DIDAKTICKÉ ODLIŠNOSTI PEDAGOGICKÉHO PROCESU NA STŘEDNÍ ŠKOLE VERSUS LEKTOR DOSPĚLÝCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIDAKTICKÉ ODLIŠNOSTI PEDAGOGICKÉHO PROCESU NA STŘEDNÍ ŠKOLE VERSUS LEKTOR DOSPĚLÝCH"

Transkript

1 DIDAKTICKÉ ODLIŠNOSTI PEDAGOGICKÉHO PROCESU NA STŘEDNÍ ŠKOLE VERSUS LEKTOR DOSPĚLÝCH Metodická příručka pro lektory dalšího vzdělávání dospělých z řad pedagogů středních škol Projekt: Registrační číslo GP: Pedagog lektorem_pedal CZ.1.07/3.2.11/

2

3 DIDAKTICKÉ ODLIŠNOSTI PEDAGOGICKÉHO PROCESU NA STŘEDNÍ ŠKOLE VERSUS LEKTOR DOSPĚLÝCH Metodická příručka pro lektory dalšího vzdělávání dospělých z řad pedagogů středních škol Ing. Karolina Duschinská, Ph.D. Mgr. Pavla Sovová, Ph.D. Dr.h.c.prof. Dr. Ing. Václav Liška, LL.M.,MBA Projekt: Registrační číslo GP: Pedagog lektorem_pedal CZ.1.07/3.2.11/

4

5 Obsah 1 Vzdělávání dospělých Cíle a funkce vzdělávání dospělých Subjekty vzdělávání dospělých Pozice a role lektora ve vzdělávání dospělých Individuální předpoklady pro lektorské působení Zásady pro vzdělávání dospělých Profesní typy lektorů Profesní kompetence lektora Plánování a evaluace kurzu pro dospělé Cíle, obsah a struktura vzdělávacího programu Scénář výuky, volba pomůcek a metod Zjišťování vstupní úrovně kompetencí a vzdělávacích potřeb účastníků Diagnostika úrovně kompetencí Zjišťování vzdělávacích potřeb Evaluace kurzu Literatura a zdroje: Příloha... 38

6

7 1 VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vzdělávání dospělých má své teoretické zázemí v andragogice, což je jedna z aplikovaných pedagogických disciplín 1. Andragogika je vědní disciplína, která poskytuje poznání o výchově, vzdělávání a kultivaci dospělých a zabývá se dospělým jako učícím se a rozvíjejícím se subjektem v kulturním, sociálním a profesním kontextu. Pojem byl vytvořen analogicky k termínu pedagogika. Základem je řecké slovo anér, andr-os (muž), které je rozvinuto slovem agogé (vedení, výchova z agó; agein = vésti, říditi). Poprvé se setkáváme s tímto termínem v textu německého učitele Alexandra Kappa (v první pol. 19. Stol.); obecněji se však začalo používat mnohem později, a to díky Eugenu Rosenstockovi, který si uvědomil, že vzdělávání dospělých má své odlišnosti od vzdělávání dětí. Profesní andragogika se zaměřuje na další a rekvalifikační vzdělávání, personální managment, poradenství v profesní kariéře. Kulturní andragogika se zabývá kulturně-výchovnou činností, volnočasovými aktivitami dospělého, zájmovým a občanským vzděláváním. Sociální andragogika se věnuje oblasti sociální práce s dospělými, sociální pomoci a péči. Stěžejním pojmem tohoto textu je vzdělávání dospělých zaměřené na věkovou kategorii dospělé populace (nad 18 let). Vzdělávání dospělých je vymezováno jako systematický organizovaný rozvoj vědomostí, dovedností, postojů, hodnot a vlastností osobnosti, které jsou potřebné pro plnohodnotný pracovní a osobní život člověka. (Švec 2004). Dle tohoto vymezení můžeme hovořit o tom, že ve vzdělávání dospělých jde o rozvoj kompetencí 2. V odborné komunikaci bývá také užíván synonymní termín edukace (dospělých). Edukace je chápána jako výchova lidí v širokém slova smyslu, tedy zahrnující kromě vzdělávání také výchovu a výcvik, tj. celostní výchovu všech stránek člověka. Užívání pojmu vzdělávání bývá více vázáno k procesu 1 Základní pedagogické disciplíny jsou: Obecná pedagogika, obecná didaktika, dějiny pedagogiky, teorie výchovy, srovnávací pedagogika, speciální pedagogika. 2 Pojem kompetence je v současném vzdělávání klíčový, více v kapitolách 2.4 a 3.3

8 poznávání, získávání znalostí a dovedností, často spojené s certifikací. Edukace má komplexnější obsah. Vzdělávání (nejen) dospělých se uskutečňuje ve třech organizačních úrovních: formální, neformální a informální. Ve vzdělávání formálním (zajišťovaném školskou soustavou) a neformálním (zajišťovaném jinými organizacemi, jedná se např. o osvětové, zájmové, podnikové vzdělávání) bývá výuka a učení v rovnováze odpovídající danému kontextu. V informálním vzdělávání dospělých, které není podřízeno institucionálnímu systému, dominuje učení/sebeučení jedince. Je na místě se zmínit také o formách vzdělávání dospělých. Tradičními formami jsou studijní programy pro získání nebo rozšíření kvalifikace, školení, kurzy, přednáškové cykly, pracovní semináře, kdy se účastník setkává s lektorem ve výuce a aktivně se učí. Netradiční formy, např. distanční, korespondenční, e-learning jsou založeny na řízeném samostudiu účastníků a role lektora se transformuje na roli tutora nebo supervizora. 1.1 CÍLE A FUNKCE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH V posledních letech význam celoživotního vzdělávání, tedy i význam vzdělávání dospělých, velmi vzrostl zejména z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce, který je stále proměnlivější a složitější. Lidé během svého života častěji mění zaměstnavatele, přibývá počet těch, kteří mění svou profesi. Ale i když lidé profesi nezmění, potřebují se v rámci svého oboru učit nové věci. Další výraznou tendencí je skutečnost, že všechny možnosti vzdělávání jsou chápány jako celek a že jsou respektovány různé cesty k určitému cíli, v různých etapách života. Tomuto pojetí odpovídá vytváření rámců kvalifikací (viz Národní soustava povolání, Národní soustava kvalifikací) a možnost oficiálního uznávání výsledků předchozího vzdělávání. V roce 2006 byla

9 publikována Strategie celoživotního učení, kde jsou formulovány pro další vzdělávání dospělých tyto cíle: 1. Stimulace jednotlivce i zaměstnavatele k rozšiřování účasti na DV. 2. Zajistit systém uznávání DV. 3. Vytvořit podmínky pro sladění nabídky s potřebami trhu práce. 4. Rozvinout nabídku DV a zajistit jeho dostupnost. 5. Zvýšit úroveň podnikového vzdělávání. 6. Zajistit kvalitu DV. 7. Rozvíjet systémy informační a poradenské. Profesní uplatnění je jistě důležité, ale vzdělávání dospělých má řadu dalších funkcí, které bychom si měli uvědomovat. Kromě zvyšování konkurenceschopnosti člověka podporuje vzdělávání dospělých také občanskou společnost, posiluje její soudržnost, rozvíjí individualitu a osobnost jedince. Dá se očekávat další směřování k individualizaci vzdělávání, propojování učení a pracovního uplatnění, rozvoj poradenství, zvyšování flexibility vzdělávacích programů, rozšíření e-learningu, a další samozřejmé využívání ICT pro vzdělávání. K těmto trendům patří také to, že i základní a střední odborné školy budou prohlubovat svou úlohu ve vzdělávání dospělých. V říjnu 2013 byly zveřejněny výsledky šetření OECD PIAAC (zpráva byla vydána 2014), které zkoumalo a v mezinárodním kontextu srovnávalo dovednosti českých dospělých v oblastech čtenářské a numerické gramotnosti a dovednosti řešení problémů v prostředí informačních technologií. Z výsledků je patrné, že účast v dalším vzdělávání (DV) významně ovlivňuje postavení jedince na trhu práce. Také byla výzkumem prokázána v oblasti DV nerovnost a zaostávání určitých sociálních skupin (výrazně zaostávají nízkokvalifikované osoby, méně jsou zapojeni v DV také starší osoby v předdůchodovém věku a ženy ve věku aktivního mateřství). Ale celkově míra účasti na DV je v naší republice zhruba na průměru zemí OECD.

10 Rozvoj a zkvalitňování vzdělávání dospělých může přispět k tomu, aby se výsledky naší republiky nejen udržely na této úrovni, ale případně i posunuly vpřed. 1.2 SUBJEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Aktéři (také subjekty) dalšího vzdělávání jsou na jedné straně vzdělávané dospělé osoby a na straně druhé vzdělávající profesionálové. V odborné literatuře i v praxi se užívají pro obě skupiny subjektů různé názvy. Ve školním vzdělávání jde jednoznačně o subjekty učitel-žák/žáci (příp. student/studenti). Samozřejmý je zde velký věkový odstup starší učí výrazně mladšího. V prvním studijním textu jsme se důkladněji zabývali tím, že ve vzdělávání dospělých je zásadní odlišnost setkávají se lidé věkově blízcí, ale také se stává, že mladší učí staršího. Toto specifikum pedagogické interakce vyžaduje dobré sociální a komunikační dovednosti na straně toho, kdo pedagogický proces řídí a vede. Optimální alternativou je dovednost efektivní a respektující komunikace. Jsme-li v oblasti andragogiky, vzdělávající se/vzdělávaný dospělý bývá nazýván: účastník (kurzu, semináře, školení, spíše jednorázové vzdělávací aktivity), posluchač (uceleného studijního programu realizovaného obvykle vysokou školou nebo akreditovanou institucí a spojeného s certifikací), frekventant (dochází opakovaně na vzdělávací instituci), klient (odběratel vzdělávací služby, zvláště placeného vzdělávání). Uvedená označení nejsou v odborné literatuře přesně kategorizována a charakteristiky, které jsme naznačili, se ve skutečnosti prolínají. V praxi lektoři používají své zavedené názvy (např. dálkaři ) nebo přijímají konvence dané institucí.

11 Ani vzdělávající se dospělí nemají vždy jasno, jak se nazývá ten, kdo je v dalším vzdělávání vede, vyučuje, přednáší nebo cvičí apod. Vzdělavatelé dospělých mají různá označení, která mají souvislost s jejich specializací (srov. s kapitolou 2.3 Profesní typy lektorů): lektor (nejčastější a univerzální), vzdělavatel/učitel dospělých (obecný pojem), přednášející (v teoretické výuce), vyučující (obecný pojem), garant kurzu/aktivity (má zodpovědnost za realizaci a výsledky, často je i lektorem v kurzu), tutor ( v distančním vzdělávání), supervizor (např. v informálním vzdělávání pro prokazatelnost kvalifikace nebo na praxích), kouč/trenér /instruktor (ve výcviku dovedností). Zajímavý pohled na role a činnosti dospělého účastníka vzdělávání a pedagoga přináší Plamínek (2014). Zkuste na základě svých zkušeností uvést konkrétní příklady jednotlivých forem vzdělávání, které jsou v tabulce uvedeny. Forma vzdělávání Účastník Učitel Trénink Je "cvičen" trenérem Stimuluje k nácviku Školení Je informován lektorem Je zdrojem informací Koučování Konzultace "Učí se učit se" Je "instruován" expertem Stimuluje účastníka ke generování poznatků Je zdrojem návodů k chování a řešení Učení se vlastní činností Je objektem pozorování Je "dárcem" reflexe Učení z činnosti učitele Je pozorovatelem reality Je vzorem k napodobování

12 Představte si průběh vzdělávání a vaše prožívání v jednotlivých situacích z pozice studujícího z pozice vyučujícího. V uvedených formách vzdělávání se liší míra aktivity učícího se. Některé formy jsou určeny k převaze předávání hotových poznatků (tzv. transmisivní vyučování), jiné formy poskytují více prostoru pro vlastní aktivní učení; pro to, aby si učící se subjekt sám konstruoval své poznání (tzv. konstruktivistické pojetí vyučování). (Tonucci, 1991) Naším základním východiskem je, že ve všech typech vzdělávání dospělých zaujímá lektor (učitel aj.) zásadní pedagogickou pozici. Proto osobnost lektora, který se specializuje na výuku dospělých, má pro vzdělávací efekt značnou důležitost.

13

14 2 POZICE A ROLE LEKTORA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2.1 INDIVIDUÁLNÍ PŘEDPOKLADY PRO LEKTORSKÉ PŮSOBENÍ Problematika vzdělávání dospělých je v tomto textu nastíněna také čtyřmi otázkami, které jsou určeny budoucím lektorům. Jde o to, aby byl využit znalostní a zkušenostní potenciál středoškolských učitelů jako profesionálních pedagogů, kteří vzdělávají, vychovávají, řídí, organizují, komunikují na určité úrovni vzdělávacího systému. Na tyto znalosti a zkušenosti lze navázat a odvodit specifika jiné cílové skupiny, tj. vzdělávajících se dospělých. V čem se vzdělávající se dospělí odlišují od žáků? Tato otázka je důležitá proto, aby si učitelé-budoucí lektoři, kteří každodenně pracují s věkovými kategoriemi žáků, jejich znalostní a zkušenostní bází, stylem učení, jejich úrovní socializace, rolemi a pozicemi, motivační strukturou, emocionalitou atd., uvědomili specifika dospělých jako učících se subjektů a poté odvodili zásady pro jejich vzdělávání a utvářeli adekvátní strategie výuky pro jejich efektivní učení. Co jste sami dříve postrádali jako účastnící na kurzech/školeních? Otázka směřuje k uvědomení si vlastní zkušenosti v roli vzdělávajícího se dospělého, a to jak v pozitivním tak v negativním smyslu. Osobní zážitky mohou být hluboko zakořeněné a u lektora se pak projeví v přenesení do jeho vlastní strategie. Zárodky nevhodných strategií je třeba již v počátcích podchytit a eliminovat. Budoucí lektoři by si měli negativa a pozitiva uvědomit a tím se snáze vyvarují chyb ve svém lektorkém působení. Co potřebují dospělí pro efektivní učení se? V odpovědi na otázku lze využít jak vlastních zkušeností učitelů jako vzdělávajících se a učících se dospělých tak porovnání s podmínkami učení se žáků. Učitelé-lektoři jsou díky svým odborným znalostem a pedagogickým zkušenostem schopni snadno identifikovat a pojmenovat potřeby a podmínky učení pro dospělé. Zároveň si uvědomí odlišnosti mezi oběma skupinami

15 vzdělávajících se. Například odlišnosti v motivaci, v soustředění a tempu učení atd. Lektoři pak mohou vytvářet optimální podmínky pro efektivní učení dospělých. Jaké nejistoty a obtíže očekáváte v budoucí roli lektora? Budoucí lektor by měl znát své silné a slabé stránky jak v rovině osobnostní tak odborné. Měl by být sebekritický, zamýšlet se nad sebou, ujasnit si očekávání od lektorské role, posilovat sebevědomí pro vlastní kvality, ale také reflektovat obtíže, bariéry, nejistoty, nedostatečnosti i vlastní chyby. Lektor musí být vzorem a modelem vzdělavatele, zvláště pro vzdělávající se učitele v dalším vzdělávání. Otevření se této zadané otázce na tělo musí být zabezpečeno atmosférou důvěry, vzájemné tolerance a podpory. Poznání nejistot a obtíží pomáhá odhalit kritická místa lektorů a zvolit adekvátní způsob pomoci v přípravě na tuto roli. 2.2 ZÁSADY PRO VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Efektivní učení dospělých je zaručeno v propojení se zkušeností a aplikovatelností v praxi. Týká se jak obsahu, tak metod. Tam, kde lze učivo asociovat, vybavovat si vlastní zkušenost, vyzkoušet si konkrétní činnosti a aplikovat na praxi, učení je snazší. Dospělý často operují s vlastní zkušeností u zkoušek, což však může být projevem neznalosti teoretických poznatků. Dospělý má často problém s výběrem a vybavením uložených znalostí, je však schopen pomocí aktivizujících metod znovuvybavení v nových souvislostech, při řešení problému, v kooperaci s kolegy, v partnerské komunikaci. Znalosti jsou často zakódované v dovednostech a činnostech a zahrnuté ve znalostech komplexních. Např. dospělý si nevybaví definici nebo vzorec, ale je schopen řešit problém nebo objasnit složitý odborný jev, aniž by musel vyslovit přesné znění definice. Žáci (studenti) se snáze vyrovnají s pedagogickou chybou učitele, která se může přihodit i velmi zkušenému a dobrému pedagogovi. Dospělý se může hůře vyrovnávat se skutečnými nebo

16 domnělými nedostatky pedagoga. Někdy určité aspekty přístupu lektora mohou odradit účastníka kurzu od učení, demotivovat a přímo i znechutit jakékoli další vzdělávání. Vzdělávající se dospělí trpí někdy ztrátou sebedůvěry, že se nedokážou naučit novým poznatkům, že neudělají zkoušku. Zdrojem bývá krátkodobé selhání nebo i neúspěch. Malý neúspěch může vyburcovat k intenzivnější učební činnosti a dobrému výkonu. Avšak opakovaný neúspěch může zcela odradit dospělého od učení se. Proto je namístě, aby lektor povzbuzoval, vytvářel prostor pro dosahování úspěchů a neúspěch s dospělým rozebral a pomohl mu v nápravě. Znalost pedagogických zásad vzdělávání dospělých a hlavně jejich aplikace ve vzdělávací praxi, jsou pro dobrého lektora nezbytností, aby obstál. Lektoři-učitelé mají často problém odklonit se od pedagogických stereotypů uplatňovaných u žáků, uvědomit si specifika cílové skupiny dospělých a přizpůsobit se jejich potřebám, strategiím učení a podmínkám pro efektivní učení. Je důležité vědět, jaké zásady mají být uplatňovány u dospělých, aby jejich vzdělávání bylo adresné, vlastní učení se pak účelné, smysluplné, rozvíjející. Dospělý musí být pro vzdělávání motivován, v učení angažován, ve výsledcích uspokojen. K tomu je třeba dbát následujících pedagogických zásad: a) Znát vzdělávací potřeby účastníků, zjistit je pomocí vhodného nástroje před nebo na začátku vzdělávací akce. Korigovat pak vlastní plán vzhledem ke zjištěním. b) Stanovit jasné cíle vzdělávání a sdělit je účastníkům. c) Dát účastníkům jasnou strukturu vzdělávacího obsahu a dodržovat ji. d) Dávat menší dávky studijní látky. e) Dát dostatek času pro učení. f) Strukturovat výklad. g) Průběžně shrnovat hlavní myšlenky a poznatky. h) Prezentovat látku v reflexi praktické zkušenosti účastníků.

17 i) Uplatňovat v co největší míře kooperativní a aktivizující metody výuky dospělých. j) Vytvořit dostatek prostoru pro diskusi a praktické činnosti. k) Dát prostor pro volbu. l) Minimalizovat příkazy. m) Dát jasné studijní požadavky včetně konkrétní dostupné studijní literatury (nejlépe vytištěné), objasnit formu zkoušky, vše okomentovat, dát prostor pro dotazy. n) V dostatečné míře využívat ve výuce vizualizace a praktických příkladů. o) Vést dialog s účastníky, poskytovat zpětnou vazbu. p) Poskytnout teze přednášek a tištěné pracovní/studijní materiály. q) Disponovat vhodnou mírou tolerance, pomoci při neúspěchu. Nevytvářet stresové situace. r) Ve výuce zařadit hodně přestávek. s) Vytvořit příjemné prostředí a pohodlí pro výuku. t) Respektovat psychologické zvláštnosti dospělých a reflektovat životní cyklus dospělých. Před začátkem vzdělávací akce by měl lektor mít základní informace o účastnících. Důležitý je počet účastníků tj. velikost skupiny, věková a zkušenostní struktura, zastoupení mužů a žen, oborová/profesní heterogenita, odkud přicházejí, přístup k účasti (dobrovolný, povinný, podmíněný pozicí či platem apod.).

18 2.3 PROFESNÍ TYPY LEKTORŮ Podle Národní soustavy povolání (dále jen NSP) je lektor,,kvalifikovaný pracovník, který provádí výuku a praktický výcvik v odborných kurzech v příslušném oboru činnosti. 3 V podkladové studii pro Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání 4 autoři uvádějí čtyři typy vzdělavatelů dospělých, a to: 1. Lektoři podnikatelé (osoby výdělečně činné OSVČ) pracující na základě živnostenského oprávnění. Tyto osoby vyvíjí lektorskou činnost jako hlavní či vedlejší zdroj svých příjmů. 2. Lektoři zaměstnanci, jejich pracovní činnost je z větší části orientovaná na výuku a trénink pracovníků ve vzdělávacích institucích, v podnicích i mimo ně. 3. Manažeři a specialisté, kteří vzdělávací činnost provádějí jako součást své profesní náplně nebo vedle ní. 4. Lektoři členové či pracovníci organizací v neziskové sféře rozvíjející veřejně prospěšnou činnost na dobrovolnickém principu. Tento text se zaměřuje hlavně na lektory podnikatele a lektory zaměstnance.,,za lektora je ve vzdělávání dospělých označován učitel dospělých, který svoji činnost realizuje jako povolání či jako doplněk ke své profesi (Mužík, 2005, s. 4, b). Termín lektor je dnes již zcela běžný, obsah práce v lektorské činnosti je ale rozmanitá, můžeme tedy rozlišovat různě zaměřené vzdělavatele dospělých.,,pojem lektor je ve vzdělávání dospělých do značné míry stabilizován, i když uvedená další pojmenování ukazují určitou cestu ke specializaci lektorské činnosti (Mužík 3 Národní soustava povolání (NSP) vzniká jako soustavně rozvíjený a na internetu všem dostupný katalog, který odráží reálnou situaci na národním trhu práce. Obsahuje především popis podrobných požadavků na vykonavatele práce ve formě obecných a odborných kompetencí. Základním zdrojem pro zpracování těchto informací je práce Sektorových rad. Sektorové rady tvoří zkušení odborníci jednotlivých oblastí trhu práce (zaměstnavatelé, profesní organizace, svazy, cechy aj.). (Národní soustava povolání 4 Mužík, J. a kol. a: Podkladová studie pro European Centre for the Development of Vocational Training, Thessaloniki, Řecko, 2005

19 2011, s. 217). Nyní si uvedeme nejvíce používané modifikace pojmu lektor, stručně si též uvedeme pár vět k jejich pracovní náplni. (Mužík, 2011, s. 217 upraveno). Konzultant je poradcem, odborníkem, který podává návod k učení, vysvětluje učební látku či odborné stanovisko v konkrétních otázkách. Kouč je vzdělavatel zaměřující se na usměrňování pracovního výkonu, většinou pod sebou má menší tým, na který dohlíží, pomáhá řešit problémy. Bývá s účastníky v každodenním kontaktu, pomáhá jim se aklimatizovat na nové pozici, popř. řešit konflikty v týmu. Mentor je školitel, který pracuje s účastníkem v rámci vzdělávání na pracovišti. Radí mu, motivuje a předává mu svoje zkušenosti. Moderátor využívá při své práce převážně moderační metodu, zaměřuje se na týmovou práci účastníků. Sděluje a vizualizuje informace, aktivně zapojuje všechny členy skupiny a optimalizuje skupinovou práci ve výuce, seminářích, konferencích, workshopech apod. Tutor je poradcem, pomocníkem účastníka zejména v distančním či kombinovaném vzdělávání. Poskytuje hlavně orientaci v učební látce, a zpětnou vazbu k učebnímu obsahu a k učení, hodnotí úspěšnost účastníka/ů. Tento pojem se začal hojně využívat ve spojení s e-learningem. Instruktor neboli odborný školitel, který vede praktický výcvik zaměřený na osvojení intelektuálních motorických a senzomotorických dovedností a profesních návyků. Jakou lektor zastává roli je většinou otázkou zaměření vzdělávacího kurzu či přání zadavatele. Důležité je, aby lektor dokázal požadavkům vyhovět. Aby dokázal zastat více rolí a uměl se přizpůsobit různým situacím, které mohou v jeho profesi nastat.

20 2.4 PROFESNÍ KOMPETENCE LEKTORA Profesní kompetence pedagoga (tedy i lektora) vymezujeme ve shodě s odbornou literaturou (např. Belz, Siegrist, 2011) jako provázaný, ale otevřený soubor znalostí, dovedností, zkušeností, postojů a dalších osobních předpokladů, které jsou třeba k vykonávání profese. Centrální databáze NSP rozděluje kompetence pro jednotlivá povolání do čtyř oblastí: Měkké kompetence Obecné dovednosti Odborné znalosti Odborné dovednosti. NSP uvádí, že mezi pracovní činnosti lektora patří: - příprava náplně a zaměření kurzů, - tvorba vzdělávacího plánu (popř. programu), - zajišťování textových a jiných podpůrných učebních materiálů a pomůcek, - přednášení učební látky, - předvádění ukázek v kurzech praktických dovedností, - studium nových poznatků v oboru a jejich aplikace do výukových programů, - ověřování způsobilosti účastníků kurzu. Portál Národní soustava povolání uvádí požadované odborné znalosti a dovednosti lektora i učitele střední školy. Po podrobném porovnání kompetenčních profilů povolání Lektor dalšího vzdělávání a Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy můžeme konstatovat, že oba kompeteční profily vykazují vysokou míru shody. Identifikované rozdíly představují tematické vymezení, ve kterém je vhodné realizovat vzdělávací program pro pedagogy středních škol, aby získali potřebné kompetence pro své působení v oblasti vzdělávání dospělých. U některých kompetencí se jedná o rozvíjení stávající dosažené kompetence na vyšší úroveň, jiné

21 kompetence jsou zcela nové. Toto vymezení představuje předpokládané vzdělávací potřeby adresátů tohoto studijního textu. Na základě dat stanovených požadavky trhu práce a odborníky ze sektorových rad NSP 5 jsou rozdíly kompetenčních profilů povolání Lektor dalšího vzdělávání a Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy následující. a) V oblasti měkkých kompetencí: Flexibilita rozvoj z úrovně 4 na úroveň 5. Uspokojování zákaznických potřeb - rozvoj z úrovně 4 na úroveň 5. Celoživotní učení - rozvoj z úrovně 4 na úroveň 5. b) V oblasti obecných dovedností zde je naprostá shoda obou kompetenčních profilů c) V oblasti odborných znalostí: Andragogika. Didaktika a didaktická technika. Psychologie pro vzdělávání dospělých. Hodnocení, testování a měření ve vzdělávání. Metody a postupy lektorství v odborných kurzech. Výuka odborných disciplin. d) V oblasti odborných dovedností: Sestavení obsahu a struktury vzdělávacího programu na základě stanovených vzdělávacích cílů, vč. z nich vyplývajících kompetencí. (Nové) Rozpracování obsahu kurzu do minutového scénáře vč. volby didaktických pomůcek a metod výuky. (Prohloubení obdobné stávající kompetence) 5 Uvedený taxativní výčet kompetencí stanovený experty bude v rámci kurzu doplněn subjektivně vnímanými vzdělávacími potřebami, které získáme od cílové skupiny na počátku vzdělávacího programu.)

22 Zjišťování úrovně vstupních kompetencí a vzdělávacích potřeb účastníků vzdělávacího programu. (Nové) Prezentace vzdělávacího obsahu s využitím interaktivního přístupu, řešení problémů a rozbory příkladů z praxe s využitím didaktických pomůcek. (Prohloubení obdobné stávající kompetence) Příprava, řízení a vyhodnocení modelových situací a metod práce se skupinou. (Prohloubení obdobné stávající kompetence) Zadávání samostatných a skupinových prací účastníkům vzdělávacího programu. (Prohloubení obdobné stávající kompetence) Hodnocení účinnosti vzdělávání a dosažení nastavených vzdělávacích cílů a požadovaných kompetencí. (Prohloubení obdobné stávající kompetence) Na vybrané dovednosti je zaměřena závěrečná část studijního textu.

23

24 3 PLÁNOVÁNÍ A EVALUACE KURZU PRO DOSPĚLÉ 3.1 CÍLE, OBSAH A STRUKTURA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Kurikulární reforma v současnosti poskytuje školám a pedagogům prostor pro koncipování vlastního školního a třídního vzdělávacího programu, což ovšem není jednoduchá záležitost. Zvláště, když většina současných učitelů v tomto ohledu nezískala potřebné kompetence v pregraduálním studiu. V kapitole 2.2 jsou uvedeny dostatečné argumenty pro skutečnost, že ve vzdělávání dospělých bychom měli postupovat velmi odpovědně a koncepčně. Je tedy nutné dokázat kvalitně vytvořit vzdělávací kurz specifikovat jeho cíle, obsah, strukturu i organizační zajištění. V zájmu co nejvyšší efektivity vzdělávací akce je hlavním krokem formulace jejích cílů. Jako lektoři si musíme klást otázky, CO vlastně chceme/máme/jsme schopni účastníky naučit. Pro zdařilé určení cílů je přínosné si představit účastníka naší vzdělávací akci po absolvování. Lze užít pojem očekávané výstupy z učení. Co účastník nového zná? Čemu novému porozuměl? Co nového dovede, s čím si poradí? Ovlivnili jsme jeho postoje, popř. pohled na danou problematiku? Formulace vzdělávacích cílů je důležitý krok nemusí nebo někdy nebývá to však krok první. Na samém počátku je zjišťování vzdělávacích potřeb a požadavků na základě analýzy aktuální situace (např. učitelům byly a jsou nabízeny vzdělávací akce, aby se učili tvořit školní vzdělávací programy), od samotných účastníků (toto se může dít i na počátku kurzu), popř. od firmy, která o vzdělávání svých pracovníků stojí atp. Ujasnění vzdělávacích cílů v podobě výstupů z učení je klíčové pro zpřesnění obsahu, struktury i metod vzdělávací akce.

25 (Zjišťování vzdělávacích potřeb.) Formulace vzdělávacích cílů: znalosti, dovednosti, hodnoty. Určení obsahu, struktury a metod vzdělávací akce. Schéma 1a: Postup při tvorbě vzdělávacího programu. Příklad cílů konkrétní vzdělávací akce Rétorické dovednosti Anotace/charakteristika kurzu: Šestihodinový kurz je zaměřen na rozvoj individuálních dovedností v oblasti veřejné prezentace souvislejšího projevu. Za předpokladu, že účastníci investují aktivitu do domácí přípravy, prohloubí své dovednosti sdělit efektivně zvolené téma. Obsah semináře bude flexibilně upravován dle úrovně a předpokladů účastníků. Vzdělávací cíle: Znalosti: Účastník uvede alespoň dva způsoby, jak strukturovat sdělení, vyjmenuje složky nonverbální komunikace, vysvětlí zásady zdravé tvorby hlasového projevu. Dovednosti: S pomocí audio či video nahrávky popíše silné (kladné) stránky svého mluvního projevu, vysvětlí, v čem vnímá prostor ke svému dalšímu rozvoji. Postoje: Chápe rozvoj svého mluvního projevu jako dlouhodobý proces, chová se jako vstřícný a pozorný posluchač druhých, je ochoten realizovat doporučené strategie pro svůj další rozvoj v této oblasti. Cíle lze formulovat také dle výše uvedené kategorizace v Národní soustavě povolání (Měkké kompetence, obecné dovednosti, odborné znalosti, odborné dovednosti). Popř. se můžeme řídit i podle potřebných kompetencí, uvedených v Národní soustavě kvalifikací. Důležité jsou ale pro nás i pro účastníky následující charakteristiky konkrétního cíle: Cíl je ověřitelný a reálný (dosažitelný)

26 Máme-li ujasněno, kam chceme prostřednictvím vzdělávací akce dospět, zabýváme se tím, co ve výuce budeme dělat, jaký obsah budou mít naše lekce, a jak, jakým způsobem budeme zvolený obsah předkládat účastníkům, jak s nimi budeme komunikovat, popř. jakým způsobem budeme ověřovat určené cíle výuky; zvolíme si tedy formy a metody výuky a ověřování výsledků vzdělávání. Obsah vzdělávací akce uspořádáme do studijního plánu, předmětů či témat. Vybíráme činnosti, aktivity, úlohy, atp., které umožňují splnění cílů. (Zjišťování vzděl. potřeb.) Formulace vzdělávacích cílů: znalosti, dovednosti, hodnoty. Určení obsahu vzděl. akce. Volba forem, metod výuky. Volby forem a metod ověřování. Schéma 1b: Postup při tvorbě vzdělávacího programu. Příklad popisu obsahu a forem/metod konkrétní vzdělávací akce Rétorické dovednosti Anotace/charakteristika kurzu: Šestihodinový kurz je zaměřen na rozvoj individuálních dovedností v oblasti veřejné prezentace souvislejšího projevu. Za předpokladu, že účastníci investují aktivitu do domácí přípravy, prohloubí své dovednosti sdělit efektivně zvolené téma. Obsah semináře bude flexibilně upravován dle úrovně a předpokladů účastníků. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: 1. dvojlekce (90 minut) Seznamovací aktivity Mluvní cvičení popis jednoduché činnosti (záznam audio či video) Diagnostika řečnické úrovně silné a slabé stránky účastníků Možnosti rozvoje řečnických dovedností 2. dvojlekce (90 minut) Nonverbální komunikace

27 Využití pomůcek a rekvizit Struktura projevu Mluvní cvičení krátký projev na osobní téma 3. dvojlekce (90 minut) Základní principy hlasové a řečové výchovy (včetně artikulace) Mluvní cvičení projev na téma z profesní oblasti Vedení diskuse, reakce na různé typy otázek Formy výuky: Frontální výuka (krátké výklady) Skupinová společná práce, práce ve dvojicích, malých skupinkách Individuální práce před skupinou Metody ověřování: Pozorování v průběhu kurzu, Videonahrávka vstupního cvičení i závěrečného projevu Písemné zpracování úkolů V následující kapitole pohlédneme na tvorbu kurzu ještě detailněji budeme se zabývat vlastními lekcemi, v nich užitými metodami a pomůckami. 3.2 SCÉNÁŘ VÝUKY, VOLBA POMŮCEK A METOD Promýšlíme-li vlastní výuku (tj. jednotlivé lekce), dostáváme se konečně k hlavnímu, základnímu a nejdůležitějšímu článku vzdělávacího procesu. Při přípravě lekcí vycházíme ze všech podkladů a odborného zázemí, které jsme schopni obsáhnout. Začněme konkrétní ukázkou. Příklad rozpracování výuky - první dvojlekce (90 min) vzděl. akce Rétorické dovednosti. Cíle: účastník zná své kolegy, na základě analýzy svého projevu zformuluje své očekávání od kurzu. Název Popis Čas a. Seznámení s disciplínou krátký výklad. 2-5 MIN.

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Sportovní a kondiční specialista kombinované studium

Sportovní a kondiční specialista kombinované studium Sportovní a kondiční specialista kombinované studium 1 Rozsah praxe je vyjádřen buď v počtu hodin týdně nebo v počtu dní za semestr. Název předmětu Semestr Počet kredit ů Cílové a obsahové zaměření praxe

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. 2014 Obecné kompetence v Norsku Podle PIAAC výrazně lepší výsledky

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech.

dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech. V Praze, dne 20.11.2013 Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech.

Více

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER

HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW MODEL MANAŽER A IS IS, a.s. F l o r i á nsk é nám. 1 0 3-27 2 0 1 K l a d no - h2 k.a i si s.c z T e l., f a x: +4 2 0 312 245 8 1 8 - e -m a il: h2 k @ a i si s. c z HODNOTÍCÍ MODUL HOW 2 KNOW Nástroj pro hodnocení

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání

Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání How2Know estudovna Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání Co bylo na začátku? Přání MÍT SVOJE VLASTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Rozhodnutí REALIZOVAT JE VLASTNÍMI SILAMI SAMI Celoroční kurz: Úspěšný

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání

Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání Mgr. Jana Brabcová jednatelka Grafia, s.r.o. Konference KONCEPCE DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, 13. června 2012 Změny v dalším vzdělávání po 7 letech čerpání ESF Objem

Více

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zvyšování adaptability a konkurenceschopnosti společnosti Ostrapack, s.r.o. a jejich zaměstnanců formou systematického vzdělávání na základě klíčových kompetencí zaměstnanců Projekt byl financován z prostředků

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. EFEKTIVNĚ VZDĚLÁVAT ZAMĚSTNANCE MŮŽE I MALÝ A STŘEDNÍ PODNIK Tomáš Langer Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. největší sdružení ve vzdělávání

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Společnost TEMPO byla založena na podzim roku 1996 v Ostravě. V roce 1998 jsme začali působit v Praze. Nyní školíme po celé ČR. Nabízíme vám

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Analýza nabídky a zhodnocení vzdělávacího potenciálu dalšího vzdělávání v krajích POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Beroun 2005 1 Lisabon: podporovat sdružování a vzájemnou spolupráci

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB

KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB 2011 PPŠ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PŘEROV, s.r.o. PALACKÉHO 1380/19, 750 02 PŘEROV TEL: 581 259 138 MOBIL: 606 045 111, 724 972 133 E-MAIL: pps@ppsinstitut.cz http://www.ppsinstitut.cz

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a sportu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání

Handicap není překážkou ve vzdělávání Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A DOTAZY

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A DOTAZY NOVÉ A PŘIPRAVOVANÉ NÁSTROJE HODNOCENÍ KVALITY V DV Tomáš Langer Program Jak poznat kvalitní vzdělávací instituci a kvalitního lektora Profesní kvalifikace Lektor dalšího vzdělávání Rating vzdělávacích

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

NADSTAVBOVÝ KURZ PRO KOUČE

NADSTAVBOVÝ KURZ PRO KOUČE NADSTAVBOVÝ KURZ PRO KOUČE Obsah kurzu Jak rozjet koučovací kulturu ve firmách Koučink má v dnešní době již své pevné místo v oblasti vzdělávacích a rozvojových aktivit pro zaměstnance. Firmy někdy nahodile,

Více

KVALITA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

KVALITA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Obsah prezentace VSTUPNÍ WORKSHOP ČLENŮ OTEVŘENÉ SÍTĚ VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ A LEKTORŮ STŘEDOČESKÉHO KRAJE Projekt: Podpora inovačních přístupů v dalším vzdělávání Středočeský kraj Jak poznat kvalitní

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝCVIK

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝCVIK VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝCVIK Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická,

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol

Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol V průběhu projektu byly připraveny, odzkoušeny a do základních a středních škol zavedeny účinné nástroje kariérového poradenství: 1. V první

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

Příklad dobré praxe IV

Příklad dobré praxe IV Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

KOMPETENCE PRO ŽIVOT. Informační seminář o projektu. Festival vzdělávání LABYRINT. 18.- 19. 9. 2008, Janáčkova konzervatoř, Ostrava Rozdíl je v lidech

KOMPETENCE PRO ŽIVOT. Informační seminář o projektu. Festival vzdělávání LABYRINT. 18.- 19. 9. 2008, Janáčkova konzervatoř, Ostrava Rozdíl je v lidech KOMPETENCE PRO ŽIVOT Festival vzdělávání LABYRINT Informační seminář o projektu 18.- 19. 9. 2008, Janáčkova konzervatoř, Ostrava ZROD NÁPADU 1997 Inspirace z USA Competence at Work 2002 Inspirace ze Skotska

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Stanovení a popis nových specializovaných činností, zpracování standardu vzdělávání v rámci DVPP (obsah, rozsah a způsob ukončení)

Stanovení a popis nových specializovaných činností, zpracování standardu vzdělávání v rámci DVPP (obsah, rozsah a způsob ukončení) Stanovení a popis nových specializovaných činností, zpracování standardu vzdělávání v rámci DVPP (obsah, rozsah a způsob ukončení) Standard udělování akreditací DVPP pro Studium k výkonu specializovaných

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví

Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví E-learning Projekt EU Hippocrates Vzdělávání školitelů ve zdravotnictví Mgr. Dana Fragnerová, Mgr. Jana Frischmannová E-learning v rámci projektu Hippocrates

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013 Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního

Více

Práce s rodičovskou skupinou

Práce s rodičovskou skupinou Zkvalitnění a rozšíření speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, registrační číslo projektu: CZ. 1.07/1.2.08/04.0006 Práce s rodičovskou skupinou

Více

e. Vztah forem a metod k dosahování kvality a efektivity vzdělávání dospělých (2h)

e. Vztah forem a metod k dosahování kvality a efektivity vzdělávání dospělých (2h) 1. Název vzdělávacího programu: Didaktické principy, formy a metody vyučování a učení dospělých 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace a. Předpoklady a možnosti

Více

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce SEKCE IVU SDRUK Činnost sekce INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ záplava informací kritické myšlení celoživotní vzdělávání společnost znalostí INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ 7. ročník konference Informační

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Evropský sociální fond Praha &

Více

Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků středních škol Středočeského kraje PRAXÍ KE KVALITĚ

Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků středních škol Středočeského kraje PRAXÍ KE KVALITĚ Grantový projekt CZ..07/..8/0.0050 Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků středních škol Středočeského kraje PRAXÍ KE KVALITĚ SOUBOR METODICKY A DIDAKTICKY ZPRACOVANÝCH VÝUKOVÝCH JEDNOTEK

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více