8. ãást. Pokraãování pfií tû Knihu NAZDAR, NÁRODNÍ DIVADLO můžete jako komplet zakoupit za 189 Kč v pokladnách ND a vybraných knihkupectvích.

Transkript

1 3 Listopad / November sezona ãást Zatímco se hrálo v Prozatímním divadle, sbírky se dostaly do plného proudu. Ještě před oficiálním vyhlášením sbírek přišly první příspěvky z Poličky a Litomyšle. Lidé občas do sbírky příspívali s výhradou, že jejich peníze budou použity opravdu jen na stavbu skutečného Národního divadla. Asi měli své zkušenosti Lidé střádali po zlatce, po krejcaru, jak kdo mohl. Je doloženo, že pan T.J.M. v L. zanechal kouření a uspořenou částku 5 zl. zaslal co příspěvek na Národní divadlo a výhru z karet 2 zl. 34 kr. zaslali karbaníci z jednoho bytu v domě č Někdy se součástí sbírek staly peníze získané z prodeje nejrozličnějších věcí při bazarech nebo v loteriích. Prodávaly se a kupovaly věci neuvěřitelné. Ovšem šlo o dobrou věc! Značné sumy věnovala šlechta (kníže Lobkovic, hraběcí rodina Chotkova, Kolowrati-Krakovští, objevují se jména Schwarzenberků, Kinských, Černínů, Nosticů, Harrachové,...), pozadu nezůstávala ani nastupující buržoazie. A právě v této době se ujalo heslo Národ sobě. Na české divadlo ovšem nezapomínali ani krajané v cizině nebo lidé, kteří s úsilím Čechů sympatizovali. Pokraãování pfií tû Knihu NAZDAR, NÁRODNÍ DIVADLO můžete jako komplet zakoupit za 189 Kč v pokladnách ND a vybraných knihkupectvích. opera Bohuslav Martinů HRY O MARII Dirigent: Jiří Bělohlávek Režie: Jiří Heřman Hudebnědramatické dílo inspirované středověkými mirákly Národní divadlo činohra William Shakespeare KUPEC BENÁTSKÝ Překlad: Martin Hilský Režie: Martin Čičvák Premiéra 12. listopadu 2009 Stavovské divadlo FAUST (na snímku Richard Kročil) Foto Pavel Hejný

2 editorial e Vážení a milí diváci, kolegové! V tomto období náš soubor vstupuje do fáze zkoušek a příprav na novou premiéru s názvem Faust, která proběhne 5. a 6. prosince 2009 ve Stavovském divadle. Zřejmě bychom těžko našli někoho, kdo o jméno, pojem či titul Faust nikdy nezavadil. Původně prastará německá lidová pověst z 16. století, jež prošla několika různými verzemi a odstíny interpretace, se nakonec dočkala 19. století, kdy se jí chopil J. W. Goethe a vytvořil z ní dílo skutečně filozofické a nadčasové. Od této chvíle se pak tato rozsáhlá veršovaná tragédie stala jakousi alfou a omegou stavebních kamenů pro všechny další umělce, kteří na tomto tématu začali budovat. A bylo jich opravdu mnoho. Faustovské téma se s drobnými odchylkami v názvech objevilo během posledních zhruba dvou set let v nesčetně rozličných zpracováních. Literárních, hudebních, divadelních a samozřejmě foto P. Hejný i baletních. Sázka Boha a Ďábla o marnotratnou, věčně chtivou a neuspokojenou duši člověka, kdy jako by byl nasnadě Ďáblův triumf, se posléze obrací vzhůru nohama. Stále existují věci, které nelze vykalkulovat, vyhandlovat, koupit. Příběh našeho Fausta je zasazen do Německa, zhruba do období , tedy do éry, která znamenala zřejmě největší humánní katastrofu v dějinách. Doby totalitních režimů s ambicemi po světovládě a ponížené, do stáda zkřivené pozice společnosti. V rámci zmíněného časového období a lokace se i hlavní postavy jmenují odlišně od Goetha. Faust = Feustel, Mefisto = Mentes, Markéta = Gretchen atd. Jakkoli bude však nové pojetí Fausta časově a prostorově určující, stejnou měrou zůstává i nadčasové, lokačně všeplatné. Podívejme se okolo sebe. Zaprodanost, pokrytectví a drzá suverenita jako by se staly standardní tváří a nikoliv odstrašujícím šklebem. Dnešní svět je přeplněn faustovskými dušemi, které celkem běžně a ochotně zaprodají svůj osud komukoliv. Dnešní typ člověka sám nabízí plné ruce úpisů za své statky, postavení, moc, úspěch, slávu. Naštěstí zůstává nadále překážkou láska. Ani Ďábel tuto lidskou slabost nezvládá. Slabost, která je tichá, neúplatná, překvapivá a silná nade vše. Libretista, scenárista, režisér a choreograf Libor Vaculík rozhodně není neznámou uměleckou osobností. Jen pro balet ND v průběhu posledních téměř dvaceti let vytvořil nesčetně inscenací. Děl, která jsou obvykle založena na odvážné transformaci dobře známých a silných literárních či filmových předloh. Držme mu i tentokrát palce! Kromě zmíněné premiéry nabízíme divákům v období přelomu roku i několik dalších představení kmenového repertoáru. Konkrétně Extrém na Nové scéně, Camoufl AGE v Kolowratu, Labutí jezero, La Sylphide / Napoli, Causu Carmen a neodmyslitelného vánočního Louskáčka v historické budově ND nebo silvestrovskou Zlatovlásku ve Stavovském divadle. Na závěr bych se rád zmínil o zajímavém projektu herečky a režisérky Terezy Helšusové s názvem Emotion Collection, který vznikl ve spolupráci s baletem ND a který můžete vidět v Divadle Kolowrat. Jedná se o vpravdě totální divadlo, s mluveným slovem, tancem i zpěvem, které ač se dotýká vážných témat, nechybí mu lehkost, nadsázka a humor. Choreografie večera se ujala Zuzana Šimáková a v nezvyklé interpretační rovině excelují Viktor Konvalinka a Michal Jurisa. Vřele doporučuji jako nápaditou a inspirativní podívanou. Krásné Vánoce a vše dobré v novém roce Vám přeje Petr Zuska a balet ND Dear audience, dear colleagues! t the present time, our ensemble is entering the phase of Arehearsals and preparations for a new ballet production entitled Faust, whose premiere performances will take place on 5 and 6 December 2009 at the Estates Theatre. It would be difficult to encounter anyone who has never brushed against the name, conception or title Faust. The original 16 th -century German folk legend, which had gone through several versions and shades of interpretation, was finally in the 19th century taken hold of by J. W. Goethe, who created from it a work truly philosophical and timeless. Since that moment the extensive tragedy in verse has become the alpha and omega of cornerstones for all the other artists who have begun building on this theme. And there have been a host of them indeed. With minor variations in title, over the past two hundred years or so the Faustian theme has appeared in innumerable varied works. Literary, musical, dramatic and, naturally, ballet too. The wager between God and the Devil over the human s vain, eternally covetous and insatiable soul, in which it seems as though the Devil s triumph would be obvious, is ultimately turned on its head. There are still things that it is impossible to calculate, barter, purchase. The story of our Faust is set in Germany in the period , the era of evidently the greatest human catastrophe in history. The time of totalitarian regimes with ambitions for world dominion and the degraded, herd-deformed position of society. Within this period of time and location, the main characters bear different names to those of Goethe s: Faust = Feustel, Mephistopheles = Mentes, Margarita = Gretchen, etc. However determining in terms of time and space our new conception of Faust is, to an equal extent it also remains timeless, applicable to any location. Let us have a look around. It s as though selling out, hypocrisy and cocky self-assuredness have become the standard face and not a deterring grimace. Today s world is abounding in Faustian souls who routinely and willingly sell their fate to anyone. The current type of human offers to enter into any pact in exchange for chattels, position, power, success, fame. Fortunately, an obstacle yet remains love. Not even the Devil is able to overcome this human weakness. A weakness that is silent, incorruptible, surprising and strong above all. The librettist, scriptwriter, director and choreographer Libor Vaculík is by no means an unknown artistic personality. For the National Theatre alone, over the past two decades or so he has created numerous productions that have usually been based on an audacious transformation of well-known and powerful literary and film works. Let us keep our fingers crossed for him this time too! Besides the mentioned premiere, at the turn of the year we offer the audience several other performances from the core repertoire: Extreme at the New Stage, Camoufl AGE at the Kolowrat Theatre, Swan Lake, La Sylphide/Napoli, Causa Carmen and the time-honoured Christmas Nutcracker in the National Theatre s historical building, as well as the New Year s Eve Goldilocks at the Estates Theatre. In conclusion, I would like to draw your attention to an interesting project devised by the actress and stage director Tereza Helšusová titled Emotion Collection, which has originated in cooperation with the National Theatre Ballet and which you can see at the Kolowrat. It is truly total theatre, encompassing spoken word, dance and song, dealing with serious themes yet not lacking in lightness of touch, hyperbole and humour. The evening s choreography has been undertaken by Zuzana Šimáková, with Viktor Konvalinka and Michal Jurisa excelling at an unusual interpretational level. I highly recommend it as an imaginative and inspiring spectacle. Wishing you a beautiful Christmas and all the best in the New Year, Petr Zuska and the National Theatre Ballet Vážení diváci, jako každý rok i v této sezoně jsme pro Vás připravili VÁNOČNÍ PŘEDPLATNÉ, které sobě nebo svým blízkým můžete zakoupit od do Více informací na str A Little Touch Of The Last Extreme Richard Kročil, Nikola Márová foto Pavel Hejný V edici Archiv vydává ND v listopadu 2009 fotografickou publikaci Z. Benešové, P. Strakové a H. Smejkalové BUSTY V NÁRODNÍM DIVADLE 1 editorial

3 pozvánka invitation Nenechte si ujít Don t miss it opera Richard Strauss SALOME Koncertní provedení Concert performance Dirigent Conductor: Tomáš Netopil Sólisté Soloists: Eva Urbanová, Jan Vacík, Yvona Škvárová, Mark Delavan, Aleš Briscein ad. 12. & Národním divadlo The National Theatre činohra William Shakespeare KUPEC BENÁTSKÝ Překlad: Martin Hilský Režie: Martin Čičvák Dramaturgie: Daria Ullrichová Premiéra , Stavovské divadlo ADVENTNÍ KONCERTY ADVENT CONCERTS , 6., 13. & , Národní divadlo The National Theatre VSTUPENKY NA PŘEDSTAVENÍ V OBDOBÍ LISTOPAD 2009 BŘEZEN 2010 JIŽ V PRODEJI! TICKETS FOR NOVEMBER 2009 MARCH 2010 ALREADY ON SALE! činohra NEWSLETTER: Blíží se! Coming soon! balet FAUST Hudba Music: Igor Stravinskij, Dmitrij Šostakovič, John Williams, židovské písně / Jewish songs, Petr Malásek Libreto Libretto: Zdeněk Prokeš, Libor Vaculík Choreografie, režie a světelný design Choreography, stage direction and light design: Libor Vaculík Kostýmy Costumes: Roman Šolc Scéna Sets: Martin Černý Premiéry Premieres: 5. a Stavovské divadlo The Estates Theatre Bertolt Brecht Kurt Weill ŽEBRÁCKÁ OPERA Překlad: Daria Ullrichová, Jan Tošovský Režie: Ivan Rajmont Premiéra: , Národní divadlo opera MAGDALENA KOŽENÁ V NÁRODNÍM DIVADLE MAGDALENA KOŽENÁ AT THE NATIONAL THEATRE Koncert Concert Mezzosoprán Mezzo-soprano: Magdalena Kožená Dirigent Conductor: Kaspar Zehnder Orchestr Orchestra: Pražská komorní filharmonie Prague Philharmonia 18. & , Národní divadlo The National Theatre Vážení diváci, chcete-li dostávat pravidelně informace o programu a aktuality ze života Národního divadla, zaregistrujte se k odběru newsletteru na Již v prodeji!! Tickets already on sale!! činohra Samuel Beckett ČEKÁNÍ NA GODOTA Překlad: Patrik Ouředník Režie: Michal Dočekal Premiéra , Nová scéna opera Wolfgang Amadeus Mozart COSÌ FAN TUTTE Dirigent Conductor: Robert Jindra Režie Stage director: Martin Čičvák Scéna Sets: Tom Ciller Kostýmy Costumes: Marija Havran Premiéry Premieres: 23. & Stavovské divadlo The Estates Theatre MOZARTOVY NAROZENINY 2010 MOZART S BIRTHDAY 2010 Účinkují Cast: Pavol Breslik, Marie Fajtová Dirigent Conductor: Václav Luks Orchestr Orchestra: Collegium , Stavovské divadlo The Estates Theatre činohra David Harrower BLACKBIRD Překlad: David Drozd Režie: Jiří Pokorný Premiéra: , Divadlo Kolowrat Ivan Stodola ČAJ U PANA SENÁTORA Překlad: Marie Liehmová Režie: Ladislav Smoček Premiéra 18. března 2010, Stavovské divadlo Edward Bond SPASENI Překlad: Jan Hančil Režie: Michal Dočekal Premiéra: 12. března 2010, Nová scéna POUKÁZKA DO COLOSEA KE VSTUPENCE ZDARMA Vážení diváci, při zakoupení vstupenky na vybraná představení Vám darujeme poukázku v hodnotě 100 Kč, kterou můžete uplatnit v restauracích Pizza Coloseum. Vybírat můžete z těchto titulů: Opera: Balet: Činohra: Čert a Káča a (11.00), Národní divadlo Adventní koncert (14.00), Národní divadlo Zlatovláska (18.00), Stavovské divadlo Extrém a (19.00), Nová scéna Emotion Collection a (19.00), Divadlo Kolowrat Mikve (19.00), Stavovské divadlo Srpen v zemi indiánů: (19.00), Stavovské divadlo Na ústupu a (19.00), Divadlo Kolowrat Premiéry sezony 2009 / 2010 Premieres for the 2009 / 2010 season balet Faust Hudba Music: Igor Stravinskij, Dmitrij Šostakovič, John Williams, židovské písně / Jewish songs, Petr Malásek Libreto Libretto: Zdeněk Prokeš, Libor Vaculík Choreografie, režie a světelný design Choreografy, stage direction and light design: Libor Vaculík Kostýmy Costumes: Roman Šolc Scéna Sets: Martin Černý Česká premiéra Czech premiere: 5. a Stavovské divadlo The Estates Theatre Othello Hudba Music: Leoš Janáček Libreto, choreografie a režie Libretto, choreography and stage direction: Youri Vàmos Scéna a kostýmy Sets and costumes: Pet Halmen Dirigent Conductor: David Švec Hraje orchestr Národního divadla Česká premiéra Czech premiere: 1. a Národní divadlo The National Theatre balet Umělecký šéf baletu Artistic director of the Ballet: Petr Zuska b balet@narodni-divadlo.cz Akce se nevztahuje na vstupenky na I. a II. galerii a zadní místa v lóžích. Nárok na poukázku lze uplatnit pouze v pokladnách Národního divadla (provozní budova ND) a Stavovského divadla (Kolowratský palác). 2 pozvánka Camoufl AGE (Klára Jelínková, Tomáš Rychetský) foto Diana Zehetner 3 balet

4 balet premiéra premiere premiéra premiere balet b Taneční drama ve dvou dějstvích na motivy dramatické básně J. W. Goetha Hudba Music: Igor Stravinskij, Dmitrij Šostakovič, John Williams, židovské písně, Petr Malásek Libreto Libretto: Zdeněk Prokeš, Libor Vaculík Choreografie, režie a světelný design Choreografy, stage direction and light design: Libor Vaculík Kostýmy Costumes: Roman Šolc Scéna Sets: Martin Černý Asistenti choreografa Asssitant choreographers: Nelly Danko, Igor Žukov, Radek Vrátil Dramaturg Dramaturgist: Václav Janeček Hudební spolupráce a hudební režie Music directory and soundtrack creator: Petr Malásek Sólo housle Violin Solo: Pavel Šporcl Hudební konzultace Music adviser: Dagmar Henžlíková Česká premiéra Czech premiere: 5. a Stavovské divadlo The Estates Theatre Reprízy: 8. a , 2. a 3. 3., 11. a , 2., 23. a Tančí sólisté a soubor baletu ND Soloists and Corps de ballet of the National Theatre když se mi padák neotevře, oklepu se a jdu dál Rozhovor s choreografem a režisérem Liborem Vaculíkem 20. listopadu 2003 se uskutečnila vaše poslední premiéra na prknech ND. Co se od té doby událo ve vašem životě? Šest let jste mě do Národního divadla nepustili kvůli panu Danielu Dvořákovi. Nicméně těch šest let jsem v žádném případě neseděl doma a nerval si žíly, že nemohu pracovat v Národním. Udělal jsem toho opravdu spoustu možná dobrých, průměrných nebo i špatných inscenací. To ať posoudí jiní. Věnoval jsem se dvěma muzikálům - Třem mušketýrům a Moně Lise. Vytvořil jsem dvě nové premiéry v Národním divadle v Brně Svěcení jara (Cena Sazky a Divadelních novin za nejlepší počin v oblasti tance za rok 2005 a hlavní cena Soutěžní přehlídka současné taneční tvorby pozn. redakce) a Úplné zatmění, dále ve Státní opeře Praha Sen noci svatojánské a Fantoma Opery, v plzeňském Divadle J. K. Tyla Macbetha a Čachtickou paní a ve Slovenském národním divadle v Bratislavě Ivana Hrozného. Rozhodně jsem se nenudil. Po šesti letech se vracíte zpět do Národního divadla, tentokrát s básnickou, složitou mnohovrstevnatou tragédií FAUST. Jedná se o taneční drama ve dvou dějstvích na motivy dramatické básně J. W. Goetha. Jste zde autorem, choreografem a režisérem. Proč jste se rozhodl pro tak velké filozofické téma? Nejsem zastáncem hluboké filozofie v baletu. Myslím si, že specifické možnosti tanečního vyjádření by se měly ctít a samozřejmě by v tom představení měla být i nějaká myšlenka či poslání. Komplikované filozofické dílo totiž nelze, podle mého názoru, baletem vyjádřit. Než udělat blbou filozofii, je lepší vytvořit silný příběh, který bude srozumitelný. Nemyslím si, že se dá Goethův Faust, resp. jeho básnická poetika přetransponovat do taneční řeči. Faust je velmi rozsáhlé dílo a z mého hlediska také velmi ukecané. Před léty jsem viděl ve Stavovském divadle Fausta (činohru) a musím přiznat, že jsem se strašně nudil. Nejsem velkým přívržencem těchto věcí. A co se týká hudebního zpracování, dobře znám Boitova Mefistofela nebo Fausta a Markétku Charlese Gounoda. Ten se mi líbí, i když v čase svého vzniku byla tato opera považována za velmi povrchní. Tak, jako se Faust upíše Mefistovi, tak se i mnozí z nás, aby žili v bohatství a dostatku, upíšeme čemukoli. Například já jsem se upsal Národnímu divadlu, že vytvořím tento balet. V každém z nás je tedy kousek Fausta nebo Mefista, ale v žádném případě to nechci rozpracovávat do nějakých filozofických poloh. Pro mě je důležité, aby byl příběh srozumitelný, dramatický a měl všechny ingredience dobrého představení. S Faustem se jako choreograf-režisér setkáváte poprvé? Ne, já na Faustovi pracuji již počtvrté. Dvakrát jsem dělal choreografii k opeře Faust a Markétka, jednou v Brně, podruhé v Bratislavě. Bratislavská verze byla v té době docela významná a režíroval ji Jožko Bednárik to bylo opravdu krásné představení. No, a pak v maďarském Györu jsem choreografoval Berliozovo Faustovo prokletí to nebyla opera, ale šlo spíše o oratorium. A co baletní zpracování? V baletním zpracování jsem viděl jako posluchač konzervatoře verzi Jiřího Blažka. Byli jsme se podívat ve Smetanově divadle na generálce. Vybavuji si, že scénu a výtvarnou část dělal Zdeněk Seydl, ale přiznám se, že si na tuto verzi moc nevzpomínám. Strašně se mě tenkrát nelíbily puntíkaté, obdélníkové a jinak geometricky pojaté kostýmy. Děj baletu jste zasadil na pozadí let , tedy do období víceméně kolem 2. světové války, a zároveň jste děj provedl dějinami a historickým vývojem Německa. Máte pocit, že s tím faustovské téma souvisí? Faust je naprosto nadčasové dílo. Dá se zasadit do období francouzské revoluce, do Čech v roce 1968, prostě kamkoliv chcete. Téma úplatnosti, to, že člověk něco podepíše, aby se měl líp nebo protože má někoho rád, to vše lze naroubovat na jakékoliv časové období. S odstupem je mi malinko líto, že když jsme před rokem vymýšleli koncepci baletu, netušili jsme, že v roce 2009 bude takový boom připomínání si holocaustu. Ať se dnes podíváte, kam se podíváte výstavy, film, televizní tvorba mám pocit, jako že je toho kolem strašně moc. Ze své zkušenosti vím, že čím více se nějaké téma mladým lidem připomíná a předkládá, tím rychleji se vytvoří averze. Tato dávkování by měla být rozhodně opatrnější, aby to nezpůsobilo opačný efekt. Když jsem začal polemizovat s otázkou, kam děj našeho Fausta zasadit, zdaleka se zde problematika holocaustu neobjevovala tak masivně. Kdybych to věděl, určitě bych šel jinou cestou. Nicméně téma lidského utrpení, dehonestace člověčenství jako takového - tedy věcí, které jsou s problematikou holocaustu úzce spojeny, je třeba si neustále připomínat. My jsme generace, která tyto věci chválabohu nezažila. Známe to jen z vyprávění, dokumentů nebo třeba z hraných filmů. Každopádně to musela být otřesná doba. Na scénáři jste pracoval společně se Zdeňkem Prokešem. Jak jste se dostali ke společné práci a v čem to bylo rozdílné, oproti jiným scénářům, které jste psal sám? Zdeňka znám neuvěřitelných 35 let, mám ho rád a hluboce si ho vážím pro jeho lidské vlastnosti. S židovskou tematikou má velké zkušenosti a rozumí této problematice. Mohl jsem poprosit o spolupráci na scénáři někoho z židovského centra či jiného erudovaného odborníka, ale je těžké člověka, kterého dobře neznáte, otevřeně s jeho názory a nápady poslat do prdele. Pro mne je vždy lepší spolupracovat s někým, kdo má odborné znalosti a zároveň divadelní cítění. Tanec je svými výrazovými prostředky dost specifická záležitost a je třeba to zohlednit již při psaní scénáře. Jedna věc je napsat úžasný scénář a druhá věc je ho zrealizovat. Když jsme ho vytvářeli, dbal jsem na to, aby se to v reálu dalo tancem vyjádřit. Ctíme základní Goethův sujet, tu příběhovou rovinu zasazenou do období v Německu stejně, logicky však opouštíme romantickou mystiku. Jak vlastně v reálu vzniká vaše choreografie? Posloucháte hudbu a ta vás vybudí ke konkrétním pohybům, nebo máte dopředu vymyšlený koncept? Ne, vůbec ne. V momentu, kdy vytváříte programový nebo epický balet, je to vždy obtížné. V první fázi si napíši děj a pak poslouchám hudbu. Vybrat hudební pasáže, které by se na ten konkrétní děj Fausta hodily, byla opravdu strašná práce. Zní to neuvěřitelně, ale já jsem na výběru hudby strávil celé prázdniny. Nikdy bych netušil, kolik má například Šostakovič úžasných skladeb. Pak nastoupí samotné vymýšlení choreografie. Mám rád tvůrčí tanečníky, kteří mě inspirují svými nápady. Nemám rád tanečníky- -telata, kteří nečinně čekají, co ze mě vypadne. Myslím si, že i pro interpreta je zajímavější, když může tvůrčím způsobem zasáhnout do vzniku choreografie. Bohužel, takových tvořivých tanečníků je stále méně a méně. Proč jste se rozhodl právě pro Šostakoviče? Celé to začalo tím, že jsem chtěl zařadit do baletu Leningradskou symfonii, kterou velmi dobře znám je naprosto úžasná. No, a poté jsem se začal shánět po jiné hudbě. Narazil jsem třeba na hudbu Johna Williamse, který je dvorním skladatelem filmového režiséra Stevena Spielberga. No, a právě do Fausta jsem použil i jeho hudbu k filmu Schindlerův seznam, která naprosto koresponduje s židovskou tematikou. Mimo jiné tam zazní části Svěcení jara Igora Stravinského a také některé německé a židovské písně. Jakou tedy úlohu hraje v baletu hudba Petra Maláska? Potřeboval jsem některé věci upravit. Například některé skladby, které hraje orchestr, jsem chtěl, aby hrály jenom housle; dále jsem musel určité skladby harmonicky spojit nebo zkrátit a samozřejmě v baletu se objevuje i 10 minut jeho vlastní tvorby. S Petrem se známe již dlouhou dobu - spolupracovali jsme spolu na Lucrezii Borgii, Čachtické paní, Fantomu Opery nebo Edith Piaf a musím říci, že spolupráce s ním je opravdu pohodová. Petr je výborný muzikant, skromný člověk a hlavně je jeden z mála tvůrců, který s pokorou slouží tomu konkrétnímu dílu, nikdy neprosazuje sám sebe. Opravdu, hluboko před Petrem s úctou a s obdivem smekám. Říká se, že v činohře existují obávaná témata, na kterých si mnoho režisérů vylámalo zuby. Mezi ně patří zajisté díla klasiků, jako jsou Shakespeare, Goethe, Goldoni, Molière nebo Čechov. Máte pocit, že existují díla, která režisér či choreograf může umělecky zpracovat až v určitém věku? Neznám žádného choreografa v Čechách, který by začal tvořit a hned se pustil do velkého celovečerního baletu. Postupuje pomalu od kratších pětiminutových a dvacetiminutových děl až k těm rozsáhlejším. Výběr témat je známkou určité vyspělosti tvůrce, jak vnímá svět nebo jaké má zkušenosti. Velký vliv má i otázka příležitosti a důvěry objednavatele. Stejně tak, jako například v rozhlase nejdou zpracovat určitá díla, protože jsou lépe srozumitelná třeba ve filmové podobě, tak i balet má své limity. Já osobně jsem se nesetkal například s baletním zpracováním Čechova na scéně. Ano, Shakespeara jsem choreografoval - Sen noci svatojánské ve Státní opeře Praha, s Petrem Weiglem Romea a Julii v Národním divadle nebo Macbetha v Plzni, ale určité literární předlohy jsou pro balet prostě hraniční. Existuje nějaké téma, které si nedokážete představit, že byste přenesl na jeviště? Nemám to spojené s příběhem, ale spíše s hudbou. Já například velmi miluji Smetanovu Vltavu a to je přesně ta látka, která je k nezatancování. To samé je u Dvořákovy Novosvětské, myslím ale symfonii jako celek. Já osobně jsem viděl pár pokusů a to je prostě tragédie, kdy člověk vidí, jak hudební dílo je o 50 stupňů výš, než to, co se děje na jevišti. Dalším příkladem je Čajkovského Klavírní koncert b moll, který je nemožné uchopit jako celek. Jiná věc je, pokud by se na Vltavu tancovala například spartakiáda, to už si představit dokážu ten pohybující se dav, to by šlo Možná se toho bojím, možná to neumím, možná jsem k tomu nenašel klíč, ale spíš ho ani nehledám. Buď ten nápad přijde z čista jasna, nebo ne. Vltava je prostě úžasná česko-národní-citová hudba, která je dokonalá sama o sobě. Třeba to někdo udělá dobře a já budu smutný nebo na toho člověka naštvaný, jak to krásně vymyslel. Já k tomuto dílu klíč zatím prostě nemám. Ve svých šedesáti letech Jean Cocteau prohlásil, že trochu pochopil Exupéryho Malého prince. Máte pocit, že jste něco trochu pochopil po své padesátce? Musím říci, že jsem u sebe velký posun pocítil už po třicítce, ale na druhé straně mám pocit, že některé věci nepochopím nikdy. A jak se to projevilo? Nevím, začínal jsem mít asi jiné hodnoty a přemýšlel jsem, proč tady člověk je Mám pár kamarádů a ti mi říkají, že se chovám úplně stejně, jako před třiceti lety prý jsem se nezměnil a kdy konečně dospěji. Mám rád humor. Když zkouším, tak se snažím, aby atmosféra byla taková lehká to je totiž jedna z možností, jak tanečníky otevřít. Samozřejmě umím zakřičet a být nepříjemný. Každý člověk vyžaduje úplně jiný přístup. Někdo potřebuje pohladit, jiného vyhecujete tím, že ho seřvete před ostatníma. V podstatě je to určitý druh psychologie, která mě baví. Nejen režie tanečního divadla by měla být jako podprsenka měla by být pevná, držet pohromadě a hlavně by neměla být vidět. Teď po padesátce mám raději režijní práci než tvorbu choreografie, to patlání kroků. Když začnete choreografovat, přijdete s rukopisem, který přináší něco nového, ale pokud vytvoříte 10 nebo 15 představení, zákonitě přichází opakování. V médiích pak o vás napíší, že Vaculík nepřekročil svůj stín choreografie. A máte pocit, že ho někdy překročíte? Já už ho nepřekročím a ani nechápu, proč bych měl. Právě na tom je to postaveno. Nějaký kritik se podívá na můj balet a ví, že jsem to dělal já. To je jako když se podíváte na obraz a přesně víte, kdo ho maloval Picasso, Rembrandt, Miró atd Je otázkou, co znamená překročit svůj stín. Pak už to možná nejste ani vy. Co vás na divadle vlastně baví? Je to neustálý boj. Ve střídání žánrů jsem poněkud promiskuitní, protože mě nebaví tvořit jenom balety. Proto dělám muzikály nebo rád spojuji žánry, jako jsem se pokusil spojit tanec se zpěvem v představeních Edith Piaf, Lucrezia Borgia nebo Čachtická paní. V inscenaci Úplné zatmění jsem zase šel cestou kombinace činohra tanec. Baví mě jít novými cestami. Neříkám, že tohle jsou nové postupy platné celosvětově, jistě to už někdo udělal. Myslím si však, že jsem jeden z mála choreografů v České republice, který zpracovává témata tímto způsobem a pracuje s velkými epickými příběhy inspirovanými dost často třeba filmem. Baví mě vyprávět příběhy, které osloví publikum. Těžko dosáhnete u diváka umělecký orgasmus byť skvělým choreografickým dílem, které řeší složité filozofické otázky, které je ale v konečném vyznění nesrozumitelné. Je normální, že si na té cestě mohu rozbít hubu a už vůbec si nemyslím, že vše, co jsem udělal, bylo úžasné. Na divadle mě vlastně baví to hledání, to neustálé začínání od začátku. Je to určitý způsob adrenalinu. Někdo skočí z letadla a doufá, že se mu padák otevře. Stejně tak doufám i já Mám ale velkou výhodu, když se mi padák neotevře, oklepu se a jdu dál a chystám se na další seskok. Co vás baví na životě? Jste tělem i duší spjat s divadlem nebo žijete oddělené světy: práce - osobní život? V minulosti jsem to tak míval. Žil jsem jenom divadlem a nic jiného neexistovalo. Teď již umím skončit zkoušku, zabouchnout dveře a zbytek dne se zabývat jinými věcmi. Když jsem s choreografií začínal a nevěděl jsem si s něčím rady, zkoušel jsem to na sílu do úmoru. Dnes už vím, že když určitou situaci nedokážu hned vymyslet, raději zkoušku ukončím a pokračuji další den zbytečně bych trápil sebe i tanečníky. Vytváření tanečního textu je mnohem složitější. Například v činohře je text jasně dán a herec se ho musí naučit. Režisér ho vede prostorem a říká mu, jak postupovat. V tanci přijde na sál choreograf, musí se aklimatizovat, naladit a naběhnout na společnou řeč s tanečníky, a od toho se pak odvíjí vše ostatní. Představte si, že tanečníci přijdou na mou zkoušku a před tím dvě hodiny zběsile mávali křídly nebo běhali v nebývalé herecké křeči s kušemi na zkoušce Labutího jezera. Najednou se mají naladit 4 balet 5 balet

5 balet premiéra premiere Bohemia Balet a balet ND uvádí balet (balet@narodni-divadlo.cz) b na Fausta a dělat vyděšené a strachem zdeprimované Židy. Ten rozjezd je mnohem pomalejší a složitější. Podíváte se na hodinky, je šest večer a vy řeknete, děkuji vám, můžete jít domů a přitom silně cítíte, že teď jste se dostal do těch správných obrátek a rád byste pokračoval. Nestalo se vám někdy, že jste se ráno probudil v posteli a zjistil, že už vám tato práce nic nepřináší, že jste již definitivně vyhořel a ztratil chuť tvořit? Tato situace nastala, ale nikdy nebyla tak extrémní, abych se rozhodl pro něco jiného. A upřímně já nic jiného ani neumím. Když přijdete do souboru, který není moc kvalitní a nikdo a nic vás neinspiruje, tak to máte samozřejmě chuť zabalit. Vždy si řeknu, že z brambory kiwi neudělám, ale smlouva už je podepsaná. Snažíte se z tanečníků vykřesat maximum a výsledný tvar částečně zachránit scénou nebo svícením. I to je profesionalita, kterou se člověk naučí časem. Víte, že musíte práci dotáhnout do konce v rámci daných podmínek. Když máte k dispozici ovar, tak z něho těžko uděláte svíčkové řezy. Lidský duch se má svobodně rozvíjet a mít v sobě něco, co ho žene kupředu, řekl Goethe. Co je tím motorem lidského ducha? Aby něco dál prožíval, zažil lásku Myslím si, že život se odvíjí od lidských vztahů, zážitků nebo zkušeností. Vždycky někoho potkáte, kdo vás ovlivní, naplní citově nebo pracovně. Člověk by se měl obklopovat kamarády a přáteli. Já osobně mám přátel strašně málo, ale pro mě je tím hnacím motorem mé soukromí, zázemí a až na druhém místě práce, což dříve rozhodně nebývalo. Málokdy se propojí, že člověk má dobrou práci a úžasné soukromí. Na druhou stranu, když máte průsery v soukromí, tak vás to nakopne a vyprovokuje do práce. Člověk nakonec hledá v té práci únik a zapomene na bol. A někdy je to obráceně, máte problémy v zaměstnání a jste rád, že přijdete domů, kde vás někdo čeká, pohladí po vlasech a řekne, nic si z toho nedělej. Práce a soukromí jsou asi ty nejdůležitější složky v životě. Já už žiju na tomhle světě přes 50 let a málokdy jsem měl období, že by práce i soukromí byly v harmonii. Paradoxně mě nejvíce motivuje v tvorbě průser v osobním životě. Když se s někým rozejdete a v zápětí máte stavět třeba seznamovací duet, tak najednou do toho podvědomě vložíte sebe sama, jak byste se chtěl seznámit. A musím říci z vlastní zkušenosti, že tento moment je pak mnohem uvěřitelnější jen pak jsi hoden svobody a žití, když rveš se o ně den co den. (J. W. Goethe). Nevím, jestli to vnímám tak, jak jste to řekla. Je úplně normální, že člověk touží jít dál, poznávat a chce něčeho dosáhnout. Existují lidé, kterým je všechno jedno nebo je pro ně prioritou, aby měli peníze, hezký byt, auto, dům, jachtu atd Já osobně jsem například strašně apolitický člověk. Nemám rád politiky, snad jedinou světlou výjimkou je Pan Havel (psáno záměrné s velkým P ). Když pozoruji to předvolební šílenství, ty poslance, jak lžou, tak naprosto jasně cítím, že nikomu nevěřím. Souhlasím s nápadem pana Jandáka (psáno záměrné s malým p ), který zazněl před časem ve sněmovně, a to každý týden popravit jednoho poslance. Politika je něco tak odporného - nikomu bych nedal žádný hlas. Když jsem stavěl výstup Mentese jako Hitlera, jasně jsem si uvědomil tu zrůdnost. Hitler manipuloval lidmi, byl diktátor, a když pak vidím ty Paroubky, Topolánky, Kalousky a další jim podobné, kteří dělají to samé, akorát přes Facebook nebo internet, vůbec se nedivím, že po nich lidé házejí vajíčka Kdybych měl čas, tak si jdu také hodit. V podstatě žijeme ve svobodné zemi, ale přesto v určité formě diktátu. Chceš-li se mít dobře, tak se zařaď nebo podepiš. A tím se zase vracíme k Faustovi. Mám pocit, že žijeme v době, kdy kdokoliv je schopen zaprodat svou duši kdykoliv a komukoliv. Myslíte si, že pro slast a blaho jsme schopni obětovat život, čest, lásku a víru Co se to stalo? Většina lidí upřednostňuje materiální výhody před duchovními hodnotami. V žádném případě to neodsuzuji. Politika je to samé ti lidé na vedoucích místech se chtějí mít dobře. Z tohoto důvodu Faust také podepsal. Chtěl vrátit čas, začít znovu, chtěl prožít lásku, mít peníze, úspěch a chtěl být oslavován. Každý z nás po něčem takovém touží je to přirozené a takové lidi nesoudím. Odsuzuji spíše to, jakými prostředky se k tomuto cíli snaží někteří lidé dojít. Upsal jste se v životě k něčemu, čeho jste později zalitoval? V práci ne, ale v soukromí ano. Tak to má mnoho lidí. Litujete toho, že jste tenkrát měl udělat něco jiného nebo se rozhodnout jinak. Rácio je silné, ale lásce neporučíte. V pracovní rovině se mně stává, že když něco udělám, myslím si, že to je ta nejsprávnější cesta. Pak se na své dílo podívám s odstupem a řeknu si: Proboha, jak jsem tohle mohl udělat V divadle i v životě vlastně pořád začínáte znova. V práci mě to baví, ale v soukromí ne. Do premiéry zbývají dva měsíce. V jakém stavu se ocitáte? Asi ve fázi číslo dvě. Vysvětlím: já vždycky procházím třemi fázemi. Na začátku se do toho velmi těžce a složitě dostávám. Pak přichází krásné období fáze číslo dvě, kdy mě to konečně začíná bavit a ponořuji se do toho problému. To musím vždy co nejvíc využít Fáze dvě je jako obraz namalovaný rychle a lehce. Vše jde téměř samo a vy máte pocit, že je ta choreografie házená volnou rukou. Třetí a nejhorší fáze je, když už jste unavený, nemáte nápady a víte, že musíte vytvořit ještě 20 minut choreografie. Fáze tři je upocený obraz, kdy šudláte každý centimetr. Pak se to překlopí do těch závěrečných zkoušek, kdy tomu dáte nějaký tvar, což je takové druhé nakopnutí. Všechno je to o zkušenostech. Po čem toužíte vy? Po tom, abych se odnaučil kouřit, abych se přestal bát v letadle, abych měl odvahu vždy říkat pravdu, abych nebyl na nikom a ničem závislý, abych našel klíč k Vltavě... naučil se třeba háčkovat. Helena Bartlová DĚVČÁTKO SE SIRKAMI Taneční fantazie na motivy pohádek H. Ch. Andersena Bohemia Balet soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy připravil pro naše malé diváky novou premiéru, taneční fantazii na motivy pohádek slavného dánského spisovatele, básníka a dramatika H. Ch. Andersena s názvem Děvčátko se sirkami. Představení vzniklo v produkci Hiroshi Koizumi, ve spolupráci s Kasai Dancing Company a Theatre Company Bungeiza z japonské Toyamy. Autorem scénáře je Haruhiko Miyajima, hudbu vytvořil Shigeru Yahata, choreografii Haruko Kasai, o výtvarnou stránku se podělili Hideo Kugo (scéna) a Mariko Namikawa (kostýmy). Do děje baletu, jehož osou je smutný příběh o chudém děvčátku prodávajícím sirky, jsou zakomponovány další známé Andersenovy pohádky O ošklivém káčátku, O dívce v červených střevíčkách a O statečném cínovém vojáčkovi. Podmanivá, melodicky a rytmicky bohatá hudba, nápaditá choreografie i výtvarné řešení vytvářejí představení, které srozumitelným vyprávěním děje, snovými i dramatickými situacemi zaujme nejen dětského diváka, kterému je především určeno. Po velmi úspěšné inscenaci baletu Šípková Růženka je Děvčátko se sirkami pokračováním zcela ojedinělé, dlouholeté spolupráce mezi Taneční konzervatoří hl. m. Prahy a baletem Národního divadla. Hudba: Shigeru Yahata Scénář: Haruhiko Miyajima Choreografie, režie: Haruka Kasai Scéna: Hideo Kugo Kostýmy: Mariko Namikawa Produkce: Hiroshi Koizumi Nastudování: Mami Kawabata Asistenti choreografie: Roberta Meschiari, Alice Kovářová, Yvetta Hubičková, Libuše Ovsová Premiéra: ve Stavovském divadle Reprízy: 24. a , , , balet foto H. Smejkalová Ilustrace: Renata Fučíková 7 balet

6 balet uvádíme ballet presents zprávy z baletu ballet news balet (balet@narodni-divadlo.cz) b Již od 6. listopadu 2009 se na scénu ND vrací balet Louskáček Vánoční příběh! Okouzlí Vás jeho pohádkový příběh a kouzelná atmosféra Vánoc. Přeneste se do světa snů a splněných přání... LOUSKÁČEK Vánoční příběh THE NUTCRACKER A Christmas Carol Libreto Libretto: Youri Vàmos podle Ch. Dickense a E. T. A. Hoffmanna Choreografie Choreography: Youri Vàmos Nastudování Staged by: Joyce Cuoco, Uwe Schröter Asistenti choreografie Assistant choreographers: Michaela Černá, Veronika Iblová, Luboš Hajn, Igor Žukov Scéna a kostýmy Set and costumes: Michael Scott Světla Lighting: Klaus Gärditz Dirigent Conductor: Sergej Poluektov Tančí: sólisté a soubor baletu ND Dancers: Soloists and Corps de ballet of the National Theatre Na inscenaci spolupracuje Kühnův dětský sbor Sbormistr Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála Hraje orchestr Národního divadla Performed by the National Theatre Orchestra Balet Louskáček patří do zlatého fondu baletního umění 19. století a dodnes je stálicí klasického repertoáru předních souborů na celém světě. Od své premiéry v roce 1892 prošel mnoha dramaturgickými a choreografickými obměnami, jeho obliba u diváků všech věkových kategorií však stále trvá a neodmyslitelně patří k vánoční atmosféře. Legendární balet P. I. Čajkovského v choreografii Youriho Vàmose a ve scénické výpravě jeho dlouholetého spolupracovníka Michaela Scotta (společně pracovali také na baletu Romeo a Julie) spojuje pohádkový příběh romantického spisovatele E. T. A. Hoffmanna Louskáček a Myší král a Vánoční koledu Charlese Dickense. Hlavním tématem příběhu situovaného do viktoriánské společnosti v Londýně 19. století jsou mezilidské vztahy a morální chování. Psychologická rovina je rozvíjena na pozadí symboliky Adventu a Vánoc. V Louskáčkovi se právě na Štědrý večer začnou dít podivuhodné a kouzelné události. Hrdinové se ocitnou ve snovém a pohádkovém světě, v němž se obrodí a konají jen dobro a pomáhají ostatním. Přijďte spolu se svými blízkými a staňte se součástí této nezapomenutelné a kouzelné podívané! Představení v Národním divadle: v ve a ve a ve a v v a v ve a ve a Adéla Pollertová a Alexandre Katsapov foto Diana Zehetner TANEČNÍCI NÁRODNÍHO DIVADLA ZNOVU NA FESTIVALU WORLD BALLET STARS Minulý rok touto dobou excelovali sólisté baletu Národního divadla Adéla Pollertová a Alexandre Katsapov na mezinárodním baletním festivalu v Doněcku World Ballet Stars. Letos vystoupili ve dnech října 2009 na třech slavnostních večerech s nemenším úspěchem a s dalším pozváním do zahraničí v nejbližších dnech. Čeští tanečníci přijali opět pozvání ředitele festivalu Vadima Pisareva, někdejšího proslaveného tanečníka a dnes významného organizátora mezinárodních akcí v tanečním oboru. Baletní pár vystoupil s choreografií šéfa baletu ND Petra Zusky s názvem Déjà vu a se třemi duety choreografie Petite Mort z dílny Jířího Kyliána, nejznámějšího českého choreografa. Dvě hlavní gala se konala v Doněcku a do programu přibylo dodatečně vystoupení v menším městě s kuriózním jménem Krematorsk. Choreografii Déjà vu jsme na festivalu tančili už minulý rok, připomíná první sólista Alexandre Katsapov, Letos si ji pořadatelé opět vyžádali. Jde o moderní kus, který je ukázkou jak technické práce, tak obsahuje humor a ucelený dramaturgický oblouk. Pro diváky na festivalech tohoto typu je taková choreografie vždy novinkou a má zaručený úspěch. ZUZANA SUSOVÁ A PETR ZUSKA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 13. října 2009 se v Kulturním domě Metropol v Českých Budějovicích uskutečnil Slavnostní galavečer baletu Jihočeského divadla s názvem Viva Ballet. Vystoupení baletního souboru v novém obsazení za účasti významných hostů představilo a uvedlo do funkce nového uměleckého šéfa Jihočeského divadla Attilu Égerháziho. Se svou choreografií Lyrická se představil po boku první sólistky Zuzany Susové také umělecký šéf baletu ND a choreograf Petr Zuska. Z Národního divadla v Brně vystoupili v Pas de deux z baletu Coppélie z Montmartru sólisté Eriko Wakizono, Jan Fousek a z Wiener Staatsoper Ballett sólista a choreograf András Lukács s Lindou Schneiderovou. Mezi dalšími hosty byli tanečníci z Bohemia Baletu (soubor Taneční konzervatoře hl.m. Prahy) a Baletu Praha Junior (Taneční centrum Praha). BALET ND PŘEDSTAVIL EXTRÉM V BRATISLAVĚ 1. října 2009 se nová budova Slovenského národního divadla v Bratislavě zaplnila téměř do posledního místa. V tento den totiž proběhlo hostování našeho souboru s představením Extrém, které mělo svou českou premiéru letos v červnu ( ) na Nové scéně ND. Za svůj výkon umělci sklidili zasloužený aplaus a potvrdili tak, svou již pátou návštěvou SND, že pravidelné výměny mezi českými a slovenskými divadly jsou důležitým a také příjemným setkáním obou uměleckých souborů. Je příjemné vidět, že můžeme diváky něčím skutečně obohatit, dodává. Že bylo minulý rok nejúspěšnějším číslem právě Déjà vu potvrzuje i Adéla Pollertová: Neměla jsem obavu, že by diváky opět nezaujalo, zvlášť když si ho Vadim Pisarev jmenovitě vybral. Zároveň nás požádal, abychom přivezli ještě další moderní choreografii okamžitě mě napadla Petite Mort od Jiřího Kyliána, ale osobně jsem se trochu bála reakce publika, vypráví. Diváci na Ukrajině a vůbec ve východní Evropě jsou zvyklí na velké klasické kusy, na trhání kulis, excelentní technické výkony Petite Mort je velmi intimní choreografie a staví na čistotě pohybu a stylu, takže dost kontrastovala s ostatními čísly. Když jsme tančili, bylo v divadle nejprve absolutní ticho, ale pak diváci propukli v takový aplaus, že nás to až zaskočilo. A ostatní tanečníci nám pak říkali, že se na nás museli dívat alespoň ze zákulisí, aby jim nic neuteklo. Pro naše tanečníky bylo zase osvěžením vidět vytříbené technické výkony sólistů zahraničních scén a v neposlední řadě bouřlivý ohlas diváků na všech představeních. Na festivalu se letos představili například tanečníci z Kuby, Berlína, Izraele, Minsku nebo Velkého divadla z Moskvy, ze jmen známých v tanečním světě to byla třeba mediálně známá Anastázia Voločková. Na závěrečném gala proběhlo tradičně ocenění tří nejlepších vystupujících souborů či párů, kde byli spolu se sólisty z Berlína a Minsku vybráni právě naši tanečníci. Jako ceny se opět dávaly křišťálové růže. Jen skutečné květiny, kterých tanečníci dostali plné náruče, museli nechat v divadle, protože na zájezd cestovali z Prahy letecky. Další vystoupení na zahraničním gala, tentokrát v Kyjevě, čeká Adélu Pollertovou a Alexandra Katsapova již v neděli 25. října Akci pořádá stejný organizátor. Ani vystoupení v Doněcku nebylo v této sezóně jejich první reprezentací českého baletu v zahraničí. V srpnu vystoupili na dvou večerech v rámci baletní přehlídky ve Finsku: Imatra Ballet Gala, také se Zuskovou choreografií Déjà vu, která je jejich oblíbeným koncertním číslem. Představení se konala 22. a L. Kocourková 7. listopadu 1949 se narodila tanečnice a bývalá sólistka baletu Národního divadla Michaela Vítková, která oslaví v tomto měsíci 60. narozeniny. V roce 1970 absolvovala pražskou Taneční konzervatoř a také stáž na Leningradském státním tanečním učilišti A. J. Vaganovové. Hned po absolutoriu nastoupila do Národního divadla jako členka baletu, kde působila celých 21 let až do roku Statut sólistky získala v roce Její první velkou rolí se stala Zlatovláska v baletu Z pohádky do pohádky (1968) a poté následovaly další lyrické role. Jmenujme například Dívku ve Vzpouře, Princeznu v Pohádce o Honzovi, Giselle ve stejnojmenném baletu, Zobeidu v Šeherezádě, Popelku ve Špalíčku, Růženku v Šípkové Růžence, Mahulenu v Radúzovi a Mahuleně, Marii v Bachčisarajské fontáně, Klárku v Louskáčkovi, Sylfidu v La Sylphide, Carevnu v Ptáku Ohniváku nebo Princeznu Budinku v baletu Princ Bajaja. Nejvýraznější životní rolí však pro ni byla Julie v baletu Romeo a Julie v choreografii Miroslava Kůry. Srdečně gratulujeme a do dalších let přejeme hodně zdraví, štěstí, moudrosti a lásky! Michaela Vítková jako Julie (s B. Reisnerem) foto J. Svoboda JAN KODET ZÍSKAL CENU SAZKY A DIVADELNÍCH NOVIN! Letošní ročník Cen Sazky a Divadelních novin za nejlepší divadelní počiny zná od 8. října 2009 své vítěze. Národní divadlo bylo v tomto roce úspěšné a zabodovalo hned dvakrát. V kategorii tanec a balet získal již podruhé hlavní ocenění Jan Kodet (v roce 2004 za choreografii Lola & Mr.Talk) s choreografií Camoufl AGE (světová premiéra ), kterou mohou diváci zhlédnout do konce roku v Divadle Kolowrat a Mezi dalšími nominovanými byli Ohad Naharin za choreografii Bolero realizovanou souborem 420people, Petra Hauerová a Vladimir 518 za choreografii a vizuální koncepci inscenace Teorie souboru TOW a Jacek Przybyłowicz za choreografii Barocco (Národní divadlo Brno). Hlavní herecké ocenění bez ohledu na žánr získala Kateřina Burianová za roli Violet Westonové v inscenaci Srpen v zemi indiánů. Ceny Sazky a Divadelních novin se udílejí od roku 2001 pod záštitou ministra kultury. Laureáti získají šek na korun, plastiku a šperk, jejímž autorem je akademický sochař Stefan Milkov. K ocenění srdečně gratulujeme! Jan Kodet foto P. Hejný foto Markéta Podhajská 22. srpna 2009 si řekli své ano na Zámku Ctěnice demisólistka baletu Národního divadla Karolina Pogatsová a pan Michal Cach. Na jejich společné cestě jim přejeme hodně štěstí, lásky a moudrosti! Louskáček - Vánoční příběh (Zuzana Susová, Jiří Kodym) foto D. Zehetner 8 balet Partner inscenace 9 balet

7 VÁNOCE S NÁRODNÍM DIVADLEM Slavnostní rozsvícení vánočního stromu v neděli 29. listopadu 2009 Tradiční předvánoční jarmark na piazzetě Národního divadla od 12 hod. Slavnostní odpoledne bude zahájeno v hod. Vystoupí: Dětská opera Praha, Divadlo Mimotaurus, Folklórní soubor Čtyřlístek, Klub trubačů ČMMJ, Bratři sborovi Adventní koncerty , 6., 13. a Vždy ve 14 hodin v Národním divadle J. S. Bach: Kantáta BWV 151 Süßer Trost, mein Jesus kömmt A. Corelli: Concerto grosso op. 6, č. 8 g moll "Fatto per la notte di Natale" (Vánoční koncert) J. J. Ryba: Česká mše vánoční Účinkují: Stanislava Mihalcová, Markéta Cukrová, Jaroslav Březina, Tomáš Král / Jaromír Nosek Kühnův dětský sbor, sbormistr Jiří Chvála Orchestr Collegium 1704 Dirigent Václav Luks Představujeme 127. sezonu 2009 / 2010 We present 2009 / 2010 season opera PREMIÉRY PREMIERES: Bohuslav Martinů HRY O MARII THE MIRACLES OF MARY Dirigent Conductor: Jiří Bělohlávek Režie Stage director: Jiří Heřman Premiéry Premieres: 29. & , Národní divadlo The National Theatre Wolfgang Amadeus Mozart COSÌ FAN TUTTE Dirigent Conductor: Robert Jindra Režie Stage director: Martin Čičvák Premiéry Premieres: 23. & , Stavovské divadlo The Estates Theatre Jacques Offenbach HOFFMANNOVY POVÍDKY LES CONTES D HOFFMANN Dirigent Conductor: Michel Swierczewski Režie Stage director: Ondřej Havelka Premiéry Premieres: 6. & , Národní divadlo The National Theatre Wolfgang Amadeus Mozart IDOMENEO Dirigent Conductor: Tomáš Netopil Režie Stage director: Yoshi Oida Premiéry Premieres: 6. & , Stavovské divadlo The Estates Theatre Leoš Janáček KÁŤA KABANOVÁ Režie, scéna, světelný design Stage director, sets, lighting design: Robert Wilson Dirigent Conductor: Tomáš Netopil Premiéry Premieres: 26. & , Národní divadlo The National Theatre KONCERTY CONCERTS: KONCERT K OTEVŘENÍ SEZONY 2009/2010 CONCERT TO MARK THE OPENING OF THE 2009/2010 SEASON Dirigent Conductor: Tomáš Netopil , Národní divadlo The National Theatre Richard Strauss SALOME Koncertní provedení Concert performance Dirigent Conductor: Tomáš Netopil 12. & , Národní divadlo The National Theatre ADVENTNÍ KONCERTY ADVENT CONCERTS , 6., 13. & Národní divadlo The National Theatre J. S. Bach, A. Corelli, J. J. Ryba Účinkují Cast: Stanislava Mihalcová, Markéta Cukrová, Jaroslav Březina, Tomáš Král / Jaromír Nosek Kühnův dětský sbor The Kühn Children s Choir, Sbormistr Chorus master. Jiří Chvála Orchestr Orchestra: Collegium 1704 Dirigent Conductor: Václav Luks opera Umělecký šéf opery Artistic Director of Opera: Jiří Heřman o opera@narodni-divadlo.cz MAGDALENA KOŽENÁ V NÁRODNÍM DIVADLE MAGDALENA KOŽENÁ AT THE NATIONAL THEATRE Dirigent Conductor: Kaspar Zehnder Orchestr Orchestra: Pražská komorní filharmonie Prague Philharmonia 18. & , Národní divadlo The National Theatre MOZARTOVY NAROZENINY 2010 MOZART S BIRTHDAY 2010 Účinkují Cast: Pavol Breslik, Marie Fajtová Dirigent Conductor: Václav Luks Orchestr Orchestra: Collegium , Stavovské divadlo The Estates Theatre VELIKONOČNÍ KONCERT EASTER CONCERT Kontratenor Countertenor: William Towers Dirigent Conductor: Marek Štryncl Orchestr Orchestra: Musica Florea , Stavovské divadlo The Estates Theatre VIOLETA URMANA PÍSŇOVÝ RECITÁL SONG RECITAL Klavír Piano: Jan Philip Schulze , Národní divadlo The National Theatre Kresba: Dana Flídrová Hry o Marii (Sestra Paskalina) foto I. Sochorová Mediální partneři opery

8 opera uvádíme on stage uvádíme on stage opera o Bohuslav Martinů HRY O MARII THE MIRACLES OF MARY Dirigent Conductor: Jiří Bělohlávek Režie Stage director: Jiří Heřman Scéna Sets: Pavel Svoboda Kostýmy Costumes: Alexandra Grusková Choreografie Choreography: Jan Kodet Světelný design Lighting design: Daniel Tesař Sbormistr Chorus master: Pavel Vaněk Sbor, orchestr a balet opery Národního divadla Choir, Orchestra and Ballet of the National Theatre Opera Pražský filharmonický sbor Prague Philharmonic Choir Sbormistr Chorus master: Lukáš Vasilek Kühnův dětský sbor The Kühn Children s Choir Sbormistr Chorus master: Jiří Chvála 2. & , 13. & Národní divadlo The National Theatre ÚČINKUJÍ CAST: 1. Panny moudré a panny pošetilé The Wise and Foolish Virgins Panna pošetilá Foolish Virgin: Markéta Cukrová / Jana Levicová Gabriel: Stanislava Jirků / Jana Levicová Obchodníci s olejem Dealers in Oils: Jiří Hájek / Jiří Kubík, David Nykl / František Zahradníček a další and others 2. Mariken z Nimègue Mariken of Nimègue Mariken: Maria Kobielska / Alžběta Poláčková Ďábel Devil: Martin Bárta / Svatopluk Sem Principál Principal: Jakub Gottwald Bůh God: Jiří Hájek / David Nykl Matka Boží Mother of God: Stanislava Jirků / Jana Levicová Maškaron Mascaron: Jaroslav Březina / Richard Samek a další and others 3. Narození Páně The Nativity Maria Mary: Maria Kobielska / Alžběta Poláčková Kovář Blacksmith: Aleš Hendrych / Ivan Kusnjer Kovářova dcera Blacksmith s Daughter: Stanislava Jirků / Jana Levicová a další and others 4. Sestra Paskalina Sister Paskalina Paskalina: Dana Burešová / Pavla Vykopalová Marta: Stanislava Jirků / Jana Levicová Vůdce hry Leader of the Play: Jakub Gottwald a další and others Na inscenaci se koprodukčně podílí Opera Wrocławska. Za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR Panny moudré a panny pošetilé Archanděl Gabriel (Stanislava Jirků) Narození Páně Panny moudré a panny pošetilé Mariken z Nimègue foto Ilona Sochorová 12 opera 13 opera

9 opera premiéra premiere Richard Strauss SALOME KONCERTNÍ PROVEDENÍ CONCERT PERFORMANCE Richard Strauss foto S. Lazzeroni SALOME Dovol mi líbat tvá ústa, Jochanaane! JOCHANAAN Dcero neřesti, jen jeden Jediný žije, jenž by tě mohl zachránit. Jdi, a vyhledej ho! Vyhledej ho! Najdeš ho v loďce na jezeře galilejském, jak hovoří ke svým učedníkům. Poklekni na břehu jezera, zavolej na něj a zavolej ho jménem. Až přijde k tobě, a on přijde ke každému, kdo ho volá, pak poklekni před ním, aby ti tvé hříchy odpustil. SALOME Dovol mi políbit tvá ústa, Jochanaane! JOCHANAAN Buď prokleta, dcero krvesmilné matky. Buď prokleta. SALOME Dovol mi políbit tvá ústa, Jochanaane! JOCHANAAN Nechci se na tebe dívat. Jsi prokletá, Salome. Jsi prokletá. Jsi prokletá! (Citace z libreta k Salome, překlad V. Reittererová) Libreto Libretto: Richard Strauss podle Oscara Wilda ÚČINKUJÍ CAST: Herodes: Jan Vacík Herodias: Yvona Škvárová Salome: Eva Urbanová Jochanaan: Mark Delavan Narraboth: Aleš Briscein Páže Herodiady Herodias s Page: Kateřina Jalovcová První žid First Jew: Jaroslav Březina Druhý žid Second Jew: Václav Lemberk Třetí žid Third Jew: Vladimír Doležal Čtvrtý žid Fourth Jew: Jan Markvart Pátý žid Fifth Jew: František Zahradníček První Nazaretský First Nazarene: Zdeněk Plech Druhý Nazaretský Second Nazarene: Václav Hajduch První voják First Soldier: Zdeněk Plech Druhý voják Second Soldier: František Zahradníček Kappadočan Cappadocian: Pavel Novák Otrokyně Slave: Kateřina Jalovcová Orchestr Národního divadla Dirigent Conductor: Tomáš Netopil 12. & , Národní divadlo The National Theatre Rozhovor s barytonistou Markem Delavanem, představitelem Jochanaana Zpíval jste už někdy v České republice? Koncertní verze Salome je mým debutem v České republice a jsem nadšený, že tu budu poprvé zpívat právě tuto operu. Velmi se na to těším. V koncertním provedení opery Salome budete zpívat roli proroka Jochanaana. Jaká je vaše představa o této roli a o její interpretaci? Jak dlouho jste tento part studoval? Role proroka Jochanaana je fascinující. Poprvé jsem ji zpíval v roce 2002 a miluji a studuji tuto roli už přes deset let. Snažím se Jochanaana vystihnout stejně jako jakoukoli jinou historickou postavu, to znamená pravdivě. Pokouším se mu také dodat mystickou spiritualitu překračující čas a prostor. Přesto, Jochanaan je muž a já cítím povinnost dát do jeho ztvárnění alespoň náznak vnitřního boje, když se s ním Salome pokouší sblížit. Máte rád díla Richarda Strausse, která jsou známa svou náročností? Ano, mám je velmi rád. Mojí první straussovskou rolí byla velice náročná role Altaira v Egyptské Heleně. To je sice menší role než Jochanaan, ale přesto závažná. Díky ní jsem zjistil, co můžu v budoucnu od Strausse očekávat. Mám také rád opery Arabella a Danaina láska. Straussovy opery nabízejí role, které vyžadují skutečné schopnosti. Často zpíváte ve Verdiho operách a býváte označován jako dramatický verdiovský baryton. Je Verdi vaším oblíbeným skladatelem, nebo se v posledních letech přesunul váš zájem jinam? Obdivuji mnoho skladatelů, takže nemůžu říct, že by byl jeden z nich mým nejoblíbenějším. Upřímně říkám, že mým favoritem je ten skladatel, jehož dílo právě ztvárňuji. A myslím, že to tak má být, pokud chci dát do role maximum. Verdiovský repertoár mám rád a věřím, že ho budu zpívat ještě dlouho, ale v poslední době jsem začal svůj repertoár rozšiřovat i o německé skladatele. V německé oblasti jsou role, které jsou pro mě výzvou, a zjišťuji, že můj hlas se do nich velmi dobře hodí. Právě studujete roli Wotana ve Wagnerově cyklu Prsten Nibelungův. Změnilo to něco na vašem pěveckém profilování či vývoji? Především to rozšířilo můj repertoár. Podle mého názoru je role Wotana přirozenou fází pěveckého vývoje dramatického barytonu a zároveň rolí, kterou si užívám. Jaký je váš vztah k experimentům v soudobé hudbě a ve scénické realizaci klasických oper? Podílel jsem se na řadě moderních provedení standardního repertoáru a zjistil jsem, že člověku umožňují podívat se na klasická díla z jiného úhlu, třeba zaznamenat něco nového v hudbě nebo frázování, a tím provedení obohatit. Podle mého je to pozitivní věc je tu místo jak pro tradiční, tak pro moderní realizace klasických oper a pomáhá to i rozšiřovat stávající operní publikum. premiéra premiere Nejčastěji zpíváte v USA a v Německu, ale s řadou koncertních programů a operních představení jste navštívil mnohé další země po celém světě. Cítíte rozdíly, když zpíváte pro posluchače s tak rozmanitou kulturou a historií? Vždycky cítím rozdíly, když zpívám v různých zemích, ale je úžasné, že nás bez ohledu na zemi a na odlišnost kultury i historie spojuje láska k nádherné hudbě. Hudba je skutečně univerzálním jazykem. Zdědily vaše děti lásku k opeře a ke klasické hudbě? Jsem šťastný, že moje děti mají rády veškerou hudbu, klasiku i například rock. Se ženou jsme se snažili, aby získaly vztah ke všem hudebním žánrům. Dva z mých synů se mnou dokonce stáli na jevišti v několika operách a byli nadšeni. Všichni tři moji synové mě viděli profesionálně zpívat a říkají, že je to skvělé. Taky experimentují s jinými hudebními žánry včetně popu, rocku, country, dokonce i jazzu. Jsem hrdý na to, že jejich paleta je, co se týče hudby, velmi široká a rozmanitá. Jako teenager jste hrál americký fotbal a doufal jste, že se stanete profesionálním hráčem. Je tento sport stále vaším koníčkem? Díkybohu ne. Americký fotbal vyžaduje poměrně dost fyzického kontaktu. A mám dojem, že hráči jsou stále vyšší a silnější, a tudíž i mnohem tvrdší. Nerad dostávám rány. Teď si americký fotbal raději užívám v pohodlí a bezpečí svého gauče. Mirka Štípková SALOME Jochanaane! Zamilovala jsem se do tvého těla, Jochanaane! Tvé tělo je bílé jako polní lilie, nedotčená srpem. Tvé tělo je bílé jako sníh na horách Judeje. Růže v zahradě královny Arábie nejsou tak bílé jako tvé tělo, ani růže v královnině zahradě, ani stopy soumraku na listech, ani v moři se zrcadlící ňadra Měsíce. Nic na světě není tak bílé jako tvé tělo. Dovol mi dotknout se tvého těla. JOCHANAAN Zpátky, dcero babylónská! Skrze ženu vstoupilo na svět utrpení. Nemluv ke mně. Nechci tě poslouchat! Poslouchám jen hlas Páně, svého Boha. Eva Urbanová foto M. Schmiedberger Titulní roli Salome ztvární pěvkyně Eva Urbanová. V roli Heroda se představí stálý host opery ND Jan Vacík a v roli Herodias vystoupí sólistka opery ND Yvona Škvárová. Eva Urbanová Od roku 1990 je v trvalém angažmá v opeře Národního divadla, kde nastudovala řadu významných rolí svého oboru. V současné době zde vystupuje jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni, kterou zde zpívá již v druhé inscenaci, v titulní roli Smetanovy Libuše a v roli Amneris ve Verdiho Aidě. V roce 1998 debutovala na scéně Metropolitan Opera v New Yorku jako Santuzza a dále zde vystoupila jako Cizí kněžna, Tosca a Turandot. Vystoupila na předních operních scénách, jakými jsou mj. milánská La Scala, Staatsoper v Hamburku, Covent Garden v Londýně, Opéra Natio nal de Paris, Teatro Real v Madridu, Volksoper ve Vídni, Los Angeles Opera. K nejvýznamnějším oceněním Evy Urbanové patří dvakrát Cena Thálie za Kostelničku, za kterou dostala i kanadskou cenu Dora Mavor Moore, americká cena Grammy za nahrávku Celeste Aida: Famous Opera Arias a jmenování Rytířem řádu umění a literatury Francie (2003). K dalším jejím nahrávkám patří Smetanova Libuše a Dalibor, Dvořákovy Svatební košile a Stabat Mater a několik portrétních nahrávek árií a duetů. (Citace z libreta k Salome, překlad V. Reittererová) Mark Delavan foto C. Steiner Jan Vacík foto archiv opera (opera@narodni-divadlo.cz) o Jan Vacík Hostoval na mnoha světových operních scénách, mj. v Nagoyi, Tokiu, pod taktovkou Sira Charlese Mackerrase zpíval Dona Ottavia (Mozart: Don Giovanni) při znovuotevření Stavovského divadla v Praze, dále se představil např. v Římě, ve Vídni, Lisabonu, Kodani, Hongkongu, Tel Avivu, v sezoně 1999/2000 zpíval v La Scale Florestana (Beethoven: Fidelio) s dirigentem Riccardem Mutim. V Národním divadle nastudoval Janáčkova Lacu (Její pastorkyňa), skladatele Živného (Osud) a titulní roli ve Výletech páně Broučkových, za kterou obdržel prestižní Cenu Thálie Dále zde ztvárnil Smetanova Dalibora, Janakose (Martinů: Řecké pašije) a Nicka v Pucciniho Děvčeti ze Západu. V roce 2008 natočil s BBC Symphony Orchestra pod vedením Jiřího Bělohlávka album s operou Leoše Janáčka Výlety pana Broučka, kde ztvárnil titulní roli. Nahrávka získala ocenění MIDEM Classical Award 2009 na mezinárodním hudebním veletrhu v Cannes. Yvona Škvárová foto ŠKODA Yvona Škvárová Působila v Divadle J. K. Tyla v Plzni, v Národním divadle a ve Státní opeře Praha, od roku 1999 je opět členkou Národního divadla. Z rolí, které tu vytvořila, připomeňme mj. Kostelničku (Janáček: Její pastorkyňa), Dvořákovu Ježibabu (Rusalka) a Kněžnu (Čert a Káča), Smetanovu Martinku (Hubička) a Ludmilu (Prodaná nevěsta), Mrs. Quickly (Verdi: Falstaff), Kněžnu z Bouillonu (Cilea: Adriana Lecouvreur) nebo Waltraute ve Valkýře. Bohaté jsou i její zahraniční aktivity. V německém Regensburgu byla angažována na roli Oktaviána (R. Strauss: Růžový kavalír), několikrát vystoupila pohostinsky v Rossiniho Italce v Alžíru v Kolíně nad Rýnem a v Rakousku jako Waltraute (Wagner: Valkýra). Dále hostovala v Dublinu a Nancy, její umění ocenilo publikum i na Tchaj-wanu a v Japonsku. Za roli Brangäny (Wagner: Tristan a Isolda) získala cenu Festivalu hudebního divadla Opera 2001 za nejlepší ztvárnění vedlejší role a byla nominována na prestižní Cenu Thálie. Za roli Marylin Klinghoffer v opeře Johna Adamse Smrt Klinghoffera získala Cenu Thálie opera 15 opera

10 opera MAGDALENA KOŽENÁ Mezzosoprán Mezzo-soprano: Magdalena Kožená Dirigent Conductor: Kaspar Zehnder Orchestr Orchestra: Pražská komorní filharmonie Prague Philharmonia 18. & Národní divadlo The National Theatre Program koncertu: F. Schubert: Ouvertüre Rosamunde (Die Zauberharfe) G. Mahler: Des Knaben Wunderhorn Rheinlegendchen Das irdische Leben Wer hat das Liedlein erdacht? Wo die schönen Trompeten blasen Lob des hohen Verstandes... H. Berlioz: La Damnation de Faust Rec. Que l air est étouffant! Árie Le roi de Thulé připravujeme on preparation V NÁRODNÍM DIVADLE AT THE NATIONAL THEATRE J. Massenet: Cléopatre Árie J ai versé le poison dans cette coupe d or J. Massenet: Suite N. 4 Scenes pittoresques G. Bizet: Carmen Suite N. 2 s áriemi: Habanera Seguedilla partner projektu Magdalena Kožená Mezzosopranistka Magdalena Kožená se představí v Národním divadle za doprovodu Pražské komorní filharmonie pod vedením dirigenta Kaspara Zehndera. Magdalena Kožená patří mezi nejuznávanější pěvkyně současnosti, což dokládá řada ocenění, která během své kariéry získala v České republice a v zahraničí, i exkluzivní smlouva s nahrávací společností Deutsche Grammophon. Je žádaným hostem předních světových operních i koncertních pódií. Kaspar Zehnder Své první dirigentské zkušenosti získal u komorních orchestrů Kammerorchester Neufeld Bern a Burgdorfer Kammerorchester. V letech působil jako docent a dirigent na Bernské akademii umění, kde se také věnoval soudobé hudební tvorbě. V současné době působí jako umělecký vedoucí festivalu Murten Classics a jako hudební ředitel Zentrum Paul Klee Bern. Do roku 2008 působil jako šéfdirigent Pražské komorní filharmonie, s tímto orchestrem je i nadále úzce spjat jako stálý hostující dirigent. Pravidelně vystupuje v prestižních evropských koncertních sálech a na festivalech mezinárodního významu. Magdalena Kožená foto David Port / C.E.M.A. Kaspar Zehnder foto Mathias Bothor / DG Rozhovor s Magdalenou Koženou: V Národním divadle připravujete předvánoční koncert, je pro vás účinkování na této scéně jako pro českou rodačku významné? Nebo jste spíše moravský patriot, pokud jde o koncerty v České republice? Jako brněnská rodačka mám k Moravě samozřejmě citově nejblíže, ale rozhodně si nemyslím, že bych kvůli tomu zanedbávala vystoupení v Čechách, zejména pak v Praze. Koncert v Národním divadle pro mě určitě bude velmi slavnostním okamžikem! Nedávno jste společně se souborem Private Musicke představila nový koncertní program s názvem Lettere amorose, sestavený z děl méně známých skladatelů italského raného baroka, který původně vznikl pro festival Concentus Moraviae. Jak projekt vznikl? Po delší době jsem se zase s obrovskou chutí ponořila do stylu raného baroka, které mě intenzivně provázelo po dobu mých studií a počátku kariéry. Oslovila jsem skupinu hudebníků, kteří se pod jménem Private Musicke scházejí víceméně jen při příležitosti několika určitých projektů do roka, a tak z jejich muzicírovaní čiší jakási svěžest a radost. Mimo to také dokáží vytvořit velmi uvolněnou a kreativní pracovní atmosféru, téměř jsem měla pocit, že by tato hudba vyzněla lépe v jazzovém klubu, než v koncertním sále. V příštích měsících vás čekají zejména koncertní programy po Evropě i v USA. Plánujete také nastudování operní role v divadelním provozu? Nebo v současnosti volíte spíše recitály, abyste mohla více času věnovat své rodině? Přestože jako matka dvou malých dětí nemohu přijmout příliš mnoho operních nabídek mimo domov, stále se snažím si ve svém diáři udržet jakousi zdravou rovnováhu mezi divadlem a koncerty. Současná větší operní pauza byla bohužel vytvořena uměle, jeden velký scénický projekt, na který měly navazovat další koprodukce, byl z finančních důvodů na poslední chvíli zrušen. Má další nová role v Chabrierově opeře L Étoile mě čeká v květnu v berlínské Staatsoper. Rozhovory připravila Mirka Štípková Rozhovor s Kasparem Zehnderem: Na koncertě v Národním divadle vystoupíte jako dirigent Pražské komorní filharmonie. Působil jste i jako šéfdirigent tohoto orchestru, spolupracoval jste s Pražským symfonickým orchestrem, s Filharmonií Brno, s Ondřejem Havelkou připravujete v ND v Brně Straussova Netopýra. Jak vznikla vaše spolupráce s českými hudebními tělesy a českými sólisty? Poprvé jsem měl v České republice možnost pracovat před patnácti lety jako člen Evropské Mozartovy akademie (kde mimochodem v té době působila i Magdalena Kožená, ale bohužel jsme se tam tehdy ještě nepotkali). Pamatuji si, jak hluboký dojem na mě zanechala Praha a svět české hudby. Ovlivňuje mě to dodnes. Jste všestranným dirigentem. Které slohové období dirigujete nejraději a jaká kritéria volíte při tvorbě repertoáru koncertů, pokud výběr záleží na vás? Jak probíhalo sestavování repertoáru koncertu s Magdalenou Koženou v ND? Je důležité, aby program nejen držel pohromadě, ale aby v něm byl patrný i vývoj v dramaturgickém smyslu. Některé skladby určuje sólista či organizátor, takže musím udělat všechno proto, abych je co nejlépe doplnil v estetickém kontextu. Jakožto Švýcar nemám bohužel svou hudbu (mimo Arthura Honnegera a Franka Martina, jejichž hudba bývá obtížně přenosná k zahraničnímu publiku), ale mám velmi blízko k italskému, francouzskému, vídeňskému a anglosaskému stylu, což je moje výhoda. Myslím si, že hudební svět potřebuje víc a víc všestranných lidí, a jsem rád, že mě považujete za jednoho z nich. Pro koncert v Národním divadle jsme program sestavovali společně s Magdalenou a byla to krásná a inspirativní práce. Realizovali jste už společně s Magdalenou Koženou nějaké projekty? Před časem jsme měli spolupracovat na jednom operním projektu, ale bohužel z něj sešlo. Toto tedy bude naše první společná práce a já z toho mám velkou radost. Když jsem viděl film Ondřeje Havelky Magdalena, získal jsem k ní určitým způsobem blízký vztah. A velmi se těším, že se s ní konečně setkám. uvádíme on stage Giuseppe Verdi Poslední dvě představení slavné Verdiho komedie o tom, že celý svět je jedna velká fraška Dirigent Conductor: Robert Jindra Režie Stage director: Martin Huba Scéna Sets: Jozef Ciller Kostýmy Costumes: Milan Čorba ÚČINKUJÍ CAST: Sir John Falstaff: Ivan Kusnjer Ford: Boris Statsenko Fenton: Jaroslav Březina Dr. Cajus: Martin Šrejma Bardolfo: Václav Lemberk Pistola: Zdeněk Plech Mrs. Alice Ford: Maria Kobielska Nannetta: Kateřina Kněžíková Mrs. Quickly: Yvona Škvárová Mrs. Meg Page: Kateřina Jalovcová a další and others & , Národní divadlo The National Theatre Wolfgang Amadeus Mozart Slavná Mozartova komedie, která si získala srdce Pražanů Dirigent Conductor: Tomáš Netopil Režie Stage director: Josef Průdek Scéna Sets: Ján Zavarský Kostýmy Costumes: Eva Farkašová-Zálešáková ÚČINKUJÍ CAST: Figaro: Adam Plachetka / František Zahradníček Hrabě Il conte: Martin Bárta / Vladimír Chmelo / Roman Janál Hraběnka La contessa: Helena Kaupová / Pavla Vykopalová Zuzanka Susanna: Marie Fajtová / Kateřina Kněžíková Cherubín Cherubino: Kateřina Jalovcová / Stanislava Jirků Marcellina: Lenka Šmídová Bartolo: Zdeněk Plech / Luděk Vele a další and others 10. & , , Stavovské divadlo The Estates Theatre Falstaff (V. Lemberk, I. Kusnjer, Z. Plech) Figarova svatba (J. Hájek, P. Vykopalová) opera (opera@narodni-divadlo.cz) FALSTAFF LE NOZZE DI FIGARO FIGAROVA SVATBA o foto H. Smejkalová foto H. Smejkalová 16 opera 17 opera

11 opera Wolfgang Amadeus Mozart Opera navždy spojená se Stavovským divadlem Dirigent Conductor: Zbyněk Müller / Robert Jindra Režie Stage director: Václav Kašlík, Jiří Nekvasil Scéna Sets: Josef Svoboda Kostýmy Costumes: Theodor Pištěk ÚČINKUJÍ CAST: Don Giovanni: Martin Bárta / Roman Janál / Adam Plachetka Leporello: Peter Mikuláš / Luděk Vele / František Zahradníček Donna Anna: Anda-Louise Bogza / Marie Fajtová / Maida Hundeling / Adriana Kohútková Don Ottavio: Aleš Briscein / Jaroslav Březina / Tomáš Černý Donna Elvira: Marie Fajtová / Adriana Kohútková / Jitka Svobodová / Pavla Vykopalová Zerlina: Yukiko Šrejmová Kinjo / Kateřina Kněžíková / Alžběta Poláčková a další and others 14. & , Stavovské divadlo The Estates Theatre uvádíme on stage DON GIOVANNI premiéry sezony 2009 / 2010 premieres for the 2009 / 2010 season činohra William Shakespeare KUPEC BENÁTSKÝ Přeložil: Martin Hilský Režie: Martin Čičvák Premiéra: 12. listopadu 2009 ve Stavovském divadle Bertolt Brecht/Kurt Weill ŽEBRÁCKÁ OPERA Přeložili: Daria Ullrichová a Jan Tošovský Režie: Ivan Rajmont Premiéra: 10. prosince 2009 v Národním divadle Samuel Beckett ČEKÁNÍ NA GODOTA Přeložil: Patrik Ouředník Režie: Michal Dočekal Premiéra: 16. ledna 2010 na Nové scéně David Harrower BLACKBIRD Přeložil: David Drozd Režie: Jiří Pokorný Česká premiéra: 11. března 2010 v Divadle Kolowrat Ivan Stodola ČAJ U PANA SENÁTORA Přeložila: Marie Liehmová Režie: Ladislav Smoček Premiéra: 18. března 2010 ve Stavovském divadle Edward Bond SPASENI Přeložil: Jan Hančil Režie: Michal Dočekal Premiéra: 12. března 2010 na Nové scéně činohra č cinohra@narodni-divadlo.cz Umělecký šéf činohry Artistic director of the Drama: Michal Dočekal Elfriede Jelinek CO SE STALO, KDYŽ NORA OPUSTILA MANŽELA ANEB OPORY SPOLEČNOSTI Přeložila: Jitka Jílková Režie: Michal Dočekal Česká premiéra: 15. května 2010 na Nové scéně Lars von Trier DOGVILLE Přeložila: Dana Hábová Režie: Miroslav Krobot Úprava: Karel František Tománek Česká premiéra: 10. června 2010 ve Stavovském divadle Milada Součková ZPOVĚĎ PREZIDENTA EMILA HÁCHY (HISTORICKÝ MONOLOG) Režie: J. A. Pitínský Česká premiéra: 15. června 2010 v Divadle Kolowrat Wolfgang Amadeus Mozart Příběh o moudrosti a poznání v režii Davida Radoka Dirigent Conductor: David Švec Režie Stage director: David Radok Scéna Sets: Katarína Hollá, Tazeena Firth Kostýmy Costumes: Katarína Hollá, Tazeena Firth Don Giovanni (F. Zahradníček a M. Fajtová) foto H. Smejkalová KOUZELNÁ FLÉTNA THE MAGIC FLUTE 16. listopadu 2009 se dočká své 70. reprízy inscenace Revizor. Uvádíme ve Stavovském divadle. Miroslav Donutil a Saša Rašilov, v pozadí Vladimír Javorský a Jan Hájek Foto: D. Materna ÚČINKUJÍ CAST: Sarastro Mluvčí Sarastro The Speaker: Zdeněk Plech / Miloslav Podskalský Tamino: Aleš Briscein / Jaroslav Březina Královna noci The Queen of the Night: Jana Bernáthová / Martina Masaryková Pamina: Simona Houda-Šaturová / Alžběta Poláčková Papageno: Jiří Hájek / František Zahradníček Papagena: Martina Bauerová / Kateřina Kněžíková a další and others 20. & , Stavovské divadlo The Estates Theatre Kouzelná flétna (P. Vykopalová, A. Briscein, E. Weissová) foto Hana Smejkalová 18 opera 19 činohra

12 činohra Štěstěna je vrtkavá, moře zrádné a lodě potopitelné... Překlad: Martin Hilský Režie: Martin Čičvák Dramaturgie: Daria Ullrichová HRAJÍ: Antonio Igor Bareš Shylock Jiří Štěpnička Bassanio Jan Hájek Graziano Jan Dolanský Salerio Vojtěch Kotek j. h. Solanio Jan Meduna j. h. Lorenzo Lukáš Král j. h./jakub Prachař j. h. Tubal Rudolf Stärz Lancelot Petr Motloch Starý Gobo Bronislav Poloczek Porcie Lucie Žáčková Nerissa Lada Jelínková j. h. Jessika Pavla Beretová Dóže Oldřich Vlček Princ marocký Paul American j. h. Princ aragonský Alexandr Minajev j. h. Premiéra: 12. listopadu 2009 ve Stavovském divadle Vojtěch Kotek, Jan Meduna, Lukáš Král a Jan Hájek Foto ze zkoušky H. Smejkalová William Shakespeare KUPEC BENÁTSKÝ vosti vybíravých světáků (greedinesse of worldy chusers) a krvelačných lichvářích (bloody mindes of Usurers). Vzhledem k tomu, že text hry Žid není znám, zůstávají všechny úvahy o jejím možném významu pro Shakespeara nedoloženými hypotézami. Alžbětinská kramářská píseň Gernutus, přetištěná v Památkách starodávné anglické poezie (Reliques of Ancient English Poetry, 1765) Thomase Percyho, má podtitulek Nová píseň ukazující krutost Žida Gernuta, který půjčil obchodníkovi sto korun a domáhal se pak libry jeho masa, protože obchodník mu nemohl dluh ve stanovenou dobu splatit a její sloky klapou ve flašinetovém rytmu založeném na pravidelném střídání osmislabičných a šestislabičných veršů: V Benátkách, městě italském, byl jednou jeden Žid. Jak krutě lichvu vymáhal, chci vám teď vylíčit. Žid jmenoval se Gernutus a kéž by ho čert vzal, vždyť chudákovi ve škarpě by ruku nepodal. V dalších slokách se líčí, jak hnusný a odporný lichvář Gernutus skrblil, až nemohl samou lakotou spát, jak klamal chudé a potřebné, jak za ním přišel slavný benátský kupec a požádal ho o půjčku ve výši sto zlatých, které potřeboval pro přítele, jak mu Žid Gernutus vyhověl a nechtěl žádný úrok, ale požadoval jen tak Premiéra Premiere A zisk je požehnání... Premiéra Premiere Jiří Štěpnička a Pavla Beretová nom jako žert. Přes tyto nápadné podobnosti však není jisté, zda písnička byla složena před Kupcem benátským, anebo někdy později. Nelze proto vyloučit, že Shakespeare inspiroval písničkáře, nikoli písničkář Shakespeara. Dnes je zcela nepochybné, že hlavním Shakespearovým pramenem byl kromě Marlowova Maltského Žida příběh Giovanniho Fiorentina z knihy Hlupák (Il Pecorone), zároveň je téměř jisté, že Shakespeare tuto předlohu znal z italského originálu (anglický překlad nebyl v té době ještě pořízen a možnost, že Shakespeare znal příběh jen z doslechu, je téměř vyloučená). Příběh je propracovanější verzí povídky Johanese de Alta Silvy a obsahuje motivy, které musely být pro Shakespeara zajímavé, protože je přejal. Patří k nim SHYLOCK V První knize Mojžíšově Starého zákona je zmíněn Abrahamův předek Šelach a někteří badatelé odtud odvozují jméno Shylocka. Šelach znamená hebrejsky kormorán, což v alžbětinské době byl synonym pro nenasytného žrouta. Ale toto vysvětlení není příliš přesvědčivé, neboť jména Šelach a Shylock jsou si příliš vzdálená. A tak nezbývá než předpokládat, že Shakespeare si jméno Shylock vymyslel. Není to běžné židovské jméno. Neméně důležité je, že Shakespeare nevolil pro postavu Žida nějaké alegorické, moralitní jméno. V podstatě je to jméno fiktivní a již prostá a nevyvratitelná skutečnost, že se ujalo a že je všeobecně známým kulturním pojmem, výmluvně vypovídá o Shakespearově imaginaci. například: 1) že věřitel je Žid; 2) že obchodník (Ansaldo = Antonio) nepotřebuje peníze pro sebe, ale pro mladého přítele (Gianetta = Bassania), kterého miluje jako svého syna; 3) že dáma, kterou Gianetto miluje a která v převlečení za právníka z Bologni zachrání Ansalda před smrtí (stejným trikem jako Porcie v Kupci benátském) použije (stejně jako Porcie) elegantního triku s prstenem. Shakespeare však nikdy nepřejímal předlohy mechanicky. Srovnání boccacciovské povídky Giovanniho Fiorentina s Kupcem benátským například okamžitě ukáže, jak výrazně předloha zaostává za Shakespearem v charakterizaci postav. Vdova z Belmontu, kterou Gianetto miluje, je pouze pohádkovým archetypem čarodějné svůdkyně a podobně ploše Lucie Žáčková a Jan Hájek činohra (cinohra@narodni-divadlo.cz) pro zasmání úpis na libru masa z obchodníkova těla, jak obchodník úpis podepsal a ještě byl za to Židovi vděčný, jak ale dluh včas nesplatil, protože všechny jeho lodě byly na moři, jak přišel k Židovi a prosil o shovění, jak Žid řekl, že se nic nestalo, aby na to obchodník zapomněl a zase se na něho obrátil, až bude někdy v nouzi, jak si ale na druhý den pro obchodníka přišel strážník, zatkl ho a odvedl ho do vězení. V druhé části pak píseň vypráví, jak kupcovi přátelé plakali, jak nabízeli Židovi pět set zlatých místo sta, pak dokonce tisíc, jak ale Žid Gernutus trval na svém úpisu a domáhal se libry masa z obchodníkova těla, jak soudce naléhal na Žida, aby si tedy vyřízl libru masa, ale tak, aby obchodníka nezabil, jak Žid odmítl a chtěl libru masa výhradně z obchodníkova srdce, jak si pak Žid začal krvežíznivě brousit nůž, jak už napřahoval ruku, aby obchodníka zabil, jak ho však soudce v poslední chvíli zarazil a řekl, že když prolije jedinou kapku krve nebo uřízne o gram víc nebo míň než libru masa, bude pověšen pro vraždu, jak se pak Gernutus uvolil obchodníka propustit za deset tisíc zlatých, jak ale soudce trval na svém a Žid nedostal nic a zarmouceně opustil soudní síň. Píseň končí varováním všem dobrým lidem, že takoví darebáci jako Žid Gernutus pořád žijí, a ať se před nimi má každý dobrý křesťan na pozoru. Písnička obsahuje jak obrysy hlavní zápletky Kupce benátského, tak mnoho detailů nápadně shodných se Shakespearovou hrou. Pozoruhodné je, že na rozdíl od všech ostatních pramenů je zde zmínka o tom, že libru masa Žid míní jea schematicky je vykreslen Gianetto, Ansaldo i postava Žida. Shylock v konfrontaci se Židem Giovanniho Fiorentina zazáří jako strhující rembrandtovský portrét vedle laciného barvotisku. vybráno z článku Martina Hilského, který v původní podobě otiskujeme v programové brožuře inscenace č Za bezprostřední prameny Kupce benátského se dnes všeobecně pokládají tři texty: ztracená hra Žid (The Jew), kramářská píseň nazvaná podle židovského protagonisty Gernutus a první příběh čtvrtého dne z knihy Giovanniho Fiorentina Hlupák (Il Pecorone, 1558). Nedochovanou hru Žid zmiňuje Stephen Gosson v knize Škola zlořádů (The School of Abuses, 1579), kde píše, že hra byla předvedena v divadle U býka a pojednávala o chamti- 20 činohra 21 činohra

13 činohra scénické čtení Po premiéře připravujeme in preparation činohra č Václav Kliment Klicpera JAN ZA CHRTA DÁN Režie a výtvarné řešení: Jiří Pokorný Dramaturgie: Martin Urban Pomocná režie: Leona Primová LUBA SKOŘEPOVÁ Jan, panoš Sosnomila Krenčík, číšník Sosnomila Morana, žena čarodějná VEČERY Z CYKLU SCÉNICKÝCH ČTENÍ ÚČINKUJÍ: ALOIS ŠVEHLÍK (ze záznamu) Sosnomil, pán na Chlumci a ve Viklekách Dále uvádíme: 5. listopadu a 2. prosince 2009 LUCIE POLIŠENSKÁ j.h. Kraska, dcera Sosnomila Byd, rytíř Vápenný, nápadník Krasky Mareš, lovec MIROSLAV RAK j. h. Kostlivec Václav K. Luba Skořepová a Lucie Polišenská foto H. Smejkalová Uctivá poklona, pane Václave Klimente Klicpero! Je tomu šedesát let, co jsem se ocitla v útrobách Vaší hry na scéně Studia Národního divadla. Byla jsem Kraskou tamtéž. Nyní jsem dospěla do Morany, své vytoužené role a uzdu Krasky třímá o šedesát let mladší Lucie Polišenská. Je jí dnes tolik, kolik bylo tehdy mně. Vaše rozverná hra, zdá se, má se stále čile k světu, Vy, veršotepče z Kutákova Plamenného, básníku hájů luzných, splétači příběhů oukladných, křivolakých. Kéž břitkost krasořečnění Vašeho zlechtá břicha zvonů, kymácejících se cestou k Vaší oslavě, stopadesátiletý kostlivče! Vaše Luba Skořepová Lucie Polišenská a Luba Skořepová Bouda české historie PÍŠU Z PEKLA Výpovědi a verše vězňů totality Režie: Michal Dočekal Dramaturgie: Iva Klestilová ÚČINKUJÍ: Vlasta Chramostová, Vladimír Javorský a Jan Hartl Premiéra: 17. listopadu 2009 v Divadle Kolowrat Dále uvedeme pouze: 12. prosince a 31. ledna 2010 v Divadle Kolowrat Scénický dokument složený z autentických výpovědí uměleckých osobností, ale i obyčejných občanů, kteří byli perzekuováni totalitním režimem. V hlavní roli: léta padesátá, šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá. Slova verše a vězeň nejdou na první pohled moc dohromady, nicméně naše historie zná nemálo básníků, jejichž životy byly poznamenány kriminálem. Jan Zahradníček a Ivan Martin Jirous, zvaný Magor, vynikající čeští básníci, byli, i když každý v jiné době vězněni a jejich básně jsou prodchnuty hrůznou atmosférou kriminálu a děsivými praktikami režimu, ve kterých každý z nich žil a tvořil. Diváci budou mít šanci vyslechnout jejich verše a korespondenci z vězení obou básníků. Součástí večera budou také autentické výpovědi dalších vězňů totality. Inscenace je součástí projektu UZAVŘENO Jiřího Sozanského u příležitosti 20. výročí konce komunistického režimu. Dalšími díly projektu jsou výstavy v Obecním domě a v Muzeu Policie ČR. Cyklus scénických čtení BOUDA ČESKÉ HISTORIE se v sezoně 2009/2010 věnuje zlomovým okamžikům českých dějin. Projekt Píšu z pekla s podtitulem Výpovědi a verše vězňů totality je založen na korespondenci a poezii vězňů. Projekt nazvaný Národní čítanka aneb Konkreténi zmapuje, v režii Ivana Rajmonta, osud vynikajícího scenáristy a režiséra Pavla Juráčka, signatáře Charty 77, jehož talent i osobní život poznamenala komunistická mašinerie. Scénické čtení bude vycházet z knihy Deníky, kterou vydal Národní filmový archiv v roce 2003, zahrnuje deníky Pavla Juráčka z let Na tato dvě scénická čtení v červnu 2010 navazuje inscenace Zpověď prezidenta Emila Háchy (Historický monolog) v režii J. A. Pitínského. Mediální partner projektu Ať netluče nás zákony, kdo nedbá na právo. Překlad: Daria Ullrichová Překlad songů: Jan Tošovský Režie: Ivan Rajmont Scéna: Martin Černý Kostýmy: Michaela Hořejší Dramaturgie: Martin Urban Hudba: Kurt Weill Hudební nastudování: Petr Kofroň HRAJÍ: Macheath Vojtěch Dyk J. J. Peachum Jan Novotný C. Peachumová Eva Salzmannová Polly Antonie Talacková Brown Alexej Pyško Lucy Eva Vrbková j. h. Jenny Sabina Králová Pastor Kimball Karel Pospíšil Smith Milan Stehlík Mathias Jan Bidlas Ede Boris Hybner j. h. Děvky Anna Schmidtmajerová j. h. Alena Bazalová j. h. Anita Krausová j. h. Macheathova banda: David Steigerwald j. h., Jiří N. Jelínek j. h., Vlastimil Přáda a Michal Dudek a další Premiéra: 10. prosince 2009 v Národním divadle Macheathova banda Bertolt Brecht Kurt Weill ŽEBRÁCKÁ OPERA (Též Třígrošová, Braková, zkrátka Šuntská opera) Vojtěch Dyk a Antonie Talacková Foto ze zkoušky H. Smejkalová Jan Novotný Die Dreigroschenoper, jak zní originální název hry, patřila v dějinách divadla k těm hrám, jejichž světové premiéry měly zcela extrémní průběh. Když se v Berlíně v půli léta 1928 za mimořádných veder pilně zkoušelo, vypukla řetězová reakce různých katastrof. Slavná herečka Carol Neherová, ideální představitelka Polly v poslední chvíli roli vzdala v Davosu jí umíral manžel. Následovalo divoké hledání náhrady. Jen se našla, rozhořčen (textem a pojetím) praštil s rolí představitel Peachuma. Náhrada, Erich Ponto, se našla poměrně rychle. Operetní idol Harald Paulsen jako Mackie a oblíbená kabaretiérka Rosa Valettiová hrající Peachumovou, se v jednom kuse rozčilovali nad touto neslýchanou hrou. Valettiová dostávala při zkouškách hysterické záchvaty a tvrdila, že takové prasárny zpívat nebude. Poslední den se rozkřikl Valettiové výrok, že se kus neudrží ani týden na repertoáru, načež prý podepsala jinou smlouvu v jiném divadle. Helena Weiglová, později Brechtova manželka, přišla v poslední fázi zkoušení s tím, že bude hrát postavu majitelky bordelu zcela jinak jakoby s amputovanýma nohama. Načež dostala Weiglová zánět slepého střeva a z obsazení vypadla. Brecht roli vyškrtl. Ješitný operetní Mackie, Harald Paulsen, trval na tom, že jeho entré jako Messera musí být ohlášeno zvláštním hudebním číslem, vznosným číslem, během kterého bude mít možnost uplatnit svou oblíbenou azurovou kravatu. Brecht ho nevrle vyslechl, neřekl slovo. Druhý den přinesl Jarmareční píseň o Meckie Messerovi. Kurt Weill k ní napsal přes noc hudbu, sehnal flašinet a slavný hit byl na světě. Po té se Brecht s Weillem pohádali o závěrečný chorál. Když se dohodli, rozkřiklo se, že producent představení už našel a začíná zkoušet nějaký náhradní titul za Die Dreigroschenoper, protože je přesvědčen, že hra propadne. V této povzbudivé atmosféře začala 30. srpna dopoledne generálka, která se protáhla do páté hodiny ranní dne následujícího, dne premiéry. V tento den již divadelní auguři roznesli po Berlíně, že Brecht s Weillem dali dohromady kus, který je zmatený, ani opera, ani opereta, ani kabaret, ani drama, nýbrž ode všeho něco, a to vše ještě s podivnou jazzovou hudbou. Doporučovali hru okamžitě stáhnout. Leč nestalo se, a jak vzpomíná tehdejší ředitel divadla Aufrich: Opona šla nahoru, na jevišti stála část souboru okolo flašinetu a herec Gerron začal točit klikou a zpívat Žralok zuby. Jenže flašinet nevydal ni hlásku. Někdo ho zapomněl zapojit. Teprve ve druhé sloce to vyřešil orchestr, který se přidal. Vynořil se temný stín Mackieho Messera, zasvítila jeho jasně modrá kravata, hůlku pod pažím, klobouk na stranu. Lehkým krokem pantera přeplul scénu, provázen žádostivými pohledy děvek. Obecenstvo bylo zaražené, po písni se netleskalo. Když ve druhém obraze Ponto jako Peachum vysvětlil publiku sugestivním způsobem své obchody, bylo odmítnutí celého obrazu zřejmé. Ani později žádné komické místo nezabralo, diváci jakoby zmrzli. Teprve po zazpívání Dělového songu diváci roztáli a postupně se dostávali do varu. Tleskáním, dupáním, voláním se dožadovali opakování písní. Nenechali herce hrát, dokud neopakovali song. Herci, kteří měli opakování zakázáno, se bezradně dívali do ředitelské lóže. Dal jsem jim pokyn, že mohou. Od této chvíle bylo každé slovo, každá věta, každá nota úspěchem. To bylo Ze hry se okamžitě stal trhák, popěvky se rozšířily, každý si je pohvizdoval. Herci se proslavili a stali se miláčky metropole, odborníci mluvili o brechtovském a weillovském stylu a tvrdili, že nikdy nepochybovali o tom, že hra bude senzací. Die Dreigroschenoper se vyadala na pouť světem a stala se jednou z nejreprízovanějších a nejúspěšnějších her v historii divadla. V Národním divadle bude uvedena poprvé a věříme, že v novém překladu Darii Ullrichové a Jana Tošovského zazní její originální, provokativní, skřípavý a temperamentní duch s plnou silou a osloví diváky svou aktuální úvahou o podivném světě, v němž se mísí tvrdá realita převracených a vyprázdněných hodnot s vychutnávaným kýčem jeho divadelního podání. Brechtova Žebrácká opera je stále z toho nejlepšího, co může divadelní umění divákům nabídnout. Martin Urban 22 činohra 23 činohra

14 činohra Má cenu ještě něco očekávat? A pokud ano, čekáme vůbec na správném místě? Překlad: Patrik Ouředník Režie: Michal Dočekal Dramaturgie: Lenka Kolihová Výprava: David Marek HRAJÍ: Estragon David Matásek Vladimír David Prachař Pozzo Ondřej Pavelka Lucky Jan Kačer Premiéra: 16. ledna 2010 na Nové scéně Národního divadla Vždycky je na co čekat. Anebo ne? Cokoliv se dá říci o Beckettově hře je příliš banální. Situace novověkých looserů, kteří se ztratili kdesi na cestě, ačkoliv se na ní evidentně stále nacházejí, je metaforou natolik srozumitelnou, že se vzpírá verbálnímu uchopení. Divadlo, které Beckett psal, je absolutní a právě proto se Čekání na Godota stalo ikonou moderního dramatu. Martin Esslin v knize Absurdní drama popisuje představení, které se odehrálo v listopadu 1957 pro čtyři sta trestanců ze San Quentinu. Svalnatí siláci si připalovali cigarety a někteří ostentativně prohlašovali, že se vypaří, jen co se zhasne. Zůstali všichni až do konce. V reportáži z představení se objevily reakce vězňů, svědčící o tom, jak naprosto tito neobvyklí diváci hru pochopili. Vězeňský učitel to komentoval slovy: Vědí, co zna- Režisér Michal Dočekal, Ondřej Pavelka, David Matásek, Jan Kačer a zezadu David Prachař Foto ze zkoušky: H. Smejkalová Samuel Beckett ČEKÁNÍ NA GODOTA mená čekání... a věděli také, že kdyby Godot nakonec přišel, přinesl by jen zklamání. Ve vězeňském deníku se objevila například tato věta: Na Godota čekáme stále a budeme čekat dál. Když je scéna přiliš ponurá a děj se příliš pomalu vleče, můžeme spílat a přísahat, že odejdeme navždy, ale vždyť není místa, kam bychom odešli. Beckettova hra obsahuje množství filosofických, náboženských, literárních a dalších odkazů. Je však otázka, jaký užitek takové interpretace přinášejí., říká Zdeněk Hořínek v knize Cesty moderního dramatu a pokračuje: Můžeme jistě vykládat Becketta karteziánsky a objevovat v jeho postavách svár tělesné a duševní stránky, tělo uvězněné v zemi a toužící duši apod., můžeme vidět ve Vladimírovi lidské duchovno a v Estragonovi tělesno, ale co víc tím dosáhneme než povrchní alegorizaci, nedovolené zjednodušení konkrétních obrazů, jejich zeschematizování. To racionální jádro, které nám zůstane, bude příliš banální, než abychom je snadno nevyčetli přímo z Beckettových textů bez pomoci filozofického prizmatu. Beckett začal svou hru psát v říjnu 1948, po skončení války, která lidstvu vzala iluze a mnohým také naději a víru. Čekání na Godota je svébytnou reakcí na tuto dobu, najdeme v ní ozvuky Beckettových válečných zážitků, kdy jako účastník protifašistického odboje společně se svou ženou prchal z Paříže před gestapem, či inspiraci příběhem svého přítele, který přežil koncentrační tábor. Mnozí říkali, že svět skončil připravujeme in preparation Hrajeme na Nové scéně v Osvětimi a ptali se proč. Beckett nedává odpověď, jen ukazuje konkrétní beznadějnou situaci, v které je možné žít a přežít. Beckett byl především básník a jeho obrazy jsou neúprosně konkrétní. Vladimír a Estragon čekají na Godota, který nepřichází, Pozzo a Lucky putují odnikud nikam svázáni pevnějším poutem, než je jen provaz, jímž Pozzo Luckyho ovládá. Stejně jako Pozzo a Lucky také my všichni navazujeme vztahy, v nichž jsme jednu chvíli ovládanými a v druhou ovládajícími. Stejně jako Vladimír a Estragon také my neustále na něco čekáme, krátíme si chvíli bezobsažnými řečmi, hrajeme hry a přitom pochybujeme, zda má toto čekání smysl. Pořád ale existuje padesátiprocentní naděje, že se něco stane, že se něčeho dočkáme. A pro tuto naději pokračujeme v tomto zdánlivě beznadějném čekání. Lenka Kolihová Havlíková Nethovor se šéfem činohry Michalem Dočekalem U příležitosti vstupu činohry na Novou scénu a připravované premiéry Beckettovy hry Čekání na Godota, připravujeme Nethovor s režisérem Michalem Dočekalem na internetovém serveru našeho mediálního partnera Scény.cz. Nethovor se uskuteční online ve středu v hodin. Otázky můžete posílat již dnes. zprávy z činohry Zemřela scénografka Klára Čulíková Langová Ve věku 42 let zemřela po dlouhé těžké nemoci na konci září scénografka Klára Čulíková Langová. V Divadle Kolowrat uvádíme v její scénografii inscenaci Pláč. Byla krásná až to k víře není! Útlá, průhledná, držela se života, který dětsky milovala, jako Nina Zarečná. Na hrbolaté louce ve Ferdinandově údolí v černých, vlajících šatech a módních šněrovacích botkách, pokřikovala na kulhající fotbalisty: přihrej. A pádila k brance vyznačené hromádkou kostýmů, které navrhla k slavnostní premiéře Čechova Racka. Něžně kreslené návrhy scén na průsvitných papírcích prosazovala urputně a soustředěně, jako děvčátko. Ale pak s důsledností tvůrce, pevně a nekompromisně budovala jevištní skutečnost. Křehká a zranitelná, ale silná jako stepní tráva. Tak zanikl věčný svár: zmizel člověk, orel, a koroptve, zahynul parohatý jelen a lev, pavouk v síti a ryby z tekoucích vod, hvězdice na dně mořském, i to, co lidské oko nemůže spatřit, všechny životy, všechny životy, všechny životy dovršily svou bědnou pouť a uhasly. Na louce už se neprobouzejí s křikem jeřábi, ani májoví chrousti nešustí křídly v lipovém háji. Přepadla ji zlá nemoc. Jak je Vám? Jak se máte? No, teď to za moc nestojí. Jak se to zlepší, hned se ozvu. Mám Vás ráda Na zkoušky Pláče v Kolowratském paláci chodila bledá, někdy s očima plnýma bolesti a slz, ale usměvavá a laskavá. Neutíkáme, že ne? Že neutíkáme? Jenom odcházíme. Normálně odcházíme. Že jsme se nerozloučily. Prostě chceme odejít. Nechaly jsme tam spoustu věcí. Nechaly jsme tam všechno. Aby jim to nevadilo. Asi jim to bude vadit Nebude nám něco scházet? Bude nám toho hodně scházet Že to bolí jsme si řekli. Že to moc bolí. Ale tak doopravdy, patří nám něco? Nepatří. Ale ruce máme prostě prázdný. Měly jsme vždycky máme. To jsme si řekli. Že jsme neměly nic, ale že nejdeme proti. Bolí to, ale bereme to. Bereme. Ale bolí to. Ale řeka teče. Modlíš se? Modlím. A ty?... Odcházíme. Jestliže je nebe příbytkem odešlých je možné, že právě na podzim jsou nám nejbližší, když mraky jsou na dosah. Stačí počkat až si pro nás přijdou v tichosti a hluboké intimitě. Stačí zavřít oči, čekat na závan větru, na lehký dotyk, na melodii zárodečných slov. Slov ještě neznámých, ale plných významů. Cosi mezi hudbou a světlem. Čisté vědomí bez matoucího označení a omezení písmeny. Nepřekročit mezírku mezi bděním a snem. Být tichý jako list zbavený zeleně. Amen. Klárinko. Jan Kačer Kateřina Burianová oceněna za roli Violet Westonové Cenu Sazky a Divadelních novin za uplynulou divadelní sezonu získala v kategorii Herecký výkon bez ohledu na žánr Kateřina Burianová za roli Violet Westonové v inscenaci Srpen v zemi indiánů. Ocenění si velmi vážím. To podstatné pro mě však je hlavně to, že jsem při zkoušení inscenace zažila tři měsíce nádherné herecké práce s režisérem Michalem Dočekalem, který vytvořil úžasnou atmosféru, řekla Kateřina Burianová při předávání Cen v Divadle Pod Palmovkou. Inscenaci Srpen v zemi indiánů můžete ve Stavovském divadle navštívit v sobotu 21. listopadu. Dále pak 29. listopadu nebo 26. prosince Kateřina Burianová Nedožité devadesátiny profesora Radovana Lukavského První listopadovou neděli si připomeneme devadesáté výročí narození pana Radovana Lukavského. Poslední ze šlechticů divadelního jeviště nás opustil loni v březnu. Velký český herec vládl širokým spektrem hereckých prostředků. Od věcného, intelektuálního civilismu až po prožitý romantický patos. Do činohry Národního divadla byl angažován v roce 1957 už jako vyzrálý zkušený herec. Ztvárnil zde desítky významných postav. Jeho hereckého umění využíval i rozhlas, film a televize. V oblasti uměleckého přednesu je jeho jméno nesmazatelně spojeno s činností Violy, Lyry pragensis, ale například i s Kühnovým dětským sborem, Českou filharmonií či operou Národního divadla. Nepřehlédnutelná byla jeho činnost pedagogická. V roce 1995 mu byl udělen titul Profesor herectví. Za celoživotní mistrovství v oboru divadla byl prof. Radovan Lukavský v roce 1996 poctěn Cenou Thálie. V r mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy (za vynikající umělecké výsledky) a mu bylo udělena čestná vědecká hodnost Doctor Honoris Causa AMU. V nejbližší době připravujeme instalaci busty pana profesora v historické budově Národního divadla. činohra zprávy (cinohra@narodni-divadlo.cz) Foto H. Smejkalová Radovan Lukavský jako Krištof s Borisem Rösnerem v Roku na vsi Foto H. Smejkalová KLUB PŘÁTEL ČINOHRY Vážení a milí členové Klubu přátel činohry! Pro podzimní měsíce jsme pro Vás připravili výjimečnou 30% slevu na následující tituly: Božena Němcová BABIČKA Zpracování nejslavnějšího českého románu s Vlastou Chramostovou v titulní roli. Dále uvidíte: Janu Preissovou, Sašu Rašilova, Sabinu Královou a další. Pro členy KPČ uvedeme v úterý v 19 hodin v Národním divadle. Babička Foto V. Kronbauer Hans Christian Andersen SNĚHOVÁ KRÁLOVNA Pohádková inscenace pro celou rodinu. V roli Káje Vojtěch Dyk. Dále vystoupí: Iva Janžurová, Vladimír Javorský, Pavla Beretová a další. Pro členy KPČ uvedeme v neděli v 18 hodin ve Stavovském divadle. Sněhová královna Foto H. Smejkalová William Nicholson NA ÚSTUPU Hvězdný duel Ivy Janžurové a Františka Němce. Pro členy KPČ uvedeme v pátek 6. a v sobotu vždy v 19 hodin v Divadle Kolowrat. Na ústupu Foto H. Smejkalová Počet vstupenek je omezen! Na jednu legitimaci si můžete se slevou zakoupit dvě vstupenky. Na závěr dovolte malou prosbu. Vzhledem k dopadům obecné finanční krize, musí Národní divadlo přistoupit k zásadní redukci poštovného. Žádáme vás o dodání Vaší ové adresy pro zlevnění naší vzájemné komunikace. Adresy, prosím, zasílejte s číslem Vaší klubové legitimace na j.tycova@narodni-divadlo.cz. Děkujeme za pochopení. Kontaktní osoba: Jana Tycová Obchodní oddělení, Ostrovní 1, Praha 1 tel: , fax: mail: j.tycova@narodni-divadlo.cz č 24 činohra 25 činohra

15 Pořiďte svým blízkým nejlepší dárek Skupiny obsahují představení opery, činohry a baletu Národního divadla a Laterny magiky v termínech od února do června 2010 Předplatné je v prodeji od 2. listopadu do 23. prosince 2009 v pokladně Národního divadla (provozní budova ND, Ostrovní 1, Praha 1) a ve dnech 12. až 23. prosince 2009 v obchodním centru Arkády Pankrác. Předplatitelské skupiny: I - Národní divadlo seniorům Skupina především s klasickými tituly je určena zejména seniorům, kteří mohou získat abonmá za výhodnou 50% cenu Radúz a Mahulena ND Č Naši furianti ND Č Libuše ND O Oněgin ND B Ceny seniorské: A 805 Kč, B 595 Kč, C 245 Kč Ceny běžné: A Kč, B 850 Kč, C 350 Kč Podmínky zakoupení: skupina I je dostupná komukoliv, speciálně však seniorům ji nabízíme za výhodnou 50% cenu. Při zakoupení je třeba prokázat platným dokladem, ze kterého je patrno, že abonmá kupujete pro osobu starší 60 let. Seniorskou slevu lze uplatnit na 2 abonentky. Počet zakoupených abonentek v běžné ceně není omezen. II Národní divadlo studentům Skupina, která studentům poskytuje 50% slevu, obsahuje inscenace činohry Nepřítel lidu s Davidem Prachařem v hlavní roli, opery Hoffmannovy povídky v režii Ondřeje Havelky, netradiční seznámení s tancem v Baletománii a inscenaci Laterny magiky Casanova Nepřítel lidu StD Č Casanova NS LM Hoffmannovy povídky ND O Baletománie StD B Ceny studentské: A Kč, B 735 Kč, C 315 Kč Ceny běžné: A Kč, B Kč, C 450 Kč Podmínky zakoupení: skupina II. je dostupná komukoliv, speciálně však studentům ji nabízíme za výhodnou 50% cenu. Při zakoupení je třeba prokázat platným studijním průkazem nebo kartami ISIC, ITIC, že abonmá kupujete pro studenta. Studentskou slevu lze uplatnit na 2 abonentky. Počet zakoupených abonentek v běžné ceně není omezen Čert a Káča ND Sněhová královna StD Děvčátko se sirkami StD Kouzelný cirkus NS Ceny: A 840 Kč, B 630 Kč, C 350 Kč O Č B LM Romeo a Julie ND Prodaná nevěsta ND Figarova svatba StD Lucerna ND Ceny: A Kč, B Kč, C 670 Kč Abonenti této skupiny obdrží jako bonus slevový poukaz do sítě restaurací Coloseum. III - All exclusive Jsou Vaše oblíbené tituly stále vyprodané? Nemáte čas chodit s předstihem do pokladny? Zajistěte si místa na nejprodávanější představení Národního divadla, kterými jsou Sluha dvou pánů s Miroslavem Donutilem v titulní roli, romantická opera Aida, Richard III. s Richardem Krajčem v hlavní roli a klasický balet Labutí jezero! Aida ND O Sluha dvou pánů ND Č Richard III StD Č Labutí jezero ND B Ceny: A Kč, B Kč, C Kč Mikve StD Č Così fan tutte StD O Srpen v zemi indiánů StD Č Othello ND B Ceny: A Kč, B Kč, C 600 Kč Ke každé abonentce získáte poukázku na služby Salonu Lafayette (Palác Metro, Národní 25, Praha 1), kde Vás tým profesionálních kadeřníků a vizážistů připraví např. na návštěvu Národního divadla. B O O Č Abonenti této skupiny obdrží jako bonus slevový poukaz do sítě restaurací Coloseum. VII Netradiční klasika Ctitelům nekonvenčního inscenačního pojetí nabízíme netradičně zpracovaná klasická témata v moderním baletu Causa Carmen, v Janáčkově opeře Věc Makropulos, v Mozartově opeře Idomeneo a v Shakespearově hře Kupec benátský s Jiřím Štěpničkou v roli Shylocka. VIII Pro milovníky činohry Výhradně činoherní skupina obsahuje inscenace Don Juan s Miroslavem Donutilem, Jiráskovu Lucernu, Srpen v zemi indiánů mj. s Kateřinou Burianovou a Janem Kačerem, Ibsenova Nepřítele lidu s Davidem Prachařem a Dogville dramatika Larse von Triera Causa Carmen ND B Věc Makropulos ND O Kupec benátský StD Č Idomeneo StD O Ceny: A Kč, B Kč, C 700 Kč IX Pro milovníky opery Ryze operní skupina zahrnuje Mozartovu komickou operu Figarova svatba, Smetanovu Prodanou nevěstu a Velikonoční koncert s Musicou Floreou Figarova svatba StD O Velikonoční koncert StD K Prodaná nevěsta ND O Ceny: A Kč, B Kč, C 500 Kč IV - O ženách a pro ženy Pro přítelkyně, manželky, dcery, milenky, babičky, avšak pány nevyjímaje, je určena skupina, která obsahuje tituly s ženským tématem činohry Mikve a Srpen v zemi indiánů, Mozartovu komickou operu Così fan tutte a balet Othello. VI Rodinné divadlo 2 - večerní Představení vhodná pro celou rodinu najdete ve skupině, která zahrnuje romantický balet Romeo a Julie, Smetanovu operu Prodaná nevěsta, Mozartovu komickou operu Figarova svatba a Jiráskovu hru Lucerna. XI Velké hvězdy na malém jevišti Pro ctitele komorního prostoru Divadla Kolowrat je připravena skupina inscenací, ve které září plejáda činoherních hvězd Národního divadla. Pláč mj. s Janou Bouškovou a Taťjanou Medveckou, Listy důvěrné (Leoše Janáčka) mj. s Jiřím Štěpničkou, Den naděje mj. s Kateřinou Burianovou a Ondřejem Pavelkou, Na ústupu mj. s Ivou Janžurovou a Františkem Němcem. X Pro milovníky baletu V taneční předplatitelské skupině jsou tituly baletu ND Romeo a Julie, Brel Vysockij Kryl / Sólo pro tři, Oněgin a Baletománie Ceny: Brel Vysockij Kryl / Sólo pro tři Romeo a Julie Oněgin Baletománie A Kč, B Kč, C 800 Kč ND ND ND StD Don Juan StD Č Lucerna ND Č Srpen v zemi indiánů StD Č Nepřítel lidu StD Č Dogville StD Č Ceny: A Kč, B Kč, C 500 Kč B B B B Cena: Listy důvěrné Den naděje Na ústupu Pláč 600 Kč KW KW KW KW Č Č Č Č Informace k Vánočnímu předplatnému získáte také na webových stránkách em na adrese predplatne@narodni-divadlo.cz nebo telefonicky na čísle Vysvětlivky: ND Národní divadlo, StD Stavovské divadlo, KW Divadlo Kolowrat, NS Nová scéna O opera, Č činohra, B balet, K koncert, LM Laterna magika Kresba D. F. Vánoční předplatné Vánoční dárek V Rodinné divadlo 1 - odpolední Skupina výhradně odpoledních představení pro rodiny s dětmi nabízí ty nejkrásnější dětské tituly: operu Čert a Káča podle pohádky B. Němcové, činoherní pohádku H. Ch. Andersena Sněhová královna, balet Děvčátko se sirkami podle pohádky H. Ch. Andersena a pohádkové představení Kouzelný cirkus v Laterně magice.

16 společenský kaleidoskop society kaleidoscope Den české státnosti 28. září září se sešli v Národním divadle představitelé české kultury a státnosti, aby společeně oslavili tento mimořádný den. Na programu byla jak jinak Smetanova Prodaná nevěsta. 1) Den české státnosti v Národním divadle zahájil předseda Vlády ČR Jan Fischer a ředitel Národního divadla Ondřej Černý 2) Předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg 3) Jan Fischer, vedoucí odboru vnějších vztahů ND Zdeněk Prokeš a Ondřej Černý 4) Ministr kultury ČR Václav Riedlbauch 5) Setkání premiéra a vládních představitelů v prezidenstském salonku 6) Prapravnuk Bedřicha Smetany Petr Heydušek a Olga Mojžíšová, vedoucí Muzea Bedřicha Smetany 7 10) Národní divadlo připravilo ve spolupráci s Národním muzeem, Muzeem Bedřicha Smetany výstavu v hlavním foyeru Národního divadla, a nabídlo tak návštěvníkům mimořádnou příležitost zhlédnout originální rukopisy a další cenné dokumenty a předměty vážící se ke Smetanově opeře. Výstava představila v notových autografech genezi Prodané nevěsty od její tužkové skici, přes partituru definitivního znění. Vystavené dokumenty doplnily a oživily i některé předměty dokumentující popularitu a oblibu této Smetanovy opery. Jmenování prvního sólisty baletu Michala Štípy Na začátku sezony přivítal šéf baletu Petr Zuska nové členy baletu ND, jmenoval nové sólisty a především spolu s ředitelem Národního divadla Ondřejem Černým slavnostně předal jmenování do pozice prvního sólisty Michalu Štípovi. Blahopřejeme! 11) Nový první sólista Michal Štípa, Petr Zuska a Ondřej Černý Beseda členů Klubu přátel činohry Před reprízou inscenace hry Tracyho Lettse SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ na konci září proběhla beseda Klubu přátel činohry. Dramaturg Martin Urban v hledišti Stavovského divadla seznámil členy s novým dramaturgickým plánem činohry. Herec Jan Kačer zavzpomínal na loňské zkoušení Lettsovy hry. 12) Jan Kačer a Martin Urban, moderuje Tomáš Staněk připravila D. Flídrová, foto H. Smejkalová Vážení přátelé, je naším potěšením informovat Vás, že již v prosinci 2009 bude otevřen Mecenášský klub, který bude (na rozdíl od předešlého klubu Triga) plně pod správou Národního divadla a dostupný široké veřejnosti. Mecenášský klub lidem umožní vyjádřit své sympatie k umělecké tvorbě ND například skrze finanční podporu konkrétního uměleckého projektu či skrze zájem o opravy budov Národního divadla národních kulturních památek. Národní divadlo Mecenášským klubem deklaruje svoji otevřenost vůči široké veřejnosti. Jedná se o oboustrannou komunikaci mezi divadlem a milovníky kultury, které spojuje touha pomáhat, láska ke kultuře a úcta k historii. Jako dík za podporu Národního divadla nabídne Mecenášský klub ND svým členům řadu atraktivních benefitů, skutečnou účast na společenském životě první scény a navázání na tradici, jejíž společenská a kulturní hodnota je založením Mecenášského klubu ND opět oživena. Členové Mecenášského klubu ND se stanou přímými podporovateli uměleckým projektů, proto jsme velmi potěšeni úzkou spoluprací s umělci Národního divadla, z nichž někteří převzali záštitu nad novým klubem. V dnešním čísle Vám představujeme jednu z nich Terezu Podařilovou, první sólistku baletu Národního divadla. Tereza Podařilová, jedna z umělkyň ND, které převzaly záštitu nad Mecenášským klubem foto Pavel Hejný Nejsilnější zážitky jsou beze slov. Vstupte s námi do světa tance! Rádi bychom Vás zde také seznámili se skupinami mecenášství a jim odpovídajícími benefity. Mnoho zajímavých výhod naleznete již v základním balíčku benefitů. Základní balíček je připraven pro Přátele a je možné jej získat již za roční příspěvek Kč. Přítel Národního divadla v něm nalezne certifikát dárce ND, Kartu věrného diváka na danou sezonu (možnost slevy na představení až 50 %), bezplatnou návštěvu všech veřejných generálních zkoušek, newsletter Mecenášský klub Paní hraběnka Mathilda Nostitzová s nevidomou dívkou při otevření haptické stezky Národního divadla v roce 2008 ND v ové formě, možnost účasti na programech klubů přátel uměleckých souborů, jmenovité poděkování v Almanachu Národního divadla a každoročně v lednovém časopise ND. Člen následující skupiny Patron Národního divadla obdrží za roční příspěvek Kč základní balíček benefitů a navíc právo na přednostní rezervaci vstupenek (o týden dříve), každý měsíc do schránky časopis ND, možnost exkurze do zákulisí (na vyžádání s třítýdenním předstihem), vánoční dárkový balíček s poděkováním ředitele ND, dárek při vstupu do Mecenášského klubu ND, program k navštívené inscenaci zdarma na základě předložení karty Mecenášského klubu ND, procentní slevu na lístek ve výši věku mecenáše v den jeho narozenin, zdarma změnu termínu na daný titul. Široké benefity čekají také na Mecenáše, který za roční příspěvek Kč získá základní balíček, benefity připadající Patronovi a dále dvě vstupenky na jednu premiéru ND dle výběru ND s pozvánkou pro dvě osoby na následnou číši vína v salonku, dvě vstupenky na slavnostní koncert k oslavě Mozartových narozenin ve Stavovském divadle s pozváním na následný raut, pozvánku na slavnostní zakončení sezony pořádané ředitelem ND, zdarma sklenku sektu o přestávce navštíveného představení na základě předložení karty Mecenášského klubu ND, pozvánku na tiskovou konferenci k zahájení nové divadelní sezony, jmenovité poděkování v prostorách historické budovy ND a ve všech programech k inscenacím. Mecenáška dr. Dadja Altenburg-Kohl předává šek řediteli ND Ondřeji Černému na restaurování Hynaisovy opony foto: H. Smejkalová Mecenášský klub M Prezidentka klubu Triga Ing. Arch. Iva Drebitko předává šek řediteli ND Ondřeji Černému na inscenaci Dobře placené procházky Pro člena nejvyšší skupiny Zlatého mecenáše, který přispěje ročně alespoň částkou Kč, připravil Mecenášský klub ND všechny uvedené benefity a navíc dvě vstupenky na všechny premiéry ND s pozvánkou pro dvě osoby na následnou číši vína v salonku, dvě vstupenky na slavnostní koncert k oslavě Mozartových narozenin ve Stavovském divadle a slavnostní zahajovací koncert sezony v Národním divadle součástí obou pozvánek je pozvání na následný raut, dvě vstupenky na představení zahraničních hostujících souborů dle nabídky ND, pozvánku na slavnostní večeři Zlatých mecenášů pořádanou ředitelem ND, na vyžádání prohlídku ateliérů a dílen ND, parkování zdarma v garáži ND v době navštíveného představení. PODROBNĚJŠÍ INFORMACE V PŘÍŠTÍCH ČÍSLECH ČASOPISU ND A NA Kontakt: Karolína Peštová k.pestova@narodni-divadlo.cz tel: Na závěr nám dovolte krátké poděkování: Rád bych poděkoval prezidentce a zakladatelce klubu Triga, Ing. Arch. Ivě Drebitko za nezištnou a vytrvalou snahu podporovat uměleckou tvorbu Národního divadla. Zároveň také děkuji členům klubu Triga za jejich dosavadní přízeň a věřím, že ji Národnímu divadlu i nadále zachovají, říká ředitel Národního divadla Ondřej Černý. 28 společenský kaleidoskop 29

17 divadelní kronika Antonie Denygrová v titulní roli Káti Kabanové, 1986 foto J. Svoboda BLAHOPŘEJEME 27. listopadu oslaví 75. narozeniny sopranistka Antonie Denygrová. Absolvovala AMU u profesorky L. Červinkové, první angažmá nastoupila v r v brněnské opeře. V letech odešla do německého Dessau, kde slavila úspěchy jako Agáta v Čarostřelci, Alžběta ve Verdiho Donu Carlosovi i ve Wagnerově Tannhäuserovi. Kromě řady dalších operních postav nelze zapomenout ani na její v němčině nastudovanou Rusalku, s níž pak hostovala též ve Státní opeře v Berlíně. Z Dessau přešla do Národního divadla v Praze v září 1973, když již předtím zde více než rok hostovala. (Amelie v Maškarním plesu, Amelie Grimaldi v Simonu Boccanegrovi ad.). Plně znějící soprán tmavšího témbru uplatnila především jako Elsa z Wagnerova Lohengrina a jako Freia v další Wagnerově opeře Zlato Rýna. Dále vynikla v roli Janáčkovy Káti Kabanové, Čajkovského Lízy v Pikové dámě, Královny v Novákově Karlštejnu, Sophii v Cikkerově Hře o lásce a smrti, Dvořákovy Kněžny v Rusalce i v Čertovi a Káče, Senty ve Wagnerově Bludném Holanďanovi nebo i jako Smetanova Vendulka, Krasava a Ludmila. V roce 1995 hostovala v roli Kabanichy v opeře Nancy, o rok později se představila v téže Janáčkově postavě na festivalu ve Wellingtonu na Novém Zélandu. now available in Brussels LEADERS MAGAZINE PHOTO COVERAGES FROM TOP EVENTS CONCERTS SEMINARS CONFERENCES GALA EVENINGS Kateřina Podhorská foto archiv 28. listopadu si připomeneme 120. výročí úmrtí pěvkyně Kateřiny Podhorské ( ), roz. Kometové. Byla dcerou pražského měšťana a knihaře, v dětství však osiřela a vyrůstala u chudých pěstounů. Ujala se jí teta Tekla Batková, komorní pěvkyně Kateřiny Vilemíny vévodkyně Zaháňské, a začala ji učit zpěvu. Podhorská již jako devítiletá vystupovala koncertně s F. Polawským. Ve dvanácti letech debutovala pod jménem Batková ve Stavovském divadle. Když ji na koncertě v Praze v roce 1820 slyšel ředitel lipského Gewandhausu Rochlitz, pozval ji k hostování do Lipska. Po úspěšném koncertu vystoupila i v lipském divadle, z nabídnutého angažmá však sešlo, protože musela s tetou odjet na zaháňský dvůr. Po návratu do Prahy ji ředitel Holbein angažoval roku 1822 do operního sboru Stavovského divadla s možností zpívat i menší sólové úlohy. Po velkém úspěchu v roli Sophie z Päerovy opery Sargines byla roku 1823 angažována jako sólistka opery Stavovského divadla. Přes četné nabídky ze zahraničí setrvala ve Stavovském divadle až do , kdy na vlastní žádost odešla do výslužby. Její hlas, který obsáhl plné tři oktávy, měl neobvyklou zvučnost a sílu a technicky jej ovládala tak, že kritika nejednou hovořila o hlasové virtuozitě. Úroveň české opery se od poloviny 20. let pozvedla hlavně její zásluhou. Česky provedla také většinu svých slavných rolí světového repertoáru. Na 8. listopadu připadá 90. výročí úmrtí pěvkyně Teresie Boschettiové. ( ) Pocházela pravděpodobně z rodiny italských tanečníků, kteří přišli do Čech v 2. polovině 18. století se společností G. Molinariho. Odmalička působila v dětských rolích na štacích německých divadelních společností, kde byli angažováni její rodiče. Dětské role hrála i v Salc burku, kam se s rodiči v roce 1860 odstěhovala a kde se také začala učit zpěvu. V roce 1862 se rodina vrátila do Prahy a v květnu byla Boschettiová angažována do Stavovského divadla jako subreta pro malé role. Zpěv dále studovala u sólistů pražské německé opery Bernarda a Rokytanského. Počátkem roku 1863 přijala současně úvazek lokální a operní subrety v Prozatímním divadle, setrvala tu do Od podzimu 1864 do 1869 působila ve Wiesbadenu (Hofoper), poté přešla na rok do Lipska (Stadttheater), 1873 vystupovala pohostinsky opět ve Wiesbadenu a též ve Stuttgartu. V roce 1874 několikrát hostovala v Prozatímním divadle, od prosince 1874 do ledna 1881 zde byla angažována. V letech 1881 až 1883 působila u společnosti P. Švandy ze Semčic, poté vystupovala u společnosti J. Pištěka. V roce 1885 hostovala v Národním divadle. Téhož roku se odstěhovala do Vídně, kde žila v soukromí až do své smrti. Byla matkou dirigenta a hudebního skladatele Viktora Boschettiho. Teresie Boschettiová foto archiv 30 divadelní kronika Rudolf Jedlička v roli Jochanaana v Salome, 1966 foto archiv 3. listopadu uplyne 20 let od úmrtí pěvce Rudolfa Jedličky ( ). Studoval hru na violoncello u P. Sádla, zpěv u F. Carpiho, T. Pattiery, R. Fierlingrové a A. Fassatiové, operní režii na Hudební fakultě AMU u F. Pujmana a hudební vědu na Univerzitě Karlově (PhDr. 1975). Za nacistické okupace působil v rámci totálního nasazení ve sboru německých divadel v Praze, v Olomouci a v Drážďanech. Po osvobození se stal sólistou opery Divadla 5. května (1945/1946), odkud přešel do Ústí nad Labem ( ), kde se prosadil i jako operní režisér. Od do byl angažován v ND. Učil také zpěv na HAMU a na Konzervatoři Praha. Kromě ND působil pohostinsky v zahraničí, především v Berlíně (Deutsche Staatsoper, ), kde ztvárnil např. Dona Giovanniho, s nímž hostoval i na jiných zahraničních scénách. Byl nositelem titulu Kammersänger der DDR (1961). V letech vystupoval ve Vídni (Staatsoper), pravidelně se účastnil Mozartových slavnostních her ve švýcarském Interlakenu ( ), kde v roce 1969 obdržel Zlatý klíč města za interpretaci mozartovských úloh. Dále účinkoval v operních divadlech v Německu, Francii, Anglii, Řecku, Španělsku, Dánsku aj. Spolupracoval s významnými světovými dirigenty, např. s K. Böhmem, F. Konwitschnym, W. Sawallischem, E. von Dohnányim ad. mš INTERVIEWS WITH TOP PEOPLE CULTURE BUSINESS POLITICS SPORTS PR ARTICLES, ANALYSIS AND MUCH MORE Leaders Magazine focuses on lifestyle, interviews, business, culture and luxury products and covers many important and interesting events. Our readers are people from diplomatic society, government officials and decision makers in business. The targeted distribution is cca copies including 1400 pcs to the top EU officials in Brussels. Leaders Magazine publikuje rozhovory s význanými osobnostmi obchodní, politické, umělecké a kulturní sféry a přináší fotoreportáže z důležitých společenských událostí v ČR. Našimi čtenáři jsou osoby s rozhodovacími pravomocemi v diplomatické, státní a soukromé sféře. Cílená distribuce je cca ks včetně 1400 ks představitelům EU v Bruselu. For Full Electronic Version Go To

18 Reklama na letišti Odbavíme Vaše sny ENERGIE V KAŽDÉM TÓNU SKUPINA ČEZ energie-v-kazdem-tonu-180x123.indd :00:08 ČASOPIS NABITÝ LIDMI ROZHOVORY SE ZAJÍMAVÝMI OSOBNOSTMI DRAMATICKÉ OSUDY SPORT RUBRIKY PRESTIŽNÍCH AUTORŮ V LISTOPADOVÉM ČÍSLE TOMÁŠ MATONOHA ŽHAVÁ TÉMATA REPORTÁŽE Z EXOTICKÝCH ZEMÍ HISTORIE DOMŮ HISTORIE DOMŮ, ČESKÉ ŠLECHTY A DYNASTIÍ TO VŠE V NEBULVÁRNÍM DUCHU

19 Dárek k narozeninám Dárek k výročí Svatební dar Vy si vyberete dárek a my Vám jej luxusně zabalíme spolu s věnováním, které pouze podepíšete... vánoční dárek Z dílen českých umělců si vybere každý. S tímto kupónem získáváte 10% slevu. Obchod najdete v blízkosti Staroměstského náměstí (v průchodě z Malého nám. na Uhelný trh). Tel.: Adresa: Malé náměstí 11, Praha 1. Nebo nakupujte pohodlně v našem e-shopu: Velkolepý, harmonický, prosvětlený Cestovat v Magelysu znamená vydat se na pouť mezi nebem a zemí, která nadchne běžné cestující i zkušené profesionály. Díky velkoryse pojatým možnostem prosklených ploch je radost z objevování dokonalá a každá cesta zaručuje nový a autentický prožitek. Magelys nabízí elegantní linie, vynikající komfort, v každé situaci je nápomocen řidiči, zatímco cestujícím nabízí jedinečný výhled. Magelys, na cestu ke svobodnějšímu životu. každý chce mít Připravte se na nový výhled na svět. nezávislost otevřenost informace komentáře... každé pondělí v týdeníku Respekt SECOND SKIN P EVRATNÁ TECHNOLOGIE INSPIROVANÁ POKOÎKOU DOKONALE LADÍ S ODSTÍNEM VA Í PLETI - PERFEKTNù KRYCÍ MAKE-UP, KTER NIKDO NEODHALÍ. BUëTE PERFEKTNÍ A P ITOM SAMA SEBOU. buďte krásná Herci ND v Praze NOVINKA jsou líčeni kosmetikou MAKE-UP MASKÉRÒ FILMOV CH HVùZD

20 listopad a prosinec 2009 november and december 2009 Činohra Drama repertoár repertoire Opera r VÍNA S CHUTÍ ČTYŘ STOLETÍ abánské sklepy je malé vinařství ve Velkých Bílovicích, které vyrábí svá vína ve sklepích postavených před čtyřmi staletími Habány. Tito mírumilovní a pokrokově smýšlející lidé si na Moravě brzy získali respekt jako zruční řemeslníci, výborní stavitelé a zejména jako vynikající vinaři. Čas pokročil o čtyři století a Habáni z Velkých Bílovic již dávno odešli. To podstatné z jejich doby však v Habánských sklepích přetrvalo: houževnatost a pracovitost zdejších vinařů, úcta k půdě a révě i pečlivý dohled na každou fázi výroby vína. Díky tomuto dědictví vznikají i dnes v Habánských sklepích unikátní vína s neopakovatelným charakterem - vína, která mají duši. Stejně jako před čtyřmi staletími. Národní divadlo Bertolt Brecht: ŽEBRÁCKÁ OPERA THE THREEPENNY OPERA ( premiéra 1st premiere), ( premiéra 2nd premiere), (17.00), (15.00) Julius Zeyer: RADÚZ A MAHULENA RADÚZ AND MAHULENA (19.00), (14.00, 19.00) Alois Jirásek: LUCERNA LANTERN (19.00), (19.00), (19.00), (19.00) Božena Němcová: BABIČKA GRANDMOTHER (19.00), (14.00), (19.00) Tom Stoppard: ROCK N ROLL (19.00), (19.00) Ladislav Stroupežnický: NAŠI FURIANTI OUR UPPISH AND DEFIANT FELLOWS (14.00, 19.00), (19.00) Edmond Rostand: CYRANO Z BERGERACU CYRANO DE BERGERAC (19.00), (19.00), (19.00) Carlo Goldoni: SLUHA DVOU PÁNŮ THE SERVANT OF TWO MASTERS (19.00), (19.00), (19.30), (19.00) Stavovské divadlo William Shakespeare: KUPEC BENÁTSKÝ THE MERCHANT OF VENICE ( premiéra 1st premiere), ( premiéra 2nd premiere), (19.00), (19.00), (19.00), (14.00, 19.00) Tracy Letts: SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ AUGUST: OSAGE COUNTY (19.00), (19.00), (19.00) Henrik Ibsen: NEPŘÍTEL LIDU AN ENEMY OF THE PEOPLE (19.00), (19.00), (19.00) Hadar Galron: MIKVE MIKVEH (19.00), (19.00), (19.00), (19.00) Hans Christian Andersen: SNĚHOVÁ KRÁLOVNA THE SNOW QUEEN (14.00, 18.00), (13.00), (13.00) Molière: DON JUAN (19.00), (19.00) Václav Štech: DAVID A GOLIÁŠ DAVID AND GOLIATH (14.00), (19.00 derniéra last time) Nikolaj Vasiljevič Gogol: REVIZOR THE GOVERNMENT INSPECTOR (19.00), (19.00), (19.00), (19.00) William Shakespeare: RICHARD III (19.00), (19.00) Divadlo Kolowrat Lenka Lagronová: PLÁČ THE CRY (19.00), (19.00), (19.00), (19.00) Brial Friel: LISTY DŮVĚRNÉ (LEOŠE JANÁČKA) (LEOŠ JANÁČEK S) INTIMATE LETTERS (19.00), (19.00), (19.00), (19.00) Birgir Sigurđsson: DEN NADĚJE A DAY OF HOPE (19.00), (19.00), (19.00) BAREVNÝ ŽIVOT (Benefice Blanky Bohdanové) A COLOURFUL LIFE (A Tribute to B. Bohdanová) (19.00), (19.00), (19.00 derniéra last time) Marguerite Durasová: ANGLICKÁ MILENKA THE ENGLISH LOVER (19.00), (19.00), (19.00), (19.00) William Nicholson: NA ÚSTUPU THE RETREAT FROM MOSCOW (19.00), (19.00), (19.00), (19.00) Václav Kliment Klicpera: JAN ZA CHRTA DÁN (scénické čtení stage reading) (19.00), (19.00) PÍŠU Z PEKLA (scénické čtení stage reading) (19.00), (19.00) Národní divadlo Richard Strauss: SALOME (koncertní provedení concert performance) (19.00), (19.00) Bedřich Smetana: PRODANÁ NEVĚSTA THE BARTERED BRIDE (19.00) Antonín Dvořák: RUSALKA (17.00), (19.00), (19.00) Antonín Dvořák: ČERT A KÁČA THE DEVIL AND KATE (11.00), (11.00) Bohuslav Martinů: HRY O MARII THE MIRACLES OF MARY (19.00), (17.00), (19.00), (19.00) Petr Iljič Čajkovskij: EVŽEN ONĚGIN EUGENE ONEGIN (19.00), (19.00), (19.00) Giuseppe Verdi: FALSTAFF (19.00), (19.00 derniéra last time) Georges Bizet: CARMEN (19.00), (19.00) Stavovské divadlo Georg Friedrich Händel: RINALDO (17.00), (19.00), (19.00) Wolfgang Amadeus Mozart: DON GIOVANNI (14.00, 19.00), (14.00, 19.00), (14.00, 19.00) Wolfgang Amadeus Mozart: LE NOZZE DI FIGARO (FIGAROVA SVATBA) (19.00), (19.00), (19.00) Wolfgang Amadeus Mozart: KOUZELNÁ FLÉTNA THE MAGIC FLUTE (13.00), (19.00) Divadlo Kolowrat Aleš Březina, Jiří Nekvasil: ZÍTRA SE BUDE TOMORROW THERE WILL BE (19.00), (19.00), (19.00) Balet Ballet Národní divadlo Petr Iljič Čajkovskij: LOUSKÁČEK VÁNOČNÍ PŘÍBĚH THE NUTCRACKER A CHRISTMAS CAROL (19.00), (14.00, 18.00), (14.00, 19.00), (14.00, 18.00), (19.00), (15.30, 19.00), (18.00), (14.00, 18.00), (14.00, 18.00) Stavovské divadlo FAUST ( premiéra 1st premiere), ( premiéra 2nd premiere), (19.00), (19.00) Vladimír Franz: ZLATOVLÁSKA GOLDILOCKS (15.00) Nová scéna EXTRÉM EXTREME (19.00), (19.00) Divadlo Kolowrat Camoufl AGE Taneční divadlo Jana Kodeta a Janka Růžičky (19.00), (19.00) Změna programu vyhrazena! 37 repertoár