Magisterská diplomová práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Magisterská diplomová práce"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Magisterská diplomová práce 2011 Bc. Eliška Prokešová

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd obor Andragogika Bc. Eliška Prokešová Kompetenční model lektora profesního vzdělávání dospělých Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Lenka Hloušková, Ph.D. 2011

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedené literatury a vlastního výzkumného šetření...

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Mgr. Lence Hlouškové, Ph.D. za cenné podněty, rady a připomínky a především za ochotu a vstřícnost, se kterou jsem se z její strany setkala. Také bych chtěla poděkovat všem svým respondentům, kteří mi umožnili nahlédnout do lektorského zákulisí ve vzdělávacích firmách a umožnili mi sesbírání empirického materiálu. V neposlední řadě děkuji svým nejbližším za obrovskou podporu, kterou mi věnovali po celou dobu studia stejně jako při psaní této diplomové práce.

5 Obsah Úvod... 7 A: TEORETICKÁ ČÁST Kompetenční model Pojem kompetence Obsah pojmu kompetence Pojem kompetenční model Přístupy k tvorbě kompetenčního modelu Východiska při tvorbě kompetenčního modelu Typy kompetenčních modelů užívaných v praxi Efektivní kompetenční model a jeho využití Lektor profesního vzdělávání dospělých Typy lektorů Specifika dospělých v kurzech dalšího vzdělávání Pracovní náplň lektora Očekávané kompetence lektora Kompetenční model lektora v širších souvislostech Shrnutí teoretické části B: EMPIRICKÁ ČÁST Metodologie výzkumného šetření Cíl výzkumu a výzkumné otázky Výzkumná strategie Techniky sběru dat Výzkumný vzorek a vstup do terénu Analýza dat Etické aspekty výzkumu Analýza a výsledky výzkumného šetření První fáze vývoje kompetenčního modelu lektora Firemní kultura a firemní strategie Obsah kompetenčního modelu lektora v první fázi vývoje Druhá fáze vývoje kompetenčního modelu lektora Firemní hodnoty a firemní strategie Interní faktor - lektor Externí faktor - zákazník Vliv externích faktorů Obsah kompetenčního modelu ve druhé fázi vývoje Shrnutí a diskuze

6 Závěr Použité zdroje: Literatura: Časopisecké zdroje: Elektronické zdroje: Seznam použitých obrázků Přílohy Příloha č. 1: Schéma struktury rozhovoru Příloha č. 2: Ukázka přepisu rozhovoru s respondentkou Alenou Příloha č. 3: Ukázka přepisu rozhovoru s respondentkou Annou

7 Úvod Žijeme v době, která je charakteristická vnitřními i vnějšími změnami hospodářského a společenského charakteru, vývojem požadavků na trhu práce a prudkým rozvojem užívání moderních technologií. Nestabilita a nejistota pracovního uplatnění je pro společnost rovněž v tomto období typickou vlastností. Na tuto situaci přirozeně reaguje koncept celoživotního učení, jehož součástí je i vzdělávání dospělých. Vzdělávání dospělých, v dnešní době stále častěji diskutované téma, je nutnou reakcí na aktuální potřeby společnosti. Stává se nezbytným předpokladem pro uplatnění dospělého člověka na trhu práce, pro jeho zaměstnatelnost a konkurenceschopnost, ale na druhou stranu záruku uplatnění neposkytuje. V této oblasti však není důležitý pouze samotný dospělý jako účastník vzdělávání, ale i cesty a způsoby, jak ho vzdělávat, aby byl vybaven takovými kompetencemi, aby na trhu práce uspěl. Je zapotřebí se zaměřit i na ty, kteří stojí za vzdělávacím procesem dospělých. Na ty, kteří jsou hybnou silou vzdělávacího procesu, kteří jej plánují, realizují a vyhodnocují. Aby toho byli lektoři jako vzdělavatelé dospělých schopni, je zapotřebí, aby k tomu měli určitou výbavu. Z toho důvodu můžeme v odborných kruzích zachytit snahy o vytvoření kvalifikačních rámců, které obsahují jednotlivé požadavky na lektorskou profesi. Aktuálním přístupem pro popis kvalifikačních předpokladů je přístup přes kompetence, a to nejen u lektorů. Mnoho firem pracuje také s kompetenčními modely. Jaké kompetence vyžadují vzdělávací společnosti po svých lektorech? Mění se požadavky na kompetence lektorů s dobou, nebo se jedná o stabilní model? Co a jak ovlivňuje obsah kompetenčních modelů? Problematika kompetencí lektorů je oblastí obtížnou a dosud málo probádanou, ale velmi aktuální, a proto jsem se na tuto problematiku zaměřila prostřednictvím diplomové práce. Ústředním tématem mé diplomové práce je kompetenční model lektora profesního vzdělávání dospělých. Nejde v ní ale o zachycení požadovaných kompetencí lektora ze strany vzdělávací firmy, tedy o podobu kompetenčního modelu, ale cílem je především zachytit vývoj kompetenčního modelu a vlivy, 7

8 které vstupovaly či nadále vstupují do obsahu kompetenčního modelu a proměňují ho. Cílem mé práce je popsat, jak se vyvíjí kompetenční model lektora profesního vzdělávání dospělých v prostředí vzdělávací firmy. Z tohoto cíle vychází i má kognitivní otázka: Jak se vyvíjí kompetenční model lektora profesního vzdělávání dospělých v prostředí vzdělávací firmy?, na kterou se budu snažit prostřednictvím této práce odpovědět. Magisterská diplomová práce je teoreticko-empirického charakteru, což určuje i její základní rozdělení na dvě části. V teoretické části nejdříve vyjasním sice užívaný, ale prozatím nejednotně definovaný, pojem kompetence, který je stěžejní pro moji práci. Následně se zaměřím na problematiku kompetenčních modelů, tedy, co to je, kde jsou využívány a jak se sestavují. V následující kapitole se pak soustředím na profesi lektora, kdy po vysvětlení, o koho jde, jakou má náplň práce a jaké rozeznáváme typy lektorů, se již přímo věnuji kompetencím lektora, respektive jaké kompetence jsou u něj požadovány z pohledu odborné literatury. Zjištěná fakta doplňuji o výsledky z provedených výzkumných šetření. Teoretická část je ukončena shrnutím. V empirické části prezentuji výsledky svého výzkumného šetření, přičemž tato část přesahuje i do aplikační roviny (obsahuje mimo jiné i zpracování aktuálního kompetenčního modelu, který vzdělávací firmy může podle svých potřeb využít). Nejprve se však věnuji vyjasnění metodologického postupu. Výzkumné šetření realizuji formou kvalitativního výzkumu. Jako výzkumnou strategii užívám případovou studii. Prostřednictvím analýzy získaných dat docházím k příběhu vývoje modelu, díky kterému mohu prezentovat výsledky výzkumného šetření, které jsou obsahem další kapitoly. Empirická část je zakončena shrnutím a diskuzí. V závěru práce se znovu vracím k cíli práce a výzkumným otázkám a nabízím odpovědi získané prostřednictvím výzkumu a možné další směry pro vědecké bádání v této oblasti. Ve své práci čerpám z různorodých odborných zdrojů (andragogicky zaměřená odborná literatura, zdroje z oblasti metodologie výzkumu, marketingu či vztahující se k řízení podniku). Poznatky z odborné literatury doplňuji o aktuální informace čerpané z kvalitních internetových zdrojů. 8

9 A: TEORETICKÁ ČÁST V této části práce se budu zabývat dvěma základními oblastmi, a tím je kompetenční model (obecně) a lektor profesního vzdělávání dospělých. Po seznámení s těmito oblastmi zasadím kompetenční model lektora do širšího kontextu, abych ukázala vztahovou síť, kterou okolo sebe má a která může potenciálně ovlivňovat jeho vývoj, přičemž vymezuji, ukotvuji a vysvětluji základní pojmy (a jejich souvislosti), které souvisí s mým tématem. Přestože je problematika kompetencí v praxi využívána (například v Národní soustavě kvalifikací), stále v ní panuje mnoho nejednotností až rozporuplností, což znesnadňuje orientaci v této oblasti. Proto je mým cílem se seznámit s názory odborníků na tuto oblast, porovnat je a posléze z nich vybrat ty myšlenky, které nejtěsněji souvisí s mým tématem a z mého pohledu dobře vystihují zkoumané pojmy a procesy. 9

10 1. Kompetenční model Dříve než se budu věnovat tématu kompetenčního modelu, zaměřím pozornost na pojem kompetence, neboť je zapotřebí vyjasnit, v jakém významu budu tento pojem využívat ve spojení kompetenční model. I kdyby se mohlo zdát, že jde o pojem zažitý a obsahově ustálený, není tomu tak. 1.1 Pojem kompetence Zájem o kompetence a kompetenční přístup je sice poměrně novým trendem ve vzdělávání, ale ve světě byl vzbuzen již mnohem dříve. Podle Kubeše a kol. (2004) byl vyvolán v padesátých letech dvacátého století. Základ nového přístupu položil Flanagan (1954) v USA. Avšak až na konci padesátých let byl Robertem Whitem poprvé identifikován lidský rys nazývaný kompetence (Kubeš a kol., 2004). Další zájem o kompetence vzbudil článek Davida McClellanda (1973). Autor v něm vyřkl revoluční myšlenku, že kvalita pracovníka nespočívá pouze v jeho vědomostech. Ty samy o sobě nezaručují úspěšné zvládání nároků na pracovní pozici a efektivní pracovní výkon, navíc mohou rychle zastarávat. Při výběru zaměstnanců by tudíž neměl být kladen důraz pouze na inteligenci a vědomosti, ale právě na kompetence potenciálního zaměstnance. Pojem kompetence je v češtině chápán ve dvou odlišných významech. V prvním případě podle Kubeše a kol. (2004) jako pravomoc či oprávnění udělené vyšší autoritou nebo patřící nějaké autoritě (ať už instituci nebo jednotlivci). Stejný význam uvádí i Palán (2002), jen s tím rozdílem, že kompetence jsou vztahovány k pracovnímu místu (nejen instituci a jednotlivci). V tomto pojetí je tak řečeno, že jde o něco, co je dáno člověku z vnějšku se souhlasem druhých. Pojem kompetence však lze vyložit i jiným, zcela odlišným způsobem, vycházejícím z anglosaského pojetí. Z tohoto východiska je kompetence chápána jako schopnost vykonávat určitou funkci nebo soubor funkcí a dosahovat při tom určité úrovně výkonnosti. Jde o soubor způsobů chování, které určité osoby ovládají lépe než jiné, což jim umožňuje lépe zvládat dané situace. Kompetence pracovníka bývají vyjádřeny popisem jeho znalostí, schopností, 10

11 povahových rysů, postojů, dovedností a zkušeností (Palán, 2002a, s. 98). Vymezení v tomto duchu uvádí i Kubeš a kol. (2004) a také Boyatzis (1982 in Armstrong, 1999). Autoři tak vyzdvihují vnitřní kvalitu člověka, která je výsledkem rozvoje jedince v daném okamžiku a umožňuje jedinci podat určitý výkon. V oblasti definování tohoto pojmu (ve druhotně zmíněném vysvětlení) panuje značná nejednotnost, a proto je možné v odborné literatuře najít bezpočet definic tohoto pojmu. Příkladem bych uvedla Hroníkovo (2006) a obdobně i Biechovo (2005) vymezení, který kompetenci chápe jako způsobilost, respektive soubor předpokladů k určité činnosti. Jako výstižné mi připadá vyjádření, že kompetence je trs znalostí, dovedností, zkušeností a vlastností, který podporuje dosažení cíle (Hroník, 2007, s. 61). Důležité však je autorovo tvrzení, že kompetence pozorujeme v chování, respektive v činnosti. Kompetence jsou tedy pozorovatelné způsoby, pomocí kterých dosahujeme efektivních výkonů. Podobně s akcentem na chování (místo pohledu na kompetence jako na vlastnosti) zní i Woodruffova definice, kdy kompetence je množina chování pracovníka, které musí v dané pozici použít, aby úkoly z této pozice kompetentně zvládl (1992, s. 17 in Kubeš, 2004, s. 26). Na termín kompetence je možné nahlédnout ještě jinými způsoby. Buď jako na stav, ve kterém se aktuálně člověk nachází (něco umí, a proto může dosahovat nějakých výsledků), a nebo jako na jistou kvalitu, tedy že jde o něco, co jde rozvíjet, na čem lze pracovat. S tímto pojetím přichází např. Veteška a Tureckiová (2008), kdy kompetence chápou jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou (motivací) rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost (Veteška, Tureckiová, 2008, s. 27). Definice mě zaujala proto, že se nesoustředí pouze na výsledek tedy k čemu kompetence jsou (aby člověk podával výkon), ale zmiňuje i cestu, jak k nim dospět. Kompetence je tedy možno pojmout jako sadu zdrojů, které si jedinec osvojuje a rozvíjí v procesech vzdělávání a učení a jež mu pomáhají, aby dokázal úspěšně zvládat rozličné úkoly a životní situace (Veteška, Tureckiová, 2008, s. 26). 11

12 Jak je vidět, panuje v této oblasti velká roztříštěnost. To dokládá i Kubeš a kol. (2004), který tvrdí, že stále neexistuje jednoznačná shoda o tom, co kompetence je a čím je vlastně tvořena. Domnívám se, že důvodem nejednotnosti obsahu tohoto pojmu může být to, že v českém prostředí je užíváno v této oblasti jednoho termínu - kompetence, zatímco v zahraničí pro přesnější popis a vystižení odlišností ve významu uvedeného pojmu využívají více pojmenování. Jak dokládá Armstrong (1999), v angličtině se pracuje se dvěma výrazy competence a competency 1. V téže oblasti se ještě navíc užívají i další termíny, jako jsou ability (obecná či specifická schopnost něco dělat) či capability (dovednosti, které se člověk naučil a které tak může použít při své práci). V českém prostředí jsou však zmíněné charakteristiky zahrnovány pod moderní výraz kompetence, který sice není obsahově ustálený, avšak je užívaný. Podle Kubeše a kol. (2004) se čeští odborníci alespoň shodují na tom, že kompetence je základem výkonu a projevuje se v chování. Tento koncept zastoupený mnoha definicemi je však pro účely mé práce příliš široký, a proto se ho budu snažit ohraničit. Podle národní soustavy kvalifikací (dále jen NSP) představují kompetence jistý jazyk, kterým jsou v národní soustavě kvalifikací popisovány požadavky na vykonavatele práce. Říkají, co má zaměstnanec znát, umět a jak se má chovat. Národní soustava kvalifikací je pak využívá při vymezování jednotlivých kvalifikací (NSP, Slovník pojmů, online). Za výstižné vysvětlení považuji také to, které na kompetence nahlíží jako na soubor požadavků/schopností potřebných pro kvalitní výkon dané pozice, zahrnující odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti (NSP, Centrální databáze kompetencí, online). Ve své práci budu s pojmem kompetence zacházet v tom smyslu, že jde o specifický soubor znalostí, dovedností, zkušeností, postupů a postojů, které jedinec využívá k pracovní výkonnosti, či obecně podporují dosažení žádoucích výsledků a umožňují zvládat očekávání, která se vážou k pracovní 1 Competency je dle Boyatzise (1982): Schopnost člověka chovat se způsobem odpovídajícím požadavkům práce/pracovního místa v parametrech daných prostředím organizace, a tak přinášet žádoucí výsledky (in Armstrong, 2002, s. 280). Competence je definována jako činnost, chování nebo výsledky, které by měla být daná osoba schopna prokázat (Armstrong, 2002, s. 281). Je tedy vidět, že význam výrazu competency se vztahuje k osobě, zatímco výraz competence k vykonávané činnosti. 12

13 pozici. Kompetence však není svázána pouze s pracovní pozicí a úkoly, které z dané pozice vyplývají, ale jedinec ji může využívat i v různých jiných život- ních situacích. Na základěě toho se tedy mohu přiklonit k Hroníkovu (2007) pojetí, který kompetence chápe jako způsobilosti, tedy způsoby, kterými lze dosáhnout reálných výkonůů (výsledku) Obsah pojmu kompetence Jelikož jsou j kompetence skloubením znalostí, dovedností, ale i zkušenedílnou součástí každého z nás. Navíc, jak jsem již výšee zmínila, kompetence lze neu- ností, hodnot, motivů a dalších různých vlastností jedince, jsou tedy stále rozvíjet. Kompetence e však nejsou pouze změtí zmíněných charakteristik. Jednotlivé charakteristiky jsou hierarchicky uspořádány. A právě v této struktuzávislé. ře je možno vidět, jak jsou jednotlivé segmentyy kompetence na sobě Podle této struktury můžeme dále s kompetencemi pracovat (například při vzdělávání). Hierarchickou strukturu nabízí model m Lucii a Lepsingera (viz obr. č. 1). Navržený model struktury koresponduje i s mýmm názorem na obsah kompetence, a proto ho zde uvádím. Obr. č. 1: Hierarchický model struktury kompetence (Lucia a Lepsinger, 1999 in Kubeš a kol, 2004, s. 28) Z obrázku je vidět, jaké segmenty autoři zahrnují z pod pojem kompeten- sledo- ce, a také, jak jsou hierarchicky uspořádány. Tytoo segmentyy by měly být vány u každého pracovníka na jakékoli pracovní pozici. Vee špici trojúhelníku je umístěno chování, které je nejsnázee viditelné a ovlivnitelné. Alespoňň v tomto 13

14 místě lze nalézt shodu v názorech odborníků kompetence se vždy projevuje v určité podobě chování. To, že se alespoň na této úrovni autoři v podstatě shodují, dokládá i Kubeš a kol. (2004). Uprostřed obrazce se nachází takové charakteristiky, jakými jsou dovednosti, vědomosti a podobně. Tyto charakteristiky se zásadním způsobem podílejí na chování člověka a tedy i na chování v jeho pracovní pozici. Do základny trojúhelníku autoři umístili takové složky osobnosti jako inteligenci, talent, postoje a další (srov. Kociánová, 2010, Palán, 2003). Jde o velmi stabilní složky, jejichž změna a zároveň rozvoj vyžaduje značné úsilí. Uvedený model uvádí jednotlivé složky kompetence, avšak blíže nevysvětluje jejich vztahy. Podrobnější vysvětlení nabízí Kubeš a kol. (2004), který uvádí ve velké míře stejné složky. Kompetence obsahují složky osobnosti, které autor dělí do pěti kategorií (dvě kategorie jsou jiné než u předchozího modelu): motivy: Jde o označení vnitřních pohnutek, které vzbuzují a udržují aktivitu. Člověk se silnou motivací k vlastnímu rozvoji vyhledává situace, z nichž se může poučit, stanovuje si cíle, které pro něho představují výzvu (Kubeš a kol., 2004, s. 30). rysy: jde o hluboké a vrozené charakteristiky, patří sem například temperament (ovlivňuje intenzitu a průběh reakce člověka). Jestliže je u člověka rysem například nízká sebekontrola, v praxi to může znamenat, že často podlehne svým emocím, a to může přinášet konflikty na pracovišti. vnímání sebe samého: to, jak člověk vnímá sám sebe, má vliv na osobní přesvědčení, zda dokáže daný úkol splnit či nikoli. Vnímání sebe sama je ovlivněno našimi zkušenostmi a prožíváním reality. Je to víra ve vlastní schopnosti. vědomosti: patří sem všechny poznatky z určité oblasti, které souvisí s prací vykonávanou na dané pozici. dovednosti: zajišťují to, že jsme schopni vykonat činnosti související s nějakým fyzickým nebo duševním úkolem. Podle složitosti úkolu je pro jeho úspěšné vykonání potřebné různé množství dovedností (Kubeš a kol., 2004, s. 31). 14

15 Autor navíc připomíná, že kompetence je poměrně stabilní charakteristikou osobnosti, což znamená, že pokud se u jedince zjistí úroveň rozvoje kompetencí, je možno s jistou mírou pravděpodobnosti předvídat kvalitu jeho chování při řešení situací nebo pracovních úkolů. Proto je pro nadřízené velmi výhodný pohled na člověka (uchazeče o zaměstnání) přes jeho kompetence. Je však potřeba si uvědomit, že tak, jak není sjednocena definice kompetence do jedné univerzálně platné, není ani striktně vymezeno, co vše patří do obsahu termínu a co už ne. Zmíněný popis obsahu kompetence tedy nelze brát za uzavřený. Je spíše obrazem toho, jak ho vnímám já s pomocí odborníků. 1.3 Pojem kompetenční model Kompetencí v duchu uvedeného vymezení lze identifikovat obrovské množství, ale ne všechny jsou vždy zapotřebí pro konkrétní pracovní pozici. To znamená, že na některé pracovní pozici je více důležité ta složka kompetencí a jiná méně, zatímco u jiné pracovní pozice tomu může být naopak. Z toho důvodu se kompetence shlukují a mohou být formovány do tzv. kompetenčního modelu. Kompetenční model je soubor různě uspořádaných kompetencí (Hroník, 2006, s. 33). Detailnější definici nabízí Kubeš a kol. (2004), kdy kompetenční model popisuje konkrétní kombinaci vědomostí, dovedností a dalších charakteristik osobnosti, které jsou potřebné k efektivnímu plnění úkolů v organizaci. Pro přehlednost a snazší měření jsou tyto vědomosti, dovednosti a další charakteristiky obvykle seskupeny do více homogenních celků, nazývaných kompetence (Kubeš a kol., 2004, s. 60). Z definic je tedy vidět, že kompetenční model obsahuje jednotlivé kompetence, které jsou vybrané ze všech možných a uspořádané podle nějakého klíče (Hroník, 2007). Hroník (2007) chápe kompetenční model jako most mezi business a personální strategií 2. Dále autor tvrdí, že model je mostem mezi hodnotami firmy a popisem práce konkrétní pracovní pozice. Firma má totiž obvykle jeden soubor hodnot (psaných či nepsaných), kterým se řídí. Popisů práce je 2 Business strategií je řečeno, k jakému bodu či horizontu firma směřuje a jaké základní prostředky bude volit. Personální strategie je rozpracováním cesty do systému práce s lidmi (Hroník, 2007, s. 68). 15

16 však oproti tomu více. Kompetenční model tak převádí obě tyto strategie do praktického chování (tzn. že ukazuje, jaké chování je po zaměstnanci na určité pracovní pozici požadováno). Podle Bartoňkové (2010) kompetenční model vypovídá, jakým chováním nejspíše dosáhneme cílů, které vyplývají z obchodní strategie. Pro personální strategii pak kompetenční model znamená vodítka pro výběr, hodnocení, rozvoj a odměňování (Bartoňková, 2010, s. 96). V kompetenčním modelu jde tedy o soubor uspořádaných kompetencí, které jsou závislé na požadavcích a charakteristice konkrétní firmy. 1.4 Přístupy k tvorbě kompetenčního modelu Jestliže se firma rozhodne pracovat s kompetenčními modely, naskýtá se možnost tří přístupů. Rothwell a Lindholm (1990, in Kubeš a kol., 2004) rozdělují možné přístupy do tří základních skupin: preskriptivní neboli vypůjčený přístup kombinovaný přístup přístup šitý na míru Preskriptivní přístup k modelování kompetencí znamená, že organizace nevytváří nový model, ale převezme již hotový. Výhodou je úspora financí a také to, že je model podpořený výzkumy a zkušenostmi a je tedy spolehlivý. Nevýhodou však je, že takový model neodráží specifika konkrétní organizace (její kulturu, strategii, hodnoty a podobně). Kombinovaný přístup je přístupem, se kterým se podle Kubeše a kol. (2004) v našich podmínkách setkáváme častěji. Je využíván v situacích, kdy nadnárodní společnosti, které mají definovány své firemní kompetenční modely, potřebují tyto modely adaptovat na lokální podmínky. Jde tedy o přizpůsobení určitého modelu jedinečnosti organizace, ve které bude použit. Přístup šitý na míru je přístupem časově a finančně nejnáročnějším, protože nepracuje s předem definovanými kompetencemi. Tento přístup vyžaduje nejen důkladnou znalost pracovních pozic, ale i celé organizace a vnějších podmínek, ve kterých organizace působí. Kubeš a kol. (2004) vyzdvihuje hodnotu tohoto přístupu, protože jako jediný vytváří spolehlivý základ pro to, aby organizace mohla přijímat závažná personální rozhodnutí jako je například 16

17 výběr z uchazečů o pracovní pozici, rozhodnutí spojená s restrukturalizací nebo jinými postupy, které jsou zaměřeny na zefektivnění a fungování organizace. Každý z uvedených přístupů má své klady a zápory. Přístup, který si organizace volí, je ovlivněn více faktory, mezi které patří například klíčové cíle organizace, záměr organizace, stupeň rozvoje organizace, ale nejčastěji jsou to časové a finanční zdroje. Na záměrech organizace závisí nejen to, jaký bude zvolen přístup, ale hlavně, jaký model vůbec vznikne či bude vybrán (Kubeš a kol., 2004). 1.5 Východiska při tvorbě kompetenčního modelu Při tvorbě kompetenčního modelu můžeme vycházet ze dvou hlavních východisek, a to ze sociálněpsychologického a strategického neboli organizačně marketingového východiska (Hroník, 2006). Sociálněpsychologický pohled na kompetence vychází z představy, že firma je tvořena lidmi, jejichž kompetence vytváří kompetence firmy. V sociálněpsychologickém modelu kompetencí je vyjádřeno východisko od jedince k firmě (Hroník, 2006, s. 32). Firma je tedy složena z jedinců, kteří ji mohou díky svým kompetencím přinést zisk. Hroník (2006) v rámci tohoto pojetí dělí kompetence na tři hlavní skupiny, a to: Kompetence k řešení problémů (přístup k úkolům a věcem) o Patří sem charakteristiky typické pro přístup k úkolům a problémům, které člověka potkávají. Člověk může být proaktivní (vyhledává úkoly a předvídá problémy), strukturující, nápaditý, nebo naopak chaotický, pasivní. Interpersonální (vztahové) kompetence (vztah k druhým lidem) o Při řešení problémů se člověk dříve či později vztahuje k druhým lidem, někdo cítí potřebu těsného kontaktu s druhými, jiný potřebuje bezpečný odstup. Někdo potřebuje druhé lidi řídit, druhý se raději nechává řídit. Kompetence sebeřízení (chování k sobě a projev emocí) o Aby mohl člověk úspěšně zvládat úkoly, problémy a vztahy s druhými lidmi, potřebuje umět do určité míry 17

18 zvládat sám sebe. Typy chování k sobě jsou různé nadhodnocování, podceňování. To, jak sám sobě člověk důvěřuje, je signálem pro druhé, jak je důvěryhodný. Tyto tři skupiny kompetencí považuje Hroník (2006) za všeobecné a většinu kompetencí, které tvoří kompetenční modely, lze do těchto velkých skupin zařadit. Druhé naznačené východisko čerpá z jiné ideje a do jisté míry je opakem sociálněpsychologického pojetí. Podle organizačně marketingového východiska se při tvorbě modelu postupuje od kompetencí firmy ke kompetentnímu jedinci. To znamená, že nejdříve je potřeba zjistit, jaké kompetence musí mít firma, aby byla schopna naplnit svoji strategii, jak musí dělat hlavní věci, aby obstála v konkurenci, a podobně. Tím dojdeme k sestavení a popisu firemních kompetencí. Firemní kompetence tedy vychází nejen z firemní strategie, ale také z firemních hodnot. Firemní hodnoty a strategie jsou vodítkem při rozpracovávání kompetenčního modelu pro jedince. Toto pojetí vychází z teorie, že firma nemůže být nadprůměrná ve všech svých oblastech, ale nejvýše ve dvou. Hroník (2006) podotýká, že pravděpodobně se stále častěji bude využívat toto členění kompetencí oproti členění ze sociálněpsychologického pohledu. Kompetence jsou podle tohoto členění děleny na: Orientace produktová (kompetence řešení problémů) může například zahrnovat podnikatelské myšlení, orientace na výsledky, vliv Orientace zákaznická (kompetence interpersonální) může sem patřit identifikace příležitostí a potřeb zákazníků, orientace na kvalitu, budování důvěry Orientace provozní a systémová (kompetence sebeřízení) je možné sem zařadit například organizační chování, řízení informací, spolupráci Každá skupina zmíněných kompetencí obsahuje dílčí kompetence, které odpovídají charakteru skupiny kompetencí (orientace) a jsou v souladu s tím, co obsahuje strategie firmy. To, k jakému kompetenčnímu profilu firma 18

19 spěje (tzn., které kompetence upřednostňuje), hraje podstatnou roli při výběru pracovníka, který má svým kompetenčním profilem odpovídat profilu firmy Typy kompetenčních modelů užívaných v praxi Jestliže se ve firmě zamýšlí nad vytvořením kompetenčního modelu, je na výběr z více typů modelů. Kubeš a kol. (2004) píše, že pokud organizace hledá odpověď na to, které kompetence jsou společné a nevyhnutelné pro všechny zaměstnance firmy bez ohledu na pozici v hierarchii či na roli, jde o tzv. model ústředních kompetencí. Tento model zmiňuje ty kompetence, které jsou společné a nevyhnutelné pro všechny zaměstnance organizace na všech úrovních či rolích (měl by je být schopen při své práci demonstrovat každý zaměstnanec organizace). Cílem tzv. specifického kompetenčního modelu je identifikovat ty kompetence pracovníka, které ho činí úspěšným na konkrétní pozici v konkrétní firmě. Jde o detailní popis charakteristik chování. Vytvoření specifického modelu má pro organizaci vysokou hodnotu. Podle Kubeše a kol. (2004) je takový model cenným vodítkem při neustálém zefektivňování práce zaměstnance a zaručuje sladění jeho rozvoje s prioritami organizace. Přestože jde o specifický model pro danou organizaci, je však možné ho do určité míry použít i v jiné podobné organizaci. Obsah práce u konkrétní pracovní pozice bude podobný i v jiné organizaci. Kolektiv zmíněných autorů však jen podotýká, že obsah kompetence není ukrytý v jejím názvu, ale v různých typech chování, které kompetenci tvoří. Proto je podle uvedených odborníků možné, že více kompetencí bude přes stejný název reprezentováno v jednotlivých organizacích více či méně odlišným chováním (Kubeš a kol., 2004). Generický kompetenční model obsahuje takové kompetence, které jsou nezbytné v každém typu organizace v každé pozici. Tyto kompetence však mohou být v různých firmách reprezentovány různým chováním. Například 3 Typickým příkladem je firma McDonald`s, která se soustředí především na provozní dokonalost (orientace provozní a systémová), ovšem zákaznická orientace je v pozadí. Cílem firmy je to, aby každý zákazník dostal stejný hamburger. Oproti tomu jiné firmy se zaměřují více na orientaci produktovou nebo zákaznickou, zatímco orientace na provozní dokonalost je více v pozadí (Hroník, 2006). 19

20 pokud je organizace orientována na kompetenci schopnost řešit problémy, jiné chování bude vidět u toho, kdo přichází do kontaktu se zákazníky (kompetence bude propojena s interpersonálními dovednostmi), a odlišné budou požadavky na chování u toho, který řeší problémy převážně technického charakteru (zde je kladen větší důraz na analytické schopnosti při řešení vzniklé situace). Oba dva pracovníci však naplňují stejnou kompetenci, avšak jiným chováním. Generické modely nabízejí osvědčený seznam kompetencí, obyčejně na konkrétní pozici (například manažer prodeje, konzultant, hlavní účetní). Představují dobrou pomůcku, protože za nimi často leží rozsáhlý výzkum v desítkách firem a jejich vypovídací schopnost je tedy vysoká. Postrádají však zohlednění specifik konkrétní firmy, která se rozhodla model aplikovat (Kubeš a kol., 2004). Hroník (2008) přispívá do typologie kompetenčních modelů tvrzením, že model buď může obsahovat jednotlivé kompetence, které mohou být uspořádány jako seznam tedy bez znázorněných vztahů, nebo je lze hierarchicky uspořádat. Uspořádávání kompetencí do kompetenčních modelů není samoúčelné. Kompetenční model nepředstavuje pouze vytvořený soubor kompetencí, který by vznikal pouze pro potřeby specifikace pracovních míst či kompetencí organizace, tedy byl pouze administrativní záležitostí. Jestliže organizace má vytvořený kompetenční model (jakéhokoli typu), může jej uplatnit v mnoha oblastech. 1.7 Efektivní kompetenční model a jeho využití Kompetenční model je možno využít při výběru nových pracovníků nebo i při návrhu rozvojových a tréninkových programů ve vzdělávání dospělých, jak podotýká Kubeš a kol. (2004). Takový model bývá základem pro hodnocení pracovního výkonu a vodítkem při plánování kariéry a výchově rezerv na různé pracovní pozice (Kubeš, 2004, s. 60). Zajímavostí je, že firmy, které si nechaly vypracovat takový model, mohou zažívat dle Kubeše a kol. (2004) překvapení, kdy model odhalí rozdíly mezi tím, co firma od svých lidí očekává (co oficiálně deklaruje) a tím, co od nich požaduje ve skutečnosti. K názoru, že kompetenční model je jedním z důležitých nástrojů řízení lidí, 20

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio

Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio Radek Maca NIDM Obsah prezentace Vize aneb modely budoucnosti škol Škola jako učící se

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Příklad dobré praxe IV

Příklad dobré praxe IV Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

E F E K T I V N Í V Z D Ě L Á V Á N Í ZAMĚSTNANCŮ. NABÍZÍME VÁM OTEVŘENÉ KURZY OBDOBÍ 1. pololetí 2016 REALIZOVANÉ PŘEVÁŽNĚ V PARDUBICÍCH

E F E K T I V N Í V Z D Ě L Á V Á N Í ZAMĚSTNANCŮ. NABÍZÍME VÁM OTEVŘENÉ KURZY OBDOBÍ 1. pololetí 2016 REALIZOVANÉ PŘEVÁŽNĚ V PARDUBICÍCH Pro Centre s.r.o. Jana.biskova@procentre.eu telefon 606628873 www.procentre.eu E F E K T I V N Í V Z D Ě L Á V Á N Í ZAMĚSTNANCŮ NABÍZÍME VÁM OTEVŘENÉ KURZY OBDOBÍ 1. pololetí 2016 REALIZOVANÉ PŘEVÁŽNĚ

Více

Chybí Vám kvalifikovaní zaměstnanci? Řešením je Národní soustava kvalifikací

Chybí Vám kvalifikovaní zaměstnanci? Řešením je Národní soustava kvalifikací Chybí Vám kvalifikovaní zaměstnanci? Řešením je Národní soustava kvalifikací Využívání profesních kvalifikací a katalogu povolání v procesech HR managementu NSK a NSP ve firemní praxi Nábor pracovníků

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Národní soustava kvalifikací

Národní soustava kvalifikací Národní soustava kvalifikací Dana Smetanová Knihovnický institut Národní knihovna ČR dana.smetanova@nkp.cz 11.4.2014 Workshop pro pracovníky metodických oddělení Základní charakteristika Státem garantovaný

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ HODNOTÍCÍ STANDARD Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE kvalifikační úroveň 6 A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ 1. VEDENÍ INDIVIDUÁLNÍHO KARIÉROVÉHO PORADENSKÉHO ROZHOVORU a) Popsat cíle a strukturu

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Specialista hodnocení a odměňování zaměstnanců (kód: 62-012 -R)

Specialista hodnocení a odměňování zaměstnanců (kód: 62-012 -R) Specialista hodnocení a odměňování zaměstnanců (kód: 62-012 -R) Autorizující orgán: Ministerstvo práce a sociálních věcí Skupina oborů: Ekonomie (kód: 62) Povolání: Personalista specialista Doklady potvrzující

Více

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER A IS IS, a.s. F l o r i á nsk é nám. 1 0 3-27 2 0 1 K l a d no - h2 k.a i si s.c z T e l., f a x: +4 2 0 312 245 8 1 8 - e -m a il: h2 k @ a i si s. c z HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW Nástroj pro hodnocení

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních

Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti Praha, červen 2015 Obsah 1 Úvod... 3 2 Role národního rámce kvality při inspekční činnosti... 3 3 Cíle metodiky využití národního rámce kvality

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Rozvoj a vzdělávání zaměstnanců Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 347-352 Whitmore, J.:

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

AKTUÁLNÍ TRENDY V KVALITĚ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

AKTUÁLNÍ TRENDY V KVALITĚ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH AKTUÁLNÍ TRENDY V KVALITĚ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Jana Brabcová Tomáš Langer Proč je kvalita tématem dne? dotace ESF výběrová řízení objem dalšího vzdělávání náročnost zákazníka dalšího vzdělávání odlišení

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony PODNIKATELSKÝ PLÁN Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Kompetenční modely. Ing. Kamila Procházková

Kompetenční modely. Ing. Kamila Procházková Kompetenční modely Ing. Kamila Procházková Ing. Josef Babák Vema, a.s. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Obsah prezentace Co je kompetenční model a jaké jsou jeho charakteristiky Od kompetenčního modelu

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

1. Vymezení pojmu talent management

1. Vymezení pojmu talent management Bc. Lenka Jankůjová Vzdělávání a rozvoj pracovníků s důrazem na práci s talenty 1. Vymezení pojmu talent management Skutečný talent management spočívá ve využití silných stránek každého člověka, ve vítězství

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obory fitness industry. na období 2011 až 2015 České republice. Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby.

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obory fitness industry. na období 2011 až 2015 České republice. Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby. SEKTOROVÁ DOHODA pro obory industry na období 2011 až 2015 České republice Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby Preambule Sektorová dohoda zaměřená na sektor má zásadní význam pro rozvoj kvalitních

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Firemní e-learning - bez learningu?

Firemní e-learning - bez learningu? Firemní e-learning - bez learningu? Mgr. Petr Janoch Ústav pedagogických věd FF MU E-learning E + LEARNING Výzkum v Alfa Housing Středně velká firma Různá pracoviště na území ČR Kvalitativní výzkum Rozhovory

Více

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S.

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE

Více

DÍLČÍ KVALIFIKACE ELEKTRO ENERGETIKA SLOVNÍČEK

DÍLČÍ KVALIFIKACE ELEKTRO ENERGETIKA SLOVNÍČEK , KTER DÍLČÍ KVALIFIKACE ELEKTRO ENERGETIKA SLOVNÍČEK ÚVOD 4 DÍLČÍ KVALIFIKACE SLOVNÍČEK 5 A 5 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) 5 Autorizující orgán 5 Autorizovaná osoba 6 D 6 Dílčí kvalifikace 6 H

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj.

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj. 1 SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) garant kurzu: PhDr. Jiří Winkler, PhD. Vyučující : PhDr. Alena Lubasová, Ph.D. Identifikace kurzu : Magisterské prezenční

Více

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Hlavní oblasti hodnocení činnosti škol a školských A: Rovnost příležitostí ke vzdělávání B: Vedení školy/školského III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Kritéria

Více

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZDRAVOTNICKÉ LYCEUM od 1. 1. 2012 1 Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop 1. Změny ve vzdělávání učitelů společné evropské trendy Srovnávací přístup:

Více

Personální zajištění certifikace personálu vzdělávacích institucí

Personální zajištění certifikace personálu vzdělávacích institucí Personální zajištění certifikace personálu vzdělávacích institucí Certifikační proces při certifikaci obou oblastí certifikace lektora vzdělávání i manažera vzdělávání budou zajišťovat a) Kmenoví pracovníci

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL

Více

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3.1 Výběr a výchova učitelů autoškol (jejich předpoklady, odbornost a vzdělání) Zákon 247/2000 Sb. v pozdějším znění specifikuje podmínky pro udělení profesního

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: plánování,

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013

Více

Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání

Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání Mgr. Jana Brabcová jednatelka Grafia, s.r.o. Konference KONCEPCE DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, 13. června 2012 Změny v dalším vzdělávání po 7 letech čerpání ESF Objem

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

NETRADIČNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ V MOTIVUJÍCÍM PROSTŘEDÍ MONIKA FENYKOVÁ, AV MEDIA, A.S.

NETRADIČNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ V MOTIVUJÍCÍM PROSTŘEDÍ MONIKA FENYKOVÁ, AV MEDIA, A.S. NETRADIČNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ V MOTIVUJÍCÍM PROSTŘEDÍ MONIKA FENYKOVÁ, AV MEDIA, A.S. AV MEDIA, A.S. KDO JSME Inspirace Inovace - Integrace HODNOTY - LIDÉ Jsme si vědomi, že náš úspěch

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB CROSSLINE SERVICES s.r.o. Jeremiášova 870 155 00 Praha 5 IČO: 241 43 065 DIČ: CZ24143065 Kontaktní osoba: Ing. Veronika Kimmer GSM: +420 777 755 618 veronika.kimmer@crosslineservices.cz

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více