radar informacní bulletin ve výhodě jsou ti, KTEŘÍ pracují s moderním katalogem povolání V každé sektorové dohodě jde především o lidi

Transkript

1 radar informacní bulletin číslo 2/2012 ve výhodě jsou ti, KTEŘÍ pracují s moderním katalogem povolání V každé sektorové dohodě jde především o lidi tým regiony navštívil více než tři stovky firem

2 slovo úvodem Milí přátelé, kolegyně a kolegové! Miroslav Procházka Již podruhé se vám letos ozýváme prostřednictvím bulletinu RADAr periodika plného aktuálních, zajímavých a věřím, že pro vás i užitečných informací o Národní soustavě povolání (NSP) a na ni navazující Národní soustavě kvalifikací (NSK). Veřejná zakázka NSP II se nachází ve své vrcholné fázi a sportovní terminologií řečeno směřuje do finiše končí totiž už v říjnu tohoto roku! Hodně práce už je hotovo, ale pořád nám jí také dost zbývá k dokončení. Klíčovou činností je tvorba katalogu povolání. V roce 2011 jsme spolu se členy sektorových rad, expertních týmů a všemi zapojenými subjekty nově vytvořili či zrevidovali 686 jednotek práce, pro letošní rok, ovšem v kratším čase, je jich naplánováno 669. Celkem už náš katalog obsahuje více než 2600 jednotek práce. Katalog ale nepředstavuje jen velký objem dat, která jsou všem k dispozici. Důležité je především to, aby byl i po skončení zakázky maximálně kvalitní, přehledný a, jak se dnes říká, uživatelsky přátelský. V závěru zakázky se proto soustředíme na jakýsi úklid kontrolu a opravu všeho, co se při opravdu masivní tvorbě jednotek práce třeba ne úplně podařilo. Podobně důležité je také to, aby katalog po skončení zakázky nezůstal ležet ladem. Musí být jasné, jak dál pokračovat, co všechno se má dělat, aby mohl být průběžně doplňován a aktualizován. Proto na závěr provedeme generální úklid a revizi nejen v obsahu katalogu, ale i ve všech metodických postupech. Jestliže právě popsané aktivity nejsou samy o sobě příliš vidět (projeví se však na samotné podobě katalogu), hodně viditelné by naopak měly být rozmanité propagační aktivity, jejichž intenzita se závěrem zakázky markantně narůstá. Důvodem je především soustředění se na oživení katalogu v praxi firem, Úřadu práce ČR a agentur práce a dalších uživatelů nyní i po ukončení zakázky. Nadále probíhají kulaté stoly pro odbornou veřejnost (zejména z řad zaměstnavatelů), uskuteční se konference pro pracovníky Úřadu práce ČR a agentur práce a na podzim jste srdečně zváni k návštěvě závěrečné konference k veřejné zakázce Národ- 2

3 obsah Obsah 2. Slovo úvodem ní soustava povolání II. Naplno se již také rozběhla činnost týmu Regiony, který oslovuje přímo představitele nejrůznějších firem ve všech regionech republiky a informuje je o výhodách a přínosech NSP a NSK v praxi. Mohl bych pokračovat dále, ale není mým cílem psát o všem, co se v zakázce děje. Ostatně lépe a podrobněji se o tom, co jsem zmínil, ale i o mnohém dalším dozvíte na následujících stránkách. Dovolím si vás, vážení a milí čtenáři, poprosit o jedno: až si RADAr projdete, nezáleží na tom, zda podrobně či jen tak letem světem, věnujte pět či deset minut popřemýšlení, zda byste v něm nenašli něco zajímavého a využitelného pro sebe a svou firmu. Za sebe jsem přesvědčen o tom, že budete při tomto hledání úspěšní, a těším se na vaše žádosti, abychom vám se skutečným využitím obou systémů dalšího vzdělávání mohli pomoci. Přeji vám hezké počtení, užitečné přemýšlení a pěkné prázdniny! 4. Aktuálně První pololetí 2012 bylo nabité událostmi Tým Regiony navštívil více než tři stovky firem 5. Rozhovor ve výhodě jsou ti, kteří pracují s moderním katalogem povolání 8. Kulaté stoly devět kulatých stolů o problémech na trhu práce Více než dvě stě odborníků hledalo řešení 11. Semináře semináře pro Úřad práce ČR 12. Sektorové dohody v každé sektorové dohodě jde především o lidi 16. Anketa do práce sektorových rad potřebujeme zapojit ještě více odborníků 18. Tým Regiony Jak vidí NSP a NSK zaměstnavatelé 20. Novinky na trhu práce Firmy mohou čerpat dotace od Úřadu práce na zřizování nových míst 22. Krátce Chcete znát detaily o průřezových tématech? Národní soustava povolání v SAPu V příštím čísle najdete èè èè Zprávy ze závěrečné konference NSP II Další informace z práce sektorových rad a novinky z pracovního trhu Miroslav Procházka Hlavní manažer veřejné zakázky NSP II RADAr bulletin pro VZ NSP II Adresa redakce: Smíchov Gate, Plzeňská 3217/16, Praha 5 Kristýna Bendíková (kbendikova@spcr.cz) Texty: Miroslav Procházka, Kateřina Trokanová, Romana Nováčková, Kristýna Bendíková, Eva Novotná, Jana Jenšíková, Hana Kejhová, členové, koordinátoři, tajemníci a asistenti sektorových rad a realizačních týmů Vydáva: Konsorcium pro veřejnou zakázku NSP II Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a TREXIMA, spol. s r.o. Vyrobil: ANTECOM s.r.o. 3

4 aktuálně První pololetí 2012 bylo nabité událostmi Tým Regiony navštívil více než tři stovky firem První polovinu roku 2012 máme za sebou a práce na NSP II jsou tedy více než v plném proudu. Co to v praxi znamená? Již 357 jednotek práce Sektorové rady na svých jednáních intenzivně aktualizují struktury pozic a plány prací pro rok V letošním roce je naplánována tvorba či revize celkem 669 jednotek práce. Většina pracovních skupin pro tvorbu výstupů je sestavena a jejich aktivní činnost již přinesla výsledky popisy 357 jednotek práce, které budou po schválení sektorovými radami vystaveny v katalogu NSP na webových stránkách. Mimochodem, pro tyto stránky byl také zpracován nový design, jehož zveřejnění je plánováno v průběhu příštích dnů. Stránky budou nejen graficky příjemnější, ale také přehlednější. Čtyři excelentní sektorové rady V dubnu proběhlo konečné vyhodnocení excelence sektorových rad za rok Hodnoceno bylo celkem 24 sektorových rad (u 5 sektorových rad ustavených na podzim roku 2011 nebylo možné excelenci objektivně zhodnotit). Jako excelentní byly vyhodnoceny Sektorová rada pro osobní služby, Sektorová rada pro potravinářství a krmivářství, Sektorová rada pro strojírenství a Sektorová rada pro řemesla a umělecká řemesla. Vítězné sektorové rady byly za skvělou práci samozřejmě odměněny. Dalších 16 sektorových rad dosáhlo úrovně hodnocení v rozmezí bodů ze sta bodů. Pouze čtyři sektorové rady nedosáhly hranice 50 bodů. Všem excelentním sektorovým radám gratulujeme a ostatním držíme palce při plnění ukazatelů excelence pro rok Vedle paralelně probíhajícího zajišťování podpisů sektorových dohod všemi partnerskými subjekty pokračuje realizace akčních plánů sektorových dohod jednotlivými pracovními týmy. Z celkového počtu 84 krátkodobých aktivit je jich dosud zrealizováno téměř 50. Tým Regiony i tým metodik v plném nasazení Ve své činnosti také pokračuje tým Regiony. První návštěvy ve firmách, kde tento tým představuje systémy Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací a výhody jejich využití v praxi, byly uskutečněny již v dubnu. Cílem je seznámit jednotlivé společnosti s oběma soustavami a získat je pro zapojení do jejich realizace. Do dnešního dne tým Regiony navštívil již více než 300 firem. S blížícím se koncem projektu NSP zintenzivňuje svou práci i tým metodik, který se začal opět věnovat komplexní revizi metodik na základě poznatků z pilotního ověřování uzavírání sektorových dohod, zkušeností z reálného provozu sektorových rad a naplňování Národní soustavy povolání. Jak vidíte, práce je ještě stále dost. Závěrem bych proto chtěla poděkovat všem, kteří se podílejí na realizaci zakázky, za jejich vysoké pracovní nasazení v první polovině roku 2012, a rovněž popřát krásné léto plné příjemných zážitků a pohodovou dovolenou nejen členům řešitelských týmů, ale vám všem! Kateřina Trokanová Výkonná manažerka veřejné zakázky NSP II GRATULUJEME excelentním sektorovým radám Sektorová rada pro osobní služby Sektorová rada pro potravinářství a krmivářství Sektorová rada pro strojírenství Sektorová rada pro řemesla a umělecká řemesla 4

5 Rozhovor Ve výhodě jsou ti, kteří pracují s moderním katalogem povolání Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací představují obrovskou šanci pro toho, kdo se potřebuje rychle rekvalifikovat a nechce skončit na Úřadu práce. Zdeněk Liška Pokud chcete uspět na trhu práce, potřebujete kvalitní informace. Jednak o tom, která povolání jsou zaměstnavateli skutečně žádaná, a také to, jaké nároky musíte splnit, pokud je chcete vykonávat. V tom je užitečným kompasem Národní soustava povolání. Hodí se jak zaměstnavateli, který poptává pracovníky a popisuje potřeby firmy při zadávání inzerce, tak jednotlivci, jenž chce představit svůj odborný profil na pracovním portálu. Pomůže mu specifikovat, co skutečně ovládá. Navíc v moderní společnosti existují povolání, která se na běžných školách ani neučí a vyžadují speciální školení. Příkladem je pozice manažera jakosti, bezpečnostního pracovníka nebo trenéra fitness. V moderní době nastal obrovský technologický rozvoj a povolání se počítají na tisíce. Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR, vysvětluje, proč vznikla Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací. Zdůrazňuje, že je to obrovská šance pro všechny, kdo chtějí skutečně pracovat. V jednom z rozhovorů jste uvedl, že Národní soustava povolání jsou takové stejné noty pro všechny, jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Čím se řídili zaměstnavatelé dříve? Po devadesátém roce byl vypsaný jednotný katalog prací. To je však v současnosti překonaná záležitost. Jak v české ekonomice postupoval technický rozvoj a strukturální změny, museli jsme reagovat na potřeby moderní doby. Jaká je zásadní změna na trhu práce? Na co je třeba upřít pozornost? Obrovský problém současnosti je to, že do firem ze základního vzdělávacího systému nepřichází kvantitativně, ale ani kvalitativně dostatek absolventů zejména z oblasti učňovského školství a technických oborů, a to jak ze středních, tak i vysokých škol. Je nedostatek technických kádrů vážný? Pamatuji si, jak to vypadalo v roce 2007 a Investoři a podnikatelé kupovali haly, stroje, a pak s hrůzou zjistili, že v takových oblastech, jako je třeba Slánsko nebo Plzeňsko, v okruhu padesáti šedesáti kilometrů neexistuje jediný obráběč. A situace se neustále zhoršuje, přestože se kvůli recesi poptávka utlumila. Ale když přijde oživení, řadu pozic nebude mít kdo zastávat. Nyní odcházejí do důchodu silné poválečné ročníky, které byly řemeslně vzdělané. Národní soustava povolání má být tedy rychlou injekcí pro akutní nedostatek pracovních sil v určitém oboru? Opravdu řešíme rychlou pomoc a popis toho, co je akutně potřeba. Na základě toho vyvstala ale také otázka, kdo posuzuje určitou kvalifikaci. Je třeba mít kvalifikované vzdělávací zařízení, které je schopno tu či onu profesní nebo úplnou profesní kvalifikaci přezkoušet, případně doučit. V čem je garance kvality, když někdo získá specializaci touto cestou, tedy splněním nároků Národní soustavy kvalifikací, které jsou vypsány pro určitou profesi? Na to se zaměstnavatelé ptají poměrně často. Jakou váhu má ten papír, určitý certifikát, který získají od Autorizované osoby. První záruka kvality je ta, že ony standardy tvoří zaměstnavatelé a tvoří je pro svoje potřeby. Tyto věci mají plně ve svých rukou. Sestavujeme 5

6 Rozhovor Česká republika je tradičně průmyslová země. Průmysl vytváří převážnou většinu hrubého domácího produktu. Na co si zaměstnavatelé stěžují nejvíce? Současná vzdělávací soustava, tak jak je nastavena, v žádném případě nedodává firmám to, co potřebují. A do budoucna nikdy dodávat nebude. Absolventi škol nemají šanci splnit požadavky firem. Snažíme se ovlivnit situaci na trhu práce alespoň tím, že požadujeme vytvoření podmínek k oboustranně výhodné spolupráci firem a státu. Firmy jsou ochotné částečně převzít roli škol, například formou odborných stáží. Ale chtějí od státu, aby byly vytvořeny motivační, ekonomicko-právní podmínky, na jejichž základě by se tento vztah stal rovnocenným. Zdeněk Liška s hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou při podpisu Sektorové dohody pro obor strojírenství. pracovní sektorové rady tak, aby v nich byly zastoupeny jak malé, tak i střední a velké firmy. Mělo by mezi nimi dojít ke konsenzu ohledně pracovních standardů. Následně mají možnost ovlivnit kvalifikaci budoucí autorizované osoby. Definují, jaké požadavky mají na zkoušející osobu. Určují samozřejmě i podmínky materiálně-technického zabezpečení. Ty musejí odpovídat současným technologiím. Co se stane, pokud budou potřeby firem společností, ale i vládou stále přehlíženy? Pokud se něco zásadně nezmění, tak si ČR koleduje o to, že tady za chvíli nebude žádný pořádný řemeslník. Teď se otevřel evropský trh. V příhraničních oblastech mohou řemeslníci dostat lukrativnější nabídky třeba od Němců. Ti už chodí dělat nábory přímo do škol a víme, že lákají třeba učně z Ústecka. V jakém postavení jsou firmy, které se rozhodnou pro doškolování budoucích zaměstnanců? Akční plán podpory odborného vzdělávání byl hlavně o tom, kolik jsou zaměstnavatelé do školství ochotni investovat. A jak se tomu chtějí věnovat. Když došlo na téma, jak nastavit odečitatelné položky, zvýšit motivaci a pobídky pro firmy, ukázalo se, že podpora státu je minimální. Dnes nemá firma ani jistotu, že když bude podporovat ve studiu učně nebo studenta, že do této firmy opravdu nakonec nastoupí. Smlouvy se řeší na základě občanského zákoníku mezi firmou a rodiči, a když pak lékař napíše, že je absolvent zdravotně nezpůsobilý, tak do firmy nenastoupí a té se investice do jeho vzdělání nevrátí. 6

7 Rozhovor Co dalšího může výrazně pomoci? Nedosáhneme ničeho, pokud neprosadíme jistá zvýhodnění pro učňovské a technické vzdělávání. Pak je třeba změnit systém hodnocení jednotlivých škol. Obory, které zaměstnavatelé potřebují, se musí zvýhodnit. Naopak to, co nebude potřeba, se musí znevýhodnit. Jinak se Česká republika nepohne kupředu. Co odkryly odborné debaty firem na toto téma? Proběhly kulaté stoly se zaměstnavateli, na kterých jsme se dozvěděli to, co podniky v oblasti lidských zdrojů trápí. Jde o to, aby byly záležitosti týkající se rozvoje lidských zdrojů nějak nastaveny, a to pilotujeme i v takzvaných sektorových dohodách. Firmy chtějí přijmout závazky vůči školám, aby přitáhly žáky do příslušných oborů, do nichž nikdo třeba tři roky nenastoupil. Jsou obory, které vymírají a vůbec se neotevírají. To nyní například aktuálně řeší dvě sektorové dohody, které pilotujeme právě v rámci Národní soustavy povolání. Sektorové rady upozorňují na to, co je třeba řešit v příslušném sektoru. Je o jejich stanovisko zájem? Překvapilo mě, jak jsme objížděli podpisy sektorových dohod, že se tomu chtějí věnovat například i hejtmani, protože na ně tlačí zaměstnavatelé, aby pro ně něco udělali. Na pobočkách Úřadu práce je kolem půl milionu nezaměstnaných, jenže s kvalifikací, o níž na trhu firmy nestojí. Kolik lidí využilo možnost rekvalifikací, kterou umožňují národní soustavy? O jaké obory je zájem? Zkoušky úspěšně složilo už téměř čtyřicet tisíc lidí. Největší objem zkoušek je tam, kde si kvalifikační standardy dala příslušná odvětví jako podmínku pro podnikání, jako splnění určitých kvalifikačních předpokladů. Dnes je nejvíce zkoušek například v oblasti bezpečnostních služeb, které si toto daly jako podmínku pro udělení živnosti. Zájem o rekvalifikace je hojný například v oblasti cestovního ruchu, gastronomie a hotelnictví. Ale objevují se i obory jako například florista, kominík... Jaké další výhody představují národní soustavy pro zaměstnavatele? Je to jednoznačně doba adaptačního procesu nových pracovníků. Například maturant strojař přijde do firmy a tři čtvrtě roku až rok se o něj budete starat, než zjistíte, k čemu se nejlépe hodí. Jestli bude konstruktérem nebo projektantem, technologem nebo se hodí více do kanceláře či provozu. Musí podstoupit kolečko, stará se o něj spousta lidí. V rámci Národní soustavy povolání je možné využít určitý čas k nadstavbovému pomaturitnímu studiu. Tam by se mohli tito lidé vyprofilovat ve své odbornosti a kvalifikaci. Dokonce se v jedné pracovní skupině uvažovalo o tom, že by tato specializace mohla být opatřena kredity a později by je mohl zájemce využít třeba při dalším bakalářském studiu na vysoké škole, kdyby tam existovalo praktické vzdělávání. Je z finančního hlediska pro firmy výhodné participovat na vzdělávání vlastních odborníků? Jedině pokud získají peníze z grantu, například z Evropské unie. Jinak žádné odpočitatelné položky neexistují. Je to pro ně finanční zátěž a nemají ani záruku, že když někoho zaškolí, tak jim neuteče. Co se týče stipendií, jsou považována za nákladovou položku teprve od počátku minulého roku. Chceme prosadit, aby i další věci byly zahrnuty do nákladů firmy. Třeba když poskytne škole materiálně-technické zázemí nebo tam budou chodit učit lektoři. Zde je problém, který se táhne několik vládních období. Sice se deklaruje, že budeme budovat vzdělanostní společnost, stále se volá po vývoji, výzkumu a inovacích, ale když se pro to má něco udělat, děje se jen velmi málo. Prostředky do aplikovaného výzkumu tvoří oproti základnímu výzkumu jen nepatrnou část. Ekonomika je zadlužená, ale je potřeba udělat něco pro její růstovou stránku. Kdyby se prosadily určité úlevy na daních, mohlo by to přinést více prostředků do státního rozpočtu a nastartovalo by to další rozvoj. Nejde jen donekonečna škrtat náklady. Vklady do vzdělávání by se měly brát jako investice do budoucna. V poslední době se ozývá volání po obnovení Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Myslíte si, že je oprávněné? Samozřejmě, tato rada tady už byla, ale šlo o vládní radu. Jenže jak se střídá politické vedení, byla narušena kontinuita jejího fungování. Nyní ve shodě s odbory chceme, aby se tato rada vrátila. Z hlediska toho, co jsem už zažil, bych preferoval, kdyby to byla rada nezávislá na vládě. Děkujeme za rozhovor. 7

8 Kulaté stoly Devět kulatých stolů o problémech na trhu práce Více než dvě stě odborníků hledalo řešení V minulém vydání RADAru jsme vám přinesli podrobné informace o prvních čtyřech kulatých stolech Efektivní trh práce pro 21. století kvalifikace a vzdělávání z pohledu zaměstnavatelů, které v rámci zvýšení informovanosti o systému Národní soustavy povolání a jeho přínosech uspořádal realizační tým v některých krajích České republiky. Konkrétně se jednalo o kraj Vysočina a kraje Liberecký, Středočeský, Olomoucký a Zlínský. Zbývající setkání zástupců Úřadu práce ČR, personálních a vzdělávacích institucí, krajských samospráv a zaměstnavatelů se pokusíme stručně přiblížit v tomto čísle. Královéhradecký kraj Nedostatek strojařů, ale také obchodních zástupců Analýza disparit středního odborného vzdělávání na trhu práce ukázala, že v Královéhradeckém kraji nejvíce chybí technické profese, především z oboru strojírenství, a překvapivě také obchodní zástupci. Bylo by dobré zjistit, zda je disproporce ovlivněna scházející kvalifikací, nebo nepopularitou povolání. Obrovské množství absolventů odchází pracovat do úplně jiných oborů, než které vystudovali. Měli bychom maximálně využít to, co máme, teprve pak můžeme hledat rezervy jinde, řekl na kulatém stolu v Hradci Králové Miloš Kosina z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Podobně jako na kulatých stolech v jiných krajích se hovořilo především o Národní soustavě povolání (NSP) a Národní soustavě kvalifikací (NSK). Právě ty totiž tvoří základní kameny dalšího vzdělávání, a jsou tak součástí systému celoživotního učení. Obě soustavy představují spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání a zároveň umožňují srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech, uvedl Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. V následující diskuzi se zúčastnění shodli na tom, že NSP a NSK jsou především pomocníkem pro všechny aktéry na trhu práce. Koordinátor sektorových rad Zdeněk Vršník představil hlavní tvůrce obou systémů sektorové rady složené ze zástupců zaměstnavatelů, střešních organizací a svazů. Následovala informace o sektorových dohodách, které jsou nástrojem řešení problémů identifikovaných v jednotlivých oborech. Mezi hlavní cíle sektorových dohod patří zajištění odpovídajícího počtu technických zaměstnanců, navázání spolupráce škol a zaměstnavatelů a doslova záchrana některých tradičních a v současné době umírajících oborů. Pardubický kraj Řešením je ucelený systém dalšího vzdělávání I v Pardubickém kraji patří k nejvíce poptávaným profesím řemeslníci, opraváři, obsluha strojů, techničtí a odborní pracovníci, přičemž nejvíce postiženými jsou obory strojírenství, elektrotechnika a administrativa a obchod. V cestě dalšího vzdělávání vidíme šanci, jak řešit disproporce na trhu práce. Chceme zapojit občany České republiky do tohoto procesu, protože doba, kdy člověk vystačil celý život s jedním povoláním a vzděláním dosaženým v mládí ve škole, je bohužel nenávratně pryč, uvedl na setkání Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ve svém vystoupení zaměřeném na sektorové rady a sektorové dohody koordinátor sektorových rad Zdeněk Vršník mimo jiné uvedl: Dosáhnout konsenzu všech partnerů sektorové dohody, k nimž patří jak ministerstva, krajské úřady, Úřad práce ČR, tak i školy a především zaměstnavatelé, považujeme za ohromný úspěch a jejich ochota sejít se u jednoho stolu a podniknout společné kroky k realizaci opatření sektorové dohody jen dokazuje zoufalou situaci na trhu práce. Konkrétní kroky demonstroval na příkladu Sektorové dohody pro obor dopravy právě v Pardubickém kraji, kde z údajů Úřadu práce ČR vyplývá nejvyšší počet volných míst. Bez spolupráce škol a firem nemůžeme dále existovat, reagoval ředitel Střední školy automobilní Holice Michal Šedivka. Vnímáme problém chybějících zaměstnanců jako velmi palčivý; demografická křivka je neúprosná i v Pardubickém kraji. Za důležité považujeme působit na žáky a jejich rodiče již na základních školách, doplnil Ivan Hudeček z Krajského úřadu. Vladimír Malý ze společnosti Svitap J.H.J. dodal: Problém je, že máme v každém trochu větším městě gymnázia a víceletá gymnázia, 8

9 Kulaté stoly což pak způsobuje nedostatek technických učňů a následně zaměstnanců firem. Jihočeský kraj Potřebujeme aktivnější spolupráci škol a podniků Na setkání v Jihočeském kraji Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR uvedl, že to, co na trhu práce platí dnes, nebude platit za 20 až 30 let, a že klíčové pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky je najít shodu mezi požadavky zaměstnanců a zaměstnavatelů. K tomu by měly pomoci systémy Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání, které opět tradičně představil Bohumil Mužík. Jan Pěnkava, vedoucí controllingu ve firmě ČZ a.s. a její mluvčí, potvrdil očekávanou černou budoucnost ohledně lidských zdrojů ve své firmě: Během příštích dvou let nám odejde do důchodu 200 zaměstnanců, a to hlavně techniků. Tyto lidi musíme nahradit novými, mladými pracovníky. Ale zdá se nám, že nemáme odkud brát, že tito mladí lidé nejsou. Proto firma zahajuje užší formu spolupráce se školami. Je potřeba zvýšit vážnost a prestiž technických oborů, jejich studia i zaměstnání v nich v očích veřejnosti, řekl. K tomu je zapotřebí zvýšená aktivita firem vůči veřejnosti, prezentace a propagace, aby se podařilo přesvědčit veřejnost, že pracovat v průmyslu se vyplatí. Milan Timko, ředitel Střední odborné školy strojní a elektrotechnické ve Velešíně, dosvědčil, že vlastní aktivita je základem: Každoročně objíždíme základní školy v celém Jihočeském kraji a děláme prezentace. I když je to práce někdy vyčerpávající, slavíme díky tomu úspěchy každý rok nabereme do technických oborů o 20 studentů více. Milan Timko si také pochvaloval pozitivní spolupráci s firmami, která podle něj představuje nejlepší možný příklad pro žáky, jak to chodí v praxi. To potvrdila i Ilona Walnerová z firmy Jihostroj Velešín, která se zmíněnou školou již dlouho spolupracuje. Je to pro obě strany běh na dlouhou trať, ale ve výsledku se výrazně zúročuje, uzavřela. Ilona Walnerová vyjádřila také spokojenost s existencí jedné ze sektorových dohod, na jejímž uzavření se podílela Sektorové dohody pro oblast strojírenství: Jsem za tuto sektorovou dohodu velmi ráda. Naše firma je ve věci spolupráce se školami velmi aktivní, již 10 let nabízíme stipendijní programy a letos k nám díky této aktivitě přijdou čtyři vysokoškolsky vzdělaní absolventi a deset středoškoláků. Určitě bychom uvítali, kdyby stát na tuto spolupráci se školami a jejich podporu poskytoval firmám nějaké daňové úlevy. Plzeňský kraj Více vysokoškoláků tato země nevyužije ani neuživí Série kulatých stolů pokračovala na konci května dalším setkáním ve Středním odborném učilišti elektrotechnickém v Plzni. Poté, co Miloš Rathouský a Bohumil Mužík seznámili účastníky s podstatou systémů NSP, vystoupil Jaroslav Dokoupil ze Západočeské univerzity. Reagoval na zmiňovaný masivní nárůst vysokoškoláků v kontrastu s potřebou absolventů učňovských a maturitních technických oborů: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již iniciovalo nižší míru přijímání k vysokoškolskému studiu. Další otázky se týkaly aplikace systémů NSP a NSK do školské sféry. Diskutující reagovali na negativní podtext optimalizace škol, především rušení technických oborů. V rámci optimalizace je snaha školy oborově neochudit, naopak je třeba vytvořit jakási polyfunkční zařízení. Na druhé straně, když zjišťujeme, kolik absolventů zůstává ve svém oboru, je to mnohdy tristní číslo často jde o pouhou třetinu, poznamenal Josef Vacikar z Krajského úřadu Plzeňského kraje. Ivana Šatrová z plzeňské pobočky Úřadu práce ČR poukázala na potřebu usměrnit mnohostranný dialog na trhu práce: Nabídky pracovních míst od zaměstnavatelů jsou často zjednodušeně definovány výučním listem nebo maturitní zkouškou, nikoli danými pracovními činnostmi, které uchazeč o zaměstnání musí zvládnout. Bohumil Mužík souhlasil s touto připomínkou a informoval o snahách podporovat využívání systémů mezi zaměstnavateli aktivními intervencemi: Se zaměstnavateli byla zhruba před třemi měsíci zahájena ještě aktivnější komunikace, aby do popisu svých požadavků na uchazeče zahrnovali i profesní kvalifikace získané právě v Národní soustavě kvalifikací. Je však potřeba takto nastavit systémy i v rámci Úřadu práce ČR, aby jeho pracovníci tyto systémy akceptovali a pracovali s nimi, a to i v rámci živnostenského zákona, kde jsou dosud všechny vázané živnosti napojené také pouze na počáteční vzdělání. Ivana Šatrová vyzdvihla rovněž finanční a časové hledisko, které hraje významnou roli při zakončení rekvalifikací zkouškami podle NSK a při tvorbě rekvalifikačních kurzů vůbec. 9

10 Kulaté stoly Moravskoslezský kraj Jak pomoci snížit vysokou nezaměstnanost? V Moravskoslezském kraji je podle analýzy disparit trhu práce největší poptávka po montérech sádrokartonových desek, nástrojařích a kovodělnících. Analýza také potvrdila některé už známé skutečnosti, mimo jiné nezájem absolventů základních škol o studium technicky orientovaných oborů i současnou neschopnost trhu práce uspokojit poptávky firem po technicky kvalifikovaných pracovnících především s maturitou a výučním listem a nárůst nezaměstnanosti v souvislosti s ukončením těžební činnosti v kraji. Bohumil Mužík informoval mj. o implementaci zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, a o jeho novele. Pod záštitou tohoto zákona chceme vytvořit rovnocennou cestu k získání a sociálnímu uznání profesních kvalifikací v České republice, uvedl. Následovala prezentace nových systémů dalšího vzdělávání v podobě Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. Zúčastnění se v diskuzi shodli, že oba systémy již nyní pomáhají všem aktérům na trhu práce. Údaje o regionálních disparitách, které shromáždila společnost Asistenční centrum pro Svaz průmyslu a dopravy ČR, najdete na: Petr Czekaj poté představil činnost Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, který je podle něj také jedním z nástrojů k řešení výše jmenovaných problémů. Zmínil skutečnost, že Moravskoslezský kraj se potýkal vždy s cca o tři procenta vyšší nezaměstnaností, než je ve zbytku republiky. Hovořil také o negativním demografickém vývoji a informoval o paktech zaměstnanosti v Evropě a ve světě. Jihomoravský kraj Sektorové dohody iniciují akci Setkání v centru Brna uzavřelo celou sérii devíti kulatých stolů. V úvodní části zazněla slova Bohumila Mužíka, mj. předsedy Koordinační rady NSP a NSK: Všechny střípky se ve školství, na trhu práce i ve společnosti samotné v posledních letech poskládaly do takového celku, že už dnes v době doznívající recese nejsou na trhu práce k dispozici řemeslně a technicky kvalifikovaní lidé. Tuto situaci se snaží řešit zmíněné systémy NSP a NSK. Antonína Malacha z Evropského polytechnického ústavu v Kunovicích pak zajímalo napojení na evropské kvalifikační systémy. Všechny kvalifikace se vytvářejí v návaznosti na Evropský kvalifikační rámec a koncem příštího roku bude ČR posílat do Evropské unie souhrn přiřazení těchto kvalifikací, reagoval Bohumil Mužík. Karel Krška ze SOŠ a SOU strojírenské a elektrotechnické si posteskl nad tím, že soustavy zatím mohou ovlivnit výhradně systém dalšího vzdělávání: Pokud přijde firma s nabídkou, že zaměstná dvacet obráběčů, a tuto nabídku dá učňům třetího ročníku, je to pozdě je potřeba nastavit systémové řešení v podobě propagace technických oborů už na základní škole. Zdeněk Vršník, koordinátor sektorových rad, ve svém příspěvku představil sektorové dohody. Miloš Rathouský poté konstatoval: V rámcových vzdělávacích programech je jedna drobná, nicméně zásadní chyba není tam ukotvena povinnost projít pracovním vyučováním; ideální by bylo zapojit do tohoto vyučování firmy v daném regionu. Karel Tichý z Asistenčního centra nakonec představil výsledky analýzy regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce: V Jihomoravském kraji převyšuje poptávka nad nabídkou v oboru dopravy a strojírenství a také v oblasti stavebnictví, což se vyjma Prahy v žádném jiném kraji neobjevilo. Navíc v žádném jiném kraji nejsou tak velké počty přebývajících absolventů napříč spektrem maturitních oborů a zároveň signifikantní nedostatek vyučených řemeslníků a techniků, uvedl. Závěrem Jaké jsou nedostatky trhu práce a jaká největší rizika se mohou objevit v budoucnu? Jak tuto nepříznivou situaci řešit a předejít jejímu zhoršení? Spolupracují podniky a vzdělávací instituce dostatečně? Na tyto a další otázky hledali odpovědi účastníci devíti kulatých stolů od února do června tohoto roku. Shodli se na tom, že Národní soustava povolání i Národní soustava kvalifikací významně posílí smysl dalšího vzdělávání pro řešení struktury lidských zdrojů ve firmách, zpřesní komunikaci s Úřadem práce ČR a agenturami práce a pomohou účinněji koordinovat procesy rozvoje lidských zdrojů. Hlavním cílem obou systémů je optimalizace profesní skladby zaměstnanců ve firmách, tak aby zaměstnavatelé měli vždy příležitost vyhledat potřebnou pracovní sílu. 10