Plán místního územního systému ekologické stability Změna č.1 územního plánu Běhařovice v k.ú. Běhařovice a k.ú. Ratišovice

Transkript

1 Projekty pro krajinu, s.r.o. Ondráčkova 556/ Brno Plán místního územního systému ekologické stability Změna č.1 územního plánu Běhařovice v k.ú. Běhařovice a k.ú. Ratišovice (samostatná část Změny č.1 územního plánu Běhařovice) Pořizovatel: MěÚ Znojmo, odbor územního plánování a strategického rozvoje, oddělení územního plánování Zhotovitel: Projekty pro krajinu, s.r.o., Ondráčkova 556/199, Brno Ing. Darek Lacina - autorizovaný projektant ÚSES, číslo autorizace Brno říjen

2 Toto zpracování úprav Plánu místního územního systému ekologické stability pro k.ú. Běhařovice, Ratišovice a Stupešice (zpracovaný autorizovaným projektantem ÚSES ing. Jaroslavem Krejčím v listopadu 2012) je zpracováno na základě zadání Změny č. 1 územního plánu Běhařovice, které bylo chváleno zastupitelstvem městyse Běhařovice Požadavky na úpravu místního ÚSES dle zadání se týkají následujících ploch/lokalit: lokalita 4 rozšíření stávajícího lokálního biocentra C07 Za kostelem o stávající plochy SN okolo toku Křepičky, lokalita 5 změna hranic stávajícího lokálního biocentra C06 Výhony v severozápadním okraji na současnou hranici zalesněné plochy a rozšíření biocentra směrem k východu na plochy určené k zalesnění (LE), lokalita 6 změna vedení lokálního biokoridoru K08 do prostoru pro zalesnění východně od melioračního kanálu, lokalita 7 rozšíření stávajícího lokálního biocentra C03 v k. ú. Ratíšovice (při západním okraji obce) o prostor v nivě Kroužského potoka. Navržené změny nejsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací (Politika územního rozvoje, Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vydané formou opatření obecné povahy ). Nemění se základní koncepční vymezení územního systému ekologické stability, dochází pouze k úpravám hranic a změnám v ploše již vymezených skladebných částí. Tyto změny odrážejí jednak požadavky obce a vlastníků pozemků, jednak dávají vhodně do souladu požadavky na funkční využití ve vztahu k reálné situaci v terénu. Popis konkrétních změn s vyhodnocením dopadu na stávající vymezení v Plánu místního ÚSES Lokalita 4 v grafické části Změny č.1 označeno 1.4 Lokální biocentrum je rozšířeno v souladu s požadavkem v zadání změny č. 1 územního plánu Běhařovice. K lokálnímu biocentru C07 Za kostelem jsou přičleněny plochy s existujícími dřevinnými porosty okolo Křepičky (novou hranici tvoří komunikace ve směru na Přeskače). Jejich složení je pestré, přímo na březích dominují olše lepkavé doplněné o jasan ztepilý a více druhů vrb, dále se tu objevují lípy, topoly, časté jsou třešně (zčásti jde o plané třešně z náletů, zčásti se v některých partiích jedná o staré původní ovocné dřeviny). Na svazích se ale také objevují porosty s dominantním akátem. Místy je vyvinuto keřové patro, zvláště pak pod elektrickým vedením, které protíná celou plochu, což zvyšuje pestrost stanovišť. V jihovýchodní části zvyšují diverzitu stanovišť udržované luční porosty Obecně lze říci, že jsou v ploše nastartovány přírodní procesy, které jsou minimálně ovlivňovány zásahy do porostní struktury, což je z pohledu funkčnosti nutno hodnotit kladně a dojde k posílení funkčnosti biocentra. Změnou dojde k rozšíření plochy o 2,28ha. 2

3 Pro udržení funkčnosti je třeba zachovat stávající luční porosty, opatrně postupnými menšími zásahy redukovat akát a podporovat dřeviny přirozené druhové skladby. : Zvětšením LBC dojde k posílení jeho ekostabilizační role a funkčnosti, a to především vlivem zvýšení podílu dřevinných formací s vysokou strukturní diversitou (stromy, keře) a odpovídajících z nemalé části přírodě bližším poměrům. Lokalita 5 v grafické části Změny č.1 označeno 1.5 Lokální biocentrum je změněno a rozšířeno v souladu s požadavkem v zadání změny č. 1 územního plánu Běhařovice. V severozápadní části dochází ke zmenšení (umístění hranice LBC na hranici stávajícího zalesnění), v jihovýchodní části je pak LBC výrazněji zvětšeno o plochu orné půdy (parcela 256/3), která je aktuálním územním plánem určena k zalesnění. Současný stav zalesněné plochy není pro funkčnost biocentra zcela vhodný, protože se jedná o stejnověký a šablonovitě založený porost s dominantní borovicí lesní, který je doplněn vloženými pruhy s (opět monokulturní) výsadbou dubu. Jiné dřeviny se v ploše v podstatě nevyskytují. V okrajích a zčásti v ploškách s dubem se vyskytuje travinobylinné patro, to je ale degradováno a převažuje v něm třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Pro zvýšení ekostabilizační role i funkčnosti biocentra je třeba v existujících výsadbách výchovou podporovat i případné další dřeviny původní druhové skladby. Na ploše určené k zalesnění bude třeba využít více stanovištně odpovídajících autochtonních druhů dřevin s tím, že borovice nebude dominantní dřevinou (kostru porostu by měl tvořit dub zimní). Žádoucí by bylo, aby zalesnění neproběhlo jednorázově, ale minimálně ve dvou až třech fázích s odstupem nejméně 10 let. Vhodné bude také ponechání volné plochy bez stromů v okrajových partiích tvorba travinobylinného porostu může být doplněna skupinkami keřů. Zvětšením LBC o plochu určenou k zalesnění může dojít při vhodném použití odpovídajícího druhového spektra sadebního materiálu k částečné eliminaci dnes nevhodné struktury druhové i porostní již existující mlaziny, tím ke zlepšení ekostabilizační role a funkčnosti biocentra i celého systému. Lokalita 6 v grafické části Změny č.1 označeno 1.6 Lokální biokoridor je změněn a rozšířen v souladu s požadavkem v zadání změny č. 1 územního plánu Běhařovice. Stávající K08 je přesunut z pravého břehu melioračního kanálu na levý, kde je zároveň značně rozšířen na celou plochu určenou aktuálně platným územním plánem k zalesnění. Součástí navrhovaného biokoridoru je i meliorační kanál, který je souvisle zarostlý sukcesní formací křovin. Pouze v jižní části (za tokem Křepičky) se šířka biokoridoru zužuje k minimální požadované hodnotě 20 m. V současnosti se vyskytují podél kanálu porosty dřevin s převahou sukcesně vzniklých křovin (růže šípková, bez černý, trnka obecná, ostružiník, mirabelka) a zbytky původních ovocných dřevin (švestka). Bylinné patro je značně ruderalizováno. Ve střední části se nalézá skupina 3

4 vzrostlejších borovic lesních, která od kanálu zasahuje do sousedního bloku orné půdy. Východně od kanálu v minulosti na části plochy určené k zalesnění proběhl pokus o výsadby borovice a dubu. U silnice se nalézá kompaktní skupina dubu, směrem k jihu se vyskytují nepravidelné skupiny s borovicí lesní, střídající se s travinobylinnými plochami s místy dominantní třtinou křovištní a jednotlivě se objevujícími růžemi šípkovými. Tato plocha zabírá přibližně čtvrtinu plochy určené k zalesnění. Rozvolněný charakter mozaiky je pro funkci biokoridoru, který má kombinovat lesní a sekundárně stepní společenstva, velmi vhodný, nevhodné je monokulturní složení daných skupinek. Zárodek konektivity představuje pruh křovin podél kanálu, který by v budoucnu měl tvořit ekoton vlastního biokoridoru. Základním požadavkem je posílení ekostabilizační role a zajištění plné funkčnosti lokálního biokoridoru. Toho lze dosáhnout založením travinobylinných a dřevinných formací dostatečné šířky. Dalším požadavkem je vhodná druhová skladba dřevin v porostech. Pro kombinovaný biokoridor je třeba vytvořit spíše rozvolněnou nebo hloučkovitou strukturu porostů s přítomností keřového patra nejen v porostních okrajích. Prostor musí mít i travinobylinné patro. Tyto požadavky znamenají, že minimální požadovaná šířka LBK by rozhodně neměla klesnout pod m, při větší šířce je možno snáze budovat požadovaný charakter této skladebné části. Zvětšením LBK o plochu určenou k zalesnění může dojít při vhodném použití odpovídajícího druhového spektra sadebního materiálu a vhodném rozmístění výsadeb k výrazné podpoře požadované ekostabilizační funkce kombinovaného biokoridoru a tím i funkčnosti celého systému. Lokalita 7 v grafické části Změny č.1 označeno 1.7 Změna je rozdělena na dvě části. a) Lokální biocentrum je rozšířeno v souladu s požadavkem v zadání změny č. 1 územního plánu Běhařovice. Dochází k přičlenění části úzké vlhké nivy nad stávajícím rybníkem, v aktuálním územním plánu vedené jako plocha smíšená nezastavitelná. Jedná se o neudržované a z větší části ruderalizované travinobylinné porosty s několika náletovými dřevinami, pouze při severovýchodním okraji se vyskytuje souvislejší zapojený porost tvořený zčásti linií starších lip, na které navazují nepravidelně řezané vrby. Z plochy stávajícího biocentra zasahuje porost akátu s přimíšenou borovicí. V jihovýchodním cípu se nalézá menší vodní plocha zarostlá okřehkem a v litorálu s orobincem ale i nepůvodní a invazní netýkavkou žláznatou. Plocha je vhodná pro opatření k posílení biodiverzity. Jde především o úpravy směřující k vytvoření mokřadu s menšími tůněmi, doplněné o jednotlivé výsadby vhodných dřevin (olše, vrba, jasan). 4

5 Vhodné a logické by bylo, aby byl do biocentra začleněn i níže položený rybníček VV-1, avšak toto řešení naráží na nesouhlas jednoho z vlastníků. Z hlediska přírodních procesů rybník umožňuje propojení mezi přiřazovanou plochou a lokálním biokoridorem K04 vedeném po Kroužském potoce pod rybníkem a minimálně při svém jihozápadním břehu tak funguje jako lokální biokoridor. b) Rozšíření lokálního biokoridoru K04 pod hrází rybníčku (VV-1) jde nad rámec požadavku v zadání změny č. 1 územního plánu Běhařovice a řeší nesoulad v logice vymezení územního systému ekologické stability vyvolaný změnou rozšíření lokálního biocentra C03. Stávající řešení vymezení ÚSES na parcele 540 sleduje pod rybníkem především suchou část této větve. Změna územního plánu rozšiřuje spektrum stanovišť o vodou ovlivněné biotopy, které jsou i součástí biokoridoru K04 níže pod parcelou 540. Kvůli funkčnímu propojení plochy rozšiřující biocentrum a biokoridorem K04 je třeba zajistit pro ÚSES prostor pod hrází rybníka okolo výtoku. Proto je třeba rozšířit BK04 i na parcelu 538/2. V současnosti se jedná o různou měrou degradované, ruderalizované a druhově chudé travinobylinné porosty ve stádiu sukcese po stavebních úpravách souvisejících s budováním rybníku. Pro zlepšení funkčnosti bude třeba alespoň na levém břehu potoka provést výsadbu vhodných dřevin (především olše, doplněná jasanem, jednotlivě i vrbou). Navazující travinobylinné porosty budou pravidelně koseny. a) Zvětšením biocentra o plochu zamokřené nivy s tůňkou dojde k podpoře biodiverzity na lokální úrovni a vytvoření propojení na lesní porost na přiléhajícím svahu, což opět podporuje a zvyšuje migrační možnosti organismů v krajině. b) Zvětšení lokálního biokoridoru pod hrází rybníka podpoří funkčnost lokálního ÚSES, především ve vazbě pro potřebu propojení vodou ovlivněných stanovišť. 5