ÚSTAV PRO MEZINÁRODNI POLITIKU A EKONOMII. Mezinárodní vztahy ROČENKA. Státní n a k la d a telství. politické literatury.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚSTAV PRO MEZINÁRODNI POLITIKU A EKONOMII. Mezinárodní vztahy ROČENKA. Státní n a k la d a telství. politické literatury."

Transkript

1 ÚSTAV PRO MEZINÁRODNI POLITIKU A EKONOMII Mezinárodní vztahy 1958 ROČENKA Státní n a k la d a telství politické literatury Praha 1959

2 ZÁKLADNÍ RYSY SVĚTOVÉHO VÝVOJE V ROCE 1958 V roce 1958 dále pokračoval základní proces naší epochy, to Jest přechod od kapitalismu k socialismu, vyrůstající z rozvoje světové so cialistické soustavy a oslabování světové soustavy k a p italistické. SVĚTOVÁ SOCIALISTICKÁ SOUSTAVA V zem ích světové socialistické soustavy došlo k dalšímu všestranném u rozmachu, který byl výsledkem stále úspěšnějšího spojování socialistickéh o plánování a řízení s tvůrčí iniciativou lidových mas. Zvlášť výrazným příkladem byly úspěchy Sovětského svazu, kde po předchozích decentralizačních opatřeních v řízení průmyslové výroby byla roku 1958 uskutečněna i opatření k dalšímu rozvoji kolchozního zřízení. Podobně Čínská lidová republika úspěšně rozvinula hnutí lidových mas a také jiné socialistické země řešily řadu úkolů, jež přinesly velký pokrok v budování socialismu. Zároveň se prohlubovala vzájem ná hospodářská spolupráce so cialistických zemí a vstoupila již do vyššího stadia využívání všech přírodních zdrojů a výrobních zařízení na základě koordinace a specializace dlouhodobých plánů. Hospodářský rozm ach jed n o tlivých socialistických zemí a rozvoj je jic h spolupráce přinesly c e l kový vzrůst průmyslové výroby zemi světové so cialistick é sou stavy o více než 10 % proti roku Dokladem celkového hospodářského, technického a vědeckého rozmachu socialistických zemí je i velký pokrok ve využívání atomové energie v Sovětském svazu, v Čínské lidové republice a v ji ných socialistických zemích, vypuštění dalších umělých družic, ba dokonce i kosm ické rakety, jež překonala přitažlivost země a sta la se na počátku roku 1959 umělou družicí slunce. Z podstaty socialistické ekonomiky vyplývá, že i rok 1958 proběhl bez ekonomických krizí a bez nezaměstnanosti a přinesl všem pracujícím stálé zvyšování životní úrovně. Zároveň se dále upevňovala politická jednota socialistický ch 5

3 zem i, potvrzu jící sp rávn ost zásad proletářského internacionalis^ m u, ta k jasn ě v y jád řen ých dek larací komunistických a dělnických, s t r a n p ři 40. v ý ro č í V elké říjnové socialistick é revoluce v listopadu 1957 v M oskvě. M íro v é so u těžen í C e lk o v ě s e i v r o c e p ln ě p r o je v o v a l so cialism u ú s p ě c h m ír o v é h o s o u tě ž e n í s o c ia lis m u a a k a p ita lism u k a p it a lis m u. V ž d y ť z a tím c o p o p r v n í s v ě t o v é v á l c e p o d íl t e h d y je š t ě je d in é h o s o c ia lis t ic k é h o s t á t u S o v ě t s k é h o s v a z u n a s v ě t o v é p r ů m y s lo v é v ý r o b ě č in il 3 % a p ře d d r u h o u s v ě t o v o u v á lk o u 1 0 /o, d o s á h l v r o c e ji ž 2 0 /o a p o d íl v š e c h z e m í s v ě t o v é s o c i a l i s t i c k é s o u s ta v y již p r e s 3 0 %. P ř ito m S o v ě t s k ý s v a z v n ě k t e r ý c h ú s e c íc h ji ž p ř e d e h n a l n e jv y s p ě le jš í k a p i t a l i s t i c k ý s t á t S p o je n é s t á t y a m e r ic k é. T a k r o k p ř e s v ě d č iv ě p o tv r d il, ž e n a z á k la d ě v y s o k é h o te m p a r ů s t u v ý r o b y s e d á le z m e n š il r o z d íl m e z i s o u h r n e m v ý r o b y s o c i a l i s t i c k ý c h z e m í a s o u h r n e m v ý r o b y z e m í k a p it a lis t i c k ý c h, že t e d y z c e l a o p r á v n ě n ě b y ly p r á v ě v to m to r o c e v y ty č e n y s m ě lé p e r s p e k t i v y e té h o p lá n u r o z v o je S o v ě ts k é h o s v a z u a s m ě r n á č í s l a s e d m i l e t é h o p lá n u n a l é t a , k t e r á p ro S o v ě ts k ý s v a z j i ž ja s n ě s t a n o v í s p ln ě n í z á k la d n íh o e k o n o m ic k é h o ú k o lu : d o h n a t a p ř e d e h n a t n e jv y s p ě l e jš í k a p it a lis t i c k é z e m ě v c e lk o v é m o b je m u v ý r o b y i v e v ý r o b ě n a je d n o h o o b y v a te le, p ro c e lo u s o c ia l i s t i c k o u s v ě t o v o u s o u s ta v u p a k d o s á h n o u t p ře v a h y v c e lk o v é v ý r o b ě n a d v ý r o b o u k a p i t a l i s t i c k é h o s v ě ta. T e n t o r o z m a c h d á le v e s v ě t ě z v ý š il n e je n v á h u a v ý z n a m s v ě t o v é s o c i a l i s t i c k é s o u s t a v y, a le i p ř ita ž liv o s t s o c ia lis t ic k é h o s p o l e č e n s k é h o z ř í z e n í. SV ĚT O V Á KAPITA LISTICKÁ SOUSTAVA N a p r o t i to m u v k a p i t a l i s t i c k é m s v ě tě p o k r a č o v a l p r o c e s je h o o s l a b o v á n í, v y r ů s t a jí c í z á k o n it ě z r o z p o r ů im p e r ia lis m u. K r iz o v ý pokles P ř e d e v š ím n a d á le p ů so b ily k r iz o v é je v y v e k o n o m i c e k a p i t a l i s t i c k ý c h z e m í, k t e r é s e p r o je v ily ji ž n a s k lo n k u r o k u p o k le s e m p r ů m y s lo v é v ý r o b y v e S p o je n ý c h s t á te c h. T e n t o p o k l e s n e je n p ř e v ý š il d v a d o su d n e jv ě t š í p o v á le č n é k r iz o v é p o k l e s y v U S A v l e t e c h a , a le o d liš il s e od n i c h j a s n ě t ím, ž e n e b y l ji ž o m e z e n ja k o o b a d ř ív ě jš í p o k le s y n a S p o je n é s t á t y, a l e z a s á h l i d a lš í k a p it a lis t ic k é z e m ě. P ro to v r o c e p r ů m y s lo v á v ý r o b a k a p it a lis t ic k ý c h z e m í n e je n n e v z r o s t l a, n ý b r ž n a o p a k p o k le s l a a s i o 1 0 %. S n íž il s e k r o m ě to h o i z a h r a n i č n í o b c h o d k a p it a lis t i c k ý c h z e m í. 6

4 J e d n í m z d ů s le d k ů k r i z o v ý c h je v ů v e k o n o m i c e k a p i t a l i s t i c k ý c h z e m í b y l o z e s í l e n í j e j i c h n e r o v n o m ě r n é h o v ý v o je a z o s t ř e n í r o z p o r ů m e z i n i m i, k t e r é s e p r o je v i l o j a k v o b l a s t i e k o n o m i c k é, z v l á š ť v r o z p o r e c h m e z i p l á n y» s p o l e č n é h o t r h u «a» p á s m a v o l n é h o o b c h o d u j t a k v c e l k o v ý c h m e z i n á r o d n í c h v z t a z í c h. K r i z o v é je v y v e k o n o m i c e i m p e r i a l i s t i c k ý c h z e m í s e n u t n ě m u s e l y o d r a z i t i v h o s p o d á ř s t v í m é n ě v y v i n u t ý c h z e m í A s i e, A f r i k y a L a t i n s k é A m e r i k y. R o z d íl m e z i e k o n o m i k o u a t í m i ž iv o tn í^ ú r o v n í o b y v a t e l s t v a t ě c h t o z e m í a v y s p ě l ý c h k a p i t a l i s t i c k ý c h z e m í s e n e v y h n u t e l n ě d á l e z v ě t š o v a l. J i ž t o p ř i s p í v a l o k r ů s t u n á r o d n ě o s v o b o z e n e c k é h o, p r o t i i m p e - r i a l i s t i c k é h o h n u t í, k t e r é i v r o c e b y l o j e d n í m z nevýznamnějších č i n i t e l ů s v ě t o v é h o v ý v o je. N e jv ě t š í c h ú s p ě c h ů d o s á h l o v z n i k e m S je d n o c e n é a r a b s k é r e p u b l i k y, v y h l á š e n í m r e p u b l i k y v I r á k u, a l e p r o je v i l o s e v e l m i v ý z n a m n ě i v A f r i c e a v z e m í c h L a t i n s k é A m e r i k y. P o sta v e n í p ra cu jících S e k o n o m i c k ý m a p o l i t i c k ý m v ý v o j e m v k a p i t a l i s t i c k ý c h z e m í c h ú z c e s o u v i s e l o p o s t a v e n í p r a c u j í c í c h. V k a p i t a l i s t i c k ý c h z e m í c h r o s t l a n e z a m ě s t n a n o s t, k t e r á d o s á h l a největší v ý š e v U S A, k d e v d u b n u p ř e k r o č i l p o č e t n e z a m ě s t n a n ý c h 5 m i l i ó n ů. N e z a m ě s t n a n o s t, s n i ž o v á n í m e z d a z v y š o v á n í c e n j a k o d ů s l e d e k h o r e č n é h o z b r o je n í a i n f l a č n í c h t e n d e n c í v h o s p o d á ř s t v í s n i ž o v a l y v k a p i t a l i s t i c k ý c h z e m í c h ž i v o t n í ú r o v e ň d ě l n i c k é t ř í d y a p r a c u j í c í c h m a s v ů b e c. V ř a d ě z e m í p r o t o r o s t l o s t á v k o v é h n u t í a n e s p o k o j e n o s t l i d o v ý c h m a s. K u d r ž e n í s v é h o p a n s t v í p o u ž í v a l a b u r ž o a z i e i v r o c e r ů z n ý c h f o r e m p o d l e p o d m ín e k je d n o t l i v ý c h z e m í. N a d á l e u s i l o v a l a o i d e o l o g i c k é r o z b i t í d ě l n i c k é h o h n u t í. V y u ž í v a l a k t o m u r e f o r m i s t i c k ý c h v ů d c ů a r e v i z i o n i s t i c k ý c h t e o r i í. A v š a k p r á v ě v ý v o j r o k u p ř e s v ě d č i v ě p ř i s p ě l k p o z n á n í, j a k n a p r o s t o m y l n é b y ly r ů z n é t e o r i e a h e s l a r e v i z i o n i s t i c k ý c h a r e f o r m i s t i c k ý c h id e o l o g ů, m e z i n i m i z v l á š t ě p ř e d s t a v i t e l ů S v a z u k o m u n i s t ů J u g o s l á v i e, o d o m n ě l ý c h z m ě n á c h v p o d s t a t ě s o u d o b é h o k a p i t a l i s m u a m e z i n á r o d n í c h v z t a h ů. P r o t o p o k u s y o r o z v r á c e n í k o m u n i s t i c k ý c h s t r a n n e b o d o k o n c e je d n o t y s o c i a l i s t i c k ý c h z e m í n e m ě l y a n i v r o c e ú s p ě c h. B u r ž o a z i e s e d á l e s n a ž i l a n a c i o n á l n í d e m a g o g i í o d v é s t p o z o r n o s t l i d o v ý c h m a s o d p o z n á n í s k u t e č n é p o d s t a t y k a p i t a l i s t i c k é h o v ý v o je a z á r o v e ň v n ě k t e r ý c h z e m í c h z a č a l a o m e z o v a t a r u š i t z á k l a d n í d e m o k r a t i c k á p r á v a a s v o b o d y a p o u ž í v a t f a š i z a č n í c h m e t o d, c o ž n e j l é p e u k á z a l y u d á l o s t i v e F r a n c i i. 7

5 8 MEZINÁRODNI v z ta h y Na základě vývoje dvou světových soustav 1 vývoje Jednotlivých zem i se vytvářely m ezinárodni vztahy, je jic h základním problémem bylo zachovat a upevnit m ír. Ohroženi lidstva válkou vyplývá z toho, 2e velká část světa patři nadále ke kapitalistickém u společenském u systému, z Jehož podstaty přímo vyrůstá nebezpečí válek. V čele útočných plánů ohrožu jících m ír byli představitelé amerického im perialism u; horečně zbrojili, udržovali, rozšiřovali a spojovali útočné bloky, v nichž seskupovali Jiné k ap italistick é státy a podřizovali je svým útočným plánům. Neúspěch politiky Avšak právě rok 1958 přinesl další popozic* *iiy rážku dosavadní strateg ii am erického imperialism u, je jíž základnou byla politika»z pozice síly«. Opírala se o předpokládanou převahu Spojených států, a to především ve zbraních hromadného ničení, a zároveň počítala s tím, že sama zem ěpisná poloha chrání Spojené státy před možností, že by byly válkou zasaženy přímo na svém území. Zatím však v ro c^ 1958 pokračoval světový proces změny poměru sil ve prospěch socialism u. Byl to především další vědecký a tech nický pokrok Sovětského svazu, jehož výsledky se Jednoznačně projevily v úspěšném vypuštění umělých družic země a ve vojenském prvenství ve výrobě m ezikontinentálních řiditelných střel. Tím se znovu a siln ěji potvrdilo, že v případě války proti Sovětskému svazu pro Spojené státy Již naprosto neplatí»pozice síly«, ale naopak, že by samy mohly být zasaženy velmi těžce vzhledem k velkém u soustředěni obyvatelstva v m ěstských a prům yslových cen trech. Byl otřesen i význam systém u základen, Jimiž am eričtí stratégové po druhé světové válce obk líčili země světové so cia listick é soustavy, a především Sovětský svaz. Tyto základny se nyní staly nejen mnohem zranitelnější, ale zvýšilo se i nebezpečí pro státy, na jejich ž území byly rozm ístěny. Již to zvyšovalo u lidu těchto zemí odpor proti zatahování do plánů, ohrožu jících světový m ír. K tomu pak přistupovaly i důsledky horečného zbrojení, které se nutně musely obrážet v životní úrovni obyvatelstva. Aby oklam ali lid, který se staví proti nukleárním u zbrojení, Jež n ejen hrozí p řejit v nukleární válku, ale i v době míru ohrožuje milióny lidí a to dokonce Ještě nenarozených strašlivým i důsledky, m askovali am eričtí Im perialisté další n ukleární zbrojeni

6 falešným heslem»čisté«pumy, která prý nevyvolává nebezpečí uvolňování radioaktivních látek, ohrožujících lidské zdraví. Teorie om ezených" Zároveň je jic h stratégové pokračovali ví,el< v rozvíjení teorií tzv.»m alých, m ístních či omezených# válek. Tyto války prý by byly vedeny s použitím menších jednotek a zbraní menší síly, a proto by prý nehrozily, že se rozšíří ve válku světovou, tj. válku vedenou zbraněm i hromadného ničení. Ve skutečnosti tyto teorie měly jen oklam at lid. Podstatou teorie omezených válek je vytváření menších, velmi pohyblivých a nejm oderněji vyzbrojených jednotek, které by sloužily nejen k úderům proti socialistickým zemím, ale také proti zem ím n á rodně osvobozeneckého hnutí, ba i proti lidu im perialistických zemí, kdyby se postavil proti silám světové reakce, vedeným americkými im perialisty. A ovšem teorie omezených válek nevede ani k omezení zbrojení, a to ani nukleárního, ani neodstraňuje nebezpečí světové války. Vždyť am eričtí im perialisté n ejen n e ch tějí ustoupit od výroby nukleárních zbraní, ale dokonce i jed notky určené pro tzv.»omezenou«válku vyzbrojují tzv. tak tick ý mi zbraněmi. Tím spíše může dnes každý ozbrojený konflikt přerůst ve válku světovou, tj. v dnešní době ve válku nukleární a na tu se im perialističtí generálové a zbrojařské monopoly n a dále horečně připravují. Zároveň však i na Západě stále častěji vystupovali významní hospodářští, političtí i vojenští činitelé s návrhy, aby m ísto soutěžení v jaderném zbrojení začali vedoucí představitelé západních zemí jednat se Sovětským svazem a soutěžili s ním na poli hospodářském. Patřil k nim např. bývalý význačný am erický diplomat G. F. Kennan a známý průmyslník S. Cyrus Eaton, někteří politikové Labour Party a jiných socialistických stran i buržoazní politikové ve Velké Británii, ve Francii a v jiných zem ích západní Evropy. I když je jic h úvahy mnohdy nebyly výlučně diktovány vůlí k mírovým vztahům k socialistickým zemím, ale obavami z rostoucí moci západního Německa, přece jen podporovaly veřejn é m ínění, žádající jednání o m ezinárodních otázkách. ú silí O mírové řešeni Zvlášť důrazně se pro zachování míru mezinárodních problémů ve světě vyslovovaly vlády hospodářsky méně vyvinutých zemí, jež si vybojovaly politickou svobodu a svou politikou aktivní neutrality se staly významnou součástí světového pásma míru, Jehož jádro tvoři socialistické země. S o cialistick é země v čele se Sovětským svazem usilovaly o m í rové řešení všech m ezinárodních problémů, ať již na půdě Organizace spojených národů a jiných m ezinárodních institucí, či in icia 9

7 tivními návrhy na mezinárodni konference nebo konečně dalšími form am i m ezinárodních jed nání všude tam, kde byly základní zásady m ezinárodních vztahů nebo přímo m ír ohroženy nebo narušeny. Nadějným východiskem pro řešení základ n ích problém ů m ezinárodních vztahů byl návrh sovětské vlády na svolání konference na nejvyšší úrovni, vyslovený poprvé ještě na sklonku roku 1957, ale přesněji formulovaný a dále rozpracovaný v roce Návrh vycházel ze základního problému současných m ezinárodních vztahů, tj. zastavení pokusů s nukleárním i zbraněm i, a zahrnul postupně dalších jedenáct bodů. Mezi nimi byl i návrh polské vlády na vytvoření pásma bez atomových zbrani ve střední Evropě, dále návrh na uzavření mírové smlouvy s Něm eckem, rozšíření mezinárodního obchodu a další. Pro mírové řešeni m ezinárodních vztahů se vyslovili četn í představitelé vědy a umění a všech mírumilovných organizací, kteří pak na světovém mírovém kongresu, uspořádaném v červenci ve Stockholmu, vydali výzvu k nejrychlejším u postupu v odzbrojení a využití takto uvolněných prostředků pro m írové účely, především pro rozvoj m éně vyvinutých zemi. Protim írová politika Naproti tomu im perialisté si nepřáli rozim perialistů voj m írových m ezinárodních vztahů, ale naopak se snažili zachovat m ezinárodní napětí a podnikat ozbrojené zásahy, jejichž cílem bylo zmařit rozvoj socialistických států a rozm ach národně osvobozeneckého hnuti. Tím v im p erialistických státech udržovali zbrojařskou konjunkturu a zároveň nutili socialistick é státy, aby na zajištěn í své obrany věnovaly prostředky, jež by jin ak mohly být plně využity ve prospěch so cia listick é ho hospodářství. Proto se také vlády západních velm ocí, které pod tlakem světového vývoje a veřejného m ínění byly nuceny přistoupit na Jednáni o konferenci na nejvyšší úrovni, snažily zm ařit je jí uskutečnění. Přestože Sovětský svaz projevil n ejv ětší ústupnost, na Jejím ž základě došlo i ke svoláni zvláštních k on feren ci expertů v Ženevě o možnosti kontroly pokusů s Jadernými zbraněmi a o odvrácení nenadálého útoku, znemožnily vlády západních velm ocí, aby se konference na nejvyšší úrovni v roce 1958 uskutečnila. Im perialisté naopak vyvolali zostřeni mezinárodního napětí a dopustili se ozbrojené agrese, Jež znovu přivedla svět na pokraj války. Boj proti národně* Jedna Unie agresivních plánů im periaosvobozeneckému hnuti listů byla zam ěřena proti národně osvobozeneckém hnutí, kterému se pokoušeli če lit Jednak podporou

8 11 vnitřních reakčních sil v hospodářsky méně vyvinutých zemích, jednak různými formami nátlaku, vrcholícími přímo ozbrojenými zásahy. Mezi ně patřila podpora povstalců, usilujících rozbít vojenským povstáním Indonéskou republiku, a zvláště pak ozbrojený zásah na arabském východě. Přímým cílem im perialistického útoku již nebyl jak o v roce 1956 Egypt, ale Irák, jehož lid svrhl panství imperialismu, a ta ké v čele tažení nebyly již Francie a Velká Británie, nýbrž Spojené státy. V pozadí ovšem stejně jako v roce 1956 byla nafta, jak to také vyjádřila Rockefellerova doktrína, která v plánech am erické zahraniční politiky doplnila již chátrající doktrínu Eisenhowerovu. Neodlučným cílem agrese na arabském východě bylo udržet a rozšířit důležité strategické pozice nejen proti národně osvobozeneckému hnutí, ale zároveň proti Sovětskému svazu. I když tato akce velmi narušila úsilí o mírový vývoj m ezinárodních vztahů, ukázala znovu, ja k důležitým činitelem m ezinárodních vztahů jsou státy světové socialistické soustavy. Vždyť to byla opět především iniciativa Sovětského svazu, která vedla n a konec k odvolání am erických a britských intervenčních vojsk z Libanonu a z Jordánská. Agrese proti čín sk é Zatímco všichni mírumilovní lidé přivílidové republice tali vyřešení krize na arabském východě a doufali, že umožní obnovit jednání o základních mezinárodních problémech, uvrhla agresivní am erická zahraniční politika svět znovu na pokraj války. Tentokrát byla am erická akce zaměřena přímo proti socialistické zemi proti Čínské lidové republice, přičemž využila loutkové Čankajškovy vlády na Tchaj-w anu. Zároveň měla být zasazena rána požadavku mnohých am erických spojenců, kteří žádali zastoupení Čínské republiky v OSN a vynutili si další zm írnění embarga. Na am erické provokace odpověděla čínská vláda a všechen čin ský lid rozhodnou vůlí odrazit každý nepřátelský útok. Vláda S o větského svazu zároveň znovu zdůraznila, že by každý útok na Čínskou lidovou republiku pokládala za útok na Sovětský svaz a odpověděla by na něj s veškerou vojenskou silou. I když Spojené státy nadále udržují na Dálném východě ohnisko mezinárodního napětí, prokázalo se i při této příležitosti oslabení jejich vlivu. Německá otázka Třetí oblasti, kam se v roce 1958 obracel nápor im perialistických agresivních sil, bylo Německo. Obnovený západoněmecký im perialismus a m ilitarism us hrál stále dů ležitější úlohu v am erických útočných plánech, jejichž hlavní základnu tvoří Severoatlantický pakt NATO. Růst nebezpečí západoně-

9 meckého im perialismu potvrdila i jeh o vedoucí úloha v nově vytvořeném zbrojním trojúhelníku Bonn Paříž ftlm, jeho účast na přípravě francouzské nukleární bomby, a zejm éna pak to, že západoněmecká vláda si dala již v březnu 1958 Spolkovým sněmem schválit atomové vyzbrojování své horečně budované armády, do jejíhož čela byli postaveni bývalí n a cističtí g en erálov é, kteří zároveň pronikli i do vedoucích míst NATO. Přitom politika revanšismu proti NDR, Polsku, Československu a politika útočných plánů proti Sovětskému svazu se stá le více stáv ala o fic iá ln í linií předních představitelů bonnské vlády. Bonnská vláda také n eju rputn ěji odm ítala všechny návrhy socialistických zemí na mírové řešení něm eckého problému. Tím jednak sledovala své vlastní cíle, zam ěřené především proti Německé dem okratické republice, jed n ak cíle am erick éh o imperialismu, jenž zneužíval nevyřešené něm ecké otázky n ejen k tomu, že odmítal mírové řešení evropské bezpečnosti i jiných základních otázek mezinárodních vztahů, ale přímo zostřoval mezinárodni napětí a zvyšoval zbrojení například rozhodným odporem proti sovětskému návrhu na přem ěnu západního B erlín a v dem ilitarizované svobodné město. Řešení této otázky, stejn ě Jako dalších a důležitějších otázek mezinárodních vztahů, nebylo dosaženo. Přesto však rok 1958 přinesl značné úspěchy m írum ilovných sil ve světě a to především velkým rozmachem států světové so cialistick é soustavy. Zachování míru umožnilo prak ticky uskutečňovat zásady mírového soutěžení, v němž neodvratně dále zm ohutněly s íly socialismu a pokroku. A jestliž e im perialism us nem ohl je jic h růst zastavit do nynějška, pak tím méně to bude moci učinit v dalších letech, kdy poměr sil se bude dál vyvíjet ve prospěch socialism u.

10 1Q KAPITOLA II VÝVOJ SOCIALISTICKÉHO TÁBORA Jedním z nejvýznam nějších výsledků roku 1958 bylo další upevnění a rozvoj socialistického tábora v čele se Sovětským svazem. Značnou úlohu přitom m ěla všestranná hospodářská, vědeckotechnická a kulturní spolupráce, založená na zásadách proletářského internacionalismu, přátelství a bratrské vzájemné pomoci. Zkušenosti z roku 1958 ukázaly, že zvláště politická spolupráce zemí socialistického tábora spolehlivě zabezpečuje je jic h národní nezávislost a státní svrchovanost a vytváří nezbytné podmínky pro uskutečnění mírové socialistické výstavby v každé z těchto zemí. Vzrostla I mezinárodní autorita so cialistického společenství národů a jeho vliv na celý vývoj lidstva. Im perialistické kruhy musely se svými agresivním i plány n ejed nou ustoupit před jednotnou frontou mírumilovných národů v čele se zeměmi socialistického tábora. Rok 1958 tak znovu potvrdil nezadržitelný postup socialism u v mírovém soutěžení s kapitalismem. ROZVOJ ZEMÍ n á r o d n í h o h o s p o d á ř s t v í SOCIALISTICKÉ SOUSTAVY Roku 1958 zaznamenaly všechny země socialistického tábora, mezi nimi zvláště Sovětský svaz a Čínská lidová republika, další hospodářský vzestup. Rozvoj sovětského V hospodářském životě Sovětského svaprůmyslu zu se plně projevily důsledky reorganizace řízení průmyslu a stavebnictví, provedené roku Uvolnila cestu stálém u rozvoji výrobních sil SSSR a přispěla k růstu in i ciativy pracujících. To přesvědčivě potvrzuje skutečnost, že všechny svazové republiky a národohospodářské rady splnily a překročily roční plán Jak v hrubé výrobě, tak i ve většině nedůležitějších druhů průmyslových výrobků. V roce 1958 bylo v Sovětském svazu například vyrobeno tun surového železa, tun oceli a 233 miliard kwh elektřiny. Bylo vytěženo 498 milionů tun uhlí a 113 miliónů tun nafty. Roku 1958 bylo v SSSR uvedeno do provozu přes 800 nových velkých státních

11 průmyslových podniků. Podstatně stoupla výroba obráběcích strojů, traktorů, automobilů i řady d alších důležitých prům yslových výrobků. Národohospodářský plán byl překročen také ve výrobě zboží hromadné spotřeby. Celkový objem prům yslové výroby Sovětského svazu vzrostl roku 1958 proti roku 1957 o 10 %. Z hlediska celkového stavu sovětské ekonom iky bylo i pro minulý rok příznačné ry ch lé tem po je jíh o růstu ve všech rozhodujících ukazatelích. V hospodářském vývoji dosáhl Sovětský svaz tak vysoké úrovně, která umožňuje zvyšovat mnohem rychlejším tempem výrobu zboží hromadné spotřeby bez újmy na dalším přednostním rozvoji těžkého průmyslu. Velký význam pro celkový vzestup sovětské ekonom iky má rozsáhlý program urychleného rozvoje chem ického průmyslu, přijatý na plenárním zasedáni ÚV K SSS ve dnech , který Již v témže roce přinesl výsledky. Jeho realizace zajistí další technický pokrok m noha odvětví národního hospodářství Sovětského svazu a umožní co nejdříve vyřešit úkol zvyšování výroby spotřebního zboží. Sovětské zem ědělství N eobyčejných úspěchů dosáhlo v roce 1958 sovětské zem ědělství, k jeh ož dalším u rozvoji p řija la Kom unistická strana Sovětského svazu řadu praktických opatření velkého ekonom ického dosahu. Z in iciativy ÚV K S S S byl na zasedání Nejvyššího sovětu schválen»zákon o dalším rozvoji kolchozního zřízeni a o reo rg an izaci stro jn ích a traktorových stanic*. Nyní se zem ědělské stroje prodávají přímo kolchozům a STS se reorganizují v opravářsko-technické stanice. Již Jarní polní práce v kolchozech potvrdily správnost tohoto opatření odpovídajícího potřebám dalšího růstu socialistického zemědělství. Na plenárním zasedání 0V K SSS bylo na podkladě referátu N. S. Chruščova přijato usnesení o zrušení povinných dodávek a naturálních plateb za práce STS, o novém systému, cenách a podmínkách nákupu zem ědělských výrobků. Tato opatřeni znam enají novou etapu v ekonom ických vzájem ných vztazích mezi státem a kolchozy. Sovětský stát s i nyní zem ědělské produkty v kolchozech opatřuje nákupem, přičemž nové nákupní ceny m ají z hlediska m ateriální zainteresovanosti kolchozníků přímo revoluční význam. O oprávněnosti všech těch to opatření svědčí především konkrétní výsledky, kterých sovětské zemědělství dosáhlo v roce 1958, kdy celková sklizeň obilí v SSSR činila 8 miliard 508 miliónů pudů (1 pud = 10,38 kg) a nákup činil 3,5 miliardy pudů. Takové množství obili neměl Sovětský svaz je ště nikdy k dispozici. Téhož roku vyrobilo sovětské zem ědělství tolik m léka Jako Sp ojen é státy am erick é roku 1957 nebo dokonce o něco více, přičem ž m ásla vyrobil S S S R Již

12 roku 1957 o tun více než USA. Výroba masa dosáhla v SSSR roku tun. Na podkladě těchto úspěchů počítají směrná čísla rozvoje národního hospodářství zcela reáln ě se zvýšením objemu celkové produkce zemědělství v roce 1965, ve srovnání s rokem 1958, l,7krát. Zemědělská politika strany byla zhodnocena na plenárním zasedání ÚV K SSS, které přijalo řadu konkrétních opatření, aby byl zajištěn další vzestup zem ědělské výroby v souvislosti s úkoly sedmiletého plánu. Vypracování nového U rychlené sestavení tohoto nového nánárodohospodářského rodohospodářského plánu si roku 1958 piánu SSSR vynutily jak hospodářské úspěchy Sovětského svazu, tak i skutečnost, že sovětští geologové objevili v poslední době doposud neznám á velká ložiska nejrů znějších surovin. To vše umožní vybudovat nové podniky a nová průmyslová střediska, s čímž pochopitelně nemohl šestý pětiletý plán počítat. Například na irkutské konferenci o rozvoji výrobních sil Sibiře, která se konala v srpnu 1958, byly poprvé uveřejněny některé údaje o obrovském bohatství, objeveném ve východní Sibiři. Jen ve východní Sibiři leží například téměř na povrchu země 7 triliónů tun kvalitního uhlí. Aby využití tohoto přírodního bohatství nemuselo být odloženo na příští pětiletku, bylo rozhodnuto Vypracovat podle usnesení XX. sjezdu strany a dalších usnesení strany a vlády nový perspektivní plán. Plenární zasedání ÚV K SSS v září 1958 považovalo za nutné svolat mimořádný XXI. sjezd strany a projednat na něm sm ěrná čísla tohoto plánu. Předpoklady pro rychlý rozvoj výrobních sil země vytvořila komunistická strana a vláda Sovětského svazu i řadou dalších opatření. V září 1958 byly předsednictvem ÚV K SSS schváleny poznámky N. S. Chruščova k reformě sovětského školství. Jejich smyslem je přiblížit sovětskou školu životu. I tato reform a vyjadřuje úsilí sovětské vlády využít všech možností socialistické společnosti k zajištění co nejrychlejšího postupu ke komunismu. Faktor ča su jako V roce 1958 vystoupil do popředí jako hospodářský činitel významný Činitel hospodářského života sovětské společnosti faktor času. Ne náhodou byly v tomto roce v Sovětském svazu poněkud pozdrženy stavby některých vodních elektráren a na určitou dobu byla dána přednost výstavbě tep elných elektráren, které je možno budovat podstatně rychleji a levněji. Z celostátního hlediska se ukázalo účelným vědomě přistoupit k určitému zvýšení výrobních nákladů na jednu kwh, aby se získal čas a v krátké době i maximální přírůstek elektrické energie. Roku 1958 byla dokončena nejen vodní elektrárn a V. I.

13 L en in a v K u jb y šev ě, n e jv ě tš í n a s v ě tě, a le s o u č a s n ě b y la uved en a v ch od řa d a v e lk ý ch te p e ln ý c h e le k tr á r e n. B o j o ča s má i svůj m ezin áro d n í význ am p ro m íro v é so u tě ž e n i s k ap italism em, v in. sje zd k s Č ín y K ú sp ěch ů m to h o to so u tě ž e n í přispěla ro ku 1958 v ýzn am n ým p o d ílem i d ru h á s o c ia lis tic k á v e lm o c, Čínsk á lid ová re p u b lik a. R ok z n a m e n a l p řím o s k o k v hospod ářsk ém vývoji lid ov é Č íny. N a d ru h ém z a s e d á n í V III. sjezdu K o m u n istick é stra n y Č íny v k v ětn u 1958 si k o m u n istic k á strana v y tk la za ú kol p ře m ě n it zem i b ěh em le t v so c ia listick o u v elm o c s m od ern ím p rů m y slem, z e m ě d ě lstv ím a věd ou. V ýchod isk em té to g e n e r á ln í lin ie s o c ia lis tic k é v ý stav b y je rozvíjen í tv ů rčích s il lid o v ý ch m as, Je jic h v e d e n í a m o b iliz a c e k budování so cia lism u. Z v láště b y la z d ů ra z n ě n a o tá z k a te m p a s o c ia lis tic k é výstavby, ú k o l za 15 le t n eb o v d obě je š t ě k r a tš í d o h n a t a předeh nat V elkou B ritá n ii ve v ý ro b ě n e jd ů le ž itě jš íc h p rů m y slo v ý ch výrobků. Na to m to z a se d á n í b y l s c h v á le n též d v a n á c tile tý program ro zv o je z e m ě d ě lsk é výroby Č íny. Z a k lá d á n í lid o vých K re v o lu čn ím z m ě n á m d o šlo ro k u 1958 komun n a č ín s k é m v en k o v ě, kde se v če rv e n ci a h lavně p ak v srp nu až z á ří ro zv in u lo m o h u tn é lid o v é h n u tí za zak lád án í lid ových kom un. U sn e se n í ÚV K S Č íny o z a k lá d á n í lidových kom un n a v e sn ici z d a lo to m u to m aso v ém u hnutí sp rávný sm ě r a sh rn u lo z á k la d n í z k u še n o sti. K bylo v Č íně již lid o v ý ch k om u n, v n ich ž b y lo o rg a n iz o v á n o asi 127 m iliónů ro d in, t j. v e lk á v ě tš in a z e m ě d ě ls k é h o o b y v atelstv a. H lavní p říčin o u ro z v o je kom u n b y l n e u stá lý v zestu p č ín s k é zem ěd ělské výroby a s tá le se z v y š u jíc í p o litic k é u v ěd o m ěn í čín sk ý ch ro ln ík ů. Lidové kom uny v zn ik ly Ja k o p ro d u k t č ín s k é h o h osp od ářstv í v době vzestupu, kdy b y lo n u tn o r o z v íje t v m aso v ém m ěřítk u neje n zem ěd ělstv í, a le i p rů m y sl, o b ch o d a d o p ravu. B y lo n u tn o také u rych lit kultu rn í a te c h n ic k o u re v o lu c i. K om u ny se s ta ly z á k la d n í, svým c h a ra k te re m s o c ia lis tic k o u je d n o tk o u č ín s k é sp o le čn o sti. Je jic h p řed n o stí p ro ti d řív ě jším z e m ě d ě lsk ý m d ru žstvům je velká vým ěra, velký p o če t p ra c o v n íc h s il, v e lk é s p o le č n é fo n d y, vysoký stupeň k o le k tiv n o sti a m n o h em v y šší o rg a n iz a c e p rá c e. V I. p len árn í zased án í V lil. ú stře d n íh o výboru K S Č iny z se zabývalo n ě k te rý m i o tá z k a m i lid o v ý ch kom u n a p řija lo u snesení o b sa h u jící p o k y n y p ro výrobu v k o m u n á ch a p ro d istribuční systém, v n ěm ž Je k o m b in o v án m zdový sy sté m se s y s t é m e m n atu ráln ího z áso b o v án í. U sn e se n í d á le h o v o řilo o o rg a n iz o v á ní výroby, o životě lidu, o p ro v á d ě n í o r g a n iz a č n íc h z á sa d d em o k ra tickéh o cen tra lism u, o p o silo v á n í v ed o u cí ú lohy s tra n y, a o pra

14 tickém a realistickém stylu práce. Zasedání odsoudilo některé levičácké tendence při výstavbě komun. V zimním období 1958 se v Číně rozvinulo hnutí za upevnění lidových komun, za vypracování co n ejefek tivnějších výrobních plánů. úspěchy finského Vývoj čínské vesnice byl přímo spjat zemědělství s úspěchy čínského zem ědělství, jež roku 1958 v produkci obilí dosáhlo asi 375 miliónů tun proti 185 m i liónům tun roku V produkci pšenice se Čínská lidová republika dostala na druhé místo na světě, hned za Sovětský svaz. Produkce bavlny roku 1958 dosáhla 3,35 miliónu tun proti 1,64 miliónu tun roku 1957 a Čína zaujala ve výrobě bavlny první místo na světě. Rozloha uměle zavlažované půdy vzrostla ze 37 % roku 1957 na 60 % roku Prům yslová výrobo Rozvoj čínského zem ědělství šel souběžv č*-r ně s rychlým rozvojem průmyslu, zejm éna výroby surového železa, oceli a strojů. Zvýšení výroby železa a ocelí je nejdůležitějším předpokladem pro těžký průmysl, základ moderní průmyslové výroby vůbec. Aby se Čína v co n ejk ratší době mohla přem ěnit ve vyspělou hospodářskou velmoc, bylo ze zkušeností poslední doby stanoveno, že je třeba současně budovat a rozvíjet velké, střední a malé průmyslové podniky. Výstavbo m alých Během roku 1958 se rozvinula masová a středních pecí kampaň za výstavbu m alých a středních pecí na výrobu železa a oceli. Zúčastnilo se jí přes 60 miliónů lidí. V zimě roku 1958 se v Číně rozvinulo masové hnutí za m ístní výrobu m alých válcovacích stolic, obráběcích strojů, za zak ládání m alých a středních uhelných dolů, m alých a středních elek tráren. Výsledky této kampaně byly obdivuhodné. V říjnu zaznamenalo 18 velkých železáren a oceláren v produkci železa 16procentní přírůstek a 15procentní přírůstek v produkci oceli, zatímco produkce železa a oceli vyrobeného pracujícím i masami v desetitisících malých pecí místního významu vzrostla o % u Železa a o 780 /o u oceli. V celostátní produkci podíl oceli vyro bené v malých pecích vzrostl ze 14 % v září na* 49 % v říjnu a podíl výroby železa z 58 /o v září na 91 % v říjnu. Přírůstek v produkci uhlí činil ve velkých uhelných dolech v říjnu 24 % proti předcházejícím u m ěsíci, zatímco v m alých uhelných dolech vzrostla produkce v říjnu ve srovnání se srpnem o 490 %. Roku 1958 předehnala Čína v těžbě uhlí Velkou Británii. Dne splnil Čínský lid výzvu politbyra ÚV KS Číny k boji za vytavení tun oceli a Čína se stala sedmým největším producentem oceli na světě. Již ve druhé polovině roku 1958 zam ěřila stra na a vláda pozornost pracujícího lidu na zlepšování kvality su

15 rového železa vyráběného v m alých vysokých p ecích m ístními metodami a na zlepšováni kvality vyráběné oceli. Masové kampaně za výrobu oceli a železa se účastni ve velké většině rolníci, proto je nutno připomenout i společenské důsledky této kam paně. Projevují se v podstatném zmenšení rozdílů mezi dělníky a rolníky, ve sblížení města a venkova. Skutečnost, že celkový objem průmyslové a zem ědělské výroby v Číně byl v roce 1958 asi o 70 % vyšší než roku 1957, je nesporně značným úspěchem strany v so cia listick é výstavbě, Jedním z bohatých plodů kampaně za nápravu stylu práce, která se v Čině vedla od jara 1957 do května Po těchto úspěších mohlo VI. plenární zasedání CV KS Číny stanovit další perspektivy rozvoje národního hospodářství, které povedou k přem ěně lidově demokratické Číny v mohutný socialistick ý stát. Rozmach ^ hlediska m ezinárodního rozvoje sočeskoslovenského cialism u byl rok 1958 charakteristický hospodářství řada lidově dem okratických zemi vstoupila do období dovršení so cia listick é výstavby. K řešení úkolu dovršení výstavby socialism u dospělo v m inulém ro ce především Československo. Bylo první průmyslově vyspělou zemí, Jejíž lid začal budovat socialism us, a nemuselo řešit úkol přeměny agrární země v zemi průmyslovou. Jako tomu bylo v o statn ích zemích lidové dem okracie a kdysi i v Sovětském svazu. Komunistická strana Č eskoslovenska si je vědoma toho, že hlavním polem, na němž se bude rozhodovat o dovršení socialistické výstavby v zemi, Je národní hospodářství. Věnovala proto roku 1958 značnou pozornost zdokonalování plán ovacích metod a otázkám řízení průmyslu a zem ědělství. Nová organ izace řízení národního hospodářství, zejm éna průmyslu a stavebnictví, uskutečněná k , umožnila realizovat zásadu zvýšené úlohy perspektivních plánů, provést důslednou d ecen tralizaci a zvýšit účinnost plánovacích metod. Zásadní opatření byla roku 1958 uskutečněna též na úseku místního hospodářství řízeném národními výbory. V hospodářských výsledcích roku 1958 se projevil i celý souhrn opatřeni ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství. X I. sjezd K SČ Mimořádnou pozornost věnoval hospodářským otázkám XI. sjezd Komunistické strany Československa, který se konal ve dnech V souvislosti s úkolem dovršit socialistickou výstavbu form uloval hlavní úkoly v průmyslu a zemědělství a stanovil současně základní politicko-hospodářské sm ěrnice rozvoje národního hospodářství Jako celku. V duchu usneseni XI. sjezdu byla ve druhé polovině roku 1958 zahájena konkrétní příprava k uskutečnění schválených změn v plá 18

16 nování, zásobování, odbytu a zejména v soustavě ekonomických podnětů a v odměňování. V posledních m ěsících roku byly provedeny rozsáhlé přípravy k přebudování soustavy dělnických mezd, tak aby mzdy byly založeny na technicky zdůvodněných normách a aby byly pobídkou ke zvyšování kvalifikace pracujících. V souvislosti s otázkami zvyšování životní úrovně se strana v duchu sjezdových usnesení obrátila v listopadu 1958 k pracujícímu lidu s dopisem, na jehož podkladě proběhla koncem roku široká a podnětná diskuse. Růst průmyslové XI. sjezd kom unistické strany měl movýroby Č SR hutný mobilizující význam, ja k se to projevilo v široce založeném hnutí závazků za splnění a překročení plánu. V průběhu roku 1958 vzrostla hrubá průmyslová výroba v Československu ve srovnání s rokem 1957 o 11,3 /o, přičemž došlo k rozhodnému zlepšení v řadě dříve zaostávajících úseků, jako byla například těžba uhlí. Vezmeme-li těžbu uhlí za jedenáct měsíců roku 1957 za 100 %, pak se v roce 1958 těžba kam enného uhlí zvýšila na 106,8 % a hnědého uhlí na 112 %. V roce 1958 se podařilo zabezpečit i rychlejší růst produktivity práce proti plánovaným 4,2 % o 7,4 %, a co je zvlášť významné, daleko příznivěji než v minulých letech se vyvíjel i vztah růstu produktivity práce k růstu průměrných výdělků. v sjezd j ednotné 1 ostatní země tábora socialism u dosáhsocialistické strany ly roku 1958 nem alých úspěchů. Jak kon- Německa statoval V. sjezd Jednotné so cialistické strany Německa, který se konal v červenci 1958, byly v Německé dem okratické republice v podstatě vytvořeny základy socialism u. V NDR byla vybudována hlavní odvětví těžkého průmyslu, jehož jádro zůstalo po válce v západním Německu. Průmyslová výroba v NDR stoupla v prvních 9 m ěsících roku 1958 proti témuž období roku 1957 o 11,2 /o, přičemž sjezdové jednání naznačilo konkrétní cestu jejího dalšího růstu. Jednou z nejpozoruhodnějších známek vzestupu Německé dem okratické republiky je skutečnost, že v c e lém společenském životě NDR vzrostla úloha a vliv dělnické třídy. Hlavní hospodářský V. sjezd stanovil jako hlavní hospodářúkol N DR ský úkol NDR požadavek rozvinout za několik málo let národní hospodářství tak, aby se jednoznačně ukázala převaha socialistického společenského řádu v NDR nad panstvím kapitalistických sil v bonnském státě. Aby tento hlavní hospodářský úkol NDR bylo možno splnit za dva roky, do roku 1961, zahájila Německá dem okratická republika výstavbu příslušného surovinového průmyslu a začala mobilizovat všechny vnitřní rezervy. Vzhledem k tomu, že NDR disponuje kvantitativně 1 kva 19

17 litati vně vysoce vyspělou chem ii, bude mít na řešení hlavního eko nomického úkolu NDR značný vliv rozvoj ch em ick éh o průmyslu. Socialistická přestavba veškeré ekonom iky byla uskutečněna v Bulharské lidové republice, která se ze zaostalé agrární země přeměnila v zemi vyspělého průmyslu a zem ědělství. V hrubé produkci národního hospodářství Bulharska zaujím á dnes průmysl první místo. Ve svém rozvoji nechalo Bulharsko daleko za sebou Turecko, Řecko a řadu jin ý ch k a p italistick ý ch zem í, které v minulosti byly přibližně na stejn é úrovni hospodářského rozvoje, vil. sjezd Bulharské V II. sjezd B u lh arské kom unistické strakomunistické strany n y, který se konal ve dnech , věnoval značnou pozornost dalším u rozvoji národního hospodářství země a došel k závěru, že i nadále zůstává ústřední otázkou další zvyšování produktivity p ráce a co n ejú sp o rn ější využití pracovních, m ateriálových a fin an čn ích zdrojů. Sjezd sch v álil směrnice třetí bulharské pětiletky, jejím ž hlavním politickým a hospodářským úkolem je další výstavba socialistické společnosti a stále dokonalejší uspokojování rostou cích hm otných a kulturních potřeb pracujících. ú silí o splnění úkolů Ke sp ln ění tohoto úkolu přispělo move zkrácených lhůtách hutné lidové celo stá tn í hnutí za splněni hospodářských úkolů ve zkrácených lhůtách, které se šířilo zvláště na podzim minulého roku a k jehož rozvoji přijalo v listopadu 1958 plénum ÚV Bulharské kom unistické strany příslušné usneseni. Výsledky tohoto hnutí, které znam ená zcela nové tempo rozmachu výrobních sil země, se konkrétně projevily již koncem roku Celkový objem průmyslové výroby se v Bulharsku v ro ce 1958 zvýšil proti roku 1957 o 16 %. Problémy polského Důležitý krok vpřed v rozvoji hospodářho**>od<iř*tyf ství zaznam enala 1 Polská lidová republika, jejíž průmyslová výroba se v ro ce 1958 ve srovnání s rokem 1957 zvýšila o 9,5 %. Po dosažení hospodářské stab ilizace vystoupila v Polsku do popředí především otázka produktivity práce a její lepší organizace, otázka likvidace veškeré n e h o s p o d á r n o s t i. Proto 1 usnesení XI. plenárního zasedáni ÚV Polské sjednocené dělnické strany v únoru 1958 a X II. plenárního zasedání ÚV PSDS v říjnu 1958 sm ěřovala především ke zvýšení hospodárnosti na závodech. XII. plenární zasedání ÚV PSDS přijalo kromě toho směrnice k rozvoji Polské lidové republiky v letech 1959 až 1965, jejichž hlavní m yšlenkou Je další in d u strializace a zvyšováni průmyslového potenciálu Polska. Maďarské hospodářství V roce 1958 se úspěšně rozvíjelo 1 hospodářství Maďarské lidové republiky. K novým kladným rysům 20

18 vývoje, které se dříve neprojevovaly tak výrazně, je možno počítat vyrovnanější výrobu, lépe podloženou investiční politiku, zahájení přestavby struktury v průmyslu a lepší využití dom ácích podmínek. Více než kdykoli předtím se v hospodářství Maďarské lidové republiky uplatňovalo hledisko hospodárnosti. Zvýšení těžby uhlí a nafty umožnilo bezporuchové zásobování celého národního hospodářství a splnění plánu státního průmyslu v roce 1958 na 104 %. Rumunské hospodářství Také rumunský průmysl zaznamenal v roce 1958 nem alé úspěchy přeměny Rumunska ve vyspělou průmyslově agrární zemi. jestliže před druhou světovou válkou Rumunsko dováželo 95 % potřebných strojů, kryje nyní samo n e jen převážnou část své potřeby strojů a zařízení, ale strojírenství se stalo i platnou složkou vývozu. Další perspektivy rozvoje socialistického průmyslu vytyčilo plenární zasedání ÚV Rumunské dělnické strany Současně ukázalo jako důležitý problém neustálé zvyšování technické úrovně ve všech odvětvích hospodářství a snižování vlastních nákladů ve výrobě. Na základě bohatých přírodních zdrojů klade Rumunská lidová republika hlavní důraz na rozvoj chemického průmyslu. Jsou tu například ohromné zásoby zemního plynu, v jehož zpracování je Rumunsko na druhém m ístě v Evropě, hned za Sovětským svazem. Při ch e mickém zpracování metanu bylo v Rumunské lidové republice dosaženo značného pokroku. V listopadu 1958 zahájily chem ické závody v Klužské oblasti výrobu chlorovodíku, přičemž výroba této základní suroviny chem ického průmyslu spočívá na ohrom ných zásobách kamenné soli v Rumunsku. Rozvoj S nadšením buduje socialism us i pracualbánského prům yslu j íc í lid nejm enší socialistické země, Albánské lidové republiky. Přitom dnešní Albánie není již zaostalou zemí, kde bylo přes 80 % obyvatel negramotných, ale svobodným státem, poměrně vyspělou zemědělsko-průmyslovou zemí. V lidové Albánii vznikly základy moderního socialistického průmyslu, který vyrábí nejpotřebnější zboží. V roce 1958 vzrostla tam hrubá průmyslová výroba, ve srovnání s rokem 1957, o 20 procent. Průmysl Mongolské, Úspěchů na poli budování průmyslu do- Korejské a vietnam ské sáhly v roce 1958 i asijské lidově demolidové republiky kratičké státy Mongolská, K orejská a Vietnamská lidově demokratická republika. Vždyť například v Mongolsku, kde před revolucí průmysl vůbec neexistoval, připadá dnes na průmyslovou výrobu 40 % celkové výroby v zemi. V roce 1958 začala úspěšně plnit svůj první pětiletý plán rozvoje národního hospodářství Korejská lidově dem okratická republi 21

19 ka. Na výzvu ÚV Korejské strany práce z června 1958 bylo po celé severní Koreji vybudováno 960 nových m ístních průmyslo vých podniků. Téhož roku byla uvedena do provozu řada nových továren i ve Vietnam ské lidové republice. Na výzvu vlády a Vietnamské strany pracu jících, aby se využilo všech m ožností k rozvoji průmyslové a řem eslné výroby, začaly se i ve Vietnamu na podkladě iniciativního uplatnění čínsk ých zkušenosti budovat například m alé závody na výrobu papíru, cukru, ča je a podobně. Není to jen průmyslová výroba, v niž v roce 1958 socialistické státy dosáhly značných úspěchů. Dosáhly jich tak é v so cialistickém zemědělství, v zlepšení socialistických výrobních vztahů na vesnici, což je ch arak teristick ý rys hospodářského života socialistických zemí, i když se pochopitelně znatelně projevil vliv rozdílných historických podm ínek. Socialistické zem ědělství Pozoruhodných výsledků v socialiaticv asijských lidových kém zem ědělství dosáhly a sijsk é lidově demokraciích dem okratické státy. Koncem srpna 1958 bylo dokončeno združstevňování zem ědělství v Čínské a Korejské lidové republice, kde již v říjnu bylo možno přikročit ke slučování zem ědělských družstev. Místo m alých družstev bylo v Koreji vytvořeno 3843 družstev, jejich ž hlavním úkolem je provést technickou a kulturní revoluci na vesnici. Přes velké sucho sklidilo korejské zem ědělství tun pšenice, tedy o tun více než roku Severní Korea se změnila ze země, kde se nedostávalo potravin, v zemi, kde Je potravin dostatečné množství. Vysoké sklizně dosáhli v roce 1958 i vietnamští rolníci, kteří v obou loňských žních sklidili 4,5 miliónu tun rýže, což Je dosud n ejv ětší úroda, ja k é bylo ve Vietnamu po obnovení míru dosaženo. M ongolsko, kde se půda dříve vůbec neobdělávala a kde se venkovské obyvatelstvo věnovalo výlučně dobytkářství, učinilo v roce 1958 další kroky k rozvoji obilnářství. Rozloha osevní plochy vzrostla v roce 1958 na hektarů. Sklizeno bylo tun obilovin a tun brambor. Tradiční mongolské dobytkářství vykazuje růst stavu dobytka. Jehož celkový stav se k , ve srovnáni s rokem 1957, zvětšil o více než kusů. Zemědělská výroba Otázkám rozvoje so cia listick é zeměděl- «evropských lidových ské velkovýroby věnovaly značnou pozordemokraciích nost i evropské lidově dem okratické státy, přičemž každý vycházel ze specifických podmínek své země. VII. sjezd Bulharské kom unistické strany v červnu 1958 konstatoval, že 22

20 v zemi byla dokončena socialistická přestavba zem ědělství, a fo r muloval jako hlavní úkol co nejracionálnější využití půdy, strojů a ostatních výrobních prostředků, dosažení vysoké produkce živočišné výroby a podstatné snížení nákladů na jednotku výroby. Významných úspěchů v kolektivizaci dosáhl i albánský venkov, kde bylo v roce 1958 združstevněno více než 75 /o obdělávané půdy. Socialistický sektor v albánském zemědělství vypěstoval asi 89 % veškeré bavlny, 92 /o cukrovky a 77 % tabáku. Socialistický sektor sdružoval v roce 1958 přes 55 /o zem ědělské půdy v Rumunské lidové republice, což znamená, že více než polovina rodin pracujících rolníků nastoupila cestu budování nového života. Rok 1958 potvrdil, že existují příznivé předpoklady pro další rozvoj so cia listické velkovýroby v zemědělství rovněž v Maďarské lidové re publice. jen za 9 měsíců roku 1958 bylo v Maďarsku založeno 234 nových zem ědělských družstev a družstevní půda vzrostla tém ěř ha. československé Socialistický sektor má vedoucí posta - zemědělství vení v zemědělství lidově dem okratického Československa, a to nejen rozsahem obhospodařované půdy socialistický sektor hospodaří na více než 75 % orné půdy ale 1 celkovým objemem tržní výroby. Přes řadu nedostatků splnilo Československé zem ědělství ještě před koncem roku 1958 plán výkupu tří hlavních živočišných produktů vajec, skotu a mléka. Bylo vykoupeno o 200 miliónů litrů mléka a o 65 miliónů vajec více než roku Zvýšení zemědělské výroby považoval XI. sjezd Komunistické strany Československa za jeden z nejzávažnějších úkolů strany a všeho lidu. Zem ědělství v NDR Nemalých úspěchů v rozvoji zem ědělské výroby dosáhla Německá demokratická republika. Koncem října 1958 pracovala již ve více než 90 % obcí NDR zem ědělská družstva, která spolu se státním i statky obdělávala tém ěř polovinu zemědělské plochy. U mléka, vepřového masa a vajec dosáhlo v podstatě zemědělství Německé demokratické republiky již roku 1958 výrobních cílů roku Zem ědělská družstva Ve složitějších podmínkách se rozvíjela v Polsku zem ědělská výrobní družstva v Polské lidově dem okratické republice. Výsledky, kterých v roce 1958 dosáhla polská zemědělská družstva, dokazují, že příčinou dřívějších neúspěchů nebyly rozhodně zásady kolektivního hospodaření, ale jen četné chyby, které znemožňovaly v praxi ukázat hospodářské přednosti kolektivního hospodaření. Bilance polského zemědělství v roce 1958 byla velmi dobrá a celková hodnota veškeré zem ědělské výroby se proti roku 1957 zvýšila o 3,2 %. Přitom zem ědělská 23

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 Předm luva / п M o tto /13 G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 I. V ý z n a m la tin y /2 3 1.1 P ř e d c h ů d c i la tin y ja k o m e z in á r o d n íh o ja z y k a /2 3 1.2 L a tin a ja k o m e

Více

ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ... II. 1. Historický ex k u rs do vývoje právní úpravy obchodního práva v českých zem ích...

ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ... II. 1. Historický ex k u rs do vývoje právní úpravy obchodního práva v českých zem ích... Obsah Ú vod... 9 ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ... II 1. Historický ex k u rs do vývoje právní úpravy obchodního práva v českých zem ích...13 2. Podnik (závod) d. 1.1. e t d. I. f... 22 2.1 P o

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

Obsah. K niha p ro ro d ič e d ě tí o d t ř í le t d o z le tilo s ti 5. C o u m í tříle tý človíček? 18

Obsah. K niha p ro ro d ič e d ě tí o d t ř í le t d o z le tilo s ti 5. C o u m í tříle tý človíček? 18 Obsah K niha p ro ro d ič e d ě tí o d t ř í le t d o z le tilo s ti 5 Jak to bylo s prvním vydáním této knihy? 8 Jak to bylo s druhým vydáním této knihy? 10 Jak to bylo s třetím vydáním této knihy? 11

Více

ůř Í ý Í Ť ý Á Ž Í Á ť Í ť ý ť Ť ě č ě Š ř ú ý š Č ř č ď ř Á Í Í ě ě ř ó ě č ř č ě ř š ě Á Í č ě Í Í Č É ě Š Í Č ě Í ě ů ů ů Č ý ú Ž ří Á Ý Í Á ÍČ ŽÍ Ý Ů ě č ě ě ě ř ě ě ó ž ž ě ýš ě ě ó ě ř ú ě ďý ě Ú

Více

OBSAH Ú V O D... 13 P R Á H... 14

OBSAH Ú V O D... 13 P R Á H... 14 OBSAH Ú V O D... 13 P R Á H... 14 I. A C O K D Y B Y C IIO M M Í S T O O L Á S C E M L U V IL I O P Ř Á T E L S T V Í?... 16 R ozdíl m ezi láskou a přátelstvím... 18 C hvála p řátelství při b u d o v án

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO

VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO VY_32_INOVACE_ZEM_79 VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO Mgr. Doležal Zdeněk Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: duben

Více

Í é čá í á ř í á ó ř é ď ň í á é č é ř á í á á á í í á á á á ď á é č á ó ů č á í ů č é é í Í é ů é ř í í ů í ď é ř é é í é í é é é á č é á á á é í ů í é á é Á Í Š Í É é á é í íčí ů Í ů é á á í ř é á é

Více

Uvnitř a vně - obsahy, kontexty a prostředí současné výtvarné edukace...11

Uvnitř a vně - obsahy, kontexty a prostředí současné výtvarné edukace...11 Obsah Uvnitř a vně - obsahy, kontexty a prostředí současné výtvarné edukace...11 Environmentální aspekty výtvarné tvorby v prostředí školy a ve veřejném prostoru aneb umělecká výchova uvnitř instituce

Více

Dopady společenských změn na krajinu českých zemí 1914-1918. Tento text neprošel jazykovou ani odbornou korekturou Jeho veřejné šíření je nepřípustné

Dopady společenských změn na krajinu českých zemí 1914-1918. Tento text neprošel jazykovou ani odbornou korekturou Jeho veřejné šíření je nepřípustné Dopady společenských změn na krajinu českých zemí 1914-1918 Tento text neprošel jazykovou ani odbornou korekturou Jeho veřejné šíření je nepřípustné Válečné hospodářství Vláda vybavena diktátorskou mocí

Více

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

É Á Č Í Č Í Č Š Ě Í ý í í č í Ž ř ú ě ů č ř ě í ž é é č š é ě ý ě ý ě ý é í ř ý ý ř í ý č é č ů ň ř í í ší ý ě ů é čí í í ž é É Á Č Í ý í ý č é é š í ý č í ý ší í ř ý ř ů ů Í í í ř ý č ý ý ř ů ě í ň č

Více

4/1.1.4 Povinnost podání zpráv

4/1.1.4 Povinnost podání zpráv A kc iová spole čn ost a je jí říze n í část 4, díl 1, kapitola 1.4, str. 1 4/1.1.4 Povinnost podání zpráv C H EC K LIS T Přehled zpráv, které představenstvo vypracovává a dále podává příslušnému orgánu

Více

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Charakteristika Jedná se o nejvýznamnější, hospodářsky nejvyspělejší, nejhustěji obydlenou oblast Evropy Oblast leží v mírném, oceánském podnebném pásu Převažují nížiny

Více

í í ž á ů č ř í Íý ú ě é íč ě áčě ěř Í á ě čč áď ě á ý ý ěš é ú ě í é š ě í ž ří ě é šá ě ý á ě á é á ě é č Í í ě á ě ě é š Í á á Í Í ž á í á š š řě ě ř á Ž ě Í í í čí š á š ě ý ží č á ě í í š ě í ý á

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing I N T E R N E T O V Ý M A R K E T I N G e f e k t i v n í a c í l e n ý m a r k e t i n g p r o f e s i o n á l n í e m a i l i n g š p i č k o v é t e c h n i c k é z á z e m í p r o p r a c o v a n é

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

čí ř ý č ř ě č ů ý ý ů Ž Í íř é Ž ý ř Ž ž é ě ů ý č Ž Ž Š ě č Ž č ý ěď Ž ž ě ť Í ř ů ř Ť ří ž ř ř š č ř í í ň í Č ě é ř š í ů é í Ž ů í ů č š ř í ě é í í é ž é ě í í ě ž ů í č é ří ž ý é č í ží ž í é ž

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) francouzština angličtina španělština

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) francouzština angličtina španělština Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) Vyhrazeno pro OHIM: Přijato dne Počet stran Žádost o mezinárodní zápis ochranné známky 0 (nutno ) podle Madridského protokolu Údaje pro řízení u OHIM 0.1 Jazyk,

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

é ž ý ížá é čí š ž é š Ó š ť š é é í í í í í ď ž ž ú á č áč č ř á ťá íč ý š ý š í š š ž š ř ý ó š č éž áž ž á á á šříš á š ř š é ú á ž ý š ý ř š í é í áč š í ú ú í š š č é š é ó é ž ž šš š ř ů é ř ř ř

Více

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se KOREA Historie 4. stol. př.n.l. první státní útvary středověk Tři říše (sever, střed, jih) 14. století sjednocení pod dynastií Ri (vládla až do r. 1910) 19. století snahy okolních států a USA zmocnit

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

č é é Á č č í ě ě Ť é Ť é í š č š ě ší í í Ť č í ě Í ž Íňí í ť č íč č í č é í ž Í í č š é é é č ňí č Ť ÍíŽ č é Ě é Č ě č ž č Ťí ž í š é é ě é ě ž í ě č ď ě Ž č í č é é ě Ťí ě ž ě ň ě í Ů ě é č é é é ě

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:

Více

š ř ý é č ú ý ř Ó ó ř í ř ě Ž á Í á ší á é ý ě á ň ě ý í ř ě á á í ŘÍ Í Á Ž É Ř É ŘÍŠ ěž á á ě ě ů š ž á í ž ž ě ř č é á ě í ř ž ý í ášé ú ý íž š é í š á ů é é ř é ří ř ž ý á ž ý á é í ý ě á é ž é éž ě

Více

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š...

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š... 2 0 1 2 / 2 01 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í k r2o0 1 2 / 2 01 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d o v á D o k u m e n t : I I V O S / I / S M 9 8 8 S c h v

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

š ě í í í í č ý Č ý ř í č íčí Í ě š í ě í čí úč í í ě č Č í ř é í č ú Č Č Č ř ě í ří š í ř ě č ř ý Ú í í ž Ř ř ě é ě í ý č ú íí é ří é í ž ř ý é ě ří é ý ř ě é ří č é Ě Í č ý ě í ů é ě í íí ž Ůž ý ě ří

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k 1. Imperialismus a. co b. kde 2. Druhá průmyslová revoluce a. co? c. kdy? 3. Pásová výroba a. kdo? 4. Významné objevy a objevitelé konce 19. století. 5. Kultura konce

Více

Ó ř í ý č é ó ě ů ř á ý č ě ě í ý í ř Č áč í ý čá á č é ú í č í á ý ý áš ě í ě č é ó ě ší á Ž ě ě ížá é é úž ří ě ší ě ů čí í í ě á é ý ě é ó ř í č á á í á ž é é ž ě ů ň á é í á č á ů č é í í ó ř á ý č

Více

Ý é ř á ě á č é í ř ě ší í é í í ó ř á í ý č é á í č í ř ě í ů í í ě í á š áží í ň í í á ý ž ě ší á é á č é ěšéá é č á ě ú í ř é č ý ň ě é ý ž é í í í á é á é í é ž ě í ř á í č é ý é í á á ý ó í á é íř

Více

í í Č Á ý í ě ž ř é ž é ů é ů í ž é í ý é é é í é ě íě č ž ý č ž ě í ž ř í ž ý ě ř í í é í é é í ž ý č ž ř é í Ž ž é ří í ýš č ří ů í ž é ů ě í Ž ší ě ž í ž é ž ě ž ě í é ě ž í í Ž ž ý š Í č ý č ů é č

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR. Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007

Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR. Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007 Č. 04/2010 31. března 2010 Vienna Insurance Group v roce 2009 podle IFRS: Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007

Více

Ó é ě é é Ť č é ě č ě č ž ě é č ěš é é é ž č é ě Ť č Ť ž é é ě ň č č č ú é Ť é ě č č é é Ž é é ž ě ě é ě ž š é ž ě ě ěč ě č Ť é Ť é é é ž č ě č š é ž ú ž ě ě ž ěč ž ž Í ě Ť ž Ť ě ě ž Í Ť ěč č é č ž č Ť

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Ř í č ň é á Í ů é ž é ú ý ř čá í ý í é ý ů í í ů á é č ý ý š ý ý ř í é ž š ý ý ž ý ý ů ý á Ž č š č ý č ř é ž é ší ý ý ř ý ý é ř é ř Ž í ě š ě í á í Ž ý č á ů ř ý š ý á é ý í ř ů ří é á á ů á ů á ů á ý

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

ů š š Č Ě Í ř ě á ě ý š é ž ý é ú ů é á ě č ě š é Ž ý ý ť č š ý Ž á ě é š ě ě á ř é é ó ó Í Ďá é ý á Ž é é Í Ž á ř á á ť á Í é ř é é ř é á Í Í ř ó é Ó ř č é č ě č č é ě éť ř Í Í á Í á ř á á É š Í š ř á

Více

Ť Ú Ž Ý Ý ě ě ě ý ů ě ů ů ě ů ů ř č ě č ď č ň ý š ě ž ř ě ý ě š ř š ž ý ý š š ý ě Ú ř ž ď ě ř ž ý ř š ý ČČ Č č ý ČČ Č Č Č Č ý Č Č Č Č Č Č Č ý č Ř š ř č ě ě Á ž Ž ě ě ě Šý ě ž ř ě ů č ž ě š š ý č ý ČČ

Více

Studená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Studená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Studená

Více

ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra

ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra VY_32_INOVACE_ZEM_75 ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra Mgr. Doležal Zdeněk Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

supervelmocí, objasnit jednotlivé etapy a konflikty studené války a ujasnit problematiku détente

supervelmocí, objasnit jednotlivé etapy a konflikty studené války a ujasnit problematiku détente Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Mezinárodní vztahy 1 Název tematického celku: Bipolární systém a studená válka Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je seznámit

Více

Ť č č ó ó č č č ý č ď ý ď š ě ý ň ě ý ú Ó ý ě č ě č Š ě Ž ý ý ě č č Ú č ý Č ě ě Š ř ěťž ě č É ť Č č ř Ž ě š č č ě ě ú č ó ó č č ů ě ř ě š Ž š ě Ž č š ď č ěž ž č ň š ň ň ř č ň č ý š ě ý Č Ó č É Á Ý Š č

Více

Ě Ý Í Č ě ř Í Í Á Č ř č Č é č č šř Č é č ě é ř č č š ě ř č ď ě š ř ě č é ř ďů ž ě š š Č é éú ě ě ž éč Í ř ě éú ů č ů ř č ů č ř ř šť é řč Žď ž ú ů ř š ř éž ů ů é ž ú č ř č ř šť č ž č ě ř č č č ů ř é ř č

Více

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO CÍL: Seznámení se Spolkovou republikou Německo. Spolupráce učitel-žák, zapojení žáků při výkladu nové látky. Využití vlastivědné mapy a práce na PC. Zapojení zábavných prvků

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Kazachstán (KZ) je pro ČR již tradičním obchodním partnerem a v rámci regionu Střední Asie také nejvýznamnějším partnerem. Dosavadní výsledky

Více

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV ŠKOLY GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK 4.

Více

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 V roce 2014podnik obhospodařoval 2468 ha zem půdy, z toho v ekologickém zemědělství 335,98

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

PŘÍLOHA C PROGRAMY JEDNÁNÍ SCHŮZÍ OKRESNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE OKRESNÍHO VÝBORU KSČ ÚSTÍ NAD LABEM 1979 1983 [1]

PŘÍLOHA C PROGRAMY JEDNÁNÍ SCHŮZÍ OKRESNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE OKRESNÍHO VÝBORU KSČ ÚSTÍ NAD LABEM 1979 1983 [1] PŘÍLOHA C PROGRAMY JEDNÁNÍ SCHŮZÍ OKRESNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE OKRESNÍHO VÝBORU KSČ ÚSTÍ NAD LABEM 1979 1983 [1] [2] Zápis z plenárního zasedání 30. 1. 1979 1979 A 273 1. Plán práce na rok 1979 2.

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/zelechovicti-nemaji-pozadano-o-obcanku20090227.html

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/zelechovicti-nemaji-pozadano-o-obcanku20090227.html Reportáže a články týkající se odtržení Ž elech ov i c nad D ř ev ni cí od Z lína (č e r v e n é o d k a z y j s o u n o v i n k y ) 1. bř e z n a 2 0 0 9 http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/zelechovicti-nemaji-pozadano-o-obcanku20090227.html

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

ý ř ě Í ě ÍÍ ž ý ř ž Í ý é ž ý ý ž é ů ž ž ž é ž ě ě ž ě ě é ě ž š ů é ě ř ž ý Í Í ť ž ěř ě š ž é ě š ě ř é ř ě ý ž ě ř š š ě ř ě ý Í ý ů é š žš ě ž ě ř ž ě é é ě é ž é ž ž ě ě ě Í ý ů ří ř š Íř é ě é

Více

Ú Í Č Š č ř č ů á á í ří í š íčá á č ů é č í Š ť á á č Š ř č í á ň ř Š á ý Č ó á á ť Í á á Š Š č ř š čá íř á í ř á čí Í č ř č á ě č ý áč ř á ť ý í á Í š ě š č ř ř ý š Úč í ří á ě č í á š éá Č Š ř á ý á

Více

ůž Ý í ů é í á í ě ý ř ó í Ó ř ě č ů ž ž é ří é í á á áž ě í á ý ě š ž ů ěř ž ě á í ž á á ý á č ý á ý ý ě á ě š í ý á řá á č í á í ů í á š ý á ž á í á é Č ě ý á á í čí ě ší ž á í é í é é é íž é ě č í ý

Více

Co přinese rok 2013?

Co přinese rok 2013? Co přinese rok 213? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Brno 5. Prosince 212 Proč centrální banky zajímá realitní trh?

Více

Č í ý ř ň í é é ň ř ý í á ďé í ří í Ž č é í á é á í í á š č Í á é Č í áž é á Č é š č éč č é é ó č ří š í á á Ž Í ÁŠ ď á ž í ý á á ř í é é ž á á í é ž č í ž ří Ž á é ží éč í í í ř í á ř ý ž č í ž č á í

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

ě á í á Ž í á ář á ě ž ří č í ý č á í á č č ě ář ý ů ě ý ě ý š š ň ř í ž á í ž í í š í š ý š áž ž č íž čí ě í ě ž š ř á á í ž í í ř ž ř č č á ří ř š í ř í ř ž ž Í ř ě ý ř š ý á ý čá í ů í ž ě š ž ý č š

Více

Ve sledovaném období naše spole nost dosáhla zisku po zdan ní podle IAS/IFRS 122,61 mil. K.

Ve sledovaném období naše spole nost dosáhla zisku po zdan ní podle IAS/IFRS 122,61 mil. K. MERO R, a.s. Kralupy nad Vltavou I : 60193468 Pololetní zpráva emitenta kótovaného cenného papíru za prvních 6 m síc roku 2009 podle 119 zákona. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu a podle vyhlášky

Více

ý á ř é é č ř á ě Č é á ž é é čě á í é čě říš ý á é á á číš ě ú ú á á ý ýš í Ž čě é č é á í áš ýš ý ř ř á ě ě é ž í á š ě č ž é ú š ě úž é í ě á á ý ó í ýš ďé ěě řá říš ý á ó š žá š ý ř ú ř ú á š í ě ď

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

ř Ž Ú Ě Ú ž ě ě Ž ě ě ě é ý é é é ě š ě ě ž ě ě ě ě ď é í í š ý á ů ů í ě í á í á íč ě í á Ž ř Ž ě Ž ě ě ž ý é á í úř ž ý ý á š ř á í í ží Ž í í ž ší ý íš č ž ů ě í ě ě í č ží ří í á é ř é ří č é ž íč

Více

Í é É í ó ž á ó ý Ž á á ó ý í š ú Ó ř Ýí č ý Ó ř Ú í Ť ř č Ó ý Č ý Ó Ó ý ě Ž á Ž Ú ř Ž š á ýě š ě š š í í ě š ř ě š Ó ě úč ě š ě é óř ř Ó Ř Ó ý ř ý Ó ú Ó ý í éř ř ř é řč ň šé á é ěřé ý Ó Ó ý Ó ří é š á

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Zá kla dn í š k ola a Ma teřs ká š kola n á měs tí In terbrigá dy, Pra h a 6, An ton ín a Čerm á ka 6

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Zá kla dn í š k ola a Ma teřs ká š kola n á měs tí In terbrigá dy, Pra h a 6, An ton ín a Čerm á ka 6 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Zá kla dn í š k ola a Ma teřs ká š kola n á měs tí In terbrigá dy, Pra h a 6, An ton ín a Čerm á ka 6 An tonín a Čerm áka 6/ 1022, 160 00 Prah a 6 - Bu ben eč Iden tifiká tor: 600 039

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 2/2011

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 2/2011 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 2/2011 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více