Časopis Apoštolské církve

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Časopis Apoštolské církve"

Transkript

1 Časopis Apoštolské církve Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý... Ročník 24 Navštivte nás na Prázdniny / 2012

2 Sloupek 2 Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili. Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy. Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny. Promluvil k nim: Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli. (L 4,14 21) Milí bratři a sestry, vážení čtenáři, pokoj vám. Jsme vám vděčni za zaslanou kaskádu svědectví, ze kterých se nám nesnadno vybíralo jedno lepší než druhé. Děkujeme i vám všem, kteří se za náš časopis modlíte. Váš poklad je bezpečně uložen v nebi, kde jej ani krachující Evropská unie neohrozí. Zmíněná svědectví potvrzují, že Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. On osvobozuje lidi nejen z výrazných závislostí na alkoholu či drogách, ale má moc zasáhnout svojí mocí každou část naší osobnosti našeho ducha, duši i tělo. Verše ocitované v záhlaví mého sloupku jsou de facto programovým prohlášením Krista, kte- ré předcházelo jeho praktické službě zde na zemi. Protože Kristus byl nejen ukřižován a zemřel, aby zaplatil za hříchy každého z nás, ale také třetího dne vstal z mrtvých a dnes sedí na pravici svého Otce v nebesích, není tento úryvek pouze literární kuriozitou. Jde o něco víc. Je realitou, která platí dnes stejně jako před dvěma tisíci lety. Každý člověk a zvláště ten, který se v pokoře obrátí ke Kristu, může zažívat jeho osvobozující a uzdravující moc v celém jejím rozsahu přesně tak, jak ji zmiňuje citovaná část Bible Lukášovo evangelium. Před čtvrt stoletím jsem tuto skutečnost začal prožívat osobně. Po desetiletích tušení, že za viditelným světem, který nás obklopuje, se skrývá svět duchovní, jsem usoudil, že tento duchovní svět by mohl být řízen Bohem, o kterém mluví Bible. Začal jsem ho hledat. Nejprve v církvi římskokatolické, později v menších církvích evangelikálních. Přišel okamžik, kdy jsem se modlil v přítomnosti dalších křesťanů: Bože, mezi mnou a Tebou je nějaká zeď, prosím, zboř ji. Jedna z přítomných potom ke mně přistoupila a řekla mi: Aleši, modlil ses, aby padla zeď, která tě odděluje od Boha. Ta zeď jsou tvoje hříchy. Vyznej je skrze někoho, požádej Boha, ať ti je odpustí a ona spadne. Když jsem toto udělal, začalo největší dobrodružství mého života život s Bohem. Přeji vám totéž. S požehnáním Aleš Navrátil Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním. Ježíš mu odpověděl: Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. Nikodém mu řekl: Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit. Ježíš odpověděl: Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. Nikodém se ho otázal: Jak se to může stát? Ježíš mu řekl: Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš? Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte. Jestliže nevěříte, když jsem vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu. (J 3,1-21) Život v Kristu - časopis Apoštolské církve Šéfredaktor: Martin Moldan Redakce: Mgr. Pavel Slepička, Petr Skřičil, MUDr. Aleš Navrátil Sazba a grafická úprava: Ing. Jindřich Novák Příspěvky a připomínky prosím zasílejte na adresu re dak ce: Život v Kristu, U Podjezdu 12, Olomouc tel.: , Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce, respektive poslední pracovní den předtím. Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství Křesťanský život, Albrechtice 504 tel. & fax: , , Ročně 11 čísel, cena jednoho čísla 26,- Kč, pro předplatitele 23,- Kč, poštovné podle tarifů, pro hromadný odběr slevy podle počtu výtisků. Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě č. j. 2725/92-P/1 ze dne Jak objednat časopis Stačí libovolným způsobem napsat objednávku na adresu: Nakladatelství Křesťanský život, Albrechtice 504. S prvním číslem časopisu obdržíte složenku, kterou po u ži je te k zaplacení buď určitého období, např. do konce roku, nebo budete platit zvlášť každé jednotlivé číslo. Veškeré objednávky časopisu pro Slovenskou republiku Pavel Vimpel, mobil: (předvolba SR 00421)

3 I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony pokud ovšem pevně zakotveni setrváte ve víře a nedáte se odtrhnout od naděje evangelia, jež jste slyšeli, jež bylo kázáno všemu stvoření pod ne bem a jehož jsem se já, Pavel, stal služebníkem. (Koloským 1,21 23) Ročník 24, prázdniny 2012 Bůh má plán Drazí čtenáři, letní čas je obdobím dovolených, které obvykle plánujeme dlouho dopředu. Schopnost plánovat patří k lidské povaze. Na počátku bývá sen, myšlenka, postupně promýšlíme detaily a konkrétní kroky až vznikne ucelený plán. V případě dovolené jde o plán, na jehož realizaci se jistě velmi těšíme. I Bůh má svůj plán. Úvodní verše, vzaté z listu apoštola Pavla do Kolosis, něco o tomto plánu prozrazují. Přestože autor píše obyvatelům dnes již neexistujícího města (rozkládalo se na místě dnešního Turecka), představuje myšlenky obecně platné pro každého člověka a v každé době. Znát Boží plán je nadmíru důležité: Stejně jako vydat se na dovolenou bez předchozího plánu může být nezodpovědným dobrodružství, zrovna tak i život každého z nás, pokud není v souladu s plánem jeho Stvořitele, nemůže zákonitě plynout správným směrem. První bod Božího plánu začíná konstatováním: byli jsme Bohu vzdálení, a to jak skutky, tak i myšlenkami. Jsou lidé, pro které není příliš těžké se k tomu přiznat. Někteří se tím dokonce i chlubí. Jsou ale mnozí, kteří se domnívají, že i jako nekřesťané mohou žít slušný život. Velmi bude v takovém případě záležet na tom, s kým se srovnávají. Jsou jistě mnozí jedinci, kteří ve srovnání s většinou společnosti vypadají mimořádně ušlechtile. Dokonce se domnívám, že sám Bůh oceňuje jakoukoli snahu o slušný, řádný a poctivý život. Nicméně dokonalý není nikdo, a Bůh se nespokojí s ničím menším, než je dokonalost. Pavlova slova o tom, že jsme žili život Bohu odcizený platí pro každého. Jaký je tedy první bod Božího plánu pro každého jedince? Být svatí, neporušení a bez úhony nic méně a nic více. Bůh se nespokojuje s průměrem. Skutečné křesťanství nezná kult svatých a průměrnou většinu. Požadavek svatosti a neporušenosti zde platí pro každého. Moderní člověk obtížně rozumí termínu svatý. Jeho asociace budou připomínat obrázky světců se svatozáří kolem hlavy, tak jak je letmo zachytil z obrazů v kostele. Běžný člověk pravděpodobně nebude toužit stát se podobnou bytostí. Původní význam slova svatý souvisí se slovem oddělit se. Máme zde tedy obraz někoho, kdo je oddělen od zla ve světě, je morálně a lidsky dokonalý. Svatost není populární téma k rozhovorům. Je spojováno s výrazy popisujícími co všechno nesmím a co všechno musím, abych byl svatý. Svatost je některými lidmi (zcela mylně) chápána jako nepřítel života. Dokonce i někteří křesťané, když se přiznávají ke své víře, dodávají, že jsou normální (tím chtějí zdůraznit, že to se svatostí nepřehání). Druhý bod Božího plánu ukazuje zcela jiný pohled na svatost. Místo toho, aby pisatel zdůraznil, co všechno musíme udělat, říká, že to udělal Kristus: I vás, nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt. Toto vrhá na cestu k dosažení svatosti zcela jiné světlo: namísto naší snahy je zde skutek někoho jiného. Namísto skutků zákona a dodržování předpisů je zde historická událost, kterou nemůžeme nikterak ovlivnit. Když chtěl Bůh člověka usmířit se sebou samým, neučinil tak skrze přísné mravní normy, nýbrž skrze působení Ježíše Krista jeho smrt na kříži a vzkříšení. Můžeme tedy konstatovat: Je-li Božím plánem pro lidi svatost a dokonalost, pak prostředkem k dosažení není morální úsilí, ale něco, co nikdo z nás nemůže ovlivnit mise Božího syna Ježíše Krista na této zemi. To je překvapující, a zároveň i velice povzbuzující. Cesta k dosažení svatosti záleží nikoli na nás nedokonalých, chybujících stvořeních, ale na někom, kdo dokonalý je. Poslední bod Božího plánu se týká podmínek. Tak jako každá jiná smlouva postavená na právním základě, tak i vztah mezi Stvořitelem a lidmi je právně ošetřen. Ne každý člověk musí být zahrnut do tohoto plánu. Rozhodnutí je na nás, máme svobodnou vůli. O jaké podmínky jde? V našem textu jde o větu: pokud ovšem pevně zakotveni setrváte ve víře a nedáte se odtrhnout od naděje evangelia. Podmínka je jasně řečena: Musíme setrvat ve víře a v žádném případě neztratit tuto naději. Je to tedy postoj neochvějné víry v to, že Boží plán bude fungovat. Jak se tedy dle tohoto plánu stane hříšník svatým? Jednoduše: Musí věřit tomu, že Ježíš Kristus zemřel za něj a byl vzkříšen z mrtvých. Křesťané vždy víru spojovali s křtem. Křest je elementárním vyjádřením víry jednotlivce (kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen Marek 16,15). Proto je správné křtít natolik dospělé jedince, aby byli schopni si význam víry a s ní spojeného křtu uvědomit. Je velký rozdíl mezi různými formami lidové zbožnosti a Kristovým evangeliem. Lidé v dějinách jednoduché evangelium zcela zatemnili množstvím různých předpisů a požadavků. Církev se tak stala pro mnoho lidí nepřitažlivou organizací. Jádro evangelia je však jednoduché. Boží plán má záměr, kterým je svatost, dokonalost a bezúhonnost každého člověka. Všichni jednou budeme stát před svým Stvořitelem a vydávat počet ze svého života. Boží plán má prostředek, a tím je Kristus. Není v lidských silách jakkoli odčinit spáchané hříchy. Pouze Boží syn Ježíš Kristus je odčinil za nás, když zemřel smrtí mučedníka na římském popravčím nástroji, kříži. A Boží plán má podmínky. Tou hlavní podmínkou je víra, tedy vnitřní souhlas s uvedenými skutečnostmi, navenek vyjádřený křtem. Slovo evangelium se překládá jako radostná zvěst. V prvním století bylo skutečně radostnou zvěstí pro ty, kteří slyšeli. Bylo jednoduché, osvobozovalo, dávalo naději, budovalo společenství lidí na zcela jiném základě, než tehdy bylo běžné. Evangelium bylo radostnou zvěstí po celé dějiny, byť trpělo často útlak od mocných tohoto světa, kteří měli pocit, že takovouto formu zbožnosti nemohou mít pod svou kontrolou. A evangelium je radostnou zvěstí i dnes, protože je pozváním člověka k čistému a svatému životu a naději nikoli na základě našich zásluh, ale pro oběť Ježíše Krista. S přáním Božího požehnání Martin Moldan, biskup AC Úvodník 3

4 Ž I V O T V K R I S T U Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý ZÁCHRANNÝ KRUH Slyšel jsem o jednom teologovi a jednom vědci, kteří se plavili na pramici přes jezero. Teolog se zeptal převozníka: Máš nějaké ponětí o teologii? Ne! Tak to je čtvrtina tvého života ztracena. Pak se převozníka zeptal vědec: Máš nějaké ponětí o vědě? Ne, neměl. Pak je tedy ztracena polovina tvého života. Převozník nic neříkal a vesloval. Po chvíli se jich zeptal: Umíte alespoň trochu plavat? Ani jeden z nich neuměl. Takže, řekl převozník, naše loďka se potápí, vaše životy jsou zcela ztraceny. Je to podobenství. Náš svět se potápí a potřebuje záchranu. Jen Ježíš může spasit. Jeho evangelium je záchranný kruh. My jsme součástí jeho záchranného týmu. Jde o toto: kaž Slovo, říkej pravdu a zahanbuj ďábla. Žádné pomalé přibližování, žádné řeči okolo, abychom usnadnili hříšníkům cestu k evangeliu. Žádné příjemné řečičky. To nikomu nepomůže, když jde o hřích. Jedině krev Ježíše Krista může očistit od hříchu. (Reinhard Bonnke FB ) NYNÍ Ježíš mluvil o tom, že pro nás má řeky živé vody. Ne lahve, ale čerstvé řeky, živé, bublající, přetékající a nekonečné. Někteří lidé žijí z toho, co vytéká z lahve. Světské supermarkety mají málo čerstvých věcí. Zabalené potěšení a radosti jsou velký byznys plechovka hudby, filmů, nahrávek, knih. Televize nabízí vrcholné zážitky pro miliony lidí tím, že sledují životy ostatních, či to, jak předstírají život, dokonce i děti si už zapomněly hrát. Lidé vždy říkají, že začnou žít až se toto změní, po práci, až budou mít více peněz, až se ožení, až půjdou do důchodu, až odjedou na dovolenou. Ježíš přišel, abychom měli život NYNÍ ať jsme jací jsme, ať děláme, co děláme. On dělá život životem. (Reinhard Bonnke FB ) JEDNOU PŘIJDE ČAS ZÚČTOVÁNÍ Každý, kdo byl někdy autem například ve Francii nebo v Itálii, ví, že se tam za používání dálnic platí. Ať už jedeme jakkoliv daleko, přijde na konci naší cesty čas zúčtování. Stejné je to i v našem životě. Ať už bude trvat jakkoliv dlouho, jednou skončí a přijde čas zúčtování. Bible říká: Každý člověk jen jednou umírá, a pak přijde soud. Jednou budeme stát před tím, kdo nás stvořil, a budeme se zodpovídat z toho, co jsme v životě učinili nebo neučinili. Jakmile na dálnici člověk dorazí k mýtné bráně, není cesty zpět. Obvykle se tam auta nahromadí, není možné se otočit, není možné platbě uniknout. Kdosi vyprávěl, že byl na návštěvě u známých na Floridě a že při jízdě po dálnici používali tzv. Sun pass (Slunečnou průkazku). S touto průkazkou projeli speciální mýtnou bránou určenou jejím vlastníkům. Senzor rozpoznal průkazku, brána se otevřela a oni jeli bez placení dál. Bůh nám nabízí Son pass (Průkazku Syna). Boží Syn Ježíš na kříži zaplatil za všechny naše hříchy. Když v Něj uvěříme jako svého Pána a Spasitele, obdržíme Son pass a až jednou přijde čas zúčtování, prokážeme se svou Průkazkou Syna, díky níž nám byly odpuštěny hříchy. Siegfried Tomaszewski 4

5 Ročník 24, prázdniny 2012 A On mě změnil... JEŽÍŠ CHCE VEČEŘET I S TEBOU V Lukáši 19,1 10 je příběh člověka jménem Zacheus. Zacheus byl výběrčím daní. Byl drobné postavy a (zřejmě jako někdy každý z nás) neměl úplně čisté svědomí. Přilepšoval si tím, že vybíral na daních víc, než měl. Lidé ho neměli rádi, proto se od nich obvykle držel stranou. Když kolem procházel Ježíš, vzbudilo to v něm zvědavost. Zatoužil se podívat, kdo je Ježíš. V Bibli se na jiném místě píše, že Bůh dal lidem věčnost do srdce (Kazatel 3,11) a že lidé vědí, že je něco nad námi. Možná i Ty se držíš stranou, ale něco se v Tobě ozývá, možná, že i Ty máš někde hluboce v sobě touhu prozkoumat ty věci a zjistit, kdo je Ježíš Zacheus tedy vylezl na strom, aby se na Ježíše podíval. Ten přistoupil přímo k němu a nabídl mu, že by spolu mohli v jeho domě povečeřet. Pozvání na večeři není v hebrejské kultuře pouhým pozváním k jídlu. Je pozváním k blízkému společenství, k rozhovoru, k přátelství. Domácí stůl Židé dokonce nazývají malou svatyní. Když přišel Ježíš k Zacheovi, nezačal mu vyjmenovávat jeho hříchy, jen BYL S NÍM. To samo o sobě způsobilo, jako byste ve tmě rozsvítili světlo. Zacheus po chvíli vyskočil a prohlásil, že rozdá polovinu majetku chudým a koho ošidil, čtyřnásobně mu to vynahradí. Pointou celého příběhu ale není to, že se Zacheus polepšil. Je jím to, že navázal osobní vztah s Ježíšem. To mu změnilo život. Ježíš přišel vyhledat a zachránit ztracené. Přišel pro hříšníky a celníky. Přišel i pro Tebe. Zacheus si myslel, že se schová, a že bude Ježíše pozorovat z povzdálí ze stromu. Neschoval se. Ani ty se před Bohem neschováš. I s Tebou chce Ježíš večeřet! Hle, stojím u dveří a tluču. Kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou. (Zj 3,20) Stanislav Hart Jmenuji se Hana Mačáková. Narodila jsem se do rodiny, kde otec byl alkoholik a fyzicky a slovně mě, mamku a bratra napadal. Vyrůstala jsem v prostředí nezájmu a nelásky do svých 17 let. Když mi bylo 17 let, rodiče se rozvedli. V té době jsem začala brát drogy, pít alkohol, kouřit cigarety, chodit na zábavy a diskotéky. Matka se po rozvodu odstěhovala s bratrem pryč. Já jsem zůstala ještě nějakou dobu bydlet sama s otcem, než se odstěhoval, což nebylo pro mě lehké. V osmnácti jsem musela odejít z bytu a najít si pronájem a práci. Když mi bylo 17, seznámila jsem se na praxi s jedním klukem. Jednou mě vzal do církve na mládež. Ale vůbec jsem nevěděla, kam jdu. Takže jak se začalo zpívat o Bohu, tak jsem se sekla a chtěla odejít. Řekla jsem mu, že Bůh neexistuje. Ve svých 20 letech jsem začala hledat změnu ve svém životě a vzpomněla si na to, co mi tenkrát kamarád řekl. Že mohu své problémy řešit s Bohem. Našla jsem si na internetu kontakt na pastora AC Olomouc a přišla do církve, kde jsem se setkala se skutečným Ježíšem a uvěřila jsem. Ale v mém životě byly problémy, které Bůh postupně začal uzdravovat. Byly to problémy a zranění, která jsem si nesla z toho, co jsem zažila v rodině. Neměla jsem ráda sebe sama, nenáviděla jsem své rodiče, vznikl i problém závislosti na člověku jako na otci, měla jsem deprese, rozhozenou psychiku a jiné proto mě Bůh vedl po biblické škole do Teen Challenge, ale já jsem odmítla. Vrátila jsem se do Olomouce, našla si byt, ale s prací to bylo horší. Zakoušela jsem následky svého rozhodnutí, bylo to velmi těžké. Když jsem si našla práci, mé problémy rostly. Hlavně má závislost. Po tři čtvrtě roce jsem se dostala do bodu, kdy jsem si uvědomila, že problém je ve mně a pokud ho nevyřeším, bude tam stále. Ten den jsem se rozhodla pro Teen Challenge. (Je to léčebný program, který pomáhá lidem, kteří se dostali do závislosti, nebo na ulici.) Bůh mi dal radost tam jít a ukázal mi, že mi to pomůže. Nastoupila jsem do programu a bylo to velmi těžké. Poslouchat, podřizovat se. Bylo to náročné, i co se týče režimu. Ale Bůh mě vedl od samého začátku a začal postupně uzdravovat můj život. Mohla jsem si díky programu vyřešit svoji závislost, pochopit Boha jako Otce, přijmout svoji hodnotu a další věci. Bůh uzdravil můj život, i co se týče zneužití v dětství. Dal mi radost do života, svobodu a spoustu dalších dobrých věcí. Povolal mě do služby, a proto se vracím do Teen Challenge na rok do školy. Chce si použít můj život a mé zkušenosti, chce, aby to přineslo pomoc ostatním, kteří budou ve stejných věcech. Za vše, co se stalo v mém životě, mohu být vděčná Ježíši Kristu, který, když mu člověk vydá svůj život a nechá ho jednat, tak jej změní. A On mě změnil. Patřím mezi nejšťastnější lidi na světě, díky jeho milosti. Hanka Mačáková, AC Olomouc Může se člověk setkat s živým Bohem? 5

6 6Může se člověk setkat s živým Bohem? Nečekaně jsem pocítil, že mě Bůh slyší Vdobě mého dětství nebyl nikdo z mých příbuzných a blízkých křesťanem až později někteří uvěřili. Sám jsem byl sobec, měl jsem svoje touhy a představy o životě, a nedokážu říci, že jsem měl někoho skutečně rád tím způsobem, aby on z toho měl prospěch. Myslím, že jsem vedl celkem běžný život. Bylo mi asi 12 let, když se mě Bůh poprvé výrazně dotkl. Na moji starší sestru tehdy udělal silný dojem jeden dokumentární film, v němž byly záběry z Hirošimy, doprovázené čtením z posledních stránek Bible, kde je po psán konec věků a poslední soud. Když přišla domů z kina, našla v knihovně starou Bibli po dědovi (který býval komunista ). Večer, když už jsem ležel v posteli, mi z ní četla. Nedokážu to vysvětlit, ale když jsem poslouchal ta slova, najednou mi bylo jasné, že Bůh existuje. Velmi mě to překvapilo. Další Boží dotek jsem zažil asi o dva roky později. Byl jsem sám doma, když můj táta přišel dříve z práce, protože měl velmi silné bolesti. Vzal si prášky, lehl si do horké vody dělal všechno, co dělával, když míval ledvi nové záchvaty ale nic mu nepomohlo. Jeho stav se rychle zhoršoval. Když přišla domů máma a viděla ho, jak v záchvatu a bolestech zvrací, utíkala se hnat pomoc na polikliniku. Táta byl zavřený na WC a já jsem stál v kuchyni vystrašený a úplně bezradný. Jen jsem slyšel, jak trpí. Bál jsem se. Po chvíli jsem v zoufalství začal v duchu volat k Bohu ještě nikdy před tím jsem to neudělal. Nečekaně jsem pocítil, že mě Bůh slyší, a celou mou duši naplnila obrovská radost a pokoj. Stál jsem tam úplně ohromený a překvapený tou Boží přítomností, která se mi zdála téměř hmatatelná. Neuplynula ani mi nuta a dveře se otevřely, můj otec vychází, nevěřícně se protahuje a říká v údivu: Člověče, Jirko, mě to z ničeho nic úplně přešlo.... Sláva Bohu! pomyslel jsem si. Ž I V O T V K R I S T U VŠAK SI MAMI VYZKOUŠEJ, JESTLI BŮH EXISTUJE Nejdříve uvěřil syn, brzy nato dcera. Štvou mě svými řečmi o Bohu, mám strach, že jsou fanatici. Ale nemůžu nevidět, že se změnili. Nepoužívají už hrubá slova a mají se nějak raději. Když se syn ženil a já jsem na svatbě poslouchala kazatele, který mluvil o lásce, o vztahu a postavení muže a ženy v manželství, to jsem zírala! Tu byly odpovědi na mé otázky, proč většina manželství nefunguje tak, jak by měla! A to už jsem byla ochotna dětem více naslouchat. Říkaly mi: Však si, mami, sama vyzkoušej, jestli Bůh existuje. Večer, když odešly a můj muž už spal, jakoby mi někdo řekl: Požádej. Ale zapudila jsem to s výmluvou, že nic o Bohu nevím, ani Bibli jsem nečetla, a že tedy ne. Druhý den večer jsem opět vnímala: Požádej. Co se mi může stát? V duchu jsem řekla: Pane Bože, jestli jsi, prosím tě, dej mi poznat svou lásku. Pocítila jsem ji! Mé tělo jakoby přestalo existovat a má duše se koupala v blaženosti, jakou jsem dosud nepoznala. A když jsem pak začala číst Bibli, uviděla jsem, že se vyplnilo Boží slovo: Hle, stojím přede dveřmi a tluču, zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu (Zjevení 3,20) S vírou postupně přišla radost a pokoj do celého mého života. Už na nic nejsem sama. Miluji Ježíše Krista. Věra V., 67 let

7 Ročník 24, prázdniny 2012 Po této zkušenosti jsem už měl naprostou jistotu, že existuje živý Bůh, který je mocný a se kterým je možné komunikovat. Ale tehdy jsem ho ještě osobně neznal, a taky jsem se bál znovu se k němu modlit. Částečně to změnilo můj pohled na svět. Rád jsem s kamarády mluvil o Bohu a o duchovních věcech. Přijímal jsem tehdy mnoho různých názorů a dostaly se ke mně i různé podivné duchovní knížky. Často jsem si vzpo mněl i na Bibli, ale tu jsem si stále nechával na později už ani nevím proč. Bylo to období zmatku. Někdy jsem se uklidňoval myšlenkou, že každý dojde k Bohu vlastní cestou. Uvnitř jsem však věděl, že přijde soud, o kterém jsem z Bible už sly šel. Snažil jsem se žít dobře, protože jsem si mysle l, že když převáží dobré skutky nad mými hříchy, dostanu se do nebe. Stal se ze mne náboženský snaživec ale bylo to marné. Zpětně vidím, že jsem se snažil hlavně o to, abych ve svých očích a hlavně v očích ostatních lidí vypadal co nejlépe špatné věci jsem zakrýval a dobrými se chlubil. Myslel jsem si, že mě Bůh vidí takového, jakým jsem byl napovrch. V roce 1990 jsem se v Brně na škole poprvé setkal s křesťany (byli to studenti z různých církví, kteří se spolu na kolejích setkávali) a ti mi znovu otevřeli Bibli. Nevěděl jsem téměř nic o Ježíši Kristu nevěděl jsem, že na kříži snášel trest za hříchy všech lidí i za moje. Nevěděl jsem, že vstal z mrtvých a žije a že každý, kdo v něj věří, má život věčný. Nevěděl jsem nic o Duchu svatém, který působí v životě věřícího. Slovo Boží mě znovu zasáhlo Proč mi to za celých těch 19 let nikdo neřekl? Dosud jsem si myslel, že obsahem Bible jsou nějaká náboženská pravidla, ze kterých vychází to kostelové náboženství, které mi připadalo studené a mrtvé. A teď jsem mohl vidět, že evangelium, je opravdu DOBRÁ ZPRÁVA. Opravdově jsem se modlil. Otevřel jsem tehdy Bohu své srdce a s tím jsem mu odhalil i všechny své hříchy. Bylo to, jako když se rozsvítí světlo. Uviděl jsem všechny svoje zlé motivy a myšlenky, které jsem si sám do té doby nedokázal přiznat, ale místo pocitů odsouzení mě naplnil pokoj a ra dost z Božího odpuštění. Mé dosavadní mrtvé náboženství bylo vystřídáno skutečnou vírou. Aniž bych začal systematicky pracovat na tom, abych věřil a měl naději věčného života, žil jako křesťan a miloval lidi kolem sebe všechny tyto věci se jaksi samy začaly měnit. Nevidím Boha, ale vidím ho jednat. Mohu jen dát za pravdu Pánu Ježíši, který řekl: S královstvím Božím je to tak, jako když člověk vhodí semeno do země; ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu. (Marek 4,26 28) Ježíš říká, že stačí být dobrou půdou pro evangelium, které jako semínko zapadne do srdce a časem vydá svou úrodu. Díky Ježíši, který od základu změnil celý můj život. Není nic krásnějšího, než porozumět a uvěřit. Jiří K., 38 let VEŠKERÉ FOBIE A STRACH ZE SMRTI UŽ DÁVNO NEMÁM I když jsem byla od svého útlého mládí vedena svou babičkou a maminkou horlivou katoličkou k jejich víře, přesto jsem nevěděla, co to vlastně znamená být křesťan. Bibli jsem nečetla, ani jsem ji neměla, byla jsem spokojená s tím, že když jsem něco ukradla nebo jsem zalhala, stačilo, že jsem to řekla u zpovědi panu faráři, a bylo to zas v pořádku. Měla jsem strach ze smrti a bála jsem se všeho možného. V mém srdci nebyl klid a vů bec jsem nežila tak, abych se líbila Pánu Bohu. Až jednou na stanové evangelizaci v roce 1995 jsem slyšela kázání o Ježíši. Tam jsem Bohu otevřela své srdce a poznala jeho lásku. Ano, teprve pak jsem toužila poznávat pravdu evangelia o živém Ježíši. Vyhledala jsem církev, kde jsem měla možnost zakoupit si svou první Bibli. Začala jsem chodit na biblické hodiny, skupinky a bohoslužby. To mě upevnilo ve víře. Dnes je mi 56 let, žiji v jistotě spasení a veškeré fobie a strach ze smrti už dávno nemám. Žiji spokojená, a chci žít tak, abych se pak mohla věčně ra dovat v Božím království. Gabka K., 56 let Může se člověk setkat s živým Bohem? 7

8 Ž I V O T V K R I S T U 8Může se člověk setkat s živým Bohem? A v tu chvíli jsem slyšel hlas: Dej si to do pořádku s Bohem!!! Od narození jsem žil ve spořádané rodině na vesnici v Podbeskydí. Život plynul vcelku pohodově až do doby mého rozvodu ve 34 letech. Ke konci manželství jsem už měl psychické zdravotní problémy a po rozvodu jsem se dával dlouhou dobu do pořádku. Pak se můj život nijak nelišil od tzv. normálního života rozvedeného muže. Naplnění jsem hledal ve studiu různých filozofií, sportu, partnerských vztazích, ale stále jsem nenacházel klid. Život mi nepřinášel trvalé uspokojení a neviděl jsem ani východisko k lepšímu. Ve 41 letech jsem se začal setkávat se situacemi, které mi připravoval Bůh, ale já jsem samozřejmě tehdy vůbec nevěděl, že to působí On. Potkal jsem ve vlaku dřívější známou z práce a ta mi řekla, že je křesťanka, na což já pohotově reagoval, že jsem také křesťan. Ona však ve lice brzy pochopila, o jaký druh křesťanství se u mě jedná jako dítě pokřtěný, občas jsem zašel do kostela, hlavně o svátcích, abych zažil tu pravou sváteční atmosféru. Řekla mi o znovuzrození a životě s Bohem... Rozešli jsme se s tím, že jí zavolám a znovu si popovídáme. Z toho, co jsem snad poprvé v životě slyšel, jsem byl plný nejasností a otazníků. Ubíhaly dny a já věděl, že není ten správný čas zavolat, dokonce jsem se jí raději vyhýbal. Trvalo to 3/4 roku, než uzrál čas a já naplnil starý slib a zatelefonoval. Mezitím jsem se byl dokonce několikrát potají projít, v době shromáždění, kolem křesťanské budovy, abych viděl, jací lidé se tam scházejí. To už jsem se začal více zajímat o Boha a brzy přicházely další Boží podněty. Dcera mi vyprávěla zajímavou příhodu, jak ji cestou ze školy svezl stopem mladý muž a vyprávěl svůj příběh o Božím zázračném uzdravení svých ochrnutých nohou. Týden na to jsem byl se synem a známými na horské chatě. V noci jsem měl sen, ve kterém jsem mluvil se svými kamarády a vše vypadalo nor málně až do chvíle, kdy se jejich úsměvy změnily v děsivou upíří podob u. Probudil jsem se hrůzou a v tu chvíli jsem slyšel hlas: Dej si to do pořádku s Bohem!!! Hlas byl tak jasný, jako kdyby někdo promluvil těsně blízko mne. Když jsem se však rozhlédl po pokoji, všichni kolem spali. Přemýšlel jsem nad tím a nešlo mi to na rozum. Další týden jsem byl v Příboře na koncertě jednoho křesťanského hudebníka. Po koncertě se mnou tento člověk hovořil o cestě k Bohu. Vedl mě k modlitbě, v níž jsem přijal Ježíše Krista. Po těchto událostech jsem cítil velikou tíhu z toho, co se na mě valí s novým životem a obával jsem se svázanosti Božími příkazy a nařízeními. Pár dnů nato jsem se dopustil špatného činu, který měl však okamžitý dopad, a bylo mi jasné, že tudy cesta nevede. Bůh mi začal pomalu ukazovat špatné věci, kterých jsem se dopustil, a vedl mě k pokání. Několik večerů jsem se intenzívně modlil a při tom vyznával Bohu své hříchy. V týdnu svých 42. narozenin jsem měl živý sen: Já a po mé pravici mně neznámá osoba jdeme přírodou a najednou se pře de mnou plazí had, když zvednu hlavu, naproti přichází muž v nádherném bí lém rouchu (ve snu mi hned bylo jasné, že to je Ježíš). Ježíš na nás promluvil klidným hlasem: Zabijte toho hada. Hada jsme zabili, ale nebylo vidět jak. Potom sen skončil. Probudím se, sednu si na postel a vtom na mě promluví hlas: PRÁVĚ JSI SE SETKAL S JEŽÍ- ŠEM. Ráno, při cestě do práce, jsem prožíval nezvyklou radost. Přestože byla zrovna mlha, všechno okolo se mi zdálo hezké a ani náznak mrzutosti kv ů li nevlídnému počasí. Kolega v práci hned zrána začal sprostě nadávat a já nechápal důvod, proč mi ta sprostá slova tak vadí, když předtím jsem si toho vůbec nevšímal. Odpoledne jsem si doma po práci četl z Bible 13. kapitolu prvního listu Korintským. Tato stať o lásce prohloubila moji radost. Najednou jsem pocí til Boží přítomnost, radoval jsem se, vyznával hříchy, tancoval a bylo mi jasné, že mě Bůh vyslyšel, omilostnil a přijal. Spasení, spasení je tady! Haleluja! Vidět mě někdo při tom, jistě by řekl Zbláznil se! Dnes s odstupem 12 let vidím, jak mě Bůh ke spáse vedl. Jako počátek mé cesty k Bohu spatřuji své sedm let trvající pravidelné večerní modlitby. Vím, že nic z mého příběhu není náhoda, ale naopak v tom vidím úžasný Boží plán. Moje původní obava ze svázanosti Božími příkazy se ukázala jako mylná naopak je to svoboda od hříchu, kterou jsem poznal až s Bohem. Ta prvotní Boží láska je nádherná, pak přichází Boží výchova, už jsem musel projít mnoha zkouškami a zápasy vím, že je to výchova jak k životu věčnému, tak i ke službě lidem. Hospodin mi dal věřící ženu a spolu máme syna. Také jsem Bohu vděčný za své děti z prvního manželství a modlím se, aby i ony poznaly osobně Ježíše Krista a byly spaseny. Hledat už nemusím, neboť jsem nalezl pravdu a ta mě osvobodila. Ježíš Kristus říká: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. (Jan 11,25 26) Standa Č., 52 let

9 Ročník 24, prázdniny 2012 Byl jsem přesvědčen, že v Boha věří už jen babičky Od svých asi 19-ti let jsem byl člověkem svým způsobem věřícím věřícím v Boží existenci, věřícím ve stvoření světa Boží mocí, ale dál jsem si žil po svém, dál jsem byl hříšníkem, který není s Bohem smířen, a tak jsem stále ještě byl na cestě do pekla. Vyrostl jsem v ateistické rodině. Jako školák jsem hltal všechny moderní poznatky vědy a techniky. Byl jsem fascinován pokrokem lidského poznání a věřil jsem tomu, že svět kolem nás je natolik prozkoumaný, že pro víru v Boha už není vůbec žádné místo. Byl jsem přesvědčen, že v Boha věří už jen babičky, protože tak je kdysi vychovali. V tomhle přesvědčení jsem žil až do svých 19-ti let. Tehdy jsem přišel do Brna na vysokou školu. Bydlel jsem na kolejích a mým spolubydlícím na vedlejším pokoji byl kluk odněkud ze Slezska. Byl křesťan a jeho otec byl, tuším, kazatel v nějaké protestantské církvi. A tenhle kluk byl tehdy v mých očích opravdu zvláštní. Každý večer se v kleče u své postele modlil k Bohu (vím to, protože jsem jej jednou neomaleně vyrušil) a nevedl běžný studentský život plný hospod a jiné zá bavy. Netrvalo dlouho a dostali jsme se spolu do vášnivých rozepří ohledně Boží existence. On se snažil přesvědčit mě (dnes vím, že s láskou a z obav o mou věčnou budoucnost), a já jsem se snažil zase pro změnu přesvědčit jeho. Pamatuju si, že jsem měl ty naše debaty velmi rád. Snažil jsem se ho vyvést z těch jeho bludů a pověr. Výsledkem samozřejmě nebylo to, že bych já z něj udělal ateistu. Spíše jsem zjišťoval, že se postupně drolí nepohnutelná konstrukce mého ateismu. Někde uvnitř v srdci jsem musel uznat, že když se člověk dívá na svět kolem sebe a přemýšlí, nemůže nevidět práci geniálního konstruktéra. Uviděl jsem, že svět kolem nás naším tělem počínaje a celým obrovským vesmírem konče je nejen geniálně a do nejmenších detailů fungující, ale také krásný, oku a smyslům lahodící. A nemůže to být výsledek nějakého náhodného evolučního vývoje, ale daleko spíš dílo moudrého tvůrce se smyslem pro krásno. Zkrátka a dobře UVĚŘIL JSEM, ŽE SVĚT JE STVOŘEN BOHEM! Takže od svých asi 19-ti let jsem byl člověkem svým způsobem věřícím věřícím v Boží existenci, věřícím ve stvoření světa Boží mocí, ale dál jsem si žil po svém, dál jsem byl hříšníkem, který není s Bohem smířen, a tak jsem stále ještě byl na cestě do pekla. V tomhle stavu jsem zůstal dalších více než 10 let! Sice jsem si ještě bě hem studií v Brně koupil Bibli, abych se o Bohu dozvěděl víc, ale zdálo se, že to k ničemu není. Bible byla pro mě tehdy strašně divná a nezáživná. Nenašel jsem v ní nic, co by mne oslovilo. Během těch dlouhých let jsem si na Boha občas vzpomněl a říkal jsem si, že musím s tím faktem, že Bůh existuje, nějak naložit. Ale pravda je, že jsem se tím nějak moc netrápil. Žil jsem si pro sebe a své záliby. A žil jsem si celkem spokojeně. Několikrát za tu dlouhou dobu jsem se dostal do situace, která mě tížila, a pak jsem si vždycky vzpomněl na Boha a volal k němu. Když ale všechno v životě fungovalo, Boha jsem tak nějak nepotřeboval. Stalo se, například, že moje mamka onemocněla. Zjistili ji velký nádor a byla nutná operace. S tím, že až potom bude možné s jistotou říct, jestli je ten nádor zhoubný. Tehdy nám bylo, celé rodině, hodně úzko. V té době jsem si vzpomněl na Boha, modlil jsem se prosil jsem ho, aby mamku uzdravil. A myslím, že to byly hodně naléhavé modlitby. A po operaci se ukázalo, že nádor zhoubný není! Byl jsem Bohu vděčný, věřil jsem, že mne slyšel a zasáhl. Jenže rychle jsem na to zapomněl a dál si žil po svém A tak to šlo až do mých 31 let. Pak ale přišlo několik neuvěřitelně hektických měsíců, které zcela změnily můj život. Přihlásil jsem se do kurzu angličtiny. A měli jsme v tom kurzu mladou a hezkou lektorku, která je teď mojí ženou. Tam jsme se se známili a po pár měsících i sblížili. Ten vztah velmi rychle nabral na in tenzitě, a tím to všechno začalo. Moje žena se dostala do nelehké životní situace. Nebudu popisovat všechny detaily, ale v podstatě šlo o to, že měla za sebou svým způsobem nevydařený, ale hodně dlouhý vztah a teď si nebyla jistá, jestli tenhle nový bude lepší a jestli jej tedy chce ještě více prohloubit. Bála se, že v případě dalšího krachu na tom bude ještě hůř než předtím. A v téhle situaci si vzpomněla na svou kamarádku křesťanku. Ač sama nevěřící, tak vždycky, když měla trable, věděla, že nejlépe ji vyslechne právě tahle kamarádka. A tak ji vyhledala i tentokrát. Její rada byla jedno duchá a trochu zvláštní Co já ti mám poradit? Běháš z hříchu do hříchu a já ti v tom mám poradit? Ptej se přímo Boha. Vyznej mu své hříchy, pros za odpuštění a On ti pak, až budeš jeho dítětem, řekne, co máš dělat. A moje žena to tehdy opravdu udělala. Skutečně volala k Bohu, vyznáva la hříchy a prosila o odpuštění. Přišel den, kdy ji Bůh vyslyšel a přijal. Tu změnu, která se Její rada byla jedno duchá a trochu zvláštní Co já ti mám poradit? Běháš z hříchu do hříchu a já ti v tom mám poradit? Ptej se přímo Boha. Vyznej mu své hříchy, pros za odpuštění a On ti pak, až budeš jeho dítětem, řekne, co máš dělat. Může se člověk setkat s živým Bohem? 9

10 Ž I V O T V K R I S T U Může se člověk setkat s živým Bohem? 10 s ní stala, nešlo přehlédnout. Najednou už nebyla zoufalá, netrápila se tím, co má dělat, prožívala velkou radost a bylo to na ní vidět. Pak začala chodit mezi křesťany a zvala tam i mě. Nemusela mne ani moc přemlouvat. Byl jsem zvědavý, zajímalo mne, co to vlastně prožila. Také jsem tím byl nějak zvláštně přitahován. Měl jsem pocit, že konečně po letech víry v Boží existenci se můžu na nějakou církev podívat zblízka. A tak jsem začal se svou ženou chodit mezi křesťany i já. Poprvé jsem na jejich shromáždění nešel vlastně s žádným očekáváním, jen jsem byl zvědavý. Tím, co jsem zažil, jsem byl opravdu hodně pře kvapený. Setkal jsem se tam s lidmi, kteří Boha milovali. Bylo to na nich vi dět. Nadšeně Bohu zpívali nádherné písně plné radosti a lásky. Nadšeně o Bohu mluvili. A věci, která jsem tam slyšel, mě překvapily možná nejvíc. Někde uvnitř jsem cítil, že to je to pravé a pravdivé o Bohu. Že to, co jsem těch 12 let hledal-nehledal, jsem teď opravdu našel. Slyšel jsem, že jsem hříšník, že Bůh mě velmi miluje, že mě miluje tak moc, že namísto mne potrestal za mé hříchy svého vlastního Syna Ježí še, že Ježíš to pro mne udělal dobrovolně, z lásky ke mně, že Bůh je živý, že Ježíš je živý a že já proto můžu s Bohem mluvit, a věděl jsem, že to všechno je pravda! Ještě nějaký čas mi pak trvalo, než jsem zlomil svou pýchu a mužskou je šitnost a než jsem se před Bohem pokořil. Pomohla mi v tom svatba s mou ženou. Jak se svatba blížila, věděl jsem, že si ji nemůžu před Bohem vzít, aniž bych byl s Bohem smířen. Valil jsem to před sebou jako balvan, až pár dnů před svatbou, když jsem byl doma sám, věděl jsem, že už to odkládat nemůžu. Padl jsem před Bohem na kolena, vyznával hříchy, prosil o od puštění a stal se Božím dítětem! Od té chvíle začal Bůh od základů měnit můj život i mé vnímaní všeho kolem mne. Jednou z věcí, která se pro mne ze dne na den změnila, byl můj pohled na Bibli. Už jsem psal, že mi dlouhé roky připadala nečitelná a neza jímavá. To se náhle změnilo! Bůh mi svoje Slovo otevřel a já nevěřil, že jde o stejnou knihu jako předtím. Najednou byla srozumitelná a plná úžasných věcí. Dnes je to už 8 let. Bůh mi dal úžasnou ženu a tři nádherné děti, dal mi také spoustu bratrů a sester v Boží rodině. Prožil jsem s ním a prožívám nádherné časy (i když ne vždy příjemné a pohodové). Jsem za to vše Bohu nesmírně vděčný a už si ani neumím život bez něj představit. Vašek Š., 39 let Čas od času přišla období temna Moji rodiče byli nevěřící, rozvedli se spolu, když jsem chodila do 7. třídy základní školy a otec o mě od té doby nejevil zájem. Věřím, že maminka se mě a mou mladší sestru snažila vychovávat, jak nejlépe dovedla. Mě však s přibývajícím věkem její starostlivá péče a obavy o nás začaly obtěžovat, chtěla jsem co nejdříve odejít z domu a vést si svůj vlastní život, do kterého mi nikdo nebude zasahovat. Po maturitě jsem konečně dosáhla kýžené svobody a rozhodla jsem se jí řádně nabažit. S maturitou přišla zároveň svoboda i do naší země. Psal se rok 1989, padla železná opona, otevřely se hranice a tím i nové možnosti a nový svět. Začala jsem cestovat, poznávat nové lidi, navazovat nové vztahy. O něco později jsem spolu se svou nejlepší kamarádkou začala často rozjí mat nad tím, co bude po smrti, jaký má život smysl, proč tu jse m? Ochutnávaly jsme z různých duchovních směrů, tuším, že jsme si koupily i Bibli. Nebyly nám však cizí i různé okultní praktiky, třeba vyvolávání duchů. Některé věci jsem přijala do svého života (stal se ze mě např. vege tarián), některé odmítla, ale nic z toho mě nenaplnilo a nedalo životu ten očekávaný smysl, a já si zase začala užívat věcí, jenž nabízel tento svět. Zase přišla práce v zahraničí, noví lidé, nové vztahy, seberealizace ve vzdělání. Svému okolí jsem se jevila jako úspěšná, velmi společenská mladá žena, o kterou jeví zájem muži a která má také spoustu přátel. A byla skutečně období, ve kterých jsem si takto připadala i já sama, a bylo mi v tom dobře. Čas od času však přišla období temna. Zoufale jsem si uvě domovala, jak pomíjivé ty věci jsou, jak marné je to, za čím se ženu, jak mě všechny ty věci, po kterých jsem ve svém sobectví dychtila, uspokojily jen na krátký čas, a pak přišla zase prázdnota. Když mi chyběl rok do 30 let, procházela jsem hlubokou depresí, ve které jsem se začala konečně UPŘÍMNĚ obracet na Boha a hledat východisko. Měla jsem věřící kamarádku. Znaly jsme se v té době už asi šest let. Poznala jsem ji ještě v době, kdy ona sama byla nevěřící, a proto jsem mohla vidět změnu, která se s ní stala poté, co dala svůj život Ježíši. Od ní jsem poprvé slyšela evangelium, dobrou zprávu o tom, že Ježíš zemřel za mé hříchy, že mě miluje, že mi ze své milosti touží odpustit a dát mi věčný život. Za těch šest let jsem od ní slyšela mnoho, ale mé uši byly hluché, oči zavřené, srdce pyšné a zatvrzelé. Nechtěla jsem se vzdát své svobody, o které dnes vím, že byla falešná, že to nebyla svoboda, ale otroctví. Otročila jsem svému tělu, svým závislostem a touhám. Bůh měl však se mnou obrovskou trpě livost a přišel den, kdy jsem zlomená klečela na kolenou, plakala a hluboce litovala svých hříchů. Vzdala jsem se toho, co jsem považovala za svobodu, a svěřila svůj život cele a s důvěrou do rukou Bohu. Od té chvíle mi Pán Ježíš dával poznávat svou blízkost a vedl mě k tomu, abych krůček po krůčku odkládala staré věci a začala vést nový čistý život. V prvních dnech jsem měla dokonce fyzický pocit, že mi někdo sundal ze zad naditý batoh, který mě tížil, a že mohu volně dýchat, radovat se, chtělo se mi zpívat a tančit. Dnes je tomu už osm let, co Ježíš vstoupil do mého života a dal mu smysl. Naplnil jej po všech stránkách. Dal mi věřícího manžela, který je pro mě tím nejdražším na světě a tři krásné děti. Naučil mě nemít ráda jen sebe samu, nebýt soběstředná, ukázal mi věci, na kterých skutečně záleží. Už se nemu sím bát smrti a přemítat o tom, co bude, až zemřu. Mám v srdci jistotu, že jsem spasená a že mě čeká věčný život v jeho blízkosti. Už necítím ani tu palčivou touhu něco hledat a za něčím se hnát. Už mám ten Boží pokoj, převyšující každé pomyšlení, který střeží moje srdce i mysl v Kristu Ježíši, mém Pánu (Filipským 4,7). Ivana Š., 37 let

11 Ročník 24, prázdniny 2012 Nebyl nikdo, kdo by mi rozuměl Když mi bylo asi rok a půl, máma se s mým otcem rozvedla. Byl vážně nemocný a to ji omezovalo. Krátce po rozvodu přivedla domů jiného muže, který převzal roli otce, a já ho jako tátu přijala. Později jsem pochopila, že mým tatínkem je vlastně někdo jiný. Protože máma bránila mému otci se se mnou stýkat, celou záležitost převzal soud. Díky příslibu pomoci a spolupráce babičky a dědy (otcových rodičů) soud rozhodl o nedělních návštěvách dvakrát do měsíce, čemuž se máma snažila všemožně zabránit. Často se stávalo, že mě vůbec nepustila, tvrdila, že jedeme na výlet, nebo že jsem nemocná. Mnohdy jsem tátovi jen bezmocně s pláčem mávala z okna. Později jsem byla nucená lhát i já, aby k našemu setkání nedošlo. Vyvrcholením byl lživý dopis babičce a dědovi, napsaný pod nátlakem o tom, že je už nechci nikdy vidět. Prožívala jsem obrovskou bolest a zoufalství. Když jsem se pak po nějaké době s babičkou, dědou i tátou se tkala, objal mě a řekl, že ví, že to nebyla pravda. Poznal, že byl dopis psán sice mou rukou, ale máminými slovy. Byl si jistý, že jsem šťastná, když jsem s ním cítil to. Táta mi rozuměl. Roky ubíhaly, já jsem stále bydlela s mámou a nevlastním otcem a přibyli mi i sourozenci bratr a sestra. Atmosféra v rodině však byla napjatá. Máma měla stále potřebu nad vším vládnout kritika, nespokojenost a špatné hospodaření s penězi vyvolávalo nenávist a nám dětem chyběla láska, zájem a porozumění. Otčím začal pít a celá situace se ještě vyost ř ila časté hádky, nadávky, násilí. My děti jsme se bály a prožívaly úzkost a zmatek. Sousedé nás kvůli nepokojům neměli v oblibě a ve škole nám spolužáci dávali najevo své opovržení pro naše sociální poměry a špatný prospěch. Nebylo místa, kde bych se schovala před zlem. Nebyl nikdo, kdo by mi rozuměl. Za tátou jsem se neodvážila jít bála jsem se mámy. Ještě ve 14 letech jsem běhala s malými dětmi, neměla jsem kamarády v mém věku. Až jednou se objevila Marcela. Byla skoro stejně stará jako já a rozuměly jsme si snad i proto, že její situace doma byla velice podobná. Jednou, když jsme byly před domem i s mou sestrou Jankou, procházela tudy jedna, pro mě tehdy, cizí paní. Obě holky se za ní rozběhly a já zůstala stát jako opařená. Tato žena je objala a povídala si s nimi. Bylo vidět, že má radost a holky také. Moje sestra ji pozdravila: Ahoj, Jani! což mě pře kvapilo. Jak to, že si dovolila tykat cizí paní? Později jsem se s ní dnes mou blízkou kamarádkou Janou setkala na lavičce před domem a povídaly jsme si. Byl to velice zvláštní okamžik v mém životě. Najednou tu byl vedle mě člověk, který nejen naslouchá, ale i rozumí a poradí. Připadalo mi to jako z jiného světa. Byla na mě milá a její láska mě zasáhla. Cítila jsem, že jí mohu říct o svých trápeních, starostech i bolestech. Mnohokrát jsme se se tkaly, vyměnily si desítky dopisů a dárků, uskutečnily spoustu krásných vý letů a prožily mnoho hezkých chvil. Jednou na lavičce mi Jana řekla, že zná východisko z mého trápení. Po prvé jsem slyšela o Bohu a Ježíši Kristu, ve kterém je skryto veškeré vítěz ství nad hříchem, beznadějí i věčnou smrtí. Znělo to zvláštně, ale toužila jsem po tom. Bylo krásné slyšet, že Ježíš Boží Syn tak velmi trpěl z lásky ke mně pro mé očištění a smíření s Bohem a že navíc i dnes žije a může mi pomoci, protože ho Bůh vzkřísil a vyvýšil. Také mi řekla, jak blíže mohu Ježíše poznat, jak se modlit, a pozvala mě do křesťanského sboru. Tehdy jsem neváhala a do Apoštolské církve jsem opravdu šla. Lidé se tam chovali jinak než u nás doma nebo venku. Chovali se k sobě mile, nemluvili sprostě, nekřičeli po svých dětech. Přivítali mě úsměvem a já poprvé pocítila, že jsem v prostředí, kde je skutečná láska. Měli něco, po čem mé srdce tou žilo, přála jsem si to mít taky. Tehdy jsem poprvé slyšela nedělní kázání, přestože jsem mu moc nerozuměla, nadšeně jsem pak každou neděli navštěvovala bohoslužby a postupně i program sboru v průběhu týdne. V té době mě nejvíce zaujal dětský výtvarný kroužek Slunečnice. Později jsem také zatoužila zpívat ve sborové hudební skupině. Jednou za mnou přišla vedoucí této skupiny Zuzka a zeptala se mě, jestli bych nechtěla zku sit zpívat s nimi. Nemohla jsem uvěřit, jak Bůh rychle odpověděl na touhu mého srdce. Udivilo mě, jak mi rozumí. Asi po roce jsem zjistila, že ještě stále nemám v srdci pokoj a hledala jsem radu u pastora. Vysvětlil mi, že mám Ježíše Může se člověk setkat s živým Bohem? 11

12 Může se člověk setkat s živým Bohem? poprosit o odpuštění vše ho, co jsem kdy udělala zlého a poprosit ho, aby vstoupil do mého srdce jako Pán a Spasitel a proměnil můj život. Jednoho tichého večera, když už celá rodina spala, jsem se zavřela do pokojíčku a zavrtala do peřin. Řekla jsem: Pane, jestli tady teď se mnou jsi, dej mi to nějakým způsobem pocítit. Naplnila mě najednou zvláštní ra dost a klid. Přála jsem si, aby to nikdy neskončilo. Vleže jsem před sebe na táhla ruce a ucítila příjemné teplo na dlaních, jakoby mě Ježíš chytil za ruce. Když jsem otevřela oči, neviděla jsem ho, ale byla jsem si stoprocentně jistá, že je tam se mnou. Pak jsem pokojně usnula. Druhého dne jsem se probudila svěží a stále myslela na to, co se tu noc stalo. V dalších dnech se mi začaly připomínat mé hříchy a prosila jsem Boha o odpuštění. Když se mi později vybavily další zlé skutky, vše jsem Pánu vyznávala. Naplnil mě pokoj. Avšak hádky, narážky, ponižování a všechno trápení doma se stupňovaly a objevovaly čím dál častěji a to už nejen kvůli penězům, sousedům, tátovi, našemu prospěchu ve škole, ale také kvůli mé víře a chození do sboru. Ne chtěla jsem se však za žádnou cenu vrátit zpět do starých kolejí a vzdát se Boha. Nakonec jsem neviděla jiné východisko, než odejít z domu. A Bůh se o mě postaral. Přijali mě do SALUSu (azylový dům pro opuštěné ma minky a děti) a brzy na to se začalo jednat o mé možnosti bydlet s otcem. Vzal si mě k sobě a my najednou mohli za všechna ta léta, kdy našemu setkávání bylo bráněno, prožívat svobodně společný čas. U táty to bylo moc fajn. Nepřestávám děkovat Bohu za to, že proměnil mou životní situaci a přesadil mě do prostředí lásky, radosti a klidu. U táty jsem bydlela asi pět let, vyučila jsem se a mohla jsem mu být nablízku i v jeho nemoci. Bůh mi také v ten pravý čas přivedl do cesty mého dnes již manžela, se kterým chceme společně žít na zdravých křesťanských základech. Nedávno jsme dostali vzácný dar od Hospodina narodil se nám syn Daniel Jan. Katka Z., 22 let Ž I V O T V K R I S T U Konečně jsem slyšel odpovědi na své otázky Můj příběh je prostý. Neprocházel jsem ve svém životě zásadními zlomy, ani vrcholy a pády, které by někoho oslnily. Jako křesťan jsem se nenarodil a rozhodně jsem se do určité doby netoužil jím stát. Základ v rodině byl zcela nekřesťanský. Nikoli agresivní, ale rozumový, na základě faktů. Spolu se starším bratrem jsme byli vychováváni k řádnému, čestnému a zodpovědnému životu. Avšak bez Boha. Boha jsem chápal jako historický přežitek, kterému dnešní civilizovaný člověk již nemůže věřit. Na co taky? Vždyť, co si neudělám sám, to nemám, a k tomu, abych nekradl a nezabíjel, nemusím být přece křesťan. Navíc u mnoha lidí, kteří mají plná ústa Boha, jejich činy promlouvají opak. Nejednou jsem si ve své pýše pomyslel, že já, ač bez víry, jednám v mnohých věcech čistěji a umím to sám bez Boha. Bral jsem křesťanství jako blábol, který káže vodu a pije víno, jak již sama historie ukazuje: odpustky, křižácké výpravy, náboženské války. Báchorky o spravedlivém a milosrdném Ježíši Kristu zapsané v jakési Bibli byly v tomto světle opravdu jen čímsi bájným, již dávno zapomenutým a na prosto vzdáleným od reality. Otázky víry a jméno Ježíš Kristus ve mne vzbuzovaly spíše negativní pocity směsici nechá pavého posměchu, s tra chu před fanatiky a sektáři a jakéhosi pohrdání nad pokrytci a pánbíčkáři. Celé mé okolí mne v tomto názoru podporovalo a sdílelo stejnou cestu. Boží stezky jsou však fascinující. Bůh mne přes to všechno oslovil a zasá hl mé srdce a já zjistil, jaká marnost vládne tomuto světu, pokud člověk ne zná Boha a Ježíše Krista. Vybavuji si pár okamžiků, kdy mne Bůh oslovoval a já zůstal tvrdošíjně na své cestě. Dnes to však chápu jako vývoj, cestu, a zároveň milost, že mne z ní nakonec vyvedl. Již na střední škole jsem se setkal s křesťany. Jedním byl můj (v té době nejbližší) přítel, druhý byl spolužák z vedlejší třídy. S nimi jsem měl možnost diskutovat o tom, jak to s tím Bohem vlastně je, a to zcela otevřeně, bez jakéhokoli strachu. Měl jsem mnoho otázek, ale i mnoho svých argumentů. Nebylo asi lehké se mnou diskutovat, mé srdce bylo tvrdé. Byl jsem přesvědčen, že mám pravdu, a doposud mne z toho nikdo nedokázal vyvést. Možná proto nebyly tyto debaty voláním po prav dě, ale soubojem argumentů. A Bůh mé srdce neotevřel, ale ještě více zatvr dil. Tyto zkušenosti mne ještě více utvrzovaly v mém zarytém názoru. V té době jsem poznal dívku, se kterou jsem později proži l 11 let. Jistým p aradoxem bylo, že možná právě ona byla tím člověkem, který dokázal mé zcela materialistické a humanistické chápání změnit na názor připouštějící existenci jakési vyšší moci. V první polovině našeho vztahu jsme byli v těchto otázkách zcela totožní. Později jsem začal, v té době již doma, slý chat slova jako Bůh, energie, karma, Osho, reiki a různé záblesky spíše vý chodních náboženství, která s Kristem nemají nic společného. I přes to, že jsem již dokázal připustit, že existuje někdo větší, než je člověk, podvědomě jsem cítil, že tyto směry nejsou správné. Později se cesta mé přítel kyně začala značně odchylovat od té mé, ne tak východní. Do té doby jsem někdy až tvrdošíjně stál na svém a za svým názorem, což byla pro mne pře kážka na cestě za Bohem. Je až neuvěřitelné, jak toho Bůh dokázal využít, abych se tehdy neotevřel zcela a nesešel z cesty, kterou mi připravil, zmí tán kdejakým duchovním učením. Tyto zkušenosti ve mne vzbudily zvědavost a hlad po pravdě. S přítel kyní jsme se nakonec rozešli a já dál hledal skutečnou pravdu. V té době jsem nevěděl, zdali je pravda v Ježíši Kristu nebo v moderních pojetích ná boženství. Věděl jsem však jistě, že chci pravdu najít. 12

13 Ročník 24, prázdniny 2012 A pokud to má být třeba i to, celý můj život odmítané křesťanství, tak ať mne už konečně někdo přesvědčí. Bůh je natolik laskavý, že to udělal. Věděl jsem, že jedna kolegyně v práci je křesťanka. Pojednou se začaly naše rozhovory více a více točit kolem Boha, kolem Krista, křesťanství, víry, Bible... Byla jiná, než ostatní lidé. Říkala o sobě, že je křesťanka, a bylo to na ní vidět. Vlastně to ani tolik neříkala, jako žila. Vyzařoval z ní pokoj, jakási láska, jistá pokora a zároveň byla plná humoru a pevných názorů. Měla něco zvláštního, co se nedá popsat slovy, a chtěl jsem to mít taky. V rozhovorech s ní jsem zjišťoval, že křesťanství není o chození v neděli do kostela a o tom, co člověk musí a nesmí. A že existují křesťané, které trá pí, když lidé hlásící se ke křesťanství s Biblí v ruce pomlouvají před koste lem souseda a podílejí se na ničemnostech tohoto světa. Sice vždy ne dokázala zcela čelit mým argumentům a na vše odpovědět tak, abych to po chopil; byl jsem ale otevřen a toužil najít pravdu, ne opět bojovat. Dokázala však změnit mou bázeň, stud a ostýchavost jít mezi křesťany, jít na boho službu do křesťanského sboru, začít se modlit. Všechny tyto věci byly pro mne dosti těžké. Šlo velmi těžko překonat jakýsi blok (dnes již vím, že to byla má pýcha) a přinutit se k pokoře před Bohem. Bůh však ví, jak na mne. Bůh vidí do srdce každého z nás a zná vše skryté. Věděl také, koho mi po slat, abych již konečně procitl. Jeho plán a cesty jsou skvělé. Bůh mne přivedl do sboru, kde jsem pocítil jeho přítomnost a poznal skvělé lidi, dnes mé bratry a sestry. Dříve jsem již v kostele byl. Také něja ká kázání jsem slyšel. Všichni lidé byli cizí a slovům z kazatelny jsem nero zuměl. Bylo to však proto, že jsem nechtěl. Zde Bůh otevřel mé srdce a já poznal křesťany, kteří chodí s Bohem. Slovům z kazatelny jsem pojednou začal rozumět, ba dokonce jsem zde konečně slyšel odpovědi na své otázky. A mnoho jsem se divil. Bůh mne přivedl ke křtu, a já se stále modlím, abych z jeho cesty již nikdy nesešel. Pavel M., 31 let V té chvíli jakobych prohlédla... Vyrůstala jsem v běžné rodině a nikdo z naší rodiny nebyl věřící. Já ani moje sestra jsme nebyly vedeny k nějakému náboženství ani k ničemu podobnému. Myslím si ale, že jsme přesto byly slušné, dobře jsme se učily a neměly jsme problém vycházet s lidmi kolem sebe. Když jsem chodila na základní školu, doslechla jsem se, že naši noví sousedi pořádají klub pro mladé. A protože tam chodily moje sestřenice, hned jsem se k nim přidala (tím lépe, že se klub konal v paneláku a patře nad námi ). Byl to čas her, zážitků a povídání. Povídali jsme si taky o Bohu. To mě ale v té době vůbec nezajímalo, a tak jsem tuto část klubu jedním uchem přijímala a druhým uchem vypouštěla. Boha podle mě potřebovali pouze lidé špatní, zlí, lháři, zloději, bezdomovci a prostě všichni divní lidi. Byl to projev slabosti a nejspíš také zpátečnictví. Uplynuly možná dva roky a můj postoj ke křesťanství se nezměnil. Ani s odstupem času, když píšu toto svědectví, nedokážu říct, jestli jsem si z toho povídání o Bohu zapamatovala více než pár základních věcí. Ale všechno mělo svůj smysl Teď bych vám ráda popsala, jak jsem se setkala s Bohem. Bůh ke mně promluvil v takové zvláštní chvíli. Dívala jsem se jednou večer sama na televizi na nějaký pořad a zrovna hrála reklama. Tak jsem vesele přepínala z programu na program a na jednom programu mě zaujal film Umučení Krista (tuším, že to bylo na ČT2). Přepla jsem to zrovna ve chvíli, kdy Kristus nesl svůj kříž na Golgotu a měl být ukřižován. V té chvíli jakobych prohlédla a došlo mi, že toto se opravdu stalo a že to Ježíš Kristus podstoupil i pro mě. Nejen pro lidi zlé, špatné, lháře či vrahy, ale i pro každého člověka, ať už se cítí být dobrým či ne. Pocítila jsem velikou lítost a začala jsem plakat a omlouvala jsem se Bohu, ať mi to odpustí, že musel zemřít i pro mě. Na druhý den, jsem měla obrovskou touhu číst Bibli a šla jsem se podívat do místního sboru církve bratrské, kam jsem začala pravidelně chodit. To jsem zrovna chodila na gymnázium do Bohumína. Také jsem se modlila modlitbu spasení a prosila jsem Boha, aby mi odpustil všechny hříchy a aby vstoupil do mého života, a On to učinil. I když vždy nebylo všechno lehké, tak vím a vidím, že Bůh jedná v každé situaci. Možná vás napadne, že jsem mohla prožít nějakou velmi emoční situaci, která mě mohla ovlivnit. Ale já už jsem křesťankou šest let a vím, že Bůh je živý a že se dá poznat každému člověku. Každý člověk se však musí rozhodnout sám a to je to nejdůležitější. Karolína Kozielová, AC Karviná Může se člověk setkat s živým Bohem? 13

14 Může se člověk setkat s živým Bohem? Moje cesta k Bohu byla trochu delší, spojená s mnoha zážitky, proto je nemůžu všechny popsat. Byl jsem vychován v katolické rodině a pravidelně jsem navštěvoval kostel a náboženství až do konce základní školy. Asi po třicetileté pauze jsem se do kostela vrátil. Věřil jsem, ale žádný živý vztah s Bohem jsem neměl. O znovuzrození jsem poprvé slyšel od kolegy z práce, asi šest let před tím, než se to stalo i v mém životě. Nezaujalo mě to, moc jsem tomu nerozuměl, nechápal. Přestože mě chození do kostela plně neuspokojovalo, netou žil jsem po změně. Na otázku, co moje hříšnost, jestli se jí chci zbavit, jsem odpovídal podle svých znalostí, že bych se jí rád zbavil, ale až před smrtí, bude-li mi tato možnost dána, neboť vím, že bezhříšně žít nedokážu. S ohle dem na můj předdůchodový věk se i moje hříšnost zklidnila, takže se nepo važuji za velkého hříšníka a pravděpodobně skončím v očistci, kde si od pykám dočasný trest, který mi otevře cestu do nebe. Dnes vím, že Bůh nic takového neslíbil, ale že očistec je mylná náboženská teorie. Brzy po tomto mém vyjádření se mi začaly zdát sny, ve kterých mi Bůh připomínal moji hříšnost. Tyto sny se mi začaly opakovat ve zkracujících se intervalech včetně pokárání, které sílilo. To mě pak provázelo i přes den. Jeden z posledních snů byl velice silný Bůh se v něm na mě velice rozhně val, že nejsem malý hříšník, ale velký. Pocítil jsem velkou bázeň, která mě dohnala k rozhodnutí, že s tím musím něco dělat. Začal jsem pročítat brožurky, kterými jsem byl obdarován při účasti na křesťanských ak tivitách sboru Apoštolské církve. Byla to většinou svědectví znovuzro zených lidí. Až se mi dostalo do rukou evangelium Marka, kde jsem na konci našel modlitbu, kterou jsem hledal za odpuštění hříchů, znovuzrození, které mi otvírá cestu do věčného života. Každý večer jsem se tu modlitbu modlil, a ono nic. Začal jsem hledat, pře mýšlet, co dělám špatně, že mě Bůh nechce vyslyšet. Zjistil jsem, že modlit ba nemá být čtená ani naučená. Pocítil jsem velkou bázeň Začal jsem se modlit svými slovy. Ani po tom mě Bůh nevyslyšel. Po mnoha opakovaných modlitbách jsem pochopil, že chci hlavně jen to odpuštění hříchů, abych měl klid, ale přitom nelituji toho, že jsem celou dobu žil hříšným životem. Že s takovým životem chci skončit a začít nový život s Bohem, to jsem říkal, ale moc jsem po tom ne toužil. Až jsem pochopil, že je to nedílná součást spasení a začal to chtít ce lým srdcem, tehdy mě Bůh vyslyšel. Po té modlitbě jsem měl zvláštní nádherný pocit jakéhosi klidu a pokoje, který jsem neznal. Cítil jsem, že se něco stalo, změnilo, a zazníval ve mně ja kýsi vnitřní hlas Boha: Trvalo ti to, ale teď už se tomu dá věřit. Brzy jsem usnul bezesným spánkem a ráno po probuzení jsem měl obrovskou touhu zpívat Bohu písně chvály. Silně mě oslovila píseň Blíž k tobě Bože můj. Moc se mi líbila, ale ne znal jsem ji. Neodradilo mě to a pomocí not jsem ji pomalu zazpíval. Vzpo mněl jsem si, že už jsem ji někde slyšel. Text písně mě tak uchvátil, že jsem cítil celým srdcem, že jsou to přesně ta slova, která chci Bohu říct: Blíž k tobě Bože můj, jen k tobě blíž, ať kráčím den co den, jen v Tobě svoboden. Nauč mě Bože můj tak svět mít rád, jak ten, co za hříšné šel život dát. Chtěl jsem poděkovat také modlitbou, ale to jsem neuměl. Přesto jsem začal a každý den se modlím: Děkuji ti Bože Otče za tvou obrovskou milost, kterou jsi mi prokázal odpuštěním hříchů a přijetím za svého syna Od té chvíle jsem začal poprvé vnímat jeho živou bytost a lásku. Lásku, která mě proměnila a stále mě proměňuje. Vím, že do nového života mě Bůh obdaroval Duchem svatým, že jsem se zrodil v Kristu, který se stal mým jediným Pánem a vůdcem do života věčného. Pomůže-li tento příběh alespoň jednomu čtenáři ke šťastnému rozhodnutí se pro nový život s Bohem, k věčnému životu, bude to má největší odměna. Ž I V O T V K R I S T U Josef Ž., 69 let Bože, jestli jsi, dej se mi poznat Vyrůstal jsem v ateistické rodině, rodiče mi nikdy o Bohu nemluvili, do kostela nevodili, nic mi nedali číst o Bohu. Bibli jsme doma neměli, takže bylo pro mě těžké se něco dozvědět. Chodil jsem do školy, která v té době, za komunismu, byla samozřejmě v duchu ateismu, takže jsem se učil o stvoření velkým třeskem a vývoji člověka z opice a já jsem tomu tehdy opravdově věřil, ale někde uvnitř mi to nedávalo smysl. Měl jsem takovou zvláštní zkušenost jako malé dítě. Možná mi mohly být tři nebo čtyři roky, rodiče mě dali spát a když jsem nemohl usnout, tak jsem ně- 14

15 Ročník 24, prázdniny 2012 jak přemýšlel nad životem, nad tím, že jsem malý kluk, ale že čas běží a že jednou budu dospělý, pak budu starý, pak někde zemřu. Pozoroval jsem život kolem sebe, viděl starší lidi a slyšel o smrti. Nerozuměl jsem lidskému životu. Začal jsem se velmi bát jedné věci. Měl jsem takovou představu, že až zemřu, dají mě do rakve a do země. Já jsem nějak věděl, že nebudu mrtvý, ale jen moje tělo bude mrtvé. Jednoho dne jsem dostal obrovský strach když mě zakopou do hrobu, já stejně budu žít. Byl jsem z toho celý vystrašený a tak jsem se zeptal rodičů. Jejich odpověď byla: Ne, člověk když zemře, tak nežije. Já jsem téhle odpovědi úplně nevěřil. Roky plynuly dál a časem jsem slyšel o tom, že někde někdo na táboře a jinde vyvolával duchy a nějaký duch se občas zjeví. Pak někdo říkal, že se díval na horor a tam bylo něco o duchu, který strašil. Přicházely ke mně vjemy a podněty, že existuje také duchovní svět, a tak jsem se znovu začal ptát jak to teda je? Existuje, neexistuje? Jsou andělé, nejsou? U babičky byl obrázek anděla, jak chrání děti, tak jsem se ptal rodičů, mě také chrání? Nevšímej si toho, to jenom babičky, mají takové obrázky. Měl jsem pocit, že se něco přede mnou tají. V mé mysli byla spousta nezodpovězených otázek, na které jsem neměl odpověď. Stalo se jednou, že nás teta pozvala na křtiny do kostela, a začal jsem znovu klást otázky: Proč tu jsou sochy mrtvých lidí? Co to dělá ten pán v tom nezvyklém kabátě? On mluví něco o Bohu. Pravděpodobně nechodil do školy, nebo nedával pozor? Vždyť ve škole nám říkali, že Pán Bůh neexistuje. Ve vesmíru už byli kosmonauti a vše to tam prohlídli. Bylo mi asi dvanáct a já jsem si řekl, chudák farář, není příliš vzdělaný, věří pohádkám a moje teta taky. Samozřejmě doma jsem v kladení otázek pokračoval. Mami, proč faráře nedali do školy, vždyť tam by jim to všechno vysvětlili Buď už potichu, to je tetina věc, o ni se nestarej, ty poslouchej ve škole, co tě učí. Řekl jsem si: Dobře, se mnou se o Bohu nechce nikdo bavit, tak já si najdu svou životní cestu. Jednou v létě jsme jeli s kluky stanovat a v noci, když jsme leželi a viděli nad sebou nádherné hvězdy, začal jsem se ptát: Vás to nezajímá, odkud se toto všechno tady vzalo, vy myslíte, že z toho velkého třesku? Uslyšel jsem jenom: Ty jsi nějaký divný, máš to ale starosti. A tak jsem šel dál životem, nikdo mi v tom nepomohl. Pak přišla maturita a do dneška si pamatuji, jak jsem se modlil, já nevěřící, ateista. Řekl jsem Bože, já mám strach, a tak tě prosím, pomoz mi. Nevím, jestli existuješ, ale prosím tě, pomoz mi. Když jsem měl jít k zubaři a bál se bolesti, modlil jsem se Bože, nevím, jestli jsi, ale pokud ano, tak ať to nebolí. Takhle jsem žil. A šlo to tak do mých osmnácti let, kdy jsem potkal lidi, kteří mi řekli je tady živý Bůh, který změnil naše životy, my jsme mu uvěřili, a čteme jeho slovo Bibli, a pokud tě to zajímá, můžeme ti pomoci. Samozřejmě že jsem říkal mě to nezajímá, já všechno vím, já mám na všechno odpověď. Víra je pro babičky. Někde tam uvnitř ale byla touha vědět, jak se věci mají. A tak jsem poprosil o Bibli, aby mi ji půjčili. Začal jsem ji číst a dostal jsem se do bodu, kdy jsem začal upřímně volat k Bohu: Bože, jestli jsi, dej se mi poznat. Měl jsem tehdy osmnáct let a už jsem okusil některé klukoviny, že člověk někde něco provedl, pociťoval jsem vinu, že nejednám čestně, že někdy člověk udělá věci, které se nemají dělat. Začal jsem vnímat, že pokud se chci setkat s Bohem, budu muset něco udělat s těmito špatnými věcmi. Jednou jsem to všechno Bohu vyznal a prožil zkušenost, že vše ze mě spadlo. Všechno, co obviňovalo moje svědomí, všechny špatné skutky, všechno to spadlo a věděl jsem, že Bůh mě přijal. Pán Ježíš Kristus je živý, On přišel na tuhle zem, aby umřel za naše viny a hříchy, aby nás smířil s Otcem nebeským. On si nás všechny chce jednoho dne vzít k sobě. Nevezme si tam nic hříšného. On si chce vzít ty, kteří se mu vydali a jsou očištění krví Pána Ježíše Krista. Dneska už nemusím usínat se strachem, že mě dají do rakve a já se budu trápit, co se mnou bude. Dneska žiju v naději, že vím, kam jdu, vím, pro co žiju, a vím, kdo na mě čeká. Samozřejmě, že nejsem dokonalý. Někdy se na nás lidé dívají jsi věřící, musíš být dokonalý. Já jim říkám, že dokonalý nejsem, k dokonalosti rostu. Učím se být dokonalým, ale daří se mi to jenom z části, takže stále potřebuji pomoc Pána Ježíše Krista. Chci se o něho opírat a k němu vzhlížím jako ke svému vzoru. Lumír Folvarčný, AC Karviná Může se člověk setkat s živým Bohem? 15

16 Může se člověk setkat s živým Bohem? Měla jsem obavy, že o něco přijdu Vyrůstala jsem v evangelické rodině, kde do kostela chodila jen babička a jen několikrát do roka na Vánoce, Velikonoce apod. To jsme chodili s ní. Podle evangelické tradice chodí děti, které byly jako maličké pokřtěny a dosáhly 14-ti let, k tzv. konfirmaci (tzn. utvrzení). Bě hem jednoho školní ho roku probíhají přípravná setkání, kde se mluví o otázkách víry, dějinách církve apod. Na konci probíhá slavnostní obřad, kdy mladí vyznávají svou víru před celým shromážděním. V době, kdy jsem ke konfirmaci měla jít i já, chodila už moje starší sestra do tzv. mládeže (pravidelná setkání mladých věřících lidí). Z jejího chování a jednání bylo vidět, že se v jejím životě stala nějaká změna, a i když jsem tomu moc nerozuměla, tak jsem jí svým způsobem záviděla a zajímalo mě, co je toho příčinou. Věděla jsem, že to nějak souvisí s Bohem, ale na druhou stranu mi obrovsky vadily písně o Bohu a o Ježíši, které si sestra doma za čala pouštět. Takže na jednu stranu mě to všechno zajímalo, ale na druhou stranu mi spousta věcí vadila. Až do chvíle, kdy si sestra domů přinesla UZDRAVENÍ Z ARTRÓZY další kazetu a já si při mytí nádobí říkala, co to zas bude, a snažila jsem se co nejrychleji zmizet do svého pokoje. Když jsem ale uslyšela první tóny, byla jsem velmi překvapená až zaskočená byla to totiž rocková skupina. Do té doby mě ani nenapadlo, že by i křesťané mohli dělat takovou hudbu. O to víc jsem pak byla zvědavá, co mě v konfirmačním čeká. Pan farář, který tehdy ve sboru působil, byl mladý a opravdově věřící. Scházelo se nás kolem deseti, většinou proto, že si to přály naše babičky. Většina z nás měla o Bohu velmi zkreslené představy. Postupně jsme se dovídali, kdo je Bůh a jaký je, kdo je to Ježíš a proč byl ukřižován, jak to je s člověkem a jeho hříchy apod. Nejdůležitější samozřej mě bylo to, že Ježíš z lásky k nám zemřel za všechny naše hříchy a tomu, kdo takto věří, jsou jeho hříchy odpuštěny a navíc získává život věčný a stává se Božím dítětem. Už ve svých 14-ti letech jsem věděla, že takové odpuštění potřebuju. Bohužel ale ve mně převládl strach, že pak budu muset žít nějakým svatým životem, že nebudu moct chodit na diskotéky, že už si nic neužiju apod. A tak jsem Ježíše a to, Na začátku, když jsem uvěřila, jsem ještě jezdila k léčitelce. Měla jsem velmi bolestivou artrózu kloubu v levé ruce. Mé děti mě ale varovaly Bůh říká, že tohle léčitelství je okultismus a nepochází od Boha: Však se, mami, sama zeptej Boha. On ti určitě odpoví. Ráno mám tedy jet k léčitelce do Ostravy. Večer Pána Ježíše prosím, aby mi ukázal, co mám dělat. Ve snu mám pocit, že nemám jet. Probudím se, ale jistota to není. Bože, prosím tě, dej mi jasnou odpověď. Vnímám slovo HIROŠIMA. Vím, že to byla totální zkáza je mi jasné, že nemám jet. Co tedy? Bože, vždyť víš, že léky mi nepomohly, ani rehabilitace. Co mám dě lat? Vtom mě začal ten kloub velice bolet, až jsem chtěla vzbudit manžela. A najednou bolest skončila, Bůh mě uzdravil. A je to už 14 let. Děkuji. Věra V. Ž I V O T V K R I S T U co pro mě udělal, odmítla (i když jsem věděla, že je to chyba, ale v té chvíli byl můj strach silnější). A tak jsem při konfirmaci, na rozdíl od ostatních, nemohla vyznat, že věřím v Boha, Ježíše, odpuštění hříchů... ale pouze jsem vyznávala, že CHCI věřit v Boha... (říkala jsem si: jednou, až si trochu užiju... ). Přesto, nebo možná právě proto, vzal Bůh mé vyznání vážně a během relativně krátké doby mě zbavil potřeby si ještě něco užít a já jsem mohla bez obav z toho, že o něco přijdu, vyznat, že Ježíše pro svůj život potřebuju a že chci, aby se stal Pánem mého života. A přesto, že jsem si příliš neužila světských radovánek, tak jsem tohoto rozhodnutí nikdy nelitovala. Bůh mi dal úplně jiné využití volného času a spoustu stejně věřících přátel, se kterými jsem jezdila na různé akce tábory, festivaly, koncerty, konference pro mladé. Setkala jsem se se spoustou zajímavých lidí nejen z České republiky zkrátka žádná nuda, jak jsem se kdysi obávala. Samozřejmě, přišly i méně veselé chvíle, protože křesťanství není záru kou toho, že člověka nepotká nic těžkého. Když se UZDRAVENÉ TĚHOTENSTVÍ Před necelými dvěma roky jsem potřetí otěhotněla. Všechny ultrazvuky, které mi lékař dělal, ukazovaly, že placenta není na obvyklém místě, ale je položena na spodní části dělohy. Lékaři to nazývají vcestná placenta. Od druhé poloviny těhotenství se většinou objevuje krvácení, hrozí částečné odloučení placenty, dítě není dostatečně vyživováno. Přes všechny tyto možné komplikace jsme s manželem prožívali pokoj a věřili, že Ježíšova uzdravující moc je stejná jako za jeho života tady na zemi. Hned na následujícím shromáždění církve jsme poprosili bratry a sestry o modlitby Při další návštěvě u lékaře, který mi opět dělal ultrazvuk, jsem i já na vlastní oči viděla, kde je placenta posazena: byla na levé horní straně dě lohy. Narodila se nám donošená zdravá holčička. Děkujeme ti, Ježíši! Petra P. 16

17 Ročník 24, prázdniny 2012 člověku daří a vše kolem je v pohodě, tak je celkem jednoduché Bohu věřit. Horší to je, když přijdou těžkosti a zkoušky. Věřím ale, že opravdu platí to, co Bůh říká v Bibli: Nalomenou třtinu nedolomím a doutnající knot neuhasím. (Ma touš 12,20) Vím, že i v době těžkostí je mi Bůh blízko a že se na něj můžu spoleh nout. A že to není Bůh, kdo se někdy vzdaluje, ale že jsem to já. Taky si uvědomuji, že nestačí jít si odsedět nedělní kázání, ale že je třeba žít s Bohem každý den, každý den s ním mluvit a naslouchat jeho hlasu. A tak i po tolika letech vyznávám slova jedné písně: Mně nestačí o Tobě slyšet od těch, kdo Tě znají, a sama nevidět Tvou tvář. Nestačí mi číst si o Tobě v Bibli o tom, jak jsi proměňoval životy lidí, a sama neznat Tvůj dotek. Nestačí mi o Tobě zpívat písně o radosti, o pokoji, a přitom to nezakoušet. Proto jsem přišla, tady mě máš, takovou jaká jsem, hledám, hledám Tvou tvář. Na kolenou po Tobě toužím, na kolenou vyhlížím. Šeptám: prosím Tě, přijď. Učiň, ať vidím. Tak málo Tě znám, prosím Tě, přijď. Věřím, že Bůh vidí a slyší každého, kdo ho hledá a že s radostí vstoupí do života každého, kdo ve svém srdci po něm touží. Jiřka M., 30 let Ježíš mi v bouři podává ruku a vede mě Jako malá jsem chodila s rodiči do katolického kostela, takže jsem znala některé biblické příběhy. Ale bylo to z mé strany jen náboženství a ne víra v živého Boha. Pracovala jsem v Karviné 2 na teplárně v provozu, ale ze zdravotních důvodů jsem časem přešla na vrátnici, kde jsem byla s více lidmi. Pracovalo tam několik křesťanů a na základě jejich svědectví jsem uvěřila. Když mi vyprávěli o Pánu Ježíši, tak jsem jim záviděla, že půjdou do nebe a já do pekla, protože jsem se viděla tak hříšná (tehdy jsem byla namočená do okultismu, spiritismu, jógy, New age, čtení knih Život po životě, atd.) Myslela jsem, že jsem prohrála svůj život. Duch Svatý mě usvědčil, a tak vlastně začal můj nový život. Ve 47 letech jsem vyznala Ježíši všechny hříchy a pozvala jsem ho do svého života. Velkou pomocí mi byla kniha od B. Grahama. Byl to pro mě zápas, pak přišel pokoj, mír v srdci a vidění. Viděla jsem obraz Pána Ježíše, jeho srdce tluče i pro mě a krev prolil i za mě. Duch svatý mě dosvědčoval synovství. V době, kdy jsem žila ve světě, jsem říkala a cítila, že mám v srdci kus prázdného místa po zemřelém otci, kterého jsem si velmi vážila, a on jediný se mě zastával. Bůh Otec mi najednou řekl: Tak tam pozvi mě. Pozvala jsem ho do srdce a učinila ho Pánem svého života. Později přišel křest na vyznání smlouvy s Bohem. Život po boku Pána Ježíše je jiný, plnohodnotný, nedělám už staré věci, ty pominuly, ale ne že nesmím, nechci! Do Ježíše jsem zamilovaná už 20 let. Procházím boji a zápasy, ale Ježíš je můj vítěz. Cítím to tak, že mi v bouři podává ruku a vede mě. Převede mě, co víc si můžeme přát. Jen mě bolí, když vidím ten zástup nespasených lidí. V mém okolí lidé nechtějí uvěřit Ježíši, mnozí si věří po svém, ale ne v biblického Boha. Asi ví, že by se museli vzdát některých věcí. Mě Bůh zaslíbil, že za koho se léta modlím, bude spasen. Zatím mnozí říkají: Já vím, že Bůh je, ale žiju si po svém. Kéž by se Bůh Otec našeho Pána Ježíše Krista nad nimi slitoval. MARANATHA Maria Bílková, AC Karviná Může se člověk setkat s živým Bohem? 17

18 Může se člověk setkat s živým Bohem? Můj život byl kompromisem mezi Bohem a světem Narodil jsem se v křesťanské rodině a od útlého dětství jsem byl veden ke křesťanským pravdám a zásadám. Poměrně brzy jsem se rozhodl pro Boha. Bylo mi asi šest let, když jsem přijal Ježíše Krista jako svého spasitele (to je to nejdůležitější rozhodnutí v životě křesťana). Krátce na to jsem byl zázračně uzdraven měl jsem silné dioptrie. Jednou jsem se totiž díval na záznamy, kdy se jeden pastor modlil za lidi v Africe a Bůh skrze něho uzdravoval. Na konci tohoto videa byla i výzva pro diváky, zda se taky nechtějí modlit, a tak jsem vírou přijal, že budu uzdraven a modlil jsem se. Když jsem pak šel k doktorce, říkala, že si to nedokáže vysvětlit, ale že už nemusím nosit brýle. Později jsem se nechal pokřtít ve vodě, jako stvrzení toho, že chci v životě jít za Kristem (bylo mi asi kolem 12 let). Někdy v té době jsem byl také pokřtěn v Duchu Svatém a dostal jsem dar mluvit jinými jazyky. Když jsem byl starší a starší, některé vžité morální a duchovní zásady mi doma začaly vadit a chtěl jsem si jít, jak se říká: po svých. V období puberty jsem se k nepoznání změnil. Rodiče, učitelé, ale i někteří přátelé tomu ani nechtěli věřit. Táhlo mě to na dvě strany. Jednak jsem chodil do církve, ale na druhou stranu jsem se chtěl vyrovnat svým vrstevníkům ve škole. Dělal jsem mnoho proto, abych byl středem pozornosti a vyzkoušel jsem i nějaké to zakázané ovoce. Vše vystupňoval i nástup na střední průmyslovou školu, kde puberta nabrala na otáčkách. Nicméně můj život se stával čím dál prázdnějším, cítil jsem se sám uprostřed davu. Uvědomil jsem si, kolika lidem jsem ublížil, a hlavně, že se můj život Bohu nelíbí. Prožil jsem si i několik zklamání. Ztratil jsem mnoho přátel a kamarádů a to hlavně proto, že jsem jednak neuměl být jako oni, protože jsem stále chtěl dodržovat určité křesťanské zásady, ani jsem je neuměl přivést k Bohu, neboť můj život neodpovídal tomu, čím mají být křesťané světlem. Jednoduše řečeno můj život byl na bázi kompromisu mezi Bohem a světem. Uvědomil jsem si, že už tak dále nemohu žít. Prahnul jsem po změně. Bylo to v roce 2006, kdy se od základů znovu proměnil můj život. Byli jsme s křesťanskou mládeží na sjezdu mládeže v Brně. Večer bylo kázání od emeritního biskupa Apoštolské církve. Velmi se mě dotýkalo, mluvil o tom, abychom své mladé životy dali Bohu na oltář. Tekly mi slzy a šel jsem se modlit za změnu ve svém životě. Vím, že se mě ten večer Bůh dotknul. Od toho roku jsem začal žít jinak a jít v životě za Bohem. Lidé kolem si této změny všimli, ne všichni ji přijali kladně. Ve škole mi to dali pěkně sežrat. Já jsem však byl nesmírně rád, že Bůh změnil můj život, i když ne vždy byl procházkou růžovým sadem. O několik let později jsem se oženil a nastoupil do práce. Začal jsem se věnovat službě mladým lidem, nejprve v nízkoprahovém klubu pro mladé v Bohumíně, v současné době se věnuji mládeži v našem karvinském sboru. Hraji také v hudební sborové kapele, kde hrajeme písně určené k oslavě Boha. Snažím se jít pevně v životě za Bohem, i když někdy klopýtám. Přesto věřím, že On povede mé kroky a pomůže mi dojít až k cíli. Díky jemu za to, že i když my jsme nevěrní, On zůstává věrným, neboť nemůže zapřít sám sebe (2Tm 2,13). Přeju vám, abyste se taky mohli plně rozhodnout pro něj, protože to je to nejlepší rozhodnutí. Jakub Koziel, AC Karviná Ž I V O T V K R I S T U Ani ve snu mě nenapadlo, jak Bůh bude jednat Vždy, když vzpomínám na svá středoškolská léta, jako první se mi vybaví moje radost z toho, že jsem kvůli studiu musela bydlet na internátě. Ko nečně jsem se dostala z dosahu rodičů a netrpělivě jsem očekávala všechna ta dobrodružství, která mi měla právě získaná svoboda přinést... Život ko nečně začal. Velice brzy jsem se se svými novými kamarády vydala na první, druhou a na mnoho dalších výprav po restauracích a hospodách. Slovo SVOBODA jsem měla na mysli od rána až do večera... volnost, alko hol, kouření a různé vztahy naplňovaly můj život. Ale ne moc dlouho. V tom všem jsem ve svém srdci stále pociťovala prázdnotu a marnost, o smyslu života ani nemluvě Všechny tyto pocity byly tak tíživé, ne dokázala jsem o nich s nikým mluvit a tak jsem se naučila žít dvojí život. Navenek jsem byla tvrdá holka. Velice lehce jsem získávala přízeň svého okolí a bývala v jeho středu. Uvnitř jsem však byla nešťastná a zoufalá stále častěji jsem narážela na svoje dětství a dospívání život mých rodičů se velice hluboko vryl i do mého života. Dnes už vím, že sami byli a jsou ve lice nešťastní. V té době mi ale právě jejich životy ukazovaly, jak jsem já sama nikdy ne chtěla žít nechtěla jsem nikdy žít v manželství právě proto, že jsem vidě la manželství svých rodičů. Časté hádky a zmiňování 18

19 Ročník 24, prázdniny 2012 rozvodu mě dosta tečně odradily. Nechtěla jsem žádné děti, abych je nemusela přivést právě do takového vztahu. Nejhorší, s čím jsem se ale od dětství setkávala, byl alkohol. Moje mamka si velice ráda popila se svými kamarádkami. Zpočátku to možná bylo pří jemné a jak se říká společenské. Ale jak šla léta i ona nad alkoholem přestala mít kontrolu. Její domácí alkoholismus se postupně stal veřejným tajemstvím. Velice jsem se za mamčin život styděla a postupem let, obzvláště v dospívání, jsem ji začala nenávidět. Měla jsem srdce plné nenávisti, hořkosti a neodpuštění. Když jsem odcházela na střední školu, měla jsem velkou naději, že tato část mého života už skončila. Ale opak byl pravdou. Velice jsem se snažila ignorovat svoje pocity, ale zbytečně. Byla jsem prostě nešťastná a nic z toho, co mi nabízel ten svobodný středoškolský život, to nemohlo ukon čit. Když jsem nastoupila do druháku, bylo mi už všechno jedno. Přišlo mi, že už mám život za sebou. Hned během několika prvních dnů nového školního roku jsem ale byla čímsi naprosto uchvácena. Tedy kýmsi byla to moje spolužačka Petra, se kterou jsme se celý prvák naprosto míjely a nebylo nic, co by nás nějak spojovalo. Najednou mně ale přišla jiná. Nedokázala jsem pochopit, co se v jejím životě stalo. Viděla jsem ale na vlastní oči, jak se ze sobecké a iro nické holky stal pravý opak. Nedalo mi to a prostě jsem ji začala pozorovat s tím, že si to všechno pěkně zjistím. I Petra začala vyhledávat moji přítomnost a já jsem po něko lika málo rozhovorech odhalila tu záhadu. Petra o prázdninách odjela ke své sestře, která byla věřící a po dvou měsících u ní se vrátila i ona jako znovuzrozená křesťanka. Ty pojmy mi nic neříkaly, ale její proměněný život mě naprosto fascinoval. Taky jsem touži la být jiná. Nepochopila jsem ale, že to byl Ježíš, který způsobil změnu v je jím životě, a sama ze svých sil jsem se urputně snažila být lepším člověkem. Přestala jsem popíjet, vykuřovat a mluvit sprostě a dvojsmyslně. Ale stále se mi nedařilo. Vracela jsem se tak rychle ke svým zvykům, až mi z toho bylo psychicky hůře než na začátku. Opět jsem selhala a domnívala se, že můj život prostě takový být musí. Jednou po škole, když jsem se s Petrou vracela na internát, jsem poprvé s někým mluvila o všem, co jsem prožívala uvnitř. Petra tiše naslouchala a vycházel z ní takový pokoj, jaký jsem před tím nikdy nepocítila. Když jsem skončila s vyprávěním, Petra jen tiše pověděla: Jenom Ježíš Kristus, který za tebe a všechny tvé hříchy zemřel na kříži, může dát tvému životu smysl. Když jej v modlitbě poprosíš o odpuštění všech hříchů a poprosíš ho, aby se stal tvým Pánem, On to udělá a staneš se jeho dítětem. Tak moc jsem toužila po čistém životě, že jsem ještě ten večer vydala svůj život Ježí ši. Ani ve snu mě nenapadlo, jak Bůh bude v mém životě jednat. Složila jsem v něj veškerou svoji naději! Krátce po této modlitbě jsem začala prožívat Boží pokoj. Bůh sám promlouval do mého srdce. Všechna vina a hřích ze mě byla sňata. Až v ten to čas jsem mohla na vlastní kůži žít život ve SVO- BODĚ. Byla jsem skutečně svobodná od věcí, se kterými jsem si dříve nedokázala pomoci. Byla jsem tak šťastná a radostná Pán Ježíš dal mému životujak ubíhal čas, můj život byl Bohem proměňován. Vnímala Jenom Ježíš Kristus, který za tebe a všechny tvé hříchy zemřel na kříži, může dát tvému životu smysl. Když jej v modlitbě poprosíš o odpuštění všech hříchů a poprosíš ho, aby se stal tvým Pánem, On to udělá a staneš se jeho dítětem. jsem ale, že je v mém srdci něco, co mi brání plně se otevřít na Boha. Byl to můj vztah k mamce... nedokázala jsem jí odpustit. Roky jsem žila v nenávisti vůči ní a nyní jsem byla bezradná. Věděla jsem, že je v Bibli napsáno: A odpusť nám naše viny, jako jsme my odpustili těm, kdo se provini li proti nám... (Matouš 6,12) Modlila jsem se celým srdcem: Ježíši, ty znáš tento můj hřích, zemřel jsi i za něj, prosím tě proto, očisti mé srdce a naplň jej svojí Boží bezpodmí nečnou láskou k mamce. Děkuji ti. Amen. Když jsem ráno vstala, přišlo mi to ráno jako kterékoliv jiné. Až když jsem vešla do kuchyně a byla tam s mamkou, pocítila jsem poprvé velikou lítost nad jejím životem. Najednou jsem ji viděla Božíma milujícíma očima. Viděla jsem před sebou ztracené ho člověka, za kterého Ježíš také draze zaplatil na kříži. Její život je dodnes stejný, ale mé srdce zůstalo proměněné. Nemám ráda ten hřích a alkohol, ale ze srdce miluji svoji mamku. Dnes po téměř 15 letech mého života s Ježíšem jsem odhodlaná násle dovat jej, kamkoliv mne pošle. Bůh mi ze své dobroty dal věřícího manžela, tři holčičky a syna. Petra P., 33 let Může se člověk setkat s živým Bohem? 19

20 Izrael 20 Voda znamená pro půdu to, co krev pro lidské tělo: život. Tuto pravdu formuloval Levi Eškol, zakladatel a první ředitel izraelské vodní společnosti Mekorot. Sluncem rozmazlovaný Blízký východ trpí chronickou žízní. Když v Izraeli prší, počasí je krásné. Tři čtvrtiny všech srážek spadnou od prosince do února. V horní Galileji a na Golanech naprší během 60 až 70 deštivých dnů 800 až 900 mm ročně, v centrálním Izraeli během 40 až 60 dnů 500 až 600 mm a v Ejlatu v jižním výběžku země pouze 25 mm. Jako ročních srážek ubývá od severu na jih, klesají i od západu k východu. Pobřežní rovina se těší nějakým 600 mm ročně, jordánské údolí musí vystačit se 100 mm. Zásadně platí: dvě třetiny Izraele tvoří pouště s méně než 250 mm ročních srážek. Dvě třetiny všech srážek spadnou na třetinu země. Hydrologové dělí zemi na přírodní zásobní pánve, z nichž pánev kolem Galilejského jezera pokrývá asi 25 % potřeby, západogalilejská pánev 7 %, karmelská pánev kolem Haify 2 %, pánev pod západním centrálním pohořím 20 %, pánev pobřežní roviny 20 % a ohromná negevská pánev na jihu země 5 % celostátní potřeby. Na Izrael dopadne ročně sedm miliard kubíků vody, z nichž ovšem pouze dvě miliardy se dostanou do nadzemních nebo podzemních zásobníků. Asi 70 % spadlého deště se vypařováním vrací Voda je život Odsolovací zařízení v Hadeře rovnou do atmosféry, 5 % odtéká údolími a jen 25 % vsákne do půdy tyto hodnoty však kolísají podle počasí a stavu půdy. Růst obyvatelstva dnes žije mezi Jordánem a mořem pětkrát více lidí než před půl stoletím a stoupající životní úroveň kladou na státní správu obrovské nároky. K tomu přistupuje mimořádné sucho posledních sedmi let. Jisté je, že přírodní zdroje nedokážou zajistit zásobování obyvatelstva na tomto území. Proto vláda masivně rozvíjí projekty na odsolování mořské vody a zpracování splašků. K tomu jsou nasazovány nejmodernější technologie. V běžném roce spotřebuje stát Izrael 800 mil. kubíků vody. Zhruba 300 mil. kubíků se získává z mořské vody ve třech obrovských odsolovacích zařízeních. Do r má být podle vládního rozhodnutí z r tímto způsobem vyráběno 750 mil. kubíků pitné vody. Izrael vyprodukuje ročně asi 530 mil. kubíků splašků, z nichž většina projde čističkami. 75 % vyčištěné vody se opět využívá, převážně k zavlažování zemědělských ploch. V této oblasti představuje Izrael světovou špičku. Nedostatek vody svazuje Izrael s jeho sociálně a politicky nesmírně citlivým okolím. Jak mírová smlouva s Jordánskem z léta 1994, tak dohoda uzavřená s Palestinci v Oslu obsahovaly rovněž články řešící zásobování vodou. Ž I V O T V K R I S T U V osobních rozhovorech zdůrazňují jak Izraelci, tak Palestinci, že v konfliktu obou silně promísených etnik voda nikdy nebyla použita jako zbraň proti druhé straně. Konkrétně: Izrael nikdy svým palestinským sousedům nezavřel kohouty a Palestinci se dosud nikdy nedotkli izraelských vodních zdrojů. Propagandisticky se ovšem v otázce vody palestinská strana stále znovu prezentuje jako oběť. Tak prý za nedostatek vody na palestinské straně může hlavně izraelská okupace. Úmyslným ničením pramenů, nádrží, vodního potrubí, čističek a elektráren, výstavbou segregační bariéry a izraelských kolonií, stejně jako komplikováním dodávek pro výstavbu zásobovací a odpadní infrastruktury se prý Palestincům znemožňuje normální život. V Palestinské samosprávě dělala v roce 2006 průměrná spotřeba domácnosti 58 m 3 na osobu, v Izraeli 84 m 3. Tento rozdíl odráží odlišnou životní úroveň obou společností je to jev, který můžeme pozorovat i uvnitř izraelské společnosti. Tak v r spotřeboval každý jeruzalémský občan 65 m 3 vody, kdežto v Tel Avivu 115 m 3. V defektech vodovodní sítě se ztrácí v Izraeli 11 % pitné vody, v palestinských územích 33,6 % podle jejich vlastních údajů. Spotřeba pitné vody je v Izraeli kolem 150 m 3 na osobu ročně, v Palestinské autonomii asi 140 m 3. Pro srovnání: Jordánec spotřebuje 172 m 3, Egypťan 732 m 3, Syřan 861 m 3 a Libanonec 949 m 3 pitné vody ročně. Tento nebetyčný rozdíl ve spotřebě pitné vody je důsledkem vysokého podílu odsolované a čištěné vody. Když Izrael v r obsadil Předjordánsko, byla tekoucí voda jen ve čtyřech palestinských městech a vesnicích ze 708. Za prvních pět let izraelské správy se rozšířilo zásobování Palestinců pitnou vodou o 50 %. Budování židovských osad v 70. a 80. letech vedlo k tomu, že v Judsku a Samařsku nejen židovské osady, ale i mnoho palestinských vesnic bylo napojeno na izraelskou vodovodní síť. Od Šestidenní války (1967) do roku 1995 (Dohoda v Oslu) stouplo množství vody pro palestinské obyvatelstvo ze 66 na 120 mil. kubíků ročně. Počet obcí připojených na vodovodní síť se zvýšil ze 4 na 309. Do března 2010 bylo 641 ze 708 palestinských obcí a více než 96 % palestinských obyvatel připojeno na vodovod, a tím jsou Palestinci v daleko lepší situaci než jejich arabští sousedé. V Jordánsku a Sýrii není dodnes většina měst a vesnic připojena k vodovodní síti. Dokonce i v hlavních městech Ammánu a Damašku teče voda do domácností jen jednou nebo dvakrát týdně.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni 1 Vršovice 1.5.2011 Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na naší společné bohoslužbě. Na setkání, kde smíme naslouchat Božímu slovu, těšit se z Božího pozvání a děkovat za ně.

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Jak se modlit za nevěřícího manžela

Jak se modlit za nevěřícího manžela Jak se modlit za nevěřícího manžela Mo Tizzardová Poděkování Z celého srdce děkuji Jan Hodgeové, která se stala mou přítelkyní, pomohla mi uvědomit si, jak moc mě Bůh miluje, a stála při mně a modlila

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení

Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení Bohoslužba se koná na podzim (4. neděle v září), z podnětu ERC. Předložený liturgický formulář je soustředěn k připomínce křtu podle liturgie,

Více

Slovo dětem: Píseň ze Svítá:

Slovo dětem: Píseň ze Svítá: 1 Vršovice 5.12.2010 Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, vítám vás na bohoslužbách v 2. neděli adventní, při kterých bude pokřtěna Viktorka Venclů a zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Bůh povznese Josefaotroka

Bůh povznese Josefaotroka Bible pro děti představuje Bůh povznese Josefaotroka Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: M. Maillot; Lazarus Upravili: M. Maillot; Sarah S. Přeložila: Majka Alcantar Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

KONFERENCE Poznámky pro účastníky

KONFERENCE Poznámky pro účastníky PROZKOUMEJTE velké životní otázky KONFERENCE pro účastníky Brno, Česká republika 13. 14. ledna 2012 SETKÁNÍ 1 Vize pro službu mladým lidem SETKÁNÍ 2 Co je Alfa pro mládež? Kurz Alfa pro mládež představuje

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

Kázání, Levice, 25.10.2015. Milost Vám a pokoj od Boha Otce i Pána Ježíše Krista. Amen.

Kázání, Levice, 25.10.2015. Milost Vám a pokoj od Boha Otce i Pána Ježíše Krista. Amen. Kázání, Levice, 25.10.2015 Milost Vám a pokoj od Boha Otce i Pána Ježíše Krista. Amen. Jan 6:14 21 Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: "Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!"

Více

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2012 Bible for Children,

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky.

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve duben 2009 3. ročník / 4. číslo Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, začíná nejdůležitější

Více

Proč a pro koho vznikla tato knížka

Proč a pro koho vznikla tato knížka Proč a pro koho vznikla tato knížka My, tvůj lid - ovce, jež paseš, budeme ti navěky, po všechna pokolení, vzdávat chválu a vyprávět o tvých chvályhodných činech. [Žalm 79:13] Lid, jejž jsem vytvořil pro

Více

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?)

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?) Téma: NERVY V KÝBLU úvaha na biblický text Filipským 4, 6-7 Jak mi Bůh dal sílu překonat těžkou situaci (strach)? Proč prožíváme strach (úzkost) a jak s tím bojovat? Izaiáš 43, 1-2 1) Strach a obavy jsou

Více

Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce.

Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce. Já budu jásotem oslavovat Hospodina Máme Bibli? To je úžasná kniha. Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce. A já bych hned na začátku

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13: Ďábel a člověk V našich shromážděních často hovoříme o Bohu, jeho díle v životě člověka, někdy trochu zapomínáme na to, že nežijeme v duchovně neutrálním prostředí, ve kterém nepracuje jenom Bůh, ale i

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

JEŽÍŠOVA LASKAVOST. Texty na tento týden: Mt 5,44 48; 19,13.14; 23,37; L 10,38 42; J 8,2 11; Sk 6,7. Základní verš. Týden od 25. do 31.

JEŽÍŠOVA LASKAVOST. Texty na tento týden: Mt 5,44 48; 19,13.14; 23,37; L 10,38 42; J 8,2 11; Sk 6,7. Základní verš. Týden od 25. do 31. Týden od 25. do 31. května 2008 Texty na tento týden: Mt 5,44 48; 19,13.14; 23,37; L 10,38 42; J 8,2 11; Sk 6,7 Základní verš Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako

Více

Správné porozumění. 1. kapitola. Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají.

Správné porozumění. 1. kapitola. Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají. 1. kapitola Správné porozumění Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají. Jsem přesvědčen, že se všichni shodneme na tom, že evangelizace je něco, k čemu jsou křesťané

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve červen 2009 3. ročník/6. číslo Když kocour není doma... Slovo úvodem Když kocour není doma, myši mají pré.. Ježíš odešel. Oblak Otcovy slávy ho vzal našim

Více

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Neděle 02.08.2015 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Úvodní slovo Zjevení 7,9-17 Zj 7,9-10 Potom jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů,

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat

Více

OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU. Text na tento týden: Oz 1 3. Základní verš. Hlavní myšlenka. Týden od 16. září do 22. září 2006

OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU. Text na tento týden: Oz 1 3. Základní verš. Hlavní myšlenka. Týden od 16. září do 22. září 2006 Týden od 16. září do 22. září 2006 OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU Text na tento týden: Oz 1 3 Základní verš Hospodin mi řekl: Jdi opět a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici. Právě tak miluje Hospodin

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2010 Bible for Children,

Více

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha...

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: Já jsem Světlo světa. - Věřím v Boha... Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha... Zdráva buď, nebes Královno, - Maria, přesvatá Panno. S andělem tebe zdravíme, - růžencem svatým slavíme. Ó, Matko Páně přemilá,

Více

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A O V O C E B O Ž Í H O D U C H A VERŠE K NAUČENÍ: Galatským 5:22-23a Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. 1. Korintským 13:4

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

RSC Rock Solid Club solid rock pevná skála

RSC Rock Solid Club solid rock pevná skála 1 Čau děcka, já jsem Janka a jsem členem RSC klubu a chci vás s ním trochu seznámit. Zkratka RSC znamená Rock Solid Club a solid rock znamená v angličtině pevná skála. Každé úterý se scházíme u vás na

Více

Studna tří bratří: Ježíš Kristus včera i dnes je tentýž, i na věky Ježíš Kristus včera...

Studna tří bratří: Ježíš Kristus včera i dnes je tentýž, i na věky Ježíš Kristus včera... Studna tří bratří: Ježíš Kristus včera i dnes je tentýž, i na věky Ježíš Kristus včera... Ježíš Kristus včera i dnes je tentýž, i na věky. (Žd13,8, Nová smlouva, Křesťanská misijní společnost, 1994) Kdy

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008 Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Základní verš Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní krví se stal smírnou obětí pro ty, kdo

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

A12. mladší žáci. PoznejBibli. O: Napiš jméno muže a ženy a název budovy, kde pracoval:

A12. mladší žáci. PoznejBibli. O: Napiš jméno muže a ženy a název budovy, kde pracoval: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Zachariáš a Alžběta Zachariáš a Alžběta byli velmi smutní. Moc si přáli mít

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Každá mince má však i druhou stranu. A zde jde o to, že současná kultura je doslova přesycena až brutálním představováním lidské smrti a umírání.

Každá mince má však i druhou stranu. A zde jde o to, že současná kultura je doslova přesycena až brutálním představováním lidské smrti a umírání. Pravda a mýty o smrti a umírání. Je zmrtvýchvstání mýtus? Téma smrti a umírání je nesmírně důležité téma, které v dnešní době u většiny lidí bývá odsouváno někam do oblasti nezájmu a nevědomí. Je to téma

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny:

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha PŘEČTI SI: 17,1-7 KLÍČOVÝ VERŠ: 17,5 C9 Ve dnech Eliáše

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Křížová cesta A co já?

Křížová cesta A co já? Křížová cesta A co já? Úvod Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen. Úvodní modlitba: Pane Ježíši Kriste, který jsi za nás zemřel na kříži, pomoz nám na chvíli poodstoupit od všeho, co nás rozptyluje

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Proč a pro koho vznikla tato knížka

Proč a pro koho vznikla tato knížka Proč a pro koho vznikla tato knížka My, tvůj lid ovce, jež paseš, budeme ti navěky, po všechna pokolení, vzdávat chválu a vyprávět o tvých chvályhodných činech. [Bible] Tato slova z Bible mě inspirovala

Více

Týden od 23. září do 29. září 2007

Týden od 23. září do 29. září 2007 Týden od 23. září do 29. září 2007 HOSPODIN A IZRAEL NAPLNĚNÍ NAVZDORY SELHÁNÍ Texty na tento týden: Ex 3,6 14; 6,6 8; Joz 24,1 18; Jr 5,19.22; Ez 16,26 29.34; Oz 9,1; J 20,21; Fp 4,4; 1 Te 1,6; 1 J 2,12

Více

KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem?

KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem? KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem? Tím, kdo pro lidstvo vykonal nejvíce dobra? Tím, kdo žil nejsvatějším životem? 1 /

Více

2.12.2012 1. neděle adventní

2.12.2012 1. neděle adventní 2.12.2012 1. neděle adventní Milost vám a pokoj od toho, kterýž jest, kterýž byl a kterýž přijíti má. Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král,

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

poznejbibli b12 biblické příběhy pro děti

poznejbibli b12 biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: e-mail: Vedoucí skupiny: 1. Příběh Josef a anděl poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Matouš 1,18-25 Na Josefa a Marii čekala spousta

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

[2. TIM 3,10-17 BIBLE A PŘÍKLAD] 13. července 2008. Abychom mohli žít křesťanský život, potřebujeme Bibli a příklad lidí kolem

[2. TIM 3,10-17 BIBLE A PŘÍKLAD] 13. července 2008. Abychom mohli žít křesťanský život, potřebujeme Bibli a příklad lidí kolem 1) úvod a. hlavní myšlenka: b. Jak se nás to týká? Jak žít? - různá místa, co to znamená, žít jako křesťan, tam kde jsem? V zaměstnání /musím dělat všechno za ostatní, musím být vždycky poslední v práci

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Je někdo z vás nemocen?

Je někdo z vás nemocen? Štěpán Rucki Je někdo z vás nemocen? Křesťanský pohled na zdraví, nemoc a uzdravení Co je to plné zdraví? Je nemoc následkem hříchu? Má nemoc a utrpení smysl? Uzdravení Boží mocí Zázračná uzdravení dnes?

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13 Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh nás miluje takové, jací jsme. Je mnoho projevů modliteb, podstatné je, aby byly v upřímnosti.

Více

Krátký život pro zlaté tele

Krátký život pro zlaté tele Krátký život pro zlaté tele Ex 32: 1 Když lid viděl, že Mojžíš dlouho nesestupuje z hory, shromáždil se k Áronovi a naléhali na něho: "Vstaň a udělej nám boha, který by šel před námi. Vždyť nevíme, co

Více

Rodina v Bibli I. Téma Rodina v Bibli

Rodina v Bibli I. Téma Rodina v Bibli Rodina v Bibli I. Dnešní téma by mělo být aktuální pro většinu přítomných. Téma Rodina v Bibli/ne manželství, ale rodina/. Většina z nás žijeme uprostřed rodiny ať už v roli rodičů, dětí, dědečků či babiček.

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Píseň: 176 Někdo mě vede za ruku

Píseň: 176 Někdo mě vede za ruku 1 Vršovice 6.3.2011 Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, vítám vás na bohoslužbách v Neděli masopustní a zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost

Více

Opravdu pošle dobrý Bůh lidi do pekla? - I

Opravdu pošle dobrý Bůh lidi do pekla? - I kázání Poděbrady, 7.7.2013 Opravdu pošle dobrý Bůh lidi do pekla? - I Úvod Když jsme v červnu uzavírali pohled na události, o kterých Bible píše, že jsou budoucností ještě i pro nás, tak to byl pohled

Více

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU 8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU Pán Ježíš miloval velice pravdu. Často doporučoval, abychom byli upřímní a pravdomluvní. Ďábla nazýváme správně otcem veškeré lži,

Více

SALESIÁNI V BULHARSKU

SALESIÁNI V BULHARSKU SALESIÁNI V BULHARSKU ZPRAVODAJ ČESKÉ SALESIÁNSKÉ MISIE V BULHARSKU 28/ m ě s í č n í k k v ě t e n 2015 Nad Kaloferem (Stará Planina). - PK - Christos voskrese! Milí přátelé, vážení čtenáři, srdečně Vás

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Získat Krista 1. Jediná touha hraběte Zinzendorfa

Získat Krista 1. Jediná touha hraběte Zinzendorfa Filipským 3,2-11 - 1 Žižkov 26.2.2012 Získat Krista 1. Jediná touha hraběte Zinzendorfa Jestliže účelem mého pobytu ve Francii má být, aby se ze mě stal člověk světa, prohlašuji, že peníze věnované k tomuto

Více

25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B

25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B 25. prosince: Slavnost Naroz. Páně - v noci B VSTUPNÍ ANTIFONA Srov. Iz 40,5 Pán mi řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil. Nebo: Radujte se všichni v Pánu, protože se nám narodil Spasitel. Dnes

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

CB Kladno 4. dubna 2011 strana 1

CB Kladno 4. dubna 2011 strana 1 CB Kladno 4. dubna 2011 strana 1 O pravém štěstí Bible 21 29 Zatímco kolem něj houstly davy, Ježíš pokračoval: "Toto pokolení je zlé. Vyžaduje znamení, ale žádné znamení nedostane, kromě znamení Jonášova.

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Obsah. Co za tím je? 7. Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23. Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš? 31

Obsah. Co za tím je? 7. Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23. Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš? 31 Obsah Úvod Co za tím je? 7 ČÁST PRVNÍ Kdo to ležel v jesličkách? První kapitola: Kdo si ten chlápek myslí, že je? 13 Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23 Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš?

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ

MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ Přísloví 3, 1-10 Připravené kázání na první kapitoly Genesis stvoření (velmi zajímavé kázání, úplně jiný pohled na stvoření, atd.). Ale když před pár týdny kázal v našem sboru Pete

Více

Kladno 16.6.2013 strana 1

Kladno 16.6.2013 strana 1 Kladno 16.6.2013 strana 1 J 4,13 Ježíš jí odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň 14 Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

UČEDNÍK JEŽÍŠOVY LÁSKY

UČEDNÍK JEŽÍŠOVY LÁSKY UČEDNÍK JEŽÍŠOVY LÁSKY Ježíš umíral v opuštěnosti, ale odevzdal se do rukou Otce. Tento pokoj se stal příkladem i pro Dysmase, i on chce zcela důvěřovat Bohu, lotr po pravici chce ve své smrti napodobit

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování 27. kapitola Uzdravení snu I. Obraz ukřižování 1. Přání, aby s vámi bylo zacházeno nespravedlivě, představuje pokus učinit kompromis, který by spojil útok s nevinou. Kdo však dokáže spojit to, co je naprosto

Více

JEŽÍŠŮV KŘÍŽ VZÁCNÝ DAR BOŽÍ LÁSKY

JEŽÍŠŮV KŘÍŽ VZÁCNÝ DAR BOŽÍ LÁSKY Postní doba cyklu A JEŽÍŠŮV KŘÍŽ VZÁCNÝ DAR BOŽÍ LÁSKY Zpracováno podle programu italské autorky Claudie Berton publikovaného na http://www.elledici.org/catechesi/strumenti/strumenti.php?id=32877. První

Více

Pastoračník. Naděje neklame! Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI.

Pastoračník. Naděje neklame! Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI. Pastoračník Oblastní charity Jihlava číslo 1, únor 2012 Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI.) Milí kolegové, první číslo v roce

Více