Jak dál II.? Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin 02/2012

Transkript

1 02/2012 Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Jak dál II.? Jestliže jsem ve svém minulém článku ohodnotil současné období jako převratné pro pozici druhotných surovin v ekonomice státu a z toho vyplývající nástup změn pro podnikatelské prostředí branže, tak je dobrou zprávou, že v tomto smyslu se nic nemění. Špatnou, nebo horší zprávou je, že celý postup se výrazně zpomalil. Cíle jsou jasné, ale cesta k nim nebude zřejmě úplně jednoduchá a krátká. Touto větou můj článek končil a bohužel ta předpověď se potvrzuje. Vážení čtenáři, kolegové, zvažoval jsem co sdělit ve svém úvodním slově a pak jsem si řekl, že se s Vámi podělím o své znepokojení nad současnou hospodářskou situací, zejména jak se projevuje v našem segmentu podnikání. V poslední době řada ekonomických ukazatelů je horších než v prvním krizovém roce 2008, HDP se nezvyšuje, nezaměstnanost svými 8,4 % zůstává na vysoké úrovni, reálné příjmy se nadále snižují. Září je třetím měsícem v řadě, kdy práci našlo dvakrát méně nezaměstnaných, než jich přibylo do evidence pracovních úřadů. Trh s auty v Evropě se dotýká dna, což by mělo znepokojovat český průmysl, který je do velké míry spojený s výrobou aut. Naše ekonomika je napojená na ekonomiku německou, jejíž růst zpomaluje a investice výrazně klesají. V I. pololetí se výroba oceli v Evropě meziročně snížila o 4,6 %, uzavírají se některé ocelárny, snižuje se stav zakázek pro šrotařskou branži. V té souvislosti klesají nejen ceny šrotu, ale také jeho přísun. Klesají marže. Nižší poptávka po ocelářských produktech má vliv na výrobu, a tím i na nabídku nového šrotu, nižší spotřeba obyvatelstva pak také na příliv starého šrotu. Obavy z dalšího vývoje trhu šrotem jsou realitou. My tento vývoj nemůžeme ovlivnit, můžeme však učinit taková opatření, aby nás případný negativní vývoj zasáhl co nejméně. Mé úvodní slovo není tentokrát příliš povzbudivé, a pokud se mé znepokojení nenaplní, pak to bude jen dobře. Přeji Vám klidný konec tohoto neklidného roku. PhDr. Jiří Hejlek Předseda SVDS Ještě lednové plány státní správy pro I. pololetí t. r. představovaly schválení Surovinové politiky a tím i Politiky druhotných surovin, předložení Plánu odpadového hospodářství, věcných záměrů zákonů o zpětném odběru vybraných výrobků a o odpadech, vyhlášení závazného vysvětlení k vymezení odpad neodpad (druhotná surovina) pro železný šrot a hliník a další závazné dokumenty. Bohužel nic z toho se v daném termínu neuskutečnilo. Schválení Surovinové politiky a její součásti, Politiky druhotných surovin se výrazně prodloužilo rozhodnutím spojit jí se Státní energetickou strategií, kde musely být řešeny rozpory a připomínky MF ČR a Svazu měst a obcí vůči hospodaření s nerostnými surovinami. Schválení těchto dokumentů se předpokládá na jednání vlády ještě v říjnu či listopadu, jestliže to politická situace umožní. Při projednávání těchto dokumentů v Radě vlády pro surovinovou a energetickou strategii jsem mohl uplatnit naše stanovisko, zpracované ve spolupráci s SVDS, týkající se posílení významu spolupráce MPO ČR s MŽP ČR. Potěšitelné je, že připomínkové řízení k Politice druhotných surovin bylo vypořádáno bez rozporů. Znamená to, že po jejím schválení vejde současně v platnost Akční plán, v jehož rámci budou řešeny úkoly, na jejichž formulaci se podílel jak náš svaz, tak SVDS a ostatní sdružení. Především se zaměříme na definování druhotné suroviny, ekonomické nástroje pro čas recese a další. Předložení věcných záměrů zákonů o zpětném odběru vybraných výrobků a o odpadech se výrazně, o více jak půl roku zpozdilo údajně vzhledem k lobbystickým tlakům některých výrobců u zpětného odběru a rozporům při stanovení poplatkového systému pro skládkování. Zpoždění způsobilo, že návrhy těchto zákonů dosud nejsou pro mezirezortní připomínkové řízení, ve kterém budeme mít příležitost uplatnit svá stanoviska a připomínky, k dispozici. Navíc má dojít k zásadní změně přístupu v legislativě zpětného odběru, kde se v současné době tvoří místo jednoho zákona zákony čtyři, tj. zvlášť pro au- pokračování na následující straně >>

2 2 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin pokračování z předchozí strany >> tovraky, elektrické a elektronické odpady, baterie a pneumatiky. Tento přístup prosazuje předkladatel, tj. MŽP ČR, ostatní orgány státní správy jej zatím nepodporují, proti tomu se již měla možnost vyjádřit Rada pro druhotné suroviny a odpady RHSD na svém jednání dne t. r. Považujeme z více hledisek za výhodnější vydání jednoho zákona s vymezením podmínek v dokumentu nižší právní síly, což by podle našeho názoru bylo kreativnější. V uvedené legislativě budeme prosazovat omezení monopolu stávajících systémů a dodržování a účinnou kontrolu jejich neziskovosti. Podle vyjádření zástupců MŽP ČR na posledních jednáních, kterých jsem se mohl zúčastnit, se počítá s předložením věcných záměrů do konce roku s předpokládanou platností od roku Je samozřejmostí, že náš svaz bude v celém procesu hájit zájmy svých členů a oboru. Problematika uplatnění kritérií pro odpad neodpad ve smyslu Nařízení Rady EU č. 333/2011 se po několika jednáních v závěru roku 2011 zkomplikovala. Ukázalo se, že vydání závazného vysvětlení státní správy brzdí nejasnosti u vztahu ČIŽP a ČOI při kontrole kritérií, že ČIA (Český institut pro akreditaci) nebyl schopen dát pravidla pro vztah kritérií a certifikací firem, že nejsou jednotné názory na stanovení okamžiku, kdy se odpad stává neodpadem. Do toho vstoupil další problém, když v červenci t. r. měla být na úrovni EU stanovena pravidla pro neodpad sběrový papír, skleněné střepy a měď. Pro sběrový papír a měď kritéria nebyla odsouhlasena, vzhledem rozporuplným podmínkám pro stanovení průběhu recyklačního procesu. Podle informací získaných z MŽP by měl být poslední návrh na stanovení vysvětlení předložen ještě do konce letošního roku. K tomu je třeba poznamenat, že evropská kritéria, tak jak byla stanovena nejsou ve většině států EU využívána, neboť nesplňují pro branži předpoklady výhodnosti pro hospodaření s těmito materiály. Také v dalším postupu v této záležitosti úzce spolupracujeme se státní správou a odběrateli. Na Radě odpadového hospodářství MŽP konané dne t. r., kde zastupuji náš svaz, byl předložen návrh Plánu odpadového hospodářství na období let k připomínkám členů Rady. Materiál obsahující více jak 300 stran jsme dali našim členům k posouzení. Naše stanovisko a připomínky se týkaly především odmítnutím navrhované tendence, že podnikání v oblasti výkupu a hospodaření s odpady by mělo být pro podnikání omezeno a posílena pravomoc měst a obcí v této oblasti. Této záležitosti je třeba věnovat zvýšenou pozornost, především při možnosti prosazovat svá stanoviska při nastávajícím legislativním procesu na více úrovních. Jediné co se podařilo do těchto dnů splnit a uzavřít, je zpracování avizovaného statistického výkazu za rok 2011 Odp 5-01 pro specifikaci údajů o hospodaření s druhotnými surovinami. Jedná se o první oficiální čísla, která jsou nezbytná k posuzování objemů a významu jednotlivých komodit v případě rozhodování o důležitých opatřeních, ale i možnostech podpory uplatňování nových technologií atd. Domnívám se, že na tomto, nyní složitém vývoji postavení oboru druhotných surovin se jasně ukazuje, že úloha našeho svazu a některých dalších nestátních organizací v zastupování a obhajování zájmů branže je nezastupitelná. Ing. Miroslav Horák SPDS-APOREKO inzerce Projekty, realizace, investice Mikuleckého 1313/12 Praha 4 - Braník home.as@seznam.cz tel

3 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin 3 Ohlédnutí za IFAT ENTSORGA Není to tak dlouho, kdy se uzavřely brány světově významné výstavy IFAT ENTSORGA v Mnichově návštěvníků ze 180 zemí, 2939 vystavovatelů z 54 zemí, m 2 výstavní plochy. Největší veletrh ekologických technologií se nesl v duchu šetření surovin. Světově významná událost, které ne všichni, kteří podnikají v segmentu druhotných surovin a recyklaci, nebo se o tuto oblast zajímají, měli možnost se účastnit, proto jsme se sešli jeden krásný červencový letní den s předsedou SVDS, PhDr. Jiřím Hejlkem, na hausbótu na slapském jezeře k rozhovoru, ve kterém by se s čtenáři Bulletinu SVDS podělil o své zážitky a postřehy z tohoto významného veletrhu. Jirko, jsi spolumajitelem velké výkupny a zpracovatelské firmy druhotných surovin a také předsedou SVDS, tedy Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin. Spolu se svým společníkem PhDr. Kortem jste se účastnili několika těchto veletrhů. Laikovi by se mohlo zdát, že právě v tomto segmentu podnikání k nějakým převratným změnám asi nedochází, tedy jaký to byl impuls, který rozhodl, že veletrh navštívíte? IFAT jsme navštívili poprvé před osmi lety. Tehdy to byla zvědavost a také svým způsobem jedna z forem hledání odpovědi jak pro nás dva, tedy mého společníka Daniela a mne, se v novém segmentu podnikání orientovat, kde hledat zkušenosti a hlavně vidět a ohmatat si, jaké technologie se nabízejí a co lze od nich očekávat. Výsledkem naši první návštěvy veletrhu bylo, že jsme koupili nakladač. To je přece úžasný, všechny technologie a informace, související s našim podnikáním jsou na jednom místě, na vlastní oči vidíš, co to umí, a můžeš si to ohmatat. Prostě je to příležitost, kterou nevyužít by byla neodpustitelná chyba. Ne vždy je stav financí příznivý, to byla např. složitá situace let , kdy jsme nemohli o investicích uvažovat. Dnes se situace zlepšila, a tak jsme se začali zajímat o nové trendy zpracování výrobního odpadu, pro co se rozhodnout, do jaké nové technologie investovat. Ono není jednoduché si vybrat mezi šrédrováním nebo výkonnými nůžkami, proto jsme odpověď hledali i na veletrhu a udělali jsme dobře, protože firmy, zejména ty seriózní, nám řešení navrhovali. A co to tedy bude? Šrédr, nůžky nebo jiná technologie? Ještě neprozradím, pro co jsme se rozhodli. Nejedná se o malou finanční částku, která by se měla v nějakém časovém horizontu vrátit, a navíc s investicí souvisí celá řada proměnných, které musíme důkladně vyhodnotit, protože kdybychom k tomu přistupovali tak, že to koupíme a ono to nějak dopadne, pak bychom byli na nejlepší cestě z původně promyšlené a efektivní investice udělat průměrný nebo dokonce ztrátový projekt. Ke zmíněným proměnným patří také povaha zpracovávaného materiálu a zejména jeho objemy, a to nejen třeba tento rok, ale jak to bude za dva nebo za pět let. S malými výjimkami k nám přichází, a tedy u nás zpracováváme, především nový odpad. Není to jednoduché, u efektivní investice nejde jen o to, za co jsme koupili, ale zejména o to, jaké využití pro zakoupenou technologii máme a jaká je pravděpodobnost, že ji budeme efektivně využívat i v nějakém časovém horizontu a také o to - a tady je to tak trochu hádání z křišťálové koule-, že ceny, za které budeme prodávat, se budou pohybovat v nějaké odhadnutelné relaci. Z toho co říkáš, je zřejmé, že tou zásadní proměnnou je jestli novu technologii budu mít čím nakrmit nejen příští rok, ale třeba i za deset let. Máš pravdu, investice je jen jeden krok, mnohdy nevratný, návratnost druhý, neméně důležitý, zejména pokud použiji cizí peníze. Ano, je to tak. Právě návštěva veletrhu nám napomohla a dnes se již začínají rýsovat konkrétnější obrysy. Tak třeba firma Bano. Po delší diskusi s reprezentantkou firmy, která se nám maximálně věnovala, jsme probrali jaký odpad zpracováváme, jaká množství, jaké máme výhledy, že tok materiálu neustane, nám jednoznačně doporučila nikoliv šrédr, ale nůžky. V této souvislosti je třeba také vzít v úvahu, že materiálu ubývá. Kdysi šrédry jely 11 směn v týdnu, dnes 4 5 směn za týden. V našich podmínkách, tedy v naší firmě by pro šrédr bylo využití maximálně 4 směny za měsíc. To by byla vysoce neefektivní investice. Důležité je nestavět nerealistická očekávání a investovat s rozumem. Ale pojďme trochu odbočit a téma odlehčit. Sedíme tady na lodi, kolem nádherná letní příroda, zkusme starosti a pracovní povinnosti odložit. Má další otázka bude tak trochu vtírající se do soukromí, ale Jirko, pověz, jak se tráví večery, když jsi za humny Česka a daleko od firemních problémů, které sice stále máš v podvědomí, ale jsou jaksi z ruky. pokračování na následující straně >>

4 4 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin pokračování z předchozí strany >> To se klidně ptej. V hospodě. Ovšem tady je třeba rozlišit mezi hospodou, o které mohou být různé představy, a bavorskou hospodou. S Danielem máme rádi bavorskou kuchyni a mnichovské pivo. Hlavních značek mnichovského piva je sedm a každý pivovar dnes vaří hodně druhů piva. Že je tedy z čeho vybírat, to nemusím snad ani říkat. Mimochodem, i když vím, že pivo nepiješ, doporučuji návštěvu pivovaru v Landesbergerské ulici a jeho restauraci Augustiner Bräustuben. Té dokonce vévodí obraz hlavního štamgasta hospody, kterým není nikdo jiný než legendární bývalý ministerský předseda Franz Josef Strauss. Tvé doporučení bylo tak spontánní, že už teď jsem dostal chuť a hlad, ale hospoda asi nebylo to jediné, kde jste trávili volný čas. To jistě ne, ale zase tak dlouho jsme v Mnichově nebyli. V úterý jsme přijeli, dva dny věnovali veletrhu, večery Mnichovu a ve čtvrtek odjížděli. Mnichov docela dobře známe, zejména kolega Korte. Nevynechali jsme Viktualienmarkt, tedy trh s různými potravinami tu- i cizozemskými, kde se prodávají skvělé plody moře, které zaléváš bílým vínem. Jak Tě tak Jirko, poslouchám, začínám mít v představě cesty do Mnichova zálibu. Ale vraťme se zpět. Myslíš si, po Tvých zkušenostech z návštěv tohoto veletrhu, že pro členy SVDS by byla návštěva veletrhu inspirující a přínosná? Bezesporu ano, i když na druhou stranu musím říci, že jsme mnoho česky hovořících návštěvníků nepotkali. To ovšem neznamená, že by tam bylo Čechů málo. Pořadatelé uváděli, že na veletrhu vystavovalo také 30 českých výrobců, kteří zabrali plochu 1 300m 2. My jsme se zajímali výhradně o náš segment a o ostatní jen okrajově. Narazili jsme na stánky Žďasu a firmy Mistra, která na rozdíl od Žďasu je novou firmou, založenou v roce 2007, ale zabývá se výrobou strojů na zpracování kovového odpadu, tedy ji budou naši členové znát, zejména její aligátorové nůžky Kajman. Přínosná a inspirující samozřejmě ano, zejména pokud někdo z našich členů uvažuje o zavedení nějaké nové technologie, protože na veletrhu by dostal komplexní podpůrnou informaci pro své rozhodování. Jak teď denně slyším opakující se slogan o šetření a škrtech, nemohlo třeba toto ovlivnit naši účast na letošním veletrhu, teď nemyslím jen vystavovatelů, ale zejména návštěvníků-zástupců firem, např. takových, které se sdružují v SVDS. To nesporně, navíc, ceny v době veletrhů strmě stoupají. Např. cena jednolůžkového pokoje v tří hvězdičkovém hotelu stojí běžně 100 EUR, ovšem tentýž pokoj v době konání veletrhu dostaneš za 219 EUR a aby jsi ho dostal, musíš si ho rezervovat 3 měsíce předem. A i přes tyto náklady se vaše cesta vyplatila? Určitě, protože nám ukázala jasný směr jít cestou nůžkolisu. My jsme také zpracovatelé a naší prodejní cenu ovlivní i to jak upravíme či připravíme kovový odpad pro vsázku. Nůžkolis nejen stříhá, ale i zmačkne a to má řadu výhod pro tavbu. Ovšem to není vše, co si z návštěvy veletrhu přinášíme. Všechny nás trápí jakási nerozhodnost pojmenovávat věci tím, čím skutečně jsou. V každém stánku, který jsme navštívili, jsme otevřeli problematiku, co je či není odpad, bruselské aktivity apod. S obrovským ulehčením jsem zaznamenal, že všude důsledně užívají výraz druhotné suroviny a směrem k Bruselu se vyjadřovali stručně slovy bez servítků O Bruselu mi ani nemluvte, tam nesedí odborníci, tam sedí blbci. Kdyby se aspoň zeptali, než začnou pouštět do světa ty své blbosti. Se směrnicí 333 mají stejné problémy jako my, říkali: Nesrozumitelná směrnice, která pouze něco nakousla. Zajímavé bylo, že to nebyly názory z našeho oboru, tedy výkupu a zpracování, ale z výroby strojů a zařízení pro zpracování druhotných surovin. Překvapilo tě něco, něco kde bys to neočekával? Namátkou si vzpomínám na největší pomaloběžný drtič na světě, nicméně veletrh je, nebo měl by vždy být spojen s nějakým překvapením. Je samozřejmostí, že vše funguje, tedy hostesky, orientační tabule, elektronické ukazatele nebo digitální informátory. Z vystavovatelů mě například velmi příjemně překvapili Turci. Především širokou nabídkou sortimentu nůžkolisů s možností paketování. Výrobky, které mám na mysli, se jmenují Piraňa a Žralok. Co dělá tyto výrobky přitažlivými, je jejich cena, která se pohybuje v rozmezí tisíc EUR, což ve srovnání s jejich konkurencí je cena více než lákavá, protože výrobky jiných výrobců se stejnými parametry se pohybují cca okolo EUR. Turečtí výrobci technologií také pochopili, že není důležité jen představovat nové technologie, ale že neméně důležité je, aby výrobci technologií měli širší nabídku, cenově rozdělenou do několika stupňů. Tam pak samozřejmě mohou najít svůj prostor i menší firmy. Mezi velké překvapení, i když ne neočekávané, patřilo to, že větší pozornost než vodě, plastům a recyklaci patřila bezesporu třídění. To bylo dominantní a nosné téma. Sem spadá i problém šrédrování, na který musí navazovat třídění, jinak není materiál na výstupu kvalitní. Touto problematikou se zabývalo více

5 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin 5 vystavovatelů. Dnes nejsou výjimkou firmy, které zpracovávají šrot ve třech sekcích. Třídí se na různých principech magnetismus, voda nebo nově optické třídění. Samostatnou kapitolou je zpracování elektrošrotu. Mimochodem, u nás neexistuje žádný velký zpracovatel elektrošrotu a ke zpracování se tento druh posílá do zahraničí. Na veletrhu bylo presentováno více třídících mašin, vhodných pro menší firmy, zpracovávající elektrošrot. Veletrh nebývá jen o technologiích, doprovází ho také semináře k problematice, související s představovanými technologiemi. Mám tím na mysli, jestli nebyla otevřena diskuse k tomu co se i u nás již delší dobu skloňuje ve všech pádech. Co je a co není odpad!!! Řekl bych, že ano, ale spíše skrytě. Technologie jdou vstříc potřebám trhu, klade se důraz na třídění, suroviny zbytečně neztrácet, ale recyklovat. Zvolené prostředky jsou stále ve vleku nesprávně chápané politiky zelených. Je to dokonce hlubší, je to ideologická demagogie - nepochopení problematiky. Zelení inklinují k dvoubarevné škále, černá bílá, ale že v této škále existuje celá řada odstínů, to odmítají vidět. Také s tím mám své zkušenosti a vím, že v debatách s nimi se musí člověk hodně držet, aby zachoval společenské vystupování. Nejúděsnější je, že oni nepřipouští alternativu, v tom se hodně podobají totalitním přístupům. Útěchou může být, že dokáží proniknout pouze krátkodobě a že brzy se přijde na to, že je třeba se jich co nejdříve zbavit. Omezené vidění zelených hlav, to je jen část problému. Všichni jsme vystaveni tlaku reklamy, úspěšný je ten, kdo spotřebovává, kupuje. Iniciátor, a tím je výroba, zůstává skryt. Když kritizuji zelené, pak proto, že jejich způsob pojetí zelené politiky spočívá v tom, že oni nevidí výrobu, ale jen předměty, které člověk potřebuje, nebo nepotřebuje k životu. Jakou informaci dostává člověk- spotřebitel formou reklamy? Vidí jen výrobek a to je vše. Co nevidí, je to, jak se výrobek vyrábí, z čeho se vyrábí atd., ale to jsem trochu odbočil od tématu. Král je mrtev, ať žije král. Jeden veletrh skončil a již se připravuje nový veletrh. Další veletrh bude Vaše firma se účastnila všech ročníků, zřejmě nebudete chybět ani za dva roky. Dva roky jsou a nejsou dlouhá doba, ale pokud osobní a firemní život bude v mezích normálu, pak určitě. Svým kolegům z SVDS účast vřele doporučuji. Stojí to opravdu za to. Letem ze šrotařského světa očima Petra Millera Profesní zkouška je šance, která pomůže najít práci. Platí ji stát. Informaci přináší MFD dne Viz k tomu poznámku Petra Millera Je to jednoduché, jen je obtížné se v tom vyznat. Doplňujeme, že zkouška stojí korun bez DPH, uchazečům z Úřadů práce ji platí stát. Zdá se, že dotace na zelenou energii nefungují a nepomáhají udržet, natož vytvářet pracovní místa. A123 Systems, americký výrobce baterií pro elektrická auta vyhlásil bankrot, který neodvrátily ani dotace na podporu zelené energie, které firma dostala od vlády Baracka Obamy za slib vytvoření pracovních míst. pojišťovna Allianz vydala zprávu o světovém bohatství, která detailně analyzuje úspory a dluhy domácností v 50 zemích celého světa. Česká republika se řadí mezi středně bohaté země, kde průměrná výše úspor na obyvatele činí eur. Po přepočtu 233 tisíc korun, což ČR z celosvětového hlediska řadí k šedému průměru, který má na západ ještě hodně daleko. Paradoxem je, že střadatelé vlivem inflace své úspory nezhodnocují, tedy je to stejné jako by peníze ukládali doma do slamníku. P. Miller požádal v dostatečném předstihu ředitelku odboru ekologie MPO, Ing, Kulhánkovou o příspěvek do Bulletinu SVDS. Ne, že by nebyla žhavá témata, bohužel, odezva žádná. Škoda, SVDS bylo také signatářem důležité přílohy 8. zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR a mělo proběhnout 9. zasedání výše zmíněné Rady. Kontaktovala nás paní Sonia Wang z firmy Chempro Logistics, adresa: Level 7, AMI House 63 Albert St PO Box 3983 Auckland 1140 a poptává olověné baterie. Participace firem na vzdělávání vlastních zaměstnanců je výhodná jen za předpokladu, že jste získali peníze třeba z EU či nějakého jiného grantu (řekl generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy, Zdeněk Liška). Já k tomu dodávám, že pan ředitel k tomuto závěru došel zřejmě proto, že to, co do vzdělání či zvýšení kvalifikace vašich zaměstnanců investujete, nemůžete dát do nákladů jako odečitatelnou položku. Nicméně připomínám, že participace zaměstnavatelů na zvyšování kvalifikace je daná zákonem zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - Hlava Odborný rozvoj zaměstnanců. Na trhu šrotem se objevil nový konkurent - společnost Aurax a.s., zaregistrovaná Zajímavá firma z několika důvodů. Na svých stránkách uvádí, že se těší široké klientele, neb operuje v rámci celé Evropy a větší části Asie. Ceník neuvádí, protože k tak rozsáhlému území není schopna uvádět ucelený ceník a zájemci nezbývá, než s rozpaky přijmout sdělení, že mezi jednotlivými druhy kovového odpadu se najdou značné rozdíly, jejichž rozsah ovlivňují nejrůznější faktory, jakými jsou ku příkladu aktuální cena kovů LME, jejich množství a objem nebo doprava. Jak dalece míní uvedená společnost toto úsměvné sdělení vážně je otázka, nezpochybnitelné je však to, že není zřejmé, kdo je vlastníkem (viz výpis z OR na stránkách a stránky )

6 6 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Představujeme naše členy V prvním vydání bulletinu SVDS jsme představili naše nové dva členy, firmu Banner Batterie ČR, spol. s r.o. a firmu TOP Machines s.r.o. Dnes dáváme prostor společnosti, která patří k zakládajícím členům SVDS. šrot gebeshuber K nejstarším a z hlediska ekonomických výsledků významným členům SVDS nepochybně patří společnost ŠROT GEBESHUBER s.r.o. Požádal jsem jednatele společnosti, pana Jiřího Kelbla, o rozhovor, ve kterém by čtenářům Bulletinu SVDS společnost představil. Pane Kelble, každý si může vyčíst z obchodního rejstříku, že společnost byla založena dne a do obchodního rejstříku byla zapsána To je ovšem jen strohá informace, která mnoho neříká. Jaké byly začátky firmy? Po založení, tedy v prvním roce působení se firma ze svého sídla v Brně-Bystrci věnovala převážně obchodní činnosti - zajišťování dodávek šrotu pro domácí i zahraniční hutě, kdy vlastní úpravu šrotu prováděly dle požadavku hutí třetí osoby. V roce 1994 byla otevřena provozovna Paskov-Oprechtice v regionu Ostrava - Frýdek-Místek. Otevření znamenalo významnou změnu. Na ploše cca 2 ha se od té doby přepracovává kovový odpad tak, aby byl použitelný do vsázky pro hutě v ČR i zemích Evropské unie. V roce 1995 byly zahájeny přípravné práce na vytvoření další provozovny, a to v Sokolnicích (Brno-venkov), kde posléze vznikl nový areál na zhodnocení kovového odpadu o rozloze přes 3 ha, který již v době kolaudace v roce 1998 splňoval ekologická kritéria EU. Zároveň zde bylo vybudováno i nové sídlo společnosti. Zmínil jste ekologická kritéria EU. Ekologie je významnou podmínkou podnikání v segmentu výkupu a zpracování druhotných surovin, stejně tak i české normy ISO. Na vašich stránkách jsem viděl, že máte certifikáty ISO. Samozřejmě máme. Strategickým cílem společnosti je udržení vysoké kvality dodávek a poskytovaných služeb v návaznosti na certifikaci ISO 9001:2001 a 14001:2005, kterou společnost získala v roce V roce 2009 došlo při úspěšné recertifikaci ke změně certifikač-

7 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin 7 ního orgánu, jímž se stala v zahraničí známá značka TÜV, kterou v tuzemsku zastupuje firma TÜV SÜD Czech s.r.o. Stejná firma provedla recertifikace i v roce 2012 a tak naše firma je držitelem významných certifikátů kvality i pro období V roce 1993, tedy v začátcích privatizace v Česku se někteří zahraniční zakladatelé firem snažili svou investicí získat maximální zisk, jiní investovali s perspektivou rozvojových cílů. Jak to bylo s firmou Gebeshuber? Na to jsem již částečně odpověděl a tak jen doplním, že postupné investice na území ČR do rozšíření podnikání zakladatelem firmy od roku 1993 jsou dokladem, že firma Gebeshuber nepatří mezi zlatokopy. Významným mezníkem se stal rok 1996, kdy společnost ŠROT GEBE- SHUBER s.r.o., se prostřednictvím svého zahraničního vlastníka stala od 1. ledna 1996 součástí rakouského koncernu VOEST ALPINE. Významná společnost, jejíž krédo: Bereme budoucnost do vlastních rukou, ukazuje, že kromě kvality a inovativní síly, staví do popředí své zaměstnance. Ano, to heslo, tedy jeho obsah, převzala i naše společnost, ale to nebylo vše, protože v dynamickém prostředí se nelze zastavit. V souvislosti s postupnou globalizací evropského trhu zahájil v roce 2006 náš zahraniční vlastník - koncern VOEST ALPINE AG - jednání, která vedla k vytvoření nové zahraniční společnosti Scholz Austria GmbH, v níž mají podíly německý koncern SCHOLZ AG a rakouský koncern VOEST ALPINE AG. Od roku 2007 je tedy společnost ŠROT GEBESHUBER s.r.o., součástí světově významného koncernu SCHOLZ AG. Scholz AG je mezinárodní lídr v oblasti recyklace šrotu oceli a neželezných kovů. Jak se projevuje v praxi být součástí takového gigantu? Významným krokem je obsazení funkce druhého jednatele zástupcem zahraničního vlastníka, a je dokladem úzké vazby české odnože na mateřský koncern. Tato změna organizační struktury přispívá k lepší a důkladnější informovanosti a kontrole ze strany mateřského koncernu s cílem udržení optimální informovanosti a operativního řízení činností v rámci koncernu. Mohl byste uvést nějaký praktický příklad? Například provozní výsledky společnosti ŠROT GEBESHUBER s.r.o. Ty jsou v průběhu roku monitorovány nezávislou rakouskou poradenskou společností RATZINGER, GSTÖTTNER & PARTNER GmbH, výsledky hospodaření pak byly každoročně auditovány - do konce roku 2007 společností KPMG Česká republika, s.r.o., nyní auditorskou společností BDO Prima CA s.r.o. Výsledky auditů za jednotlivé roky jsou samozřejmě k dispozici i na našich www stránkách. pokračování na následující straně >> J. Mrázková - AKOPA

8 8 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin pokračování z předchozí strany >> Společnost ŠROT GEBESHUBER s.r.o. představuje ve své současné podobě stabilní ekonomicky subjekt s tím, co je nejdůležitější - zajištěnou pracovní náplní pro nejbližší období. Jak se ve Vaší firmě projevila krize ? No, nerad na to vzpomínám. To bylo složité období, které se dotklo celého obchodního řetězce. Celosvětová krize, jež vypukla koncem roku 2008 a pokračovala po celý rok 2009, se odrazila ve výrobní činnosti našich dodavatelů, a to částečným poklesem dodávek šrotu; zároveň omezily nákup této suroviny i hutě, do nichž zpracovaný kovošrot dodáváme. Samozřejmě, že jsme museli na tento fakt reagovat a proto společnost provedla již v počátcích útlumu podrobný audit svých nákladů a citlivě omezila některé zbytné výdaje, avšak bez vlivu na zaměstnanost či služby zákazníkům. V květnu 2009 nám byla poskytnuta dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj / Fondu soudržnosti prostřednictvím Operačního programu Životního prostředí Pro vodu, vzduch a přírodu na akci: Pořízení mobilních nůžek na stříhání kovového odpadu pro provozovnu Paskov-Oprechtice Celkové způsobilé výdaje na projekt byly ,- Kč, výše dotace ,- Kč, rozdíl jsme hradili z vlastních prostředků. Realizací se zvýšila kapacita zpracovaného šrotu, výrazně se snížil podíl manuální práce a omezila se ekologická zátěž lokality v důsledku menšího množství emisí i hluku. V souhrnu se tato opatření se positivně projevila tím, již v závěru roku 2009 společnost posílila svou pozici na trhu otevřením nové provozovny v Dolní Lhotě u Blanska. Díky uvedeným krokům a zejména obchodním kontraktům s mateřskou společností Eisenhandel Gebeshuber GmbH i s dalšími spolehlivými obchodními partnery zvládl ŠROT GEBESHUBER s.r.o. složitou situaci na trhu dobře a tak mohl do roku 2010 hledět s mírným optimismem. Optimismus je jedna věc a realita druhá. Potvrdili výsledky roku 2010 váš optimismus? Potvrdili a nejen to. Roky 2010 a 2011 byly charakteristické velmi výrazným oživením, kdy naše společnost vykázala jedny z nejlepších hospodářských výsledků ve své historii a byly to právě tyto výsledky, které umožnily další expanzi a to zakoupením zavedeného šrotiště v Kroměříži a rozšířit tak naše působení i na oblast Zlínského kraje. Touto expanzí jsme rozšířili i seznam vykupovaných a zpracovávaných odpadů o autovraky a autobaterie. Podobný vývoj byl u více firem. Odeznění krize jakoby nastartovalo ekonomický vzestup, jenomže již delší dobu stále četněji ozývající se signály nevěští nic dobrého. V I. pololetí se výroba oceli v Evropě meziročně snížila o 4,6 %, některé ocelárny se uzavírají, snižuje se stav zakázek pro šrotařskou branži. Klesají ceny šro-

9 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin 9 tu na trhu, ale také jeho příliv, klesají marže. Snížená poptávka po ocelářských produktech má vliv na výrobu a tedy i na nabídku nového šrotu, z hlediska snížené spotřeby obyvatelstva pak také na příliv starého šrotu. Krátkodobý výhled, také vlivem snížené potřeby tureckých oceláren jako důležitého odběratele evropského šrotu, není příliš pozitivní. Bohužel, nelze nevidět, že rok 2012 přináší do našeho oboru postupné ochlazování, které se v době tohoto rozhovoru již velmi nápadně podobá počátkům krize z konce léta Víte, nelze podnikat s pesimistickými nebo dokonce katastrofickými vizemi, a i když očekávám, že bude následovat obtížné období - přesto chci být aspoň mírným optimistou a věřím, že jsme schopni díky svým zdravým základům a dobře fungujícímu týmu lidí přicházejícím problémům čelit a překonat je. Info z Zdá se, že časopis Odpadové fórum si všiml, že není jen odborným časopisem o odpadech, ale je, nebo spíše měl by také být o druhotných surovinách a jejich zpracování a rozhodl se, že se bude více problematice tohoto segmentu věnovat. První vlaštovkou tohoto posunu je iniciativa paní šéfredaktorky Lucie Jedličkové, která požádala o rozhovor výkonného tajemníka SVDS, Petra Millera a dokonce neváhala za rozhovorem vážit cestu na Slapy. Rozhovor vyjde v listopadovém čísle Odpadového fóra, které bude v distribuci od 31. října. Že se paní šéfredaktorce na Slapech líbilo, dokládá fotka ladného skupinového skoku ze střechy hausbótu do vln slapské přehrady. Druhá fotka dokládá, že i přes tento riskantní skok zůstane Odpadovému fóru paní šéfredaktorka zachována a nám naděje, že nezůstane jen u slibů.. Pane Kelble, děkuji za rozhovor a zejména za jeho závěr. Přeji Vám za redakci Bulletinu SVDS všechno dobré. Petr Miller Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin vydává pro své členy a patrnery. adresa: LIGMET a.s. Lazsko Milín IČ: svds@svds.cz odpovědný redaktor: Petr Miller foto: SVDS Archiv, reklamní materiály výroba: Pavla Hejralová tisk: FiZu.cz Číslo vydáno nákladem 150 výtisků. Myslím, že bychom mohli navázat oboustranně prospěšnou a užitečnou spolupráci. Několik čísel o SVDS K vykazuje naše členská základna 27 členů z toho 5 fyzických osob Vydání Bulletinu SVDS, které se vám dnes dostává do ruky, je v řadě již třetí Naše stránky navštívilo k dnešnímu datu 7000 zájemců Co do počtu editací je nejúspěšnější článek Výkupny druhotných surovin indikátory krize s 1060 editacemi, hned v závěsu článek kolegy Kačírka, Mistři a tovaryši s 1040 editacemi. Oba články jsou umístěny v části Veřejné v sekci Jak to vidíme my.

10 10 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Je to jednoduché, jen je obtíž se v tom vyznat. V poslední době jsem se angažoval s týmem SVDS v projektu pro MPO a souběžně v NSK a NSP. Výsledkem je nová profese Pracovník v recyklaci, doložená odbornou kvalifikací opřenou o strukturované učební plány, učební osnovy a studijní texty rekvalifikačního kurzu pro typovou pozici / dílčí kvalifikaci Pracovník pro recyklaci. Profese je na světě, ale s ní i klasická otázka: Co s ní? Já sám jsem absolvoval před více než 50 lety 3 letý učební obor abych dostal výuční list, ale již tehdy k tomu, abyste mohli vykonávat řemeslo jste nemuseli absolvovat zaběhlé formy přípravy - pracovní zálohy. Paradoxem je, že po listopadu 1989 místo abychom mnohé usnadnili, naopak jsme nejdříve vše, co bezchybně fungovalo, zlikvidovali, abychom vzápětí přistoupili na to, že na vše musí být absolvované hodiny přípravy, certifikace a školení. Za tím vším stály vzdělavatelské firmy, které si vymýšlely jednu pitomost za druhou, hlavně opentlenou anglickými výrazy a když se ještě mohly pochlubit anglicky hovořícím expertem na všechno, aby dodaly lesk svému pochybnému zboží, tak to bylo super. Vím o tom své, pracoval jsem několik let na centrálách dvou největších firem v Chemapol Grupu a ČEZ na pozici ředitele odboru lidských zdrojů, a že jsem byl u vzdělávacích firem neoblíben, protože za mého působení neměla žádná podobná firma šanci u mne uspět, dodnes u mne vyvolává pocit uspokojení. S úsměvem vzpomínám, jak jsem po 15 minutách vyhodil anglického experta také na všechno, navíc jedné významné a u nás etablované zahraniční firmy. V té době nevídaný čin, ale když jsem vysvětlil předsedovi představenstva, že nejsem povinen poslouchat pitomosti déle než 10 minut, vše bylo OK (to jen abych byl dnes in a moderní). Je možné, že i tady se ledy hnuly a tak jsem si s potěšením přečetl na stránkách MF Dnes, že, cituji Abyste mohli vykonávat určitou profesi, nemusíte už mít potřebné vzdělání. Stačí, že to umíte. Jestli vás to naučil táta, nebo jste samouk, je jedno. Přihlásíte se na zkoušku, úspěšně ji složíte a autorizovaná osoba, která vaše zkušenosti, vědomosti nebo schopnosti prověřila, vám vydá certifikát o úspěšném složení zkoušky z profesní kvalifikace. S ním se pak můžete ucházet o zaměstnání. Nedivím se, že zaměstnavatelé na to slyší protože jen u nich vznikají pracovní pozice, v kterých jde především o to, že co požadují, uchazeč o zaměstnání umí. Samozřejmě to se může týkat jen určitých profesí a za takovou pokládám i pracovníka v recyklaci a pomocníka v recyklaci, která ještě není hotová a za mínus pokládám, že se na vytváření uvedených pracovních pozic v recyklaci druhotných surovin, které je dílem jen malé skupinky nadšených optimistů, zaměstnavatelé nepodíleli. V NSP se dnes presentuje 1091 povolání a 1706 typových pozic, z hlediska množství oprávnění zkoušet má Hospodářská komora oprávnění pro 72 různých povolání. Tady je třeba připomenout živnostenský zákon, kdy každá novela může stanovit pro konkrétní obor odbornou způsobilost, jak se to stalo např. u profese strážný. O co teď jde? Proběhla historicky první zkouška. Je jedno, v jakém to bylo oboru, důležitou informací je, že jednotlivé body zkoušky, tedy to, co každý zájemce o práci musí umět, sepsala takzvaná sektorová rada, což by v ideálním složení měla být skupina podnikatelů a lidí z oboru, kteří vycházeli z praxe a vlastních požadavků. Samu zkoušku pak zprostředkoval příslušný Svaz. Domnívám se, že toto je ideální řešení i pro segment výkupu a zpracování druhotných surovin a použitelné i při případné realizaci požadavků bruselské směrnice 333, která, jak už je téměř tradicí, navodila mnohé, ale nic konkrétního neřekla. SVDS je členem SPDS - Aporeko, tedy právě toho svazu, který by zkoušky mohl zaštítit, a dokonce si myslím, že nikdo jiný to být nemůže. Na druhou stranu, pro firmy, které podnikají ve výkupu a zpracování druhotných surovin je zřejmě v tuto chvíli nepředstavitelné, že na výkon prací, které vykonávají řadu let a bez zjevných problémů s kvalifikací jejich zaměstnanců, by měly ze dne na den tuto letitou, praxí ověřenou kvalifikaci ověřovat a ještě za to platit. Já jen dodám, že se jim nedivím. Článek v MFD mne inspiroval k úvaze, že vlastně není problém tento příklad následovat, postačí, aby Hospodářská komora jmenovala zkušebního komisaře. Ovšem to nestačí, je ještě třeba maličkost a to aby o služby tohoto komisaře měly firmy zájem,

11 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin 11 protože i komisař musí být z něčeho živ. Také je nonsens aby nositelem byl někdo jiný než fyzická osoba, která podniká tak říkajíc na vlastní triko a nikoliv, jak si někteří naivně představovali, že by to mohlo být sdružení apod. Je tu však ještě jedna nikterak zanedbatelná maličkost a to, kdo se může zkušebním komisařem stát. Aby to byla persona kompetentní a uznávaná, pak musí být obdařena nejen prokazatelnými znalostmi a zkušenostmi, ale také a to především, musí její kompetenci garantovat svaz, který sdružuje firmy, sdružení a další subjekty, a to jen proto, že někdo to vše musí zaštiťovat a garantovat. No, myslím si, že právě tady bude problém, ale když to v jiném svazu šlo, tak proč ne i v SPD- S-APOREKO. Pro úplnost si ještě zopakujme, že všem účastníkům trhu práce je dostupná databáze povolání, která by měla reflektovat aktuální situaci na trhu poptávek a požadavků trhu práce. Tou databází by měla být Národní soustava povolání (NSP), dokonce některými považována za Kompas na pracovním trhu. NSP tvoří tři druhy jednotek práce: Povolání, typová pozice, průřezová typová pozice. Na tuto soustavu navazuje Národní soustava kvalifikací (NSK), který navazuje na NSP a je veřejným registrem všech typů kvalifikací v ČR. Převedeno do selského chápání je to inventurní seznam všech typů kvalifikací, které jsou pro výkon povolání, které se na trhu vyskytovaly či vyskytují. K tomu bych jen poznamenal, že se zdržím komentáře a jen konstatují, že NSP a NSK jsou ohromné projekty, které poskytují slušné živobytí již dlouhodobě mnohým. Když jsem převzal řízení federálního ministerstva PSV, absolvoval jsem jednou cestu po vlastech, tehdy ještě Československých s jedním zaměstnancem ministerstva, panem Hovorkou. Byl odborníkem na Jednotný katalog prací (předchůdce NSK a NSP), který FMPSV spravovalo a který plně vyhovoval. Dlužno podotknout, že mluvím o době, kdy nebyly počítače, a když ministerstvo jeden PC dostalo, pošta fungovala tak, že na papírovou disketu se natáhla data a sekretářka s disketou odjela za příslušným adresátem, který si obsah okopíroval. Dnes nepředstavitelné, ale na druhou stranu zajímavé, že to všechno fungovalo bez dalších nadstavbových uskupení, čerpajících příslušné obnosy. S úžasem jsem sledoval pana Hovorku, jak s přehledem a kompetencí dovedl okomentovat situaci každého závodu či fabriky, kterou jsme míjeli či navštívili a to od problémů ředitelů, vedení a třeba takových složitostí jakými byly pracovní kategorie. A to byla republika přece jen o trochu větší. Ale to už jsem odbočil a možná, že o tom příště a při jiné příležitosti. Petr Miller P r o j e k t y S V D S Úvodem Setkáváme se na této stránce Bulletinu podruhé. Takže asi není nic neobvyklého, že budeme hledat a zpřesňovat její věcné zaměření tak, aby co nejlépe odpovídala informačním úkolům nejen pro členy SVDS, ale i pro širší čtenářskou základnu. Kromě rozsáhlejších aktivit typu projektů poskytuje SVDS i poradenství a konzultace. Domnívám se, že i o těchto pracích je účelné čtenáře Bulletinu informovat, protože se týkají širší palety problémů, se kterými se v oblasti nakládání s odpady a druhotnými surovinami potýkáme. Jde zatím o neplacené kontakty vyžádané různými zájemci, kteří vědí o existenci SVDS buď od členů SVDS nebo z našich www stránek. Specializované vzdělávání Ing Emil Polívka Národní soustavy Povolání a Kvalifikací - NSP / NSK V tomto roce končí druhá etapa prací na Národní soustavě povolání (NSP II) do jejíhož rámce byly díky iniciativě SVDS zařazeny i specializované profesní pozice pro recyklaci odpadů a druhotných surovin. Pozice Pracovník pro recyklaci byla ukončena a schválena, pozice Dělník pro recyklaci a Technik pro recyklaci jsou ukončovány v průběhu října Návazné práce se předpokládají v rámci pokračujících prací na Národní soustavě kvalifikací (NSK). Zadavatel této státní zakázky (Ministerstvo práce a sociálních věcí) v současné době řeší možnost otevření III. etapy NSP v průběhu začátku roku Pro tuto třetí etapu NSP nebo pro pokračující NSK je mimo jiné předběžně doporučena k zařazení navrhovaná pozice Inženýr (specialista) pro recyklaci. Tím by byly pro vysokoškolskou úroveň vzdělávání doplněny již existující vysokoškolské pozice pro ochranu životního prostředí a nakládání s odpady. Všechny uvedené práce na recyklačních pozicích byly nejen iniciovány SVDS, ale naše sdružení zároveň dodalo i řešitele do příslušné pracovní skupiny, která působí v rámci Sektorové rady pro chemii s tím, že výsledky řešení mají díky stavebnicové struktuře průřezový charakter i pro další obory. Specializovaná alternativa existuje pouze pro hutní průmysl při Sektorové radě pro hutnictví. O dalším postupu prací na recyklačních pozicích bude Bulletin informovat.ing. Emil Polívka pokračování na následující straně >>

12 12 Bulletin Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Projekt pro MPO V čísle O1 tohoto Bulletinu jsme čtenáře informovali o prosazení a řešení t. zv. Pilotního projektu pro profesní pozici Pracovník pro recyklaci. Ten byl mimo jiné také ovlivněn požadavky Úřadů práce na možnost zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pro současný trh práce v ČR. Tato specializovaná zakázka zajišťovaná SVDS pro MPO byla rozložena do tří etap s tím, že ještě v roce 2012 by proběhl první, vzorový kurz. Bohužel, současné ekonomické problémy prosadily i do struktury tohoto projektu redukci řešitelských záměrů i časových parametrů řešení. Ze čtyř základních bloků (uvedených v čísle 1. tohoto Bulletinu) byl nakonec zpracován a odsouhlasen pouze první blok rozpracování struktury vzdělávacího systému pro získání teoretických i praktických znalostí a dovedností v recyklaci vybraných komodit v rozsahu cca 100 hodin, další tři bloky, které byly orientovány již na přímou realizaci vzorového kurzu byly pozastaveny. Zadavatel řešení (MPO) zatím nemá podrobnější představu o možnosti pokračování a zřejmě stávající dílčí podoba projektu bude uvolněna k obecnému použití. V tomto směru také řešitelský kolektiv hledá možnost realizace nejen v zájmovém okruhu SVDS, ale i ve spolupráci s velkými podniky, školícími organizacemi a MŠMT. Foto: Petr Miller Z projednávání Závěrečné zprávy na MPO ČR k projektu Příprava a vypracování strukturovaných učebních plánů, učebních osnov a studijních textů rekvalifikačního kurzu pro typovou pozici / dílčí kvalifikaci Pracovník pro recyklaci Uprostřed komise za MPO Ing. Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru ekologie konzultace Rada pro druhotné suroviny a odpady Spolu s MPO a SPDS-Aporeko byl připraven program podzimního zasedání Rady (informace o Státní energetické koncepci a surovinové politice ČR, stavu prací na nové odpadové legislativě, jednání EU o vztazích odpady-neodpady, vzdělávání pro recyklaci. Pro recyklaci odpadů a druhotných surovin v rámci vysokoškolských studií 1. Uplatnění nízkotepelné pyrolýzy pro zpracování vybraných odpadů a získávání druhotných surovin 2. Moderní skládky odpadů jako součást ekologizace odpadových systémů vyžadovaných ze strany EU v Srbsku