1 POPIS OPATŘENÍ. Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty

Transkript

1

2 1 POPIS OPATŘENÍ Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty Úvod: "Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty" (dále jen Opatření 2011) stanoví standardní způsob zaměření prvků polohopisu a výškopisu na celostátních a regionálních drahách a způsob jejich zobrazení v kresebném souboru DGN (program MicroStation, min.v.8). Pokud zadavatel prací bude požadovat jiný způsob zaměření, uvede to do smlouvy o dílo. Odlišný způsob zaměření bude následně konkrétně popsán v technické zprávě k dílu. Toto opatření je závazné pro všechny práce na dráze podle TKP (Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah v platném znění), Specifikace geodetických podkladů pro přípravnou dokumentaci stavby (č.j. 3033/2002-O7-hg ze dne ) a Směrnice generálního ředitele SŽDC č. 11/2006 Dokumentace pro přípravu staveb na železničních drahách celostátních a regionálních (č.j /06-OP ze dne ). Ruší platnost původního Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty (č.j. 892/1998-O7 ze dne ). Dále ruší platnost dokumentu Způsob popisu mostních objektů a tunelů v digitální JŽM (č.j. 307/99-07, platnost od ) bez náhrady. Zaměřované objekty se rozdělují do jednotlivých kategorií podle datového modelu SZDC2011 a pro usnadnění jejich identifikace slouží fotokatalog 2011, který je přílohou této směrnice. Opatření 2011 a fotokatalogy 2011 jsou zpracovány s ohledem na aktualizovaný datový model SZDC2011. V době schvalování Opatření a fotokatalogů nebyl DM SZDC2011 dosud oficiálně vydán. Strana 2 (z celkem 30) Změna č.1

3 Obsah Úvod:... 1 Použité zkratky:... 3 Obecné zásady:... 4 Svršek... 4 Osa koleje:... 4 Výhybka, křižovatka, spojka:... 5 Součásti železničního svršku:... 5 Přejezd, přechod:... 7 Rychlostníky a předvěstníky:... 7 Návěstidla světelná a mechanická:... 7 Návěstidla označující místo na trati:... 8 Návěsti zvláštního určení:... 9 Návěsti pro pomalou jízdu, další návěsti pro elektrický provoz, odchylné návěsti:... 9 Ovládání zabezpečovacího zařízení: Stožáry trakčního vedení: Spodek Sokly, patky, rampy: Opěrné zdi, příkopy: Nástupiště: Zarážedla: Zpevněné plochy a upravené svahy: Ploty: Mosty: Propustky: Váhy, přesuvny, hříže, obrysnice: Zařízení pro provoz, údržbu a opravy dráhy: Tunely: Stavby Kabelové vedení Silová zařízení a vedení nadzemní: Silové vedení podzemní: Zabezpečovací vedení nadzemní: Zabezpečovací vedení podzemní: Sdělovací vedení nadzemní místní a bez rozlišení; nadzemní dálkové: Sdělovací vedení podzemní místní a bez rozlišení; podzemní dálkové: Sdělovací objekty bodové: Ochrany nadzemní: Ochrany podzemní: Neurčená vedení a zařízení: Potrubní vedení Plynové vedení nadzemní: Plynové vedení podzemní: Tep.vedení nadzemní: Tep.vedení podzemní: Vodovodní vedení nadzemní: Vodovodní vedení podzemní: Kanalizace nadzemní: Kanalizace podzemní: Produktovody nadzemní: Produktovody podzemní: Potrubní vedení a zařízení bez rozlišení: Terén Vrty, jámy: Terénní hrany: Drobné stavby: ŽKN Body Seznam souvisejících norem a předpisů: Strana 3 (z celkem 30) Změna č.1

4 Použité zkratky: 3D prostorové zobrazení ČSTS Česká státní trigonometrická síť EKM evidenční kilometr EST - Evidenční systém tunelů DM datový model DM a pětimístné číslo jednoznačný identifikátor konkrétní položky datového modelu DLHM dlouhodobý hmotný majetek GP geometrický plán KN katastr nemovitostí KO konec oblouku (charakteristický bod osy koleje) KP konec přechodnice (charakteristický bod osy koleje) KÚ katastrální úřad KV konec výhybky KVO konec odbočné větve výhybky LN lom nivelety (charakteristický bod osy koleje) MES - Mostní evidenční systém SDC Správa dopravní cesty SSZT - Správa sdělovací a zabezpečovací techniky SZDC2011 soubor SZDCDatovyModel2011.xls, který dosud nebyl oficiálně vydán. Platí stávající soubor CDdatmod2v2_1.xls. TK temeno kolejnice TKP - Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah v platném znění TP trakční podpěra TÚ traťový úsek ZO začátek oblouku (charakteristický bod osy koleje) ZP začátek přechodnice (charakteristický bod osy koleje) ZT zabezpečovací technika ZÚ zeměměřický úřad ZV začátek výhybky ZZ zajišťovací značka ŽKN železniční katastr nemovitostí Strana 4 (z celkem 30) Změna č.1

5 Obecné zásady: Veškeré měřené údaje se zobrazují ve 3D, převzaté a vyšetřené údaje se zobrazují podle jejich charakteru ve 3D, případně s nulovou nadmořskou výškou. Popisy a kilometráže musí být vždy čitelné ve směru kilometráže příslušné tratě. V případě souběhu tratí s protisměrnou kilometráží se objekty, nevztahující se ke kolejišti (budovy, zpevněné plochy, apod.), popisují ve směru kilometráže důležitější tratě. Veškerá návěstidla a zařízení tyčová nebo stožárová se měří jedním bodem polohově ve své ose s výškou, která je vztažena k patě návěstidla či zařízení na terénu nebo na patce. Jejich zákres se natáčí podle směru jízdy, pro který platí. Návěstidla upevněná na trakčních podpěrách se neměří samostatným bodem, ale do bodu trakční podpěry se umístí značka návěstidla, natočená tak, aby bylo jasné, pro který směr platí. Výjimku tvoří cedule hektometrů, které se natáčejí kolmo na osu koleje (případně tam, kde je místo). Všechny lomové body linií a body značek budou mít své číslo, souřadnice (Y,X,Z), třídu přesnosti a popis, s výjimkou vynášecích čar kilometráží a popisů, linií šrafování schodů a ocelových konstrukcí mostů, značek kultur, směru vodních toků apod. Výjimky jsou uvedeny v datovém modelu SZDC2011 ve sloupci K. Při zapnutí jen jedné vrstvy ve výkresu DGN by kresba měla dávat smysl např. osa koleje ve vrstvě 1 musí být souvislá, ve vrstvě 16 by svahová dlažba měla tvořit uzavřené obrazce, stejně tak nástupiště, propustky, mosty, zpevněné plochy, příp.štěrkové lože, drážní stezky Pokud u jednotlivých prvků měření není uvedeno kilometrovat, tak se nekilometrují. Třídy přesnosti (dle ČSN ) podrobných bodů jsou definovány v těchto podkladech: pro projektovou dokumentaci - Specifikace geodetických podkladů pro přípravnou dokumentaci stavby (č.j. 3033/2002-O7-hg ze dne ) 2. a 3.třída přesnosti. pro dokumentaci skutečného provedení TKP 2. a 3.třída přesnosti. Na trati je bezpodmínečně nutné dodržovat Předpis SŽDC (ČD) Op 16 a Výnos č.1 k Předpisu SŽDC (ČD) Op16. Svršek Osa koleje: Zaměří se obvykle pomocí rozchodky, výška osy koleje je vztažena k výšce temene kolejnice (TK), v oblouku a přechodnici k TK nepřevýšeného pásu. V oblouku a přechodnici musí být rozchodka přiražena k pojížděné hraně vnějšího kolejnicového pásu. Osa koleje a výška (niveleta) temene kolejnicového pásu je definována v ČSN a Vždy se měří proti zajišťovacím značkám a dále tak, aby byl průběh osy koleje co nejlépe polohově a výškově znázorněn. Nejsou-li na trati zajišťovací značky, zaměří se osa koleje v takových vzdálenostech, aby mohl být její průběh co nejlépe polohově a výškově znázorněn. V přímém úseku trati vzdálenost bodů nesmí překročit 50m. (Např. budou-li ZZ na TP ve vzdálenosti 60m, zaměří se body i uprostřed tedy po 30m). V kružnicovém oblouku a přechodnici musí být vzdálenost sousedních zaměřovaných bodů volena tak, aby směrové vzepětí (= vzdálenost dvojice bodů ležících v půdorysných průmětech osy koleje a směrové dlouhé tětivy (kolmá k tětivě) - SŽDC S3 díl III) Strana 5 (z celkem 30) Změna č.1

6 nepřekračovalo 8cm (pro třídu přesnosti 2). Maximální vzdálenost bodů však nesmí překročit 50m. Krátké oblouky a přechodnice musí být vždy zaměřeny minimálně třemi body. Osa koleje se dále zaměřuje při vstupu a výstupu do/z tunelu, pod most a silniční nadjezd, na začátku a konci přejezdu/přechodu, železničního mostu a zhruba nad osou propustku. U železničních mostů s ocelovou konstrukcí se měří osa koleje v úrovni závěrné zídky (= část opěry, která uzavírá přilehlé zemní těleso vůči nosné konstrukci - ČSN Mostní názvosloví). Osy kolejí se rozlišují podle DM SZDC2011. Vyšetří se poloměr oblouku a charakteristické body koleje: ZP, KP, ZO, KO, LN. Popis a kilometráž charakteristických bodů koleje se v kresbě vynese na příslušnou vynášecí čáru. Text je čitelný ve směru kilometráže tratě, ke které náleží. Kolejová splítka Zpravidla jsou koleje vedeny souběžně tak, že kolejnice jedné koleje je mezi kolejnicemi koleje druhé, popřípadě mají koleje jednu kolejnici společnou. Není možná jízda po obou kolejích současně. Zaměření se liší podle druhu splítky: - 2 rozchody a společná jedna kolejnice (= tříkolejnicová) - zaměřit a vykreslit obě osy trati a přes ně přetáhnout ještě linii kolejové splítky (od námezníku po námezník). - 2 rozchody a společná osa (= čtyřkolejnicová) - měřit jako jednu osu, vykreslit obě osy kolejí a kolejovou splítku (3 linie přes sebe). Způsob zaměření os kolejí je popsán v předchozím textu. Námezníky kolejové splítky se kilometrují. Výhybka, křižovatka, spojka: Začátek výhybky (ZV) svar/styk výměny, obvykle nejbližší svar před jazykem. V případě nejednoznačnosti je potřeba zkontrolovat vzdálenost od hrotu jazyka podle typu výhybky a zaměřit ZV. Jednoduchá výhybka obvykle na rozchodku se zaměří ZV, KV-KVO (konec výhybky, konec odbočné větve výhybky). Hrot jazyka je možno odměřit pásmem, tento bod slouží pro určení/ověření typu výhybky. Bod odbočení dopočítat podle konstrukčního listu výhybky a jeho výšku určit interpolací. Pozn.: je-li jazyk měřen polárně na rozchodku, je třeba dát pozor na řádné přiražení rozchodky ke koleji a na možnost nečekaného přestavení výhybky. Obloukové a oboustranné výhybky podle požadavku objednavatele prací je možný dvojí způsob zaměření a zákresu těchto výhybek. První způsob proměření výhybky obvykle na rozchodku zaměřit ZV, KV-KVO a minimálně po jednom bodě uprostřed každé větve výhybky. Bod/body odbočení nedopočítávat, výhybku zakreslit spojením zaměřených bodů. Druhý způsob schematický zákres výhybky obvykle na rozchodku zaměřit ZV, KV-KVO a podle příslušného konstrukčního listu výhybky dopočítat jeden, případně dva body odbočení a jejich výšku určit interpolací. Pro určení/ověření typu výhybky se měří i hrot jazyka (stačí pásmem). V DSPS vždy používat druhý způsob zákresu výhybek. Do ZV se umístí značka výhybky podle skutečné polohy výměníku (viz fotokatalog). Vyznačení, zda je výhybka pravá, levá nebo oboustranná, musí být čitelné ve směru kilometráže tratě (černá polovina značí odbočnou větev výhybky (TNŽ )). Směr odbočení se určí podle toho, zda výhybka odbočuje vlevo nebo vpravo od přímého směru, nebo od oblouku většího poloměru (ve směru pohledu proti hrotu jazyka). Číslo výhybky se píše mezi začátek výhybky a bod odbočení, čitelně ve směru kilometráže. Strana 6 (z celkem 30) Změna č.1

7 Křižovatková výhybka; Poloviční křižovatková výhybka; Kolejová křižovatka Zaměřit obvykle na rozchodku začátek a konec, v případě obloukové křižovatky i střed. Značka křižovatkové výhybky (úhlopříčně dělený obdélník) se kreslí ve středu výhybky na tu stranu koleje, kde je výměník ve skutečnosti umístěn. Číslo křižovatkové výhybky se píše vlevo nebo vpravo od obdélníku, ve směru kilometráže. Začátek vjezdové výhybky se kilometruje. U vjezdových křižovatkových výhybek a kolejových křižovatek se kilometráž vztahuje k jejich středu. Součásti železničního svršku: Kolejnicový mazník - zaměřit na rozchodku v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Vykreslit v ose koleje, natočit značku podle skutečné polohy prvku. Kolejnicový spínač (dotyk); Snímač počítače náprav; Snímač indikátoru horkoběžnosti ložisek; Snímač čtecího zařízení - zaměřit na rozchodku v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Vykreslit v ose koleje, natočit značku podle skutečné polohy prvku. Kilometrovat pouze mimo stanice. Izolované styky - nerozlišovat jednotlivé druhy izolovaných styků, všechny zakreslovat pomocí DM Zaměřit na rozchodku v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Měřit všechny izolované styky včetně polovičních. Dilatační zařízení - zaměřit u vnitřního hrotu na rozchodku v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Uvést kilometráž. Izolované kolejové pole; Izolovaná kolejnice pravá, levá - zaměřit průmět začátku a konce izolovaného úseku na osu koleje (= zaměřit izolované styky a spojit je příslušným typem čáry, tuto čáru přetahovat přes čáru osy koleje). Vyšetřit číslo izolované koleje. ( ik 1, ik 2 - bývá napsáno na kolejnici. Lze ho také zjistit dotazem na SSZT). Kolejová brzda jednostranná, oboustranná - zaměřit průmět začátku a konce zařízení na osu koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Uvést celkovou délku brzdy. Zarážková brzda zprava, zleva - zaměřit u vnitřního hrotu na rozchodku v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Směr a umístění v kolejovém pásu kreslit dle skutečnosti. Traťový maják = balíza o délce menší nebo rovno 1,5m - měřit rozchodkou jedním bodem na střed v ose koleje, výškově v nepřevýšeném kolejovém pásu. Pokud vzdálenost středu jednotlivých balíz je větší než 1,5m, měřit jako samostatné balízy (na rozchodku, výškově v nepřevýšeném kolejovém pásu). Kilometrovat střed zařízení pouze mimo stanice. Diagnostický systém = balíza o délce větší než 1,5m. Změřit rozchodkou v ose koleje, výška je vztažena k TK nepřevýšeného kolejnicového pásu. Kilometrovat střed zařízení pouze mimo stanice. Měřič rychlosti; Měřič kategorie hmotnosti - měřit na rozchodku jedním bodem na střed v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Strana 7 (z celkem 30) Změna č.1

8 Vrchol svážného pahrbku - měřit v nejvyšším bodě na rozchodku v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Výkolejka - zaměřit u hrotu výkolejky na rozchodku v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. Rozlišit typ - bez nebo s návěstním tělesem, vyšetřit a uvést číslo výkolejky a kilometráž. Umístit tak, aby hrot značky byl identický se skutečnou polohou výkolejky v koleji a natočení výkolejky odpovídalo realitě. Při natáčení značky nezáleží na poloze návěstního tělesa. Zámek (na podstavci) - měřit v ose sloupku, výškově na terénu. Přestavník, závorník; Snímač polohy výměn - způsob zaměření je uveden ve fotokatalogu. Obvykle se měří jen na žádost objednavatele. Konec kolejového obvodu - napájecí či reléový (Kolejový transformátor...) - měřit vrch krabice středem. Čidlo, snímač obecný - mimo kolejiště - měřit skutečnou polohu v ose zařízení, výška vztažena k patě zařízení. Tento DM používat pouze pro čidla a snímače, které se nedají zařadit do jiných DM. Stojan na kolejnicová zarážedla obvykle neměřit. Pokud je to potřeba, měřit jedním bodem středem v úrovni terénu, přidat popis "stojan". Přejezd, přechod: Přejezd/přechod - vždy zaměřit začátek a konec přejezdu/přechodu (DM 10121) na rozchodku v ose koleje, výšku určit k nepřevýšenému kolejnicovému pásu. V případě složitějšího přejezdu změřit i obvod zpevněné plochy přejezdu/přechodu a vykreslit ho pomocí DM 10274, pak se DM nepoužije. Doplnit popis a kilometráž převzatou z pasportu přejezdů. Vzor popisu přejezdu: Přejezd č.p6752 km 2,333 bez udání šířky přejezdu a úhlu křížení (tyto údaje lze dohledat v databázi podle čísla přejezdu.) Číslo přejezdu je uvedeno na zabezpečovacím zařízení přejezdu. Km x,xxx je ze sloupečku staničení v databázi přejezdů. Pokud nesouhlasí údaj ze sloupečku staničení se sloupečkem EKM, použije se popis Přejezd č.p6752 evid.km 2,333 s údajem ze sloupečku EKM. Oba způsoby zápisu jsou rovnocenné, přejezd je jednoznačně identifikován svým číslem. Pro dokumentaci skutečného provedení stavby přejezdu je potřeba napsat i skutečnou šířku přejezdu (bez náběhových hranolů) a úhel křížení. Vzor popisu: nad vynášecí čarou Přejezd č.p6752 km 2,333, pod vynášecí čarou š = 7,0m α= 68 g. (Úhel křížení = půdorysný, ostrý nebo nanejvýše pravý úhel, který svírá osa koleje s osou křížící komunikace v bodě jejich křížení.) Atributy textu km 2,333 případně evid.km 2,333 odpovídají parametrům uvedeným v řádku DM Ostatní popisy odpovídají DM Štěrkové lože - zaměří se hrany lože v charakteristických místech. V oblouku a přechodnici se zaměří hrany lože obvykle v profilech společně s osou koleje. Ve štěrkovém loži se nekreslí terénní šrafy a nepíší se relativní výšky svahu. Drážní stezka-štěrková zaměří se obvodem (obvykle v profilech společně s osou koleje.) Mechanická závora pravá, levá - měřit jedním bodem na patce, případně ve výšce terénu, protilehlou podpěru závory neměřit. Strana 8 (z celkem 30) Změna č.1

9 Výstražné světelné zařízení s (bez) aktivní signalizace - měřit v ose zařízení jedním bodem na patce, případně ve výšce terénu. Ruční pohon mechanických závor; Motorový pohon mechanických závor - měřit v ose zařízení jedním bodem na patce, případně ve výšce terénu. Výstražný kříž jednoduchý; Výstražný kříž vícekolejný - měřit v ose zařízení jedním bodem na patce, případně ve výšce terénu. Rychlostníky a předvěstníky: Kombinace rychlostníků a předvěstníků jsou popsány v souboru 0katalog-pomocny.xls, v listě "rychlostníky". Samostatně stojící rychlostníky a předvěstníky (i vícenásobné) polohově zaměřit v ose zařízení, výška je vztažena k patě zařízení. Doplnit vepsané údaje. V kresbě natočit tak, aby bylo jasné, pro jaký směr jízdy platí. Kilometrovat. Rychlostníky a předvěstníky na trakční podpěře (i vícenásobné) - umísťovat na střed TP. Doplnit vepsané údaje. V kresbě natočit tak, aby bylo jasné, pro jaký směr jízdy platí. Kilometrovat. Návěstidla světelná a mechanická: Světelné návěstidlo trpasličí - zaměřit v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla (na terén). Vykreslit počet světel, doplnit popis návěstidla (uvádí se obvykle k patě návěstidla, případně při nedostatku místa na vynášecí čáru kilometráže). Dvouřadá trpasličí návěstidla se zakreslují značkami DM , Kilometrovat. Světelné návěstidlo stožárové - zaměřit v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla na terén nebo na patku (viz sokl, patka v kapitole Spodek). Vykreslit počet světel, případně indikátory. Doplnit popis návěstidla (uvádí se obvykle k patě návěstidla, případně při nedostatku místa na vynášecí čáru kilometráže). Kilometrovat. Světelné návěstidlo na konzole, krakorci, lávce měřit nejnižší bod návěstidla. Vykreslit počet světel, případně indikátory. Doplnit popis návěstidla (uvádí se obvykle k patě návěstidla, případně při nedostatku místa na vynášecí čáru kilometráže). Kilometrovat. Návěstidla pro elektrický provoz jsou uvedeny v D1 (článek ). Pokud jsou tato návěstidla zavěšena na trakčním vedení, obvykle se neměří. Pokud to zadavatel prací požaduje, měří se průmět návěstidla na osu koleje a natáčí podle směru, pro který platí. Návěstidlo upevněné na trakční podpěře se obvykle neměří. Je-li to potřeba, umístí se značka návěstidla na bod trakční podpěry a natočí se podle směru, pro který platí. V případě návěstidla s vlastním stojanem se měří střed stojanu v úrovni terénu a zakresluje pomocí DM Mechanická předvěst a návěst - zaměřit v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla na patku nebo na terén (viz sokl, patka v kapitole Spodek). Doplnit popis návěstidla (uvádí se obvykle k patě návěstidla, případně při nedostatku místa na vynášecí čáru kilometráže). Kilometrovat. Další mechanická návěstidla - měřit v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla na patku nebo na terén (viz sokl, patka v kapitole Spodek). Doplnit kilometráž, pokud se má uvádět (viz fotokatalog nebo TNŽ ). Strana 9 (z celkem 30) Změna č.1

10 Konzola; Krakorec; Lávka měřit jako 3D objekt (viz fotokatalog). Zaměřit skutečnou výšku nejnižší hrany (= průjezdný profil). Návěstidla označující místo na trati: Staničník kilometrovník, hektometrovník: (viz M21) Kámen - zaměřit polohově i výškově na střed temene hektometru (DM 10188). Takto zaměřený hektometr nelze využít pro vykreslení průběhu terénu. Cedule na sloupku, trakční podpěře - na zaměřený střed sloupku/střed trakční podpěry umístit značku DM Cedule na zábradlí, nápis na rampě, zdi, mostu... - měřit průmět na terén (viz fotokatalog, DM 10190). Značku DM natočit kolmo od osy koleje, případně tam, kde je místo. Zajišťovací značky viz fotokatalog. U starých zajišťovacích značek (bet.sloupky s plechem) zaměřit zářez na vodorovné hraně plechu, u typu značky s kovovou destičkou naležato zaměřit křížek v destičce. U konzolových značek zaměřit důlek v konzolce. U hřebových značek v patce trakční podpěry (vrtule, geohřeb ) zaměřit důlek nebo vyrytý křížek. Zajišťovací značky poškozené, nestabilní, s ohnutým nebo chybějícím plechem se obvykle nezaměřují. V případě požadavku objednavatele prací se poškozené ZZ (bet.sloupky s plechem) zaměří středem nahoře a vykreslí DM ( Střed předmětu malého rozsahu ). Námezník zaměřit středem jedním bodem nahoře, v kresbě se konstruuje jako 2 čáry spojující příslušné osy kolejí. Námezník splítky se kilometruje. Vzdálenostní upozorňovadla - zaměřit jedním bodem v ose upozorňovadla, výška je vztažena k patě upozorňovadla. V kresbě rozlišit typ a počet pruhů či trojúhelníků. Návěst konec nástupiště - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Uvést kilometráž. Návěst lichoběžníková tabulka - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Případné číslo v tabulce neuvádět. Uvést kilometráž. Návěst tabule před zastávkou - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Uvést kilometráž. Návěsti - tabulka s křížem; Začátek ozubnice; Konec ozubnice - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Uvést kilometráž. Návěst sklonovník rovina, klesání, stoupání - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. V případě upevnění na trakční podpěře neměřit samostatný bod, ale umístit značku na střed TP. Návěst - místo zastavení - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Návěst hranice izolovaného úseku - zaměřit polohově i výškově na střed temene návěstidla. Označení stanoviště samostatné předvěsti stanice, širá trať - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Strana 10 (z celkem 30) Změna č.1

11 Návěstidlo s návěstí - vlak se blíží k přejezdníku - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Návěsti zvláštního určení: Přejezdník opakovací - zaměřit v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla na terén nebo na patku (viz sokl, patka v kapitole Spodek). Uvést kilometráž. Návěst začněte práci pluhu; Zastavte práci pluhu; Kolík čistícího přítlaku - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Uvést kilometráž. Radiovník - přepněte kanálovou skupinu, rádiový systém - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Číslo z tabulky se neuvádí. Hranice pro návrat vozidel z širé trati; Návěst začátek práce postrku; Konec práce postrku - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Uvést kilometráž. Návěstidlo s návěstí "přepněte VZ na kmitočet 50 Hz"; "přepněte VZ na kmitočet 75 Hz" - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Návěsti pro pomalou jízdu, další návěsti pro elektrický provoz, odchylné návěsti: Návěst výstražný kolík ( pískejte ) - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Uvést kilometráž. Návěsti pomalé jízdy trvalé - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Návěsti dočasné pomalé jízdy neměřit. Upozorňovadlo na hlavní návěstidlo, předvěst nebo přejezdník na opačné straně - zaměřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Uvést kilometráž. Označení kolejiště s vloženým návěstidlem - měřit jedním bodem v ose návěstidla, výška je vztažena k patě návěstidla. Vzdálenostní upozorňovadlo s červeným bleskem měřit jedním bodem v ose upozorňovadla, výška je vztažena k patě upozorňovadla. V kresbě rozlišit typ a počet pruhů. Ovládání zabezpečovacího zařízení: Pomocné stavědlo polohově zaměřit v ose zařízení, výška je vztažena k patě stavědla. Uvést kilometráž. Stavědlový nebo řídící přístroj; Ovládací pult kolejové brzdy; Řídící stanice dálkového ovládání; Řízená stanice dálkového ovládání - neměřit. Polohu vyšetřit dle možností a co nejlépe zakreslit. Uvést kilometráž z oficiálních zdrojů (viz fotokatalog). Stožáry trakčního vedení: Trakční podpěry (TP) jednoduché - měřit v ose TP, výška je vztažena k patě podpěry. V kresbě rozlišit druh TP příslušnou mapovou značkou, např.: betonová, ocelová příhradová, ocelová trubková, příhradová s úsek.odpojovači, trubková s úsek.odpojovači... Vždy uvádět číslo TP. Značky natáčet podle osy koleje ve směru kilometráže, TP ocelovou jednoduchý profil podle skutečnosti (viz fotokatalog). Strana 11 (z celkem 30) Změna č.1

12 Trakční podpěry (TP) dvojité - měřit v ose mezi TP, výška je vztažena k patě podpěry. Je-li osová vzdálenost TP větší než 1m, měřit a kreslit jako dvě jednoduché TP. V kresbě rozlišit druh TP příslušnou mapovou značkou. Vždy uvádět číslo TP. Značky natáčet podle osy koleje ve směru kilometráže, případně podle skutečnosti. Převěsem spojené trakční podpěry; Bránou spojené trakční podpěry - kreslit jako spojnici mezi příslušnými TP. Měří-li se dvojitá TP jako dvě jednoduché TP, je potřeba určit bod mezi TP pro vykreslení převěsu, brány. Brána poloviční - konzola - zaměřit průmět konce konzoly na terén a spojit s příslušnou trakční podpěrou. Kotva k trakční podpěře - měřit v ose kotvy, výška je vztažena k patě kotvy. Značku natáčet kolmo k drátu kotvy. Drát kotvy k trakční podpěře - kreslit jako spojnici mezi trakční podpěrou a kotvou. Spodek Sokly, patky, rampy: Sokly a patky - měřit obvodem horní hranu v případě, že délka nebo šířka přesahuje 50cm. Pokud výška přesahuje 30cm, je třeba měřit i spodek patky a vykreslit ji jako 3D objekt. Kulaté a oválné patky musí být změřeny tak, aby bylo možné co nejvěrněji vykreslit jejich tvar. Rampa - zaměřit všechny lomové body nahoře i dole včetně schodů a nájezdů a vykreslit obrysem ve 3D. Uvést popis a výšku rampy od temene kolejnice. Opěrné zdi, příkopy: Opěrná, zárubní, gabionová zeď - zaměřit všechny lomové body nahoře i dole a vykreslit ve 3D. Používat přednostně DM Uvést výšku zdi v charakteristických místech. Gabionovou zeď v kresbě popsat textem gabion. Příkop s nezpevněným dnem - zaměřit všechny lomové body dna tak, aby co nejlépe vystihovaly průběh příkopu. Je-li to možné, naznačit směr toku vody. Příkop se zpevněným dnem - do šířky žlabu 1,0m (včetně) zaměřit průběh dna jedním bodem, vykreslit pomocí DM Příkop s šířkou dna nad 1,0m - zaměřit všechny lomové body a vykreslit ve 3D, použít DM Je-li to možné, naznačit směr toku vody. Nástupiště: Nástupiště - zaměřit všechny lomové body nahoře a spodek nástupiště = průnik s terénem/štěrkovým ložem. Neměřit tloušťku desky (viz fotokatalog). Pro vykreslení zvolit DM podle typu nástupiště - s obrubníky, s tvárnicovými deskami, sypané atd. Uvést popis a délku nástupištní hrany na celé metry, např.: nást.76m (ČSN ). Nástupiště mimoúrovňové nástupiště, na které je přístup cestujících mimo úroveň koleje (nadchod, podchod). Strana 12 (z celkem 30) Změna č.1

13 Nástupiště úrovňové nástupiště, na které je přístup cestujících v úrovni koleje (přechod přes koleje). Zastřešení nástupiště - měřit okraj střešního pláště ve skutečné výšce. Podpěra zastřešení nástupiště - měřit jedním bodem v ose podpěry, výška je vztažena k zpevněnému povrchu. Zavazadlový výtah (hrana), ostatní zařízení nástupiště - zaměřit obvod v úrovni terénu. Zarážedla: Kolejnicové zarážedlo - zaměřit ukončení koleje v její ose, ve výšce temene kolejového pásu. Dřevěný pražec upevněný napříč kolejemi nebrat v úvahu. Betonové zarážedlo - změřit všechny lomové body zarážedla a vykreslit jako 3D objekt (DM 20144). Dále zaměřit ukončení koleje v její ose, ve výšce temene kolejového pásu, a umístit značku z DM Dřevěný pražec upevněný napříč kolejemi nebrat v úvahu. Zemní zarážedlo - zaměřit všechny lomové body zarážedla a vykreslit ve 3D. Dále zaměřit ukončení koleje v její ose, ve výšce temene kolejového pásu. Dřevěný pražec upevněný napříč kolejemi nebrat v úvahu. Zpevněné plochy a upravené svahy: Zpevněné plochy - zaměřit obvodem nahoře. Je-li výškový rozdíl spodní a horní hrany více než 30cm, měřit i spodní hranu. Výrazný výškový lom na ploše zaměřit a spojit čarou pro vykreslení ploch. V kresbě rozlišit a popsat typ povrchu celým názvem nebo zkratkami povolenými v TNŽ Svahová dlažba - zaměřit všechny lomové body nahoře i dole a vykreslit ve 3D. Vejde-li se popis do obvodu plochy, popsat materiál. Odkalovací nádrž, kaliště - zaměřit obvod nádrže - DM (Hrana žumpy, septiku). Vnitřní přepážky neměřit. Do středu nádrže umístit značku z DM Prohlídková, čistící nebo odkalovací jáma se schody - zaměřit průmět začátku a konce jámy včetně schodů na osu koleje, ve výšce temene kolejového pásu. Dále zaměřit všechny lomové body jámy a vykreslit ve 3D (DM 20045). Uvést délku jámy v metrech na dvě desetinná místa. Dezinfekční plocha - zaměřit všechny lomové body a vykreslit ve 3D. Uvést délku plochy v metrech na dvě desetinná místa. Ploty: Plot dřevěný, drátěný, kovový, živý - zaměřit osově průběh v úrovni terénu. Vykreslit příslušným typem čáry pro druh plotu. Platí i pro ploty s podezdívkou do 30cm (včetně). Plot na podezdívce (s podezdívkou širší než 30cm), ohradní zeď, betonový plot - zaměřit průběh v úrovni terénu, lícem podezdívky směrem k trati/směrem ven z ohraničeného prostoru. Vykreslit příslušným typem čáry pro druh plotu. Strana 13 (z celkem 30) Změna č.1

14 Hrana zdi betonového nebo zděného plotu - zaměřit líc zdi v úrovni terénu. (Určeno pro případ, kdy je potřeba vystihnout přesnou polohu a šířku zděného plotu/plotu s podezdívkou a multičára nevyhovuje viz fotokatalog.) Svodidlo; Zábradlí - zaměřit průběh po horní hraně svodidla, zábradlí. Trvalé zásněžky - zaměřit průběh v úrovni terénu lícem směrem ke koleji. Vjezd na oplocený pozemek - zaměřit sloupky brány v úrovni terénu. Zákres směru otevírání vrat je symbolický (viz fotokatalog). Mosty: Silniční most nadjezd; Lávka pro chodce, nadchod; Most železniční; Nosná konstrukce; Pilíř mostu; Zavazadlový tunel; Podchod - zaměřit veškeré lomové body, hrany a výstupky nad 0,15m a vykreslit ve 3D. Oblouky a klenby zaměřit tak, aby bylo možné jejich vykreslení co nejlépe odpovídající skutečnosti. Šrafování příhradové konstrukce mostu se vykresluje obvykle pod úhlem 45 ve spodní ploše nosné konstrukce. (V případě nepřehledné kresby se šrafování nedělá). Způsob popisu mostních objektů - popisné informace mostu se připojují k parapetu (ne k pilíři, otvoru mostu atd). Všechny níže uvedené údaje se vyplňují podle příslušné pasportní evidence (evidenční kilometr nemusí odpovídat přesnému staničení objektu v TÚ), a to i v případě, že se uvedené hodnoty přeměřují během geodetického zaměření objektu. Za údaje plně odpovídá správce objektu (Správa mostů a tunelů na příslušné SDC). Vyskytnou-li se během zpracování dat nejasnosti (např. rozdíly v poskytnutých evidenčních údajích oproti naměřeným hodnotám), je potřeba zaslat zprávu ve formě u metodikovi uživatelů a správci aplikace IS MES/EST s identifikací objektu a popisem nesrovnalosti (co nejstručněji), pokud možno v uceleném balíku určité lokality. Kontaktní osoby k aplikacím MES (Mostní evidenční systém) a EST (Evidenční systém tunelů) jsou uvedeny na intranetu v cestě: V popisu mostního objektu v DGN se uvedou hodnoty z evidence a do závorky skutečné údaje. Údaje z evidence platí i pro hraniční rozlišení propustek - most" při sporných světlostech otvoru kolem 2,00m (ČSN čl.2). Popis železničních mostů - v kresbě na vynášecí čáru uvést text: (DM 20083) Most a (DM 20127) evid.km 123,456. (Kilometráž je vždy psaná písmem s výškou 2,5, ostatní popisy mají výšku 1,5.) Uvede se pouze termín Most bez bližšího rozlišení (neuvádí se klenutý, kamenný apod.) U mostů plnících funkci technologického prostoru (např. zavazadlový tunel) se může tato specifikace uvést do závorky. Př.: (DM 20083) Most (DM 20127) evid.km 123,456 (DM 20086) (zavazadlový tunel). U mostů plnících funkci podchodu pro pěší se může tato specifikace uvést do závorky. Př.: (DM 20083) Most (DM 20127) evid.km 123,456 (DM 20086) (podchod pro pěší). Pokud leží most na souběhu dvou i více TU: 1) zaměřený objekt je evidován jako jeden celek s jediným inventárním číslem - uvede se text Most id 1234 evid.km 123,456 (TU 7890) a evid.km 789,012 (TU 3456) (DM a 20127). 2) zaměřený objekt je evidován jako několik samostatných částí (zejména z důvodu různých položek DLHM) - pro každou část zaměřeného objektu se uvede samostatný popis (jako by se jednalo o několik samostatných mostů). Konkrétní způsob popisu je nutné projednat se správcem objektu. Strana 14 (z celkem 30) Změna č.1

15 Pod vynášecí čáru se uvedou (DM 20083) světlosti mostních otvorů v pořadí, jak jdou za sebou ve směru staničení trati. U šikmých mostů se uvádějí pouze šikmé světlosti, např. sv.šik.5,20+18,20+5,20m (ČSN čl.55 = definice šikmé světlosti). U kolmých mostů se uvádějí kolmé světlosti, např. sv.kol.5,20+18,20+5,20m (ČSN čl.54 = definice kolmé světlosti). Pokud jsou světlosti po sobě jdoucích otvorů stejné, uvede se jejich násobnost, např. sv.šik.5,20+3x4,50+5,20m. V případě, že je různý počet otvorů pod jednotlivými kolejemi, popisuje se maximální počet otvorů. Za údaj o světlostech (případně na další řádek) se uvedou volné výšky (DM 20083), např. vol.v.3,85m. (ČSN čl.77 = definice volné výšky). Při více mostních otvorech a více přemosťovaných překážkách se uvedou jen reprezentující volné výšky (minimální a maximální volná výška nad/pod kolejí.) Popis mostů pozemní komunikace kontaktovat příslušnou Správu tratí (Stavby v ochranném pásmu dráhy). Pokud dodají údaje, uvede se (DM 20083) Silniční nadjezd (DM 20127) evid.km xx,xxx. V případě, že údaje nemají, uvede se popis (DM 20083) Silniční nadjezd (DM 20127) km yy,yyy, kde yy,yyy je hodnota kilometráže trati v ose křížení s nadjezdem. Neuvádět šikmou světlost, kolmou světlost, volné výšky mostu pozemní komunikace. Popis lávky pro chodce, nadchodu uvést popis (DM 20083) Lávka pro chodce nebo Nadchod, dále (DM 20127) km yy,yyy, kde yy,yyy je hodnota kilometráže trati v ose křížení s lávkou/nadchodem. Popis podchodu; Zavazadlového tunelu popis (DM 20086) Podchod (DM 20127) evid.km xx,xxx,nebo (DM 20086) Zavazadlový tunel (DM 20127) evid.km xx,xxx. V případě, že podchod nebo zavazadlový tunel není uveden v evidenci správce, psát (DM 20086) Podchod (DM 20127) km yy,yyy, nebo (DM 20086) Zavazadlový tunel (DM 20127) km yy,yyy. Propustky: Propustky - zaměřit veškeré lomové body, hrany a výstupky nad 0,15m a vykreslit ve 3D. Klenuté a trubní propustky zaměřit tak, aby bylo možné jejich vykreslení co nejlépe odpovídající skutečnosti. Průběh pod tratí vyznačit čárkovanou čarou (DM 20137). Popis propustků - Všechny níže uvedené údaje se vyplňují podle příslušné pasportní evidence (evidenční kilometr nemusí odpovídat přesnému staničení objektu v TÚ), a to i v případě, že se uvedené hodnoty přeměřují během geodetického zaměření objektu. Za údaje plně odpovídá správce objektu (Správa mostů a tunelů na příslušné SDC). Vyskytnou-li se během zpracování dat nejasnosti (např. rozdíly v poskytnutých evidenčních údajích oproti naměřeným hodnotám), projednají se zjištěné skutečnosti přímo se správcem objektu. V popisu se uvedou hodnoty z evidence a do závorky skutečné údaje. Údaje z evidence platí i pro hraniční rozlišení propustek - most" při sporných světlostech otvoru kolem 2,00m (ČSN čl.2). Pro trubní propustky se na vynášecí čáru uvede text (DM 20093) Trubní propustek (DM 20129) evid.km 123,456. Pro ostatní typy propustků se uvede text (DM 20093) Propustek (DM 20129) evid.km 123,456. Vždy se uvede pouze termín Trubní propustek nebo Propustek bez bližšího rozlišení (neuvádí se např. klenutý propustek, kamenný propustek). Zásadně se nepřipouští pojmenování propust, ale pouze propustek (viz ČSN , ČL 9). Strana 15 (z celkem 30) Změna č.1

16 V případě souběhu traťových úseků se postupuje obdobně jako u mostů. Pod vynášecí čáru se uvedou světlosti otvorů v pořadí, jak jdou otvory za sebou ve směru staničení trati. U propustků se uvádí vždy pouze kolmá světlost otvoru, proto není nutné její rozlišení v pojmenování - např. sv.0,50m (DM 20093). Pokud jsou světlosti po sobě jdoucích otvorů stejné, lze uvést jejich násobnost (např. propustek o 3 otvorech: sv.3x0,60m ). V případě, že je různý počet otvorů pod jednotlivými kolejemi, popisují se všechny otvory. Jestliže je různá světlost otvoru pod jednotlivými kolejemi, popisuje se tento případ individuálně po dohodě se správcem objektu jednou z variant: 1) uvedou se všechny světlosti s čísly kolejí, pod kterými se nachází (např. sv.2x0,60m pod kol.č.3-2, sv.1,00m pod kol.č.6-8a ) (DM 20093). 2) uvede se pouze minimální světlost (jestliže by byl popis jednotlivých světlostí příliš komplikovaný nebo nejasný). Za údaj o světlostech otvorů (případně na další řádek) se uvede volná výška, např. vol.v.3,85m (DM 20093). Volná výška se neuvádí u trubních propustků. Váhy, přesuvny, hříže, obrysnice: Kolejová váha - zaměřit obvodem (DM 20094), uvést váživost (v tunách, DM 20095) a vynést kilometráž (DM 20102) evid.km 999,999, kde 999,999 je tzv. evidenční kilometr objektu, který obecně nemusí odpovídat přesnému staničení objektu v traťovém úseku. Evidenční údaje lze zjistit např.v IS MES (Mostní evidenční systém). Pokud kolejová váha není v evidenci, napíše se měřená kilometráž km yy,yyy (DM 20102). Točnice - zaměřit a vykreslit ve 3D, uvést délku mostu v metrech a hmotnost na nápravu v tunách. Zapuštěná přesuvna; Převýšená přesuvna - zaměřit jámu, zdi, most přesuvny s budkou v základní poloze a vykreslit ve 3D, uvést délku mostu v metrech a hmotnost na nápravu v tunách. Hříž - zaměřit a vykreslit ve 3D, uvést délku mostu v metrech a hmotnost na nápravu v tunách. Obrysnice - zaměřit jedním bodem v ose koleje, na spojnici podpěr. Výškově v úrovni temene kolejnice. Uvést kilometráž. Zařízení pro provoz, údržbu a opravy dráhy: Kozlíkový jeřáb - zaměřit jedním bodem v ose koleje, na spojnici patek. Výškově v úrovni temene kolejnice. Uvést nosnost v tunách. Zdvihací zařízení vozových skříní (pevně spojené se zemí) - změřit polohu na střed sloupku, výška je vztažena k patě zařízení. Kuželka vrátku na posun; Motor vrátku na posun - změřit polohu na střed, výšku na temeno zařízení. Pojízdný jeřáb konstrukce (výložník) - zaměřit přibližný obvod výložníku v zaparkované poloze. Výškově průmět na terén. Uvést maximální délku výložníku a nosnost pro tuto délku. Údaje jsou uvedeny na jeřábu. Pojízdný jeřáb - kolejnice - zaměřit obě kolejnice, výškově na temeni kolejnice. Strana 16 (z celkem 30) Změna č.1

17 Tunely: Tunelová trouba - zaměřit veškeré lomové body, hrany a vykreslit ve 3D. Oblouky a klenby zaměřit tak, aby bylo možné jejich vykreslení co nejlépe odpovídající tvaru tunelové trouby. Tunelový portál - zaměřit líce obou portálů, portálové parapety, portálová křídla, zdi a veškeré lomové body, hrany a výstupky nad 0,15m a vykreslit ve 3D. Oblouky a klenby zaměřit tak, aby bylo možné jejich vykreslení co nejlépe odpovídající skutečnosti. Na vynášecí čáru se uvede text (DM 20114) Tunel Název evid.č.123 kde název je pojmenování tunelu např. Dejvický, a 123 je evidenční číslo tunelu. U vjezdového portálu P1 se uvede evidenční kilometr - např. P1 evid.km 246,257 (DM 20139). U výjezdového portálu P2 se uvede evidenční kilometr - např. P2 evid.km 246,667 (DM 20139). Výklenek - zaměřit všechny lomové body a vykreslit ve 3D. Revizní šachta - zaměřit obvodem v úrovni terénu. Stoka (pouze tunelová) - Zaměřit a vykreslit ve 3D. Stavby Budova - zaměřit lomové body v úrovni terénu. Zjistit charakter budovy (spalná, nespalná). Doplnit popisem účelu, k němuž slouží. Povolené zkratky jsou uvedeny v TNŽ Budova podchodná nebo její podchodná část - zaměřit lomové body v úrovni terénu. Zjistit charakter budovy (spalná, nespalná). Doplnit popisem účelu, k němuž slouží. Vyznačit podchodnost. Vyznačení podchodnosti budov - vyznačení podchodnosti neměřit, umístit značky pouze na krajní body podchodu. Podpěra zastřešení - měřit v ose podpěry v úrovni terénu. Průmět obvodu stříšky - zaměřit průmět na terén. (Nezaměňovat se zastřešením nástupiště.) Informační tabule mimo elektronické - zaměřit jedním bodem v úrovni terénu, natočit podle skutečnosti. Je-li tabule delší než 3m, změřit krajní podpěry, výškově na patce/terénu a zakreslit linií (DM 30039). Schody, vstup do stavebního objektu - zaměřená hrana - zaměřit horní a dolní hrany, nikoliv jednotlivé schody. Šrafování schodů provádět po zhruba 0,5m, bez nutnosti dopočítávat body. Vykreslení příhradové konstrukce, ocelové stavby - zaměřit půdorys, případně ve 3D, podle charakteru stavby. Vrata jednokřídlá, dvoukřídlá (do budovy) - zaměřit krajní (lomové) body vjezdu, zákres směru otevírání vrat je symbolický. Strana 17 (z celkem 30) Změna č.1

18 Protihluková stěna - zaměřit lomové body v úrovni terénu, lícem ke koleji. V případě nedokončených terénních úprav je možno na požadavek zadavatele prací výšku protihlukové zdi vztáhnout na horní hranu zdi (a zároveň je nutno uvést do technické zprávy, kde byla výška zdi změřena). Hrana protihlukové zdi - zaměřit líc zdi v úrovni terénu. (Určeno pro případ, kdy je potřeba vystihnout přesnou polohu zdi a multičára nevyhovuje.) Kabelové vedení Silová zařízení a vedení nadzemní: Venkovní silové vedení nadzemní se běžně zaměřuje a znázorňuje tak, že výškově sleduje povrch terénu. Zaměří se středy stožárů (jiných podpěr) na patce/terénu a vyznačí se průběh vedení. V případě křížení s tratí postačí zaměřit průběh vedení v průmětu na terén v šířce zaměřovaného území. Osvětlovací stožár - změřit jedním bodem v ose, výškově na patce/terénu. Je-li v terénu čitelné, uvést číslo lampy. Osvětlovací věž - trubková konstrukce, příhradová konstrukce - změřit jedním bodem v ose, výškově na patce. Uvést popis a číslo osvětlovací věže. Venkovní svítidlo na stožáru - malé - změřit jedním bodem v ose, výškově na patce/terénu. Je-li v terénu čitelné, uvést číslo lampy. Venkovní svítidlo na objektu obvykle měřit jedním bodem na zdi objektu v průmětu na terén. Je-li v terénu čitelné, uvést číslo lampy. Rozdělovací skříň venkovního silového vedení - změřit jedním bodem středem, výškově na soklu/terénu. Uvést popis text napsaný na skříni, nebo k.s.. Rozdělovací skříň venkovního silového vedení - zapuštěno v objektu - změřit jedním bodem lícem na budově, výškově na terénu. Uvést popis text napsaný na skříni, nebo k.s.. Rozdělovací skříň venkovního silového vedení většího rozměru přesahuje-li délka nebo šířka skříně 2m, změřit obvodem, výškově na soklu/terénu a vykreslit pomocí DM Kabelový objekt neurčený měřený obvodem. Uvést popis text napsaný na skříni, nebo zkratky z TNŽ Kabelový objekt (např.napájecí stojan apod.) nadzemního silového vedení (bodové objekty) - zaměřit středem výškově na terén (napájecí stojan, malé zásuvkové skříně...). Drobné, malé objekty (s výškou do 0,5m), různé krabičky apod. změřit jedním bodem středem na temeni zařízení. Uvést popis text napsaný na objektu, nebo zkratky z TNŽ Silové vedení podzemní: Silové vedení podzemní včetně všech podzemních zařízení sítí se zaměřují před záhozem, výškově na vrch kabelu. Uvedeným způsobem se zaměřují i chráničky a kabelové spojky. Strana 18 (z celkem 30) Změna č.1

19 Zabezpečovací vedení nadzemní: Zabezpečovací vedení nadzemní se běžně zaměřuje a znázorňuje tak, že výškově sleduje povrch terénu. Zaměří se středy podpěr v úrovni patky/terénu a vyznačí se průběh vedení. Drátovod nadzemní - zaměřit průmět na terén v lomových bodech trasy, případně po max.50 metrech v přímé. Obvykle se měří v profilech společně s osou koleje a terénem. Kabelový objekt ZT - symbol kolečko (bodové objekty) - měřit jedním bodem středem, výškově obvykle na temeni prvku. Objekty vyšší než 0,5m měřit výškově na soklu/terénu. Obvykle se uvádí popis text napsaný na objektu, nebo zkratky z TNŽ Kabelový objekt ZT většího rozměru přesahuje-li délka nebo šířka objektu 2m, změřit obvodem, výškově na soklu/terénu a vykreslit pomocí DM Kabelový objekt ZT - hrana. Uvést popis text napsaný na objektu, nebo zkratky z TNŽ Kabelový rozvaděč zabezpečovacího vedení - měřit jedním bodem středem. Výškově - malé rozvaděče (s výškou do 0,5m) obvykle měřit nahoře, ostatní rozvaděče na soklu/terénu. Uvést popis text napsaný na rozvaděči. Zabezpečovací vedení podzemní: Zabezpečovací vedení podzemní - zaměří se před záhozem výškově na vrch kabelu. Drátovod ve žlabu - změřit lomové body osy žlabu, výškově vrch žlabu. Šachta kabelového vedení ZT, Šachta drátovodného vedení ZT - změřit střed poklopu. Obvod velké šachty (šířka nebo délka větší než 2m) měřit ještě i lomovými body a kreslit pomocí DM Kabelový objekt ZT - hrana. Sdělovací vedení nadzemní místní a bez rozlišení; nadzemní dálkové: Sdělovací vedení nadzemní se běžně zaměřuje a znázorňuje tak, že výškově sleduje povrch terénu. Zaměří se středy stožárů (jiných podpěr) na patce/terénu a vyznačí se průběh vedení. V případě křížení s tratí postačí zaměřit průběh vedení v průmětu na terén v šířce zaměřovaného území. Sdělovací vedení podzemní místní a bez rozlišení; podzemní dálkové: Sdělovací vedení podzemní - zaměří se před záhozem výškově na vrch kabelu. Sdělovací objekty bodové: Bodové objekty - se zaměřují středem výškově na terén. Drobné, malé objekty (s výškou do 0,5m), různé krabičky apod. změřit jedním bodem středem na temeni zařízení. Uvést popis text napsaný na objektu, nebo zkratky z TNŽ Železniční telefonní objekt, samostatný telefon žel. - v případě, že se jedná o telefon samostatně stojící, měřit středem v úrovni terénu. Pokud je zavěšen, měřit středem na temeni telefonu. Informační tabule elektronická - měřit jedním bodem v ose, výškově na patce/terénu, vykreslit jako DM 40174, natáčet podle skutečnosti. Malé informační tabule zavěšené v podchodech, nadchodech a pod střechou nástupiště se obvykle neměří. Měřit pouze to, co má vlastní stojan. V případě, že je tabule delší než 3m, měřit krajní podpěry, výškově na patce/terénu, vykreslit jako DM Strana 19 (z celkem 30) Změna č.1

20 Venkovní hodiny, rozhlasový reproduktor na stožáru - měřit jedním bodem v ose stožáru, výškově na patce/terénu. I v případě dvou ampliónů na jednom sloupě se kreslí jedna značka, natočená podle kilometráže (případně tam, kde je místo). Venkovní hodiny, rozhlasový reproduktor na objektu - v případě uchycení hodin/reproduktoru na zdi obvykle měřit průmět po zdi na terén. Hodiny a reproduktory zavěšené v podchodech, nadchodech a pod střechou nástupiště se obvykle neměří. Kamera měří se různým způsobem podle umístění: - na samostatném sloupku měřit střed sloupku, výškově na patce/terénu. - na trakční podpěře, lampě, informační tabuli - umístit značku kamery na již zaměřený bod. - upevněna na zdi budovy obvykle průmět po zdi na terén. - upevněna pod mostem nebo v tunelu měřit nejnižší bod kamery (průjezdný profil). Bez ohledu na skutečný počet kamer na podpěře kreslit jedinou značku a natáčet ji tam, kde je místo. Anténa; Stožár vysílací, retranslační stanice - měřit v ose podpěry, výška je vztažena k patě podpěry. Patku zaměřit jako sokl. Veřejná hovorna, telefonní budka volně stojící - měřit jedním bodem v ose, výškově na terénu. Veřejný telefonní automat na objektu - měřit jedním bodem na zdi objektu v průmětu na terén. Hlásič České policie volně stojící; Hlásič požární ochrany volně stojící - měřit jedním bodem v ose, výškově na terénu. Hlásič České policie na objektu; Hlásič požární ochrany na objektu - měřit jedním bodem na zdi objektu v průmětu na terén. Ochrany nadzemní: Vstupní šachta do nadzemního kolektoru - měřit střed poklopu. Kolektor; Kabelovod, kabelový kanál, teplovodní kanál - nadzemní - měřit lomové body osy, výškově vrch kolektoru, kabelovodu, kanálu. Pokud přechází nad tratí, doměřit i průjezdný profil. Body průjezdného profilu nespojovat. Ochrana nadzemní-hrana v případě potřeby je možno měřit kolektor, kabelovod atd. obvodem a kreslit jako 3D objekt. Chráničky nadzemní - měřit lomové body osy chráničky, výškově vrch chráničky. Ochrany podzemní: Vstupní šachta do podzemního kolektoru - měřit střed poklopu. Kolektor; Kabelovod, kabelový kanál, teplovodní kanál - podzemní - měřit lomové body osy, výškově vrch kolektoru, kabelovodu, kanálu. Ochrana podzemní - hrana v případě potřeby je možno měřit kolektor, kabelovod atd. obvodem, výškově vrch kolektoru, kabelovodu, kanálu. Strana 20 (z celkem 30) Změna č.1

21 Armaturované podzemní přechody přes vozovku - měřit lomové body osy chráničky před záhozem, výškově vrch chráničky. Chráničky podzemní - měřit lomové body osy chráničky před záhozem, výškově vrch chráničky. Neurčená vedení a zařízení: Tato vrstva se použije jen tehdy, když není možno určit, o jaké vedení/zařízení se jedná. Neurčené drátové nebo kabelové vedení - měřit lomové body osy vedení, výškově vrch vedení (ochrany) (viz fotokatalog). Používá se pro neidentifikované vedení a chráničky poblíž železničních mostů apod. Střešník - Měřit polohově osu střešníku, výškově obvykle průmět na terén. Nástěnná konzola - měřit na zdi budovy obvykle v průmětu na terén. Stožár - měřit v ose stožáru, výška je vztažena k patě stožáru na terén/patku. V kresbě rozlišit druh stožáru příslušnou mapovou značkou (kovový, betonový, dřevěný, příhradový). Dvojité stožáry měřit v ose mezi stožáry, výška je vztažena k patě stožárů na terén/patku, značka se natáčí podle skutečnosti. Je-li osová vzdálenost sloupů u dvojitých stožárů větší než 1m, měří se a kreslí jako 2 samostatné stožáry. Kotva ke stožáru - měřit jedním bodem v ose, výškově na patce/terénu. Značku natáčet kolmo k drátu kotvy. Drát kotvy ke stožáru - neměřit. Kreslit jako spojnici mezi kotvou a příslušným stožárem. Kontrolní měřicí vývod napěťový zemní - měřit jedním bodem v ose, výškově na terénu. Vstupní šachta neurčených kabelových kanálů - měřit střed poklopu. Obvod velké šachty (šířka nebo délka větší než 2m) měřit ještě i lomovými body a kreslit pomocí DM Označovací tyč neurčená - měřit jedním bodem v ose, výškově na terénu. Označovací patník neurčený - měřit jedním bodem středem, výškově nahoře na temeni patníku. Kabelová skříň bez rozlišení - změřit jedním bodem středem, výškově na soklu/terénu. Uvést popis text uvedený na skříni, nebo k.s.. Kabelová skříň bez rozlišení - zapuštěno v objektu - změřit jedním bodem lícem na budově, výškově na terénu. Uvést popis text uvedený na skříni, nebo k.s.. Kabelový objekt neurčený - měřený obvodem přesahuje-li délka nebo šířka objektu 2m, změřit obvodem, výškově na soklu/terénu a vykreslit pomocí DM Kabelový objekt neurčený měřený obvodem. Uvést popis text napsaný na objektu, nebo zkratky z TNŽ Kabelový objekt neurčený - symbol kolečko (bodové objekty) - měřit jedním bodem středem, výškově na terénu. Drobné, malé objekty (s výškou do 0,5m), různé krabičky apod. změřit jedním bodem středem na temeni zařízení. Uvést popis text napsaný na objektu, nebo zkratky z TNŽ Strana 21 (z celkem 30) Změna č.1