Informační materiály pro zaměstnavatele

Transkript

1 Informační materiály pro zaměstnavatele Metodika

2 Obsah Úvod Proč zaměstnávat osoby s hendikepem?... 3 Corporate Social Responsibility (CSR) Společenská odpovědnost firem... 3 Zákonné povinnosti - Pracovně-právní legislativa ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením... 5 Práva OZP... 5 Povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnávání OZP... 5 Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) a povinná kvóta... 6 Specifika zaměstnávání osob po poškození mozku... 7 Problémové oblasti Zaměstnání/smysluplné aktivity Mezilidských vztahů (včetně rodiny) Vnímání společností... 8 Poškozené oblasti u osob po CMP... 8 Tělesné funkce... 8 Smyslové funkce... 8 Kognitivní funkce... 9 Emoce a chování... 9 Popis pracovních míst... 9 Posuzování zdravotní způsobilosti a výkonu práce Výhody plynoucí pro zaměstnavatele: Povinný odvod do státního rozpočtu dle počtu zaměstnanců... 13

3 Úvod Proč zaměstnávat osoby s hendikepem? Mezi dva hlavní zdroje motivace zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením lze označit 1) zákonnou povinnost tyto osoby zaměstnávat (platí pro zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci) a případně další zákonné povinnosti, nebo 2) dobrovolnou činnost v rámci aktivit CSR. Corporate Social Responsibility (CSR) Společenská odpovědnost firem CSR se definuje jako způsob vedení firmy a budování vztahů s partnery, který přispívá ke zlepšení reputace a zvýšení důvěryhodnosti podniku nebo se dá charakterizovat jako koncept, kdy firma dobrovolně přebírá spoluodpovědnost za blaho a udržitelný rozvoj společnosti a současně očekává zachování konkurenceschopnosti a ziskovosti, přičemž se nejedná o dva protichůdné cíle. Do aktivit společenské odpovědnosti firem spadají činnosti, které směřují ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců ve firmě a dodavatelsko-odběratelských vztahů, aktivity, jež směřují k ochraně životního prostředí, těsnější kooperaci s místní správou a zájmovými skupinami či aktivity vlastníků firem vedoucí ke zlepšení správy společnosti (Jahn). Tyto aktivity přináší možnost firmám odlišit se od konkurence, stávají se pro své zaměstnance atraktivním zaměstnavatelem a pro ostatní firmy žádaným partnerem (Kuldová). CSR přináší celou řadu výhod nefinančního charakteru, např.: zvýšení reputace firmy hodnoty značky nová partnerství důvěra ve firmu. Firma aplikující společenskou odpovědnost přebírá odpovědnost za své chování a působení na své okolí. Její činnost v rámci odpovědného podnikání se zaměřuje na tři oblasti, které můžeme přiřadit k základním pilířům CSR - sociálnímu, environmentálnímu a ekonomickému. Sociální pilíř Zaměřuje se na přístup k zaměstnancům a podporu okolní komunity. Důležitou roli hrají také vztahy se zájmovými skupinami. Organizace tak ovlivňuje životní úroveň, zdraví, bezpečnost, vzdělávání a kulturní rozvoj občanů. Podpora organizace je zaměřena i na charitativní aktivity a sociálně slabší skupiny.

4 Přínosy společenské odpovědnosti firem V rámci náhledu na CSR, by se dala určit tři odůvodnění toho, proč se mají podnikatelské subjekty zabývat společenskou odpovědností. Jsou to: odůvodnění etickými a morálními principy apel na udržitelnost rozvoje odůvodnění budováním dobré pověsti Dalšími benefity mohou být: možnost řízení rizika zvýšení zisků a snížení nákladů podpora firemní konkurenceschopnosti a inovace budování důvěry, značky a pověsti přitažlivost pro investory posílení schopnosti získat a udržet si kvalitní zaměstnance zlepšení schopnosti přitáhnout atraktivní partnery a dodavatele a budovat s nimi trvalé vztahy Z výše uvedeného vyplývá, že koncept lze snadno aplikovat i na sektor občanský, který reprezentují neziskové organizace, školy, státní aparát a vláda.

5 Zákonné povinnosti - Pracovně-právní legislativa ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnavatelé z otevřeného trhu práce jsou na jedné straně povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, na druhé straně jsou jim díky tomuto činu poskytovány výhody. Od ledna, resp. od srpna 2013 dochází ke změně ve výši mzdy, kterou dostává osoba se zdravotním postižením: S účinností od 1. srpna 2013 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy a umožňuje se, aby zaměstnancům, kteří jsou poživateli invalidních důchodů při jejich omezeném pracovním uplatnění, zůstala sazba minimální mzdy na úrovni platné pro tyto zaměstnance od 1. ledna 2013 tedy na minimální plat ve výši 8000 Kč za měsíc nebo 48,10 korun za hodinu. (zdroj: MPSV) Práva OZP na zvýšenou ochranu zdraví při práci na zvláštní pracovní podmínky na zvláštní ochranu v pracovněprávních vztazích na pomoc při přípravě k povolání (Listina základních práv a svobod) Povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnávání OZP zaměstnavatel je povinen zaměstnávat OZP a vytvářet podmínky pro jejich zaměstnání zaměstnavatel je povinen upravit pracoviště, aby bylo vhodné pro OZP v případě potřeby musí vytvořit chráněné pracovní místo, zajistit zaškolení a další vzdělávání zaměstnance se ZP zaměstnavatel je povinen oznámit ukončení pracovního poměru s OZP příslušnému úřadu práce zaměstnavatel musí zabezpečit, aby zaměstnanec vykonával jen takovou práci, která je pro něj z hlediska jejich zdravotní způsobilosti vhodná zaměstnavatel je povinen zajistit pro své zaměstnance a na své náklady závodní preventivní péči Jestliže je zaměstnavatel povinen podle lékařského posudku převést zaměstnance na jinou práci z důvodu jeho dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti, může jej zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, i kdyby zaměstnanec nesouhlasil. (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce)

6 Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) a povinná kvóta zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, musí zaměstnat nejméně 4% osob se zdravotním postižením pokud zaměstnavatel zaměstnává více než 25 zaměstnanců a odmítá zaměstnat nejméně 4% osob se zdravotním postižením, musí tuto povinnost splnit jinak: o za každého pracovníka musí odebrat výrobky a služby ve výši sedminásobku průměrné mzdy od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% OZP nebo od samostatně výdělečně činných OZP (tj ,- Kč bez DPH za kalendářní rok) o za každého pracovníka musí odvést do státního rozpočtu dva a půl násobek průměrné mzdy (tj ,- Kč) způsoby plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru, odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat Pokud zaměstnavatel nesplní tuto povinnost, nebo pokud nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání OZP, neinformuje úřad práce o volných pracovních místech pro tyto osoby, nevede evidenci těchto osob a pracovních míst, která jsou pro ně zaměstnavatelem vyhrazena, nebo pokud neplní další povinnosti ve vztahu k zaměstnávání OZP, zaměstnavatel může dostat pokutu až Kč. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají méně než 25 osob a přitom zaměstnávají více než 50% OZP, je podle 78 vyplácen příspěvek od Úřadu práce. Na základě dohody s úřadem práce může zaměstnavatel získat příspěvek na mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů. Příspěvky pro zaměstnavatele Pokud zaměstnavatel zaměstná osobu se zdravotním postižením, může dostat podporu od státu. Pokud zaměstná osobu s těžším zdravotním postižením, je mu tato osoba započítávána do povinného podílu, jako by zaměstnával tři osoby se zdravotním postižením Úřad práce ČR může poskytnout příspěvek zaměstnavateli na zřízení chráněného pracovního místa a příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů tohoto chráněného pracovního místa zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci OZP, může Úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 % OZP se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob o příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je OZP, včetně povinných odvodů, nejvýše však Kč

7 Speciální slevy na dani z příjmů Zaměstnavatelé mají nárok na speciální slevy na dani: o Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením o Kč za každého zaměstnance s jiným ( lehčím ) zdravotním postižením o 50 % daně z příjmů právnických osob, zaměstnávají-li nejméně 25 zaměstnanců, z čehož je OZP více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců Chráněná pracovní místa chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro OZP na základě písemné dohody s Úřadem práce chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno OZP, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce dohoda se uzavírá na dobu 3 let na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek (výše příspěvku záleží na stupni zdravotního postižení zaměstnance) vymezením či zřízením chráněného pracovního místa je podmíněno poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Specifika zaměstnávání osob po poškození mozku Problémové oblasti 1. Zaměstnání/smysluplné aktivity Po prodělaném poškození mozku mají tyto osoby problémy vrátit se zejména do svého původního zaměstnání. Samozřejmě záleží na míře poškození. Je tedy důležité hledat jiné alternativy, které by dotyčnému pomohly začlenit se zpět do společnosti/ pracovního procesu. 2. Mezilidských vztahů (včetně rodiny) Poškození mozku má jistě vliv na prožívání vztahů, zejména rodinných, ale i ostatních. Osoba po poškození mozku prochází určitými fázemi, kdy se musí vyrovnat s následky svého poranění a stejně tak prochází těmito fázemi i rodina a nejbližší přátelé. Poranění mozku se může odlišně dotýkat partnerů, dětí, sourozenců a dalších členů rodiny pečujících o blízkého po poškození mozku. Každý z rodinných příslušníků může odlišně zvládat a vyrovnávat se s psychickou, fyzickou, sociální a finanční zátěží, kterou poškození mozku blízkého obvykle přináší. Záleží na tom, jak se rodina a blízcí přátelé dotyčného dokáží s danou situací vyrovnat a jak dokáží svého blízkého podpořit. Poškození mozku má jistě obrovský dopad na prožívání

8 vztahů. Lidé po poškození mozku často prochází rozpadem manželství a jiných vztahů. To jistě hraje roli i při zapojování osoby po poškození mozku zpět do pracovního procesu. 3. Vnímání společností Osoba po poškození mozku prochází dlouhodobým léčebným procesem a tak je na různě dlouhou dobu vyřazena ze společnosti. Při zapojení se zpět například do pracovního procesu, ale i do společnosti, může mít osoba problémy se začleněním se zpět na svoje místo. Osoby po poranění mozku jsou vystaveny diskriminaci a předsudkům ve společnosti. Proto je velmi důležité při zaměstnávání těchto osob důstojná komunikace přímo s dotyčnou osobou, pokud je to možné. Poškozené oblasti u osob po CMP Tělesné funkce Tělesné postižení = přetrvávající nebo trvalé nápadnosti či snížené pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Osoby po poškození mozku mohou mít zasažena různá centra hybnosti. Může se jednat o osoby samostatně se pohybující, mobilní, dále o osoby částečně imobilní, pohybující se například s pomocí jiné osoby nebo s pomocí kompenzační pomůcky (berle, chodítka, francouzské hole) nebo o osoby zcela imobilní. Osoby po poranění mozku, zejména po cévní mozkové příhodě mají většinou zasaženou jednu polovinu těla a záleží opět na míře postižení. V oblasti horní končetiny mohou mít potíže s pohybem celé končetiny nebo jednotlivých segmentů, s manipulací předmětů, s hrubou i jemnou motorikou. V oblasti dolní končetiny jim může činit potíže zejména lokomoce. Při zasažení centra mluvení, mohou mít tyto osoby problémy s komunikací. Při zaměstnávání osob s poruchami tělesných funkcí je důležité zajistit bezbariérovost a možnost užívání speciálních pomůcek. Smyslové funkce Osoby po poškození mozku mohou mít zasaženy smyslové funkce, zejména zrak a sluch. Zrak bývá postižen různým způsobem. Toto postižení představuje výrazné snížení zrakových možností, které se projevuje hlavně v procesech vnímání a představování. To pak může vést ke komplikacím v orientaci, rychlejší únavnosti zraku, ke snížené výkonnosti intelektuální i fyzické. Situaci osob s postižením zraku lze zlepšit speciálními vzdělávacími a rehabilitačními podmínkami. Jde především o optimální podmínky vylučující zrakovou únavu. K nim patří: používání optických prostředků korekce (např. brýle, speciální lupy, zvětšení obrazu nebo textu); intenzivnější osvětlení pracovního místa; přizpůsobení pracovních pomůcek; racionální režim využívání zraku a jeho výcvik (reedukace).

9 Největším problémem v souvislosti s pracovním uplatněním neslyšících je komunikace. Potenciální zaměstnavatelé a další zúčastněné strany by měly vědět, že neslyšící mají státem uzákoněný nárok na tlumočnické služby. Další možností je využití tlumočnické služby on-line v oblasti zaměstnávání prostřednictvím Agentury APPN. Rozvíjející se technika a nové technologie umožňují širší možnosti pracovního uplatnění osob se sluchovým postižením, a to nejen díky dostupnosti kompenzačních pomůcek, ale i vhodným přizpůsobením pracovního prostředí a pracovních podmínek. Kognitivní funkce Osoby po poškození mozku mohou mít zasažena centra, kde jsou uloženy kognitivní funkce. Pod tento pojem zahrnujeme poruchy paměti, úsudku a myšlení, orientace, koncentrace, schopnosti vyjadřovat se a rozumět mluvené řeči a dalších gnostických funkcí v širším slova smyslu a také tzv. exekutivní funkce (plánování, organizování, řízení). Při zaměstnávání osob s poruchami kognitivních funkcí je důležité dbát na klidné prostředí, možnost využívat specifické pomůcky (např. při poruchách paměti různé diáře, kartičky, naplánování činnosti apod.). Emoce a chování U každého, kdo utrpěl poškození mozku, nastane nějaká emoční změna nebo změna v chování. Je to nevyhnutelné, jelikož mozek je sídlem a řídícím centrem našeho chování i všech našich emocí. Lidé po poškození mozku v důsledku celkového postižení nebo i lokálního postižení mozku mohou mít změny osobnosti, emocionální poruchy. Mohou například trpět větší agresí, podrážděností, úzkostí, obavami, jak se se současnou situací vyrovnat apod. Je důležité tyto osoby podpořit, nevystavovat je přílišnému stresu a situacím, které by mohly zhoršit jejich stav. Popis pracovních míst Lidem se zdravotním postižením je v rámci pracovní rehabilitace věnována soustavná péče, jež má za cíl dosáhnout jejich uplatnění na trhu práce. Předpokladem je obnovení jejich pracovního potenciálu. (J. Jankovský, 2006). Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je pracovní rehabilitace souvislou činností orientovanou na získání a udržení vhodného zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením, tj. fyzické osoby uznané plně invalidními, částečně invalidními nebo zdravotně znevýhodněnými. Rehabilitaci zajišťují na základě žádosti úřady práce s možností spolupráce s pracovně rehabilitačními středisky nebo jinými právnickými či fyzickými osobami. Každému klientovi je sestaven individuální plán pracovní rehabilitace obsahující předpokládaný cíl, formy pracovní rehabilitace, předpokládaný časový průběh, termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace. Součástí pracovní rehabilitace jsou poradenské činnosti zaměřené na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo

10 jiné výdělečné činnosti, teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změna zaměstnání, změna povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Rekvalifikace je definována jako získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání ( Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, vykonávaná v upravených pracovních podmínkách zpravidla zaměstnancem s těžším zdravotním postižením ( V chráněných dílnách pracují osoby s těžším zdravotním postižením na základě pracovní smlouvy. Jejich provoz je podporován úřady práce a dalšími zdroji. Z celkového počtu zaměstnanců chráněných dílen musí být alespoň 60 % občanů se zdravotním postižením (R. Doležel, M. Vítková, 2007). V rámci služby podporovaného zaměstnávání je klientům zprostředkováno vhodné zaměstnání, ale i další související podpůrné služby (J. Slowík, 2007). Smyslem podporovaného zaměstnání je vyrovnání příležitostí pro pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením. Hlavními cíli jsou získání a zachování si vhodného zaměstnání a zvýšení míry samostatnosti uživatele, jeho dovedností, posílení pracovních návyků a motivace k dalšímu profesnímu rozvoji (D. Zámečníková in D. Opatřilová, D. Zámečníková, 2005). Ergoterapeutické dílny bývají zřizovány v domovech pro osoby se zdravotním postižením, v denních centrech a stacionářích. Mohou být zaměřeny na široké spektrum činností a aktivit, např. řemeslné, výtvarné, šicí, tkalcovské aj., které umožňují psychomotorický a sociální rozvoj svých klientů. Slouží také jako nouzová pracovní seberealizace osob s těžkým zdravotním postižením, pro které jsou zatím jiné příležitosti pracovního uplatnění nedostupné (J. Slowík, 2007). Významnou úlohu v zaměstnávání osob se zdravotním postižením mají úřady práce, které poskytují příspěvky zaměstnavatelům s více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, poskytují poradenské a informační služby k problematice volby povolání, zabezpečují přípravu pro pracovní uplatnění, vedou evidenci uchazečů se zdravotním postižením, zřizují výcviková střediska pro občany se zdravotním postižením a zabezpečují jejich pracovní rehabilitaci (M. Bartoňová, B. Bazalová, J. Pipeková, 2007). Posuzování zdravotní způsobilosti a výkonu práce Každý člověk má předpoklady, aby se uplatnil alespoň v některém povolání. Musí je správně zvolit, a to dokáže tím, čím lépe dokáže ohodnotit sám sebe, své možnosti, šance i hranice. Sebehodnocení tvoří schopnosti, zájmy, osobní vlastnosti, tělesná a zdravotní charakteristika. Dále vše záleží na zhodnocení zdravotní způsobilosti při volbě povolání či přípravě na povolání. Toto zhodnocení provádí a lékařský posudek vydává zdravotnické zařízení na základě zjištění při lékařské prohlídce. Při posuzování zdravotní způsobilosti posuzující lékař hodnotí zdravotní náročnost přípravy na povolání i zdravotní náročnost budoucího pracovního zařazení v souladu s vyhl. č. 288/2003Sb.

11 Posuzování zdravotní způsobilosti k práci posuzuje a lékařský posudek vydává posuzující lékař při pracovnělékařských prohlídkách na základě pracovních podmínek, znalosti zdravotního rizika práce (zdravotní náročnosti práce), včetně nezbytnosti používání osobních ochranných pracovních prostředků. Pracovnělékařskými prohlídkami jsou vstupní prohlídka, periodická prohlídka, mimořádná prohlídka, výstupní prohlídka a následná prohlídka. Přehled pracovních podmínek (potažmo přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže) používaných v rámci Národní soustavy povolání zohledňuje a vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákonu o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim), které stanovují pravidla pro zařazování prací do kategorií. Zatímco zákonné normy vyslovují určité principy kategorizace prací, Národní soustava povolání je prakticky používá. Národní soustava povolání tak orientačně upozorňuje každého, kdo zařazuje práce, vykonávané ve své organizaci do kategorií, na obvyklé nebo vyšší hodnoty zátěže a na nutnost jejich posouzení ve vlastních konkrétních podmínkách. 1.Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko) faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný. 2.Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika) ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka. 3.Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika) úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků. 4.Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika) úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví. Přehled druhů zátěže Zátěž teplem Zátěž chladem Zátěž hlukem Zátěž vibracemi Zátěž prachem Zátěž chemickými látkami Zátěž invazivními alergeny Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění Zátěž ionizujícím zářením Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů Zraková zátěž Celková fyzická zátěž Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny) Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin Lokální zátěž jemné motoriky Stupeň zátěže

12 Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách Práce ve výškách Duševní zátěž Zvýšené riziko úrazu pracovníka Zvýšené riziko obecného ohrožení Pracovní doba, směnnost Zjišťování míry zátěže neboli posouzení primárního poškození provádí lékař při pracovnělékařských prohlídkách na základě pracovních podmínek, znalosti zdravotního rizika práce (zdravotní náročnosti práce), včetně nezbytnosti používání osobních ochranných pracovních prostředků. Dále se zjišťuje míra měkkých kompetencí, které se řadí mezi sekundární zdravotní postižení. Jedná se o efektivní komunikaci, kooperaci (spolupráci), kreativitu, flexibilitu, uspokojování zákaznických potřeb, výkonnost, samostatnost, řešení problémů, plánování a organizování práce, celoživotní učení, aktivní přístup, zvládání zátěže ve smyslu stresových překážek či neúspěchů, frustrace, objevování a orientace v informacích, vedení lidí a ovlivňování ostatních. Každá tato výše vypsaná kompetence se dělí na dílčí kompetence. Ke zhodnocení dané úrovně se využívá tabulka obsahující jednotlivý popis těchto kompetencí. Tabulka měkkých kompetencí se nachází v příloze č. 1. V samotném pracovním lékařství se zjišťují dle daných úrovní i obecné dovednosti, který by každý člověk, ucházející se o práci, měl v určité úrovni zvládat. Mezi tyto obecné dovednosti patří počítačová způsobilost, způsobilost k řízení automobilu, numerická způsobilost, ekonomické a právní podvědomí, jazyková způsobilost v češtině a dalším jiném jazyce (nejčastěji angličtina. Vše je opět ke zhlédnutí v příloze č. 2. Společnost pracovního lékařství, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, na svých internetových stránkách odkazuje na jednotlivá povolání v ČR, jejich strukturu odborných znalostí a dovedností. Ty jsou velice potřebná pro výběr pracovního uplatnění pro osoby se získaným poškozením mozku. Neexistují lidé, kteří by se hodili pro všechna povolání a též neexistují lidé, kteří by se nehodili pro žádné povolání. Úspěchu můžeme dosáhnout v každém povolání s ohledem na zdravotní stav, věk, sebehodnocení a možností na trhu práce.

13 Příloha leták pro zaměstnavatele Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Výhody plynoucí pro zaměstnavatele: Získání motivovaného zaměstnance Splnění zákonem dané povinnosti pro firmy s počtem nad 25 zaměstnanců roční odvod do státního rozpočtu X náhradní plnění v podobě nákupu zboží nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením Úleva na dani z příjmu Možnost vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a získat výhody od Úřadu práce Podpora na vytvoření chráněného pracovního místa Úhrada provozních nákladů na vytvoření chráněného pracovního místa Finanční příspěvek na vytvoření společensky účelného místa Povinný odvod do státního rozpočtu dle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců Povinný podíl OZP Odvod do státního rozpočtu Výše náhradního plnění ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč Odkaz na publikaci Zaměstnávání osob se zdravotním postižením :