série (3 známky 2,00 8,00 14,00 Přepážkové archy ,00 280,00 350,00 Cena ve zł. na celistvosti frankatura: jednoznámková vícenásobná smíšená ON101 70,00 80,00 60,00 ON102 40,00 100,00 50,00 ON103 80,00 250,00 80,00 Známky byly vydány (Monografie polských známek Díl 4 uvádí ). Známky byly tištěny ocelotiskem ve Státní tiskárně cenin ve Vídni. Perforace známek je ZHř. 13 ¾ : 14. Tisková forma byla 4-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 25 kusů známek (5x5). Monografie polských známek Díl 4 na str uvádí, že PA má 50 kusů známek? V tom se Monografie mýlí, uvádí opačně i perforaci známek ZHř. 14 : 13¾.

5 - 5 - Přepážkový arch známek ON 103, nominál 84gr. + 1 zł. PA má nahoře říšskou orlici s hákovým křížem. Kolem známek je ozdobný rámek z dubového listí. Pod 23. známkovým polem PA je nápis 20. APRIL Dole na okraji PA uprostřed je název tiskárny, která známky tiskla a ručně označen tiskový sektor (I, II, III nebo IV). Nahoře na této straně to je: STAATSDRUCKEREI / WIEN / III (sektor III). Vlevo dole na okraji PA je nápis: ENTW: a podpis W.Dachauer (návrh). Vpravo dole na okraji PA je nápis: STICH a podpis Ferd.Lorber (rytina). Papír známek je bílý, střední. Známky byly v platnosti do konce okupace. Existují zkoušky známky 101 (modrofialová), Zř.14½ (1000 zł.), 101 neperforovaná, černá, bez nominální hodnoty, kartón (1000 zł.), 101 nezoubkovaná, purpurově fialová, papír nažloutlý, bez lepu, 102, neperforovaná, růžově červená, papír nažloutlý, bez lepu, 103 nezoubkovaná, černo modro zelená, papír nažloutlý (všechny po 600 zł.). Konečně existuje makulatura známky 101, neperforovaná papír žlutý, tenký (700 zł.)

6 - 6 - Nahoře je známka ON 101 (12gr. + 1 zł.) ze sektoru č.ii a známka ON 102 (24gr.+ 1 zł) ze sektoru č. IV. Ukázku ze sektoru č. I Bohužel nemáme. Na předcházející straně je PA známek ON 103 (84gr.+ 1zł) ze sektoru č. III. Sektory jsou označeny ručně vepsanými římskými čísly I, II, III, a IV. Na co byl příplatek známek ve výši 1 zł. není v literatuře uvedeno. Jaroslav TEREŠKO *********************************************************************************** Ilustrovaná dopisnice Cp 76 s natištěnou známkou 15gr. LWÓW, UNIVERZITA, vydání ze 6. VIII poštovně použitá na poště BOHUMÍN 2 v době záboru české části Těšínského Slezska Polskem v r Dopisnice je součástí kompletu 32 ilustrovaných dopisnic s uvedenou natištěnou známkou. Na naší ukázce je ilustrace č.3. Lwów, kaple Boimů. Signatura dopisnice je vpravo dole umístěna vodorovně P.P.T.T. (III 1937) Ser.III.-3. Tehdy zahraniční tarif (do Prahy) byl od do

7 za pohlednici a sváteční přání ve výši 25gr. Natištěná známka na dopisnici nominální hodnoty 15gr. je doplněna nalepenou známkou 10gr. katal. č Expediční razítka pošty BOGUMIN 2 /*c* s datem na můstku razítek 3 IV Razítko z té doby BOGUMIN/ *g* s datem 28 II 39 jsme publikovali v Syreně č. 159 na straně Jednalo se tam o doporučenou zásilku s R-razítkem s rozlišením dokonce R/d! Před tím jsme publikovali podobnou zásilku v Syreně č. 84 na str. 7 s datem 16 II 39. Expediční razítka této pošty byla ještě s rozlišením a, b, c, d, f, g, h a k. Razítka s rozlišením h jsme publikovali poprvé v Syreně č. 38 na str. 5 a s rozlišením k v Syreně č. 62 na str. 11. Do té doby byla razítka pošty BOGUMIN 2 s rozlišením h a k neznámá!! Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOVI *********************************************************************************** Další kolaborantské, děkovné razítko Hitlerovi z r. 1938, tentokráte z Teplic-Šanova.

8 - 8 - Na předcházející straně je další, kolaborantské, děkovné razítko Hitlerovi za osvobození. Tentokráte to je z Teplic-Šanova. Otisky jsou červené s textem Tag der Befreiung /Teplitz-Schönau. Nad můstkem razítka je hákový kříž, na můstku je datum 9.X.-38. Průměry razítka jsou 35 a 24 mm. Nalepené známky jsou Komenský 40 hal. se známým přetiskem Wir sind frei + hákový kříž. Otisky na pohlednici. Celistvost má upomínkový charakter, nebyla prošlá poštou. Za ukázku děkujeme Kazkowi WENGLORZOWI *********************************************************************************** Dvě varianty rakouského, jednokruhového razítka s německo-polským textem pošty TRZYNIETZ / TRZYNIEC. Informaci o dvou variantách tohoto razítka nenajdete ani v Monografii čs.známek Díl 14, ani v práci Mgr.Manteryse o razítkách na Těšínsku do r Jedná se o německo-polský text na jednokruhovém razítku. Monografie Díl 14 vede razítko pod katal.číslem 2469/3, Typ 171, v použití od r Mgr.Manterys vede razítko pod katal. č. 78/4, v jeho publikaci je razítko na str. 100, dobu použití uvádí od r do Ani jeden z těchto zdrojů se nezmiňuje o dvou variantách tohoto razítka. Na dvě varianty nás upozornil až ing.milan CHMEL z Frýdku-Místku. Své tvrzení doložil i ukázkami obou razítek. Označuje je jako se širším a s užším nápisem. Nejpatrnější je to na německém textu razítka. Širší verze nápisu razítka je na zpětném lístku k zásilce poslané z Jablunkova do Třince. Razítko má text TRZYNIETZ / TRZYNIEC a datum 31 /10/ 00 ( ). Změříte-li si vzdálenost mezi levou částí příčky T a pravým horním zobáčkem písmene Z v nápise TRZYNIETZ, tak u širší varianty naměříte 23 mm. Aby nám formulář s otiskem razítka vlezl do Syreny, museli jsme jej patřičně zmenšit.. Razítko je ještě jednou otištěno na zadní straně Rűckscheinu spolu s razítkem pošty Jablunkov, které je Bohužel skoro nečitelné. Pro porovnání s ukázkou užšího razítka na následující straně jsou nahoře otisky širšího razítka z přední i zadní strany dokumentu ve stejném měřítku, jak je to na ukázce užší verze na následující straně. 23

9 - 9 - Užší verze razítka, otisk je na zásilce poslané z Třince do Jablunkova, podle data na razítku 29/8/92 ( ). Změříme-li na originále vzdálenost od levé strany příčky T nahoře po pravý horní zobáček písmene Z, tak u užší verze naměříme jen 20 mm. Rozdíl 3 mm je patrný i pouhým okem. V obou případech má jedno i druhé razítko průměr 26 mm. O dvou verzích tohoto razítka nevěděli jistě autoři Monografie čs.známek ani mgr. Manterys, jinak by se o tom určitě zmínili. Nevěděli jsme o tom ani my, až nás na to ing. Milan CHMEL upozornil. Za tuto informaci mu srdečně děkujeme. *********************************************************************************** Císařské manévry v Těšíně od do za účasti císaře Františka Josefa I. Císař František Josef I na schodišti kostela Ježíše v Těšíně během své čtvrté návštěvy Těšína dne Návštěva byla spojena s manévry rakouské armády, které se konaly v okolí Těšína. Předtím navštívil císař Těšín ještě v létech 1851, 1880 a 1890.

10 Manévry se konaly od do na polích u Těšína, v Žukově a pokračovaly směrem k Ostravě. Ve vesnicích muselo být rychle sklizeno obilí z polí, aby mělo vojsko pro své cvičení patřičný prostor. Manévrů se zúčastnila jízda, pěšáci i dělostřelectvo. Nad prostorem dokonce kroužil balón se třemi oficíry, kteří v koši balónu stáli. Při cvičení v obraně museli ležící vojáci v poli postavit pušky a na jejich bodla pověsit čepice. To proto, aby útočící vojsko vědělo, že se tam nachází voják a aby tak nedocházelo ke zbytečným ztrátám na životech. Vojsko bylo při manévrech špatně zásobováno. Proto vojáci otrhali vesničanům ze stromů všechno ovoce a z polí vytrhali dokonce i tuříny (kolem Těšína nazývané kvaky a používané pro dobytek). Ty si bodáky ostrouhali a snědli, aby zahnali hlad!! Po dobu manévrů byl císař se svým štábem ubytován na zámku v Těšíně. Při cvičení projel celkem 4x obcí Žukov, aby si prohlédl přípravu a postup vojska. Císařské manévry v r se konaly v okolí Těšína proto, že v Těšíně měl své sídlo pěší pluk č. 100 nazývaný Das Eiserne Regiment. V Těšíně mělo sídlo i velitelství pluku č. 31, který měl také část pluku rozmístěnou v Haliči ve Wadowicích. Za první světové války se pak oba pluky vyznamenaly svým bojovým elánem na různých frontách monarchie. Literatura: časopis Těšínsko 1973/3, Těšín, Český Těšín na starých pohlednicích a fotografiích. Pro Syrenu připravil Ota ŠRUBAŘ. *********************************************************************************** Zajímavé útvarové razítko z Przemyśla z roku Zásilka s útvarovým razítkem K. und k. Rekonwaleszenten Sammelstelle / P R Z E M Y Ś L. Volně přeloženo Soustředění rekonvalescentů PRZEMYŚL. Zásilka má charakter Feldpostky i když expediční razítko patří civilní poště PRZEMYŚL 1 / *2a*. Datum na můstku razítka je Razítko je dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží razítka. Podle polské typologie razítek se jedná o typ razítka č. VIII. Zásilka je poslána do Plánice u Klatov. Na přední straně dopisnice je rozebírání mostu, který vyhodili do vzduchu při ústupu. Pro Syrenu připravil Dr. Adrian JUNGA *********************************************************************************** Zásilka poslaná z Třince do Sosnovce v době záboru české části Těšínského Slezska, rozlišovací písmeno razítka d, datum 10 I O razítkách pošty v Třinci jsme psali v Syreně: R-zásilka (R bez rozlišení), poslaná do Hranic na Moravě 12 XII 38-18/c, Syrena č. 84 str. 2 Jen razítko na známce s rozlišením g, Syrena č. 88, str. 30, Jen razítko R/a v Syreně č. 114 str. 17. Propagační příležitostné razítko Třince k propagaci výročí Třineckých železáren v Syreně č. 159 str. 2, Jen R/a samostatné razítko, Filatelistika č. 10/1992 str. 344, Jen samostatné razítko R/a, Filatelista č. 10/1998 str. 408,

11 Dnešní ukázka je poslaná z Třince do Sosnovce, na můstku razítka je datum 10 I 39-19, razítko je s rozlišením d.na přední straně zásilky je pohled na Třinecké železárny. Třinec obsadila polská armáda hned Polská razítka používaná poštou v Třinci v době záboru jsou uvedena v časopise Filatelie č.15 a Filatelistické sešity str.207, autor Jiří Neumann. Známe expediční razítka této pošty s rozlišením a, b, c, d. V Syreně č.88/30 jsme publikovali i razítko s rozlišením g (dříve neznámé). Na zásilkách je možno najít většinou razítka s rozlišením c a d. Velmi zřídka se setkáme s doporučenou zásilkou, ty jsou opravdu výjimkou!! Razítka s rozlišením a, c a d se najdou občas na jednotlivých známkách smytých z dopisů. Kdysi smýváním známek z dopisů a pohledů jsme tak přišli o řadu vzácných celistvostí. Razítko na známce či na celistvosti s rozlišením b jsem dosud neviděl vůbec! Razítko s rozlišením a je občas vidět z ochoty, poštou neprošlé ze dne záboru Třince 4 X Viz reprodukce vlevo. Tyto suvenýry se dělaly jako památka na připojení k Polsku, většinou s československými známkami. Za ukázku zásilky děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Zajímavá ukázka peněžní poukázky z měnové reformy v únoru Na následující straně je ústřižek peněžní poukázky (přední a zadní strana) poslané z Polské Ostravy (dnes Slezská Ostrava) do Moravské Ostravy. PORTO je vyplaceno jen rakouskou známkou 25 hal. Karel. Expediční razítko otištěné přes známku POLSKÁ OSTRAVA 1/a je s datem Razítko má podle Monografie katalogové číslo 2220/1a. Je to znárodněné (vylámaný německý text), původní rakouské razítko s česko-německým textem. Razítko je Typu M 13 (Monografie str.498). Pošta používala tehdy ještě razítka s rozlišením b. c, d a e. Všechna tato razítka byla znárodněna. V roce byla na poště ještě používána i původní, dvojjazyčná, rakouská razítka. Polská Ostrava byla na pravém břehu řeky Ostravice, zatím co na levém břehu byla Moravská Ostrava. Proto také Poláci v té době s oblibou říkali Ostrawica-polska granica (Ostravice-polská hranice). Na přední straně ústřižku je ještě otisk okresního razítka pošty Polská Ostrava XI/141.

12 Peněžní poukázka došla do Moravské Ostravy. Svědčí o tom zadní strana ústřižku, kde je příchozí razítko pošty MOR.OSTRAVA 1. Na můstku razítka je datum 28.II.19 III-. Protože ale právě v té době probíhala měnová reforma, částka nebyla vyplacena. Svědčí o tom nevyplněné údaje o vyplacení částky adresátovi. Razítko Mor.Ostravy je opět znárodněné s vylámaným německým textem. V Monografii 16/I toto razítko ale nenajdeme. Český název máme vlevo a výraz Moravská je zkrácen jen na MOR. Všechna razítka uvedená Monografií od pošty Moravská Ostrava mají český název vpravo a německý vlevo. Žádné není také se zkratkou MOR. Všechna mají plný název MORAVSKÁ. Verzi co je na ús-třižku nemají v Monografii ani razítka znárodněná! Zkratka MOR. je jen u razítek s rozlišením 2a a 2b Typu 12. Typ 12 má ale hvězdičku nahoře a rozlišení dole a razítko je bez časového údaje. Na ústřižku je ale zkratka MOR., český název pošty je vlevo, hvězdička je dole a datum na můstku má časový údaj (III-). Razítko na ústřižku je tedy skutečně Typu 13, znárodněné. Všechna razítka Typu 13 uvedená v Monografii (rozli-šení: 2c, 2d, 2e, 2g, 2h, 3a, 3b, 3c, 3d, 3f, 3g, 3h, 4a, 4b, 4c, 4d, 4e) mají český název na razítku vpravo. Jen razítko s rozlišením 3a má zkratku Mor.Ostrava. Všechna ostatní mají plný, nezkráce-ný název (česky psaný) Moravská Ostrava. Naše razítko na ústřižku je skutečně Typu 13 (s časovým údajem), k tomu znárodněné (německý název by měl být vpravo), s hvězdičkou dole, český název je vlevo a se zkratkou MOR. OSTRAVA 1. Jedině razítko Typu 13 s rozlišením 3a má v českém názvu zkratku MOR. OSTRAVA 1. U tohoto razítka je ale obrácené datum na můstku ( vzhůru nohama ). Proto, když se díváme na razítko a jeho můstek s datem ( normálně, ve skutečnosti obráceně umístěným ), dostane se český název vlevo a německý vpravo, tak jak to je na naší ukázce. Vlivem obrácení můstku s datem pak při pohledu, jak to je nahoře na ukázce, se objeví hvězdička dole a rozlišení razítka je nahoře. Otisk razítka je trochu nezřetelný, ale zjištěním na originále je rozlišení na naší ukázce nahoře skutečně 3a! Zřetelněji je to vidět na ukázce otisku tohoto razítka na následující straně, ale s datem 21.II 19. Razítko má v důsledku obrácení můstku s datem český název vlevo, má i zkratku názvu MOR. OSTRAVA 1 a má i hvězdičku dole a rozlišení 3a nahoře. Reprodukce tohoto razítka je nahoře vlevo. Vpravo nahoře je pak zvětšení otisku razítka z našeho ústřižku ze strany 12 s datem 28.II.19 III-. Vlevo dole je razítko, ale již s rozlišením 3b. Zde proto, že můstek s datem není obrácený, je český název vpravo, jak má být, vylámaný německý název byl vlevo, hvězdička je nahoře mezi německým a českým názvem a rozlišení 3b je dole. Na rozdíl proti razítku s rozlišením 3a má razítko s rozli-

13 šením 3b český název již plný, bez zkratky, MORAVSKÁ OSTRAVA 1. Razítko má datum 15.VI.19VIII-. Dvě razítka s rozlišením 3a s obráceným můstkem, znárodněná, vlevo s datem 21.II.19??, vpravo s datem 28.II.19 III- (razítko z ústřižku). Dole vlevo je razítko znárodněné s rozlišením 3b s můstkem normálním, neobráceným a datem 15.VI.19VIII-. Určení typu razítka a záhada umístění českého nápisu vlevo se tak vysvětlila. I když se to z počátku jevilo jako neřešitelné a záhadné. Princip byl přitom prostý, stačilo obrátit můstek na razítku vzhůru nohama a bylo to. Obrácený můstek mělo jen razítko s rozlišením 3a, což nás i navedlo na to, proč tomu tak je. Za ukázku ústřižků na straně 12 děkujeme příteli Luboru Kuncovi. Děkujeme mu také za další zajímavé skeny, které nám v řešení problému hodně pomohly. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Prodá se Katalog FISCHER, I. Díl, rok 2007, jako nový za 200 Kč + poštovné. Je to více jak 50% sleva. Katalog je barevný. Zájemce ať se ozve na adresu předsedy Klubu. Uspokojený bude ten, kdo se ozve první! *********************************************************************************** V Monografii Díl 16/I najdeme u pošty Moravská Ostrava 1 dvě razítka s obráceným můstkem. Je to naše razítko s rozlišením 3a se zkratkou MOR.OSTRAVA 1 s datem 22.IV.19- a razítko s rozlišením 3f, kde je ale již nezkrácený název MORAVSKÁ OSTRAVA 1. Naše úvaha, že ústřižek na str. 12 této Syreny je právě s razítkem s rozlišením 3a je správná!!

14 Nové polské známky vydané v I. čtvrtletí roku V I. čtvrtletí 2008 vydali v Polsku 1 aršík (Blok), dva kusy zvláštních úprav PA se známkami v soutisku a 4 další samostatné známky. Celkem novinky v novinkové službě byly nerazítkované za 22,15 zł., známky razítkované za 13,29 zł. a FDC (9 kusů) za 27,55 zł. Aršíkové vydání, Blok 146 : Post Europ Kraków 2008, nominální hodnota 3 zł., datum vydání Vydání u příležitosti Plenárního zasedání Post Europ ve dnech v Krakově. Na známce na aršíku je znak Post Europ. Formát známky je 31,25 x 39,5 mm. Formát aršíku 70 x 90 mm. Papír bílý, fluorescenční. Tisk vícebarevným ofsetem PWPW, SA. Perforace ZR 11½ : 11. Široký perforační otvor je zatím znám jen 4 zdola ve svislé perforaci známky. Aršíky jsou svisle, podél levého okraje aršíku nahoře číslovány 7-ciferným počítadlem. Aršíky byly na pošty dodávány v balíčcích po 100 kusů. Viz ukázka dvou částí téhož obalu dole na této stránce. Na obalu je ručně vyznačen počet aršíků v balíčku (100 / 3 zł. - počet kusů a nominální hod-. nota). Označen je se název emise (Kraków) a čísla aršíků, jsou-li číslovány (Nr ). Ručně nebo datumovkou je vyznačeno datum balení ( ) a kontrola ( ). Bývá i podpis. Na obalech jsou i příslušná razítka kontroly nebo balení. I tyto obaly jsou předmětem sběratelského zájmu filatelistů, na poštách je ale většinou hází do koše.

15 Ke dni vydání aršíku byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty KRAKÓW 1. Reprodukce vlevo. Nerazítkovaný aršík byl v novinkové službě za 3 zł., razítkovaný za 1,80 zł. a FDC (jeden kus) za 3,60 zł. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhl J. Wysocki. Náklad 400 tisíc kusů Katal. č : Miluji Tě, nominál 1,35 zł., datum vydání Nominál 1,35 zł. byl ke dni vydání známky poplatekem za obyčejnou zásilku, ne PRIO- RITNÍ. Na známce je otevřený vstup v podobě srdce do zázračné zahrady. Známky byly tištěny vícebarevným ofsetem PWPW, SA, papír bílý, fluorescenční. Tiskový arch obsahoval 6 tiskových sektorů, po rozřezání přepážkových archů, PA obsahuje 20 kusů známek (4x5). Nad zn. polem všech PA je název emise Kocham Cię. Před 17. známkovým polem PA je označení pozice PA na tiskovém archu, za 20. známkovým polem PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Perforace ZHř. 11½. Nahoře je označení pozice tiskového sektoru (před 17. ZP PA) a počítadlo nominální hodnoty celého PA (za 20. ZP PA). Vlevo je FDC známky.

16 - 16 -

17 Na předcházející straně je fragment PA ze sektoru č. 3 se zcela properforovaným levým i pravým okrajem PA a PA ze sektoru č. 5 s neproperforovaným levým okrajem PA a zcela properforovaným pravým okrajem PA. Hřebenová perforace tedy postupovala vzhledem k poloze známky zleva doprava. Široký perforační otvor je 4. zleva ve vodorovné perforaci známek. Ke dni vydání známky byla v prodeji jedna FDC s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. Známku, FDC a příležitostné razítko navrhla M.Dąbrowska. Náklad 2 mil. kusů známek. Nerazítkovaná známka byla v novinkové službě za 1,35 zł., razítkovaná za 81gr. a FDC (jeden kus) za 1,95 zł. Katal. č a 4197 : Velikonoce roku 2008, nominální hodnoty 1,35 a 2,40 zł., datum vydání Náklad známky 1,35 zł. 20 mil. kusů, náklad známky 2,40 zł. 2 mil. kusů známek. Tisk vícebarevným rotačním hlubotiskem PWPW, SA. Použité barvy: žlutá, dva odstíny červené, modrá a černá.. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma byla jednosektorová, tiskový arch se rovná přepážkovému a obsahuje 50 kusů známek (10x5). V rozích PA, před 21. a za 30. známkovým polem PA je černé kolečko s křížkem. Název emise je nad 5.-6.známkovým polem PA WIELKANOC. Před 1. známkovým polem PA je nápis CMYKS, každé písmeno v jiné barvě tisku známek. V levých horních rozích PA jsou nápisy: wielk ,35 zł. (u hodnoty 1,35 zł.) a wielk (u hodnoty 2,40 zł.). Podél levého okraje PA jsou barevné, testovací stupnice, podél pravého okraje PA jsou barevná kolečka v barvách tisku známek. Na dolním okraji PA pod 42. zn. polem je barevný obdélníček. Pod známkovým polem PA je evidenční číslo PA (7-ciferné) se sérií označenou velkým písmenem abecedy před číslem. Pod známkovým polem PA jsou barevné trojúhelníčky postavené na kratší odvěsnu. Toto platí pro nominální hodnotu 1,35 zł.rozdíl provedení dolního okraje PA u hodnoty 1,35 a 2,40 zł. je na reprodukci na následující straně s označením známkových polí. Dole je PA známky nominální hodnoty 1,35 zł.

18 Nominał 2,40 Nominał 1, Vlevo je rozdílné provedení dolního okraje PA u nominální hodnoty 2,40 a 47 1,35 zł. (fragmenty dolního okraje). V obdélničcích u příslušných známkových polí je uvedeno číslo známkového pole na PA té které nominální hodnoty. Vpravo nahoře jsou fragmenty levých a pravých horních rohů PA obou nominálních hodnot s příslušnými nápisy a tiskovými značkami popsanými výše (známkové pole 1 a fragment známkového pole 10). Perforace ZHř. 11½ : 11. Perforace bez širokého perforačního otvoru. Levý a pravý okraj PA je zcela properforován, do horního a dolního okraje PA zasahuje jen jeden perforační otvor svislé perforace. Ke dni vydání známek byla v prodeji jen jedna FDC s oběma známkami s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. Razítko je s velikono-

19 čním motivem zajíčků. Viz reprodukce FDC vlevo. Obě známky, FDC a příležitostné razítko navrhla M. Dąbrowska. Nerazítkovaná série byla v novinkové službě za 3,75 zł. razítkovaná série za 2,25 zł. a FDC (jeden kus) za 4,35 zł. Katal. č : Historie polské fotografie, datum vydání Vydání ve zvláštním přepážkovém archu. Čtyři různé známky v soutisku ve třech řadách nad sebou (tři čtveřice), celkem na PA 12 kusů známek (každá známka 3x). Na horním okraji PA je název emise Historia polskiej fotografii. Zvětšený fragment horní části známkového pole 2 a 3 s nápisem je dole. Nad každou známkou nahoře je rovněž tento nápis a mezikruží s nápisem KAROL BEYER / Nahoře je čtveřice známek v soutisku. Existují proto i kombinace známek (jedna čtveřice, dvě trojice a tři různé dvojice známek)

20 Nahoře je zvláštní PA známek Historie polské fotografie. Vícebarevný ofset PWPW, SA. Kolem známek na PA je ozdobný rám. Jednotlivé známky představují : 4198, 1,35 zł., autoportrét Karola Beyera, 4199, 1,35 zł., Włościanie Wilanowa, 4200, 1,35 zł., Kostel sv.kříže ve Varšavě, 4201, 1,35 zł., ruské vojsko na Zámkovém náměstí ve Varšavě. Tiskové barvy známek jsou: žlutá, červená, modrá, červenohnědá, béžová a černá. Perforace PA zatím známá jen s neproperforovaným horním okrajem PA a se zcela properforovaným dolním okrajem PA. Jiná (opačná), asi ani neexistuje?? Široký perforační otvor je čtvrtý shora ve svislé perforaci známek. Perforace ZHř. 11 ½:11 ¾. Do levého a pravého okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. PA bez označení pozice sektorů a bez počítadla. Kolik PA obsahoval tiskový arch není zatím známo! Náklad po kusů každé známky. Papír bílý, fluorescenční. Formát známek 31,25x43 mm. V den vydání byly v prodeji čtyři kusy FDC (každá známka zvlášť) s příležitostným razítkem pošty WARSZAWA 1. Reprodukce FDC jsou na následující straně.

21 Nerazítkovaná série známek byla v novinkové službě za 5,40 zł. razítkovaná za 3,24 zł. a FDC (čtyři kusy) za 7,80 zł.

22 Katal. č. 4202: 80.let polské, pohraniční stráže, nominál 2,10 zł., datum vydání Nahoře je název emise nad známkovým polem PA 80-LECIE STRAŻY GRA- NICZNEJ. Vlevo je 16. známkové pole PA s označením pozice tiskového sektoru 4 a fragment známkového pole 20. s počítadlem nominální hodnoty celého PA. Dole je FDC vydaná u příležitosti vydání známky. Vícebarevný ofset PWPW, SA. Papír bílý, fluorescenční. Náklad 500 tisíc kusů známek. Formát známek 31,25 x 39,25 mm. Použité barvy pro tisk: žlutá, červená, modrá a dva odstíny černé barvy. Tisková forma byla 6-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 20 kusů známek (5 x 4). Perforace ZHř. 11½ : 11¼. Široký perforační otvor je čtvrtý zdola ve svislé perforaci známek. PA ze sektorů č. 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný horní i dolní okraj PA. Viz reprodukce fragmentu PA ze sektoru č. 2 na následující straně. PA ze sektorů č. 4, 5 a 6 mají zcela properforovaný horní okraj PA a neproperforovaný dolní okraj PA. Viz PA ze sektoru č. 4 na následující straně. Hřebenová perforace postupovala vzhledem k poloze známky zdola nahoru.

23 - 23 -

24 FDC, známku a příležitostné razítko poštovního úřadu WARSZAWA 1 navrhl J.Skakun. Nerazítkovaná známka stála v novinkové službě 2,10 zł., razítkovaná 1,26 zł. a FDC (jeden kus) 2,70 zł. Katal. č : Tradice a současnost polského letectva, nominální hodnoty 3,00 a 3,55 zł., datum vydání Zvláštní tiskový list obsahuje 4 dvojice známek v soutisku nad sebou na jednom PA (2 x 4 známky). PA je orámován bílo-stříbrnou šachovnicí, (bílo-červená je znakem polských letadel). Podél pravého okraje PA je černý nápisnázev emise: Tradycja i współczesność lotnictwa polskiego. Jednotlivé známky představují : - nominální hodnota 3,00 zł., historická letadla ISKRA, - nominál 3,55 zł., současná letadla F-16 JEST- ŘÁB. Vícebarevný Ofset PWPW, SA. Papír bílý, fluorescenční. Náklad každé nominální hodnoty je kusů. Perforace ZHř. 11 ½:11 ¾. Široký perforační otvor je čtvrtý zdola ve svislé perforaci známek. Existují přepážkové archy se zcela properforovaným horním i dolním okrajem PA a přepážkové archy s neproperforovaným dolním okrajem PA a zcela properforovaným horním okrajem PA. Hřebenová perforace tedy vzhledem k poloze známek postupovala zdola nahoru. Jak vypadal tiskový arch a kolik PA obsahoval není dosud známo! Do levého a pravého okraje PA nezasahují žádné perforační otvory. Přepážkové archy jsou bez označení pozice tiskového sektoru a bez počítadla nominální hodnoty celého PA. Ke dni vydání známek byla v prodeji jedna FDC s oběma známkami s otiskem příležitostného razítka poštovního úřadu WARSZAWA 1. Známky, FDC a příležitostné razítko navrhl J. Skakun. Formát známek je 31,25 x 43 mm. Nerazítkovaná série známek byla v novinkové službě za 6,55 zł., razítkovaná série za 3,93 zł. a FDC (jeden kus) za 7,15 zł. Existují dvojice známek. Viz reprodukce takové dvojice na následující straně nahoře. Dole je pak výše popsaná FDC známek. Známky jsou provedeny barevně, ale rám kolem známek je potištěn stříbrnou barvou. Bude to asi dělat neplechu při manipulaci s přepážkovým archem i s jednotlivými známkami. Bude na tom znát každý prst při doteku, jak to v podobných případech známe.

25 Nejcitlivější na zacházení byly známky tištěné v Polsku v minulosti zlatou barvou!! Dnes při pohledu na některé takto tisknuté známky to vypovídá o tom, kolika rukama známka či aršík prošly. Na zlaté barvě jsou totiž dokonalé otisky prstů! Proč to takto po zkušenostech z minula ještě dnes v Polsku tisknou, těžko říci. Asi ti, kteří rozhodují o tisku polských známek mají toto v oblibě. Nebo mají ještě zásoby barev z minula? *********************************************************************************** Poštovna Polská Lutyně. Nějaký šikula si ze zásilky reprodukované na následující straně strhl známku a tím jinak hezkou zásilku i zhodnotil. Ještě, že po stržení známky zůstal na zásilce otisk razítka poštovny dostatečně vypovídající. Zásilka je s expedičním razítkem poštovny Polská Lutyně s datem Datum je na zásilku otištěno datumovkou. Pan Tovačovský v publikaci Historie poštoven na Těšínsku uvádí u této poštovny celkem 3 různá razítka. Vyobrazeno má i to naše dnešní. Jak ale píše, prozatím není doloženo žádné razítko poštovny, text převzal ze statutu. Tak to uvádí v textu na str. 44.

26 Poštovna Polská Lutyně byla v provozu již od Vpú pro poštovnu byl poštovní úřad Deutschleuten /Niemiecka Lutynia, od roku 1920 pošta Německá Lutyně. Pan Tovačovský ve své práci uvádí celkem 3 razítka u této poštovny: 1) Od r.1904 razítko s textem POLNISCHLEUTEN /LUTYNIA POLSKA. U razítka neuvádí ani barvu, ani rozměr razítka. 2) Druhé razítko uvádí v použití od I zde neuvádí ani samotný text razítka, ani jeho barvu a rozměr. 3) Třetím razítkem je razítko dvouřádkové v orámování Polnisch Leuten /űber Oderberg (Oberschles.). Razítko má rozměr 45x15 mm, otisk fialový, použití od roku 1939(?) do??. Autor uvádí razítko jako razítko poštovní agentury. V publikaci je toto třetí razítko s datem Otisk razítka poštovny je na známkách zásilky i na bianko R-nálepce. Zásilka je poslána do Moravské Ostravy. I zde je datum vyznačeno datumovkou. Poštovna byla otevřena za Rakousko-Uherska, v letech patřila Polsku, Československu, v období opět Polsku, za války patřila do Německé Říše a po osvobození opět Československu. Poštovna zanikla V roce 1932 byl v obci zřízen poštovní úřad, který byl později přeměněn na poštovní agenturu. Ta byla následně zpětně přeměněna na poštovní úřad s názvem od Horní Lutyně. Dr.Gebauer ve své práci o poštovnách pod katal.číslem 1036 píše jen o jednom razítku této poštovny. Text toho razítka je shodný s prací pana Tovačovského. V publikaci scházejí jakékoliv údaje o tomto razítku.poštovní agentura o které píše pan Tovačovský byla v provozu za okupace Naše ukázka má otisk jen levé poloviny razítka. Má jak jsme již o tom psali nějakým šikulou strženu známku. Datum podání zásilky je vyznačeno datumovkou (10.JULI 1940). Datum souhlasí na datum v textu zásilky (7.7.40). Zásilka je adresována do Bedihoště u Prostějova a je to pozdrav z dovolené. Z naší ukázky a z údajů pana Tovačovského vyplývá, že razítko bylo používáno minimálně od do Vlevo je překreslená podoba razítka ze zásilky. Má někdo toto razítko na jiné celistvosti? Když ano, ozvěte se! Za dnešní ukázku děkujeme příteli Władysławowi OWCZARZEMU z Karviné a srdečně jej touto cestou zdravíme.

27 Ještě polská, vojenská cenzura krakovská z let Cenzura Czr.Kr. V minulosti jsme s touto cenzurou v Syreně publikovali dvě zásilky : -zásilka Brno-Krakov, cenzurní razítko jako příchozí, , Syrena č. 57, str. 16, -zásilka Wadovice-Vsetín, cenzurní razítko na zásilce do zahraničí, , Syrena č. 66, str. 30. Dnešní zásilka je poslána z Koniecpolu do Olomouce, cenzurní razítko je tedy opět na zásilce do zahraničí. KONIECPOL (obv. Częstochowa), zásilka (v textu) je psána , expediční razítko pošty KONIECPOL, znárodněné (vylámaný německý text), datum na razítku 8. VIII. 20. O polských vojenských cenzurách píše práce autorů B. Brzozowski, J. Tokar Polska Cenzura korespondencji w latach Na str. 123 je toto cenzurní razítko pod katal. č.5. Razítko má rozměr 42 x 18 mm, známé otisky jsou v barvě černé, zelené a fialové. Doba použití razítka je uváděna v rozmezí VI/1920 II/1921. Zde se asi publikace trochu mýlí, protože jak je uvedeno výše, s touto cenzurou jsme publikovali zásilku poslanou z Wadowic do Vsetína s datem , tedy o něco dříve, než to uvádí publikace. Na naší dnešní zásilce je razítko otištěno v barvě černé, jeho rozměry a doba použití souhlasí na údaje v literatuře. Zásilka je frankována dvěma známkami, každá po 25 hal. Jsou to známky katal. č. Fischer 90 B, světle olivové. Tarif v období od do byl za pohlednici 40 hal. Zásilka je o 10 hal. přeplacena. Bylo to v té době časté, pošty neměly dostatek známek různých nominálních hodnot, tak se na zásilky lepilo, co bylo k dispozici. Katalog hodnotí razítko na zásilce 30 body (stupnice od 1-100, pak je již jen cena záliby). Podobné cenzurní razítko Czr.Kr., ale navíc s ležmo položenou číslicí 4 mezi C a K nahoře nad zr., má katalogové číslo 6. Rozměr razítka 42x18 mm, známý otisk v barvě černé, doba použití jen v VIII/1920. Toto razítko je hodnoceno 40 body. Třetím, podobným razítkem je razítko katal. č. 7. Je stejné, jak katal. č. 6 jen nad zr. je ležmo položená 6-ka. Toto razítko má rozměr stejný, jak razítka předchozí, známý otisk je v barvě černé a doba použití je uváděna v období VI/1920 VIII/1921. Je hodnoceno 35 body. Razítko katal. č. 6 a č. 7. jsem dosud na zásilce neviděl!! Co jsem viděl, je pouze razítko katal. č. 5. které je i na naší dnešní zásilce nahoře. Polská, vojenská cenzura Krakovská z let s nápisem Kr./D.P. v kruhu. Tuto cenzuru vede výše uvedená literatura pod katal.č. 8. Nápis Kr./D.P. je v kruhu o průměru 29 mm. Otisky razítka jsou známy jen v černé barvě. Doba použití razítka je uváděna v rozmezí V/1920 až XII/1921. Razítko je hodnoceno 15 body.

28 I toto razítko jsme v minulosti publikovali v Syreně, a to : -Parkány-Krakov, jako příchozí s datem v Syreně č. 57, str. 18, -Wadowice-Vsetín na zásilce poslané do zahraničí v Syreně č. 66, str. 31, -na výstřižku s otiskem expedičního razítka pošty KRAKÓW 2/H z v Syreně č. 82, str. 15, -a na zahraniční zásilce poslané z Krakova do Trenčína v Syreně č. 122, str Zásilka č. 2 je poslána na stejnou adresu do Olomouce jako zásilka první. Frankatura je dvěmi známkami nominální hodnoty 50 hal., katal. č. Fischer 79B (hnědá). Expediční razítko je z pošty ZŁOTY POTOK n/wiero?? ( zbytek je nečitelný). Datum na razítku je 30.XI Tarif za zahraniční zásilku (pohlednici) byl v období až ,00 M (polská marka). Po stránce tarifu je tedy zásilka v pořádku. Existují ještě razítka podobná razítku katal. č. 8. Razítko katal. č. 9 je stejné jak č. 8 jen v kruhu pod písmeny D.P. je navíc I. Konečně razítko katal. č. 10 má pod D.P. navíc místo I II. Obě razítka (katal. č. 9 a 10.) jsou hodnocena stejně 35 body. Ani ta jsem zatím nikdy neviděl. Výše zmíněná publikace má celkem 240 barevných vyobrazení zásilek s různými polskými vojenskými cenzurami z let Cenzurní razítko z naší první ukázky Czr.Kr. je na reprodukci č. 30 na str. 167 dole, a to na doporučené zásilce poslané z BORYSŁAWI do Berlína. Naše cenzurní razítko z druhé ukázky Kr./D.P. v kruhu není v publikaci vůbec vyobrazeno! Podle materiálu Teodora WILCZKA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Polské dopisnice (Cp) vydané v I. čtvrtletí V I. čtvrtletí 2008 bylo v Polsku vydáno celkem 11 kusů obrazových dopisnic (Cp) s natištěnou známkou. Natištěné známky mají všechny nominální hodnotu 1,35 zł., což v době vydání dopisnic byl tarif za vnitrostátní, ekonomickou (ne PRIORITNÍ) zásilku. Společné znaky vydaných dopisnic: Vytištěny byly vícebarevným ofsetem v CHiP-DW na bílém, křídovaném kartónu. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ jsou v barvě červené, délky adresních linek jsou 80, 80 a 45 mm. Za natištěnou známkou je natištěnými body naznačena perforace známky. Uvnitř natištěných perforačních bodů je shora dolů nápis: POCZTA POLSKA 08 (první ochranný prvek proti padělání). Natištěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu ve tvaru svislé pásky (3x30 mm). Je to druhý, ochranný prvek proti padělání. Uprostřed každé dopisnice je černá, svislá, dělící čára (1,5 x 50 mm) rozdělující dopisnici na dvě části : na část adresní a na část propagační. Dopisnice vydané v I. čtvrtletí 2008 mají katalogová čísla Cp 1446 Cp 1456.

29 Cp 1446 : XVI. finále Velkého orchestru sváteční pomoci, datum vydání Na natištěné známce je znak akce-srdce s nápisem wielka orkiestra świątecznej pomocy. Známka je doplněna nápisem XVI FINAŁ WOŚP. V levé polovině dopisnice je nahoře opět znak-srdce s nápisem a spící batole.obraz tvoří puzle. Dole je modrý nápis 13 STYCZNIA 2008, pod ním červeně dvouřádkový nápis: XVI FINAŁ Z GŁOWĄ / DLA DZIECI ZE SCHORZENIAMI LARYNGOLOGICZNYMI. Podél černé, dělící linky Cp je černý nápis: Kartka Pocztowa Poczta Polska I 2008 nakład proj. M. Jabłońska Cp 1447 : 150. let od varšavské premiéry opery HALKA Stanisława Moniuszki, datum vydání Na natištěné známce je skupina herců, kteří tehdy v premiéře hráli. Jejich seznam je na kupónu před natištěnou známkou. V levé polovině Cp je do oblouku hnědý nápis: 150-lecie warszawskiej premiery / opery / HALKA / Stanisława Moniuszki. Kolem medailonu s utíkající dívkou jsou čtyři portréty: Stanisława Moniuszki, autora hudby, Włodzimierza Wolskiego, autora libreta, dole pak Pauliny Rivoli,, představitelky Halky a Juliana Dobrskiego, představitele Jontka. Zcela dole je dobový pohled na budovu opery. Podél levého okraje svisle je jednořádkový, hnědý nápis: KARTKA POCZTOWA Poczta Polska, I 2008, nakład 48800, proj. J. Pietrasz, fot. Muzeum Teatralne Cp : 450. let Polské pošty, datum vydání Série 6 kusů dopisnic : - počátky pošty, na natištěné známce je dostavník, - I. polovina XIX.století, na natištěné známce poštovní zřízenec v klobouku a se šavlí, - II. polovina XIX.století, na natištěné známce je pošťák na pozadí první polské známky, - meziválečné období, na natištěné známce pošťák s autopoštou, - roky II.světové války, na natištěné známce jsou vydání polských známek v zahraničí, - současná pošta, na natištěné známce je poštovní trubka na pozadí slaboproudého zařízení. Tyto nápisy jsou v levých horních rozích dopisnic. Podél levého okraje dopisnic je barevný pás v pořadí, jak je to uvedeno výše : fialově modrý, růžový, okrově žlutý, zelený, šedý a světle modrý. Na horních okrajích dopisnic nad propagační části dopisnice je dvouřádkový nápis: 450 LAT POCZ- TY POLSKIEJ / KARTKA POCZTOWA. POCZTA POLSKA I Nahoře uprostřed je symbolické, dvouřádkové razítko s nápisem: / 450 LAT / POCZTY POLSKIEJ. Vlevo od natištěných známek jsou jednořádkové nápisy: fot. Muzeum Poczty i Telekomunikacji Wrocław. Tento nápis je u všech dopisnic mimo dopisnice současná pošta, kde je nápis: Fot. Archiwum tygodnika Poczta Polska. Jinak v levých polovinách dopisnic jsou dobové kresby z poštovní činnosti toho kterého období Cp 1454 : 90. let Katolické univerzity v Lublině J. Pavla II, datum vydání Na natištěné známce je pomník papeže a kardinála Wyszyńského, který stojí před univerzitou. V levé polovině je fotografie chodby v univerzitě. Pod ní je 3-řádkový, černý nápis: 90 lat Katolickiego / Uniwersytetu Lubelskiego / Jana Pawła II. Podél dělící černé linky je šedý nápis: KARTKA POCZTOWA POCZ- TA POLSKA I 2008 Nakład Proj. M. Osa Cp 1455 : 40. výročí studentských protestů v březnu 1968, datum vydání Na natištěné známce jsou hesla z tehdejších demonstrací. V levé polovině dopisnice jsou symbolické, šedé postavy demonstrantů. Přes ně je šikmo umístěný černý, 5-řádkový nápis: 40.ROCZNICA / PROTESTÓW / STUDENCKICH / -MARZEC / 1968R. Nad tím je ještě jeden černý, šikmý, 5-řádkový nápis: KARTKA POCZTOWA / POCZTA POLSKA / II 2008 / NAKŁAD / PROJ M. OSA Cp 1456 : 100. let varšavských, elektrických tramvají, datum vydání Na natištěné známce je moderní tramvaj - typ z roku V levé polovině dopisnice jsou dvě loga Varšavských dopravních podniků. Mezi nimi je zlatý nápis: 100 lat, pod tím 3-řádkový hnědočervený nápis: Warszawskich / Tramwajów / Elektrycznych. V levé polovině dopisnice je dobová, stará tramvaj. Vlevo od ní je dole 2-řádkový nápis: Tramwaj Typu A / z 1908 roku. Svisle podél černé, dělící linky Cp je dvouřádkový, černý nápis: Kartka Pocztowa Poczta Polska II 2008 / Nakład Proj. P. Szulkowski

30 Cp 1446: Finále Velkého orchestru sváteč.pomoci Cp 1447: 150. let premiéry opery Halka ve Varšavě 450. let Polské pošty: počátky pošty let Polské pošty: I. polovina XIX. století.

31 let Polské pošty: II. polovina XIX. století let Polské pošty: meziválečné období let Polské pošty: roky II. světové války let Polské pošty: současná pošta.

32 Cp 1454: 90. let Katoloické univerzity v Lublinie. Cp 1455: 40. výročí studentských protestů. Cp 1456: 100.let varšavských elektr.tramvají. Zajímavá položka na písemné, 34. aukci firmy Lisztwan v Českém Těšíně, červen V nabídce na této aukci se objevila položka, která se na aukcích neobjevuje zase až tak často. Pod číslem 1003 byla nabízena pozvánka na výstavu Lenin a jeho idee z roku 1962 s vlepeným černotiskem známek katal. č. Fischer Jelikož pozvánky s vlepeným černotiskem (novotiskem - nowodruk ND ) se používaly opravdu jako pozvánky, bylo do pozvánek vepsáno i jméno pozvaného. V Syreně č. 60 na str. č. 2 a 3 jsme publikovali takovou pozvánku na jméno Bogdan Bartosiewicz. Vlepené novotisky byly číslovány a ona z pozvánky ze Syreny č. 60 měla číslo 059. Novotisků bylo podle literatury vytištěno celkem 300 kusů. Zda byly všechny použity a vlepeny do pozvánek se nikde neuvádí. Kdyby tomu tak nebylo, objevily by se tyto novotisky (nevlepené) za dobu, která od jejich vytištění uplynula (46 let) určitě na

33 nějakých aukcích v Polsku nebo v zahraničí. Pozvánka, která se na aukci firmy LISZTWAN letos objevila je o to zajímavější, že pozvánka je bez vyplněného jména. Vlepený novotisk má v pravém dolním rohu č Pro zajímavost katalog Fischer I. Díl z roku 2008 má na vyobrazeném v něm novotisku číslo 079. Dosud jsem neviděl novotisk s číslem přes 100 a vůbec ne přes č. 200!! Když již jsme u toho katalogu, Fischer 2008, oceňuje novotisk částkou zł. což je něco kolem Kč. Na akci základní nabídka byla Kč. Již zde je i výsledková listina z aukce a je z ní vidět, že se tato položka neprodala ani za vyvolávací cenu Kč. Přední strana pozvánky má nahoře vytištěný název výstavy: Międzynarodawa Wystawa Filatelistyczna LENIN I JEGO IDEA. Dole je nápis Warszawa 27.V.-3.VI r. Na přední straně je reliéfový tisk portrétu Lenina. Viz reprodukce přední strany pozvánky dole. Vlevo je rozložená vnitřní část pozvánky. Levá strana nemá vyplněné jméno pozvaného, což je svým způsobem unikát. Na výstavu pozývalo Muzeum Lenina a Polský svaz filatelistů. Na pravé straně uvnitř je vlepen novotisk s číslem 042. S tím, že se novotisk v pozvánce neprodá se nepočítalo.

34 Toto se naopak na písemné aukci v Těšíně prodalo velice dobře!

35 Jedná se o Uherskou peněžní průvodku na 68 korun poslaných z Podvilku do Jablonky na Oravě. V aukčním katalogu je mylně podáno, že poštovní použití uherských známek bylo na území Polska povoleno jen v několika místech a v krátkém časovém období. V té době Podvilk a Jablonka Polsku ještě nepatřily!! Rovněž informace o tom, že česká (snad československá) vojska v tom období obsadila plebiscitní území na Těšínském Slezsku je přitažena za vlasy, protože území Oravy a Spíše mělo souvislost s Těšínským Slezskem až o něco později. Ale k peněžní průvodce: Je vyfrankovaná skutečně uherskými známkami 20 a 10 filler. Průvodka má jen maďarský text. Na přední straně průvodky jsou dvě Uherská razítka pošty PODVILK (Podvlk). Podvilk a Jablonka do r patřily totiž Uhersku a měly Uherskou správu. Razítka jsou podle Monografie Díl 15 Typu G 492 PODVILK / A. Datum na razítku je 919. JAN. 29 N 8. (razítko s časovým údajem). Pošta byla v provozu od Razítko bylo na poště v používání od r (Monografie Díl 15, katal. č. 828, str. 290). Peníze jsou poslány na Farní úřad v Jablonce. Pošta JABLONKA otiskla na průvodku své, rovněž uherské razítko, ale již Typu G 442 JABLONKA / A s datem na můstku razítka 919. JAN. 30. Razítko je bez časového údaje. Pošta v Jablonce byla v provozu od , razítko bylo na poště v používání od r (Monografie Díl 15, katal. č. 423/5, str.190). Razítko zcela vlevo na zadní straně průvodky je nečitelně otištěno a jedná se zde asi o razítko fary v Jablonce otištěné na doklad při převzetí částky a podpisu. Obě pošty po roce 1918 připadly Československu. Byl zájem z národnostních důvodů o to, aby maďarské rekvizity používaly pošty na Oravě co nejkratší dobu. Do počtu sporných pošt na území Oravy patřilo celkem 25 pošt. Od šest z těchto 25 pošt připadlo Polsku, mezi nimi i Jablonka a Podvilk. Byly to pošty Dolná Lipnica (část obce do r patřila ještě ČSR), Hladovka, Chýžne, Jablonka, Podvilk a Vyšná Zubrica. Oblast Oravy s 25 poštovními spornými úřady byla zahrnuta do Plebiscitních území dohodou na Konferenci v Krakově byla ČSR vrácena Hladovka výměnou za zbývající část obce Dolná Lipnica, která i po zůstala v ČSR. Od do nebyl státoprávní podklad pro realizaci československé nebo polské státní svrchovanosti na sporném území v oblasti Oravy. Území bylo pod svrchovaností Mezinárodní plebiscitní komise se sídlem v Těšíně. Používala se denní, československá poštovní razítka s iniciály Č.S.P. na známkách SO Otisk původního uherského razítka z té doby je doložen pouze u pošty TRSTENÁ. V průběhu ledna a února 1920 se tak oblast Oravy stala jedinou oblastí na Slovensku, kde všechny pošty používaly nová razítka československé poštovní správy s iniciály Č.S.P. Dokonce nezávisle na tom i původní vlakové pošty pod uherskou správou č. 289 a 290 byly nahrazeny novými, s čísly 951 a 952. Byla to dvoukruhová razítka KRAĽOVANY-SUCHA HORA 951 (952) / Č.S.P. respektive SUCHA HORA-KRAĽOVANY 951 (952) / Č.S.P. Jestliže je někdo má na zásilce z té doby, ozvěte se! Tato vlaková razítka jsou vůbec nejstaršími československými razítky používanými na Oravě. Ale vraťme se k písemné burze v Těšíně, kde byla průvodka vydražena. Původní vyvolávací cena u této položky č byla Kč. Jak se přesvědčíme z výsledkové listiny, byla průvodka nakonec vydražena za Kč. Připočteme-li k tomu ještě aukční poplatky, byla vydražena opravdu za slušnou částku. Je pravda, že v době podání peněz ( ) probíhalo právě Šnejdárkovo tažení proti Polsku na Těšínském Slezsku ( ). Souvislost mezi tímto tažením a Oravou byla v té době čistě časová. Až později, zařazením do plebiscitního území, se zde vytvořila skutková souvislost mezi Těšínským Slezkem, Oravou a Spiší. Do třetice i tato položka nebyla na písemné aukci v Těšíně vydražena. Jedná se o známky Bolesław Bierut, vydání III/1, katalogové číslo Fischer 479, nominál s přetiskem 40gr./40 zł. Původní známky byly vydány Tisk jednobarevným ocelotiskem PWPW. Návrh B. Borowski, rytina St. Łukaszewski. Formát známky 21,5 x 25,5 mm. Známka byla tištěna dvousektorovými válci po 14 x 10 = 140 známkových polí na PA. Papír bezdřevý, bílý, střední, hladký. Při průhledu je v papíru mřížka. Lep je bezbarvý, perforace ZR 12 : 12½. Barva známky je hnědá. Náklad je 14, kusů. Známka platila do měnové reformy a po ní s přetiskem groszy do U přepážkových archů se širšími okraji vznikl při perforaci svislý pás operforovaných kupónů velikosti známky. Perforační sestava měla totiž 15 x 10 polí. Podle toho, jak byl širší arch známek vůči perforátoru nastaven, vznikly operforované, nepotištěné kupóny podél levého nebo pravého okraje PA.