Stav klasifikací povolání a kvalifikace v roce 2007

Transkript

1 Norbert Žid Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze zid@vse.cz Abstrakt: Příspěvek se dotýká významu vybraných klasifikací lidských zdrojů užívaných v ČR, které umožňují srovnávací analýzy a domluvu více subjektů např. na trhu práce. Na jedné straně je snaha udržet dlouhodobě kontinuitu v klasifikacích (ČSÚ, EUROSTAT), na druhé straně u řady klasifikací by byla potřebná jejich inovace. Příspěvek ukazuje na oblasti IS/ICT a profesích v této oblasti, jak se klasifikace mění a jak lze udržet aktuálnost v klasifikacích profesí. Dále je poukázáno na fakt, kdo klasifikace využívá, jak získává potřebná data a jak by řada klasifikací mohla tvořit spojovací článek mezi různými zájmy (státu, ekonomických subjektů, škol, zprostředkovacích agentur). Právě situace na trhu práce v oblasti IT je dnes v popředí zájmu a je proto vhodné ukázat, jak lze pomocí aktuálních rolí a profesí najít společné jmenovatele s tradičním sledováním profesí (klasifikací) v ČSÚ či MPSV a MŠMT. Klíčová slova: Lidské zdroje, katalog profesí, role a profese v IT, KZAM/R, ICT specialisté Abstract: Paper discusses the importance of selected human resources classifications used in the Czech Republic for comparative analyses and communication among different subjects e.g. on the labor market. There still exists the tendency to keep the long-term continuity of unchanged classifications (CZSO, Eurostat based) on one side, but there is also strong need to innovate them on the other side. Paper analyses areas of IS/ICT Occupations and discuss how their classification is changing and how to keep it up to date. Then the focus is given to the users of classifications, how the necessary base data are obtained and how the updated classification could form the interconnecting link among different interest groups (government, economic subjects, schools, HR agents). Situation on the labor market in the area of IS/ICT is nowadays very important and therefore it is appropriate to propose how to connect current IS/ICT roles with traditional occupations classification in CZSO, Ministry of Social Affairs and Ministry of Education. Keywords: Human resources, Catalogue of Occupations,Roles and Occupation in IT, KZAM/R, ICT specialists Úvod. Pro řadu výzkumných cílů i praktických cílů při řízení organizací i celého státního celku vystupují různé společné klasifikace (připravené číselníky), které umožňují srovnávací analýzy a domluvu při společném základě. Snahy po společných klasifikacích tu byly přítomny vždy i v minulosti, ale vždy narážely na řadu barier a obtíže dodržovat tyto klasifikace na nižších úrovních řízení byly vždy přítomny. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/

2 V minulosti nebylo též možno tak rychle prosazovat klasifikace do praxe jako dnes v době internetu, době, kdy lze o každé změně rychle informovat, kdy lze sbírat data v XML formátu a rychle je předávat. Je vhodné podotknout, že veškeré vykazování výsledků organizací a navíc dodržování jednotlivých klasifikací je často chápáno jako složitý administrativní výkon, kterým nelze zatěžovat podnikatelské a jiné subjekty či je snaha alespoň minimalizovat tuto zátěž. Přesto je vhodné pohled na vybrané klasifikace podrobit bližšímu zkoumání. Aktuálnost klasifikací a jejich aktualizace. Celostátní klasifikace (povolání, typových funkcí, kvalifikací) samozřejmě vyžadují reagovat na změny ve vývoji společnosti a hospodářství a postupně se aktualizovat. Toto se však děje velmi obtížně. U řady těchto aktivit jsou vytvářeny ČSÚ či MŠMT či MPSV tzv. sektorové rady z odborníků z praxe a škol, které navrhují aktualizace klasifikací. Jedním z příkladů takové sektorové rady je iniciativa společností ČSSI, SPIS a CACIO u nichž vznikl výzkumný záměr, který zkoumá povolání a kvalifikace pouze ve vymezené oblasti IT. Záměr sleduje jak sféru vysokých škol, které se zabývají výchovou IT pracovníků, tak sféru potřeb jednotlivých firem a institucí v oblasti specialistů IT. Z výzkumu nakonec vykrystalizovalo 6 základních rolí, které dnes v praxi lze identifikovat, kdy každá role sdružuje několik příbuzných typů profesí (povolání). ROLE Byznys analytik- architekt Manažer rozvoje a provozu IS/ICT Obchodník s ICT produkty a službami Vývojář/ IS architekt Správce aplikací a ICT infrastruktury Pokročilý uživatel ICT metodik Profese Analytik, návrhář podnikových procesů, byznys konsultant, implementátor standardního software, znalostní inženýr, informační broker CIO, manažer projektu, manažer provozu, manažer bezpečnosti Obchodník s ICT produkty a službami, pracovník řídící dodávky externích produktů a služeb, account manager, relationship manager Vývojář, programátor, tester, systémový integrátor, IT architekt, systém development manager Správce aplikací, správce databáze, správce sítě, správce dat Určuje metodiku využití ICT ve firmě (instituci) Cílem tohoto příspěvku je ukázat na smysl vybraných klasifikací a provést vazbu našeho výzkumu a našich navržených rolí k celostátním klasifikacím. Důvody pro klasifikace dnes. Je s podivem na jaké informační bázi se řídí velké instituce, ministerstva, stát jako celek. Asi pro řízení očekáváme existenci velkých datových skladů, kde můžeme vytvářet různé pohledy a rychle postupovat top-down i naopak down-top. Bylo by SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/

3 Norbert Žid moc užitečné pro skutečné řízení využívat i exaktnější metody a odvozovat řadu znalostí, dolovat data pro řízení apod. V případě velkých organizací je už v praxi implementována řada datových skladů a uvnitř organizace se prosadilo využívání vlastních číselníků, které tvoří často datové dimenze v OLAP kostkách. U řady nadnárodních společností jsou tyto dimenze ( klasifikace, číselníky) vynuceny z důvodů potřeby srovnávat např.jednotlivé národní celky či divize mezi sebou. Složitější je situace u ministerstev a státu. Aby mohly kvalifikovaně řídit potřebují mít potřebnou informační základnu a ta často vzniká od nižších jednotek a jejich výkaznictví. Do jaké míry však stát a jeho orgány umí zajisti kvalitní výkaznictví a jak se je možné na toto výkaznictví spolehnout? Základním pilířem ve výkaznictví je Český statistický úřad, který dodává řadu podkladů pro jednotlivé vládní orgány a je příjemcem řady statistických výkazů z nižších složek. Vedle toho provádí i pro řadu oblastí výběrová šetření (např. u cca domácností), a z těchto šetření odvozuje určité závěry. Navíc ČSÚ je součástí organizace EUROSTAT, která hájí jisté postupy a číselníky, které umožňují srovnání zemí mezi sebou. Úřad musí tyto mezinárodní potřeby striktně dodržovat. Není zde však pouze Český statistický úřad se svými požadavky, ale i řada ministerstev si vytváří vlastní databáze, které naplňuje od jednotlivých organizací (MF, MPSV, MŠMT, MZ, MŽP atd.) Na jedné straně vždy vzniká administrativní zátěž pro nižší složky, na druhé straně bez kvalitní informační základny nelze na vyšších stupních řídit. Tento rozpor se řešen stále, ale v současnosti v době rozmachu Internetu nabývá významně jiných rozměrů. Klasifikace zaměstnání jako ukázkový příklad hledání dohody Na číselníku zaměstnání je vidět velmi dobře rozpornost řady vztahů a snahy po hledání společného jmenovatele. Klíčovým číselníkem v této oblasti je číselník KZAM-R statistického úřadu, který je odvozen z mezinárodní klasifikace ISCO88, dodržované v rámci Eurostatu. Číselník je poplatný statistickým potřebám a udržuje jistou setrvačnost. Číselný kód KZAM-R je pětimístný a je konstruován takto : První 4 místa číselníku jsou stanovena v mezinárodní klasifikaci, páté místo se stanovuje na národní úrovni. Tento číselník proto umožňuje za jednotlivé třídy, 94 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2008

4 skupiny a podskupiny zaměstnání realizovat rozbory a uvádět srovnání na mezinárodní úrovni. Jak může být využít číselník v oblasti mezinárodního statistického srovnání ukazuje následující příklad: Podíl ICT expertů na zaměstnané populaci v jednotlivých zemích Pozn: Údaje za Irsko pouze skupina KZAM 213Zdroj: European Labour Force Survey, 2005 V roce 2007 dochází k intensivnímu jednání o inovacích číselníků zaměstnání. Klasifikace ISCO88 bude nahrazena klasifikací ISCO08 (změna je po 20 letech). Do nového číselníku se proto promítají změny a právě v oblasti našeho zájmu (IS a ICT) je patrný posun. Proto se následující rozbor dotýká právě oblasti IS/ICT a klasifikace je srovnávána s návrhem rolí. Následují dvě stránky, které ukazují nové nastavení číselníku ISCO08 v oblasti IS/ICT. Je zde též uvedeno srovnání s ISCO88. Tento stav je však ještě předmětem diskuzí a definitivní vyhlášení číselníků ISCO08 se předpokládá do konce Stojí za pozornost, že je nově specifikována skupina 133 Information and communications technology service managers, dále podskupina zaměstnání 2434 Information and communications technology sales Professional. Inovace zaměstnání v ISCO08 odpovídá nyní více současnému vývoji v oblasti IS/ICT. Klasifikace ISCO08 je hierarchicky uspořádána. V tabulce uvedené níže jsou vybrány pouze profese pro IT oblast. Je zde uveden nový návrh a srovnání se starou klasifikací ISCO88 a dále porovnání s našimi rolemi. Ukazuje se, že větší celky (role, či vyšší skupiny v hierarchické klasifikaci) jsou v praxi snadněji určitelné a na tomto základě lze vytvářet i smysluplné rozbory, naopak snaha dostat se k detailnějším funkcím (např. 4 místné) je často praxí obtížně přijímána. U řady profesí IT lze v podtextu vysledovat v ISCO08 snahu definovat profese ve dvou rovinách: profese s vysokou kvalifikací vyžadující vysokoškolské vzdělání (úroveň senior) a profese obdobné požadující jen středoškolskou kvalifikaci (úroveň junior). SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/

5 Norbert Žid 96 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2008

6 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/

7 Norbert Žid 98 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2008

8 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/

9 Norbert Žid Jak se přímo či nepřímo setkáme s klasifikací KZAM-R? Každá větší či střední instituce musí dle zákona odevzdávat šetření o průměrném výdělku dle jednotlivých pracovníků a u každého se musí uvést jeho zařazení k zaměstnání dle KZAM-R. Toto přiřazení k zaměstnání dnes realizují personalisté v organizaci a je nutno dodat, že toto přiřazování je velmi problematické a nepřesné. Odevzdané šetření každého ¼ roku je zpracováváno celostátně v organizaci TREXIMA Zlín. Z tohoto zdroje jsou pak odvozovány veškeré výstupy státních orgánů v oblasti výdělků a počtu pracovníků. Tak lze porovnávat počty lidí a jejich výdělky za jednotlivé skupiny zaměstnání, dle jednotlivých krajů, dle věkových pásem, dle pohlaví a podobně. Český statistický úřad každoročně provádí také řadu výběrových šetření a jedno z nich je šetření v cca domácnostech. Zde šetření provádějí vyškolení pracovníci ČSU a ti doplňují do dotazníku též zaměstnání členů domácnosti dle KZAM-R. Předpokládá se proto, že správnost zařazení člena domácnosti dle KZAM-R je kvalitní či kvalitnější než v předchozím případě u výdělků. Celá klasifikace KZAM-R má dnes zvláštní postavení, protože je pro naprostou většinu organizací povinná. Je však určena primárně pro statistické účely a rozbory (i na nadnárodní úrovni) a je proto méně nastavena na potřeby organizací. Z tohoto titulu je u nás podporována další klasifikace ISTP. Jiný pohled na zaměstnání pracovníků (pod patronací MPSV) MPSV je patronem projektu ISTP (integrovaný systém typových pozic) a jeho nosné části KTP (Kartotéka typových pozic). Tento projekt je garantován opět organizací TREXIMA Zlín a je v současnosti inovován a vystupuje pod hlavičkou Národní soustava povolání a kvalifikací.. Bližší viz. cs/310/default.aspx Jestliže pohled statistických orgánů k zaměstnání je realizován pomocí ISCO číselníku KZAM-R, pak tento pohled je sice stabilní ale pomocí svých 4 pozic vyjadřuje hrubší pohled prakticky na agregované skupiny zaměstnání. S rozšířením na 5 pozici (národní zvyklosti) se může číselník KZAM stát podrobnějším, ale přesto obtížně vyhovuje potřebám sledování zaměstnání v jednotlivých organizacích. Proto byl iniciován vznik KTP, kdy tento číselník (kartotéka) je podrobnější než ISCO katalog a blíží se potřebám organizací při sledování zaměstnání. V dosavadním katalogu je uvedeno cca 2000 povolání a u každého povolání je uvedena jeho bližší specifikace (charakteristika, požadovaná kvalifikace, omezení apod. Katalog povolání je zde vytvářen expertními týmy za jednotlivé oblasti zaměstnání. Uvedenou kartotéku může každá organizace v ČR využít pro své potřeby a může vnitřně sledovat zaměstnání svých pracovníků (typovou pozici) případně vytvořit popisy funkcí. Tento systém je doporučeníhodný, ale je třeba konstatovat, že je využíván pouze některými organizacemi a není povinný. U tohoto systému je výhoda, že se autoři snaží udržet převodníky mezi typovými pozicemi v KTP a číselníkem zaměstnání v KZAM-R. S nástupem ISCO08 musí být tyto převodníky nově nastaveny. 100 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2008

10 Tento katalog je samozřejmě využíván v organizacích a složkách spadajících přímo pod MSPV (pracovní úřady, sociální ústavy apod.). Využívá ho hlavně odbor správy služeb zaměstnanosti ministerstva a snaží se s jeho využitím aktuálně popsat trh práce v ČR. Výběr z tohoto katalogu pro oblast informačních technologií byl dosud tento: Pozice vyžadující vysokoškolské magisterské vzdělání Inženýr IT a řídících systémů Inženýr IT Systémový inženýr řídícího systému Programátor analytik Specialista správy operačních systémů a sítí Systémový inženýr správy aplikací Webdesigner specialista Pozice vyžadující vyšší odborné vzdělání nebo vysokoškolské bakalářské vzdělání Samostatný programátor Samostatný správce aplikací Samostatný technik IT Správce operačních systémů a sítí Webdesigner Pozice vyžadující střední vzdělání s maturitní zkouškou Operátor výpočetní techniky Programátor Správce aplikací Technik IT Srovnávací tabulka pro ČSSI role a pro stávající KTP Byznys analytik- architekt Manažer rozvoje a provozu IS/ICT Obchodník s ICT produkty a službami Vývojář / IS architekt Správce aplikací a ICT infrastruktury Pokročilý uživatel ICT - metodik Inženýr IT a řídících systémů Programátor analytik Webdesigner specialista Samostatný programátor Webdesigner Specialista správy operačních systémů a sítí Systémový inženýr správy aplikací Samostatný správce aplikací Samostatný technik IT Správce operačních systémů a sítí SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/

11 Norbert Žid Srovnávací tabulka ukazuje na posuny v náhledu na jednotlivé procese (např. více předpřipravených aplikací se prodává a implementuje, než že se od počátku vyvíjejí). Proto roste úloha obchodníků s ICT produkty a službami. Třetí součást navazující na povolání se týká kvalifikace. K povolání a k jeho popisu patří i národní soustava kvalifikací (KKOV) a další číselníky. Číselník KKOV v ČR je pod patronací ČSÚ a hlavní číselníky jsou dostupné např. na adrese _1_lednu_2007_jejichz_zavedeni_bylo_oznameno_ve_sbirce_zakonu Číselník kvalifikací (KKOV) je opět spojen s ČSÚ a navazuje na mezinárodní charakteristiky kvalifikací. Jedná se opět o pohled, který výrazně vyhovuje statistickým rozborů a srovnáním. MŠMT (pověřen Národní ústav odborného vzdělávání) a TREXIMA připravují nově projekt Národní soustava kvalifikací (NSK). Každá kvalifikace, která je na trhu práce uplatnitelná, by v ní měla mít své místo. NSK by měla umožnit jejich identifikaci, třídění a zařazování, měla by vytvořit podmínky pro jejich uznávání a certifikaci. Tento pohled je odlišný svým zaměřením od KKOV, protože se snaží v první řadě podpořit trh práce v ČR. Jednotlivé školy (zvláště vysoké školy) pak prosazují své obory vzdělávání, které by měly navazovat na NSK. Toto je zajišťováno např. při akreditacích oborů vzdělávání, kdy každá akreditace je musí mít uvedeno vazbu na NSK. Vzdělávací instituce Garantují výchovu v oborech vzdělávání KKOV ČR (Klasifikace kmenových oborů vzdělávání) (ČSÚ) Nově se připravuje NSK tj. Národní soustava kvalifikací (MŠMT) ISTP (integrovaný systém typových pozic) Uvnitř toho KTP (kartotéka typových pozic) (MPSV) Nově se připravuje NSP (národní soustava povolání) ISCO08 (KZAM-R klasifikace) (ČSÚ) Pokud výše uvedený obrázek dobře pochopíme, pak je zřejmé, že je nutné hledat propojený systém 3-4 klasifikací (číselníků) a tento systém kvalitně udržovat. Takovýto systém, by bylo možno vhodně propagovat jako společnou základnu i pro vnitřní podnikové klasifikace. Neznamená to, že každá organizace bude toto propojení přebírat, ale bude zde jistý kvalitní etalón, o který je možno se opřít či ke kterému se lze vztahovat. Některé organizace a úřady by měly tento systém respektovat více (úřady práce, zprostředkovatelské organizace). 102 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2008

12 Partneři či konkurenti při řízení trhu práce a zaměstnanosti. Státní orgány MŠMT KKOV nár. soustava kvalifikací MPSV ISPT- a jeho části KTP,KPM Český statistický úřad KZAM-R TREXIMA jako výkonná složka řady státních aktivit Nabídka škol a výchova jednotlivých profesí Umí se přizpůsobit vhodně udržované soustavě kvalifikací??? Zprostředkovatelé Personální agentury (např. Job.cz apod) Pracovní úřady v kompetenci MPSV Poradenské firmy (HAY, Price Waterh.Cooper atd.) Jak mohou ovlivňovat nabídky a poptávky po profesích?? Funkce a profese uvnitř podniků a organizací Co využívají při navrhování funkcí? K čemu všemu slouží různé katalogy funkcí a profesí? Je dnešní relativně volný stav dobrý či je zapotřebí více jednoty? SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/

13 Norbert Žid Komentář k předchozímu obrázku. Z obrázku vyplývá, že pro spolupráci řady státních složek, škol, zprostředkovatelů práce, a organizací je zapotřebí nacházet společné zázemí ( do tohoto zázemí nedílně patří společně sdílené klasifikace či číselníky). V propojení na obrázku s otazníkem je vyjádřeno, že domluva mezi subjekty je velmi obtížná, protože se často nesdílejí společné klasifikace. Tak je patrné, že klasifikace oborů vysokých škol, klasifikace KKOV (kvalifikace) musí na sebe navazovat a nově i číselník NSK. Rovněž klasifikace zaměstnání v KTP a klasifikace statistická v KZAM-R musí na sebe navazovat. Mezi všemi těmito klasifikacemi je nutné vytvořit a udržovat převodníky. Dnes je určitou výhodou, že řady těchto integračních kroků se účastní organizace TREXIMA, která je schopna převodníky vytvářet a garantovat jejich údržbu. Jinou otázkou je, zda organizace na různých úrovních jsou schopny uvedené klasifikace respektovat a využívat ve svém výkaznictví. Nelze asi spoléhat na velký respekt, ale bylo by úspěchem, kdyby organizace o klasifikacích byly dobře informovány a udržely si alespoň schopnost přizpůsobit se jim či umět je odvodit. Uprostřed obrázku jsou uvedeni zprostředkovatelé zaměstnání. Velmi dobře to vystihuje jejich pozici. Potřebují znát možnosti a zaměření absolventů škol a uchazečů o práci (klasifikace oborů studia, KKOV, NSK) a dále požadovaná volná místa (profese) (např. s využitím KTP) od organizací. Nabídka a poptávka se pak ve zprostředkovatelských organizacích a úřadech práce porovnávají. Dnes je kladen enormní tlak na dobré fungování trhu práce a stát k tomu využívá jak své orgány, tak i zprostředkovatelské firmy. Celý systém ale dosud funguje velmi komplikovaně a stále se proto hledají nové cesty, jak trh práce lépe organizovat. Jednou z hlavních překážek je to, že řada složek v celém tomto procesu mluví jiným jazykem a není více využito styčných míst, jako jsou např. společné klasifikace (číselníky). Klasifikace zaměstnání v oblastí IT profesí. Oblast informačních systémů a informačních a komunikačních technologií je typickou oblastí, kde se výrazně projevují výše uvedené problémy s integrací. Navíc tato oblast se z hlediska vývoje funkcí (pozic) v čase výrazně mění, ale tyto změny se obtížně promítají do stávajících klasifikací. I v této oblasti platí postupy, které využívá statistika např. EUROSTAT. Např.je zřejmé, že jednotlivé klasifikace zaměstnání musí být agregovány do několika základních skupin a podskupin a pouze na této úrovni lze realizovat kvalitní rozbory a porovnávání. Detailní specifikace zaměstnání (lidová tvořivost uvnitř organizací) může být respektována uvnitř organizací, ale nemá smysl navenek s ní vystupovat a vhodnější je mít připraven převodní systém do společného číslování (celostátních číselníků). Proto se např. v našem výzkumu objevuje snaha definovat základní profesní role (6 rolí). Tyto role jsou sdružením řady funkcí. Tímto způsobem lze odstínit shodu na detailních funkcích v organizaci a detaily ponechat na vnitřních pravidlech. Na vyšší úrovni agregace pak je již snazší nalézt vazby na klasifikace KKOV, KTP, KZAM-R. Tento pragmatický postup je přijatelným kompromisem k tomu, aby na středních úrovních a na vyšších úrovních řízení bylo možno najít shodu a najít základnu pro rozbory zaměstnanosti. Základní informatické role a profese jsou uvedeny podrobně v materiálu [5] 104 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2008

14 Závěry a doporučení Současná státní i hospodářská sféra se opírá o stále větší informační zázemí, kam patří hlavně Internet a další informační služby. Veškeré klasifikace a společné číselníky tak mohou být nabízeny na Internetu k nahlédnutí a dále k přímému využití. Existuje mnohem více možností, jak nabízet řadu služeb a lze si představit i mnohem aktivnější roli státních orgánů při prosazování společných číselníků (ne vnucování, ale vhodná pomoc či nápověda pro jejich využívání). I do budoucna lze počítat s tím, že stále dominantnější úlohu bude hrát politika zaměstnanosti, změny v potřebách trhu práce a snaha pro vyrovnávání poptávky a nabídky v této oblasti. Jak se však vhodně domlouvat, jak rychle najít potřebné profese, jak zjistit změny v požadovaných profesích? Jsou klasifikace státních orgánů spojovacím článkem a dokáží pomoci na trhu práce? Přestože u těchto klasifikací převažuje jistý konzervatismus a obměňují se obtížně a v dlouhých intervalech, nemáme jiné lepší prostředky. Jednou z odpovědí, jak tento rozpor řešit, je i tento příspěvek. Na základě analýz a šetření se v rámci ČSSI navrhl systém rolí pro oblast IS/ICT (role jsou kumulované profese). Tento systém rolí odráží současný vývoj v této oblasti a je srozumitelný pro odborníky. Na druhé straně stojí klasifikace (číselníky) oficiální v rámci státu. Navrženým systémem rolí ukazujeme, jak se profese mění, nerušíme však stávající systém číselníků a naopak hledáme pro současné naše role ekvivalenty v oficiálních číselnících. Použitá literatura a odkazy: [1 ] cs/310/default.aspx [2 ] cs/416/default.aspx?tabid=0 [3] veda_a_technologie,_informacni_spolecnost metodika [4] Jiří Voříšek, George Feuerlicht : Vliv globálních ICT trendů na změny požadavků trhu na ICT specialisty, ČSSI 2006 [5] Jiří Voříšek, Ota Novotný: Cíle a metodika projektu analýzy nabídky a poptávky po ICT specialistech v ČR, sborník SI 2007, ČSSI Praha 2007 Článek vznikl za podpory grantů GAČR Modifikace modelu řízení informatiky, GAČR 201/07/0455 Model vztahu mezi výkonností podnikání, účinnost podnikových procesů a efektivností podnikové informatiky a rozvojového projektu MŠMT "Přenos nejlepších znalostí mezi školami a praxí". SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/