Aiolova harfa Miroslava Dvořáková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Aiolova harfa Miroslava Dvořáková"

Transkript

1 1 Aiolova harfa Miroslava Dvořáková cyklus šatlava Sychravým vzduchem nad poli se sklizenou kukuřicí se nesl tlumený kolísavý tón připomínající drhnutí kovových plátů. Bušení z nedaleké slévárny i rachot z přilehlého nádraží místní důvěrně znali, ale toto bylo něco úplně jiného. Mělo by se to vyšetřit, nebo to na někoho spadne, lamentovali vesničané kráčející podél řeky. S obavami vzhlíželi k rozestavěné mostní konstrukci klenoucí se nad jejich hlavami. Od dětství si tudy zkracovali cestu do městečka na vlak. Teď dvoukilometrovou stezku přes pole křížila vznikající dálnice. Měli smůlu, že bydleli v dopravně nejpřetíženějším místě široko daleko. Brodili se blátem mezi náklaďáky a bagry s vědomím, že jakmile bude stavba dokončena, vše se změní. Pěšky byli rychlejší, než kdyby se pokoušeli do městečka dopravit autem, kde by v dopravní zácpě prosakrovali celou hodinu. XXX Pracovní den na radnici jako každý jiný. Při podepisování faktur jsem mezi zuby drtila kletby. Náklady na pobyt psů v útulku jsou hrozivé. Hulákání za dveřmi sílilo. Když jsem pochopila, že si opět někdo stěžuje na kácení bříz u školy, sundala jsem pohodlně natažené nohy z židle. Nezbývá než vysvětlit, že náhradní výsadba bude provedena už pozítří. V žádném případě se nemůže provalit, že břízy musely zmizet proto, aby se mohla udělat na škole nová fasáda. Ta původní sice ještě ušla, ale když byly z kraje volné peníze a taky firma, která to realizuje je místní, a taky je před volbami no znáte to. Kroky se neodbytně blížily. Ukryla jsem nedojedený koláček a nasadila neutrální výraz. Když uklidnění penzisté odešli, úlevně jsem si oddechla. Břízy vyvolávaly alergie a basta. Plánované červenokvěté kaštany budou určitě vhodnější. Vlastně jsem v ničem nelhala. V porovnání s nekonečnem vesmíru je tato záležitost nepatrná. Založila jsem paže za hlavu a rozhlédla se. Vážně jsem tu měla tmu... Pokaždé, když starostu svými námitkami vyprovokuji k nepříčetnosti, a začneme na sebe ječet, zakončí to větou: Zalez do své sluje! To proto, že obývám nejtemnější místnost v celé budově. Před staletím tu provozovali obecní šatlavu. Okna vedou do vnitřního dvora budovy postavené do tvaru L. Delikventům sem svítilo slunce od desíti do půl jedenácté dopoledne v zimě a od sedmi do půl osmé v létě. Z jedné strany sousedíme s centrální kotelnou a ze druhé s archívem. K první kanceláři, ve které úřadují referentky, občan dotápe skrze temnou chodbičku a vstoupí dveřmi zdobenými plakátem s vývojovými stadii můry přástevníka obecného. Uvnitř je pultík s formuláři, u stěn pod okem jsou vystaveny řezy kmenů napadených houbou na důkaz, že ty stromy v parku, které vypadaly na první pohled tak zdravě, se prostě pokácet musely. Na skříních trůní šišky jehličnanů a srnčí paroží, na stěnách visí obrázky stromů a vstavačů, na nástěnce se vyjímá expozice sáčků na psí hovínka.

2 2 Do mé kanceláře lze proniknout houštinou dvoumetrových fíkusů. Stěžovatele má uklidnit hýčkaná a rafinovaně naaranžovaná sbírka surových polodrahokamů. Za pracovním stolem visí mapa katastrálního území s územním plánem. Na skříních s horami spisů se vyjímá mikroskop, bezpečnostní přilba pro vstup na staveniště, krabice gumových rukavic, sloužících při odběru vzorků a k sanaci mrtvých ptáků. Na ostatních stěnách visí kopie starých map, fotky lidských koster vyhrabaných při záchranném archeologickém průzkumu, astrologická mandala, Nostradamus, Tycho de Brahe, Kepler a obrázek vesmírné základny z Tau Ceti. Vším prorůstají květiny živořící v trvalém příšeří. Rozjímání nad chřadnoucí flórou přerušilo cvrlikání pevné linky. Sáhla jsem po sluchátku a vyslechla litanii na druhém konci. Ukončila jsem hovor a zaburácela do vedlejší kanceláře: Máme dalšího psa! Známku nemá, tetovaně nevypadá! Tento měsíc už osmý nebo devátý. O zatoulané psy se musí postarat obec. Městskou policii z úsporných důvodů nemáme, takže je to na nás. Vždycky se to nějak zvládalo. Protože odchyt, převoz a pobyt psa v útulku leze do peněz, fungujeme jako detektivní kancelář a usilujeme se majitele vypátrat. Dokonce i když pes nemá známku ani tetování, daří se nám to docela často, protože všechny tři tu práci děláme dost dlouho a naše město je poměrně malé. Tak to šlo až donedávna, jenže pak se s nalezenými psy roztrhl pytel. Nejedná se o pouze o chlupáče místních obyvatel, ale i o přespolní. Zvídavá Erna si telefonickým dotazováním ve městech obdobné velikosti ověřila, že zatímco jinde během měsíce odchytili jedno až dvě zvířata, u nás jsme se vyšplhali k desíti kouskům v červnu, a od července do listopadu neklesl počet pod čtrnáct. To prostě není normální, zaslechla jsem její lamentaci. Mají mít známky, rozčilovala se praktická Anna. Paní ho přivede, referuji věcně. Potuloval se okolo nádraží. Možná jenom čekal na páníčka u Chrochtalova konzumu, ale nemělo smysl jí to vymlouvat. Tvrdí, že ho tam viděla i včera. Kdosi třikrát zvučně zaklepal a vešel do první kanceláře. Aniž by se nechal odradit vstřícnými dotazy, štrádoval si to rovnou ke mně. Ach tak, starý známý. Mezi zelenými větvemi fíkusů se objevila hřmotná postava Viktora, výčepního z obecní hospody. Nijak blízce se neznáme, ale přece jen bydlíme ve stejné vesnici. Lítostivě jsem si povzdechla. Pokud chce ten nešťastník podat stížnost na souseda Habalu pálícího v kotli plastové flašky, musí za starostou. Můj odbor není k řešení stížností z jiné obce kompetentní. Viktor mne překvapil. Rozpačitě se ošil, a s pohledem upřeným na ošatku polodrahokamů spustil: V červnu po povodích, jak jste chodila s hasičama po barákoch, říkala ste cosi o Bélově hárfě. Něco by s s tým mělo dělať, nebo ten most na nekeho spadne. Zvedla jsem obočí a ukázala na židli. Posaďte se, pane Motyčko. Hospodský urputně přikývnul. Na vysedávání nemám čas. Ide o ten podchod pod mostem podél řeky. Chlapi v hospodě o tom lamentujó v jedném kuse. Pré moderní nevyzkóšený materiály, co brnčijó ve větru. Já myslím, že je to špatně ukotvené nosník. Máte kontrakty s lidima, co to stavijó. Tož něco uděléte. Usilovně jsem se snažila zachovat neutrální výraz. Problém je v tom, že toto je radnice jiné obce. Starostovi naší obce jste to řekl? Viktor se ušklíbnul. Ten by se mi vysmál. Řekl, že to škrabó cestu od blata. Aha, zamumlala jsem. V tom zvuku bylo něco, co drhnutí kovové radlice o asfaltovou vozovku připomínalo... Viktor mé váhání vycítil. Potáhl nosem a s potměšilým úsměvem zapředl: Aji když tři dni před tým nepršelo? Po té, co jsem slíbila, že udělám, co bude v mých silách, se odporoučel.

3 3 Slyšela jsem to včera v hospodě, řekla Erna. Lidi říkají, že ty zvuky dělají špatně upevněná svodidla na mostě přes řeku. Je toho plné město. Budeme to někomu hlásit? chtěla vědět Anna. Pokrčila jsem rameny. Nechci dělat z projektantů blbce. Spíš myslím, že to má na svědomí, nějaká rozestavěná součást konstrukce a jakmile bude stavba dokončená, efekt zmizí. Zatím nemá smysl zmatkovat. Anna chápavě přikývla. Stavbaři finišovali a dokončení zdejšího úseku bylo otázkou dní. Objevila se milovnice zvířat s nalezeným křížencem labradora. Pes uvázaný na prádelní šňůře neměl ani obojek ani známku, ale to nevadilo. Tentokrát šlo o známého útěkáře. Anna zalistovala v seznamu, navolila příslušné číslo. Máme tu vaši Ziru, pane Lottare. Už zas, dodala beze stopu kousavého podtónu. Má můj obdiv. Já bych si ho tedy vychutnala. Erna zanesla Ziru i nálezkyni do své statistiky. To je fakt divný, bručela. Důchodkyně se dojemně rozloučila se Zirou a spokojeně odcupitala. Až ten blb přijde, řekněte mu, že by měl té horlivé paní koupit aspoň čokoládu, zavrčela jsem a zavřela se v jeskyni. S hlavou plnou výčitek jsem půlhodinu čistila mailovou schránku. Já přece vím, že taková kumulace není normální. Ale jeden se snaží, dělá, co může a občas se něco nepovede... Potom se vedle rozduněl Lottarův hlas. Tlusťoch si přišel pro psa. Potlačila jsem nutkání tam vletět a zařvat mu do ksichtu, co je na tom tak těžkého, dát Ziře obojek se známkou a kapsičkou s telefonním číslem, ale včas jsem se opanovala. Mám závažnější starosti. Tady, uprostřed města zahlceného dopravní špičkou, skřípance slyšet nebyly. Nesly se jen volnou krajinou a doléhaly do dvorů předměstí a okolních vesnic. Skřípance vyluzuje vábnička. Kdyby fungovala, jak měla, byla by v provozu den, možná dva. Zatímco teď už mi na topolu u stavidla visí od konce května a pořád nic. Abych zamezila nežádoucí pozornosti, rozšířila jsem zvěst, že ty zvuky vyluzuje Aiolova harfa. Tedy, ne skutečný hudební nástroj, ale rozestavěná sloupová konstrukce přemostění řeky, kterou vítr rozechvívá do mikroskopicky nepatrných pohybů. Krajem se nesou kolísavé kovové tóny, jako když radlice seškrabává bláto ze zasviněné vozovky. Tuto dezinformaci jsem se neštítila předložit ani samotnému stavbyvedoucímu, když u mne vyřizoval nicotné vyjádření kvůli polnímu propustku. Díval se podezřívavě, ale já zachovala kamenný obličej. Kdyby se mne zeptal, kde jsem to vzala, byla bych v pytli. Generálního projektanta znám osobně, na toho bych to shodit nemohla. Je to velmi slušný člověk. Můj zrak zabloudil do rohu místnosti. Za křeslem byly napasovány ruličky nevyužitých map a leteckých snímků se kterými jsem chodila do školy vyprávět o místní dorasované krajině. Jen dobře využité hluché místo. Když tam uklízečka občas zajede hadrem na smetáku, vůbec nic se nestane. S úšklebkem jsem se donutila kancelář opustit. Zítra brzy ráno mě v práci Erna přepadla hned na chodbě. S očima navrch hlavy vybafla: Už vím! Může za to dálnice! Dělala jsem nechápavou. Bylo však jasné, co má na mysli. Hafani se do města stahují proto, že leží v sevření tří mimoúrovňových křižovatek, z nichž dvě jsou od sebe tak blízko, že na to musel generální projektant vyřídit výjimku, protože to překračovalo normu.

4 4 Jak jsi mluvila o té Aiolově harfě, dorážela dál ta otravně chytrá osoba, dejme tomu, že bys měla pravdu. Ty zvuky lákají psy ze širokého okolí. Měli bychom to někomu říct. Hm, na tom něco je, podotkla Anna, která jako vždy myslela ryze prakticky. Musí se to zarazit. Jinak si zplundrujeme rozpočet. Zašklebila jsem se. Z osmdesátimilionového rozpočtu mám na starosti asi jednu desetinu. Většinu spolkne odpadové hospodářství a sběrný dvůr, zbytek utratím za dětská hřiště obnovu zeleně, kosení trávníků, povinné vzorkování a v neposlední řadě i za odchyt psů a jejich pobyt v útulku. Vážně, rozohnila se Erna, kdybys to nadnesla na poradě, s veškerou statistikou, museli by se nad tím zamyslet. Přece nebudeme platit za něco, zač je zodpovědné ředitelství silnic a dálnic. A jak to budu dokazovat? vybafla jsem o trochu ostřeji, než jsem chtěla. Mávla jsem rukou a vydala se na ústup. Než jsem zapadla do sluje, v zádech jsem cítila nechápavé pohledy. Tady můj alibismus nebyl na místě. Šlo o velké finanční částky a výhled do budoucna se jevil jako setrvalý... Přesně jsem věděla, co si obě pomyslely. Že už to mám taky všechno na háku. Naopak. Mám to na svědomí. Ale v tomto případě účel světí prostředky. Potřebovala jsem tu potvoru znovu najít bez ohledu na výdaje. Naposledy jsem ji zahlédla při květnových povodních. Přívalové deště tehdy rozvodnily řeku. Voda kromě polí a zahrad stačila zalít čás staré zástavby a trafostanici. Na přečerpávačce vypadla čerpadla. Vodní dílo s obrovskou podzemní nádrží, zabraňující, aby se odpadní voda vracela zpět do kanalizace, se začalo zahlcovat. Přečerpávačku na břehu řeky nad terénem poznáte jen podle malého domečku, odkud vede schodiště do podzemí k nádrži obehnané ochozem. Vyslaný technik se už půl hodiny nehlásil. Vyrazili jsme s hasiči zkontrolovat, co se děje. Dveře od domečku otevřené, železné schody do podzemí vybízely k okamžitému sestupu. Odspodu hučela valící se voda. Budíky na velíně ukazovaly, že čerpadla jsou v klidu. Tři hasiči a já, jsme sestoupili do desetimetrové hloubky na ochoz. Nádrž byla do dvou třetin plná, bylo jasné, že za hodinu se zaplní k úrovni terénu. Chlapi na sebe pořvávali, ale v rámusu jim nebylo rozumět. Rozčileně gestikulovali, nakláněli se přes zábradlí a zkoumali špinavou vířící vodu, jako by čekali, že se každou chvíli vyvalí nad hladinu Eliášovo bezvládné tělo. Pomalu jsem galerii obcházela, až jsem ho uviděla. Krčil se na bobku v nejtemnějším koutě, křečovitě svíral hák sloužící k zachycování hrubých nečistot a nekontrolovatelně se třásl. Před ním seděl pes. Vypadal jako kříženec jezevčíka a kokršpaněla a působil spokojeně. Zamžikala jsem, protože kromě těkavých kuželů baterek, kterými hasiči osvětlovali česla a hladinu, sem dopadalo jen šikmé světlo od schodiště a pak rozptýlené od česel. Nezdálo se mi to. I v šeru zvíře neznatelně jiskřilo. Obezřetně jsem se ohlédla po hasičích. Vašek zmizel nahoru, dva zbývající se chopili tyčí a jali se tahat z česla kus zamotané plachty. O mém nálezu zatím nevěděli. Koho by napadlo, že si stokilový chlap, pověstný pruďas, zaleze do kouta před psem? Znovu jsem si zkontrolovala strnulého Eliáše. Jeho tvář připomínala posmrtnou masku. Usoudila jsem, že to šlo mimořádně rychle, a že potvora byla extrémě vyhladovělá. Potom jsem na to stvoření sykla. Tsss. Nešlo o to, jaký povel zvolím ani o výslovnost. Spíše o pocit, který jsem při tom vyslala. Pejsek pomalu otočil hlavu mým směrem a upřel na mne hluboká temná očka. Mezitím jsem měla spoustu času. Už dávno sem byla na jeho nápor připravená. Dokonce jsem se neopřela o zábradlí, přes které by se dalo s trochou snahy přepadnout, ale o zeď. Pes si mne prohlížel a bombardoval mne nehmotnými proudy a zase si je přitahoval zpět. Připomínal dobře naobědvaného strávníka, který si chce dát ještě něco malého...

5 5 Za zády jsem cítila drsnou betonovou zeď. Zatínala jsem čelisti a úporně držela v mysli představu dokonalého obranného valu. Věděla jsem, že nesmím připustit ani náznak pochybností. Tady nic neokecám. Pomalu a vyrovnaně jsem dýchala. Když mu došlo, že ode mne nic nekyne, frustrovaně ňafnul. Už ses nažral dost, neřáde, zamumlala jsem a pohodila hlavou na strnulého technika. Uvědomovala jsem si, že tohle je klíčový okamžik. Ani moje obrana není stoprocentní a kdyby se "zvíře" postavilo na zadní... Rychle jsem tu myšlenku zahnala. Jsem ten, kdo určuje podmínky. Aspoň tady a teď. Zaťala jsem zuby, odhodlaně se k potvoře sehnula a lehce ji podrbala za ušima. Postavila se na všechny čtyři a stáhla ocas pod břicho. Dobrá. Sehnula jsem se, vzala ji pod paži a šla upozornit hasiče, aby zavolali sanitku. Dovlekla jsem zvíře na povrch. Mezitím tam dorazily další dvě hasičské tatrovky, přibyla spousta čumilů. Došlo mi, že zvěst o Eliášově zmizení někdo snaživě rozšířil dříve, než jsme k přečerpávačce vůbec dorazili. Kdosi mi pod nos vrazil mikrofon. Mohla byste nám říct... Byla jsem upachtěná a zpocená. V náručí jsem křečovitě svírala bestii, která dokáže udělat ze stokilového chlapa během desíti minut hromádku neštěstí. Chtěla jsem novináře poslat do háje, ale už bylo pozdě. Stvoření pohotově vycítilo výpadek mé koncentrace, vysmeklo se a zdrhlo. Od května do listopadu toho zpropadeného grestenského drexůna hledám. Pohřešuje se hnědočerný strakatý kříženec jezevčíka a kokršpaněla. Upozorňujeme, že není očkován proti vzteklině a varujeme před osobním kontaktem. Informace podávejte na odbor životního prostředí. Nechala jsem to vyhlásit městským rozhlasem, pověsila na internet a obvolala útulky. Když nezabraly běžné metody, sehnala jsem vábničku. Jediný efekt, který po šesti měsících provozu má, je obrovský počet normálních psů, o které se musíme na náklady městské kasy postarat. Teď, po půl roce, jsem si musela definitivně přiznat, že vábnička nezabírá. A kdo se dušoval, že je nastavená přesně na jeho mozkové frekvence? Ten, kdo udělátko šteloval, sice vzal do úvahy pozemská specifika, ale na poslední změny v našem regionu zapomněl. Mám na mysli tu zatracenou dálnici, s náspy a tunely a rameny kroutícími se na pilířích do obrazců, které z letadla připomínají exotické květy. Ocelové konstrukce se ve větru zachvívají a prostřednictvím zvuků lidskému uchu neslyšných, vábničku rozlaďují. Kdyby přístroj pracoval, jak bylo zamýšleno, za pár hodin po jeho spuštění by drexůna přilákal. A já bych měla pokoj už v květnu. Teď, v listopadu, vím jistě jenom jednu věc. Na psy to funguje naprosto dokonale. Retrívři se podhrabávají pod brankami, boxeři trhají vodítka, vlčáci utíkají z výcviku. No dobře. Strašně nerada lezu po stromech, ale ještě dnes večer ten nesmysl vypnu. Uplynul poměrně klidný týden. Včera v hospodě se vedla debata, že ty zvuky už přestaly, poznamenala kolegyně Erna při obchůzce v podél řeky. Byl začátek prosince, větve bez listí, ale sníh ještě nenapadl. Taky jsem si všimla, zabručela jsem. Bydlím v nedaleké vesnici, ve které se to rozléhalo nejvíc. Jen já ale vím, proč. A všimly jste si, že za poslední týden nám nepřibyl ani jeden čokl? ozvala se Anna zpoza fotoaparátu. Dokumentovala opěrnou zídku v korytě poškozenou povodní. Možná, že ministerstvo pustí peníze na nezbytné opravy. Jako když utne, mumlala Erna. Statečně jsem nakrčila čelo a řekla: To je přece jasný. Před týdnem posvařovali ten poslední nadjezd. Aiolova harfa zmlkla, psi přestali blbnout. Jenom nečekejte, že budu po ŘSD požadovat

6 6 finanční náhradu. Už tak se na mě dívají jak na blázna po té, co jsem po nich chtěla vybudovat ten polder. Zatímco fotily skupinu hybridních topolů, jejichž větve při loňském náledí zdemolovaly střechy garáží, přemýšlela jsem o dalším postupu ve své věci. Vábnička nezabrala a potvora je pořád tu. Riziko, že by se hnula mimo katastr, nehrozí. Akční rádius drexůnů zahrnuje plochu do trebeni gleku, což se dá přirovnat k desíti kilometrům čtverečním. Pokácet, horlila Erna, Lidka měla děravou střechu. Ořezat, oponovala Anna, jinak bude na sídliště fučet od polí. Náhradní výsadba, použila obligátní zaklínadlo Erna. To nikdy není adekvátní, nedala se Anna. Nechala jsem je, ať si hrají, i když obě věděly, že tentokrát bude po mém. Jen v některých případech jsem ustupovala vyšší moci, jako u těch bříz u školy. Skřípat zuby jsem přestala už dávno. Netřeba plýtvat energií na prkotiny. Zamotaná do teplého šálu jsem přivírala oči před ledovým větrem a potloukajíce se po travnatém břehu jsem přemýšlela, kam se ta potvora mohla na celého půl roku zašít. Může měnit podobu, ale když jí už jednou zvolená forma vyhovuje, většinou u ní zůstává. Proto bych měla stále hledat psa. Mohli se ho ujmout nějací lidé, ale ať už by drexůn přebýval u kohokoliv, nikde by nemohl vydržet dlouho. Lhostejno, zda by se krmil aktivně či pasivně, každého by časem proměnil v podobnou hromádku neštěstí, jakou jsem viděla naposledy v květnu u podzemní nádrže. Nejvýživnější je pro něj obyčejný syrový vztek, ale hned na druhém místě strach. Pozitivní emoce přijímá spíš jako my, Pozemšťané, bereme vitamíny a probiotika. Také jsem měla vztek. Na sebe. Na drexůna jsem se zlobit nemohla, ten jednal pudově a za spontánní průlin dimenzí odpovědnost nenesl. Ostatně, i kvůli takovým případům jsem tady. Poslední dobou k těm spontánním průlinům dochází nějak moc často. Referentky se mezitím rozloučily se zaměstnanci technických služeb a zamířily ke mně. Pokračovaly jsme dál podél břehu řeky až k zahrádkářské kolonii, kde nás čekalo promrzlé služební auto. Ještě se podíváme na vyústění Žabínku, bručím. Volali z povodí, že tam někdo naházel kamení. Asi děcka ze sídliště, uchichtla se Erna. Tak co, ohřívala si polívčičku Anna, ty topoly nad garážema, pokácet nebo ořezat? Pokácet, dím nekompromisně, nebudeme čekat, až to někoho zabije. Dobře víš, že hybridy se vylamují v živém dřevě. To, že důsledně kácíme topoly a břízy, které napadl weren-qe umereový, přiznat nemohu. Weren je žoužel z Dentoy, lidskému oku neviditelná, roznáší se větrem a umírá spolu s napadeným stromem. Uděláme to hned po novém roce a na jaře vysadíme duby, dodávám, protože duby jsou proti werenům imunní. Rovnou dvoumetrový. Větrolam udělají za pět let. Do té doby se budeme modlit, aby tajfun nepřišel. Anna se nespokojeně zašklebila. To bude stát majlant. Zaplatíme to z peněz, o které jsme povýšili rozpočet na útulek, odpovídám. Za poslední týdny se to zase upravilo, ale mezitím rozpočet na příští rok schválili. Stačí to převést do jiné kapitoly. V duchu se vztekám. Kde by mohl najít azyl pes, který nežere normální žrádlo aniž by si toho kdokoliv všiml? Kráčím pěšinou a pod botama mi praskají suché větvičky a šustí listí. Ty zvuky mi připomněly našeho Arráska chroupajícího granule a obě kočky brousící kolem v očekávání, kdy už od misky vypadne. Kocour Kolumbus je dokonce tak drzý, že pokud se vrátí po neúspěšném lovu hladový, je schopný se Arrasovi nacpat přímo pod mordu, a žrát současně s ním. Tříkilový kocour se sedmdesátikilového vlkodava nebojí. Ale i zvířata přece znají úzkost. A kde je strachu jako kvítí? Proč mne to nenapadlo dřív?

7 7 Přidala jsem do kroku. V kanceláři jsem se napojila na webové stránky útulku v okresním městě, do kterého jsme vozili nalezené psy a vytřídila kusy od nás. Krve by se ve mě nedořezal, když jsem ho našla. Pojmenovali ho Semtex. Přivezli ho nějací mladí kluci ještě týž den, kdy mi utekl, takže není divu, že to zvládli, protože byl nakrmený z Eliáše. Papírově to vyřizovala Anna, a mne ani nenapadlo zpětně kontrolovat její práci. Spoustu věcí mi ani neříkají, protože vím, že fungují naprosto skvěle. Za psa nalezeného v našem katastru město útulku už šest měsíců platilo plnou taxu. Potlačila jsem zaúpění. Semtex byl focený v boxu společně s pěti dalšími ořechy. V komentáři stálo, že je to mladý kříženec nevhodný k dětem ani do bytu, ale na dvůr do boudy se hodí. Ze zkušenosti vím, že pokud správce psa fotí v kotci, činí tak proto, že je pes plachý. To se mi nezdálo. Pokusila jsem se studovat další spoluvězně, ale snímek byl příliš nekvalitní. Ještě dnes ty zmatky ukončím. Odpoledne jsem se pro Semtexe vypravila. Se správcem útulku se dobře znám. Právě on si z našeho městečka nalezené psy odváží. Poslední půlrok častěji než dříve. Bylo těžké mu vysvětlovat, proč se já, šťastná majitelka vlkodava, tak vehementně dožaduji toho podivného ořecha. Neměl bych vám to říkat, ale zdá se, jako by se ho ti ostatní...báli, řekl mi rozpačitě. Ale to snad ne, pane Rychtaříku. mávla jsem rukou, podepsala čestná prohlášení, ve kterých jsem slíbila, že se o čokla budu starat, a že ho nikdy nevyženu. Kdyby to byl čokl, tak určitě. Uprostřed kotce se rozvaloval "přežraný" drexůn a u mříže se tísnili tři kňučící kříženci bojových plemen. Bylo půl páté večer, venku tma jako v pytli. V ostrém světle zářivek naštěstí všechny optické efekty zanikly. Dávám k němu ostřejší kusy. Každý potom zkrotne, podotkl chvějivým hlasem Rychtařík a důvěrně na mne mrkl. Někdy se mi v jeho případě zdálo, že něco tuší. Potlačila jsem záchvěv paniky, vytasila z kabelky obojek a vodítko, a se rty staženými to tenké linky sykla: Už mi ho, prosím, vydejte. Rychtařík odemkl celu, a s neohrožeností, kterou mu umožňovala jedině absence informací, ke smrtelně nebezpečnému stvoření vykročil. Kdybych si nebyla jistá, že je potvora přežraná, nikdy bych něco takového nemohla dovolit. Se zatajených dechem jsem sledovala, jak pejskovi obojek upevnil a zahákl karabinku vodítka za kroužek. Po té jej s mírnou pobídkou vyvedl do centrální chodby. Vrazila jsem potvoru do kufru auta, vymotala se na silnici a přejela z jednoho města do druhého. (Domů jsem nejela ani náhodou.) Zaparkovala jsem vzadu za radnicí, vyložila pasažéra a tři hodiny po pracovní době se vloupala do své vlastní kanceláře. (To není zcela přesné. Máme klouzavou pracovní dobu a můžeme si nadpracovávat přesčasy.) Teď v zimě a po tmě mohl můj vpád do temné masy budovy pro nezaujatého pozorovatele působit trochu strašidelně. Zamkla jsem nás zevnitř a pak jsem potvoře obojek a erární vodítko sundala. Vyčítavě na mne ňafla. Ještě si stěžuj, zavrčela jsem. Prošla jsem do své sluje a zatáhla žaluzie. Potom jsem se vrátila do přední kanceláře a udělala totéž. Náhoda je blbec. Drexůn zatím propátrával kuchyňku a čmuchal kolem lednice jako skutečný pes. Mrkla jsem na mobil. Blížila se sedmá. Domů jsem zavolala, že mám školskou radu. Když si nepospíším, zavřou mi poslední konzum, kde se dá koupit chleba. Sáhla jsem do dřevěné misky s polodrahokamy a vylovila ten nejméně nápadný, obyčejný kulatý křemen. Mezi růženínem velikosti ženské pěsti, ametystovou drůzou, lasturově se lesknoucím selenitem, krásným citrínem a neobyčejně kompaktním kusem záhnědy vypadal, jako by ho tam někdo přidal z legrace.

8 8 Sevřela jsem ho v dlani a vtiskla do něj krátkou depeši pro Geriho. Obrátila jsem se k rohu a použila záložní úsek paměti. Křeslo, role map a plastové flašky na vzorky odpadních vod povalující se pod ním, někam zmizely, a vlivem zeleně jiskřící brázdy, která vykrojila vstup, se prostor otevřel. V koutě zela temně fialová díra, ze které lehce táhl kosmický průvan. Ne, nebyla to klasická brána. V podobě, kterou jsem tu zastávala, by mne totiž nasála a než by mne vyplivla na kdovíjakém konci vesmíru, stačila by mé křehké tělo zdevastovat. Mrštila jsem kamínkem do díry a šla postavit na kafe. Ti venku jsou tisíckrát rychlejší a dokonalejší. Připomínají mi to při každé příležitosti, ale i když mají běžně na všechno moře času, ještě nikdy mě ve štychu nenechali. Přesto potrvá nejméně patnáct minut, než se dočkám reakce. Právě jsem si do kávy nalila mléko, když se drexůn rozkňučel. Ještě jsem ani nevyšla z kuchyňky a už jsem zahlédla, jak se z mé sluje vyšlehnul temně zelený záblesk. Gerion seděl na stole a držel na dlani mou luxusní záhnědu. V jeho jiskření jsem vyčetla mírnou zvědavost, ale jinak se tvářil, jako kdybych ho vytáhla z Nereovy herny. Nejspíš to tak i bylo. Ahoj, bafl. Vábnička nemohla fungovat, protože ty kovové konstrukce, co máte roztahané v terénu, mění výsledný kmitočet. To už vím taky, řekla jsem kousavě. Vykulil své zlatohnědé oči a uznale kývl. Dobré. S těmi nástroji, co máš k dispozici... Jeho tvář se rozpačitě stáhla. Najednou nevěděl, co s rukama. Všimla jsem si, že když se mnou mluví, důsledně se dívá všude jinde, jen ne na mne. Čím to asi bude? Už jsem ho našla. Potřebuji, abys ho dopravil do Grestenu. Plavně seskočil se stolu a v mžiku se objevil se zkoprnělým drexůnem v náručí. Byl to zrakový klam. Mé chabé smysly nebyly sto postřehnout, že ve zlomcích vteřin si pro potvoru doletěl do kuchyňky a vrátil se zpět. Nechtěl se dát chytit, neřád, šklebil se. Kde se schovával? Pohodila jsem hlavou k misce s kameny, kam zatím stačil vrátit poštovní křemen. Kam schováš šutr? Mezi ostatní kameny? Přikývla jsem. Skoro jsem zapomněla, že zvířata se taky bojí. V útulku se měl jako prase v žitě. Bratranec rozpačitě nakrčil čelo. Aha. To znamená moc dobře, vysvětluji. S tou stromovou infekcí sis už poradila? Weren-qe umereový? Jo, zachutnaly jim topoly a břízy. Naštěstí je potřebuji nahradit něčím jiným. Brzy to budu mít z krku. Netrpělivě se ošil. Rozhlédl se po mé sluji a shovívavě se usmál a pak se mi poprvé podíval do tváře. Zrovna nedávno se o tobě mluvilo. Kdybys přestala trvat na modifikaci a na tom, že tvoje děti tu potřebují prožít jeden normální lidský život, rodina by... Rázně jsem ho přerušila. Nejsou jenom moje. Kdo to kdy viděl, aby... To nebudu poslouchat, zarazila jsem ho. Je mi fajn. Vyřiď, že průlinů je poslední dobou víc, než obvykle. Ať se na to někdo podívá. Zdejší nejsou na bestie zvenčí zařízení. Abyste mi sem nakonec nemuseli nasadit posily. To poslední jsem dodala se zlomyslným úšklebkem. Nadhodil si dřímajícího drexůna v náručí a zkrotle pokrčil rameny. Minule jsem v polích mezi městem a tvou vesnicí viděl plochu vyloženou zrcadly. Po celé Zeměkouli je takových spousta. Co to je? Fotovoltaické elektrárny, zamumlala jsem. Taková pitomost. V krajině neadekvátní. Dál jsem raději nepokračovala. Vysvětlováním technologie fotovoltaických článků bytosti schopné

9 9 energetické transformace bych si vysloužila jen další dávku nezaslouženého soucitu. Ale Gerion měl zjevně jiné starosti. Přemýšlivě nakrčil čelo a zamručel: Víš, že tak rozsáhlé odrazové plochy mohou iniciovat poruchy limisních punktů v hyperpostorovém rozhraní?" Rozčileně zajiskřil. Mohl by tu havarovat Emeridánský křižník! Jak jsi to mohla nechat zajít tak daleko? Víš, co? zavrčela jsem, radši už padej. Poslechl doslova. Skočil do díry a ona se za ním tiše zavřela. Křeslo i mapy byly zase na svém místě. Dopila jsem zbytek kafe. Naštvaně jsem práskla dveřmi, zamkla a mazala k autu. Co si, sakra, myslí? Absolutně nechápe, v jak složitých podmínkách musím pracovat. To bychom měli. Bylo tři čtvrtě na osm. Ještě stihnu supermarket. Cestou jsem přemýšlela, jak zabránit, aby lesklé panely mátly naváděcí systémy pandimenzionální dopravy. Prašnost? Právě tu se všemi způsoby snažím snížit. Na ni se spoléhat nemohu. Další problém na obzoru.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Proč vás zajímá Pietro? zeptala se, je to moc hodnej kluk, nikomu nic neudělal. Určitě nemá nic společného s tím posednutím.

Proč vás zajímá Pietro? zeptala se, je to moc hodnej kluk, nikomu nic neudělal. Určitě nemá nic společného s tím posednutím. Udrž ovatel 2 Knižní seriál, část 5 (Pes z pekel). Napsal: Martin Koláček Vyšli jsme ven. Paní Carmogi i farář stáli na zápraží. Chlapec oslovil svoji matku, ta se mu vrhla s pláčem kolem krku. Pak se

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Bonbony. Bonbony. čokoláda. Něco na zub?

Bonbony. Bonbony. čokoláda. Něco na zub? Bonbony da a ybonbonybonbonybonbon Bonbony Něco na zub? čokoláda Kapitola 1 Pes, který uměl zpívat P odívej! řekla Maja. Už se to stalo zas! Maja podala Lassemu noviny a ukázala mu v nich prstem na jeden

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy:

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy: POMÓC, OBLUDA!!! Úvod: Toto dobrodružství je určeno pro začínající hráče mezi 1-2 úrovni. Text psaný takto: je určen jen pro PJ. Text psaný takto: je určen pro hráče. Příchod do vesniničky Cilkular: Družina

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

PORG, přijímací zkoušky 2015 Čeština B Reg. číslo:

PORG, přijímací zkoušky 2015 Čeština B Reg. číslo: Nejprve si pozorně přečti text. (Podtržených a tučně vytištěných slov si zatím nevšímej, vrátíš se k nim v průběhu testu.) Pan Vavřinec opravdu nosil každou ponožku jinou. Na levé noze červenou, na pravé

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

Bořkův tým strojů. Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné!

Bořkův tým strojů. Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné! Bořkův tým strojů Já jsem oranžová míchačka Julča. Ráda se hihňám a povídám si a vždycky mám plno dotazů. Úžasné! Hlásí se Sváťa! Jsem modrá terénní čtyřkolka. Mrkni se na mou jízdu v terénu. Šílené! Slunečnicové

Více

ČISTIČKA. Miloš Nekvasil

ČISTIČKA. Miloš Nekvasil ČISTIČKA Miloš Nekvasil 1 V březnovém nedělním odpoledni jsem navštívil Muzeum stará čistírna (odpadních vod) v pražské Bubenči. Dojel jsem tam po kolejích tramvají a metra městskou dopravou. Pak jsem

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Lenivý prášek ŘEMESLA POTRAVINÁŘSKÁ

Lenivý prášek ŘEMESLA POTRAVINÁŘSKÁ ŘEMESLA POTRAVINÁŘSKÁ Pro mlsné jazýčky MLYNÁŘSKÉ ŘEMESLO Lenivý prášek Matěji! Kde zas vězíš? Mlynářka stála na zápraží a tvářila se nasupeně. Matěji, ukaž se, ty kluku nezdárná, pachole nevycválané,

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Rebecca Johnson Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec e-kniha Copyright

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Flo poskakovala po schodech k domovním dvefiím v rytmu hudby. Strãila klíã do zámku, vytrhla si z u í sluchátka ipodu velká jako knoflíky a zarazila

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Jak Laru vyhodili z auta

Jak Laru vyhodili z auta Jak Laru vyhodili z auta Domek dědy Medy byl malý a útulný. Byly tam sice tři místnosti, ale děda trávil všechen čas v kuchyni. Další pokoj byl vždycky připravený pro Ondřeje s mámou, když přijeli na návštěvu,

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti,

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti, Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz Milí rodiče a milé děti, už skutečně ubývá dne a brzy se šeří, proto se nám blíží čas Martinských slavností. Sejdeme se na Švagrově v sobotu 9. 11. 2013

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ A) Téma oborové (= téma OSV č. 1) Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Tematický okruh OSV Dodržujeme základní

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

remorkér čekal u čáry ponoru. Posádka se ho snažila dostat dolů po provazovém žebříku, ale jelikož hrozilo nebezpečí, že spadne a zabije se, chytili

remorkér čekal u čáry ponoru. Posádka se ho snažila dostat dolů po provazovém žebříku, ale jelikož hrozilo nebezpečí, že spadne a zabije se, chytili ~~~ Nemluvil. Celou cestu autem se díval z okýnka. Dva dospělí na předních sedadlech se spolu tiše bavili. Mohl by poslouchat, kdyby chtěl, ale on nechtěl. Chvíli, na tom úseku silnice, který občas zaplavovala

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

E.F. Burian: IDIOTEON

E.F. Burian: IDIOTEON E.F. Burian: IDIOTEON Den Jedním z potìšení laskavého laskavého dne jsou jeho nohy Snad ještì Vidíš je zahlédneš pøibìhnout jeho nos a než se pøilepený otoèíš na zdi zmizí èíhající za rohem na tvùj jako

Více

Říjen - 2007 3 speciál

Říjen - 2007 3 speciál Říjen - 2007 3 speciál Co se nám ve Štěpánkovicích líbí nelíbí! Vážení spouobčané, dostává se Vám do rukou mimořádné číslo našeho zpravodaje. Na přípravě tohoto vydání zpravodaje se podíleli především

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí 1. Kaštan je pes. Jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nohy. A štěká. Haf, haf, volá na Adélku. Adélka není pes. Adélka je holka. Má dlouhé hnědé vlasy a legračně pihovatý pršáček. Sehne se ke Kaštanovi a

Více

CYKLOŠKOLKA. Škola jízdy na kole

CYKLOŠKOLKA. Škola jízdy na kole CYKLOŠKOLKA Škola jízdy na kole PRO DĚTI od 5 do 10 Němcová Marie roků Učíme se jezdit na kole, zatáčet, brzdit Znát dopravní značky, křižovatky, přejezdy Dozvíme se o historii jízdních kol, trojkolek

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

14. června 2005. 16. června 2005

14. června 2005. 16. června 2005 14. června 2005 jsme s tátou dosmolili a odeslali naše vyjádření k psychologickýmu posudku. 16. června 2005 Včera Kili usnul vyčerpáním až poté, kdy jsem ho půl hodiny zdárně ignorovala a předstírala jsem,

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Autor: Mgr. Petra Grygová Partnerské zařízení: Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Žatec Poznámka: kopírovat dle počtu žáků Výukový materiál

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více