Josef Pejchal: K rozhovoru jsou třeba dva. Aktuální téma: Co přinesla novela zákona? Inspekce bez ztráty květinky 8 Trénování paměti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Josef Pejchal: K rozhovoru jsou třeba dva. Aktuální téma: Co přinesla novela zákona? Inspekce bez ztráty květinky 8 Trénování paměti"

Transkript

1 3 září ročník ISSN odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče Josef Pejchal: K rozhovoru jsou třeba dva 1 Aktuální téma: Co přinesla novela zákona? Inspekce bez ztráty květinky 8 Trénování paměti Otazníky okolo chráněného bydlení Příloha: Vybavenost krajů službami sociální péče

2 VÝROBCE A DODAVATEL PRŮMYSLOVÉ PRÁDELENSKÉ TECHNIKY NOVINKA! Společnost VVM-IPSO s.r.o. Fulnek uvádí na trh sestavu strojů s náplní 7 kg suchého prádla. Tyto stroje, vhodné zejména pro oblast sociální sféry reprezentují nová, revoluční a na trhu ojedinělá řešení s několika patenty a výhodami. Průmyslová, odpružená pračka CW 7 s náplní 7 kg suchého prádla je vyhřívána elektricky, má nerezový kabinet, velký displej v českém jazyce a špičkovou funkčnost pracích programů. 4 hlavní a 8 speciálních programů včetně ručního ovládání praní, dokončovacího programu a zkráceného pracího cyklu od 24 minut při teplotě C. Energetická úroveň: A+AA, displej pro plnění a dávkování, přímý pohon s minimálním třením, programování funkcí. NOVINKA čidlo pro nečistotu, osvětlení bubnu. Na přání mincovník nebo platba kartou. Průmyslový bubnový sušič CD 7 s náplní 7 kg suchého prádla je vyhříván elektricky, má nerezový kabinet, velký displej v českém jazyce, odtah zbytkové vlhkosti nebo kondenzační jednotku a délku sušících programů od 10 do 150 minut. (šetrné sušení) 8 hlavních programů, 4 stupně sušení. NOVINKA zrychlené a smíšené programy, dokončovací program pro vlnu. Zobrazení celkové délky a zbytkového času do konce programu, programování funkcí, osvětlení bubnu, reverzace bubnu a ochrana proti poškození prádla. Na přání mincovník nebo platba kartou. Stroje budou představeny na výstavě CLEANTECH 2009, která se uskuteční v kongresovém sále hotelu Voroněž v Brně ve dnech 13. a Srdečně Vás zveme na stánek společnosti VVM - IPSO s.r.o. Fulnek, kde Vám tuto sestavu rádi předvedeme. Kolektiv obchodního oddělení Kontakt: VVM-IPSO s.r.o. Opavská 569, Fulnek tel.: , 106 fax: Mob.: Internet:

3 Strana 1 Josef Pejchal v roli Hamleta K rozhovoru jsou třeba dva Josef Pejchal je většině čtenářů znám jako doktor Adam Suk ze seriálu Ordinace v růžové zahradě. Milovníci divadla ho mohou vidět v současné době i v roli Hamleta ve Východočeském divadle v Pardubicích. A právě v pardubické ČEZ aréně nedávno moderoval doprovodný program 17. ročníku ABILYMPIÁDY, soutěžní přehlídky dovedností osob se zdravotním postižením. Jaký byl Váš dojem z akce? Byl jsem potěšen, když mi byla nabídnuta možnost spolupracovat na této akci. Mám několik přátel s různým zdravotním postižením a dobře vím, že tito lidé jsou v lecčem vnímavější a otevřenější než my normální. Toto setkání bylo pro mne milou záležitostí. Která ze soutěžních disciplín Vás nejvíc zaujala? Nedokázal bych upřednostnit žádnou disciplínu, všechny byly zajímavé a pro účastníky adekvátně náročné, pro mne asi nepředstavitelně náročné. Velice jsem obdivoval preciznost a fantazii jednotlivých výtvorů. Dovedu jen stěží odhadnout, kolik práce a času tyto výtvory soutěžících vyžadovaly, ale vím jen, že bych to nesvedl ani z desetiny tak dobře jako ostatní abilympionici. Přišel jsem se něco naučit a pouze předat jednotlivé ceny těm, kteří si je po právu zasloužili. Máte pocit, že by lidé se zdravotním postižením potřebovali víc podpory (i finanční) státu i nás ostatních? Myslím si, že by se lidem se zdravotním postižením mělo věnovat více lásky a pochopení. Tím by se dostavily i případné peníze nebo čas, podle jednotlivých potřeb, ale jen to, co opravdu potřebují. Není smutnějšího pohledu, když se věnují staré a nepotřebné věci lidem s postižením, aby si zdravý člověk uchlácholil svědomí, že přece jim už něco dal, a také je velmi tristní, když tyto věci postižení lidé rovnou vyhazují a jsou zahořklí na všechny kolem sebe, protože jim nikdo nerozumí a nikdo je nemá rád. Důležitá je komunikace a schopnost naslouchat a opravdu vnímat názory a potřeby druhých. Proto bychom měli všichni, ať jsme na tom zdravotně jakkoliv, najít ve svém jistě nabitém denním programu prostor pro ostatní a vědomě jim ho neustále nabízet. Obdarované budou stejně nakonec obě strany! Potkal jste na Abilympiádě někoho zajímavého, a čím Vás zaujal? Rád bych zde vyzdvihnul mladíka, který trpělivě a neúnavně přepisoval má mnohá slova, aby si je mohli lidé s postižením sluchu přečíst a byli tak při věci během naší společné besedy. Sám, bohužel, znakovou řeč neovládám, a zjistil jsem, že by to mohl být docela příjemný a užitečný úkol pro mne samotného, abych se s ním vypořádal a mohl tak lépe komunikovat s lidmi, kteří má slova neslyší a také já jim mohl lépe porozumět. Tento mládenec si zaslouží ještě jednou mé uznání a dík, protože se mu, z té mé záplavy slov, málem zavařila klávesnice a hlava. Je to borec. Na závěr proto přeji, abychom dokázali najít ve svém čase i v srdci dostatek prostoru a pochopení pro lidi se zdravotním postižením a také od nich vyžadujme to samé, protože se nejedná o jednostrannou záležitost, ale vždy jsou k plodnému a vnímavému rozhovoru potřeba lidé dva. Lenka Kaplanová foto Radovan Šťastný foto Jaromír Zajíček KDO Z KOHO ÚVODNÍK Před časem jsme sledovali v zoologické zahradě velkou skupinu opic. Seděli v kruhu, uprostřed pán smečky a okolo, v různých vzdálenostech od něho a od ostatních jednotliví členové smečky. Snad hodinu nedělali nic jiného, než že za pokřiku a vzájemného napadání upravovali vzdálenosti od sebe a od šéfa smečky. Bojovali o svůj statut ve smečce. Konec konců neměli nic jiného na práci. To je i není náš případ. Je už taková doba, že se mění nebo jsou měněni šéfové. Odcházejí dobrovolně nebo jsou odejiti, jdou na lepší, horší, prostě jinam. Pro pracovní kolektiv je to vždy významná událost. Možná, že čím funkčnější byl tým a čím efektivnější pracovní i mezilidské vztahy, tím větší zásah to je. Výkonnost týmu, souhra, spolupráce se vytváří dlouhodobě a jejich obsahem jsou i neformální mezilidské vztahy, pozice jednotlivců v hierarchii vztahů, autorita a různé úrovně rolí, postavené na dlouhodobé vzájemné znalosti schopností a důvěry. Jde o velmi jemné předivo vztahů. Představují síť vztahů mezi pracovníky navzájem, na horizontální úrovni, ale klíčový je konec konců vztah jednotlivých článků této sítě k vedoucímu týmu. I horizontální vazby jsou ovlivněny vertikálním vztahem jednotlivých článků k vedení. Jeho odchodem je celá dosavadní síť devalvována a je třeba ji koncipovat znovu. Taková změna nemusí být nutně destrukcí. Může být, že některé, dlouhodobě vytvářené vztahy a pracovně sociální pozice jednotlivců mohou být až příliš tradicí, zvykem, pro některé pohodlné, mohli žít na výsluní dobré pověsti, ale pro jiné znevýhodňující a bránící v růstu. Významné vztahové vazby byly definitivně obsazeny. Příchod nového šéfa je určitou příležitostí takové vazby ověřit a napravit, je-li to třeba. Pro nového šéfa je to náročné období, protože mu bude nabízena stávající struktura rolí a vztahů, a on by si měl postupně vytvářet novou, na základě vlastní zkušenosti s pracovníky, s jejich schopnostmi a výkonem. Stávající síť vztahů a rolí by měl přiměřeně respektovat, ale současně ověřovat skutečné a potencionální schopnosti všech pracovníků, i těch, kteří stáli dosud v pozadí. Možná, že najde nové schopné i vůdčí typy. A co nový šéf? Co může přinést, to samozřejmě závisí na jeho osobních zkušenostech a dispozicích. Výměna stráží může mít i pro výkonný kolektiv řadu dalších pozitiv. Existuje například něco jako profesionální slepota. Zvykneme si na něco, s čím se dlouhodobě setkáváme, víme, jak to vzniklo, chápeme proč to tak je, jsme jaksi smíření s nějakým jevem, stavem, problémem. Nový příchozí je v jiné pozici, vidí, co jsme tolerovali, přináší nové pohledy, inovaci. Výměna šéfů by měla být, když už se děje, příležitostí pro obnovení, ozdravění týmů, a předpokládá, že má-li být úspěšná, musí být z obou stran přijímána s otevřeným hledím, tedy nikoliv jako počátek zápasu kdo z koho, ale jako počátek nové etapy v práci. Koneckonců nejsme smečka sama pro sebe, ale tým s náročným posláním. A to je oč tu běží. Petr Víšek K tématu čtěte více na str REZIDENČNÍ PÉČE, odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče. Vydavatel: MARCOM spol. s r.o., K Botiči 2, Praha 10, tel.: , , , Redakční rada: předseda doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., Mgr. Petr Hanuš, PhDr. Lenka Kaplanová, doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D., Ing. Iva Merhautová, MUDr. Libor Svět, Mgr. Blanka Trojanová, Ing. Petr Víšek. Povoleno rozhodnutím MK ČR, registr. číslo MK ČR E ISSN Vychází 4x ročně. Příští číslo vyjde v prosinci 2009.

4 AKTUÁLNÍ TÉMA Strana 2 Nejdůležitější změny ZÁKONA č. 108/2006 Sb., O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH PŘÍSPĚVEK NA PÉČI U osob zařazených do stupně IV (úplná závislost) byla zvýšena výše příspěvku z dosavadních Kč na Kč. Podstatně byl rozšířen paragraf 10 určující posuzování potřeby pomoci a dohledu u osob do 18 let. Zpřesněny byly rovněž paragrafy (14, 16, 18), upravující změnu nároku na příspěvek a jeho výplatu. Podstatnou změnou je způsob výplaty příspěvku ve stupni I (lehká závislost) osobě starší 18 let s účinností od 1. ledna Kč bude i nadále vypláceno v penězích v hotovosti nebo bezhotovostním převodem, a zbývajících 1000 Kč formou poukázky nebo formou elektronického platebního prostředku určeného k úhradě za sociální služby poskytnuté této osobě poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb. Pokud výše úhrady za sociální služby poskytnuté v kalendářním měsíci nedosáhne výše 1000 Kč, bude možné nevyčerpanou část příspěvku použít k úhradě za sociální služby poskytnuté ve dvou kalendářních měsících následujících po kalendářním měsíci, za který příspěvek náleží. Kdy se nepoužije poukázka? Výše uvedený způsob výplaty příspěvku na péči se nepoužije, jestliže jsou osobě poskytovány pobytové sociální služby (domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, zdravotnická zařízení ústavní péče) nebo jí poskytuje pomoc speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, a to i po část kalendářního měsíce. Tato výjimka platí i při zpětné výplatě příspěvku, při výplatě příspěvku z důvodu přechodu nároků na jeho výplatu a při výplatě do ciziny. Dále se uvedený způsob výplaty nepoužije, pokud osobě nemohou být poskytovány sociální služby z toho důvodu, že v územním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nepůsobí vhodný poskytovatel sociálních služeb nebo takový poskytovatel sociálních služeb nemá dostatečnou kapacitu. Podmínkou přitom je, že osobě poskytuje potřebnou pomoc osoba blízká, která byla uvedena v žádosti a příspěvek. Forma poukázky nebude také uplatněna v případě, kdy je pomoc poskytována v plném rozsahu pouze osobou blízkou, která byla uvedena v žádosti o příspěvek, popř. ohlášena podle 21. Podmínkou přitom je, že tato pomoc je poskytována řádně, v plném rozsahu potřeb a při všech úkonech, které osoba podle výsledku posouzení stupně závislosti není schopna zvládat. O výplatě příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost příjemce příspěvku podávané na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Tato žádost obsahuje rozpis činností, kterým osoba blízká doloží zajištění pomoci při úkonech, které osoba podle výsledku posouzení stupně závislosti není schopna zvládat. Pokud obecní úřad zjistí, že pominuly důvody pro výplatu příspěvku pouze v peněžní formě, začne v následujícím kalendářním měsíci vyplácet příspěvek i formou poukázky. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni akceptovat úhradu formou poukázky nebo formou elektronického platebního prostředku. Osoba blízká, jiná fyzická osoba, poskytovatelé pobytových sociálních služeb a speciální lůžková zařízení hospicového typu jsou povinny ohlásit úmrtí oprávněné osoby příslušnému obecnímu úřadu ve lhůtě 8 dnů ode dne úmrtí oprávněné osoby. Kontrola využívání příspěvku Novela zákona rovněž podrobněji rozvádí kontrolu využívání příspěvku. Obecní úřad obce s rozšířenou působností má kontrolovat, zda byl příspěvek využit k zajištění pomoci, zda je pomoc poskytována osobou blízkou, jinou osobou nebo poskytovatelem sociálních služeb zapsaném v registru. Dále má kontrola ověřovat, zda je pomoc poskytována osobou uvedenou v žádosti, zda rozsah a způsob pomoci odpovídá stanovenému stupni závislosti. V případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou, je nutné prověřit, zda je tato osoba zdravotně způsobilá. Za zdravotně způsobilou se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, pokud ovšem nedoloží lékařským posudkem ošetřujícího lékaře, že je schopna pomoc poskytovat. Obecní úřad kontroluje, zda byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o jejich poskytování a zda byly skutečně poskytnuty sociální služby uhrazené formou poukázky nebo formou elektronického platebního prostředku. Rovněž bude obecní úřad kontrolovat, zda trvají skutečnosti, které jsou důvodem pro výplatu příspěvku ve stupni I (lehká závislost) pouze v peněžní formě. Na postup při kontrole se nevztahuje zákon o státní kontrole. O výsledku kontroly provede obecní úřad záznam do spisu s uvedením nedostatků a porušených právních předpisů. Záznam podepisují osoby kontrolující a se záznamem musí být seznámeni kontrolovaní. Zjistí-li obecní úřad v poskytovaných sociálních službách závažné nedostatky nebo zjistí-li, že tyto služby jsou poskytovány bez oprávnění k jejich poskytování, je povinen neprodleně písemně informovat příslušný krajský úřad. (Bůh opatruj obce s rozšířenou působností a jejich sociální odborypoznámka autora.) ZMĚNY V ČÁSTI TŘETÍ - SOCIÁLNÍ SLUŽBY Nově byl přeformulován 36 o poskytování zdravotních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb. Ošetřovatelská a rehabilitační péče je příslušným osobám poskytována především prostřednictvím zaměstnanců těchto pobytových zařízení, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu. Podstatně rozšířen byl 48: Pro výkon ústavní výchovy nebo předběžného opatření v domovech pro osoby se zdravotním postižením platí s ohledem na specifické potřeby osob se zdravotním postižením přiměřeně ustavení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních o právech a povinnostech dětí, právech a povinnostech ředitele, nároku na kapesné a jeho výši. 73 dostal nový odstavec, který lze reinterpretovat následovně. Osoba, které jsou poskytovány sociální služby v pobytových zařízeních a které by po úhradě nákladů za ubytování a stravu nezůstala částka stanovená zákonem (25 % příjmu v týdenních stacionářích, 15 % v ostatních pobytových zařízeních) je povinna doložit poskytovateli těchto sociálních služeb výši svého příjmu pro účely stanovení úhrady a neprodleně mu oznamovat změny příjmu, které mají na výši úhrady vliv. V 74 byla zpřesněna otázka úhrad rodičů za stravu a péči v případě dětí umístěných do domova na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy.

5 Strana 3 PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Drobné úpravy se týkají podmínek registrace. Novinkou je, že rozhodnutí o registraci pozbývá platnosti, jestliže poskytovatel sociálních služeb nezapočne poskytovat sociální služby ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o registraci Za 82 přibyl nový 82 a. Registrující orgán kontroluje plnění podmínek stanovených pro registraci u poskytovatelů sociálních služeb, kterým vydal rozhodnutí o registraci. Postup při této kontrole se řídí zákonem o státní kontrole. Registrující orgán je oprávněn ukládat poskytovatelům sociálních služeb opatření k odstranění nedostatků při této kontrole. Poskytovatel sociálních služeb je povinen splnit tato uložená opatření ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem. Také pokud jde o registr poskytovatelů sociálních služeb ( 85), přibyly další úkoly pro poskytovatele sociálních služeb i pro krajské úřady, především v podobě odstavců 5 a 6, které zní: (5) Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje, podle kterých se sleduje kapacita, způsob zabezpečení a nákladovost jednotlivých sociálních služeb. Poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru, je povinen tyto údaje sdělovat krajskému úřadu na tiskopisu předepsaném ministerstvem, a to ve lhůtě do za předchozí kalendářní rok. Příslušný krajský úřad kontroluje správnost a úplnost těchto údajů. (6) Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o výši poskytnuté dotace na příslušný kalendářní rok podle 101 a 104 na jednotlivé sociální služby. Tyto údaje do registru zapisuje ministerstvo, a to do příslušného rozpočtového roku. A pod bodem 60 máme v novele zákona ještě jinou formulaci bodu 6 85, v níž je navíc zapisovatelem krajský úřad. Přepracován byl dále 89 opatření omezující pohyb osob. A opět vzrůstá byrokracie. Poskytovatel musí o použití omezujících opatření informovat členy inspekčního týmu při provádění inspekce sociálních služeb. Ve lhůtě do 15 dnů po skončení kalendářního pololetí musí poskytovatel sociálních služeb písemně sdělit registrujícímu orgánu počet osob, u kterých byla tato opatření použita a četnost jejich použití podle druhů těchto opatření. INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Poskytovatel sociálních služeb je povinen umožnit členům inspekčního týmu dotazování osob, kterým poskytuje sociální služby, na záležitosti související s poskytováním sociálních služeb, které jsou předmětem inspekce. Podmínkou přitom je, že osoba byla členem inspekčního týmu za účasti poskytovatele sociálních služeb poučena o možnosti odmítnout rozhovor, a dala k rozhovoru souhlas. Tento souhlas se zaznamenává do záznamu o rozhovoru, který vyhotovuje člen inspekčního týmu. Krajský úřad a ministerstvo jsou oprávněny ukládat poskytovateli sociálních služeb opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekci. Poskytovatel sociálních služeb je povinen splnit uložená opatření ve lhůtě stanovené krajským úřadem nebo ministerstvem a podat písemnou zprávu o jejich plnění, pokud si ji krajský úřad nebo ministerstvo vyžádá. Po podání písemné zprávy o přijatých opatřeních a jejich plnění lze provést následnou inspekci, na kterou se nevztahuje požadavek, aby proběhla v místě poskytování sociálních služeb. SPRÁVNÍ DELIKTY Osoba blízká nebo jiná fyzická osoba, která poskytovala oprávněné osobě pomoc, se dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě neohlásí úmrtí oprávněné osoby. Za tento přestupek může dostat pokutu až Kč. Právnická osoba se dopustí správního deliktu, když (navíc k dosavadní úpravě) ve stanovené lhůtě neohlásí úmrtí oprávněné osoby, které poskytovala pomoc, nesplní lhůtu k podání žádosti o zrušení registrace, nesplní oznamovací povinnost, která jí ukládá neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu ukončení poskytování pobytové služby osobě, která se bez další pomoci a podpory může ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí, nezašle ve stanovené lhůtě a na předepsaném tiskopisu údaje o kapacitě, způsobu zabezpečení a nákladovosti sociálních služeb pro registr v elektronické podobě, nesdělí ve stanovené lhůtě údaje o použití omezujících opatření, nesplní ve stanovené lhůtě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekci nebo nepodá písemnou zprávu o jejich plnění, nesplní ve stanovené lhůtě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole registračních podmínek, stanoví za poskytnutí sociální služby vyšší úhradu, než je maximální výše úhrady stanovená prováděcím předpisem, odmítne úhradu za sociální služby formou poukázky nebo formou elektronického platebního prostředku. VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za AKTUÁLNÍ TÉMA kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Stejná povinnost se týká všech pracovníků v sociálních službách. Účast na dalším vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu. Další změny zákona se týkají akreditace vzdělávacích zařízení a akreditace vzdělávacích programů. Vzhledem k předpokládané cílové skupině čtenářů je neuvádíme. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ MPSV do 31. března 2010 zahájí zadávací řízení za účelem dodávky služeb k zajištění výplaty části příspěvku formou poukázky nebo elektronického platebního prostředku určeného k úhradě za sociální služby. Do doby zahájení realizace dodávky služeb se část příspěvku ve výši 1000 Kč bude vyplácet formou přímé úhrady a zajišťovat to budou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Podkladem bude potvrzení vyhotovené na tiskopisu předepsaném MPSV. Příjemce příspěvku předá toto potvrzení poskytovateli sociálních služeb. Poskytovatel sociálních služeb na základě potvrzení zašle žádost o úhradu za poskytnuté sociální služby v kalendářním měsíci příslušnému obecnímu úřadu v elektronické podobě. Obecní úřad pak převede úhradu na účet poskytovatele. Osobám starším 18 let, které budou v měsíci prosinci mít nárok na příspěvek na péči ve stupni I, doručí příslušný obecní úřad do 31. prosince 2009 písemné oznámení o změně způsobu výplaty tohoto příspěvku od 1. ledna Poskytovatelé sociálních služeb splní ohlašovací povinnost uvedenou v 85, odstavec 5 (viz výše registr poskytovatelů) poprvé za rok 2009, a to do 31. května Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v rozsahu nejméně 200 hodin, za podmínky, že pracovník získal přede dnem účinnosti tohoto zákona nejméně 10 let praxe při výkonu činnosti sociálního pracovníka a absolvoval před tímto dnem rekvalifikační kurz akreditovaný MŠMT. Tento zaměstnanec je povinen absolvovat akreditované vzdělávací kurzy ve stanoveném rozsahu do 31. prosince Absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách se nevyžaduje u zaměstnance narozeného přede dnem 1. ledna 1957, pokud přede dnem účinnosti tohoto zákona získal nejméně 2 roky praxe při výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách. Pozn: Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje přesné znění novely zákona č. 108/2006 Sb. ze dne 17. června 2009 (zákon č.206/2009 Sb.). Zpracoval Ing. Vladimír Hanzl

6 AKTUÁLNÍ TÉMA NRZP ČR k novele zákona: Je to kompromis K návrhu novely zákona 108/2006 Sb. vydala své stanovisko i Národní rada zdravotně postižených. Požádali jsme předsedu Václava Krásu o jeho názor na novelu, na to, co považuje za její přednosti a za nedostatky. Přijatý zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je určitým kompromisem. MPSV ČR původně přistoupilo k přípravě novely zákona o sociálních službách proto, že chtělo zastavit růst výdajů na sociální služby. Tento růst výdajů je však logický. Procházíme obdobím transformace sociálních služeb a každá změna s sebou nese určité náklady. Jsem přesvědčen o tom, že naše transformační náklady v oblasti sociálních služeb nejsou nijak dramatické. Transformace bankovního sektoru stála 500 mld. Kč, transformace sociálních služeb asi jednu desetinu této částky. Z pohledu uživatelů považuji za zlepšení zákona o sociálních službách tyto úpravy: 1) 7 odst. 2 - upřesňující ustanovení. Uvádí se, jaké subjekty mohou poskytovat péči závislým na pomoci jiné fyzické osoby (osobám se zdravotním postižením), aby byl nárok na příspěvek zachován. Pokud se nejedná o poskytovatele fyzické osoby, musí být poskytovateli péče akreditované organizace, nebo hospice, či lůžková zařízení. Toto zpřesnění má pozitivní dopad pro příjemce dávky, neboť mu dává větší volnost ve výběru a při hospitalizaci mu nárok zůstává zachován. 2) 8a - ustanovení vylepšuje pro osoby do 18 let věku hranici pro nárok na poskytování příspěvku na péči v 1. stupni, a to z 5 nezvládnutých úkonů na 4 úkony (hranice pro závislou osobu). 3) 10 - přidán 2. odstavec. U osoby do 18 let věku je stanoveno, že se považují za nezvládnuté úkony i úkony, které by sice dítě bez zdravotního postižení nezvládalo z důvodu jeho věku (za normálních okolností se k takovým úkonům, jako nezvládnutým, nepřihlíží), ale i při nich, z důvodu zdravotního stavu, potřebuje mimořádnou pomoc. Jde jednoznačně o ustanovení vylepšující nárok osob do 18 let věku. 4) 11 odst. 1d, 2d - byla zvýšena částka příspěvku na péči ve IV. stupni z Kč na Kč, a to jak u osob do 18 let věku, tak nad 18 let věku. Opatření je jednoznačně pozitivní, i když částka příspěvku v tomto stupni je stále ještě nedostačující, s ohledem na častou potřebu péče o tyto osoby, 24 hodin denně a každý den v měsíci. Strana 4 5) 14a - zpřesněno celé znění odstavce. a) Ze znění jsou vyjmuty pobyty ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, s výjimkou dětského domova, nebo pobyt ve výkonu vazby, nebo trestu odnětí svobody. b) Nárok na příspěvek na péči nezaniká, pokud občan sice pobývá v nemocničním zařízení nebo léčebném zařízení více než kalendářní měsíc, ale spolu s ním tam je též přijata osoba, která je uvedena v žádosti o příspěvek jako osoba poskytující pomoc, příp. ohlášena jako tato osoba. c) Pokud osoba v tomto zařízení pobývá celý kalendářní měsíc a více, výplata příspěvku se zastaví 1. dnem měsíce následujícího po přijetí osoby do tohoto zařízení a zase se obnoví prvním dnem měsíce, v němž pobyt osoby netrval celý kalendářní měsíc. 6) 101 odst. 8 - dosavadní způsob financování sociál. služeb se prodlužuje až do 31. prosince Zásadně problematické pro osoby se zdravotním postižením jsou změny u poskytování příspěvku na péči v I. stupni, a to jak u podávání žádostí o něj, při povinnostech hlásit změny pečujícími osobami (při nenahlášení úmrtí svěřené osoby je možno dostat pokutu i Kč), při hospitalizaci, i při vyplácení příspěvků (možnost hradit služby poukázkami). Václav Krása, předseda NRZP ČR ŘEŠENÍ VAŠÍ PRÁDELNY pradelenska ' ' technika

7 Strana 5 HYDE PARK O PRONIKÁNÍ MYŠLENEK a novele zákona o sociálních službách Ing. Vladimír Hanzl Keynes zakončil své nejznámější dílo Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz těmito slovy: myšlenky ekonomů a politických filosofů, ať už ty správné nebo ty mylné, jsou mnohem mocnější než se obecně připouští. Svět je vskutku řízen trochu jinak. Praktici, kteří si o sobě myslí, že jsou zcela oproštěni od jakýchkoliv intelektuálních vlivů, jsou obvykle otroky nějakého zesnulého ekonoma. Šílenci u moci, kteří naslouchají hlasům shůry, odvozují svou posedlost z toho, co napsal nějaký akademický pisálek o několik let dříve. Jsem si jist, že síla nezcizitelných práv se mohutně přehání v porovnání s postupným pronikáním myšlenek. Nikoliv bezprostředním, ale s určitým časovým odstupem, neboť v oblasti ekonomické a politické filosofie není mnoho lidí, kteří by po dosažení věku dvaceti pěti nebo třiceti let byli ovlivněni novými teoriemi, takže myšlenky, které státní úředníci a politici a dokonce i političtí agitátoři aplikují na současné události, pravděpodobně nebudou nejnovější. Ale jsou to myšlenky, nikoliv nezcizitelná práva, které se dříve či později stanou nebezpečnými, ať už přinesou dobro nebo zlo. Docela by mě zajímalo, jaké myšlenky a kterého ekonoma skrytě ovlivnily bývalého a možná i budoucího ministra financí při jeho úmyslu nechat sestavit tváří v tvář celosvětové finanční krizi státní rozpočet na základě předpokladu pětiprocentního růstu HDP. Rovněž jeho uklidnění veřejnosti slovy, že letos budeme bohatnout trochu méně než vloni, nepochybně vstoupí do dějin. Někteří novináři už pasovali pana Kalouska na nejlepšího ministra financí, jakého jsme kdy měli. To se asi pánové Rašín a Engliš obracejí v hrobě. A soudruh Žák taky. Pokud bychom aplikovali Keynesův postřeh týkající se věku, do kterého jsou lidé ovlivňováni určitými teoriemi, pak by to znamenalo, že pan Kalousek byl pravděpodobně nejvíce ovlivněn nějakým kursem marxistické politické ekonomie, který absolvoval za svých studií. Pokud se ovšem v přestrojení nezúčastnil Klausových seminářů, kde se prezentovaly teorie nemarxistické nebo si nějakou tu nemarxistickou knihu, která občas vyšla (samozřejmě s patřičným pravověrným komentářem) v nakladatelství Academia, iniciativně nepřečetl. Ale nechme Kalouska Kalouskem, ten se nás ještě natrápí, neb je nezničitelný jak strana lidová, z níž tak mazaně odešel, a vraťme se k úvaze, jaké myšlenky se plíží v hlavách českých státních úředníků a zákonodárců v případě sociálních služeb. Nebudu jízlivě předpokládat, že žádné, ale mám neblahé tušení, že jsou to myšlenky o otcovském státě, který se dobrotivě jak stařičký mocnář stará o blaho svých občanů, o státě, v němž výstřelky trhu prozíravě odstraňuje neviditelná ruka státní byrokracie, která přitom neopomene svým známým přišoupnout nějakou tu lukrativní státní zakázku. Nechci tvrdit, že v sociální sféře pracují pouze stoupenci socialistických myšlenek. Můžeme poměrně často zaslechnout hlasy o trhu, cenové deregulaci, marketingu atp. Jenže občas to mají tito lidé dajaké zmätené, jak říkával major Terazky. Nedávno jsem se např. dozvěděl, že nedostatečná nabídka pobytových zařízení je příčinou toho, že v České republice neexistuje popř. nemůže fungovat trh sociálních služeb. A tento fakt je prý také podpůrným argumentem oprávněnosti inspekcí kvality. Je tomu samozřejmě jinak. Ochromení trhu sociálních služeb je příčinou nedostatečné nabídky pobytových sociálních služeb. Trh pobytových sociálních služeb je zmrzačen řízením cen a všezahrnující státní regulací, která se plete absolutně do všeho včetně určování, co je kvalitní sociální služba. Odstranění cenové regulace, usnadnění vstupu do odvětví, likvidace administrativních bariér a odstranění dotací (které jsou nejen jedním ze zdrojů tržních deformací, ale i příčinou vzniku sociálních nespravedlností) to je cesta k vytvoření fungujícího trhu sociálních služeb. Ale nechci se opakovat. Už jsem na toto téma psal viz článek Modely financování sociálních služeb v Rezidenční péči č. 1/2009. Pokračujme tedy ve stopování myšlenkového plížení, tentokrát v novele zákona o sociálních službách. Z novely zákona je patrné, že tu pronikají především myšlenky paternalistické a socialistické vše se vylepší restrikcemi a sankcemi. Dále se mi zdá, že každá další novela zákona o sociálních službách jako by podemílala původní důvody přijetí tohoto zákona tj. možnost uživatele sociální služby svobodně volit formu sociální služby a také jejího poskytovatele. Navíc se stát jakoby dostává do úlohy nadháněče klientů pro poskytovatele sociálních služeb. Ti by se přece měli starat především sami, aby měli zákazníky. A konečně posledním principem je snaha hodit problémy níže na obce a kraje, ať si poradí, jak chtějí. Nějaké peníze na to dáme, ale zda to bude stačit, nevíme. Hlavním restriktivním opatřením novely zákona je změna způsobu výplaty příspěvku na péči ve stupni I (lehká závislost), kdy polovina tohoto příspěvku by měla být vyplácena formou poukázky nebo formou elektronického platebního prostředku. Z tohoto principu jsou četné výjimky, o nichž píšeme na jiném místě. Zmíněná restrikce byla navržena na základě tvrzení o zneužívání příspěvku na péči a o neochotě uživatelů sociálních služeb participovat na úhradě nákladů za sociální služby. Tato tvrzení ovšem nebyla nikdy doložena. Podle materiálu NRZP ČR je více než čtvrtina příjemců příspěvku na péči v prvním a druhém stupni klienty celoročních pobytových zařízení. Další téměř polovina příjemců je v domácí péči, přičemž zároveň využívá služby registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. Pouze přibližně 25 % příjemců příspěvku na péči v prvním a druhém stupni nevyužívá žádné služby od registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. Podle mého názoru přínosy nového způsobu výplaty příspěvku na péči budou nižší než náklady (na dodávku služeb k zajištění výplaty části příspěvku v nové podobě, náklady na tiskopisy, náklady na kontrolu, jednorázové náklady na poštovné, nepochybně vzrostou i mzdové náklady obcí s rozšířenou působností). Jako daňového poplatníka by mě zajímalo, zda byl proveden propočet nákladů a přínosů nového způsobu výplaty příspěvku a jakou má tento propočet podobu. Zavedení nového způsobu výplaty příspěvku na péči je příkladem toho, kdy vítězí ideologie nad ekonomickým myšlením. Dalo by se říci: vážení, na takový objem peněz na výplatu příspěvku na péči ve stávající ekonomické situaci nemáme zdroje a tak příspěvek na péči ve stupni I zrušíme. Ale to nejde, naši političtí soupeři by nás pěkně očernili, to si nemůžeme dovolit. Anebo je možnost, že zavedeme daň na péči, obdobnou té, jakou mají v SRN, abychom získali dodatečné zdroje. Ale to samozřejmě ideologické floskule nedovolují, my jsme přece zásadně proti zvyšování daňové zátěže. A tak se nakonec vymyslí typické byrokratické řešení, jehož přínosy jsou velmi problematické. Ale ty už poté nikdo nezkoumá. Kdo by si také hanil své vlastní výtvory. Novela zákona o sociálních službách přináší další práci navíc i krajům a poskytovatelům sociálních služeb. Velmi podstatně rozšiřuje počet skutečností, které jsou nově správními delikty a také zavádí přestupek pro fyzické osoby. Lépe nemohl být restriktivní charakter novely spojený s enormním nárůstem papírování zdůrazněn. Ing. Vladimír Hanzl

8 AKTUÁLNÍ TÉMA Strana 6 FINANČNÍ Na dofinancování sociálních služeb se našlo ještě 800 milionů Kč. Jakým způsobem a podle jakého klíče tyto peníze budete rozdělovat? 5. srpna 2009 schválil Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny P ČR přesun částky 800 mil. Kč v rámci rozpočtové kapitoly 313 MPSV k dofinancování sociálních služeb v roce Částka byla dohodnuta během několika jednání se zástupci Komise pro sociální záležitosti Asociace krajů ČR, a to i za účasti pana ministra JUDr. P. Šimerky, kteří avizovali kritickou situaci zejména v jimi zřizovaných organizacích poskytujících pobytové sociální služby. Vyčíslený požadavek byl projednáván na intenzivních jednáních mezi panem ministrem a ministrem financí Ing. E. Janotou a v rámci dohody byl připraven návrh výše uvedené částky, jejíž přesun nejdříve schválila vláda ČR a poté Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny P ČR. Na jednání již výše zmíněné Komise pro sociální záležitosti AK ČR byl se zástupci krajských samospráv, kteří celé navýšení iniciovali, zvolen klíč k určení směrného čísla pro jednotlivé kraje. Rozdělení 800 mil. Kč pro jednotlivé kraje bylo stanoveno tak, aby podíl celkových dotací poskytnutých v rámci jednotlivých krajů v roce 2009 byl obdobný jako v roce Vzhledem k tomu, že požadavek vzešel ze strany krajů, bylo dojednáno, že částka navýšení 800 mil. Kč bude určena pouze pro sociální služby podporované v rámci Programu podpory A, tj. sociální služby s místní, regionální působností. Každému kraji pak bylo rozesláno toto směrné číslo s požadavkem, aby vypracoval návrh rozdělení tohoto směrného čísla pro jednotlivé sociální služby s termínem 24. srpna Kraje prostřednictvím krajských úřadů připravily návrh na dofinancování sociálních služeb z celkové částky 800 mil. Kč. Tento návrh Mgr. Štěpánka bude předložen Filipová a projed- nán Dotační komisí MPSV 7. září Kdy tyto prostředky dostanou kraje k dispozici? Stačí je vůbec do konce roku přerozdělit? Po odsouhlasení výsledků z jednání Dotační komise MPSV pro oblast sociálních služeb panem ministrem bude zahájeno zpracování těchto částek v rámci ekonomického systému MPSV tak, aby jednotlivé kraje obdržely na POSKYTOVATELÉ Jaká je nyní finanční situace poskytovatelů pobytových služeb ve vašem kraji? Nejistota způsobená nesystémovým financováním ze strany státu u poskytovatelů sociálních služeb v ÚK nadále přetrvává, ale troufám si tvrdit, že situace již není tak kritická. Podařilo se nám u ministra Šimerky (MPSV) získat 800 mil. Kč na dofinancování sociálních služeb do regionů, přestože cesta k těmto penězům nebyla vůbec snadná. Neziskovkám, které poskytují především terénní a ambulantní služby, ale i jiné druhy sociálních služeb (azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, podpora samostatného bydlení aj.), kraj vychází vstříc maximálně, již od loňského roku realizujeme projekt Sociální služby v Ústeckém kraji, financovaný v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost ESF, zaměřený na nákup vybraných druhů sociálních služeb formou veřejných zakázek. Tento projekt realizujeme v těsné spolupráci s obcemi a prostřednictvím něho mají neziskové organizace, které v jednotlivých částech regionu působí, zajištěno financování svého provozu na 3 roky dopředu. Mohou tudíž plánovat rozvoj organizace, což lze při jednoletém finan- Bc. Jana Ryšánková cování velice obtížně. Pobytová zařízení krajů a obcí mají stále problémy a pracují v maximálně úsporných režimech, protože splátky dotací od státu se každoročně zpožďují a částka určená na dofinancování přijde do těchto zařízení nejdříve v říjnu. U krajských zařízení jsme proto v průběhu roku přistoupili k poskytnutí návratných finančních výpomocí z krajského rozpočtu a navýšili jsme i příspěvek zřizovatele. Musely se některé služby omezit, či někteří poskytovatelé skončili? Poskytovatelé museli obracet každou korunu, což se týká především investic, ale i drobných oprav a údržby. Neziskové organizace musely omezit svůj provoz, většina z nich poskytuje více druhů sociálních služeb, tudíž některé služby omezily na úkor jiných, ale nemám zprávy o tom, že by některá organizace v kraji úplně zanikla. Myslím, že poskytovatelé již v tomto nekoncepčním systému nějakou dobu žijí, tudíž si umějí většinou poradit. MPSV nyní celostátně dofinancuje sociální služby částkou 800 milionů korun. Podíl z ní pro váš kraj má dorazit začátkem října. Jakým způsobem budou tyto peníze rozděleny? Při rozdělení této částky (návrh kraje není jisté, zda jej MPSV bude akceptovat) bylo postupováno podle následujících pravidel: 1. Služby, u kterých byly již uzavřeny smlouvy s poskytovateli v rámci individuálního projektu kraje (veřejné zakázky na služby), nebyly navrženy k dofinancování 2. Ostatním službám bylo navrženo dofinancování tak, aby výsledná dotace byla jednotným procentním podílem z návrhu podpory v souhrnné žádosti kraje na rok Službám, u kterých je částka vypočtená podle bodu 2 menší než přidělená dotace MPSV na rok 2009 (stav po 1. dofinancování), byla ponechána vyšší tj. již přiznaná částka. Tento přístup byl uplatněn jednotně u všech poskytovatelů sociálních služeb bez rozdílu v právní formě organizace. Koeficient byl vztažen k návrhu podpory v souhrnné žádosti kraje. Při

9 Strana 7 INJEKCE AKTUÁLNÍ TÉMA Na otázky Rezidenční péče odpovídá Mgr. Štěpánka Filipová, vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV své účty částky pro jednotlivé sociální služby na přelomu měsíce září a prvního týdne v říjnu, tedy v zápětí po vyplacení 3. řádné splátky dotace z původní 4,5 mld. Kč a druhé splátky navýšení o 1,5 mld. Kč, jejíž termín výplaty je 30. září t.r. Mohou poskytovatelé doufat, že se letos nějaké další prostředky v rozpočtu najdou? Celkově půjde do systému sociálních služeb na neinvestičních dotacích suma 6,8 mld. Kč a vzhledem k situaci ve veřejných financích lze předpokládat, že tato částka je pro rok 2009 definitivní. Jaká je perspektiva státních dotací poskytovatelům sociálních služeb pro příští rok? Jak již bylo zmíněno, Česká republika stejně jako další členské státy Evropské unie prochází celosvětovým ekonomickým útlumem, který se negativně projevuje jak na příjmové stránce státního rozpočtu, tak na výdajové stránce. MPSV v současné době intenzivně spolupracuje s ministerstvem financí na přípravě návrhu státního rozpočtu pro rok 2010 s cílem, aby byly sociální služby v ČR pro rok 2010 finančně zajištěny. Na tomto místě je důležité zmínit, že bude nutné, a to na úrovni jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, zapojit do financování také další finanční zdroje, zejména rozpočty územních samospráv, tj. krajů a obcí, zdroje zdravotních pojišťoven za zdravotní péči poskytovanou v sociálních službách a dbát na výběr úhrad od klientů za poskytování základních činnosti, které stanoví zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí právní předpis vyhláška č. 505/2006 Sb. Dalším významným finančním zdrojem, a to pro poskytovatele služeb sociální prevence, jsou tak zvané Individuální projekty krajů k zajištění poskytování služeb sociální prevence na svém území anebo finance z výzev grantových projektů v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ), blíže na internetové adrese Pokud se týká vlastní částky pro finanční zajištění sociálních služeb pro rok 2010, není možné v současné době vyjednávání o návrhu státního rozpočtu pro rok 2010 operovat s žádnou částkou, neboť by se jednalo o nepodložené informace. Mgr. Štěpánka Filipová vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV OBRACEJÍ KAŽDOU KORUNU Jaká je situace poskytovatelů v Ústeckém kraji se redakce zeptala Bc. Jany Ryšánkové, členky Rady Ústeckého kraje pro oblast sociálních věcí. stanovení návrhu podpory v souhrnné žádosti byly původní požadavky poskytovatelů sociálních služeb posouzeny v souladu se Zásadami posouzení žádostí poskytovatelů sociálních služeb pro rok Vedle toho byly zohledněny údaje o financování jednotlivých služeb v minulých letech, průměrné náklady a průměrná dotace MPSV na jednotku výkonu v daném druhu sociálních služeb v kraji v roce Též byla zohledněna předpokládaná meziroční inflace. Rozhodným kritériem pro návrh podpory byla i potřebnost služeb definovaná ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb kraje a obcí. Jak vidíte budoucnost financování sociálních služeb? MPSV doporučuje zapojit do financování zejména rozpočty územních samospráv, tj. krajů a obcí a platby od zdravotních pojišťoven. Jaký je Váš názor? Budoucnost bez vytvoření jasného a průhledného systému financování sociálních služeb bude stejná jako dosud, tedy neuspokojivá a nejistá, jak pro uživatele (klienty), tak pro zaměstnance a jednotlivé poskytovatele, bez ohledu na jejich zřizovatele. Proto se chystáme aktivně zapojit do projektu MPSV, který bude hledat optimální způsob financování spravedlivý pro všechny. Bude to nelehká cesta, ale spoléhat se na to, že kraje či obce naleznou ve svých rozpočtech náhle několik desítek či stovek milionů na financování sociálních služeb, je nereálné. Bylo by to vždy na úkor jiných veřejných služeb a do rozpočtů samospráv by na tyto služby musely nejdříve začít proudit peníze, podobně jako je tomu v jiných resortech (např. školství). Platby od zdravotních pojišťoven jsou dalším zdrojem financování, který patří dnes mezi ty méně významné (max. do 10 % rozpočtu zařízení), jelikož se stále nedaří přesvědčit pojišťovny o tom, že některé zdravotní výkony v zařízeních sociální péče jsou zcela totožné s těmi, které poskytují zdravotnická zařízení. Z našich kalkulací vychází, že v našich domovech pro seniory a ÚSP je hrazen pouze každý pátý výkon a rozdíly mezi výší úhrady toho samého výkonu v nemocnici a v ÚSP jsou mnohdy propastné. Přitom i v našich zařízeních pracuje kvalifikovaný zdravotnický personál a hranice mezi zdravotními výkony poskytovanými zejména seniorům v nemocnici, LDN či domově pro seniory se pomalu stírá. Novela zákona 108 Sb. by měla zamezit zneužívání příspěvku na péči hlavně v 1. a 2. stupni. Jeho výplata a kontrola bude pro příslušné orgány administrativně nejnáročnější. Jak se díváte na názor jej zrušit nebo radikálně snížit jeho výši a o takto ušetřené prostředky posílit dotace poskytovatelům? Ke zneužívání příspěvku na péči prokazatelně dochází, ovšem kontrola v této oblasti je poměrně obtížná. Nedělám si proto příliš velké iluze o tom, že pověřené obce nápor administrativy v této oblasti zvládnou. Příspěvek v některých případech slouží spíše jako vnoučkovné na přilepšení rodinným příslušníkům uživatele, nezávisle na tom, zda se rodina o něho skutečně stará. Vítám zpřísnění pravidel, které by mělo zamezit zneužívání příspěvku na péči, především v 1. stupni postižení, zavedením poukázek na nákup sociální služby. Žadatelé o příspěvek budou také nově povinni uvést, kdo a jak jim bude péči poskytovat, jinak na příspěvek nebudou mít nárok. Ušetřené peníze by měly podle mého názoru posílit příspěvky na těžší stupně postižení u lidí, kteří jsou zcela odkázáni na pomoc zdravotníků nebo své rodiny. Vítám také to, že na příspěvek ve výši 2000 korun by měly mít nyní nárok i děti trpící například cukrovkou, celiakií nebo nádorovými a některými dalšími onemocněními.

10 ROZHOVOR INSPEKCE BEZ ZTRÁTY KVĚTINKY Rezidenční péče poměrně často informovala o průběhu inspekcí v zařízeních, které jimi neprošly. Tentokrát přinášíme pohled z opačného pólu z domova pro seniory v Lanškrouně, který při inspekci dostal plný počet bodů, údajně jako jediný v krátké historii inspekcí. Na naše otázky odpovídá Ing. Milan Minář, ředitel Sociálních služeb Lanškroun. Strana 8 Dáte nám recept na to, jak projít úspěšně celým procesem inspekcí? Dávat všeobecný recept asi nelze. Každé zařízení je jiné, má svá specifika, má své jedinečné výhody ale i svá negativa, která někdy ani nelze odstranit (historické budovy, nevhodné prostory apod.). My máme tu výhodu, že Domov pro seniory je teprve tři roky stará budova, která už byla stavěna se záměrem, aby klienti měli co největší soukromí. Zároveň, aby se mohli scházet na mnoha místech a v různých odpočinkových zónách. Již při výstavbě, nad rámec původního projektu, se podařilo zavést téměř na všechny pokoje přívody vody. Tímto je v každém pokojíku nejen vlastní sociální zařízení (sprchový kout, WC, umyvadlo), ale i malý kuchyňský kout s dřezem. Na úkor tohoto kroku bylo sice poníženo vybavení pokojů nábytkem, avšak to se ve svém důsledku ukázalo jako přínosné, neboť klienti si mohou do našeho zařízení brát své oblíbené části svého nábytku. Díky tomu se mnohé pokojíčky našich klientů nijak neodlišují od bytů jejich vrstevníků mimo Domov. K úspěšnému výsledku při inspekci nám dále velice napomohla spolupráce se školící firmou. Lektoři ze školící firmy s námi procházeli standard po standardu. Vždy do příští návštěvy nám uložili úkoly (vesměs jiné definice, stylizace v psaných materiálech, atd.). Tímto jsme za pomocí školící inspekce zdokonalovali standardy. Výhodou byl pro nás většinou jejich výrok: Péči o klienta máte na vysoké úrovni, ale nedostatečně nebo špatně popsanou. Nemuseli jsme tudíž předělávat myšlení a návyky zaměstnanců, ale pouze písemné materiály. Zaměstnanci si také zvykli na přítomnost cizích lidí, kteří je kontrolovali, a při ostré inspekci je přítomnost inspektorů nechávala klidnými a nebyli stresováni. Při inspekci, samozřejmě také přičiněním profesionálního přístupu našich inspektorů, pak vládla na Domově přátelská a příjemná atmosféra. Dostal jste plný počet bodů ve všech kritériích? Především jsem toto ocenění nedostal já, ale celý tým Domova. Snažím se nerozlišovat zaměstnance podle výše jeho pracovního postu. Všichni zaměstnanci jsou pro mne stejně důležitým článkem do bezchybného chodu Domova. Potom odpověď zní ano, tento tým byl ohodnocen ve všech kritériích plným počtem bodů. K tomuto hodnocení nám opět dopomohla shoda příznivých okolností. Vůbec si nemyslím, že jsme bezchybní. Já sám bych naše zařízení hodnotil většinou na 2,4-2,6 bodů. Bodové hodnocení by asi mělo být alespoň pětibodové, takto to mají inspektoři velice těžké. U nás se asi většinou přiklonili k většímu počtu bodů. Jak hodnotíte práci inspekčního týmu? Jak už jsem naznačil v minulé odpovědi, tým se choval velice profesionálně, vůbec nenarušoval chod Domova, snažil se být neviditelný. Všichni zaměstnanci se shodli na tom, že je šlo považovat jen za odborníky, kteří přišli na exkurzi a chtěli se naučit jak se to dělá u nás. I u klientů si získali sympatie jejich neformálními přístupy (zapojení se do aktivit, rozhovory s respodenty prý připomínaly běžné besedování). Často se setkáváme s názorem, že zavádění standardů kvality obnáší příliš mnoho administrativy a je byrokratické. Jaký je Váš názor? S tím musím souhlasit. Školící inspekce nám nevytýkala způsob poskytování péče, ale vlastní popsání a zdokumentování naší činnosti. Abychom s úspěchem prošli, nemuseli jsme měnit nic na chodu zařízení, ale museli jsme nakrmit byrokratického šimla. Jaký byl postoj personálu k zavádění standardů? Bylo jim vysvětleno, proč to tak je, co se po nich vyžaduje, a že jeden bez druhého jsme ztraceni. Všichni se tedy ke standardům postavili čelem. Prostě jeden za všechny a všichni za jednoho. V čem vidíte přínos standardů a co byste doporučoval změnit? Určitě jsem pro to, mít nastavená jasná měřítka kvality. Standardy nám také přinesly určité stmelení kolektivu, zvýšení kvalifikací obslužného personálu, uvědomění si důležitosti každého zaměstnance. Určitě bych změnil stupnici hodnocení minimálně na pět nebo i deset bodů s tím, že na úspěšný výsledek by stačilo 75 % bodů. Jaký je Váš názor na individuální plánování u seniorů? Individuální plánování má smysl u klientů, kteří nejsou postižení demencí a chtějí plánovat. Aby měli klíčoví pracovníci trauma z faktu, že jejich klient odmítá plánovat nebo prostě není schopen plánovat, to je špatné. Jak je na tom zařízení v současnosti finančně? Ustáli jste zkrácené dotace? Zatím žijeme, ale je velice špatná atmosféra. Na jedné straně je nám přikazováno školit zaměstnance, roste administrativa, zvyšuje se náročnost péče o přibývající imobilní klienty, a na druhé straně se dovídáme, že pro příští rok není ve státním rozpočtu na naše služby plánována žádná částka Lenka Kaplanová Tým zaměstnanců: Jeden za všechny a všichni za jednoho Sociální služby Lanškroun vznikly a jejich součástí byla pouze pečovatelská služba, poskytující své služby v terénu a v bývalém Penzionu domově pro důchodce. Ten se právě k přetransformoval na Dům s pečovatelskou službou. Nový Domov pro seniory s kapacitou 85 lůžek, jako další část Sociálních služeb Lanškroun, byl uveden do provozu v říjnu Poslední součástí jsou i od letošního února nově poskytované odlehčovací služby s kapacitou 4 lůžka.

11 Prádelenské provozy: Dodávky prádelenských strojů Montáž dávkovacích systémů a dodávky tekutých pracích prostředků Řízení ekonomiky prádelen Reference ve více než 230 prádelnách DD a ÚSP Kuchyňské provozy a úklid: Dodávky zařízení pro kuchyně Řešení sanitace kuchyňských provozů a komplexního úklidu Úklidové stroje Dodavatel tekutých pracích a čistících prostředků a strojního vybavení prádelen a kuchyní NORK, s.r.o., Antala Staška 34, Praha 4 tel.: , fax:

12 NÁZORY, DISKUZE Strana 10 Otazníky okolo chráněného bydlení Je to osvobození lidí se zdravotním postižením ze zdí ústavů? Nebo vede ještě k jejich větší izolaci? Zlepší se jim kvalita života? Nebo si neumí poradit s nabytou svobodou? Budou se mít kam vrátit? Následující stránky přinášejí názory na toto téma. Na otázky asi nenajdeme odpovědi, spíše otazníků bude ještě víc Kauza Středočeský kraj Bouře kritiky se snesla na hlavu středočeského hejtmana Ratha, který se rozhodl prověřit projekty chráněného bydlení v kraji. Inspiroval ho k tomu konkrétní případ chráněného bydlení pro klienty Domova pod Lipami ve Smečně, který označil za předražený a neefektivní. Klienti bydlí v panelových bytech ve Slaném a jezdí pracovat každý den do ústavu ve Smečně. V bytech ve Slaném jen přespávají, a i když je s nimi asistent, jsou problémy se sousedy. Navíc je projekt financován z peněz EU, a když dotace skončí, bude kraj muset tento problém řešit svými prostředky. Hejtman Rath uvažuje, že chráněné byty by měly být v blízkosti domovského ústavu, aby klienti mohli i nadále udržovat své kontakty, stravovat se v ústavu, pracovat tam na krátké úvazky atd. Kraj provedl analýzu chráněného bydlení. Jaká je nyní situace, jsme se zeptali přímo tam. Středočeský kraj pokračuje v transformaci, potvrdila nám radní pro oblast sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöcklová. Jednotlivé domácnosti služby chráněného bydlení podléhají soustavnému metodickému dohledu ze stra- ny Středočeského kraje a nedávno také proběhla ekonomická analýza, která odhalila několik nedostatků, na které je potřeba se v budoucnosti zaměřit. Pokud se jedná o samotné klienty, je nutný klást stále větší důraz na individuální přístup, a to nejen u nich, ale i u jejich opatrovníků. Ukázalo se, jak vysoká je míra důležitosti v komunikaci při přípravě na přesun do chráněného bydlení. V jednom našem zařízení se stalo, že pokud se toto uspěchá, nemusí se splnit očekávaný efekt. Zjistili jsme, že ne všem klientům tato změna např. přechod z venkova do města vyhovuje. Zároveň je také třeba brát v potaz, že ne všichni klienti mohou jít do chráněného bydlení, jak si někteří myslí. Dalším faktorem je také ekonomická stránka. Pro nás sice není nejdůležitější, ale v současné době, kdy je nedostatek peněz na financování sociálních služeb, je na ni třeba hledět. Při Pořád je ještě mnoho lidí, o kterých jsme arbitrážně rozhodli, že víme nejlépe, co je pro ně nejlepší Pesack Gitelman ekonomické analýze jsme zjistili, že některá naše chráněná bydlení jsou v pronájmu v nemovitostech za takový nájem, který převyšuje průměrný nájem za podobnou nemovitost v dané lokalitě. Můžeme ale konstatovat, že v ostatních našich zařízeních jsme se zkušenostmi z chráněného bydlení spokojeni. Jaké plány má kraj do budoucna v oblasti transformace pobytových služeb? Počet klientů v chráněném bydlení ve Středočeském kraji stále roste, důkazem toho může být i to, že už během roku 2008 započala realizace třech projektů financovaných z ROP, z nichž dva měly za cíl vytváření nových kapacit chráněného bydlení. (Celkový finanční objem těchto dvou projektů byl cca 30 mil. korun.) V letošním roce již bylo v rámci ROP schváleno celkem 10 projektů z toho 8 zaměřených na chráněné bydlení pro zhruba 60 uživatelů (celkový finanční objem těchto projektů je cca 57 mil. korun). Středočeský kraj je rovněž zapojen do Integrovaného operačního programu, který předpokládá uskutečnění pilotní transformace vybraných zařízení. Odvolaní ředitelé a otevřený dopis Na webových stránkách Quip - Společnost pro změnu najdete projekty chráněného bydlení dvou středočeských zařízení v příkladech dobré praxe. Domov Bellevue a Domov Pod Lipami. Ředitelka a ředitel těchto domovů byli odvoláni z důvodů, které zřizovatel vysvětluje na svém webu. Reakcí byl otevřený dopis hejtmanu Rathovi, který ho vybízel k pokračování v transformaci. Jedním ze signatářů tohoto dopisu je Quip - Společnost pro změnu. Požádali jsme o stanovisko její představitele. Quip - Společnost pro změnu aktivně podporuje transformaci pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením. Myslíte si, že transformace postupuje správným směrem a dostatečným tempem? Je velké vítězství, že se o transformaci začalo mluvit a že některé kraje a také MPSV začaly realizovat projekty zaměřené na změnu struktury sociálních služeb. Na druhou stranu je důležité i více si uvědomovat účel transformace: nemělo by tady jít primárně o snižování kapacity ústavních zařízení, zavírání ústavů apod., ale o sociální začleňování lidí, kteří jsou umístěním v kolektivním pobytovém zařízení extrémně sociálně vyloučeni. Snižování kapacity ústavní péče by mělo být důsledkem individualizace služeb. Když se totiž změní systém individuálního plánování tak, aby vedl k individuálnímu poskytování služeb, zjistí se, že většině lidí skupinové bydlení nevyhovuje. Klíčové Další informace najdete na

13 Strana 11 tedy je individualizovat služby, nikoli hledat, kam umístit tu či onu skupinu lidí. Bohužel u nás se dosti často postupuje právě takto a smysl transformace je vnímán jako snížení kapacity a humanizace ústavů. Transformace se tak týká spíš budov než lidí. A to je špatně. Jaká je podle Vás budoucnost transformace ve světle nových ekonomických skutečností? Co se stane s inovačními projekty, které po skončení grantů nedostanou prostředky od státu/kraje/obce? Ze zahraničních zkušeností je známo, že období transformace, kdy je potřeba financovat jak nové, tak původní ústavní služby, je podstatně dražší než služby předtím a potom. Služby ústavní a komunitní jsou víceméně stejně drahé např. proto, že lidé v přirozeném prostředí se naučí zvládat řadu dovedností, které v ústavu ani nemohli praktikovat (např. vařit si, starat se o domácnost, chodit do práce, vyplnit si svůj volný čas, apod.). Lidí s opravdu těžkým postižením, kteří potřebují stálou podporu, zase není tak mnoho. Možnost využít právě v tuto dobu strukturální fondy je opravdu výborné. Problémem je, že naše ústavy jsou personálně velmi poddimenzované, a proto náklady nejspíš budou vyšší. S tím se ale budeme muset vyrovnat (což bychom museli i v podmínkách ústavní péče, pokud má být poskytována v souladu se zákonem o sociálních službách a standardy kvality). Např. úpravou systému přímých plateb. Quip - Společnost pro změnu je jedním ze signatářů Otevřeného dopisu hejtmanovi Středočeského kraje Davidu Rathovi. Vytýkáte mu Přečetli jsme za vás kroky vedoucí k zastavení transformačního procesu pobytových zařízení. Jaká byla reakce na otevřený dopis? V návaznosti na otevřený dopis a na to, že jsme na našem internetovém portálu informovali o dalších aktivitách, které souvisely s odvoláním ředitelů dvou nejpokrokovější ústavů, nám volal šéf odboru sociálních věcí Středočeského kraje. Sdělil nám, že kraj samozřejmě nepočítá s tím, že by přestěhoval klienty z chráněného bydlení do vybydleného ústavu ve Vraném. Považujeme to za posun dobrým směrem. Citace z dopisu D. Rathovi: Z Vašich vyhlášení je zřejmé, že snahou Středočeského kraje bude navrátit lidi s postižením zpátky do ústavů, kde docházelo k ponižujícímu, krutému a nelidskému zacházení Nemáte pocit, že to tvrzení je trochu přehnané? Měli jsme na mysli ústavy obecně, takže tento pocit v žádném případě nemáme. Spíš jistotu toho, co člověk ještě poměrně nedávno mohl vidět nejen ve středočeských ústavech: např. lidi živořící v klecových lůžkách, namačkané v hromadných ložnicích. I po řadě opatření, která přinesla zlepšení do života lidí v ústavech, stále ústavní péče umožňuje maskovat nedostatek personálu, takže lidé se nedostanou týdny a měsíce ven z budovy nebo dokonce ani z postele, špatné podmínky vyvolávají násilí mezi klienty, lidé nemají možnost uplatňovat svá základní lidská práva. Je obecně známo, že v ústavních zařízeních je reálná hrozba ponižujícího, krutého a nelidského zacházení. Proto také byla mj. přijata Úmluva Podle údajů odborové organizace Unison (2. největší odbory ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska) programy spojené s uzavíráním rezidenčních zařízení mnohdy vedou ke zhoršení kvality péče. V uživatelích nová situace vyvolává pocity úzkosti a zmatenosti, mnozí se nedokážou změnám přizpůsobit. Zdravotně postižení se při realizaci programu Independent Living stávají jak oběťmi, tak pachateli trestné činnosti. Někteří zdravotně postižení nejsou schopni pochopit, že např. krást se nemá, nebo naopak nedovedou označit pachatele, kteří je napadli. Mnozí končí v psychiatrických léčebnách nebo jako bezdomovci. Unison také dokumentuje zhoršení dostupnosti sociálních služeb např. v době svátků nebo dovolených. V důsledku privatizace služeb poskytujících domácí péči působí v oboru stále více lidí bez jakékoliv kvalifikace, výsledkem je podle Unisonu to, že stále více lidí zůstává bez potřebného ošetření neumytí, nemocní, zmatení, bez potřebných léků. Unison také upozorňuje na fakt, že v návaznosti na odchod lidí z rezidenčních zařízení pochopitelně došlo ke zvýšení nákladů na jedno obsazené místo. Obce tyto náklady nechtějí platit a tak se objevuje problém, jak řešit financování rezidenčních zařízení, a co s lidmi, kteří se bez ústavní péče neobejdou. Zdroj: NÁZORY, DISKUZE proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Na jejím základě Veřejný ochránce práv vykonává systematické návštěvy míst (zařízení), kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě v důsledku závislosti na poskytované péči, zejména ústavy sociální péče.... I z uveřejněných zpráv Ochránce z návštěv těchto zařízení lze vyčíst, ve kterých oblastech a v jaké míře nelze v podmínkách ústavní péče zajistit naplňování lidských práv lidí se zdravotním postižením. Zkušenosti s ústavní péčí se také odrazily v ustanoveních Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Setkáváme se s případy, kdy opatrovníci klientů, zařazených do projektu chráněného bydlení, se brání. Nebo jsou případy, kdy si klienti chráněné bydlení zkusí a pak chtějí zpět do ústavu. V čem je podle Vás problém? Jsou klienti dostatečně připraveni na deinstitucionalizaci? Je pro ni dostatek vhodných klientů? Ze zahraničních zkušeností je známo, že před zahájením procesu transformace je naprostá většina rodin proti změnám. Vidí v ústavu jistotu a neumí si představit alternativy. Obavy mívají samozřejmě i samotní obyvatelé ústavů. Po přestěhování do vlastního bydlení a zajištění všech potřebných služeb už klienti nechtějí téměř nikdy zpátky do ústavu a spokojení jsou i jejich blízcí. Obavy z tak velké změny jsou normální. Proto je potřeba věnovat enormní pozornost spolupráci s rodinami i s dalšími zájmovými skupinami, kterých se transformace dotkne zejm. s pracovníky ústavů. Transformace není v první řadě otázka připravenosti klientů ústavů, ale hlavně společnosti, pracovníků a vedení ústavů a komunitních sociálních služeb, které by si lidé přirozeně vybrali a začali využívat namísto ústavu. Potom by nepřestali být připraveni žít v běžném prostředí. V situaci, kdy však často celý život prožili v umělém prostředí ústavních zařízení, se samozřejmě na život v běžném prostředí musí připravit dodatečně. To, že požadujeme připravenost po klientech, nás spíš usvědčuje z diskriminačních postojů vůči lidem s nejtěžším postižením ti se totiž nikdy nenaučí vařit či nakupovat. Jinými slovy, pro transformaci tu máme připraveno asi 20 tisíc lidí s postižením, kteří jsou v současné době institucionalizováni. Milena Johnová Dana Kořínková

14 NÁZORY, DISKUZE Chráněné bydlení na Černém Mostě Klientky týdenního stacionáře mají být přemístěny do chráněného bydlení mimo centrum města. I přes odpor opatrovníků jim pravděpodobně nic jiného nezbyde. Služba týdenního stacionáře, kterou ústav poskytuje, bude zrušena a klienti týdenního stacionáře budou přesunuti do chráněných bytů. Ředitel se odvolává na zákon, rodiče míní, že je to účelová likvidace zaběhlého systému. Strana 12 V domově sociálních služeb Vlašská (DSSV) v centru Prahy se již druhým rokem vleče spor některých opatrovníků klientů a vedení domova. Jeho hlavním tématem je právě chráněné bydlení. Nespokojení rodiče klientek využívali v tomto domově služeb týdenního stacionáře a na víkend si dívky brali domů. Je nás nyní 12 rodičů a trváme na týdenní pobytové službě, protože za ta léta víme, že je to nejvhodnější péče pro naše dívky vzhledem k jejich postižení, to tvrdí Ivana Babičová, matka jedné z klientek ústavu. DÍVKY MUSELY UVOLNIT MÍSTNOST PRO VEDOUCÍ STŘEDISKA PhDr. Alexandr Fanta, ředitel DSSV, je však jiného názoru S platností zákona 108/2006 Sb. došlo i ke stanovení podmínek, za jakých je možno sociální služby provozovat. Původní prostory, v kterých je umístěn týdenní stacionář, těmto podmínkám nevyhovují. S našimi průvodci zavádění standardů kvality sociálních služeb, akreditovanými MPSV, jsme tuto skutečnost několikrát zvážili. Po jednání se zřizovatelem, Magistrátem hl. m. Prahy, nám byly přiděleny další byty na Černém Mostě, jako určité řešení vzniklé situace. Ale že by vše bylo způsobeno novým zněním zákona, si zástupkyně nespokojených rodičů a opatrovníků paní Babičová nemyslí: Nový zákon o sociálních službách rozhodně nikoho nenutí dát všechny mentálně postižené do chráněného bydlení. To, že dívky jsou schopné umýt nádobí nebo vytřít podlahu, neznamená, že je to kvalifikuje k samostatnému bydlení. Zatímco pro celoroční pobyt je ústav vyhovující, pro týdenní pobyt nikoliv. Nikdo již nezkoumá, že nevyhovujícnost je navozená uměle. Ředitel mnohonásobně rozšířil administrativu, která přímo nesouvisí s provozem stacionáře Vlašská. Dívky musely uvolnit místnost pro vedoucí střediska, další pro sociální pracovnice, pro stravovací provoz, v další místnosti je hospodářka. Přitom v areálu stojí administrativní budova jen pro ředitele a jeho sekretářku o cca sedmi místnostech. RADNÍ JANEČEK NÁS UBEZPEČIL, ŽE NÁS NIKDO NESMÍ VYHODIT Stanovisko ředitele DSSV, Alexandra Fanty Rád bych se rovněž zmínil o tom hlavním, tedy o našich zkušenostech s chráněným bydlením. Předně je to sociální služba, která je definovaná teprve novým zákonem. Vzhledem k tomu, že do této doby platil zákon z předlistopadové doby, lze chráněné bydlení, provozované v této době dokonce do určité míry chápat jako nezákonné. To je ovšem extrémní názor. Skutečností je, že nebyla stanovena ani ta nejzákladnější pravidla provozování, což vedlo k značné libovůli provozovatelů a následně k velké nedůvěře k tomuto typu sociální služby. Ve své podstatě tato nedůvěra u některých opatrovníků přetrvává do dnešních dnů. Naše pojetí chráněného bydlení proto vycházelo z této situace. Základem je vždy odpovídající personální zajištění, a to po celou dobu pobytu uživatelů v bytech. V prvních bytech na Praze 10 jsme dokonce dvojnásobně předimenzovali personální obsazení, což se nám vyplatilo v podobě důvěry opatrovníků, resp. rodičů. U menších začínajících organizací je to sice značný problém, avšak mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že dobrý start je základem dalšího fungování. V současné době jsou počty pracovníků v této lokalitě na efektivní úrovni. Je však nutné tyto provozní záležitosti vždy projednat s rodiči a hlavně neztrácet s nimi pravidelný kontakt. I tak je poměr asistentů k uživatelům daleko vyšší, než v klasické formě domova. To umožňuje individuální způsob zaměření této sociální služby. Další podmínkou je zapojení do místní komunity. V chráněných bytech na Praze 10 se nám tato integrace plně a zcela podařila, a to spontánním způsobem, což je nevídané. Uživatelé zde využívají všech místních možností, stali se respektovanou součástí zdejší komunity. Vzhledem k tomu, že nám tyto zkušenosti dávají určitou průpravu, snažíme se o totéž i na Rajské Zahradě. Také i tato integrace je důležitá, jinak se jedná pouze o přenesení ústavu do podmínek bytů a tím i k větší izolovanosti. (celý článek najdete na Domov sociálních služeb Vlašská Budova ředitelství Paní Babičová dále tvrdí, že jí a dalším nespokojeným rodičům bylo sděleno, že pokud nabídku chráněného bydlení nepřijmou, dívky ztratí status uživatel služby. Tuto situaci se rodiče rozhodli řešit přímo na Magistrátu hl. m. Prahy. Radní Janeček (jeho stanovisko se nám bohužel nepodařilo sehnat - pozn. red.) vydal Metodický pokyn, aby klientky byly přemísťovány do jiného zařízení pouze se souhlasem opatrovníků. Slíbil, že do domova pošle hygienu a pokusí se domov přebudovat tak, aby vyhovoval, říká Babičová. Na Černém Mostě je v součastné době ubytováno osm klientů. Jedním z předpokladů pro úspěšný přechod do chráněného bydlení je mimo jiné jejich příprava na samostatný život. Za tímto účelem se zřizují výcvikové byty, kde jsou klienti připravováni na přechod do samostatné domácnosti. Zvláštní tréninkové byty nemáme, říká Mgr. Lenka Cholínská, vedoucí služby chráněného bydlení DSSV, ale ve středisku Vlašská klienti běžně získávají sociální dovednosti, učí se vařit ve cvičné kuchyňce, nakupují, chodí na vycházky. V bytech, do kterých se klientky z dlouhodobého pobytu v ústavu stěhovaly, byl posílen tým pracovníků. Klientky mohly veškeré sociální dovednosti trénovat za stálého dohledu asistentů až v chráněných bytech Rajská zahrada. Do bytů docházely už před vlastním stěhováním, personál z Vlašské několikrát trénoval cestu a docházel na služby do chráněných bytů. Klientky podle zájmu v bytech i několikrát přespaly. Tréninkový byt pro nácvik sociálních dovedností v současné době nemáme, ale

15 Strana 13 Pokoj klienta na Černém Mostě ve středisku Vlašská vzniká Centrum denních služeb, kde příprava na život v chráněných bytech bude probíhat podle individuálních požadavků a schopností klientů. Pan Fanta dodal: Mohu potvrdit, že příprava proběhla, a to přímo v uvedených bytech. Bohužel jedenáct uživatelek, včetně dcery paní Babičové, nevyužilo těchto možností, opatrovníci nesouhlasili, což pokládám za velkou škodu, neboť právě zde si mohly uživatelky vyzkoušet nanečisto, zda je služba pro ně vhodná či nikoli. DÍVKY SPOLU ŽIJÍ VÍCE NEŽ 20 LET Další obavou rodičů je zpřetrhání sociálních vazeb. Přesto, že dívky spolu žijí v této komunitě více jak 20 let a je to jejich druhý domov, bylo rozhodnuto, že se 15 z nich z týdenního stacionáře přesídlí do chráněného bydlení. Cholínská oponuje: Děvčata, co tu bydlí, se stejně stýkají. Například zde nyní bydlí 8 děvčat ve třech bytech. Ze středisek za nimi známí a vychovatelé mohou dojíždět. Rodiče sem mohou přijít kdykoliv. Asistentky musí zachovávat soukromí klientek. Je to určitě pro klienty změna, když přijdou z ústavu, kde jsou zvyklé, že na vše dostanou Stanovisko rodičů a opatrovníků Ani čtyři měsíce před skončením přechodného období nám nebyla ředitelem předložena ucelená koncepce (tedy soubor služeb a dalších aktivit), podle které bude chráněné bydlení realizováno. Tři chráněné byty, které nám byly představeny , jsou umístěny v nejzanedbanější části sídliště Černý Most, v domě s nepřizpůsobivými občany (byty byly získány vystěhováním některých z nich). Z uvedeného vyplývá, i když bychom mohli uvádět ještě další příklady, že se nejedná o zkvalitnění péče o naše děti, ale o hazard s jejich životy. Celý rozhovor s I. Babičovou najdete na pokyn rozhodovala tam většina. Zde vycházíme z potřeb jednotlivce. SLOVO CIKÁNI PADALO DOCELA ČASTO Byty totiž získalo město po neplatičích a právě lokalita je další z výhrad, díky níž nechtějí rodiče své mentálně postižené děti na Černý Most. Argumentovali jsme, že dívky nejsou schopné žít v chráněných bytech (navíc na periférii města ve vybydleném domě s romskou komunitou). Dívky jsou negramotné, zbavené svéprávnosti, mnohdy s dalším onemocněním, pro které berou denně léky, nebo musí zvládat záchvaty epilepsie či agresivity. Jako rodiče považujeme týdenní stacionář pro ně za výhodnější a navíc, nechceme se dívek vzdát a i ony jsou rády, že mohou jít v pátek domů říká paní Babičová. Slovo Cikáni tady padalo docela dost často, ale nevidím ani náznaky za toho půl roku, co tu bydlím, že by měl být se sousedy problém. Ani nemám žádnou zmínku, že by někdy nastal v tomto směru nějaký problém tvrdí Cholínská a dodává: Naši pracovníci jsou přímo u klientek v bytě. Přes noc tu máme dvě vychovatelky. Snaží se nenarušovat soukromí klientů. Mimo to je ve službě zdravotní sestra, která se o dívky stará. VEDENÍ ÚSTAVU SE NESTYDÍ ŘÍCI, ŽE NÁM JDE JEN O PENÍZE NÁZORY, DISKUZE Byli jsme obviněni ze strany ústavu, že rodičům jde jen o peníze. Na jedné straně se stát snaží, aby postiženým dal co nejvíce peněz a ulehčit jim žití, na druhé straně o životě našich dětí, v rozporu se zákonem, autoritativně rozhodují lidé, kteří poskytování sociálních služeb berou jako dobrý byznys, o to je to smutnější, že se tak děje v zařízení, jehož zřizovatelem je MHMP, říká Babičová a vypočítává: Příspěvek na péči se odevzdává v celoročním pobytu celý, v týdenním stacionáři 75 %. Vratka za neodchozené dny je částka za PnP a suroviny na stravu. Ubytování a režie na stravu je nutno platit i v nepřítomnosti klienta. Navíc, proč bychom měli platit službu, o kterou nemáme zájem a dopředu víme, že bychom ji nevyužívali? Je rozhodnuto, že ve Vlašské vznikne centrum denních služeb, které odpovídá novým standardům a týdenní stacionář se zruší ke dni Sídliště na Černém Mostě není ideální, ale byty jsou dostatečně vybaveny a vyškolený personál by měl být klientkám k dispozici 24 hodin denně. Rodiče nemají na výběr. S příchodem nového roku jim vyprší tříleté rozhodnutí o přidělení jejich dětí do týdenního stacionáře a nové smlouvy nemají. Jaké tedy mají možnosti rodiče, kteří nechtějí poslat své děti do chráněného bydlení? Denní stacionář a odlehčovací služba. Týdenní stacionář je všeobecně zastaralá služba, která už se neposkytuje tvrdí Lenka Cholínská. A co na to říká paní Babičová? Nevím, jak p. Cholínská přišla k hodnocení, že týdenní stacionář je zastaralá služba, která se již neposkytuje! Zákon praví něco jiného. Služba je to vyzkoušená, provozuje se více než 50 let. Její výhodou je, že dítě neztrácí ten nejdůležitější a nejpřirozenější kontakt, tj. integraci s vlastní rodinou. CHB je nová služba, nevyzkoušená a hlavně není vhodná pro každého mentálně postiženého, kromě chvalozpěvů propagátorů o ní není nic známo. Její hodnocení bude možné až s odstupem času. Ponechání si dívek doma je krajní řešení pro zákonné zástupce, ale není řešením pro dívky, které se chtějí spolu sdružovat, ale současně být integrovány do svých vlastních rodin, neboť rodina (se sourozenci a dalšími příbuznými, přáteli atd.) pro ně tvoří přirozené životní prostředí. ROZUZLENÍ? Těsně před uzávěrkou přišel mail od pana ředitele DSSV A. Fanty: Děkujeme Vám za zaslání připraveného článku o problematice chráněného bydlení, versus týdenní stacionář ve Vlašské. V tuto chvíli však není obsah tohoto článku již aktuální, neboť komise, svolaná ředitelem DSSV, se zabývala touto problematikou a našla vstřícné řešení, a to jak pro klienty, tak pro opatrovníky, tak i pro samotné zařízení. Služba týdenního stacionáře bude zachována v jiné lokalitě, konkrétně ve středisku Vilová a středisku Doubravčany a bude uzpůsobena tak, aby zde klientky měly veškeré podmínky na přípravu možného přechodu do chráněných bytů. Celé znění dopisu jsme umístili na webové stránky. Najdete tam rovněž další diskusní příspěvky k tématu Chráněné bydlení Stanislav Novotný Mgr. Lenka Cholínská před domem CHB

16 NÁZORY, DISKUZE Strana 14 Chráněné bydlení na zkoušku Koncem roku 2007 rozhodl náš zřizovatel Ústecký kraj o rozsáhlé rekonstrukci části ústavu (dnes od Domova pro osoby se zdravotním postižením Brtníky). Po dobu rekonstrukce jsme se snažili o minimalizaci nákladů na přestěhování klientů, jejichž pokojů se rekonstrukce týkala, tak jsme některé klienty přemístili do prostor po kancelářích a kanceláře do podkroví. Přesto všechno bylo místa málo. Tak jsme zapojili i uživatele služby, hlavně ty, kteří žijí v páru, a ty schopnější. Nabídli jsme jim bydlení v městečku 7 km vzdáleném od ústavu, do kterého je z Brtníků celkem dobré spojení jak autobusové, tak i vlakové. Bydlení představovaly dva byty první kategorie o rozměrech 55 a 64 m 2. Ze tří smíšených párů byly vybrány dva (ten třetí nabídku odmítl). Byla zajištěna asistenční služba dle potřeby klientů a částečný program. Asi po třech měsících se bydlení u jednoho z párů neosvědčilo. Svoboda totiž přináší většinou i více lákadel, a tím i zvýšené požadavky na peníze. Po několika prohřešcích jsme došli k názoru, že by to pověsti našich uživatelů a jejich integraci příliš neprospělo. Tak jsme jeden pár vyměnili za další dva uživatele muže. Zde celkem problémy nebyly, tak se rýsovalo, že si zažádáme o registraci nové služby Chráněné bydlení. Ale čáru přes naše plány nám udělali sami uživatelé, a to před Vánocemi a nakonec o Vánocích a na Nový rok. Za těch pár jarních a letních měsíců se nabažili tzv. svobody a začali se čím dál více zdržovat v ústavu. Jeden z klientů dokonce ráno odjížděl do svého zaměstnání, ze kterého se v poledne vracel do ústavu, naobědval se, šel po známých v Brtníkách a v 18 hodin odjížděl se vyspat do svého bytu, ze kterého ráno v 5.30 odjížděl do zaměstnání a rituál se PUBLIC RELATIONS SOUTĚŽ opakoval. Další jeho kolega se zdržoval v ústavu do 15 hod. (sám od sebe dobrovolně), potom odjel, popřípadě chytil se svou kolegyní stopa a zbytek dne strávil v bytě nebo sbíráním cigaretových nedopalků po městečku. Je silný diabetik. Dohled na braní léků a pravidelnou stravu byl problematický. Jeho zájem je klid a pohoda. Problémy nastaly, když některý z uživatelů onemocněl. V bytě nechtěl být sám, protože ostatní se rozešli nebo rozjeli po svých zájmech, popř. pracovních povinnostech (dva z těchto uživatelů mají řádnou Kvalita služeb, které poskytujete ve svých zařízeních, se stále zvyšuje. Důležité je však o ní správně informovat. Jak veřejnost, tak i vlastní zaměstnance. Časopis Rezidenční péče vyhlašuje soutěž o nejlepší prezentaci poskytovatele sociálních služeb v těchto kategoriích: Logo zařízení (logo používané pro tiskoviny, ale i venkovní označení budovy) Informační materiál (leták, prospekt, brožura, webové stránky) Interní časopis, fotografie, textové či obrazové práce klientů. Díky sponzorům vítězové dostanou věcné ceny a zaslouženou publicitu! Přihlášku a veškeré informace najdete na Uzávěrka přihlášek UKAŽTE VŠEM, ŽE TO DĚLÁTE DOBŘE! Domov v Brtníkách pracovní smlouvu). Obyvatelům městečka uživatelé nevadili, ale vazby zde za necelý rok žádné nevznikly. Posledním hřebíčkem do rakve našeho experimentu bylo, když jsem zjistila, že o vánočních svátcích každý den odjíždějí ráno v 7 hodin do ústavu, i když jim bylo nabídnuto, že se jim strava bude vozit, ať si užijí volna. Při jedné vánoční návštěvě jsem zjistila, že svůj volný čas tráví v ústavu v bytečku svých kolegů uživatelů, sedí všichni v kruhu a povídají si, pijí kávu, čaj, k tomu mají na talíři dobroty, které k vánočním svátkům patří, a čiší z nich spokojenost. Jejich téměř luxusní byty zely prázdnotou. Někdy po Novém roce vyjádřili přání vrátit se zpět do ústavu. Přes vysvětlování, že nebudou mít tak Zde bydleli uživatelé necelý rok velké prostory k bydlení, některé prostory budou mít i společné s ostatními uživateli, Brtníky jsou menší než městečko, kde necelý rok bydleli, se rozhodli vrátit. Od chvíle, kdy jsem jim řekla, že se mohou vrátit, ale že budeme muset ještě provést některé stavební úpravy místností, kde budou bydlet, minimálně každý týden mě některý z nich zastavil s otázkou, kdy se už budou stěhovat zpět. Stalo se tak v dubnu letošního roku. Jsou mezi svými (my, ostatní populace, jsme také rádi mezi svými, se kterými si máme co říci a je nám s nimi dobře), čiší z nich spokojenost. Náš DOZP je domov otevřený. Ti uživatelé, kteří jsou toho schopni, si chodí sami nakupovat do místního marketu, popřípadě si dojedou do okolních měst. Pokud mi někdo bude tvrdit, že lidé z našeho zařízení se neintegrují do ostatní populace, že plnohodnotná integrace se může realizovat jen ve městě, pokud možno větším, tak vám musím sdělit, že tento článek napsal člověk naprosto neintegrovaný, protože žije již přes padesát let na venkově. Blanka Trojanová, DOZP Brtníky

17

18 REPORTÁŽ Strana 16 Být ve svém... Jako jedno z prvních měst v České republice vyčlenilo město Ostrava již v roce 1994 ze svého bytového fondu třináct malometrážních bytů, které byly určeny lidem s mentálním postižením. S tímto typem bydlení tehdy ještě u nás nebyly velké zkušenosti. Ale bylo jasné, že mnoha lidem, žijícím za zdmi ústavů sociální péče, je v nich těsno a že jsou dostatečně schopní, aby mohli bydlet samostatně, pod lehkými ochrannými křídly mateřské organizace. Postupem času se tato služba proměnila od roku 2007 ji ostravský Čtyřlístek poskytuje jako terénní službu podporu samostatného bydlení. Dnes již patnáctiletá zkušenost jak s chráněným bydlením, tak s podporou samostatného bydlení nabízí docela zajímavá srovnání. TROCHA HISTORIE Čtyřlístek měl v samém počátku štěstí v tom, že mu radnice nabídla volné byty v bezprostřední blízkosti sídla organizace, v novostavbě určené starším a tělesně postiženým lidem. V jednom z bloků bylo vyčleněno celkem třináct bytů velikosti 1 + kk a 2 + kk spolu s dalšími potřebnými prostorami pro klienty a výchovné zázemí. Pak začala intenzivní příprava prvních dvanácti žen a pěti mužů, kteří byli vybíráni nejen podle svých schopností a dovedností, ale i charakterových vlastností, aby obstáli ve své nové a mimořádné životní roli. Důležité bylo, aby zvládli všechny běžné každodenní maličkosti, jež jsou pro zdravého člověka samozřejmostí. Bylo toho hodně, ale zvládli to. A tak 1. května roku 1994 přišel velký den D, kdy se první obyvatelé tehdy ještě chráněného bydlení stěhovali do svého. Byli vyřazeni z evidence ústavu a jeho služeb využívali pouze ve formě dohledu vychovatelů anebo pomoci v sociálních a právních otázkách. Všichni obyvatelé tehdejšího chráněného bydlení pracovali nebo ještě pracují v mateřské organizaci: v kuchyních, prádelně, v údržbářských dílnách anebo ve zřízených chráněných dílnách, a měli nebo dosud mají všechna práva i povinnosti zaměstnaného člověka. S financemi jim pomáhali hospodařit vychovatelé na základě dohody s rodiči nebo určeným opatrovníkem, kteří také měli kdykoliv možnost nahlédnout do jejich účetnictví a také určit, jak velkou volnost mohou dostat a jak zabránit tomu, aby někdo zneužil jejich důvěřivosti a nezkušenosti. Jak po osmi letech (v roce 2002 pozn. red.) ukázal průzkum mé předchůdkyně, paní Mgr. Marcely Lindertové, ne všechno bylo s odstupem času tak ideální, jak se zpočátku jevilo. Osamostatnění vedlo u některých klientů k posunům ve schopnostech, přístupu k povinnostem i k využití volného času. Např. osobní hygienu zvládali sami jen pod občasným dohledem, došlo k poklesu samostatnosti a u čtvrtiny jedinců byla nutná Budova podporovaného samostatného bydlení stojí v příjemném prostředí a v bezprostřední blízkosti sídla Čtyřlístku centra pro osoby se zdravotním postižením Ostrava. důsledná kontrola. Ke zhoršení došlo také při výběru vhodného oblečení jak v ročním období, tak k různým příležitostem. Objevila se i snaha ušetřit si práci (třeba při praní použitého oblečení), klesla i schopnost posoudit množství kupovaných potravin. Časem někteří začali ztrácet i motivaci k samostatnému úklidu a vychovatelé je museli přesvědčovat o nutnosti dodržování čistoty a pořádku v bytě. Větší předvánoční úklidy se začaly zajišťovat úklidovou službou, protože klienti je přestali dělat sami Problémy nastaly i s plněním pracovních povinností: po osamostatnění někteří klienti začali ztrácet motivaci, zručnost a přicházely skutečné i předstírané nemoci. Dříve nadšeně přijímané společné návštěvy kin, vycházky, celodenní výlety klesly po osamostatnění na minimum. Zatímco v počátcích samostatného bydlení vládla mezi klienty sounáležitost, ochota pomáhat a tolerovat jeden druhého, později se začala vytrácet. Naopak příjemným překvapením bylo osamostatnění dětí v chráněném bydlení pro některé rodiče, zejména pro ty, kteří dříve podstoupili těžké rozhodování o tom, zda vyhovět doporučením psychiatrů a umístit svého postiženého potomka do ústavu. Když byly jejich dospělé děti vybrány do chráněného bydlení, těšilo je, jak svou samostatnou roli zvládají i to, jak se jim zvýšilo sebevědomí. To, že se tito lidé dokázali vymanit z podřízeného postavení opečovávaných dětí a jsou postaveni na roveň normálním dospělým lidem, že si dokáží sami vydělávat a postarat se o sebe, je pro ně nenahraditelný pocit. OD CHÁNĚNÉHO BYDLENÍ K PODPOŘE SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ Se změnou zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. došlo i ve Čtyřlístku k některým změnám v poskytovaných službách. Dosavadní chráněné bydlení bylo registrováno jako podpora samostatného bydlení, ale navenek se příliš nezměnilo. Počet bytů i jeho obyvatel zůstal v podstatě stejný: ve třinácti bytech žije patnáct žen a sedm mužů. Podpora samostatného bydlení je jakousi třešinkou na dortu v námi poskytovaných službách, kterou bychom se měli chlubit, míní paní Michaela Šarmanová, DiS., vedoucí Domova Barevný svět Čtyřlístku, jež má ve své kompetenci také vedení podpory samostatného bydlení, a pokračuje: Měli by tady žít především lidé s lehkou mentální retardací, samostatní, takoví, kteří potřebují pouze občasnou pomoc. Ale takových je málo a s tím jsou spojeny určité problémy. Většinou znají sice svá práva i povinnosti, ale síly jim k tomu nestačí. Někteří bydlí ve dvou, chtěli

19 Strana 17 REPORTÁŽ by však více soukromí, protože se v jejich soužití projevují i syndromy ponorkové nemoci. Nejschopnější klienti postupují jakoby zdola nahoru : domov chráněné bydlení podporované samostatné bydlení, kde zůstanou několik let, ale pak nastává zhoršení a všechno se zase vrací zpátky, do domova. Pocit svobody je však u mnohých obyvatel podporovaného bydlení natolik silný, že ani v případě potřeby nepožadují pomoc. Je to však spíše z ostychu, protože mají pocit, že to ještě zvládnou. Někdy ale jde o důležité maličkosti, jako je například podávání léků, jež potřebují. Sami si je však nevezmou, nepřijdou si pro ně anebo na jejich užívání prostě zapomenou a jejich zdravotní stav se pak zhoršuje. Jednou ze spokojených obyvatelek samostatného bydlení je paní Růženka Zapletalová, která také využívá služeb sociálně terapeutických dílen Centra pracovní činnosti ostravského Čtyřlístku. Je velmi obtížné najít citlivou hranici mezi podporou a kontrolou, říká Michaela Šarmanová. Zákon o sociálních službách charakterizuje podporu samostatného bydlení jako terénní službu, postavenou na co největší míře samostatnosti. Ze svého současného pohledu však vidím, že tato volba nebyla příliš šťastná. Pro řadu dnes už bývalých klientů Čtyřlístku bylo chráněné bydlení maximem možného, protože už nejsou schopni jít výš. Mnozí z nich si již také podali žádost o návrat zpět do domova. Za současných podmínek je také velikým problémem najít pro ně pracovní uplatnění. Někteří naši bývalí klienti pracují u nás v domovech, ale pro mnohé jsou sociálně terapeutické dílny našeho Centra pracovní činnosti jedinou možností, jak uplatnit své schopnosti a využít čas. Také Karla Foltová pravidelně dojíždí do Centra pracovní činnosti Čtyřlístku, kde pracuje v aranžérské a v poslední době také v šicí dílně a jak se ukazuje, stává se z ní velmi zručná švadlena. Svůj byt v podporovaném samostatném bydlení si zařídila s velkou péčí. Často mají problém také s přijímáním a tříděním informací, kterých je hodně a nevědí si s nimi rady, stejně jako s mírou svobody, jež je jim dána. O své zkušenosti se s námi podělila i pracovnice sociální péče, paní Lenka Becková, která obyvatele samostatného bydlení pravidelně navštěvuje. Mezi drobnými nešvary, jež s léty přetrvávají, je to například určitá ledabylost nebo lhostejnost k oblékání. Jak říká paní Becková...oni nevnímají, že kolem žijí i cizí lidé. Dříve to bylo lepší, protože do chráněného bydlení denně docházeli vychovatelé a uměli poradit. Teď si někteří naši bývalí klienti stěžují, že si často ani nemají s kým popovídat, není, kdo by třeba děvčatům pomohl s barvením vlasů nebo jim poradil, na kolik stupňů musí nastavit pračku, když chtějí prát určitý druh prádla, nebo co si počít v situaci, kdy nastane nějaká porucha spotřebiče: na koho se obrátit, komu zavolat, a tak se stejně opět obracejí na nás....vychovatelky nyní docházejí do bytů jenom třikrát týdně, dříve pomáhaly i s úklidem a se vším, co bylo třeba, ale na to teď není čas, doplňuje paní Beckovou Michaela Šarmanová. Mnozí říkají, že dříve to bylo lepší v podpoře a pomoci, i když teď zase mají na druhé straně mnohem více svobody. Mohou sami navštěvovat restaurace, nikdo nekontroluje, kam jdou a jak dlouho se tam zdrží. Velkou výhodou pro všechny je fakt, že podporované samostatné bydlení je v bezprostřední blízkosti Čtyřlístku, takže lze ujít jen pár metrů a v případě nutnosti pomoci těm, kteří to potřebují. Obě ženy soudí, že kdyby samostatné byty obývané lidmi s mentálním postižením byly někde na okraji města, možná by tato služba ani nebyla obsazena. Jejím obyvatelům by totiž chybělo ono nenahraditelné zázemí původního domova, kterým pro ně Čtyřlístek byl a kde mají stále ještě spoustu přátel. Tento bezprostřední kontakt potřebují a o víkendech sem také pravidelně přicházejí na návštěvy. Představa o tom, že by všichni lidé s mentálním postižením mohli být v rámci transformace sociálních služeb postupně začleňováni do normální společnosti a mohli by žít zcela samostatně, je sice z laického hlediska ideální a krásná, ale jak ukazují mnohaleté zkušenosti s chráněným nebo podporovaným samostatným bydlením, těch, kteří by byli schopni žít zcela samostatně, není mnoho. Kromě toho se již nyní ukazuje, že i při tomto typu poskytovaných služeb by bylo třeba daleko většího počtu pracovníků sociální péče a vychovatelů, než je tomu nyní. Velkou většinu klientů Čtyřlístku centra pro osoby se zdravotním postižením Ostrava, tvoří lidé, kteří žádné rodinné zázemí nemají nebo pocházejí z velmi složitých sociálních poměrů. Pokud by měli možnost osamostatnit se a samostatně bydlet, v případě jakýchkoliv problémů zdravotních, sociálních nebo jiných, by se neměli kam vrátit, protože nemají žádné příbuzné anebo to jejich původní rodině sociální podmínky nedovolují. Nemají nikoho, kdo by se o ně postaral ve stáří, kdy jejich síly budou slábnout a zdravotní stav zhoršovat. Z mého hlediska by tedy mělo vždy existovat alternativní sociální zázemí, jež by garantovalo lidem s mentálním nebo jiným zdravotním postižením důstojný život i důstojné stáří. A kdo jiný než civilizovaný stát by měl slabším a zdravotně znevýhodněným občanům tuto jistotu poskytnout? Mgr. Bohdana Rywiková Fota: autorka Mgr. Bohdana Rywiková Napište o svých zkušenostech s CHB:

20 Z VAŠICH DOPISŮ Italské prázdniny Po dlouhých přípravách a v radostném očekávání se koncem srpna vydalo na dlouhou cestu do Kalábrie 21 uživatel Domova pro osoby se zdravotním postižením ve Zborovicích a s nimi společně doprovodný personál. Jakmile sjel autobus z pohoří Apenin, objevil se před námi nádherný pohled na tyrkysově modré moře. Pro některé z klientů to bylo první setkání se slaným zázrakem a jejich rozzářené oči byly důkazem, že toto setkání bude nezapomenutelné. Ihned po ubytování jsme se rozhodli využít plážového servisu a vyzkoušet si slanost moře na vlastní kůži. Nutno podotknout, že někteří uživatelé se nemohli moře nabažit ani po týdnu pobytu a někteří se naučili dokonce svá první plavecká tempa. Jelikož jsme se chtěli seznámit i s historickým centrem městečka Scaley, využili jsme nabídky okružní jízdy vláčkem, který nám ukázal všechna zákoutí, obchůdky, rybí trhy i historické stavby města. Jeden den jsme naplánovali pro uživatele překvapení, a to lodní výlet na ostrov Dino a vodní jeskyně. Pro všechny to byl nádherný zážitek, spojený s krmením rybiček v jeskyních, občerstvením na lodi a koupáním v zapomenuté zátoce s blankytně čistou vodou. Na závěr bychom chtěli poděkovat za nejen profesionální, ale i lidský přístup cestovní kanceláře. Všichni doufají, že rekreace v Itálii nebyla poslední a už teď si naši uživatelé plánují další země, do kterých by chtěli zavítat. za uživatele a doprovodný personál Dagmar Klučková sociální pracovnice DZP Zborovice Strana 18 Jak jsme dobývali Prahu S UŽIVATELI SE SNÍŽENOU MOBILITOU Ráno o půl šesté píšťalka výpravčího dala jasný signál a kola vlaku se daly do pohybu směr Praha. Čtyři překrásné dny v Praze jsme prochodili a prokoukali za akurátního tepla a slunka. Spousta překrásných fotek mluví za vše. Pražský hrad, chrám sv. Víta, polední střídání stráží Pražského hradu, pěší procházka Královskou cestou z hradu přes opravující se Karlův most až na Staroměstské náměstí. Překrásný starobylý orloj, posléze centrum Staré Prahy viděné z výšky Staroměstské radnice. Dokonce jsme viděli figury orloje zevnitř věže. Celou Prahu z ještě větší vyšší budovy Žižkovské věže jsme viděli při nádherné dopolední akci. V její restauraci, pořád ještě vysoko nad zemí, jsme si dali kafe a pak zpět do centra Prahy. Na Havlově tržnici jsme nakoupili dárky. Krásně osvětlené Staroměstské náměstí a přilehlé uličky na nás dýchly svou tajuplnou nádherou v noci. Kultury jsme užili na výstavě dřevěných soch, maleb a plastik manželů Bílkových a na večerní akci nádherné Křižíkově fontáně. Verdi nás uchvátil barevnými tóny tančícími kolem vody. Byla to nádherná akce. Moc děkujeme sponzorům. Bc. Zdeněk Krejza a Pavlína Sztefková vychovatelé SANTÉ Havířov Dřevěnice 2009 splněné přání Naše družstvo se i letos zúčastnilo již tradičního turnaje v přehazované. Sestavu tvořilo těchto sedm uživatelů: Jiří Demetr, Marek Zajonc, Petr Voznica, Vítězslav Suchý, Miroslav Valášek, Martin Szurman a Petr Valíček. Jako doprovod v rolích trenérů jeli Zdeněk Krejza a Jiří Kubiczek. Odjížděli jsme s ambicemi získat jednu z medailí. Byli jsme zvědaví, jak naši sportovci zužitkují tvrdý trénink a slibnou formu. Počasí v den příjezdu nedávalo příliš nadějí na hladký průběh turnaje, naštěstí se ale od sobotního rána umoudřilo. První zápas nás čekal proti nezkušenému mužstvu SK Hurá Praha. Naši jasně dominovali a zápas spíše posloužil jako dobrý trénink. Na úvod turnaje nás ale nic lepšího nemohlo potkat. Ve druhém zápase nás soupeř SK Atletic Kvasiny potrápil již více. Přesto jsme vyhráli, když dominovali především naši smečaři Jirka s Víťou. Do třetice se nám už zvítězit nepodařilo. Stejně jako loni, tak i letos jsme zůstali na štítě SK Světáci Tloskov. Plně se odkryla naše slabina, kdy nedokážeme pokrýt celý kurt, čehož soupeř dokázal znamenitě využívat. Byli jsme tak odsouzeni k zápasu o třetí místo, který na nás čekal v neděli dopoledne. Tíhu boje o medaile si naši borci snažili nepřipouštět, přesto první set těsně prohráli s SK Pážata Mladá Boleslav. Naštěstí ve druhém setu dokázali srovnat krok, když smečaře kvalitně podpořili zbývající hráči v poli. Ve třetím setu už soupeř tahal za kratší konec provázku a naši reprezentanti nezadržitelně směřovali za svou první medailí. Radost byla veliká a zasloužená. Cíl byl splněn a můžeme se již teď těšit na další ročník. V záloze máme připraveny některá želízka do ohně jako např. perspektivního smečaře Stanislava Ryšánka nebo velmi dobrého chytače do pole Vladimíra Šustka, kteří se letos ještě necítili na to, aby jeli s námi. Příští rok tak budeme možná ještě silnější a můžeme pomýšlet na vyšší mety. Kulturní program byl opět hezky připraven. Na všechny zúčastněné čekalo opékání párků, diskotéka, tanečnice s hadem a přelet vojenských letadel. Byli jsme proto rádi, že se můžeme zúčastnit tak velké akce a zkušenosti zúročit při pořádání vlastních akcí. Bc. Jiří Kubiczek - vychovatel SANTÉ - Domov pro osoby se zdravotním postižením, Havířov-Podlesí Jubilejní ples Domov Na Hrádku, poskytovatel sociálních služeb se sídlem Červený Hrádek 45 ve spolupráci s občanským sdružením Hrádeček-Červený Hrádek a firmou INCHEBA PRAHA si Vás dovolují pozvat na jubilejní 10. Podzimní ples pro zdravotně postižené ČR. Ples se koná v pondělí 12. října 2009 od 14 hodin do 20 hodin v pavilonu D a E v areálu holešovického Výstaviště Praha. Hlavním patronem setkání bude Stanislav Hložek. K tanci a poslechu zahraje hudební skupina TOX Jaroslava Trnky a zazpívají někteří populární zpěváci. Celou akci bude moderovat známý moderátor Slávek Boura. Záštitu nad touto akcí převezme MPSV ČR, hejtman Středočeského kraje MUDr.David Rath, PhDr. Milan Pešák - radní hlavního města Prahy a Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. V průběhu plesu bude probíhat raut a můžete si zakoupit výherní losy, na které můžete vyhrát pěkné ceny. Dotazy - kontaktujte mobil. tel a tel linka 22, popřípadě dejte zprávu přes Bc. Tesařová Jitka sociální pracovnice Domova Na Hrádku

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

206/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o sociálních službách

206/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o sociálních službách Systém ASPI - stav k 6.7.2009 do částky 61/2009 Sb. a 22/2009 Sb.m.s. Obsah a text 206/2009 Sb. - stav k 7. 7.2009 206/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 61 Rozeslána dne 1. července 2009 Cena Kč 24, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 61 Rozeslána dne 1. července 2009 Cena Kč 24, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 61 Rozeslána dne 1. července 2009 Cena Kč 24, O B S A H : 206. Zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Odbor sociálních služeb Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Odbor sociálních služeb Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Odbor sociálních služeb Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2 vydává podle 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů

Více

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2005 Číslo: 2 V Praze dne 31.

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2005 Číslo: 2 V Praze dne 31. z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2005 Číslo: 2 V Praze dne 31. března 2005 http://www.denik.obce.cz OBSAH: strana 1. Úroky na bankovních účtech

Více

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Česká asociace sester již několik měsíců upozorňuje na nedostatek sester i zdravotnických asistentů v českém zdravotnictví.

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

ZÁSADY PRO POSKYTOVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH DOTACÍ Z ROZPOČTU MĚSTA TIŠNOVA

ZÁSADY PRO POSKYTOVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH DOTACÍ Z ROZPOČTU MĚSTA TIŠNOVA ZÁSADY PRO POSKYTOVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH DOTACÍ Z ROZPOČTU MĚSTA TIŠNOVA Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Mimořádná dotace z rozpočtových prostředků Města Tišnova je v souladu s těmito zákony a dalšími předpisy:

Více

Čl. 1 Základní vymezení a cíle

Čl. 1 Základní vymezení a cíle III. Vyhlášení Rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením a pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2015 Ministerstvo

Více

PRAVIDLA PRO POSKYTNUTÍ NADAČNÍHO PŘÍSPĚVKU

PRAVIDLA PRO POSKYTNUTÍ NADAČNÍHO PŘÍSPĚVKU I. ÚČEL A POSLÁNÍ NADACE TAŤÁNY KUCHAŘOVÉ - KRÁSA POMOCI Účelem nadace je zajištění finanční, materiální, humanitární, právní, odborné, personální nebo vzdělávací podpory a pomoci zdravotně, sociálně či

Více

Setkání s poskytovateli Krajský úřad 15. 9. 2014

Setkání s poskytovateli Krajský úřad 15. 9. 2014 Setkání s poskytovateli Krajský úřad 15. 9. 2014 Program Převod financování sociálních služeb na kraje Podávání žádostí o dotace na rok 2015 Kritéria pro výpočet dotace Změny vyplývající z převodu financování

Více

38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola 38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Základní informace

INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Základní informace INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Základní informace Právní zakotvení inspekcí Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

306/2013 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o Úřadu práce České republiky

306/2013 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o Úřadu práce České republiky 306/2013 Sb. ZÁKON ze dne 12. září 2013 o zrušení karty sociálních systémů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Úřadu práce České republiky Čl. I Zákon č. 73/2011

Více

Zásady Plzeňského kraje

Zásady Plzeňského kraje Zásady Plzeňského kraje k řízení o poskytnutí vyrovnávací platby formou neinvestiční dotace (dotační řízení) nebo formou neinvestičního příspěvku na provoz poskytovateli sociální služby, který je příspěvkovou

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Čl. I. Úvodní ustanovení

Čl. I. Úvodní ustanovení KARLOVARSKÝ KRAJ RADA KRAJE PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ Z ROZPOČTU KARLOVARSKÉHO KRAJE NA PODPORU SPORTOVNÍCH AKTIVIT A VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT DĚTÍ A MLÁDEŽE - ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STATUT DOTAČNÍHO FONDU NÁZEV: Statut dotačního fondu Královéhradeckého kraje PLATNOST OD: 14. září 2015 ÚČINNOST OD: 15. září 2015 ROZSAH PŮSOBNOSTI: Královéhradecký kraj Vypracoval:

Více

Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba

Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba DOMOV PRO SENIORY A DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MARIÁNSKÉ LÁZNĚ příspěvková organizace uzavřená mezi Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba č. v souladu se zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních

Více

schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 28. 4. 2015 usnesením č. 157/15/ZK ev. č. OLP/1595/2015

schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 28. 4. 2015 usnesením č. 157/15/ZK ev. č. OLP/1595/2015 S m l o u v a o p o s k y t n u t í účelové dotace z Dotačního fondu Libereckého kraje, podprogramu Podpora jednotek požární ochrany obcí Libereckého kraje schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne

Více

S M L O U V A o podpoře sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (uzavřená dle 51 občanského zákoníku) II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

S M L O U V A o podpoře sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (uzavřená dle 51 občanského zákoníku) II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ S M L O U V A o podpoře sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (uzavřená dle 51 občanského zákoníku) I. SMLUVNÍ STRANY 1. Moravskoslezský kraj se sídlem: 28. října 117, 702 18 Ostrava zastoupen: Ing.

Více

Dny malých obcí. Finanční hospodaření obcí v letech 2014 a 2015

Dny malých obcí. Finanční hospodaření obcí v letech 2014 a 2015 Dny malých obcí Finanční hospodaření obcí v letech 2014 a 2015 Ing. Karla Rucká březen 2015 Zadluženost obcí a krajů (mld. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Kraje 2,9 7,7 10,4 14,6

Více

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE I. Úvodní ustanovení 1. Pardubický kraj v návaznosti na 3, 95 a 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výběrové řízení na dodavatele vzdělávacích služeb Název zakázky: Vzdělávání zaměstnanců členů OSHŽ IDENTIFIKACE ZADAVATELE Název / obchodní firma zadavatele: Odvětvový svaz hutnictví

Více

STIPENDIJNÍ ŘÁD. VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s.

STIPENDIJNÍ ŘÁD. VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU, o.p.s. Stipendijní řád upravuje druhy stipendií udělovaných Vysokou školou ekonomie a managementu, o.p.s. podmínky jejich přiznání a způsob vyplácení.

Více

Ing. JANA WINTEROVÁ, MPA ředitelka odboru CERA Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12, Praha 1

Ing. JANA WINTEROVÁ, MPA ředitelka odboru CERA Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12, Praha 1 Ing. JANA WINTEROVÁ, MPA ředitelka odboru CERA Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12, Praha 1 Č. j.: MSMT-21796/2013-5 V Praze dne 12. prosince 2013 Vážený pane magistře,

Více

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Zadávací dokumentace pro projekt dodávky služeb hrazený z projektu na administraci nadregionálního grantového schématu Priorita 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá

Více

Pravidla poskytování návratných účelových půjček z Fondu rozvoje bydlení města Brna

Pravidla poskytování návratných účelových půjček z Fondu rozvoje bydlení města Brna Pravidla poskytování návratných účelových půjček z Fondu rozvoje bydlení města Brna Zastupitelstvo města Brna na svém Z6/017. zasedání konaném dne 4.9.2012 schválilo změny a doplnění Pravidel poskytování

Více

Směrnice č. 1/2015 Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu obce Jíkev Čl. I Úvodní ustanovení Čl. II Žádost o dotaci

Směrnice č. 1/2015 Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu obce Jíkev Čl. I Úvodní ustanovení Čl. II Žádost o dotaci Směrnice č. 1/2015 Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu obce Jíkev Čl. I Úvodní ustanovení 1. Dotací se pro účely těchto pravidel rozumí finanční prostředky poskytnuté dle ustanovení 85 písm. c)

Více

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU

SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROJEKTU Smluvní strany: 1. Jihomoravský kraj zastoupený: Ing. Stanislavem Juránkem hejtmanem Jihomoravského kraje

Více

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč.

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč. 1 Dle analýz ČSÚ vychází, že nízkopříjmové skupiny mají vyšší nájemné než střední a vysoko-příjmové domácnosti až o 2.500 Kč Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje.

Více

Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010

Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010 Příloha usnesení rady městské části Praha 12 č. 109.21.10 Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010 v rámci V. programu Podpora MČ v sociální oblasti

Více

Směrnice pro výběr úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole č. j. 7/2015

Směrnice pro výběr úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole č. j. 7/2015 Směrnice pro výběr úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole č. j. 7/2015 Článek I. Legislativní rámec Tato směrnice nahrazuje směrnici č. j. 3/2012 ze dne 25. 01. 2012. Směrnice byla vypracována

Více

Pravidla pro udělení grantů MČ Praha 16 Radotín v oblasti volnočasových aktivit, sportu a kultury

Pravidla pro udělení grantů MČ Praha 16 Radotín v oblasti volnočasových aktivit, sportu a kultury MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 16 RADA MĚSTSKÉ ČÁSTI Pravidla pro udělení grantů MČ Praha 16 Radotín v oblasti volnočasových aktivit, sportu a kultury I. Všeobecná ustanovení 1. Městská část Praha 16 - Radotín (dále

Více

Ohlášení řemeslné živnosti pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba)

Ohlášení řemeslné živnosti pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Ohlášení řemeslné živnosti pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním

Více

Investice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR

Investice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR Investice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR Ing. Jiří Horecký, MBA 2012 1 Obsah: Úvod 1. Rámcový popis pobytových služeb pro seniory 1.1 Domovy pro seniory 1.2 Bydlení pro seniory (ekvivalent

Více

Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu

Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu Ze zákona o příspěvku PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Komu je příspěvek na péči určený Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a

Více

Smlouvu o poskytování sociální služby odlehčovacích služeb

Smlouvu o poskytování sociální služby odlehčovacích služeb 1) Pan (paní)..(příjmení a jméno) nar...(datum narození) bydliště... v textu této smlouvy dále jen Osoba zastoupený/á a 2) Centrum 83, poskytovatel sociálních služeb se sídlem Václavkova 950, 293 01 Mladá

Více

Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeže SŠHS Kroměříž

Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeže SŠHS Kroměříž Směrnice ke stanovení úplaty za ubytování v Domově mládeže SŠHS Kroměříž V souladu s 123 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),

Více

Obecná ustanovení. i. Smluvní strany

Obecná ustanovení. i. Smluvní strany KUMSP88QK6KY I^^^OSLEZSKÝ KRAJ- KRAJSKÝ Ú:UD ÍÍSLO SMLOÍ IVY f DODATkl h OOtfJŽ poř, čísio Ti... - [ 2o A" mk zkr. utib. i 1 1. Krajský úřad Moravskoslezského kraje Se sídlem: Zastoupen: Bankovní spojení:

Více

Městský úřad Strakonice

Městský úřad Strakonice Městský úřad Strakonice Odbor sociální Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice pracoviště: Smetanova 533, Strakonice Žádost o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou Jméno a příjmení Datum narození..

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014 Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí Ministerstvo financí červen 2014 Obsah 1. Výsledky hospodaření obcí za rok 2013 2. Rozpočtové určení daní od roku 2013 3. Kritérium počet dětí MŠ a žáků

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY Název zakázky Vzdělávání zaměstnanců M A K R O - ND spol. s r.o. pro zvýšení jejich adaptability Identifikační údaje zadavatele Zadavatel:

Více

Informace Finanční správy ČR. K rozhodnutí ministra financí o prominutí úhrady daně z příjmů a příslušenství daně z příjmů z důvodu mimořádné události

Informace Finanční správy ČR. K rozhodnutí ministra financí o prominutí úhrady daně z příjmů a příslušenství daně z příjmů z důvodu mimořádné události Informace Finanční správy ČR K rozhodnutí ministra financí o prominutí úhrady daně z příjmů a příslušenství daně z příjmů z důvodu mimořádné události Za účelem zmírnění dopadů mimořádných událostí (povodní

Více

Životní situace - úplné zobrazení

Životní situace - úplné zobrazení Životní situace - úplné zobrazení Zobrazení: základní, rozšířené, úplné 1. Identifikační číslo 2. Kód 3. Pojmenování (název) životní situace Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy,

Více

I I I. ZÁKON ze dne 2015,

I I I. ZÁKON ze dne 2015, I I I. N á v r h ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé

Více

M e t o d i c k ý p o s t u p

M e t o d i c k ý p o s t u p M e t o d i c k ý p o s t u p č.j. MF-28 491/2013/12-1204 k provedení vyhlášky č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Statutární město Ústí nad Labem

Statutární město Ústí nad Labem Statutární město Ústí nad Labem Obecně závazná vyhláška č. 5 /2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo

Více

Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách

Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 ze dne 25. 5. 2015, č. j.: MSMT-40749/2014 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Ministerstvo školství,

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 Systém ASPI - stav k 3.6.2009 do částky 45/2009 Sb. a 18/2009 Sb.m.s. Obsah a text 243/2000 Sb. - poslední stav textu 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní

Více

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012.

Více

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Domov na Kalvárii s.r.o. Jaroměřice 271, 569 44 IČ: 287 74 604 VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY O nás Poskytovatelem je Domov na Kalvárii s.r.o., poskytující sociální službu typu pečovatelská

Více

Smlouva o poskytnutí dotace číslo MMPr-SML/0396/2015

Smlouva o poskytnutí dotace číslo MMPr-SML/0396/2015 Smlouva o poskytnutí dotace číslo MMPr-SML/0396/2015 Statutární město Přerov IČ: 00301825 DIČ: CZ00301825 zastoupené náměstkem primátora Bc. Tomášem Navrátilem se sídlem Přerov, Bratrská 34 číslo bankovního

Více

Dotační program pro oblast protidrogových aktivit v roce 2015

Dotační program pro oblast protidrogových aktivit v roce 2015 Dotační program vyhlášený Jihomoravským krajem Dotační program pro oblast protidrogových aktivit v roce 2015 I. Základní ustanovení 1. Právní předpisy a dokumenty Podpora poskytovaná Jihomoravským krajem

Více

ZÁSADY PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC PRO POSKYTOVATELE SLUŽEB V SOC. OBLASTI

ZÁSADY PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC PRO POSKYTOVATELE SLUŽEB V SOC. OBLASTI ZÁSADY PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z ROZPOČTU STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC PRO POSKYTOVATELE SLUŽEB V SOC. OBLASTI 1. Všeobecná ustanovení 1.1. Tyto zásady stanoví postup pro poskytování neinvestiční dotace z

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

DPS Žlutice, p. o. Pod Strání 467, 364 52 Žlutice. Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012

DPS Žlutice, p. o. Pod Strání 467, 364 52 Žlutice. Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012 DPS Žlutice, p. o. Tel.: 353 393 269 Pod Strání 467, 364 52 Žlutice e-mail: dpszlutice@seznam.cz IČ 70891079 Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012 1 Obsah 1. Kontakty...3 2. Historie...3 3. Kapacita

Více

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: 65 /2015 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 25.

Více

Podpora koordinátorů pro romské záležitosti

Podpora koordinátorů pro romské záležitosti Dotační program Podpora koordinátorů pro romské záležitosti Bc. Jiří Svěrák 20. srpna 2015 Vymezení účelu dotace - zajištění jedné pracovní pozice koordinátora pro romské záležitosti (dále jen koordinátora

Více

Směrnice o poskytování veřejné finanční podpory z rozpočtu obce Želešice

Směrnice o poskytování veřejné finanční podpory z rozpočtu obce Želešice OBEC ŽELEŠICE Směrnice o poskytování veřejné finanční podpory z rozpočtu obce Želešice Účinnost od: 7.2.2014 Zástupce obce - poskytovatele: Ing. Jiří Kvasnička, starosta obce Želešice 1 Článek I Základní

Více

Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele)

Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele) Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele) Navrhovatel programu: Ministerstvo průmyslu a obchodu (www.mpo.cz) Poskytovatel podpory: Českomoravská záruční

Více

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004 254/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. dubna 2004 o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Změna: 303/2008 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna:

Více

Čl. 1 Úvodní ustanovení

Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC PÍSEČNÁ Obecně závazná vyhláška č. 2/2015 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Písečná se na

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 22.2.2011

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 22.2.2011 Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 22.2.2011 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

ZÁKON. ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách ČÁST PRVNÍ

ZÁKON. ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách ČÁST PRVNÍ 109 ZÁKON ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sociálním

Více

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Dnem 1. ledna 2004 nabyl účinnosti zákon č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č.

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY , příspěvková organizace se sídlem L.Kuby 48, 370 07 České Budějovice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 40. POPLATKY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 25. 8. 2008 Směrnice

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

I. Předmět plnění. 1. Dodavatel je podle... ze dne. oprávněn provozovat činnost... II. Dodací podmínky

I. Předmět plnění. 1. Dodavatel je podle... ze dne. oprávněn provozovat činnost... II. Dodací podmínky Příloha č. 2 Dne 2010 uzavřeli Středisko služeb školám, Plzeň, Částkova 78 IČ: 49777700 DIČ: CZ49777700 se sídlem 326 00 Plzeň, Částkova 78 zastoupené Ing. Tomášem Vláškem, ředitelem (dále jen objednatel)

Více

uzavřená podle zákona č. 306/Í999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů

uzavřená podle zákona č. 306/Í999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů KUMSP80QK55Í, Í0 RAVSKOKS5Ý^ -- K * A 1 S ]^' \ ;;^- CÍSUV$ÍVIX'KJVV {Doa-vTKij j ^ uzavřená podle zákona č. 306/Í999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění

Více

Program pro poskytování stipendií studentům vysokých škol v České republice z rozpočtu města Moravská Třebová Číslo předpisu: 5/2015 Výtisk č.

Program pro poskytování stipendií studentům vysokých škol v České republice z rozpočtu města Moravská Třebová Číslo předpisu: 5/2015 Výtisk č. Město Moravská Třebová 1 Druh předpisu: Název předpisu: Pravidla Program pro poskytování stipendií studentům vysokých škol v České republice z Číslo předpisu: 5/2015 Výtisk č.: 01 Platnost od: 22.06.2015

Více

159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách

159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách 159/2007 Sb. ZÁKON ze dne 7. června 2007, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více