Je shredlage dobrý nápad? One 17 konference plná nápadů Ptačí chřipka v roce Plemeno měsíce: galloway

Transkript

1 Náš chov NÁŠ Odborný časopis pro chovatele hospodářských zvířat a veterinární lékaře 70 Kč 2, Plemeno měsíce: galloway TÉMA: Investiční výstavba, dotace pro živočišnou výrobu Je shredlage dobrý nápad? One 17 konference plná nápadů Ptačí chřipka v roce 2017

2 Galloway Galloway je extenzivní masné plemeno menšího tělesného rámce s výbornou plodností, snadnými porody a dobrými mateřskými vlastnostmi. Vykazuje vysokou adaptabilitu na různé klimatické podmínky, má mírnou povahu. Chová se v mnoha barevných rázech. Galloway mýty a skutečnost Že toto plemeno patří mezi nejstarší specializovaná masná plemena na světě, nebo alespoň na britských ostrovech, není pochyb. Na tom se shoduje většina autorů. William Youatt v roce 1834 uvádí, že po roce 1750 je každoročně ze Skotska do Anglie prodáno zvířat. On původ plemene odvozuje od původního parkového skotu z Chatelherault v Lanarkshire, stejně tak ale i původ plamen angus, suffolk a norfolk. Také uvádí, že v populaci tohoto parkového skotu se vyskytovala i bezrohá zvířata. Jako hlavní oblast chovu plemene galloway (dále jen GA) uvádí kraj Wingtown a část Ayrshire a Dumfries. V těchto oblastech byly příznivé klimatické a půdní podmínky. Díky tomu se zde vyskytovaly poměrně úživné porosty, které bez větších zásahů člověka přinášely zvířatům dostatek látek potřebných k růstu. Mírné klima, dostatečná vlhkost, v zimním období bez přívalů sněhu a tuhých mrazů v nižších nadmořských výškách umožnily kvalitní pastvu i v zimním období. William Youatt ale také uvádí, že zemědělství ve Skotsku bylo až někdy do roku 1786 v žalostném stavu. Až hrabě ze Selkirku, který se snažil o změnu správy svých statků, toho dosáhl prostřednictvím svého syna lorda Deara. Tento mladý šlechtic zavedl do zemědělství a také do chovu určitý systém. I přes značné problémy, které vycházely z nevědomosti a předsudků lidí, dokázal v krátké době zemědělství v oblasti Galloway pozvednout, a tím se zasloužil i o rozvoj chovu plemene. Postupně ho následovaly i další šlechtické rody. Podivné plemeno V úvodu je napsáno Galloway mýty a skutečnost. Většina článků, které se u nás týkají tohoto plemene, totiž uvádí: Již staří Římané při okupaci britských ostrovů potkávali podivné, robustní, černé a úplně bezrohé plemeno skotu, které se na starém kontinentu vůbec nevyskytovalo. Dá se sice předpokládat, že se v té době na ostrovech vyskytoval i bezrohý skot z dob keltského osídlení. Ostatně pasáž o parkovém skotu to i připouští. Je ale otázkou, do jaké míry to byl 10

3 GA. Robert Wallace (rok 1889) uvádí, že v letech 1790 až 1890 mělo mnoho čistokrevných zvířat rohy a někdy značné velikosti. Zároveň také říká, že velká část zvířat vykazovala plášťové červené zbarvení. Podobné údaje se objevují i v materiálu Williama Youatta o době z přelomu 18. a 19. století. Jak to tedy bylo s tou bezrohostí? I Wallace uvádí, že po podpisu Act of Union v roce 1707 (smlouva o sjednocení Skotského a Anglického království), bylo ze Skotska do Anglie kaž doročně prodáno až kusů GA (2/3 bylo býků a 1/3 jalovic). Angličtí farmáři, kteří tento skot dokrmovali v pastevních systémech, nabyli postupně přesvědčení, že bezrohý skot je klidnější a tím i méně nebezpečný pro ostatní zvířata i ošetřovatele, ale také bezrohá zvířata lépe rostou. Z tohoto důvodu začali angličtí obchodníci ve Skotsku preferovat při nákupu bezrohé GA a také za ně byli ochotni zaplatit vyšší ceny. Protože ve Skotsku farmáři již v této době dost důsledně sledovali ekonomiku chovu, začali na bezrohost selektovat. Wallace se zmiňuje o bílém bezrohém býkovi z Hamilton Parku, který při použití na černých matkách dával bezrohá tmavá telata. O tom, že byl tento důsledný selekční program během 19. století úspěšný, svědčí i článek z roku Americký chovatel J. C. Kirkpatrick v něm uvádí, že se mu po jednom GA býkovi narodilo 106 telat. Všechna byla bezrohá (nevyskytly se ani volné rohy) a byla černě plášťová. Matky ale byly různých plemen a různých barev. Samostatnou kapitolou jsou u tohoto plemene právě barvy. Wallace evidentně preferoval černé zbarvení. Ale již na přelomu 18. a 19. století se vyskytovaly u GA všechny dnes známé barvy a barevné rázy. Barevné rázy Tak si je shrneme. Základní zbarvení je černé (B), červené (R) a dun (D) to je od světle krémového až po hnědé. Tyto barvy se vyskytují v plášťovém zbarvení, ale také bílém (WP) tmavé znaky podle barvy jsou na uších, mulci a ponožky na končetinách, riggit (RI a barva bílý pruh na hřbetě a břiše) a belted sedlový (B) a opět je doplněna barva. Černé zbarvení lze považovat za původní a také bylo mezi Riggit toto zbarvení se u nás prakticky nevyskytuje Foto Riggit Galloway Cattle Society chovateli preferováno. Recesivní gen pro červenou barvu mají i další černě zbarvená plemena. Dun má patrně původ v křížení barevných rázů ve snaze upevnit bezrohost. Bílé zbarvení je dáváno do souvislosti s využitím parkového skotu při šlechtění na bezrohost. Typické zbarvení známé u white park, ale v Anglii má i méně známé plemeno british white, které je také bezrohé a bylo vyšlechtěno v hrabství Lancashire v 17. století. Na zbarvení belted se ale historické prameny celkem shodnou. Bylo známé již v 17. století. Původ je dáván do souvislosti s křížením GA s holandským plemenem laken velder (nebo také dutch belted). Zbarvení riggit bylo opět známé již koncem 17. století. Není u skotu tak neobvyklé. V Anglii se vyskytuje také u plemene gloucester a longhorn. Nemusíme ale chodit tak daleko, protože podobný typ zbarvení má i pincgavský skot. Po založení samostatné plemenné knihy pro plemeno galloway v roce 1877 nebylo ale zbarvení riggit vůbec zapisováno. Díky tomu se uvádí, že na konci 19. století se v populaci zbarvení riggit nevyskytovalo. Opět se objevuje až kolem roku Bylo záměrně vyšlechtěno z bílého zbarvení (pozn. patně z netypických barev, kde se objevily velké tmavé plotny). V době založení plemenné knihy měli ale chovatelé problém i se zbarvením dun. V prvních letech po založení plemenné knihy se ani toto zbarvení nezapisovalo. Po nějaké době byl zápis povolen, ale později zase zrušen. K tomu došlo na základě protestů zastánců tradičního zbarvení. Tento proces se ještě zopakoval. Podobně na tom byli i chovatelé belted galloway. Dnes mají v celé řadě zemí samostatné svazy a plemenné knihy a to včetně země původu. Pasáž věnovaná bezrohosti a barvám proto boří i další mýtus. Často se můžeme dočíst, že galloway je extenzivní masné plemeno, které nebylo v minulosti podrobeno intenzivním šlechtitelským postupům. Další mýtus tělesné rozměry Náš šlechtitelský program udává, že plemeno je malého až středního tělesného rámce. Údaje z 19. století hovoří o tom, že dospělí býci dosahují hmotnosti 772 až 1044 kg a krávy 454 až 680 kg. Alfred Brehm ve čtvrtém svazku (v ČR byl vydán 1928), který je věnován sudokopytníkům, má i pasáž věnovanou plemeni GA. Zde uvádí, že jateční býci ve věku tři roky dosahují hmotnosti 890 kg a to při i z dnešního pohledu neskutečné jateční výtěžnosti 64,8 %. Ale také již citovaný J. C. Kirkpatrick V Německu se uplatní malý rámec na horších podmáčených pastvinách, zbarvení belted Foto Karel Šeba uvádí výsledky porážek býků ve věku 33 měsíců na jatkách v Chicagu v roce Tito býci měli průměrnou hmotnost 949 kg a jateční výtěžnost 60,9 %. V roce 1883 na tradiční výstavě Fat Stock Show ve Smithfieldu (Anglie) zvítězil býk ve věku 33 měsíců a hmotnosti 975 kg. Druhý býk na této výstavě ve věku 31 měsíců vážil 796 kg. Brehm píše, že krávy galloway dosahují kohoutkové výšky 140 cm. Na výstavě ve Smithfieldu (Anglie) se počátkem 19. století stala šampiónkou výstavy jalovice (nepíšou, jak byla stará). William Youatt uvádí její tělesné rozměry: výška v kohoutku 157 cm, délka od mulce po záď 315 cm, šířka v bocích 76 cm, šířka v plecích 71 cm, vzdálenost od spodní části hrudníku k zemi 39 cm, šířka mezi předníma nohama 43 cm, hmotnost 1290 kg. Současně uvádí i hmotnost jatečního těla 690 kg. Spočítat jateční výtěžnost 57 % již není problém. Pokud pomineme výšku a hmotnost, které jsou opět neskutečné, odpovídá poměr ostatních rozměrů ideálnímu požadavku na tehdejší standard GA. Na základě těchto údajů lze konstatovat, že GA byl v zemi původu v průběhu 19. století spíš středního rámce. Po rozšíření plemene GA mimo britské ostrovy se asi situace změnila. Dnes je kromě standardního GA ve světě chován i mini GA. V tabulce 1 jsou uvedeny požadavky na maximální výšku pro mini GA. Největší populace GA v Evropě (mimo zemi Tab. 1 Požadavky na maximální výšku v kříži pro mini galloway Země Pohlaví Ve věku 12 měs. dospělí Austrálie býk 110 cm 125 cm plemenice 105 cm 120 cm USA býk 112,5 cm 125 cm plemenice 107,5 cm 120 cm původu) je v Německu, a to jak zvířata v plemenné knize, tak i mimo ni. Celkem je v této zemi chováno asi kusů. Požadavky na výšku dospělých zvířat v Německu jsou pro býky klein 125 cm a méně, mittel cm a groß 131 a víc. Pro krávy je to u klein 116 cm a méně, mittel cm a groß 125 cm a víc. U krav je požadovaná výška pro mini na úrovni mittel v Německu. To pochopitelně ovlivnilo i začátek chovu GA u nás, protože většina importů pocházela právě z Německa, ale o tom ještě bude řeč. 11

4 Charakteristika plemene Již první zmínky o plemeni hovoří o tom, že se jedná o skromné plemeno, které dokáže využít i takovou pastvu, na které se jiná plemena nepasou. Je zdůrazňovaná výborná plodnost, snadné porody a dobré mateřské vlastnosti. Porodní hmotnosti jsou uváděny na úrovni od 32 do 36 kg. Na druhé straně je zdůrazněna mírná povaha a ovladatelnost. Přesto ale dokáže kráva úspěšně bránit svoje telata například proti zdivočelým psům. Plemeno také vykazuje vysokou adaptabilitu na různé klimatické podmínky. Již od konce 18. století je ale především zdůrazněna vynikající masná užitkovost GA. Některé zdroje uvádí, že se jedná o nejlepší masné plemeno na britských ostrovech. V souvislosti s masnou užitkovostí je uváděno především specifické osrstění. Dlouhý krycí vlas a hustá podsada tvoří ideální izolační vrstvu. Ta umožňuje, že si GA nevytváří příliš bohatou podkožní vrstvu tuku. Tato vlastnost se odráží i na mramorování masa, které nese specifickou chuť, šťavnatost. Proti jiným plemenům má GA kratší svalová vlákna a to ovlivňuje větší křehkost masa. V souvislosti s důsledným využíváním pastevních výkrmů je uváděno, že GA je pozdní plemeno, které potřebuje na jateční zralost svůj čas. Z toho důvodu se většina údajů týká jatečných zvířat ve věku tři roky. Wallace se také dost podrobně zabývá využitím GA při křížení s jinými plemeny. Uvádí sice, že kříženci nikdy nedosahují úrovně čistokrevných GA, ale přesto mají výbornou masnou užitkovost, kterou řezníci preferují. Jako nejúspěšnější křížení uvádí použití býků GA na krávy plemen shorthorn a hereford. Velice oblíbení u řezníků ale byli i kříženci s ayshire. Chov galloway ve světě a v ČR V roce 1851 po požáru zemědělského muzea v Edinburghu došlo ke zničení všech historických dokumentů a rodokmenů plemene GA ale také aberdeen angus. O jedenáct let později, v roce 1862 byl vydán první svazek plemenné knihy pro bezrohé GA. Samostatná plemenná kniha GA byla založena v roce 1877 a o rok později publikovalo GA sdružení Velké Británie první svazek. Do Kanady importovali plemeno bratři Grahamové v roce Státní univerzita v Michiganu importovala gallowaye do USA v roce V roce 1882 byla založena Americká galloway asociace. Do Graf 1 Počty chovů a stavy krav chovů krav kříženky Graf 2 Počty registrovaných býků podle ročníku ZGA 435 Pasat Intal W býk s největším počtem zváženého potomstva Foto Karel Melger Austrálie byla první GA zvířata importovaná v roce V padesátých letech se začalo plemeno rozšiřovat i na evropský kontinent. O Německu již byla řeč, ale importy se objevily i v Dánsku, Švédsku, Norsku, Nizozemsku a dalších zemích. Dnes jsou chovatelé 20 zemí z celého světa začleněni do World Galloway Association. Za některé země jsou v této asociaci i dva svazy. Jedná se o ty země, kde je Belted Galloway veden samostatně. Plemeno galloway v současné době nabízí to, co žádné jiné masné plemeno. Jedná se o celou škálu variability tělesného rámce, ale také kombinaci různých barevných rázů. První importy do České republiky se uskutečnily v roce 1991 z Rakouska na chov Branná manželů Skřivánkových a z Německa na VÚCHS Rapotín. Import na chov Branná zahrnoval sedm krav s anglickými původy, které rakouský chovatel byl ochoten prodat do Čech. Tyto krávy byly březí po Lochdochart Barsac Brendy. V roce 1992 se tak v tomto chovu narodila první telata v kontrole užitkovosti (KUMP). Tento chov začal také jako první v roce 1992 plemeno GA užitkově křížit. Krátce po importu krav a jalovic následoval import pěti býků z Rakouska a jednoho býka z Německa. V té době byly k dispozici i inseminační dávky býků, ale v KUMP se neuplatnily. V roce 1993 byl na třech chovech proveden přenos embryí. V roce 1994 se narodilo 17 telat. Embrya pocházela z Kanady z chovu Sandrift a jednalo se v historii chovu GA u nás o ojedinělou akci. Ze sedmi narozených býků byli čtyři vybráni do plemenitby. Z deseti

5 Tab. 2 Vývoj stavů krav, jalovic a plemenných býků podle ústřední evidence Čistokrevné Kříženky Celkem Plemenní Rok krávy jalovice krávy jalovice krávy jalovice býci narozených jaloviček bylo sedm použito v chovu. Na tehdejší dobu vynikaly krávy především výškou v kříži. Jejich průměr činil v osmi letech 134 cm. V roce 1994 se také narodilo prvních devět telat v chovu Ing. Karase z Horní Vltavice. Matky byly importovány z Velké Británie ze známého chovu Lochdochart. Dne 5. června 1996 se sešli chovatelé plemen highland a galloway v Janově u Hřenska a založili společný chovatelský klub. Na schůzce se tehdy sešlo 10 chovatelů GA a čtyři chovatelé HI. Byly tak položeny základy pro přípravu šlechtitelských programů pro obě plemena. Vývoj početních stavů a výsledky KUMP Jak se vyvíjely počty chovů zapojených do KUMP a stavy krav, nám dokumentuje graf 1. Po roce 2004 se stavy kříženek začaly výrazně snižovat a stavy čistokrevných krav se začaly stabilizovat. Tento vývoj v počtu kříženek je podobný i u dalších plemen. Vzhledem k tomu, že se ale příliš nemění Tab. 3 Otelené krávy podle země původu Země původu Celkem Česká republika 805 Německo 99 Rakousko 27 Velká Británie 18 Celkem 949 Tab. 4 Počty býků podle zemí původu Popisky řádků Celkem Přirozená Insemin. Žijící Česká republika Dánsko Kanada Německo Rakousko Velká Británie Celkem Laura Roupovská Šampiónka plemene 2005 Letňany, sedm porodů, mezidobí 378 dní Foto Karel Melger počty zapojených chovů, se asi dá předpokládat, že kříženky byly i v chovech s čistokrevným GA. Vývoj počtu kříženek v KUMP nám nesignalizuje žádnou změnu pohledu chovatelů na křížení s tímto plemenem. To ostatně dokumentuje tabulka 2. Ve stavech kříženců podle ústřední evidence totiž dochází k stálému nárůstu stavů, ale to se týká i čistokrevných zvířat. Stavy kříženek ale rostou o něco rychleji. Tomuto trendu odpovídá i vývoj početních stavů plemenných býků mezi lety 2016 a Další vývoj počtu plemenných býků,bude také záležet na zájmu chovatelů o využití plemene jak v křížení, tak i v čistokrevné plemenitbě. Můžeme kalkulovat i s tím, že býk GA působí v průměru v plemenitbě pět až šest let. Jaký byl vývoj početních stavů plemenných býků, dokumentuje graf 2. Naše populace GA je silně pod vlivem chovu německého. Na stavech krav se importy podílí asi 10 % a stejné procento vykazují i stavy plemenných býků. Jaké jsou stavy krav podle země původu uvádí tabulka 3. Importy krav z Velké Británie se uskutečnily jak již bylo uvedeno v letech 1991 a Také importy z Rakouska se uskutečnily v devadesátých letech do čtyř chovů. Importy z Německa ale probíhají stále; 46 % se jich po prvé otelilo v letech 1991 až 1999, na druhé straně se jich 25 % otelilo až po roce Podobný vývoj mají i stavy býků v tabulce 4. Chovný cíl a plemenný standard Chovný cíl klade důraz na reprodukční ukazatele a dlouhověkost. V tabulce 5 se můžeme podívat na krávy, které mají hodnocený zevnějšek v pěti a více letech. V prvním sloupci je průměrný věk těchto krav při 1. otelení. Ve druhém sloupci je podíl těchto krav na celkem otelených. Nejvíc jalovic se telí ve věku 29 až 36 měsíců. Ale ve věku po 40 měsících se otelilo 25,5 % krav. Tyto krávy dosahují také nejhorších reprodukčních výsledků, které dává počet porodů do vyřazení. Naopak nejlepších výsledků dosahují krávy otelené do věku 28 měsíců, a to při průměrném věku při vyřazení 13 let. Tyto krávy dosahují i nejvyšší výšky a hmotnosti. Ale i u nich při porovnání počtu otelení a věku při vyřazení také nějaké otelení schází. To koresponduje s dosahovanou úrovní reprodukce (viz tabulka na str. 14 ukazatele užitkovosti 2016). V tabulce je porovnání s výsledky v Dánsku v roce Průměrné 1. otelení prvotelek je při porovnání u nás delší o sedm měsíců. Mezidobí je také delší, a to o 20 dní. Podíl odstavených telat na sto krav činí u nás jen 69,4 %. To je hluboko pod požadavkem cíle šlechtění. Za posledních šest let KUMP (roky ) se v průměru 12 % krav otelených v jednom roce neotelí v roce následujícím. Zbývajících 88 % krav dosahuje téměř ideálních průměrů mezidobí 386 dní. Proč se krávy otelené v jednom roce neotelí v roce následujícím? U plemene GA vykazují chovatelé v KUMP 99,6 % porodů bez pomoci. U všech plemen s vysokým podílem snadných porodů jsou většinou vykazovány vysoké ztráty telat, a naopak nízká natalita. V porovnání s Dánskem je ale u nás u prvotelek o 13,6 % více porodů bez pomoci, ale také o 4,4 % vyšší ztráty telat do 30 dnů věku. Při porodech, které nejsou pod kontrolou, může docházet k poporodním komplikacím. Ty vedou k tomu, že krávy nezabřeznou. Nebo musí chovatelé hledat příčinu nízké natality jinde. Stávající šlechtitelský program doporučuje 1. otelení ve věku 28 až 36 měsíců. V tabulce 6 jsou uvedeny tělesné rozměry jalovic, které jsou setříděny podle věku při 1. otelení. Z tabulky je patrné, že doporučený věk je dodržován u 59,4 %. Ale 28,7 % se otelí později. Hmotnost při odstavu (v 210 dnech) se však na věku při telení nijak významně neprojevuje. Vliv má naopak hmotnost v 365 dnech. Na této hmotnosti se již významně projevuje zvládnutí odstavu, ale především odchov v zimním období. Jak odchovat mladý skot v zimním období řešili již chovatelé v 18. století. Standard plemene Při hodnocení zevnějšku se vychází ze standardu plemene. Hodnotí se následující věkové kategorie: Telata ve věku 171 až 290 dní Jalovice ve věku 291 až 450 dní. Hodnotit březí jalovice je asi již pozdě. Šlechtitelský program to ale uvádí. 13

6 Tab. 5 Lineární hodnocení ve věku pěti a více let Věk I. ot Podíl porotel Věk Vyr Výška Hmotnost Do 28 16,3 % ,1 % ,0 % ,0 % a víc 12,5 % Celkem 100 % Tab. 6 Tělesné rozměry jalovic podle věku při I. otelení Věk I. otel Počet Podíl Teo210 Teo365 Výška Hmotnost Do ,9 % ,4 % ,9 % ,2 % a víc 33 9,6 % Průměr % Tab. 7 Minimální požadavky pro růst podle věku při hodnocení Jalovice a krávy Býci věk výška hmotnost věk výška hmotnost 12 měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců Tab. 8 Průměrné tělesné rozměry podle věku při hodnocení Plemenní býci Jalovice Věk hod. výška hmotnost výška hmotnost Plemeno galloway ukazatele užitkovosti v roce 2016 Ukazatel Česká republika Německo Dánsko Galloway početní stavy rok 2016 rok 2016 rok 2015 Počet chovů GA celkem 122 Stavy čistokrevných krav v ÚE 655 Počty chovů zapojených do KUMP 31 GA GA GA GA Počet chovů v plemenné knize Počet krav v plemenné knize Hodnocení reprodukčních ukazatelů Věk při I. otelení (měsíců) Průměrné mezidobí (dnů) Podíl narozených telat na 100 krav Podíl odstavených telat na 100 krav Podíl živě narozených telat Podíl snadných porodů (1+2) Porody bez pomoci (1 bod) S lehkou pomocí (2 body) Mrtvě narozená telata prvotelky II. a další Úhyn telat do 14 dnů prvotelky ~ II. a další Úhyn telat 15 ař 30 dnů prvotelky II. a další Hmotnosti telat v roce 2015 (kg) Býci porodní hmotnost Věk 120 dní Věk 210 dní Věk 365 dní Jalovice porodní hmotnost Věk 120 dní Věk 210 dní Věk 365 dní Telat v kontrole užitkovosti (kusů) Býků Jalovic Podíl zvážených telat ve 120 dnech Podíl zvážených telat v 210 dnech Podíl zvážených telat v 365 dnech ,8 69,4 98,2 99,6 99,6 0,0 5,7 0,6 1,9 1,7 0,0 0,6 33, , ,0 55,0 35,6 není uvedeno 30,0 405 kontrola není prováděna 87,6 86,0 1,6 2,0 2,1 0,7 1,1 0,3 0,3 30,0 28, Krávy šlechtitelský program sice požaduje hodnocení až po třetím otelení. Hodnotit prvotelky po odstavu telete je asi vhodné. Již víme, jaké má prvotelka tele, a můžeme zjistit, je-li březí. Jedná se totiž o nejproblematičtější kategorii. V letech 2016 až 2012 se otelilo 241 jalovic. Jen 66,4 % ale dalo tele i následující rok. Mít současně objektivní informaci o exteriéru nemůže být na škodu. Plemenní býci býky hodnotíme při základním výběru. Hodnocení ve vyšším věku by bylo vhodné zejména pro hodnocení masné užitkovosti. V rámci lineárního hodnocení zevnějšku hodnotíme: a. tělesný rámec výška v kříži, délka těla, hmotnost; b. kapacitu těla přední šířka hrudníku, hloubka hrudníku, šířka a délka zádě; c. osvalení plece, hřbetu a beder, zádě; d. užitkový typ v rámci typu hodnotíme celkovou harmonii tělesné stavby, pohlavní výraz, barvu, ušlechtilost z pohledu standardu. Požadavky standardu plemene: Hlava krátká a široká, vzdálenost od oka k nozdrám musí být krátká, čelo je široké a téměř čtvercové, vrchol hlavy má být zaoblený, ne tak výrazný jako u anguse, je bezrohá, bez jakýchkoli náznaků rohů, volných rohů nebo dalších rudimentů, uši jsou středně dlouhé, dobře osrstěné, lehce směřující dopředu, správně postavené = "za deset minut 2 hodiny", oči jsou tmavé, velké a výrazné, mulec je široký. Tělo je malého až středního rámce, trup hluboký a dostatečně široký, kompaktní, symetrický, hluboký hrudník, u krav s vyvinutým lalokem, správně zaúhlená a dobře osvalená lopatka, dobře klenutá a zaúhlená žebra, hřbet dlouhý, rovný, pevný, rovná a pevná bederní partie, nevýrazné kyčelní klouby, dobře osvalené, ve všech partiích je zaoblené, hluboké a plné slabiny, kostra jemná, ocas správně nasazený, u krav je přípustný lehce zvýšený kořen ocasu. Končetiny správně zaúhlené, suché a pevné, široké a pevné paznehty. Barva barvy a barevné rázy byly popsány. Vylučující znaky pro zápis do PK velmi těžká hlava, nebo úzká a dlouhá, netypické postavení uší, náznaků rohů, volných rohů nebo dalších rudimentů, silně vyjádřený kapří hřbet, odchylky zbarvení, agresivní povaha, genetické vady. Při hodnocení zevnějšku je součástí posuzování tělesného rámce hodnocení výšky v kříži a hmotnosti. S ohledem na vývoj populace došlo v roce 2016 ke změně požadavků na hmotnost a výšku. V tabulce 7 jsou uvedeny minimální požadavky na hodnocení 4 body. U mladých plemenných býků se jedná o minimální požadavek pro výběr do plemenitby. Pro potřeby tohoto článku byly vybrány jen některé věkové úseky. Bodové hodnocení výšky a hmotnosti je prováděno od 1 do 10 bodů. Podíváme se, jak tyto minimální požadavky odpovídají průměru populace GA v ČR. Tabulka 8 zahrnuje průměrné hodnoty jalovic a býků do věku 24 měsíců. Pro porovnání rozměrů u krav může čtenář použít tabulky 5 a 6. U býků nad 24 měsíců věku nemáme dost údajů, protože se tyto věkové kategorie nehodnotí pravidelně. Pochopitelně uvedené údaje odpovídají průměru populace, ale jen v těch chovech, ve kterých je hodnocení pravidelně prováděno. Na druhé straně jsou dosahované výsledky vizitkou každého chovatele a jeho práce. 14

7 Nejlepší zvířata v ČR V první tabulce jsou býk a jalovice s nejvyšší hmotností. Býk se narodil 28. března 2016 a letos byl vybrán do plemenitby, má registr ZGA 551 a pochází z chovu Z. Petery. Otcem býka je ZGA 470 Vezuv Red z Větrova. Jalovička se narodila 5. března 2015 a jejím otcem je ZGA 479 Zerav Roupovský W. Pochází z chovu Petra Elsnice. V tabulce 9 b) jsou krávy s nejvyšším počtem otelení. Kráva číslo pochází z chovu Ing. A. Karase a jejím otcem je jediný import býka z Kanady ZGA 175 Diamond B Embassy 20E a matka je ještě z původního importu z chovu Lochdochart. Kráva pochází z německého chovu pana Thurnera a majitelem je ZGA 470 Vezuv Red z Větrova býk s nejvyšší RPH pro růst PeRU Foto Karel Šeba Tab. 9 a) Telata s nejvyšší hmotností Číslo Jméno Pohlaví Porhmot 120 dní 210 dní 365 dní Věk lin. Kříž Hmotnost Cedr z Dubové hory býk jalovice Tab. 9 b) Krávy s nejvyšším počtem porodů Číslo Jméno I. ot Věk Poř. otel. Mezid. PePP PeRU MePP MeRU Věk lin. Kříž Hmotnost , Biene 2, , Tab. 9 c) Krávy s nejvyšší RPH číslo Jméno I. ot Věk Poř. otel. Mezid. PePP PeRU MePP MeRU Panenka Roupovská W 2, Stázi Roupovská B 2, Pavlína Roupovská W 2, , Tab. 9 d) Krávy s nejvyšší výškou anebo hmotností číslo Jméno I. ot Věk Poř. otel. Mezid Věk lin. Kříž Hmotnost , , , Ulma z Dubové Hory B 2, , Tab. 9 d) Krávy s nejvyšší výškou a nebo hmotností Registr Jméno Narozen PePP PeRU MePP MeRU Věk lin. Kříž Hmotnost ZGA 326 Otík Roupovský Red ZGA 470 Vezuv Red z Větrova ZGA 552 Cukr z Dubové Hory D ZGA 310 Narcis Roupovský W ZGA 392 Sekáč Roupovský W ZGA 419 Spring B ZGA 484 Zeus Roupovský W ZGA 509 Zálesák VUCHS B Z. Zajíček. Obě krávy se poprvé otelily po roce 2000 a jsou žijící. Zároveň dokumentují dlouhověkost plemene, ale i vynikající reprodukční ukazatele. Navíc jsou v tabulce RPH a tělesné rozměry. V tabulce 9c jsou nejlepší krávy podle RPH pro průběh porodu PePP, růstu PeRU a maternální efekt pro porod MePP a růst MeRU. První tři krávy již podle jména pochází z chovu V. Vacíka. Poslední kráva pochází z chovu VÚCHS Rapotín. V tabulce 9 d) jsou krávy, které mají nejvyšší výšku v kříži a nebo hmotnost. Je zde jako u předcházející tabulky uveden věk při I. otelení (I. ot Věk), počet porodů (poř. otel.), průměrné mezidobí, věk při hodnocení a výška a hmotnost. Kráva je z chovu J. Terče. Druhá je z chovu Ing. A. Karase. Kráva s nejvyšší hmotností pochází z chovu Z. Petery. V tabulce 9 e) jsou plemenní býci s nejvyšší RPH. Býci ZGA 326, ZGA 310, ZGA 392, ZGA 484 pochází z chovu V. Vacíka. ZGA 552 je synem býka ZGA 470 a pochází z chovu Z. Petery. ZGA 470 je z chovu V. Michalčáka. ZGA 419 je z chovu Ing. A. Karase. Býk ZGA 509 pochází z chovu VÚCHS Rapotín. V tabulce 9 f) jsou býci, kteří mají podle KUMP nejvyšší počet zvážených telat. Býk ZGA 435 pochází z německého chovu. Býk ZGA 464 je opět z chovu Z. Petery. Nejvíce otelených dcer (11) má býk ZGA 434 Petric Intal narozený 5. srpna Oba býci ZGA 435 a ZGA 434 byli importováni z Německa a pochází ze známého chovu Gernta Konrada. Výčet zvířat představuje to nejlepší, co se v současné populaci plemene galloway vyskytuje a působí v chovu. Možná to přinese inspiraci některým chovatelům. O tom, že je v rámci plemene třeba zlepšit podíl odchovaných telat není pochyb. Současně to zlepší i ekonomiku chovu. Tab. 9 f) Býci s největším počtem vážených telat Registr Jméno Narozen PePP PeRU MePP MeRU Věk lin. Kříž Hmotnost Telat ZGA 435 Pasat Intal ZGA 464 Timur z Dubové Hory W Kontakty Klub chovatelů plemene galloway Mgr. Jindřich Terč, předseda Štěnovický Borek Štěnovice info@farmaborek.cz Český svaz chovatelů masného skotu Těšnov 17, Praha 1 info@cschms.cz Galloway Cattle Society 15 New Market Street Castle Douglas, Velká Británie 15

8 Rozhovor s Mgr. Jindřichem Terčem, předsedou Klubu chovatelů plemene galloway Proč právě galloway? Co byste u plemene vyzdvihl? Při výběru plemene nás v minulosti přesvědčily vlastnosti, které jsme postrádali u jiných plemen. Jeho extenzivní způsob chovu byl na prvním místě. Dodnes hodnotíme výběr plemene jako správný. Celoroční pobyt na pastvinách, pouze s možností přirozeného úkrytu v remízcích dává tomuto plemeni jeho jedinečnost a nám konkurenceschopnost. Jeho nenáročnost a bezkonkurenční schopnost vyprodukovat kvalitní maso i na méně bonitních pastvinách oceňují naši zákazníci denně při jeho konzumaci. Lze chovat toto plemeno intenzivně(ji) nebo jde vždy jen o hobby? Dlouhou dobu převládá názor, že jde o hobby plemeno. Není to dáno přesně typem plemene, ale spíše přístupem chovatelů k chovu jako takovému. Galloway je ryze masné plemeno a jistě má na pestré škále více než dvacítky chovaných masných plemen u nás nezastupitelnou roli. Osobně jsem navštívil velmi intenzivní způsob chovu v Německu, výrazně se odlišoval od ostatních chovů jak zatížením, způsobem výkrmu i genetikou. Galloway má mnoho výrazných pozitivních vlastností. Pokud je cílem výrazná produkce masa, velmi odlišný způsob výkrmu nebo jiné zájmy, určitě jsou na to vhodná jiná plemena, která dokážou uspokojit náročnost chovatele daleko více než galloway. Galloway má své místo, svůj styl a způsob. Kam byste chtěl plemeno nasměrovat v ČR? Máte s plemenem (klubem) nové záměry jaké? Jako každé plemeno i galloway se vyvíjí a mění. V ČR se chová přes 20 let. V zahraničí jsou tlaky na komercializaci plemene. Předpokládám, že tento trend se blíží i k nám. Chov skotu, a galloway není výjimkou, je založen na ekonomické otázce. Galloway je konkurenceschopný i bez intenzivního způsobu chovu. Jeho kvalita masa je velmi vhodná ke křížení. Propagace masa, jeho kvality a chuti je určitě prioritou. Zároveň je rozšíření chovů galloway v ČR cestou, o které bychom měli přemýšlet. O co se snažíte ve vlastním chovu? Ve svém chovu kombinujeme právě čistokrevný chov a křížení na maso. Jedině kvalitní populace je předpokladem úspěchu. Poslední roky využíváme inseminaci v chovu, to je jeden ze způsobů, jak vytvářet kvalitní genetiku. Kříženci končí ve vlastní bourárně. Výzvou do budoucna je udržet si spokojené zákazníky jak při návštěvě naší prodejny, tak ty, kteří si odváží plemenné jalovice a plemenné býky. -prym- 16