STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MIKROREGIONŮ NÁMĚŠŤSKO A CHVOJNICE ANALYTICKÁ ČÁST

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MIKROREGIONŮ NÁMĚŠŤSKO A CHVOJNICE ANALYTICKÁ ČÁST"

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MIKROREGIONŮ NÁMĚŠŤSKO A CHVOJNICE aktualizace na období ANALYTICKÁ ČÁST verze září 2015

2 Obsah: ANALYTICKÁ ČÁST...1 Obsah ÚVOD PROFIL ÚZEMÍ VZNIK MIKROREGIONŮ SÍDELNÍ STRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVA A ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA TRH PRÁCE OBČANSKÁ VYBAVENOST Zdravotnictví a sociální služby Kultura a sport Odpadové hospodářství Služby TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělství Průmysl a stavebnictví FINANČNÍ ANALÝZA CESTOVNÍ RUCH A REKREACE PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SWOT ANALÝZA

3 NÁVRHOVÁ ČÁST ÚVOD Návaznost na jiné strategické dokumenty STRATEGICKÁ VIZE A STRATEGICKÉ CÍLE Strategická vize Strategické cíle STRATEGICKÉ PRIORITY A OPATŘENÍ A: Bydlení a občanská vybavenost a životní prostředí A.1: Zkvalitnění životních podmínek obyvatel mikroregionů z hlediska bydlení, vzdělávání, sociální a zdravotní péče A.2: Zkvalitnění podmínek pro aktivní trávení volného času obyvatel mikroregionů A.3: Realizace, rekonstrukce a modernizace objektů, zařízení a vybavení v majetku obce. Tvorba územně-plánovací a projektové dokumentace A.4: Životní prostředí B: Lidské zdroje a podnikatelské prostředí B.1: Podpora rozvoje podnikání B.2: Podpora rozvoje lidských zdrojů C: Cestovní ruch, kultura a sport C.1: Zkvalitnění propagace, služeb a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu C.2: Zkvalitnění turistické infrastruktury pro návštěvníky C.3: Zkvalitnění podmínek pro plnohodnotné kulturní vyžití D: Dopravní a technická infrastruktura D.1: Rozvoj dopravní infrastruktury mikroregionů D.2: Rozvoj technické infrastruktury REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU Organizace realizace strategického plánu Metodika zpracování akčních plánů Systém sledování a vyhodnocování Systém prezentace výsledků spojených s realizací projektů

4 5. AKČNÍ PLÁN...98 Projektové záměry v obci Čikov do roku Projektové záměry v obci Hartvíkovice do roku Projektové záměry v obci Hluboké do roku Projektové záměry v obci Jinošov do roku Projektové záměry v obci Kladeruby nad Oslavou do roku Projektové záměry v obci Kozlany do roku Projektové záměry v obci Kramolín do roku Projektové záměry v obci Kuroslepy do roku Projektové záměry v obci Mohelno do roku Projektové záměry v obci Naloučany do roku Projektové záměry v obci Náměšť nad Oslavou do roku Projektové záměry v obci Ocmanice do roku Projektové záměry v obci Popůvky do roku Projektové záměry v obci Pucov do roku Projektové záměry v obci Rapotice do roku Projektové záměry v obci Sedlec do roku Projektové záměry v obci Studenec do roku ZDROJE Použitá literatura Použité mapové zdroje Použité webové zdroje SEZNAM PŘÍLOH Seznam tabulek Seznam grafů Seznam mapových podkladů

5 1. ÚVOD Zpracování strategie rozvoje mikroregionů Náměšťska (mikroregionu Náměšťsko a mikroregionu Chvojnice), by mělo především přispět k nalezení a správnému formulování hlavních cílů rozvoje a předpokladů jejich naplnění v daném území. Předkládaný analytický materiál rozebírá ekonomickou, sociální a demografickou situaci, životního prostředí a krajiny a dalších faktorů ovlivňujících život v mikroregionech Náměšťska. Analytická část je doplněna SWOT analýzou. SWOT analýza je sestavena z analytických poznatků k jednotlivým mikroregionům zjištěných v analytické části. Za nejdůležitější a nejnáročnější fázi zpracovávání strategie je všeobecně považováno dosažení konsensu, tj. konkrétní shody představitelů všech zainteresovaných subjektů z nejrůznějších sfér života mikroregionů (veřejné správy, hospodářské sféry, sféry nestátních neziskových organizací apod.) na tom, jaké cíle pro další rozvoj mikroregionů budou společně považovat za rozhodující. Jaké cesty zvolí k jejich realizaci, aby došlo k co nejefektivnějšímu naplnění poznaného rozvojového potenciálu mikroregionů. Na území mikroregionu Náměšťsko a mikroregionu Chvojnice vzniklo Sdružení obcí mikroregionů Náměšťska, které má za cíl společně usilovat o formulaci opatření vedoucích k podpoře a rozvoji hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých obcí a tím i celého území. Tato strategie se bude zabývat především podrobnou analýzou členských obcí mikroregionů Náměšťska, i když v obecných souvislostech bude řešit otázky celého území komplexně. Mezi nejvýznamnější zdroje použité při zpracování této analýzy patří podklady získané od jednotlivých obcí, Strategie Kraje Vysočina 2020 a Program rozvoje Kraje Vysočina, materiály získané z portálu Českého statistického úřadu, Úřadu práce a řady dalších institucí. Vzhledem k obtížné dostupnosti některých dat a údajů a vzhledem k proměnlivosti prostředí, nelze vždy provádět vzájemná srovnávání. Tato strategie by však i přesto měla být považována za základní souhrnný zdroj informací o mikroregionech Náměšťska, který bude průběžně aktualizován a doplňován. 5

6 2. PROFIL ÚZEMÍ Reliéf území je velmi pestrý a je v zásadě ovlivňován geologickou stavbou. Region náleží do provincie Česká Vysočina, soustavy Česko-moravské a geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Převážnou část území zaujímá geomorfologický celek Jevišovská pahorkatina a do severní až severovýchodní části zasahuje Křižanovská vrchovina. Povrch území je mírně zvlněný a je rozčleněn hluboce zaříznutými údolími tří řek. Terén se mírně svažuje od severozápadu k jihovýchodu. Nejvyšším místem je Zelený kopec (491m n. m.) nacházející se mezi obcemi Mohelno a Kramolín. Naopak nejníže položený bod se nachází v místě, kde řeka Jihlava opouští studovaný region, konkrétně v katastru obce Lhánice. V regionu najdeme pole a kulturní louky, hluboké údolní zářezy zcela zalesněné borovicí, smrkem, dubovými porosty, na jižních svazích zakrslé doubravy a zbytky bučin. Dle výškové členitosti se zájmové území člení na území pahorkatinného rázu a vrchovinného. Nepoměrně větší část území zaujímají pahorkatiny. Vrchoviny se rozkládají na zhruba ¼ území. Celá oblast náleží k úmoří Černého moře. Většina vody v území je odvodňována řekou Oslavou, která se táhne jeho středem a přibírá vodu z několika malých zdrojnic. Větší řekou, která však odvádí z oblasti menší část vody je Jihlava. Voda z řeky Jihlavy je převážně akumulována ve vodní nádrži Dalešice a směrem na jihovýchod také ve VN Mohelno. Tyto dvě nádrže mají zejména funkci energetickou, protože jsou zásobárnou vody pro chladící věže JE Dukovany a v katastru obce Kramolín se nachází těleso Vodní elektrárny Kramolín. V menší mnohem menší míře je území odvodňováno i říčkou Chvojnicí. Tato říčka protéká západní částí území směrem od severu na jih a je levým přítokem Oslavy, řeky se stékají mimo zájmovou oblast. Kromě toků je v území také značné množství rybníků vystavěných hlavně k chovu ryb, které se nacházejí západním až severozápadním směrem od Náměště nad Oslavou. Řešené území má ve struktuře kraje Vysočina okrajovou polohu. Nachází se na jeho jihovýchodním a částečně zasahuje do kraje Jihomoravského. Seskupení a vlastní hranice mikroregionů s vyznačením jednotlivých obcí je zobrazeno na mapě 1. V Náměšti nad Oslavou žije zhruba třetina obyvatel území. Na třetině území se rozkládají lesy a více než polovina výměry připadá na zemědělskou půdu. Město Náměšť nad Oslavou je situováno severně od těžiště řešeného území. Celkem oba mikroregiony čítají 28 obcí (včetně 1 města a 1 městysu). S výjimkou Náměště n. O. mají sídla studovaného území venkovský charakter, který je dán jejich polohou v intenzivně obdělávané zemědělské krajině. Charakteristickým znakem je disperze málo lidnatých obcí ve venkovském prostoru. Dle typologie venkovského prostoru Česka spadá řešené území do kategorie Nerozvojovýsousedský venkov. Název kategorie má vystihovat špatnou občanskou vybavenost aekonomickou slabost tohoto prostoru, zároveň však vysokou míru tradiční sociální kontroly venkovských komunit a sousedskou sounáležitost. 1 Studovaný region jako celek má poměrně slabou integritu, která je dána jeho periferností, absencí většího centra než je Náměšť n. O. a dalšími faktory. Město Náměšť n. O., co se občanské vybavenosti týče, základními službami 1 ZEMÁNEK, 2003

7 6

8 disponuje (školství, zdravotnictví, sociální služby, ). Ovšem je zde malá nabídka pracovních míst korelující s poměrně vysokou nezaměstnaností a absencí subjektů středního a vysokého školství. Tyto faktory určují poměrně slabé centripetální vazby mezi centrem regionu a jeho zázemím. Z tohoto důvodu část obyvatel zájmového území vyjíždí do zaměstnání, středních a vysokých škol zejména do Třebíče a Brna. Vzhledem k okrajové poloze regionu v rámci kraje Vysočina mají obyvatelé blíže do Brna než do krajského města Jihlavy. Vzdálenost (časová) je zde hlavním faktorem, jelikož kvalita dopravního napojení na obě krajská města je srovnatelná, a to jak železničního tak i silničního. Mapa 1: Členské obce mikroregionů Náměšťska V mapě 1 jsou zobrazeny všechny členské obce mikroregionů včetně jejich místních částí. Dále tyto místní části již samostatně zmíněny nebudou, pouze jako součást jádrových obcí. 7

9 Jedná se o Zňátky, Jedov a Otradice místní části Náměště n. O. a Horní Lhotice jako místní část Kralic n. O. 8

10 3. VZNIK MIKROREGIONŮ Sdružení mikroregionů Náměšťska vzniklo sloučením dvou mikroregionů, mikroregionu Náměšťsko a mikroregionu Chvojnice (viz mapa 1). Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Náměšťsko vznikl dne v Náměšti nad Oslavou. Zde zástupci obcí Náměšť nad Oslavou (vč. částí Jedov, Otradice, Zňátky), Hartvíkovice, Kladeruby, Kramolín, Ocmanice, Okarec, Sedlec, Studenec, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Čikov, Naloučany, Popůvky (vč. části Sedlecký Dvůr), Kozlany a Mohelno podepsali zakladatelskou smlouvu, přijali stanovy, schválili statutární orgány a zvolili do těchto orgánů své zástupce. V roce 2003 přistoupila obec Lhánice a v průběhu roku 2015 obec Zahrádka, proto ve většině statistických dat v analytické části dokumentu není ještě započítána. Předsedou sdružení byl zvolen Vladimír Měrka, starosta Náměště nad Oslavou, který je předsedou i v současnosti. Místopředsedy sdružení jsou zvoleni Jiří Kostelník, starosta městysu Mohelno a Alois Kopuletý, starosta obce Vícenice u Náměště nad Oslavou. Dalšími členy rady sdružení jsou Jiří Tomešek, starosta Studence a Jitka Havránková, starostka Okarce. Předsedou kontrolní komise je Ing. Pavel Petrák starosta obce Sedlec. Tab. 1: Členské obce mikroregionu Náměšťsko obec starosta telefon Čikov Jan Požár Hartvíkovice Zdeněk Nováček Kladeruby nad Oslavou Milan Horký Kozlany Ing. Jaroslav Mrňa Kramolín Pavel Cejpek Lhánice Josef Ležák Mohelno Jiří Kostelník Naloučany Antonín Havlíček Náměšť nad Oslavou Vladimír Měrka Ocmanice Věra Filipčíková Okarec Jitka Havránková Popůvky Marcela Rousková Sedlec Ing. Pavel Petrák Studenec Jiří Tomešek Vícenice Alois Kopuletý Zahrádka Zdroj: vlastní šetření Mgr. Jiří Vlček, Ph. D Sdružení právnických osob dobrovolného svazku obcí Chvojnice mikroregion vzniklo dne v Kralicích nad Oslavou. Zástupci obcí Březník, Hluboké, Jasenice, Jinošov, Kralice nad Oslavou (vč. části Horní Lhotice), Krokočín, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Pucov, Rapotice a Sudice podepsali zakladatelskou smlouvu, přijali stanovy, schválili statutární orgány a zvolili do těchto orgánů své zástupce. Prvním a zároveň současným předsedou sdružení byl zvolen Ing. Emil Dračka, starosta obce Kralice nad Oslavou. Místopředsedkyní je Marie Svobodová (starostka obce Hluboké). Členy rady mikroregionu jsou starostové všech ostatních obcí. 9

11 Tab. 2: Členské obce mikroregionu Chvojnice obec starosta telefon Březník Ing. Ladislav Malach Hluboké Marie Svobodová Jasenice Blažej Gruber Jinošov Ing. Pavel Křeček Kralice nad Oslavou Ing. Emil Dračka Krokočín Ing. Jan Strašák Kuroslepy Vladimír Bureš Lesní Jakubov Ing. Martin Bochníček Pucov Josef Svoboda Rapotice Ing. Jiří Bechný Sudice Jaroslav Doležal Újezd u Rosic Zdroj: vlastní šetření Milan Dobrovolný Mikroregiony Náměšťsko a Chvojnice vznikly jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Právě možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie, byla hlavním impulsem k založení. Tab. 3: Významné relevantní strategické dokumenty č. Název/vliv dokumentu Zahraniční 1 Strategie Evropa Inovační strategie OECD 3 OECD Strategy on development Státní 4 Politika územního rozvoje 5 Plán odpadového hospodářství ČR 6 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období Strategie vzdělávací politiky ČR do roku Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR Krajské 9 Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina 10 Strategie Kraje Vysočina Program rozvoje Kraje Vysočina Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Kraje Vysočina 12 na období Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina Mikroregiony, města a obce 14 Strategie rozvoje mikroregionů Náměšťska 15 Integrovaná rozvojová strategie území MAS Oslavka o.p.s. 16 Územně analytické podklady ORP Náměšť nad Oslavou Komunitní plán sociálních služeb Náměšť nad Oslavou Zdroj: Internetová umístění daných dokumentů 10

12 Hlavní předměty činnosti sdružení: 1. Rozvoj průmyslu, malého a středního podnikání, podpora zemědělských aktivit 2. Rozvoj služeb 3. Řešení rostoucí nezaměstnanosti 4. Rozvoj dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní dostupnosti 5. Rozvoj oblasti lidských zdrojů a sociální infrastruktury 6. Zkvalitnění péče o životní prostředí 7. Rozvoj cestovního ruchu a turistických aktivit 8. Využití kulturního dědictví 9. Zajištění vlivu ve vyšších samosprávných a rozvojových institucích 11

13 4. SÍDELNÍ STRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Studovaný region je typickým marginálním venkovským regionem z pohledu kterékoliv níže uvedené charakteristiky. Tab. 4: Velikostní kategorie obcí kategorie obcí počet obcí podíl obcí (%) počet obyvatel podíl obyvatel (%) , , , , , , , , ,0 0 0, a více 1 3, ,3 celkem Zdroj: ČSÚ (2014) , ,0 Největší počet obcí patří do kategorie s počtem maximálně 199 obyvatel. V těchto třinácti obcích žije 13,8% obyvatelstva. V další kategorii ( osob) se nachází 8 obcí, v nichž má trvalé bydliště 16,2% obyvatel. To znamená, že 21 z 28 obcí patří do kategorie obcí s méně než pěti sty obyvateli. Následující kategorii s počtem obyvatel a téměř čtvrtinu obyvatel regionu zaujímá 5 obcí. V kategorii obyvatel je pouze jedno sídlo a zároveň jediný městys regionu - Mohelno (10,0% obyvatel regionu). Z dalšího uvedeného v tab. 4 plyne, že jediným sídlem, které není definováno jako venkovská obec (obec do 2000 obyvatel) je město Náměšť nad Oslavou s 5002 obyvateli. Těchto 5002 osob tvoří 36,7% podíl (městského) obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel studovaného regionu (13774 osob v roce 2014). Hustota zalidnění je dalším relativním ukazatelem. Hodnoty tohoto ukazatele v jednotlivých obcích jsou zobrazeny v mapě 2. Vzhledem k tomu, že v České republice je průměrná hustota zalidnění 133 obyvatel na kilometr čtvereční, je zájmový region velice podprůměrný. Kromě Náměště nad Oslavou této hodnoty nedosahuje žádná ze všech 26 obcí. Hodnoty přes 100 obyv./km 2 dosahuje pouze obec Rapotice (123 obyv./km 2 ). Poloviční hodnotu celorepublikového průměru (tedy 66,5 obyv./km 2 ) pak přesahují pouze tři obce Hartvíkovice, Mohelno a Kralice nad Oslavou (vč. Rapotic a Náměště n. Osl.). Z uvedeného vyplývá, že 21 obcí má nižší hustotu zalidnění než 66,5 obyv./km 2. Čtyři obce pak dokonce nedosahují ani hodnoty 20 obyv./km 2. Tato situace je způsobena jak nízkým absolutním počtem obyvatel, periferností, marginalitou a venkovským charakterem oblasti i jednotlivých obcí, tak v případě některých obcí i poměrně velkým katastrálním územím, které se právě do výpočtu hustoty zalidnění promítá (viz. Kladeruby n. Osl., Kuroslepy, Čikov a Sedlec). 12

14 Mapa 2: Hustota zalidnění v obcích mikroregionů Většinu ploch katastrálních území těchto obcí zaujímají plochy mimo intravilán obce, zejména je to zemědělská půda a lesní pozemky. Právě využití ploch katastrů obcí jako zemědělské půdy, lesních pozemků apod. je dáno využitím ploch oblasti v historii, které přetrvalo do současnosti. Tyto plochy byly intenzivně využívány již od počátku osídlování a charakter jejich využití se (s výjimkami) nezměnil ani po socioekonomické transformaci na počátku 90. let 20. století, kdy započal úbytek obyvatelstva pracujícího v primárním sektoru národního hospodářství. Určitým důvodem absence změny využití ploch může být právě až příliš venkovský charakter těchto malých a málo lidnatých sídel a odlehlost větších měst. Následující tabulka uvádí počty obcí s platným územním plánem v rámci obou mikroregionů. 13

15 Tab. 5: Územní plánování obcí Název údaje Hodnota % z celkového počtu obcí Počet obcí s platným územním plánem Počet obcí s plánem v přípravě 3 11 Zdroj: vlastní šetření Komentář Pouze obec Popůvky nevlastní a neplánuje pořízení ÚPD. Realizace ÚPD v současnosti probíhá v obcích Hartvíkovice, Kramolín a Mohelno. V současnosti vlastní platný územní plán 23 obcí, 3 obce jej připravují. Se zásadami územního rozvoje kraje je možné se seznámit na webových stránkách příslušného krajského úřadu. K dalším dokumentům, které se týkají územního plánování patří Územně analytické podklady ORP Náměšť nad Oslavou 2012, územní plány jednotlivých obcí dostupných na webu obcí. Z územního plánování na úrovni obcí (územní plány jednotlivých obcí), kraje (zásady územního rozvoje) a státu (politika územního rozvoje) plynou následující významná omezení, příležitosti či limity: ochrana ŽP, ÚSES, ochrana před povodněmi. 14

16 počet obyvatel 5. DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY Demografické charakteristiky popisují proces reprodukce lidské populace. Předmětem zkoumání je proces demografické reprodukce, tedy přirozený proces obnovy obyvatelstva důsledkem rození a vymírání. Tab. 6: Demografický vývoj obyvatelstva mikroregionů celkem Počet obyvatel muži ženy ,3 13,4 13,3 13,6 13,6 13,5 v tom celkem ve věku (%) ,7 69, ,4 67,8 67, ,4 17, ,6 19 celkem 42,1 42,2 42,3 42,4 42,6 42,9 Průměrný věk muži 40,5 40,6 40,7 40,6 40,7 41,2 ženy 43,7 43, ,2 44,6 44,7 Index stáří mikroregiony 127,4 130,1 132,9 132,7 136,5 140,6 ČR 105,1 107,0 107,8 110,4 113,3 115,7 Index závislosti I mikroregiony 19,1 19,3 19,3 19,9 20,1 20 ČR 19,9 20,2 20,6 21,2 21,7 22,2 Index závislosti II mikroregiony 24,4 25,1 25,7 26,4 27,4 28,1 ČR 20,9 21,6 22,2 23,4 24,6 25,7 Index ekonomického zatížení mikroregiony 43,5 44, ,3 47,4 48,1 ČR 40,9 41,7 42,7 44,6 46,3 47,9 Zdroj: ČSÚ (2013) K má řešené území obyvatel. V letech velmi kolísal počet obyvatel (viz graf 1). Úbytek trvale bydlícího obyvatelstva ve studovaném regionu, ať už přirozený či migrační, mohl být způsoben více faktory souběžně. Za migrační úbytek obyvatel je nejvíce zodpovědný proces urbanizace, kdy se lidé stěhují (většinou za zaměstnáním a občanskou vybaveností) do větších měst mimo studovaný region (zejména Brno, Třebíč). Urbanizace v rámci studovaného regionu zasáhla pouze jako jiný způsob rozmístění obyvatelstva rok Graf 1: Vývoj počtu obyvatel mikroregionů v letech Zdroj: data z tab. 6 (výše) 15

17 Tento rozkolísaný vývoj počtu obyvatelstva (zobrazený v grafu 1) však může mít různé a jen těžko postihnutelné příčiny. Vzhledem k malé populační velikosti mikroregionů, malému výkyvu počtu obyvatel (0,8%) a krátkému časovému období lze konstatovat, že se spíše jedná o stagnaci počtu obyvatel. Ideálním podílem předproduktivní (dětské) složky obyvatelstva je 20,0 % v celkové věkové struktuře populace, v současnosti je však v Evropě dosažení této hodnoty téměř nemožné. Ve studovaném území je k roku 2013 sledována hodnota pouze 13,5%. Ve sledovaném období ( ) tato hodnota stagnovala. V rámci ČR je průměr 14,9%. Podíl osob v produktivním věku ve sledovaném období klesl o 2,2 procentního bodu (p. b.) na 67,5%, což je o 0,5% méně než je celorepublikový průměr. V poproduktivní kategorii (senioři) je situace opačná. Ve sledovaném období stoupla hodnota ze 17,0 na 19,0%, což je o 1,9% více než je průměr ČR. Dalším ukazatelem je průměrný věk obyvatelstva, který se ve sledovaném období zvýšil téměř o 1 rok na 42,9 v roce 2013 (vše viz tab. 6). Průměrný věk v ČR je 41,3. Všechny tyto charakteristiky nasvědčují průběhu procesu demografického stárnutí. Při procesu demografického stárnutí populace se uplatňují dva činitelé: častější dlouhověkost a pokles plodnosti. Prodloužením délky života se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva, neboť roste počet osob staršího věku. Pokles plodnosti s sebou přináší nejen snížení počtu dětí, ale v důsledku i snížení počtu mladých lidí, což bude mít v budoucnu dopad na celou ekonomiku. 145,0 IS Index stáří 140,0 135,0 130,0 125, rok Graf 2: Vývoj indexu stáří v mikroregionech v letech Zdroj: data z tab. 6 (výše) Ve studovaném území je předělovou hranicí, kterou začíná demografické stárnutí obyvatelstva, rok V letech se hodnota indexu stáří zvýšila cca o 30 bodů. Průměrně se v území mikroregionů zvyšoval index stáří hodnotou 2,6 bodu za rok na současných 140,6 (viz graf 2). Průměr ČR činí 115,7. Z tab. 6 je patrné, že index stáří rostl ve sledovaném období jak v území mikroregionů, tak i v celé ČR. V řešeném území byl však tento růst intenzivnější. Demografické stárnutí populace mikroregionů dokládají i další 16

18 charakteristiky index závislosti dětí (v tab. 6 jako index závislosti I) seniorů (index závislosti II viz graf 3) a jejich kombinace (index ekonomického zatížení). Vždy se jedná o poměr jednotlivých věkových kategorií obyvatelstva ke kategorii produktivního obyvatelstva. V porovnání s hodnotou ČR byl index závislosti II vždy vyšší v mikroregionech, než v celé ČR, ale jeho růst byl pomalejší. Obdobná situace je i v případě indexu ekonomického zatížení, kdy se při pokračování dosavadního vývoje hodnota za ČR v blízké budoucnosti srovná s hodnotou mikroregionů. Opačná je situace v případě indexu závislosti I, tedy závislosti dětské složky na složce produktivní, kdy je hodnota za celou ČR vždy vyšší. Tato data jen podtrhují průběh procesu demografického stárnutí v řešeném území. 29,0 IZ 28,0 Index závislosti seniorů 27,0 26,0 25,0 24, rok Graf 3: Vývoj indexu závislosti seniorů v mikroregionech v letech Zdroj: data z tab. 6 (výše) V budoucnu lze očekávat přesun většího podílu osob z kategorie produktivních do kategorie poproduktivních (seniorů) a zároveň stagnaci nebo pokles dětské složky, což přispěje k růstu indexu stáří, který je ukazatelem demografického stárnutí. 17

19 2 do celkem 6. PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVA A ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ Ve studovaném území je absence větší institucionální vybavenosti školami středního a vyššího školství. V mikroregionech Náměšťska se nacházejí pouze mateřské a základní školy. Střední odborné školy, odborná učiliště, gymnázia, vyšší odborné a vysoké školy se v regionu vůbec nevyskytují. Vzhledem k velikosti a charakteru regionu však není zapotřebí mít tyto instituce přímo ve svém území. Zpravidla ke každé základní škole je zřízena škola mateřská. Ve studovaném regionu je 9 základních a 10 mateřských škol, z toho se pouze na 4 základních školách vyučuje na I. i II. stupni. Periferní poloha regionu i dopravně periferní poloha jednotlivých obcí je problémem při každodenní vyjížďce žáků a studentů do škol. Nejbližším městem se středními školami a jednou vysokou školou je Třebíč, která v dojížďce do škol konkuruje dobře dopravně napojenému centru Jihomoravského kraje Brnu. Převážná většina středoškoláků vyjíždí do Třebíče, v případě vysokých škol je tomu však naopak i když je Brno obcím vzdálenější než Třebíč; to je dáno kvalitní nabídkou vysokých škol. Brno, jako cíl dojížďky do vysokých škol významně převyšuje vyjížďku do krajského města Jihlavy. Tyto pozitivní vazby na vysoké školy v Brně jsou kombinací historických a dopravních vztahů studovaného regionu s Brnem. V neposlední řadě při výběru vysoké školy hraje roli i kvalita a velký výběr VŠ, který je větší v Brně než v Jihlavě. Všechna data relevantní pro kapitolu Školství se týkají školního roku 2012/2013. Tab. 7: Školy a jiná zařízení v obcích mikroregionů dle počtu obyvatel Skupina obcí dle počtu obyvatel Počet obcí ZŠ 1. a 2. stupeň ZŠ jen s 1. stupeň 5 5 MŠ Sloučené organizace 4 4 Jiná zařízení 2 2 Zdroj: data poskytnuta SMO ČR, dostupné na: ( agregace Ve školním roce 2012/2013 byl největší počet obcí v kategorii do 199 obyvatel (12), ale nebylo zde umístěno žádné školské zařízení. Počet MŠ, ZŠ jen 1. stupně a tedy i sloučených organizací byl největší v kategorii obcí obyvatel, kterých je v mikroregionech pět. Školská zařízení se vyskytují pouze v obcích s 200 a více obyvateli a v obcích s 500 a více obyvateli se vyskytují vždy (vše viz tab. 7). Pro zřizovatele i veřejnost, nemá smysl existence školy v obci s méně než 200 obyvateli. Naopak obec s více než 500 obyvateli je bez MŠ a ZŠ s alespoň 1. stupněm nedostatečně obsloužena. V obcích s počtem obyvatel nad 1000 je existence těchto zařízení samozřejmostí. 18

20 Tab. 8: Školy a jiná zařízení v obcích mikroregionů Název obce ředitelství MŠ ZŠ ZUŠ SVČ ŠD ŠJ a výdejny celkem škol Březník Hartvíkovice Kralice n. O Mohelno Náměšť n. O Rapotice Sedlec Studenec Sudice Újezd u Rosic Vícenice 1 1 Zdroj: data poskytnuta SMO ČR, dostupné na: ( agregace V ZŠ studovaného regionu se ve sledovaném období nenacházela žádná speciální třída. MŠ je součástí pouze čtyř ZŠ (Březník, Hartvíkovice, Kralice, Studenec). Školní kluby se ve studovaném území nevyskytují, pouze školní družiny (ŠD). Školní družina se nachází téměř při každé ZŠ, v případě Náměště 2 ZŠ - 2 ŠD. Pouze ZŠ ve Vícenicích nedisponuje školní družinou, ŠD pro ZŠ ve Vícenicích je umístěna při MŠ v Sedleci. Největší počet tříd je v základních školách v Náměšti a v ZŠ Mohelno, v jediných školách, které jsou úplné a nejsou málotřídní (málotřídní = alespoň v jedné třídě zařazeni žáci více ročníků). Nadprůměrný počet žáků na školu (průměr 101,4 žáků) je opět pouze v těchto třech ZŠ (protože tyto samy o sobě průměr zvyšují). Stejně je tomu i u průměrného počtu žáků na třídu (17,6 žáků). Základní školy v Náměšti n. O. navštěvuje více než polovina všech žáků (57,4%) studovaného území. Celkem jsou ve studovaném území 4 úplné a 5 neúplných základních škol (ZŠ s ročníky jen I. stupně). V obci Březník je ZŠ úplná málotřídní - vícetřídní (konkrétně šestitřídní se čtyřmi třídami na II. stupni a dvěma třídami na I. stupni), všechny ostatní málotřídní ZŠ jsou dvoutřídní a neúplné. Školní družiny jsou ve studovaném území mikroregionů zřizovány vždy obcemi. Z dlouhodobého hlediska má trend celkového počtu účastníků ŠD rostoucí charakter. Drtivá většina účastníků navštěvovala I. stupeň ZŠ, pouze maximálně 4 účastníci z celkového množství navštěvovali stupeň II. Z celkového počtu 12 pedagogických pracovníků ve školních družinách je 11 žen. Všechny ŠD zaměstnávají 1 vychovatele/ku a pouze jedna ŠD 2 tyto pedagogické pracovníky. ZUŠ se ve studovaném regionu nachází pouze v Náměšti nad Oslavou a odloučené pracoviště ZUŠ v Mohelně. Zřizovatelem ZUŠ je obec resp. město Náměšť nad Oslavou. Odloučené pracoviště ZUŠ v Mohelně ve školním roce 2012/2013 navštěvovalo 43 žáků. Ve studovaném území je zřízeno pouze jedno Středisko volného času (SVČ) a to v Náměšti nad Oslavou. Střediskem volného času je DDM Radost Náměšť nad Oslavou (viz tab. 8). 19

21 Tab. 9: Charakteristiky MŠ v obcích mikroregionů Obec Kapacita Počet dětí Volná místa Poznámka celkem Březník dvojtřídní Hartvíkovice jednotřídní Kralice n. O dvojtřídní Mohelno dvojtřídní Náměšť n. O trojtřídní Náměšť n. O trojtřídní Sedlec jednotřídní Studenec dvojtřídní Sudice dvojtřídní Újezd u Rosic jednotřídní Zdroj: data poskytnuta SMO ČR, dostupné na: ( agregace Ve studovaném území jsou zřizovateli MŠ pouze obce. Počet samostatných MŠ je 6 a nesamostatných (sloučených se ZŠ) 4. Mateřská škola Náměšť nad Oslavou Husova se podle výkonových výkazů dělí na 2 různé objekty, a to na odloučená pracoviště Husova (počet dětí 71) a E. F. Buriana (50 dětí). V MŠ Husova (oba objekty) je kapacita stanovena na 125 dětí, ale dle hygienické vyhlášky omezena pouze na 121 dětí. Jedná se o vyhlášku Ministerstvazdravotnictví 410/2005 Sb. 2 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení aprovozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Kapacita je zde tedy naplněna ze 100%. Z deseti MŠ jsou 3-třídní pouze v Náměšti, ostatní jsou 2-třídní kromě 1- třídních MŠ v Hartvíkovicích, Sedleci a Újezdu u Rosic. Největší kapacity MŠ i se 100% naplněností jsou v Náměšti n. O., naplněná kapacita je také v Kralicích a Sudicích, naopak největší rezervy jsou v MŠ Březník a Studenec. Celková rezerva je 37 volných míst v mateřských školách studovaného území, z toho 29 v MŠ dvou obcí (vše viz tab. 9). MŠ jsou tedy s výjimkami naplněny. V budoucnu dojde k přesunu dětí z MŠ do ZŠ a poté již demografický vývoj neslibuje takové naplnění MŠ v mikroregionech Náměšťska. Podle očekávaného vývoje kapacit MŠ ve studovaném regionu, by tyto kapacity měly zůstat neměnné, resp. určitě se nebudou snižovat. Měnit se však samozřejmě budou počty dětí v MŠ. ZŠ Březník čítá 83 žáků a je to ZŠ málotřídní počtem šesti tříd. ZŠ Březník by tedy nevyhovovala podmínkám vyhlášky 48/2005 Sb. 3, kde je podmínkou minimálně 17 žáků na třídu. Proto je ZŠ Březník udělena výjimka. Ostatní ZŠ zákonným podmínkám vyhovují. Celková kapacita všech ZŠ v mikroregionech je zaplněna pouze z 51%. Podprůměrná, tedy méně než polovičně využitá kapacita, je právě v ZŠ Březník (33%), dále ZŠ Hartvíkovice a ZŠ Mohelno. Nejvíce využita je kapacita v Náměšti (67%). Nejvíce volných míst je v ZŠ Husova a ZŠ Mohelno a to 200 a více (viz tab. 9). Z hlediska provozních nákladů škol (objektů) je využitelnost kapacity velmi nízká a demografická projekce nevěstí větší pozitivní změny. 2 Vyhláška 410/2005 Sb., podrobně dostupné na: 3 Vyhláška 48/2005, podrobně dostupné na: 20

22 Tab. 10: Charakteristiky ZŠ v obcích mikroregionů Obec Kapacita Počet žáků Volná místa Obsazenost (%) celkem Březník Hartvíkovice Kralice n. O Mohelno Náměšť n. O Náměšť Rapotice Studenec Vícenice Zdroj: data poskytnuta SMO ČR, dostupné na: ( agregace V budoucnu může být problémem nerovnoměrnost přírůstku žáků na úkor základních škol, které mají problém s naplněností již nyní (viz ZŠ Březník, ZŠ Hartvíkovice). Tento problém prostorové nerovnoměrnosti změny v počtu žáků může být způsoben mnoha nepředvídatelnými faktory. Mezi tyto faktory patří demografický vývoj, změny vzorců prostorového chování, mobilita obyvatelstva, trh práce, atd. 21

23 7. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělanost je důležitým faktorem regionálního rozvoje a rozvoje lidských zdrojů v regionu obecně. Více vzdělané obyvatelstvo má vyšší potenciál rozvoje regionu a konkurenceschopnosti. Studovaný region je regionem rurálním a z pohledu polohy poměrně periferním. Právě tyto faktory hrají důležitou roli v institucionální vybavenosti školskými zařízeními a ve výsledku tedy částečně i míře vzdělanosti obyvatelstva. Zpravidla lze říci, že s lepší dostupností kvalitního vzdělání stoupá i podíl vzdělaného obyvatelstva. Zdrojem dat pro tuto kapitolu bylo Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 uskutečněné Českým statistickým úřadem. Data za jednotlivé obce nejsou dostupná. Periferní poloha mikroregionů i dopravně-periferní poloha jednotlivých obcí může být problémem při každodenní vyjížďce žáků a studentů do škol. Nejbližším městem se středními školami a jednou vysokou školou je Třebíč, které v dojížďce do škol konkuruje poměrně dobře dopravně napojenému centru Jihomoravského kraje Brnu. Převážná většina středoškoláků vyjíždí do Třebíče, v případě vysokých škol je tomu však naopak i když je Brno obcím vzdálenější než Třebíč. To je dáno kvalitní nabídkou vysokých škol. Brno, jako cíl dojížďky do vysokých škol významně konkuruje i krajskému městu Jihlavě. Tyto pozitivní vazby na vysoké školy v Brně jsou kombinací historických a dopravních vztahů studovaného regionu s Brnem. V neposlední řadě při výběru vysoké školy hraje roli i kvalita a větší výběr škol, který je větší v Brně než v Jihlavě. Tab. 11: Komparace úrovně vzdělanosti v roce 2011 z toho nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední vč. Obyvatelstvo střední (s územní jednotka základní vč. vyučení bez 15+ neukončeného (bez maturitou) a vysokoškolské vzdělání maturity) vyšší odborné absolutně ČR Kraj Vysočina okres Třebíč mikroregiony Náměšťska relativně (%) ČR 100,0 17,4 32,8 30,9 12,4 0,5 Kraj Vysočina 100,0 18,2 37,1 31,2 10,0 0,5 okres Třebíč 100,0 19,4 36,9 30,1 10,0 0,4 mikroregiony Náměšťska 100,0 19,2 38,4 29,0 9,5 0,3 Zdroj: ČSÚ, dostupný na agregace dat autorem Při komparaci vzdělanosti studovaného území s vyššími administrativními celky (viz. tab. 11) byl zjištěn nejvyšší podíl v prvních dvou kategoriích. Tedy základního včetně neukončeného vzdělání a vzdělání ze středních odborných učilišť. Naopak nejnižší byly ve studovaném území zjištěny podíly osob s úplným středním odborným vzděláním s maturitou, se 22

24 vzděláním z vyšších odborných a vysokých škol. Podíl osob bez vzdělání je téměř zanedbatelný a na všech úrovních se pohybuje v rozmezí 0,3-0,5%. V budoucnu lze očekávat zvyšování podílu osob s vysokoškolským vzděláním a naopak snižování se vzděláním základním. Studovaný region má nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ze všech porovnávaných územních jednotek (9,5%). V porovnání s ČR tento rozdíl činí dokonce 2,9%. Současným problémem regionu i problémem do budoucna není však jen malá nabídka škol, ale i následné uplatnění absolventů. Tento problém je spojen s vysokou nezaměstnaností a nízkou diverzifikací ekonomických činností. Z tohoto důvodu dochází k odlivu mozků ze studovaného regionu. Tito, zejména mladí dospělí, stále více opouštějí kvůli zaměstnání venkov a migrují do měst. Důvodů proč k této migraci vzdělaného obyvatelstva dochází je mnoho. Většinou jde o kombinaci nepříznivého vývoje sociálních i ekonomických faktorů. 23

25 8. TRH PRÁCE Data týkající se oblasti trhu práce, pokud není uvedeno jinak, byla pořízena ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku Tab. 12: Ekonomická aktivita obyvatel v mikroregionech Náměšťska celkem muži ženy Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní zaměstnanci z toho podle postavení v zaměstnání zaměstnavatelé v tom: pracující na vlastní účet ze zaměstnaných pracující důchodci ženy na MD nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem z toho nepracující důchodci žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Zdroj: ČSÚ, dostupné na: V tab. 12 je znázorněna ekonomická aktivita obyvatelstva mikroregionů. Více ekonomicky aktivních je mezi muži než mezi ženami a vždy je více zaměstnanců než zaměstnavatelů a OSVČ. Počet žen převažuje nad mužskou složkou v kategorii ekonomicky neaktivních. Ekonomicky neaktivních celkem (nepracující senioři, školou povinní, aj.) je o 7% více než ekonomicky aktivních celkem. Tab. 13: Komparace územních jednotek ukazateli ekonomické aktivity v roce 2011 územní jednotka EAO 4 míra EA 5 mikroregiony ,8 okres Třebíč ,9 kraj Vysočina ,5 ČR ,3 Zdroj: ČSÚ (2011), dostupný na vlastní výpočty Míra ekonomické aktivity obyvatelstva (viz tab. 13) byla vypočítána jako podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a obyvatelstva v produktivním věku, tedy let. Tato věková kategorie byla zvolena, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění míry EA věkovou strukturou regionu. V porovnání ekonomické aktivity obyvatelstva je studovaný region podprůměrný vzhledem k vyšším územním celkům, kde se míra EA pohybuje okolo 75 %, v případě České republiky okolo 78 %. Míra EA v mikroregionech Náměšťska dosahuje hodnoty cca 70 %. Analýza trhu práce se zaměřuje na ekonomickou aktivitu obyvatelstva a míru nezaměstnanosti, sledováním tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v ČR má dva různé vzorce pro svůj výpočet, které jsou založeny na původu výchozích dat, tedy buď ČSÚ, nebo Integrovaného portálu MPSV 4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 5 Míra ekonomické aktivity 24

26 ČR 6. Od dochází na základě dohody mezi MPSV ČR a ČSÚ k přechodu na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Protože se v této práci vychází z dat MPSV ČR starších než z roku 2013, je zde použita také registrovaná míra nezaměstnanosti. Tab. 14: Charakteristika nezaměstnanosti v území mikroregionů Náměšťska NEZAMĚSTNANOST evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho (%): občané se zdravotním postižením 12,6 13,4 14,9 16,2 15,4 16,4 13,4 11,7 13,1 z toho (%): absolventi 12,4 9,1 10,6 10,5 7,9 8,5 10,6 7,1 8,5 z toho (%): osoby s délkou evidence nad 12 měsíců 38,5 40,4 43,5 48,5 39,7 31,9 21,9 30,1 33,8 volná pracovní místa počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 150,3 32,2 57,3 7,4 15,0 14,8 229,3 35,9 61,8 míra nezaměstnanosti mikroregionů (%) 14,0 15,0 13,8 11,7 8,6 8,4 13,8 15,5 15,1 Zdroj: ČSÚ, dostupné na: Podíl zaměstnanosti zájmového území v terciérním sektoru vzrostl mezi SLDB 2001 a 2011 na úkor sektoru primárního. Tento fakt je důsledkem tzv. terciarizace, tj. strukturní přeměny průmyslové společnosti na společnost služeb. V případě studovaného regionu se tato situace vyznačuje právě zmíněným zmenšováním podílu osob pracujících v priméru, kdy podíl zaměstnaných v sekundéru je poměrně stabilní. Míra nezaměstnanosti (MN) v zájmovém regionu je obecně vysoká a to i v komparaci s vyššími územními celky. V roce 2011 byl průměr MN v regionu 15,1 %. V jednotlivých obcích regionu se MN pohybovala v intervalu 5,7 21,5 %. Míra nezaměstnanosti nižší než 10,0 % byla dosažena v obcích Čikov, Sedlec, Naloučany a Rapotice. Přes 20,0 % pak v obcích Hluboké, Třesov, Kramolín a Hartvíkovice. S řešením problému nezaměstnanosti, tedy jejím snižováním úzce souvisí počet nabízených volných pracovních míst. V roce 2011 těchto volných míst bylo ve studovaném regionu 15 z toho 7 v Náměšti. Právě z pohledu tohoto ukazatele hraje významnou roli hledání zaměstnání za hranicemi studovaného území a tudíž vyjížďka do zaměstnání. Analýza a další komparace ukazatelů trhu práce studovaného regionu potvrdily skutečnost, že tento region není téměř schopný řešit problémy s vysokou MN a absencí tvorby nových pracovních míst, a je tak přímo závislý na okolním prostředí a komunikačních vztazích k tomuto prostředí. Jedním z faktorů je absence většího centra v regionu. Z rozmezí let (kdy byla MN mikroregionů Náměšťska vždy vyšší) byla pouze v letech 2007 a 2008 MN studovaného 6 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky 25

27 regionu srovnatelná s MN okresu Třebíč, i tak však výrazně převyšovala průměrné hodnoty MN kraje Vysočina a České republiky. Vzestupná tendence MN ve všech jednotkách v letech je dána průběhem Světové ekonomické recese, která se začala na světových trzích významněji projevovat v září roku 2008 a svého vrcholu v ČR dosáhla v únoru Dopad této krize byl patrný na všech porovnávaných územních jednotkách a lze konstatovat, že krize nejvíce postihla regiony, které už před jejím působením byly strukturálně postiženy a znevýhodněny. Tab. 15: Komparace územních jednotek ukazatelem registrované nezaměstnanosti 3/2014 územní jednotka podíl nezaměstnaných osob mikroregiony 10,5% okres Třebíč 10,3% Kraj Vysočina 8,0% ČR 8,3% Zdroj: MPSV, dostupné na: V době tvorby tohoto dokumentu byla nejaktuálnější data týkající se nezaměstnanosti z března roku 2014 (viz tab. 15). Při pohledu do této tabulky je patrný vyšší podíl nezaměstnaných osob v mikroregionech Náměšťska než v případě vyšších administrativních jednotek. Z pohledu tohoto ukazatele lze vyčíst, že nadprůměrná nezaměstnanost v mikroregionech Náměšťska je spíše odvislá od situace v okrese Třebíč než v Kraji Vysočina. Hodnota podílu nezaměstnaných osob překračuje celorepublikový průměr o 2,32%. Vyšší míra nezaměstnanosti je ve venkovských obcích dána klesajícím množstvím pracovních příležitostí v zemědělství a koncentrací terciérních aktivit ve městech, kdy lidé z obcí buď nemají dostatečnou kvalifikaci pro uplatnění v sektoru služeb a často ani nechtějí dojíždět za prací na vetší vzdálenosti. 7 Lze konstatovat, že v komparaci větších a menších územních celků, ty menší rychleji a pružněji (ne však vždy pozitivněji) reagují na jakoukoliv (vnější) změnu ekonomické situace. Faktem je však i to, že větší celky jsou stabilnější a svým charakterem se více blíží průměrným hodnotám, resp. je samy výrazně ovlivňují. Další charakteristikou trhu práce, která byla srovnávána mezi různě velkými územními celky je počet dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo v jednotlivých měsících roku Je to charakteristika, která bere v úvahu nejen absolutní počet nezaměstnaných, ale i výši nabídky pracovních míst v regionu. Nejvyšší hodnoty počtu dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo byly opět prokázány u studovaného regionu v průběhu roku, tentokrát však víceméně s několika odchylkami, hodnoty mikroregionů kopírovaly vývoj hodnot okresu Třebíč. Průměrná hodnota ukazatele za studovaný region v roce 2011 byla 40,8 uchazeče na 1 volné místo, v okrese Třebíč 40,1 uchazeče, v kraji Vysočina 20,9 a ČR 13,4 uchazeče na 1 volné místo. 7 BINEK a kol.,

28 Závěrem lze říci, že problém vysoké nezaměstnanosti a nedostatku pracovních míst pro dostupné uchazeče je problémem celého území třebíčského okresu. 27

29 9. OBČANSKÁ VYBAVENOST Občanská infrastruktura je dalším faktorem vybavenosti obcí důležitým pro uspokojení základních potřeb obyvatelstva. Občanská infrastruktura čili vybavenost resp. její míra byla v jednotlivých obcích studovaného území zjišťována pomocí existence případně absence několika zařízení (ukazatelů). 9.1 Zdravotnictví a sociální služby Tab. 16: Charakteristika zdravotnictví v území mikroregionů Náměšťska Typ zařízení Počet obcí % obcí má zařízení k dispozici obce se zařízením Sdružená ambulantní zařízení 0 0 Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení 1 4 Náměšť n. O. Ambulantní zařízení 1 4 Náměšť n. O. Detašované pracoviště ambulantního zařízení 1 4 Náměšť n. O. 4x Náměšť n. O., Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 3 11 Mohelno, praktického lékaře pro dospělé Hartvíkovice 3x Náměšť n. O., Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 4 15 Kralice n. O., praktického lékaře pro děti a dorost Mohelno, Studenec 3x Náměšť n. O., Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 3 11 Kralice n. O., praktického lékaře - stomatologa Mohelno Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře - gynekologa 1 4 Náměšť n. O. Zařízení lékárenské péče 1 4 2x Náměšť n. O. Nemocnice 0 0 Odborné léčebné ústavy 0 0 Léčebna pro dlouhodobě nemocné 0 0 Ostatní lůžková zařízení 0 0 Zdroj: RIS, dostupné na: Protože je Náměšť n. O. jako centrum území mikroregionů Náměšťska městem poměrně malým, nacházejí se zde pouze nejzákladnější zdravotnická zařízení. Kromě Náměště n. O. se některá tato zařízení (nebo jejich detašovaná pracoviště) nacházejí v obcích s více než 500 obyvateli. Výčet těchto obcí a zařízení je uveden v tab. 16. Tab. 17: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v mikroregionech Druh zařízení sociálních služeb Počet zařízení DOZP 1 Domovy pro seniory 1 Ostatní 1 celkem 3 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Ve studovaném území dle zdrojů sídlí pouze 3 zařízení sociálních služeb (dále jen SS). Všechna tato 3 zařízení mají své sídlo v Náměšti nad Oslavou. Do kategorie Ostatní patřila 28

30 Pečovatelská služba Města Náměšť nad Oslavou. Jako Domov pro osoby se zdravotním postižením (dále jen DOZP) je klasifikován Domov bez zámku (dříve Ústav sociální péče Jinošov). V tomto zařízení průběžně dochází k transformaci SS. Transformace SS je změna velkokapacitní ústavní služby pro lidi s postižením na bydlení a podporu v běžném prostředí. Tab.18: Počet jednotlivých typů SS zařízení se sídlem v mikroregionech Náměšťska Druh sociální služby Služby sociálně péče Počet služeb Pečovatelská služba 1 Odlehčovací služby 1 Denní stacionáře 1 DOZP 1 Domovy pro seniory 1 Chráněné bydlení 7 Služby sociální prevence Sociálně terapeutické dílny 1 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb V minulosti pečovatelskou službu zajišťovala Charita (OCH Třebíč), město Náměšť bylo jejím zřizovatelem a zajišťovalo pouze rozvoz obědů v rámci této služby, tzn. byla saturována potřeba rozvozu obědů seniorům, případně klientem vyžádaný úklid a jiné drobné návazné sociální služby. Domy s pečovatelskou službou v Kralicích a Mohelně zajišťují pečovatelskou službu (v registru však nejsou uvedeny), oba DPS jsou zřízeny obcemi. Právě senioři jsou z drtivé většiny hlavní cílovou skupinou těchto služeb. Od počátku září 2014 již město nemá pečovatelskou službu, registrace byla ukončena. V Náměšti n. O. a okolí nyní působí Pečovatelská služba Oblastní charity Třebíč, kterou město Náměšť n. O. finančně podporuje (r tis. Kč). Oblastní Charita Třebíč nabízí rozšíření služeb do Náměště nad Oslavou a blízkého okolí. Jednou z nabízených služeb je právě Charitní pečovatelská služba Třebíč. Výčet sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb s působností v mikroregionech Náměšťska: Pečovatelská služba: Pečovatelská služba Oblastní charity Třebíč, DPS Kralice, DPS Mohelno,DIANA TŘEBÍČ, o.p.s. Odlehčovací služba: Domov bez zámku, DPS Mohelno, Diakonie ČCE Myslibořice. DOZP: Domov bez zámku (Náměšť, Velká Bíteš), Diakonie ČCE Myslibořice. Domovy pro seniory: Domov pro seniory Náměšť nad Oslavou, Domov pro seniory Třebíč- Manž. Curieových, Domov pro seniory Třebíč - Koutkova-Kubešova, Diakonie ČCE Myslibořice, Domov důchodců Velká Bíteš. Chráněné bydlení: Domov bez zámku (6x Náměšť n. O., 1x Vícenice). Azylové domy: DCHB - OCHT Domov pro matky, Azylový dům pro muže Třebíč, Občanskésdružení Na počátku - Domov pro dětský život 29

31 Sociálně terapeutické dílny: Domov bez zámku. Návazné (popř. související) sociální služby zahrnují nabídku podpůrných činností, které nejsou sociálními službami dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale síť sociálních služeb vhodně doplňují. Bez těchto aktivit by pomoc a podpora osobám v nepříznivé situaci byla neúplná. Jedná se např. o vzdělávání, volnočasové aktivity, alternativní doprava pro lidi s handicapem, dobrovolnictví apod. V řešeném území jsou návazné služby součástí Domova pro seniory v Náměšti n. O. (kulturní, společenská a sportovní činnost, aktivizační činnost), Domova bez zámku (provoz Kavárny Pohodička), DDM Radost v Náměšti n. O. (volnočasová zájmová činnost pro děti, mládež i dospělé). Dále také v rámci služeb Charitní pečovatelské služby Třebíč (pečovatelská služba, domácí ošetřovací služba,...), Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Náměšť n. O. (sociálně právní ochrana dětí, sociální péče a pomoc v hmotné nouzi, poradenství) a v neposlední řadě Úřadu práce ČR a jeho kontaktního pracoviště v Náměšti n. O. (zprostředkování zaměstnání, poradenství týkající se státní soc. podpory, dávky pro osoby se ZP, příspěvky hmotné nouze). Kapacita domovů poskytujících sociální služby v přepočtu na 1000 obyvatel v porovnání s průměrnými hodnotami Kraje Vysočina a hodnotami srovnatelných území je těžko porovnatelná, je totiž specifická. V současnosti jsou zřízeny kapacity pro chráněné bydlení a jsou na vysoké úrovni (3,57; předčí průměrné kapacity kraje i mikroregionů). Nadprůměrné hodnoty byly také zjištěny u kapacit domova pro seniory (6,84) a DOZP (8,18) v přepočtu na 1000 obyvatel. Kapacity domovů se zvláštním režimem a azylových domů jsou dostupné v SO ORP Třebíč. Z tohoto úhlu pohledu je tedy řešené území poměrně dobře vybaveno kapacitami SS. Ačkoliv zájmové území je územím s vysokým (a i nadále rostoucím) indexem stáří, což může být do budoucna velký problém. 30

32 9.2 Kultura a sport Tab. 19: Občanská vybavenost mikroregionů Náměšťska Typ zařízení Hodnota % obcí má zařízení k dispozici Poznámka Veřejná knihovna vč. poboček nedisponují pouze obce Jasenice a Třesov Stálá kina 0 0 pouze letní kino v Náměšti n. O. Divadlo 0 0 Městské muzeum a nově Muzeum řeznictví Muzeum 3 11 v Náměšti n. O., Památník Bible kralické Galerie 12 a Galerie na Staré radnici v Galerie (vč. poboček a výstavních síní) 3 11 Náměšti n. O., Galerie Čertův ocas v Mohelně Kulturní zařízení ostatní zejména KD Středisko pro volný čas dětí a mládeže 1 4 DDM Náměšť n. O. Lhánice, vodní nádrž Dalešice v k. ú. Koupaliště a bazény 2 7 Hartvíkovice -z toho kryté 0 0 Hřiště (s provoz. nebo správcem) Tělocvičny (vč.školních) zejména tělocvičny v zázemí škol Stadiony otevřené 2 7 Náměšť n. O., Hartvíkovice Stadiony kryté 0 0 Zimní stadiony kryté i otevřené 1 4 Náměšť n. O. Zdroj: RIS, dostupné na: Knihovna se nenachází pouze ve 2 obcích, kulturní zařízení pak chybí v osmi obcích. Nejvíce zastoupeným ukazatelem jsou sportoviště (viz tab. 19). To z toho důvodu, že v některých obcích jsou zřízena sportoviště jak pro letní, tak i pro zimní období. Nejvíce sportovišť je zřízeno v Náměšti. Pobočka České pošty je po výrazné redukci poboček v posledních letech zřízena pouze v 6 obcích. Tyto pobočky jsou z funkčního hlediska rozmístěny logicky. 9.3 Odpadové hospodářství Důležitým prvkem odpadového hospodářství v obcích mikroregionů je svoz odpadů. Většinu území obsluhuje svozová firma ESKO-T založená svazkem obcí "skládka TKO". Ceny za svoz směsného komunálního odpadu (dále jen SKO) jsou jednotné (1070,- 1t bez DPH v roce 2014). Výjimkou je 8 obcí obsluhovaných společností AVE CZ, ale se stejnou cenou za svoz. Obcemi, které do svazku "skládka TKO" nepatří jsou obec Rapotice a Újezd u Rosic. Svoz SKO z domácností jednotlivých obcí se provádí 1x týdně popř. 1x za 14 dní podle velikosti a požadavků obce. Tento svoz je nejčastěji uživateli placen paušálně 1x do roka. Potřebná technika je ve vlastnictví svozových firem. Rozmístění nádob na sběr separovaného odpadu zajišťuje firma EKO-KOM, ESKO-T, případně Asekol. Svoz všech pak realizuje ESKO-T a AVE CZ a odpad putuje na třídící linku do Třebíče. Obce si samy zajišťují nádoby na sběr kovů, nejčastěji velkoobjemové kontejnery. Stejně tak i vyprazdňování těchto kontejnerů se děje na náklady obcí. Terénním výzkumem bylo zjištěno, že zajištění této činnosti obcemi není (příliš) ziskové i přes povahu sebraného materiálu. Veškeré sběrné nádoby veřejně umístěné v obcích (kromě nádob na sběr KO ve vlastnictví obyvatel obcí) jsou obcím pronajímány od svozových firem. 31

33 Tab. 20: Vybavenost obcí systémem a zařízeními (kontejnery) pro sběr odpadů bioodpad svoz svoz svoz místo využití pro místo využití projekt EU obec KO separ* bioodpadu VOK 240 a 770 l (3 m3 ) elektroodpad textil Březník ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť CMC Náměšť uživatel 1 1 Čikov ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice spolupráce Hartvíkovice ESKO-T ESKO-T ESKO-T s AGROCHEMA ZD Hrotovice uživatel 1 2 Hluboké ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice Jasenice ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice Jinošov ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť CMC/ZD Hrot Kladeruby n. O. ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice Kozlany AVE CZ AVE CZ AVE CZ AVE CZ ZD Hrotovice Kralice n. O. ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice samospráva Kramolín AVE CZ AVE CZ neřeší Krokočín ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice Kuroslepy ESKO-T ESKO-T ESKO-T - CMC Náměšť samospráva Lesní Jakubov AVE CZ AVE CZ neřeší Lhánice ESKO-T ESKO-T ESKO-T CMC Náměšť ZD Hrotovice komunitní komunitní sběrný dvůr Mohelno ESKO-T ESKO-T kompostárna kompostárna - - (SD) 2 Naloučany AVE CZ AVE CZ ESKO-T CMC Náměšť CMC Náměšť Náměšť n. O. ESKO-T ESKO-T ESKO-T - CMC Náměšť SD 2 AVE CZ do CMC Ocmanice AVE CZ AVE CZ AVE CZ Náměšť CMC Náměšť Okarec ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice spolupráce s spolupráce Popůvky AVE CZ AVE CZ AGROCHEMA s AGROCHEMA Pucov ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice AVE CZ do CMC Rapotice AVE CZ AVE ESKO-T Náměšť CMC Náměšť Sedlec ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice spolupráce Studenec ESKO-T ESKO-T ESKO-T s AGROCHEMA ZD Hrotovice - SD - Sudice ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice Újezd u Rosic AVE CZ AVE CZ Vícenice ESKO-T ESKO-T ESKO-T - ZD Hrotovice Zdroj: terénní šetření * papír, sklo, plasty, nápojové kartony Svoz odpadu je zajištěn formou kontejnerů i pro biologicky rozložitelný odpad (dále jen BRO) a biologicky rozložitelný komunální odpad (dále jen BRKO). V některých obcích ESKO-T nově zajišťuje hnědé plastové kontejnery na bioodpad o objemu 240 a 770 l. Z obcí studovaného území obsluhovaných ESKO-T končí bioodpad buď v CMC Náměšť n. O., nebo ZD Hrotovice (viz tab. 20). Na druhé straně v obcích Hartvíkovice, Studenec, Kozlany a Koněšín (mimo ORP) je zajištěn družstvem Agrochema velkoobjemový kontejner (VOK) o objemu 6 7 m 3 na bioodpad. Odpad z těchto kontejnerů se dále sváží ke kompostování do jedné (aktuálně nejnaplněnější) z prostor určené ke kompostování v areálech (bývalých) zemědělských družstev. Tento kompost je pak využíván družstvem Agrochema v zemědělské výrobě. 32

34 Případně i VOK v některých obcích provozuje převážně ESKO-T a odpad je většinou svážen opět na kompostárnu CMC Náměšť. Produkce a využití bioodpadu v řešeném území v letech je graficky zobrazeno v grafu [t] 9000 Celková produkce BRO 8000 z toho celková produkce BRKO 7000 Materiálové využití rok Graf 4: Produkce a využití bioodpadu na území mikroregionů v letech Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství MŽP ČR dostupný na: Sběrné dvory (dále jen SD) v území, podobně jako svoz SKO, provozuje a zajišťuje společnost ESKO-T. Síť sběrných dvorů je v území dostatečná (3 dvory na 28 obcí). Oblast ze které odpad pochází se nedá přesně vymezit, ale odhadem lze říci, že se jedná o vzdálenost max. 15km. Kromě sběrných dvorů přímo v ORP jsou i sběrné dvory v obcích přilehlých ORP, které síť sběrných dvorů a jejich dostupnost zlepšují (Velká Bíteš, Budišov, Hrotovice, Zastávka, Rosice, Oslavany, Rouchovany). Sběrný dvůr je v obci zřízen firmou ESKO-T na požádání a po dohodě s vedením obce. Všechny sběrné dvory přijímají odpady z kategorie Ostatní a Nebezpečné. Svoz nebezpečných odpadů spolu s elektrozařízeními, atd. je také prováděn přímo v jednotlivých obcích a to 2x až 3x ročně příslušnou svozovou firmou. Síť zařízení pro nakládání s BRO je dostatečná. Ve studovaném území i mimo něj se prolíná soukromé kompostování s kompostováním komunitním ve prospěch prvního jmenovaného. Odpad do zařízení pro nakládání s BRO směřuje z obcí studovaného území, v některých případech dochází k překryvu "vlivu" dvou zařízení. Svozová firma ESKO-T mj. provozuje skládku v obci Petrůvky v ORP Třebíč. Tato skládka je koncovým zařízením pro obce studovaného území obsluhované svozovou firmou ESKO-T. Roční návoz na skládku je t/rok. Provoz skládky je naplánován do roku Skládka Petrůvky je vzhledem k rozložení členských obcí svazku "skládka TKO" situována vhodně a její kapacita je dostatečná. Z pohledu typu ukládaného odpadu se jedná o skládku inertního a ostatního odpadu. Skládka je v současnosti částečně v rekultivaci. Je zaplněno a průběžně rekultivováno zhruba 70% skládky. Podíl BRKO na skládce nelze přesně určit. Nejsou prováděny rozbory na podíl BRKO v celkovém množství odpadu, ale obecně lze říci (dle 33

35 provozovatele skládky), že se objem/podíl BRKO velmi výrazně snižuje z důvodu masivního využívání kompostáren, domácích kompostérů, zařízení pro nakládání s BRO v obcích a sezónně rozmístěných "hnědých" kontejnerů na bioodpad. Spalovna SAKO Brno je využívána svozovou společností AVE CZ. Do spalovny v Brně putuje odpad z překladiště společnosti v Třebíči, případně tento odpad putuje na skládku do Petrůvek. Vše se děje dle aktuální nabídky a stavu zpracovatelských zařízení (SAKO bývá v režimu odstávky). Spalovna SAKO Brno je zařízení, kam se sváží odpady k odstranění a energetickému využití ze širokého okolí. Společnost AVE CZ sem sváží SKO z obcí jež obsluhuje. SKO z ostatních obcí (obsluhovaných ESKO-T) je odstraňován skládkováním na skládce v Petrůvkách. SKO vyprodukovaný ve studovaném území je tedy bez výjimky odstraňován (spalování, skládkování) mimo území svého původu. Třídění komunálních odpadů, zejména velkoobjemových, může pomoci odklonit část odpadů od skládky, předat je k materiálovému či energetickému využití a plnit tak legislativní požadavky. 9.4 Služby Ve většině obcí je v oblasti služeb každodenního života základním prvkem prodejna potravin. Obce s počtem obyvatel menším než 500 mohou mít problém týkající se občanské vybavenosti, konkrétně provozu prodejen potravin. V těchto malých obcích většinou neexistuje žádná, nebo pouze jedna prodejna potravin, jejíž provoz však může být ohrožen vysokými náklady na její chod. V řešeném území obecně a v těchto malých obcích obzvlášť je vysoký podíl osob v poproduktivním věku. Tyto osoby, ale i osoby, které do zaměstnání nedojíždí mimo místo trvalého pobytu, ale i osoby nezaměstnané, atd. jsou při každodenní potřebě potravin odkázáni právě na tyto prodejny. Z celkových 28 obcí mikroregionů v 6 z nich chybí prodejna potravin úplně (viz tab. 20a). Počet obyvatel se v těchto šesti obcích pohybuje od 88 do 161 osob. S největší pravděpodobností bude jen velmi obtížně provoz prodejen potravin v těchto obcích v budoucnu obnoven. Nyní je nutné dosáhnout udržení alespoň jedné prodejny potravin v chodu v obcích pod 500 obyvatel. Z 21 obcí s počtem obyvatel nižším než 500 jich 15 disponuje prodejnou potravin. Problematika potenciálního zrušení prodejny se však netýká všech, ale obecně lze říci, že čím nižší počet obyvatel v obci bydlí, tím větší je riziko úpadku prodejny. 34

36 Tab. 20a: Prodejny potravin v obcích dle počtu obyvatel obec prodejna počet obyvatel Březník ano 666 Čikov ano 194 Hartvíkovice ano 537 Hluboké ano 221 Jasenice ano 196 Jinošov ano 219 Kladeruby n. O. ano 195 Kralice n. O. ano 971 Kramolín ano 123 Krokočín ano 195 Kozlany ne 138 Kuroslepy ne 160 Lesní Jakubov ne 88 Lhánice ano 156 Mohelno ano Naloučany ne 161 Náměšť n. O. ano Ocmanice ano 330 Okarec ne 123 Popůvky ano 76 Pucov ano 149 Rapotice ano 509 Sedlec ano 226 Studenec ano 557 Sudice ano 346 Újezd u Rosic ano 268 Vícenice ano 393 Zahrádka ne 141 Zdroj: vlastní šetření, Ministerstvo vnitra ČR Řešením by do budoucna mohlo být společné vystupování ohrožených obcí mikroregionů a jejich apelace na Kraj Vysočina v otázce finanční podpory prodejen potravin. Realizace tohoto záměru je ve strategické části dokumentu zakotvena jako 3. aktivita opatření B.1.3. Inspirací může situace v Pardubickém kraji, kde je tato podpora získávána z podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova MMR ČR. Pardubický kraj poskytuje dotaci ve výši 50% nákladů v běžném roce, výše maximální dotace na jednu prodejnu je Kč. Mohou o ni žádat obce, které nemají více než 500 obyvatel nebo město do obyvatel pro svou místní část, která má do 500 osob. Finanční prostředky jsou vždy poskytovány zpětně podle skutečných nákladů prodejny v předcházejícím roce. Uznatelnými náklady jsou například elektrická energie, otop, voda, ale také vybavení prodejny klimatizací, mrazícím nebo chladicím zařízením

37 10. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v některých obcích nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě. 9 Hlavními komponenty technické infrastruktury jsou zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, zásobování plynem, zásobování elektrickou energií. Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanovují požadavky na pitnou vodu. Hlavní zdroj vodovodů jsou vodárenské nádrže Mostiště a Vranov. Mnoho domácností (i v případě napojení na veřejný vodovod) využívá své vlastní zdroje pitné vody. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách uvádí, že do bylo povinné napojení na čistírnu odpadních vod (ČOV) pro obce nad 2000 obyvatel. Jedinou obcí s touto podmínkou a zároveň jejím vyhověním je Náměšť nad Oslavou. V posledních pěti letech se výrazně zlepšila situace realizace ČOV v jednotlivých obcích studovaného území. 13 obcí je napojeno na ČOV. Některé malé obce jsou napojeny na ČOV větší sousední obce jako například Sudice Rapotice. Kanalizační síť má vybudovanou 18 obcí. Avšak většina z těchto 18 obcí není odkanalizována stoprocentně. Kanalizace jsou většinou gravitační, dešťové s konečnou akumulací v některé z místních vodotečí (s ČOV nebo bez). Zásobování plynem je další důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Studované území je dostatečně protkáno trasami plynovodů, čímž je dosaženo poměrně vysoké procento plynofikace jednotlivých obcí. V současnosti (2015) je plynofikováno 26 obcí. Tab. 21: Vybavenost obcí zájmového regionu technickou infrastrukturou k roku 2015 obec kanalizace vodovod plynofikace ČOV obec kanalizace vodovod plynofikace ČOV Březník ano ano ano ne Mohelno ano ano ano ano Čikov ne ano ano ne Naloučany ne ano ano ne Hartvíkovice ano ano ano ano Náměšť n. O. ano ano ano ano Hluboké ano ano ano ano Ocmanice ano ano ano ne Jasenice ano ano ano ne Okarec ano ano ano ano Jinošov ano ano ano ano Popůvky ano ano ano ne Kladeruby n. O. ano ano ano ne Pucov ne ano ano ne Kozlany ne ano ano ne Rapotice ano ano ano ano Kralice n. O. ne ano ano ne Sedlec ano ano ano ano Kramolín ano ano ano ne Studenec ano ano ano ano Krokočín ano ano ano ano Sudice ne ano ne ano Kuroslepy ne ano ano ne Újezd u Rosic ano ano ano ano Lesní Jakubov ne ano ano ne Vícenice ano ano ano ano Lhánice ne ano ano ne Zdroj: vlastní šetření 9 BINEK,

38 11. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Komunikace I. třídy jsou ve studovaném regionu zastoupeny silnicí I/23, která prochází studovaným územím od západu k jihovýchodu a propojuje studované území na Třebíč a Brno. Do kategorie silnic II. třídy patří silnice II/399, která vede ze severu k jihu, spojuje Velkou Bíteš a Náměšť nad Oslavou se Znojmem. Jedná se o důležitou komunikaci, která napojuje studované území na dálnici D1. Silnice II/392 - prochází studovaným územím od severozápadu k jihovýchodu, v Jinošově křižuje se silnicí II/399, kde se jižně od obce odpojuje směrem jihovýchodním. Silnice je důležitým propojením řešeného území a JE Dukovany. Ostatní obce mikroregionů jsou propojeny sítí komunikací III. třídy, nebo místními komunikacemi. Železniční doprava je zajišťována zejména celostátní jednokolejnou tratí č. 240 ve směru Brno Náměšť n. O. Třebíč Okříšky Jihlava Havlíčkův Brod. V okrese Třebíč prozatím nejsou tratě elektrifikovány. Další trať v regionu, která zajišťuje železniční dopravu, je jednokolejná trať regionálního významu č. 252 ve směru Studenec Velké Meziříčí Křižanov. Čerpací stanice pohonných hmot se nacházejí v Náměšti nad Oslavou a v katastrech obcí Mohelno a Studenec. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je Kraj Vysočina. Tyto komunikace mají v zájmovém regionu dominantní zastoupení (93 %) Jejich údržba a renovace činí velké finanční výdaje, na kterých se podílejí i obce. Ty zároveň přejímají plnou zodpovědnost za údržbu místních komunikací. V kraji Vysočina není doposud realizována veřejná doprava formou integrovaného dopravního systému jako je tomu např. v kraji Jihomoravském. Hlavní dopravní přestupní uzel spolu s terminálem veřejné dopravy je v Náměšti n. O. Na území zájmového regionu částečně zasahuje Integrovaný dopravní systém JMK. Tab. 22: Délka a podíl komunikací v různých územních jednotkách v roce 2012 dálnice rychlostní silnice silnice silnice územní jednotka (km) komunikace I. třídy II. třídy III. třídy celkem okres Třebíč 0,0 0,0 76,8 334,0 682,5 1093,3 kraj Vysočina 92,5 0,0 427,4 1627,3 2939,2 5086,4 ČR 751,2 435,4 5810, , , ,7 relativně (%) okres Třebíč 0,0 0,0 7,0 30,5 62,5 100,0 kraj Vysočina 1,8 0,0 8,4 32,0 57,8 100,0 ČR 1,3 0,8 10,4 26,1 61,4 100,0 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Přehledy (2012), dostupný na vlastní výpočty Silniční síť a její konfigurace je výsledkem historického vývoje sídel a jejich vzájemných vazeb. Kraj Vysočina je charakteristický polycentrickou strukturou. Vzhledem k absenci dat na úrovni mikroregionů je v tab. 22 znázorněna komparace, kde je nejnižší úrovní okres Třebíč. V celém okrese Třebíč se nenachází dálnice (jako v jediném okrese kraje Vysočina) ani rychlostní komunikace. Podíl silnic I. třídy je nejnižší z porovnávaných jednotek. Územím prochází řada turistických a cyklistických značených tras. Značené cyklistické trasy vedou převážně po silnicích III. třídy, málo zatížených silnicích II. tř. a účelových komunikacích. Na Dalešické přehradě je provozována veřejná lodní doprava. Zastávky lodní 37

39 dopravy se nacházejí jižně od Hartvíkovic a jihozápadně od Kramolína, tyto zastávky navazují na cykloturistické trasy. Letecká doprava je zde zastoupena letištěm Náměšť nad Oslavou, které má status vnitrostátního veřejného letiště, kde však není zřízena plocha pro přistání kapacitních dopravních letadel Územně analytické podklady SO ORP Náměšť nad Oslavou,

40 12. DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Výhodná dopravní dostupnost je jeden ze základních úkolů pro rozvoj venkovských sídel, jelikož vlivem transformačních procesů došlo k výrazné koncentraci výrobních, obslužných a dalších aktivit do jádrových oblastí. Zejména pro menší obce je toto klíčové, neboť v těch se často nelokalizují ani základní služby, školy, či pracovní příležitosti a pro obyvatele těchto obcí je nezbytné za těmito cíly dojíždět. Důležitá je rovněž dostupnost center SO ORP, protože se zde koncentruje výkon veřejné správy pro občany daného správního obvodu. 11 Průměrná časová dostupnost Náměště je cca 14 minut a vzdálenost 10 km. Obce, které nejsou napojeny na železnici nejsou o víkendu obslouženy vůbec, a to ani v letních měsících z pohledu potřeb cestovního ruchu. Neobslužnost obcí autobusovými linkami nejen v sobotu, ale i v neděli odpoledne a v podvečer je nedostatkem, jak z hlediska cestovního ruchu, tak i z hlediska potřeb osob, které vyjíždějí z obcí do zaměstnání a škol na větší vzdálenosti (týdenní vyjížďka). Problém nedostatečné dopravní obslužnosti obcí o víkendu směrem do Náměště mohou tedy obyvatelé řešit pouze individuální dopravou. Obec Studenec je od vlakové zastávky vzdálena 2,5km, což je vzdálenost, která je dle standardu docházky nedostatečná pro dopravní obslužnost obce, tzn., že pouze 2 obce z celkových 26 mají o víkendu dopravní spojení s Náměští n. O. Z Náměště již není problémem se dopravit vlakem směrem do Brna, nebo Třebíče. Bohužel i autobusové spojení Náměšť n. O. Velká Bíteš o víkendu nefunguje. Z výpočtu podílu obyvatel obce a počtu spojů je patrné, že nejlépe jsou obslouženy malé obce v zázemí Náměště a obce přímo napojené na železnici. Průměrná hodnota tohoto ukazatele činí 44,8 osob/spoj. Tuto hodnotu překračuje 6 obcí. Mezi těchto 6 obcí patří i obce jako jsou Březník, Hartvíkovice, Mohelno a Studenec, což jsou obce s více než 500 obyvateli a Mohelno s více než 1000 obyvateli. U těchto 4 obcí je tedy možné uvažovat o nízké dopravní obslužnosti do Náměště n. O. Pouze obec Lesní Jakubov je absolutně neobsloužena. Nejvíce obcí - zhruba polovina - je obsloužena 1 10 spoji (tam i zpět), tyto obce zahrnují asi čtvrtinu celkového počtu obyvatel studovaného regionu. Nejvíce spojů (36 50) obsluhuje obce Rapotice a Kralice n. O. s vlakovými zastávkami. Celkem pouze 5 obcí je obslouženo více jak 20 spoji denně. Lesní Jakubov s nulovou přímou obslužností do Náměště n. O. (i nulovou obslužností do Velké Bíteše) je propojen komunikací pouze s Rapoticemi. Obslužně je propojen autobusovou linkou v pracovní den s Rapoticemi pouze jedním spojem do Rapotic (7.00) a jedním spojem zpět (6.50), který není relevantní jako spoj pro návrat ze zaměstnání a škol. Obyvatelé Lesního Jakubova jsou tak převážně odkázáni na individuální dopravu. Do kategorie 1-6 spojů denně patří obce s počtem obyvatel okolo 200 a obce Březník (671 osob) a Sudice (348 osob). 11 BINEK a kol.,

41 12.1 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol Podíl denně vyjíždějících zaměstnaných na celkovém počtu zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště je důležitým ukazatelem objemu vyjížďky z obcí studovaného regionu co se pracovní vyjížďky týče. Ukazatel nebere v potaz vyjíždějící do škol z obcí mikroregionů. Obce s podílem vyjížďky nižším než 50 % jsou převážně obce s dobrou nabídkou pracovních příležitostí a proto rezidenti nemají takovou potřebu do zaměstnání vyjíždět. Dominance denní vyjížďky do zaměstnání a škol z jednotlivých obcí se řídí (kromě velikosti cílů a pracovní nabídkou v nich) vzdáleností (resp. časovou dostupností) od těchto cílů a jejich dopravním spojením (kvalitou, druhem - silnice, železnice). Lze tak sledovat spojité skupiny obcí se stejným cílem dojížďky, případně obce v nejbližším zázemí cíle. Důvodem, pro obce s dominantní vyjížďkou do Brna, je dobré dopravní spojení (silnice I/23, železnice), velikost Brna jako centra s kvalitní nabídkou pracovních příležitostí a škol a relativně dobrá časová dostupnost, tytéž důvody platí i pro vyjížďku do Třebíče. V případě dominance vyjížďky do Náměště n. O. a Mohelna hraje hlavní roli krátká vzdálenost. Pro obce vyjížďkově tíhnoucí k Velké bíteši je impulsem krátká vzdálenost a dobrá nabídka pracovních příležitostí. Dalším významným cílem vyjížďky pro obyvatele mikroregionů jsou Dukovany s významným zaměstnavatelem ČEZ JE Dukovany. Vnitřní vyjížďka do zaměstnání (i vnější dojížďka) je největší do Náměště n. O. a Sedlece, kde se nachází Letecká základna. Řešené území se vyznačuje vysokou vyjížďkou do zaměstnání a škol. Vysoká vyjížďka žáků do škol je způsobena absencí středních škol v území. Vyjížďka a dojížďka žáků ZŠ ve studovaném území se odvíjí od umístění ZŠ, umístění bydliště žáka a počtu žáků. Tab. 23: Dojížďka žáků do ZŠ ZŠ dojíždějící celkem dojíždějící v % Březník Hartvíkovice Kralice Mohelno Rapotice Studenec Vícenice Náměšť - Husova Náměšť - Komenského celkem 330 Zdroj: Výkazy jednotlivých ZŠ V tab. 23 nalezneme celkové počty žáků, žáků dojíždějících do ZŠ a jejich podíl na celkovém počtu ve školním roce 2013/2014. Nejvyšší počty dojíždějících žáků jsou logicky v devítiletých ZŠ. Průměrná dojížďka do ZŠ v celém řešeném území činí 34%. Tento podíl souvisí s demografickou skladbou, venkovským charakterem, velikostí obcí, přítomností a kvalitou ZŠ a vzdáleností z jednotlivých obcí do ZŠ. Výběr školy je pak většinou odvislý od vzdálenosti školy, kvality dopravního spojení a kvality školy. Z této tabulky je patrné, že podíl dojíždějících se v jednotlivých ZŠ liší. Největší počet žáků dojíždí do škol z přilehlých obcí. Do 40

42 ZŠ mimo mikroregiony vyjíždí žáci z obcí Kozlany (do ZŠ Koněšín a ZŠ Vladislav), Čikov, Krokočín, Hluboké a Újezd u Rosic (ZŠ Tasov, ZŠ Velká Bíteš, ZŠ Zbraslav). Hlavními cílovými skupinami veřejné dopravy z řad uživatelů jsou žáci, pracující, senioři a turisté. Důležitá je existence intermodálního terminálu v Náměšti n. O., který je jedním z faktorů určujících Náměšť n. O. lokálním centrem pro veřejnou dopravu a přestupním uzlem místního významu. Nespornou výhodou terminálu je napojení na IDS JMK, které zajišťuje integrovanou dopravu Náměšti n. O. a obcím mikroregionů ležícím na východ od Náměště. Bohužel ještě není plně využit potenciál, který intermodální terminál skýtá. Tímto potenciálem je myšlena přímá (časově co nejkratší) návaznost autobusových spojů na spoje vlakové a naopak. Výhodou je fungující cyklopoint, který by se měl do budoucna ještě rozšířit o půjčovnu kol. Řada malých obcí je obsloužena veřejnou dopravou jen maximálně 3x denně. Časově je tato doprava umístěna do poloh, ve kterých lze očekávat největší počet cestujících. Ostatní cestující se musí této době buď přizpůsobit nebo použít jiného druhu dopravy. Současný způsob zajištění veřejné dopravy velkokapacitními autobusy nevyhovuje celé řadě obyvatel. Negativní je situace ohledně absolutní dopravní neobslouženosti všech obcí veřejnou autobusovou dopravou o víkendu a to i v letních měsících, kdy by autobusová doprava měla být automatickou podporou cestovnímu ruchu ve studovaném regionu. O víkendech jsou veřejnou dopravou obslouženy pouze obce v jejichž katastru se nachází vlaková stanice nebo zastávka. Tyto obce však nejsou jedinými turistickými cíly v území. Z pohledu silniční infrastruktury je negativem téměř havarijní stav některých úseků silnic III. třídy. a absence kvalitního propojení Náměště n. O. s Třebíčí cyklostezkou. 41

43 Mapa 3: Dopravní obslužnost v obcích mikroregionů Rozdělení podle počtu párů spojů celkem, spolu se znázorněním lokalizace obcí a znázorněním jednotlivých komunikací (viz mapa 3) je snadnější pro pochopení souvislostí mezi počtem spojů, rozmístěním komunikací a vzdáleností obcí do Náměště (město x zázemí). Lesní Jakubov s nulovou přímou obslužností do Náměště n. O. (i nulovou obslužností do Velké Bíteše) je propojen komunikací pouze s Rapoticemi. Obslužně je propojen autobusovou linkou v pracovní den s Rapoticemi pouze jedním spojem do Rapotic (7.00) a jedním spojem zpět (6.50), který není relevantní jako spoj pro návrat ze zaměstnání a škol. Obyvatelé Lesního Jakubova jsou tak převážně odkázáni na individuální dopravu. Z mapy je patrné, že do kategorie 1-3 páry spojů patří obce s počtem obyvatel okolo 200 s výjimkou obcí Březník (671 osob) a Sudice (348 osob), které si však polepšily při započítání přestupů 42

44 na vlak ve vedlejší obci. Tyto spoje s přestupy ve vedlejší obci jsou pak v porovnání se spoji přímými pro tyto 2 obce mnohem častější a tudíž dostupnější. Lze tedy konstatovat, že nízká obslužnost obcí (0 3 páry spojů) je odůvodnitelná velikostí obcí, jejich polohou, popřípadě potenciálně lepší dopravní obslužností řešenou započítáním přestupů na vlak. V kategorii 4-7 párů spojů nelze hledat žádnou prostorovou souvislost, pouze lze konstatovat, že obce v této kategorii na sebe minimálně vždy 2 navazují, což značí fakt, že tyto obce jsou obslouženy těmi samými autobusovými linkami. Do kategorie 8 14 párů spojů denně patří 4 obce, které jsou poměrně malé co se týče počtu obyvatel. Takový počet párů spojů za den je dán polohou obcí v těsné blízkosti Náměště n. O. V kategorii párů spojů denně jsou pouze obce Studenec a Vícenice, kdy u Studence je to dáno započítáním i vlakových spojů (jinak by byl řazen do kategorie 4-7) a u Vícenic polohou v zázemí Náměště a také polohou uprostřed trasy Náměšť Sedlec, která je z důvodu existence Letecké základny Náměšť n. O. autobusovými linkami poměrně frekventovaná. Do kategorie 22 a více párů spojů patří pouze obce Rapotice a Kralice z důvodu jejich napojení na železnici. 43

45 13. HOSPODÁŘSTVÍ Hospodářství je velmi důležitým prvkem určujícím velikost ekonomického potenciálu území. Základní analytickou jednotkou jsou ekonomické subjekty (ES), resp. jejich počet a diferenciace. Tab. 24: Vývoj počtu ES územních jednotek v letech územní jednotka počet ES/obyv. (2013) mikroregiony Náměšťska ,113 okres Třebíč ,120 kraj Vysočina ,122 ČR ,140 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na vlastní výpočty Z tab. 24 vyplývá, že počet ES koreluje s počtem obyvatel. V tab. 24 je znázorněn i poměr ES na 1 obyvatele, kdy přímoúměrně s velikostí území i populace tento poměr klesá. To je nejspíše dáno venkovským charakterem zájmového území a situací na trhu práce v celém kraji Vysočina. Tab. 25: ES podle počtu zaměstnanců v různých územních jednotkách v roce 2013 mikroregiony Náměšťska okres Třebíč Kraj Vysočina ČR kategorie abs. rel. (%) abs. rel. abs. rel. abs. rel. Ekonomické subjekty celkem , , , ,0 Neuvedeno , , , ,2 Bez zaměstnanců , , , ,9 1-5 zaměstnanců 150 9, , , ,2 6-9 zaměstnanců 34 2, , , , zaměstnanců 22 1, , , , zaměstnanci 10 0,7 62 0, , , zaměstnanců 14 0, , , , zaměstnanců 5 0,3 75 0, , , zaměstnanců 1 0,1 23 0, , , zaměstnanců - 7 0,1 24 0, , zaměstnanců - 4 0,0 40 0, , zaměstnanců - 5 0,0 32 0, , zaměstnanců - 2 0,0 4 0, , zaměstnanců ,0 74 0, zaměstnanců ,0 30 0, zaměstnanců ,0 22 0, zaměstnanců ,0 26 0, zaměstnanců ,0 18 0, zaměstnanců , a více zaměstnanců Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na vlastní výpočty 14 0,0 Ekonomické subjekty lze členit na základě počtu zaměstnanců rozdělených do kategorií (viz tab. 25). Ve zdroji těchto dat byly uvedeny hodnoty všech registrovaných ES, avšak zde jsou využita data pouze o ES u nichž byla zjištěna aktivita. Ve studovaném regionu se nachází celkem 1513 ES. Jelikož jsou absolutní hodnoty územních jednotek nesrovnatelné, budou zde 44

46 podrobněji analyzovány (při komparaci) pouze hodnoty relativní. V mikroregionech Náměšťska se nacházejí čtyři ES s počtem zaměstnanců vyšším než 100. V tab. 25 je však uveden pouze 1, ostatní jsou v kategorii neuvedeno; zdrojem dat je zde ČSÚ. Nejvíce ES patří do kategorie bez zaměstnanců (62,6 % všech ES). Tento podíl je nejvyšší v komparaci s většími územními jednotkami. Nevyšší je také v kategorii 6 9 zaměstnanců. V ostatních kategoriích je podíl ve studovaném regionu stejný případně nižší. Počet ES klesá se vzrůstajícím počtem zaměstnanců. Z toho plyne důležitost a vliv malých podniků na ekonomickou stabilitu hospodářství nejen v zájmovém regionu. Graf. 5: Komparace dle zařazení ekonomických subjektů v sektorech národního hospodářství Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na vlastní výpočet Národní hospodářství (NH) se člení do sektorů: primér (zemědělství, lesnictví a rybářství), sekundér (průmysl a stavebnictví), terciér (obchod, doprava, ubytování, ), kvartér (komunikace, finanční služby, administrativa, veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotnictví, ). Terciér a kvartér někdy též dohromady jako sektor služeb. Občasně se vymezuje i kvintér (výzkum, vývoj, vysoký management). V grafu 5 jsou znázorněny sektory NH a jejich podíl v komparaci územních jednotek. Při porovnání priméru na všech úrovních je patrný velký rozdíl mezi průměrem ČR a krajem Vysočina (téměř 5 %). Velký rozdíl je také mezi mikroregiony Náměšťska a ostatními jednotkami (téměř 9 % oproti ČR). Tato situace je způsobena faktem, že studované území je typickým venkovským regionem. Indikátorem venkovosti je částečně i podíl ES v sekundéru. V případě zájmového území jeho hodnota o více než 5 % převyšuje republikový průměr, i hodnoty kraje Vysočina a okresu Třebíč. Naopak nízký podíl ES v sektoru služeb indikuje také venkovský charakter mikroregionů (pokud se nejedná o region se zaměřením na cestovní ruch, což není případ zájmového regionu). V případě služeb je hodnota studovaného území nižší než celorepublikový průměr téměř o 13 %. 45

47 Tab. 26: Počet ES dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) v území v daných letech klasifikace ekonomický činností Ekonomické subjekty celkem A - Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl celkem B - Těžba a dobývání v C - Zpracovatelský průmysl tom D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E - Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F - Stavebnictví G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H - Doprava a skladování I - Ubytování, stravování a pohostinství J - Informační a komunikační činnosti v K - Peněžnictví a pojišťovnictví tom L - Činnosti v oblasti nemovitostí M - Profesní, vědecké a technické činnosti N - Administrativní a podpůrné činnosti O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P - Vzdělávání Q - Zdravotní a sociální péče R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S - Ostatní činnosti T - Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu U - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů X - nezjištěno Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na Oproti situaci zobrazené v grafu 5 je z tab. 26 patrný vývoj počtu ES mezi lety podle jednotlivých ekonomických činností. Je zde tedy možno vysledovat některé změny, které proběhly spíše ve struktuře ES, než v jejich celkovém počtu. Nejvyšší pokles počtu ES je zaznamenán v kategoriích G Velkoobchod a maloobchod a C Zpracovatelský průmysl. Počet ES v Průmyslu celkem klesl, ale v sektoru NH sekundéru (výrobní sféra) se celkový počet ES zvýšil; zasloužilo se o to Stavebnictví. Ve sledovaném období se snížil počet ES v priméru (kategorie A). Počet ES v terciéru celkem klesl, i když ne nějak výrazně. Nejvyšší nárůst počtu ES byl zaznamenán v kategorii K Peněžnictví a pojišťovnictví. Stavebnictví je v současnosti ve studovaném území progresivním prvkem sekundéru narozdíl od Průmyslu (s výjimkou kategorie D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu). Počet ekonomických subjektů klasifikovaných dle jednotlivých ekonomických činností, potažmo sektorů NH, nemusí být ideálním ukazatelem vývojových tendencí, avšak v tomto případě vhodně naznačuje aktuální trend vývoje hospodářství v území mikroregionů. Do budoucna lze předpokládat obdobný vývoj potenciálu jednotlivých sektorů NH, tedy mírný pokles priméru, stagnaci až mírný růst sekundéru a pozvolné, stabilní upevňování pozice terciéru a kvartéru. 46

48 Tab. 27: Zaměstnavatelé studovaného regionu s více než 20 zaměstnanci v roce 2011 rok počet obrat název sídlo založení zaměstnanců (mil. Kč) typ vlastnictví sektor NH ČEZ a.s., Jaderná elektrárna Dukovany 1985 Dukovany ,0 státní, komunální sekundér Letecká základna Náměšť n. O Sedlec 850 neuvedeno státní terciér Věznice Rapotice 2005 Les. Jakubov 243 neuvedeno státní terciér Agrochema, družstvo 1991 Studenec ,5 soukromé primér Outulný, a. s Náměšť n. O ,7 soukromé sekundér KAVYL spol. s r. o Mohelno ,5 soukromé sekundér Agro Mohelno, s. r. o Mohelno 50 40, 0 soukromé primér HASPOL, spol. s r. o Náměšť n. O ,2 soukromé terciér OSLAVAN, a. s Náměšť n. O ,9 soukromé sekundér Družstvo LUH, družstvo 1993 Březník 40 34,8 soukromé primér JOBIprofi, s. r. o Jinošov ,7 soukromé terciér Služby města Náměště n. O.,s.r.o Náměšť n. O ,8 soukromé terciér Zemědělské družstvo Naloučany 1993 Ocmanice 29 32,5 soukromé primér Líheň studenec, s.r.o Studenec 26 39,4 soukromé primér A.Z.O., s.r.o Jinošov 26 Zdroj: HBI ČR on-line databáze firem (2013) dostupná na 28,7 soukromé primér V tab. 27 jsou uvedeni zaměstnavatelé s více jak 20 zaměstnanci. Největším zaměstnavatelem je Jaderná elektrárna Dukovany společnosti ČEZ. I když tento podnik má své sídlo mimo studovaný region, je zde započítán z důvodu vysoké zaměstnanosti osob studovaného území a tím i vlivu na vyjížďku a sociální a ekonomický dopad na oba mikroregiony. Bohužel obrat za rok 2011 statistiky uvádí pouze za celou společnost, takže je poměrně zkreslující. Obdobným případem zkreslení obratu je i Věznice Rapotice. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou Letecká základna Náměšť n. O. umístěná v katastru obce Sedlec, která čítá okolo 850 zaměstnanců a která je profilována jako základna pro vrtulníky. Letecká základna je cílem pracovní dojížďky zaměstnanců Armády ČR, kteří mají trvalé bydliště často v Pelhřimově, Mladé Boleslavi, Čáslavi, Brně a jinde po celé republice. Pro některé z těchto státních zaměstnanců je výhodnější najít si bydlení např. v Náměšti n. O. Z tohoto pohledu je tedy Letecká základna tzv. pull faktorem. Věznice Rapotice je třetím největším zaměstnavatelem; sídlí v katastru Lesního Jakubova a v době sběru dat zaměstnávala 243 osob. Jedná se o státní zařízení náležící pod správu Vězeňské služby České republiky. Tato věznice zde byla zřízena v roce 2005 a byla tak stimulem pro uspokojení pracovní poptávky. Jediným podnikem patřícím do priméru s více jak sto zaměstnanci je Agrochema, družstvo Studenec. Jedná se o zemědělské družstvo vzniklé sloučením ES podnikajících v zemědělství (zejména bývalých JZD) v obcích Koněšín (SO ORP Třebíč), Hartvíkovice, Třesov, Vícenice, Popůvky, Sedlec, Okarec a Studenec, do jednoho ES se sídlem ve Studenci. Tento subjekt, je důležitým zaměstnavatelem pro část obcí zájmového území, který má také velký vliv na využívání krajiny z hlediska své výrobní funkce. Jediným průmyslovým podnikem sídlícím na území studovaného regionu s více než sto zaměstnanci je Outulný a. s.; dříve speciálně stavební firma, dnes podnik zaměřující se na developerskou činnost. 47

49 Pouze dva podniky (dva největší) vznikly před rokem 1989, což je názorným příkladem rozvoje soukromého sektoru vlivem socioekonomické transformace. Tři největší podniky jsou (alespoň částečně) ve vlastnictví státu, tzn., že i při většinovém podílu soukromých podniků, má stále stát velkou důležitost nejen z pohledu zaměstnanosti. Z pohledu podílu dle zařazení největších zaměstnavatelů do sektorů národního hospodářství je tento podíl poměrně vyrovnaný. Šest podniků patří do priméru, pět do sekundéru a pět do terciéru Zemědělství Zemědělství má v ekonomice státu nezastupitelné postavení, které plyne především z jeho základních funkcí, tj. nejen z ekonomické, ale i krajinotvorné, ekologické a sídelní. Jeho význam nelze podceňovat i proto, že zemědělská půda stále tvoří více než 50 % plochy České republiky. 12 Vzhledem k charakteru regionu a využití půdy v minulosti i současnosti je studovaný region regionem venkovským. Venkovský charakter oblasti je úzce spjat se zemědělstvím a jeho vlivem na krajinu, sídelní strukturu a ostatní socioekonomické charakteristiky. Charakter zemědělské výroby je vždy ovlivněn zejména fyzicko-geografickými poměry území. Tab. 28: Využití ploch porovnávaných jednotek v roce 2013 územní jednotka mikroregiony okres Kraj Náměšťska Třebíč Vysočina celková výměra (ha) zemědělská půda orná půda zahrady sady z toho: chmelnice z toho (v ha) vinice TTP lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ dostupná na vlastní výpočty Zkoumané území má podíl zemědělské půdy z celkové výměry (54,4 %), což je pod průměrem okresu i kraje a pohybuje se okolo průměrné hodnoty ČR. V Kraji Vysočina je podíl zemědělské půdy na celkové výměře 60,3 % a v České republice pouze 53,6 %. Procento zornění je nejvyšší v zájmovém území (87,8 % zemědělské půdy), což je více než je průměr okresu Třebíč, který je zemědělsky nejpříznivějším okresem kraje Vysočina, a téměř o 17,0 % orné půdy více než je celorepublikový průměr, což jen potvrzuje fakt, že studovaný region je regionem zemědělským a venkovským. Co se týče zalesnění, studovaný region (s hodnotou 33,4 %) téměř dosahuje průměru ČR. Zalesněnost mikroregionů je o 3,0 % v porovnání s krajem a o 6,3 % v porovnání s okresem Třebíč vyšší, přičemž lesů jehličnatých, hlavně ČR 12 BINEK a kol,

50 smrkových monokultur, je přes 90,0 %. Vodní plochy pak zaujímají největší podíl ve studovaném území v porovnání s vyššími územními jednotkami (2,9 %), to je způsobeno zejména přítomností vodní nádrží Dalešice, řekou Oslavou, Chvojnicí a několika rybníky na území zájmového regionu. Zastavěné plochy jsou na krajské a okresní úrovni i úrovni regionu srovnatelné; všechny pod průměrem ČR. Mapa 4: Cena zemědělské půdy Nejnižší cena (méně 5 Kč) zemědělských pozemků je v Náměšti n. O a Újezdě u Rosic. Druhou klasifikovanou kategorií dle ceny pozemků je interval 5,01 6,00 Kč/m 2. Sem bylo zařazeno celkem 5 obcí. V kategorii rozmezí ceny zemědělských pozemků 6,01 7,00 Kč/m 2 je opět 5 obcí. Do kategorie 7,01 8,00 Kč/m 2 pak spadají obce Hartvíkovice, Pucov, Sudice a Studenec. Do kategorie s intervalem cen zemědělských pozemků 8,01 9,00 Kč/m 2 patří obce Mohelno, Hluboké, Kralice n. O. Do poslední cenové kategorie nad 9 Kč patří všech osm 49

51 zbývajících obcí. Průměrná cena zemědělské půdy v ČR je 7,14 Kč/m 2 (2015). Průměrná cena zemědělské půdy ve studovaném území je 7,31 Kč/m 2 (2015). Tab. 29: Podniky priméru studovaného regionu s více jak 10 zaměstnanci v roce 2011 počet obrat název podniku rok založení sídlo zaměstnanců (mil. Kč) vlastnictví Agrochema, družstvo 1991 Studenec ,5 soukromé Agro Mohelno, s. r. o Mohelno 50 40,0 soukromé Družstvo LUH, družstvo 1993 Březník 40 34,8 soukromé Zemědělské družstvo Naloučany 1993 Ocmanice 29 32,5 soukromé Líheň studenec, s.r.o Studenec 26 39,4 soukromé A.Z.O., s.r.o Jinošov 26 28,7 soukromé LESART Kladeruby, s r. o Kladeruby Zdroj: HBI ČR on-line databáze firem (2013) dostupná na ,2 soukromé Seznam podnikatelských subjektů, s více než deseti zaměstnanci, zaměřených na zemědělství a lesnictví je zobrazen v tab. 29. Všechny tyto subjekty vznikly logicky po roce S výjimkou společnosti LESART Kladeruby, s r. o. jsou všechny subjekty zaměřeny na rostlinnou a živočišnou výrobu popř. jejich kombinaci. LESART Kladeruby, s r. o. se zabývá hospodařením s lesy a těžbou dřeva. Část zemědělských podniků se kromě živočišné a rostlinné výroby zabývá také výrobou přidruženou, která v některých případech je hlavním zdrojem příjmů podniku. Přidružená výroba má ve studovaném regionu např. podobu, dřevařské výroby, bioplynových stanic, kompostáren, prostor pro výrobu pesticidů, ale i servisních a jiných technických služeb pro zemědělské stroje. Z pohledu zaměstnanosti jsou tyto podniky velmi důležité jak pro obec ve které sídlí, tak i pro dojíždějící zaměstnance z obcí přilehlých. Ekonomické subjekty podnikající v priméru ať už v odvětví zemědělství, či lesnictví hrají důležitou roli ve studovaném regionu z pohledu výroby i údržby krajiny. Zvláště v některých obcích je podíl ES v priméru více než 30 %. V Kladerubech, Hlubokém, Jasenici a Čikově dokonce 40 % a více. V jiných obcích naopak nedosahuje ani 10 %. Průměrná hodnota studovaného území je 12 %. Nejnižší podíl ES podnikajících v priméru je v Kramolíně, Náměšti a Třesově (5 % a méně). Nejnižší cena zemědělských pozemků (5,00 Kč/m 2 a méně) je v Újezdě u Rosic a Náměšti nad Oslavou. Naopak nejvyšší cena zemědělské půdy je v katastru obce Kladeruby nad Oslavou a to 9,98 Kč/m 2. Průměrná cena zemědělské půdy v ČR je 7,14 Kč/m 2. Průměrná cena zemědělské půdy v mikroregionech Chvojnice a Náměšťsko celkem je 7,47 Kč/m 2, tedy srovnatelná s průměrnou cenou za celou ČR. Cena zemědělské půdy je odvislá od charakteru a kvality půdy Průmysl a stavebnictví Vysoká podnikatelská aktivita a vhodné podnikatelské prostředí jsou důležitým předpokladem pro další rozvoj regionu, především pak v poslední době stále důležitější a podporovanější oblasti středního a malého podnikání, neboť ve venkovském prostředí se 50

52 stávají právě střední a malé podniky hlavními stimuly ekonomického a sociálního rozvoje. Studovaný region se průmyslovou výrobou na celkové průmyslové produkci okresu Třebíč podílí podprůměrně. Výpočet průměrné hodnoty podílů počtu obyvatel, rozlohy a počtu ES celkem zájmového regionu činil 12,3 %, tedy zastoupení ES v sekundéru by se mělo této hodnotě zhruba rovnat. Podíl ES podnikajících v průmyslu je 11,3 % všech průmyslových podniků okresu Třebíč a 10,7 % firem podnikajících ve stavebnictví. Což jsou hodnoty o 1,0 1,6 % nižší, tedy téměř průměrné. Studovaný region však není typickou průmyslovou oblastí. Tab. 30: Podniky sekundéru studovaného regionu s více jak 10 zaměstnanci v roce 2011 název podniku rok počet obrat sídlo založení zaměstnanců (mil. Kč) vlastnictví sekundér ČEZ a.s., JE Dukovany 1985 Dukovany ,0 státní, komunální průmysl Outulný, a. s Náměšť n. O ,7 soukromé stavebnictví KAVYL spol. s r. o Mohelno ,5 soukromé průmysl/staveb. OSLAVAN, a. s Náměšť n. O ,9 soukromé průmysl Agrostar Bohemia s.r.o Náměšť n. O. 15 neuvedeno soukromé průmysl ZPA-stav, s. r. o Hartvíkovice 12 0,6 soukromé stavebnictví TERWELIS, spol. s r. o Vícenice 11 11,0 soukromé průmysl MORAVOL, spol. s r.o Kramolín 11 Zdroj: HBI ČR on-line databáze firem (2013) dostupná na 82,6 soukromé průmysl Osm ES podnikajících v sekundéru s počtem zaměstnanců vyšším než 10 je uvedeno v tab. 30. Z toho polovina patří mezi 16 největších zaměstnavatelů regionu. Tři podniky mají sídlo v Náměšti nad Oslavou. Průmyslová a stavební činnost se často překrývá a doplňuje už ze samotné podstaty a proto není striktně vymezena specializace podniků. Typickým znakem současné průmyslové základny nejen na území mikroregionů, ale v celé České republice je zvyšování efektivity ve výrobě. 51

53 14. FINANČNÍ ANALÝZA Finanční analýza mikroregionů odráží ekonomickou situaci hospodaření obcí mikroregionů dohromady a její vývoj v letech Tab. 31: Příjmy a výdaje všech obcí mikroregionů Příjmy Výdaje Daňové Nedaňové Kapitálové Dotace celkem Provozní Investiční celkem Zdroj: Rozpočty obcí dostupné na: mil. Kč Příjmy 100 Výdaje rok Graf 6: Rozdíly příjmů a výdajů obcí mikroregionů v letech Zdroj: viz tab. 31 Finanční analýza byla vytvořena součtem finančních ukazatelů souhrnně za všechny obce. Výsledné hodnoty jsou znázorněny v tabulce 31. Z tab. 31 je zřejmé, že se v jednotlivých letech nejvíce lišily ukazatele příjmů daňových a dotací a provozních výdajů. Navýšení příjmů z daní je nejspíše reakcí na pokles příjmů z dotací tak, aby celková konečná výše příjmů zůstala co nejméně dotčena. Jakákoliv změna celkových příjmů se vždy promítla na změně provozních výdajů, investiční výdaje zůstávaly téměř stejné. Z grafu 6 je patrné, že hospodaření obcí v součtu za oba mikroregiony je poměrně stabilní jen s minimálními výkyvy rozdílů mezi příjmy a výdaji v jednotlivých letech. 52

54 15. CESTOVNÍ RUCH A REKREACE Území mikroregionů je dle rajonizace cestovního ruchu v ČR částečně zařazeno do oblasti venkovské krajiny s velmi příznivými předpoklady pro cestovní ruch (CR), ale z větší části do venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro CR. Předpoklady pro rozvoj CR jsou jak přírodního, tak i kulturněhistorického charakteru. Kulturní krajina je zastoupena jedinečným krajinným útvarem - krajinou komponovanou a přetvářenou v historii mezi Jinošovem a Kralicemi. Součástí této vyhlášené krajinné památková zóny jsou historické zámecké zahrady v Jinošově a Náměšti s doprovodnými stavbami. Krajina s množstvím lesů je doplněna akcenty drobných sakrálních staveb a umocněna dominantami zřícenin a dalších historických staveb (např. zřícenina hradu Lamberk nad řekou Oslavou). Turistická atraktivita klesá v jihozápadní části studovaného území v okolí vojenského letiště Náměšť a v území s převažující zemědělskou půdou na severozápadním okraji studovaného území. Výrazným zásahem do krajiny studovaného území byla výstavba JE Dukovany jižně od studovaného území a s ní souvisejících staveb vodních nádrží (Dalešice a Mohelno), součásti byla i výstavba panoramatického Stropešínského mostu přes Dalešickou nádrž v blízkosti Hartvíkovic a Kozlan. Dominantou v k. ú. obce Hartvíkovice je také Wilsonova skála tyčící se 45 metrů nad hladinou vodní nádrže. Dalšími často vyhledávanými cíly cestovního ruchu jsou např. rozhledny (Babylon, rozhledna u Ocmanic), depozitář tiskárny Bible kralické v Kralicích nad Oslavou, Zámek v Náměšti nad Oslavou postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patřící mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě (se sbírkami tapiserií) a barokní most se sochami svatých nacházející se taktéž v Náměšti n. O. Neopomenutelnými prvky jsou také části bývalého panství Haugwitzů mezi které kromě zámku také patří rozlehlá zámecká obora, letní sídlo v jinošovské části obory a lovecký zámeček na Vlčím kopci v k. ú. Kladeruby n. O. spolu s letním altánem, tzv. Glorietem. Dalšími architektonicky cennými stavbami zájmového regionu jsou všudypřítomné sakrální stavby jako kostely, kapličky, boží muka a kříže u cest. Mezi technické zajímavosti patří těleso vodní elektrárny Kramolín, která je zároveň nejvyšší sypanou hrází v ČR (99,5 m), dále také objekt JE Dukovany, který se však nenachází na území mikroregionů. V území Každoročně probíhá řada hudebních festivalů (mezinárodní hudební festival vážné hudby, festivaly folkové či trampské hudby). V jednotlivých obcích se také každoročně konají tradiční poutě. V zimním období je nabídka turismu a s ním spojené infrastruktury minimální. Na území studovaného regionu se nachází pěší a cyklistické stezky a trasy - nejvyhledávanější trasy jsou na terasách nad přehradami na řece Jihlavě (výhledy do údolí z Wilsonovy skály, Mohelenské hadcové stepi), údolím řeky Oslavy a Chvojnice a ty, které propojují dominanty a zajímavosti v krajině (rozhledna Babylon, Lovecký zámeček, Vlčí kopec, zříceniny Lamberk a Sedlecký hrad. Turistickou atraktivitou je také místní značená naučná stezka po studánkách mezi Jinošovem, Pucovem a Hlubokým (Jinošovské studánky). Ke koupání je v létě k dispozici rybník Rathan v Náměšti, přehradní nádrž Vícenický Žleb, Dalešická vodní nádrž a koupaliště ve Lhánicích. Na Dalešické přehradě je možné provozovat vodní sporty, funguje zde i 53

55 vyhlídková plavba parníkem. Sportovní rybaření je možné provozovat na řece Oslavě, Náměšťské přehradě ve Vícenickém žlebu a Dalešické přehradě. V zámecké oboře je možnost lovu vysoké zvěře. Ve studovaném území se nachází celkem 17 HUZ, z toho 2 tříhvězdičkové hotely, 5 penzionů, několik rekreačních středisek (např. jezdecký areál Otradice), 4 turistické ubytovny a jedno HUZ klasifikované jako ostatní. V údolí Jihlavy se nachází několik kempů a tábořišť, např. v k.ú. Mohelno, Kančí louka v údolí Oslavy a v k. ú. Hartvíkovice kemp Pláž při dalešické nádrži. Přesto se cestovní ruch potýká s problémy, jakými jsou: nedostatečná turistická infrastruktura, malá aktivita a nápaditost subjektů cestovního ruchu v sestavování programových nabídek směřujících k vícedenním pobytům, nedostatečná propagace regionů, nevyhovující kapacita ubytování, stále nízká úroveň informační obsluhy a v neposlední řadě také nízká dopravní obslužnost veřejnou autobusovou dopravou (o víkendu je nulová). V tab. 32 je znázorněn počet HUZ, počet návštěvníků, kteří v zájmovém regionu přenocovali za účelem rekreace, dále podíl počtu přenocování na počet lůžek v HUZ a průměrná doba pobytu osob účastnících se cestovního ruchu. Relativní data, tedy data porovnatelná na všech úrovních územních celků, jsou počet přenocování na lůžko v HUZ a průměrná doba pobytu rekreantů. První relativní ukazatel je ve studovaném regionu (51,1) nadprůměrný v porovnání s hodnotou kraje Vysočina a okresu Třebíč. Ovšem všechny hodnoty územních jednotek kraje Vysočina jsou nižší, než je celorepublikový průměr. Druhý relativní ukazatel je srovnatelný na všech úrovních (2,5 3 dny). Kraj Vysočina byl v roce 2013 třetím nejméně navštěvovaným krajem ČR z hlediska počtu návštěvníků (bez hl. m. Prahy). Tab. 32: Komparace hromadné rekreace a HUZ v roce 2013 počet počet průměrná doba územní jednotka počet HUZ přenocování přenocování/lůžko pobytu (dny) mikroregiony ,1 2,6 okres Třebíč ,6 2,9 kraj Vysočina ,8 2,6 ČR ,1 2,8 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ dostupná na vlastní výpočty 54

56 16. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dle geologické mapy České republiky 13 většina území České republiky spadá do geologické soustavy Českého masívu, kam patří geologická jednotka moldanubikum. Zde se nachází geologický útvar zvaný Třebíčský pluton, který zasahuje do většiny studovaného regionu. Zkoumané území je z geologického hlediska poměrně složité a pestré. Území ve směru SV JZ protíná geologický zlom. Tento zlom asi v polovině navazuje na další geologický zlom, který zde kopíruje údolí řeky Oslavy a prochází centrem území. Podél tohoto centrálního zlomu se souběžně vyskytují zvrásněné horniny s různě silným přepracováním. V jižní části zájmové oblasti najdeme kvartérní sedimenty jako jsou hlíny, spraše, písky a štěrky. Tyto sedimenty překrývají starší horniny. Reliéf daného území je velmi pestrý a je v zásadě ovlivňován geologickou stavbou. Mikroregiony náleží do provincie Česká Vysočina, soustavy Česko-moravské a geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Převážnou část území zaujímá geomorfologický celek Jevišovská pahorkatina a do severní až severovýchodní části zasahuje Křižanovská vrchovina. 14 Povrch území je mírně zvlněný a je rozčleněn hluboce zaříznutými údolími tří řek. Terén se mírně svažuje od severozápadu k jihovýchodu. Nejvýše položeným místem je bod s nadmořskou výškou 523m n. m. nacházející se v katastru obce Rapotice. Naopak nejníže položený bod se nachází v místě, kde řeka Jihlava opouští modelový region, konkrétně v katastru obce Lhánice v nadmořské výšce 238m n. m. Modelové území tedy leží v rozmezí m n. m. Najdeme zde pole a kulturní louky, hluboké údolní zářezy zcela zalesněné borovicí, smrkem, dubovými porosty, na jižních svazích zakrslé doubravy a zbytky bučin. Dle výškové členitosti (průměrný rozdíl nadmořských výšek) se zájmové území člení na území pahorkatinného rázu a rázu vrchovinného. Nepoměrně větší část území zaujímají pahorkatiny (výškový rozdíl m). Vrchoviny ( m) se rozkládají na zhruba ¼ území). Na převážné většině území se průměrné roční teploty pohybují v rozmezí 7,1 8 C. V jihovýchodní - teplejší - části území se průměrná roční teplota pohybuje v intervalu 8,1 9 C. Co se týče průměrných ročních srážkových úhrnů je zájmové území v porovnání s obdobnými územími Kraje Vysočina podprůměrné. Většina území se nachází v oblasti s průměrnými srážkami mm/m 2 (jižní část), severní část je srážkově bohatší ( mm/m 2 ). Celoroční průměrná vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 75-80%. Sněhová pokrývka v severozápadní části území přetrvává v průměru dní, v jihovýchodní části o 10 dní méně. Množství slunečního záření dopadajícího na plochu řešeného regionu ( MJ.m -2 ) je druhé největší v České republice. Bouřky se zde vyskytují převážně v červnu a červenci. Krupobití se nejčastěji vyskytuje v květnu CHÁB, STRÁNÍK, ELIÁŠ, DEMEK, MACKOVČIN, BALATKA, TOLASZ,

57 Řešené území se nachází na rozhraní klimatické oblasti MT 9 (severní část území) a MT 11, která na území dominuje. 16 Zkratka MT značí mírně teplé klima oblasti a číslo pak převažující charakter (1-nejchladnější, 11-nejteplejší). Oblast MT 9 se vyznačuje dlouhým létem, teplým, suchým až mírně suchým, přechodným krátkým obdobím s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírnou, suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tato oblast je ovlivněna severní polohou části území a vyšší nadmořskou výškou. V oblasti MT 11 bývá dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Celá oblast náleží k úmoří Černého moře. Většina vody v území je odváděna řekou Oslavou, která se táhne jeho středem a přibírá vodu z několika malých zdrojnic, které mají však na celkovém množství vody v Oslavě jen malý podíl. Největší z těchto zdrojnic je potok zvaný Jasinka, který je levým přítokem Oslavy a protéká obcí Jasenice. Větší řekou, která však odvádí z oblasti menší část vody je Jihlava. Tato řeka je přírodní hranicí jihozápadní části území. Řeka má však říční charakter pouze v katastrálním území obcí Mohelno a Lhánice. V jiných katastrech (Třesov, Hartvíkovice, Popůvky, Kramolín, resp. Mohelno) je voda z řeky Jihlavy akumulována ve vodní nádrži Dalešice a směrem na jihovýchod také ve VN Mohelno. Tyto dvě nádrže mají zejména funkci energetickou protože jsou zásobárnou vody pro chladící věže JE Dukovany a v katastru obce Kramolín se nachází hráz Vodní elektrárny Kramolín. Vodohospodářská, rybochovná a rekreační jsou dalšími funkcemi nádrží. Nejmenší řekou (říčkou) oblasti s nejmenším podílem odvedené vody je Chvojnice která protéká západní částí území směrem od severu na jih. Tato říčka je levým přítokem Oslavy, řeky se však stékají mimo zájmovou oblast. Mimo zájmovou oblast se také stékají Jihlava s Oslavou, konkrétně v katastru obce Ivančice. Jak je popsáno výše v analýze hydrologických poměrů, územím prochází dvě rozvodí a to rozvodí (popsáno směrem od západu) Chvojnice - Oslava a Oslava - Jihlava. Hlavním zdrojem napájení řek je mimo menších zdrojnic jarní tající sníh a dešťové srážky. Kromě toků je v území také množství rybníků, vystavěných hlavně k chovu ryb, které leží západním až severozápadním směrem od Náměště nad Oslavou. Území se nachází v hydrologické oblasti s nejvyššími stavy v období březen duben a nejnižšími v období červenec - srpen a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod méně než 0,30 l/s.km 2 Půdní poměry jsou v modelovém území dány společným působením faktorů nejen geologických, geomorfologických, klimatických, ale i hydrologických a vegetačních. Nejvíce jsou zastoupeny v modelovém regionu hnědé půdy kyselé, které se nacházejí téměř ve všech částech území a které jsou většinou zemědělsky zkulturněny. Druhým nejvíce zastoupeným typem půd jsou hnědé půdy, které se převážně nacházejí v jižní a severozápadní části území. Tento typ půd je rozmístěn více rozptýleně, než předchozí typ. Největší souvislá plocha hnědých půd leží v jižní části území v okolí soutoku řek Oslavy a Chvojnice. V centru modelového regionu - okolí Náměště nad Oslavou se nacházejí nivní půdy, které jsou 16 QUITT,

58 vázány na vodní toky, v tomto případě Oslavu a její příbřežní nivy. Nivní půdy jsou v analyzovaném území lokalizovány pouze bodově a kromě katastru centra správního obvodu se nacházejí v katastrech obcí Kralice nad Oslavou, Jinošov a Naloučany. Posledním typem půd, který v zájmovém území nalezneme jsou hnědozemě. Hnědozemě jsou zde rozmístěny poměrně plošně. Největší plocha hnědozemí přesahuje katastry obcí Sedlec, Kladeruby nad Oslavou, Mohelno, Lhánice a Kramolín. Další, o poznání menší lokalita hnědozemí se nachází na severním břehu vodní nádrže Dalešice v katastrech obcí Popůvky, Hartvíkovice a Třesov. 17 Půda je v mnoha případech zemědělsky zkulturněna a je intenzivně využívána. Částečně a rozptýleně se vyskytují i plochy luk a trvalých travních porostů, nejhojněji pak v nivních partiích podél řek Oslavy a Chvojnice. Krajina území je také poměrně hustě zalesněna, nejvíce v oblasti údolí Oslavy a vodních nádrží. Modelové území patří do Jevišovického bioregionu. Bioregion leží v okrajové pahorkatině na západě jižní Moravy a víceméně se shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická pahorkatina. Jedná se o přechodný bioregion, kde teplomilná flora a fauna proniká údolími hluboko na západ a naopak, v inverzích sestupují podhorské prvky až k východnímu okraji. Vyskytuje se zde 1. dubový až 4. bukový vegetační stupeň. Plošiny jsou jednotvárnější a jsou řazeny do dubohabřin s ostrovy acidofilních doubrav. Charakteristická je téměř úplná přirozená absence bučin. Netypickými částmi jsou jednak vyšší polohy bioregionu s ostrovy květnatých bučin a absencí teplomilných doubrav. Lesy v údolích mají dodnes přirozenou skladbu a jsou velmi hodnotné, na plošinách převažuje orná půda, v lesích kulturní bory. Bioregion leží zčásti ve fytogeografickém okrese Znojemsko-brněnská pahorkatina (v jeho jihozápadní části) a v jižní části fytogeografického okresu Moravské podhůří Vysočiny (mimo západní výběžky). Potenciálně největší část území pokrývají dubohabřiny, v minulosti s podstatným zastoupením jedle, méně a lokálně i s příměsí buku. 18 Krajina modelového regionu je obecně charakterizována poměrně vysokým podílem lesních ploch, z nichž některé tvoří zvláště chráněná území. Rozsah těchto území je vzhledem k celkové ploše mikroregionů velký. Mezi nejvýznamnější z nich patří národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, která je od roku 2004 nadregionálním biocentrem. Tento útvar je charakteristický fenoménem extrémní xerotermní bioty na serpentinitech. Další významnou chráněnou plochou je rozsáhlá přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, jenž se rozprostírá v zaříznutých údolích zmiňovaných řek. Jinými prvky chráněných ploch v krajině jsou přírodní památky Obora v Náměšti nad Oslavou (známá buky staršími, více než 300 let) a Kozének. V modelovém území se nachází 7 samostatných památných stromů a 8 alejí památných stromů. V rámci projektu NATURA 2000 bylo v zájmovém území vyhlášeno 5 evropsky významných lokalit, konkrétně to jsou Údolí Oslavy a Chvojnice, Náměšťská obora, Mohelenská hadcová step, Špilberk, Náměšť nad Oslavou zámeček TOMÁŠEK, CULEK, ÚAP,

59 Mapa 5: Přírodní podmínky obcí mikroregionů Námešťsko a Chvojnice Poloha obcí a základní přírodní poměry území jako jsou nadmořská výška (zobrazená vrstevnicemi), vodstvo a výskyt lesních porostů, jsou znázorněny v mapě 5. 58

60 Mapa 6: Koeficient ekologické stability v obcích Mapa 6. zobrazuje hodnotu tzv. koeficientu ekologické stability v jednotlivých obcích mikroregionů. Laicky řečeno, čím je k. ú. obce v mapě tmavší, tím je jeho ekologická stabilita vyšší. Koeficient ekologické stability (KES) je základní ukazatel ekologické stability v obci a na jejím k. ú. Jedná se o podíl ekologicky významných ploch (lesy, pastviny, mokřady, rybníky, sady, louky, atd.) ku plochám nízké ekologické stability (zastavěná plocha, orná půda, atd.) Indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni 59

Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003)

Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003) Administrativní mapa správního obvodu Náměšť nad Oslavou (Stav k 1. 1. 2003) Hranice obvodu pověř. obec. úřadu Hranice obcí Čikov Jasenice Zahrádka Naloučany Pucov Krokočín Ocmanice Jinošov Hluboké Studenec

Více

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024 Strategie území správního obvodu ORP Náměšť nad Oslavou v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a dopravní obslužnosti Dokument je zpracován na období

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST

Více

Analýza sociálních služeb obce Sudice

Analýza sociálních služeb obce Sudice Analýza sociálních služeb obce Sudice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH podpořeného z prostředků EU a českého státního rozpočtu. 0 Obsah Úvod... 2 1. Základní informace... 2 2. Informace

Více

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020.

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. TEREZA RAUCHOVÁ Analytická část Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. 1. Druhy pozemků Závazné kontextové indikátory území MAS získané

Více

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 28 Obec: ZDISLAVA DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 Kód obce 564541 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 284.

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0%

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0% Kutná Hora Správní obvod Kutná Hora je okrajovým obvodem Středočeského kraje, leží v jeho jihovýchodní části. Nejdelší hranici má na severozápadě se správním obvodem Kolín, na jihozápadě sousedí s obvody

Více

HAVÍŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

HAVÍŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Havířov se rozkládá na východě Moravskoslezského kraje. Ze severu je ohraničen obcemi správního obvodu Orlová, na severovýchodě hraničí s obcemi správního obvodu Karviná, na jihovýchodě s

Více

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3.1 Území s nepříznivým demografickým vývojem Na základě vývoje vybraných demografických ukazatelů (počet obyvatel, index stáří a podíl obyvatel

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

Z Á P I S ze dne

Z Á P I S ze dne Z Á P I S ze dne 8. 4. 2014 Pracovní skupina: Ekonomická udržitelnost, zaměstnanost, školství, vzdělávání 14:00 16:00 Program: 1. Diskuze k SWOT analýze a návrhové části rámcové strategie Přítomni: dle

Více

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Verze: březen 2015 Mgr. Lenka Víchová

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

Strategický plán města Frýdlant

Strategický plán města Frýdlant C. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA Globální SWOT analýza je zásadním analytickým výstupem, který v dalším procesu tvorby strategického plánu slouží jako výchozí podklad pro formulaci návrhových cílů a aktivit. Jednotlivé

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY LIDSKÉ ZDROJE A VZDĚLÁVÁNÍ

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY LIDSKÉ ZDROJE A VZDĚLÁVÁNÍ ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY LIDSKÉ ZDROJE A VZDĚLÁVÁNÍ Integrovaná strategie rozvoje území MAS Rýmařovsko Datum konání: 7. 8. 2014 Místo a čas konání: Náměstí Míru 1, 795 01 Rýmařov, 09:00 hod. Přítomní:

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP BLATNÁ

SPRÁVNÍ OBVOD ORP BLATNÁ Správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná leží v severozápadním koutu Jihočeského kraje. Blatensko je poměrně hustě protkáno sítí potoků, které patří do povodí řeky Otavy, na nichž bylo vybudováno

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 22 Obec: PROSEČ POD JEŠTĚDEM DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349. I. ZAMĚSTNANOST

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0%

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0% V těsné blízkosti Brna je rozmístěno na ploše 17 437 ha 24 obcí správního obvodu Rosice. Žije zde 22 968 obyvatel, tedy 2,0 % všech obyvatel Jihomoravského kraje. Průměrný věk obyvatel dosahuje 40,0 let.

Více

Akční plán rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku na rok 2020

Akční plán rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku na rok 2020 Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na SO ORP Mohelnice CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549 Realizátor Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. v partnerství s Městem Mohelnice Akční plán

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

Strategický plán rozvoje obce Třemešná

Strategický plán rozvoje obce Třemešná Strategický plán rozvoje obce Třemešná 2011 2021 Obsah PŘEDMLUVA... 3 GEOGRAFICKÁ POLOHA OBCE... 3 OBYVATELSTVO... 3 INFRASTRUKTURA... 3 SLUŽBY V OBCI... 4 PODNIKÁNÍ V OBCI... 4 RIZIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ...

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Strategie zaměstnanosti Královéhradeckého kraje Hradec Králové

Strategie zaměstnanosti Královéhradeckého kraje Hradec Králové Strategie zaměstnanosti Královéhradeckého kraje 10. 12. 2018 Hradec Králové Program jednání 10:00 10:10 Úvodní informace 10:10 11:00 Pracovní část prioritní oblasti 11:00 11:45 Pracovní část - vize 11:45

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Podpora hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Oddělení řízení grantových schémat KÚ LK

Podpora hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Oddělení řízení grantových schémat KÚ LK Podpora hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Oddělení řízení grantových schémat KÚ LK 9.4.2009 Hospodářsky slabé oblasti území, vykazující na základě

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příloha č. 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období : Analýza dat sociálních služeb

Příloha č. 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období : Analýza dat sociálních služeb 028_P01a_Analyza_dat_socialnich_sluzeb Příloha č. 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období 2018 2020: Analýza dat sociálních služeb Obsah 1 Přehled poskytovatelů sociálních

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ Správní obvod Frýdlant nad Ostravicí sousedí na jihu z části se Slovenskem a dále se Zlínským krajem. Na západě jeho hranici tvoří obce správního obvod Frenštát pod Radhoštěm, hranici tvoří obce správního

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

1. Programový rámec IROP

1. Programový rámec IROP 1. Programový rámec IROP Integrovaný regionální operační program (IROP) umožňuje přerozdělit finanční prostředky prostřednictvím 4 Opatření CLLD: Grafické znázornění struktury programového rámce IROP Programový

Více

Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště. Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9.

Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště. Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9. Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9. 2015 SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE MIKROREGIONU JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY

Více

Příloha č. 2: Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období 2018 Data o sociálních službách

Příloha č. 2: Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období 2018 Data o sociálních službách Příloha č. 2: Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období 2018 Data o sociálních službách 1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb a zařízení v LK Kompletní přehled všech

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení 31. 3 2016 Workshopy 17. 3. 2016 - Marketing města a cestovní ruch 22. 3. 2016 - Občanská vybavenost 29. 3. 2016 - Životní prostředí 30. 3. 2016 - Hospodářský

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

JABLUNKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

JABLUNKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Jablunkov se nachází na jihovýchodě Moravskoslezského kraje. Na východě a jihu jej ohraničuje státní hranice se Slovenskem a Polskem, na západě jeho hranici tvoří obce správního obvodu Frýdek-Místek

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6% Dobříš Správní obvod Dobříš se nachází v jižní části Středočeského kraje obklopen obvody Příbram, Hořovice, Beroun, Černošice, Benešov a Sedlčany. Povrch tvoří z části Brdská vrchovina a z části Středočeská

Více

Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge

Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti Prezentace - 5.11.2012 Analýza

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2015 2020 Příloha 1: Vymezení území s výraznými rozdíly v socioekonomickém vývoji Zpracoval: GaREP, spol. s r.o. 2015 Pořizovatel dokumentu:

Více

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Ostrov má rozlohu 318,54 km 2 a žije v něm 28 998 obyvatel. S hustotou osídlení 91 obyvatel na km 2 dosahuje průměru Karlovarského kraje. Ve správním obvodu Ostrov je zahrnuto 14 obcí, kterými

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová

Více

Strategický plán rozvoje obce Třemešná

Strategický plán rozvoje obce Třemešná Strategický plán rozvoje obce Třemešná 2011 2015 Obsah PŘEDMLUVA... 3 GEOGRAFICKÁ POLOHA OBCE... 3 OBYVATELSTVO... 3 INFRASTRUKTURA... 3 SLUŽBY V OBCI... 4 PODNIKÁNÍ V OBCI... 4 RIZIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ...

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TÝN NAD VLTAVOU

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TÝN NAD VLTAVOU Správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou leží uvnitř Jihočeského kraje. Severozápadně protéká obvodem prohlubujícím se údolím řeka Vltava, do níž se ze severu vlévá Lužnice a spolu ústí

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Mariánské Lázně má rozlohu 405,35 km 2 a 24 824 obyvatel. S hustotou počtu 61 obyvatel na km 2 je druhým nejméně obydleným obvodem v kraji. Ve správním obvodu Mariánské Lázně je zahrnuto

Více

Analýza sociálních služeb obce Strahovice

Analýza sociálních služeb obce Strahovice Analýza sociálních služeb obce Strahovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Realizace kulturních a sportovních akcí ve spolupráci s MAS Oslavka, o.p.s.

Realizace kulturních a sportovních akcí ve spolupráci s MAS Oslavka, o.p.s. Místní akční skupina OSLAVKA, o.p.s. Výzva k předkládání projektů 1) Název programu: Realizace kulturních a sportovních akcí ve spolupráci s MAS Oslavka, o.p.s.. 2) Celkový objem finančních prostředků:

Více

Obsah 1.1. Vymezení území Historie a zkušenosti místní akční skupiny Plánované projekty mezi MAS Analytická část...

Obsah 1.1. Vymezení území Historie a zkušenosti místní akční skupiny Plánované projekty mezi MAS Analytická část... LEDEN 2016 Obsah 1.1. Vymezení území... 5 1.2. Historie a zkušenosti místní akční skupiny... 9 1.2.3. Plánované projekty mezi MAS... 10 2. Analytická část... 13 2.1. Socio-ekonomická analýza a analýza

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,9% vodní plochy 1,3% lesní pozemky 39,2%

zastavěné plochy a nádvoří 1,9% vodní plochy 1,3% lesní pozemky 39,2% Beroun Správní obvod Beroun leží v západní části Středočeského kraje. Sousedí s obvody Hořovice, Rakovník, Kladno, Černošice a Dobříš. Povrch obvodu má pahorkatinný až vrchovinný ráz, přísluší k Brdské

Více

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0%

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0% Mnichovo Hradiště Správní obvod Mnichovo Hradiště se nachází v nejsevernější části kraje, kde hraničí s kraji Ústeckým a Královéhradeckým. V rámci Středočeského kraje sousedí pouze s ORP Mladá Boleslav.

Více

FRÝDEK-MÍSTEK. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

FRÝDEK-MÍSTEK. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Frýdek-Místek se rozkládá na jihovýchodě Moravskoslezského kraje. Je ohraničen ze severovýchodu obcemi správních obvodů Havířov a Český Těšín, na východě obcemi správního obvodu Třinec a

Více

Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu.

Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu. Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu ORP Třebíč Zpracovatel: Odborný tým Projektu Tento výstup byl financován

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

VÍTKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

VÍTKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Vítkov se rozkládá v jihozápadní části Moravskoslezského kraje. Na jihu hraničí s Olomouckým krajem, ze severu jej ohraničují obce správního obvodu Opava, z východu obce správních obvodů

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

ANALÝZA STRUKTURY STŘEDNÍCH ŠKOL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJICH OBOROVÉ NABÍDKY

ANALÝZA STRUKTURY STŘEDNÍCH ŠKOL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJICH OBOROVÉ NABÍDKY ANALÝZA STRUKTURY STŘEDNÍCH ŠKOL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJICH OBOROVÉ NABÍDKY Optimalizace sítě středních škol zřizovaných Jihomoravským krajem a s tím související úprava oborové nabídky na těchto školách

Více

VÝZVA MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU

VÝZVA MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU VÝZVA MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PODPORU Místní akční skupina OSLAVKA, o.p.s., IČO: 276 80 151, vyhlašuje výzvu MAS k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu Životní

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TÁBOR

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TÁBOR Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor leží v severovýchodním koutu Jihočeského kraje, kde sousedí se Středočeským kraji a krajem Vysočina. Na jihu vtéká na území obvodu směrem k Táboru řeka

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,2% lesní pozemky 49,5%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,2% lesní pozemky 49,5% Příbram Správní obvod Příbram se nachází v jihozápadním cípu Středočeského kraje na hranicích s kraji Plzeňským a Jihočeským. Sousedí s obvody Hořovice, Dobříš a Sedlčany. Povrch obvodu tvoří dva geomorfologické

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NA TŘEBÍČSKU KULATÝ STŮL

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NA TŘEBÍČSKU KULATÝ STŮL DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NA TŘEBÍČSKU KULATÝ STŮL 12.09.2018 Program: 08:30-09:00 Prezentace 09:00-09:05 Přivítání Pavel Pacal, radní Třebíče 09:05-09:30 Demografický vývoj na Třebíčsku Pavel Pacal, radní Třebíče

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120.

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 3 Obec: CETENOV Kód obce 563943 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-15) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. I. ZAMĚSTNANOST Od roku 2012

Více

A. PŘEDPOKLADY ROZVOJE OBCE. MAS Bobrava, z.s. IČ: Vnitřní 49/ Moravany. Název obce: Kontakt (jméno, telefon, ):

A. PŘEDPOKLADY ROZVOJE OBCE. MAS Bobrava, z.s. IČ: Vnitřní 49/ Moravany. Název obce: Kontakt (jméno, telefon,  ): Dotazník pro obce Tento dotazník slouží pro zpracování analytické části strategie komunitně vedeného rozvoje území MAS Bobrava z.s. pro období 2014 2020. Výstupy z dotazníkového šetření budou základem

Více