Hořlavé kapaliny Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci ČSN

Transkript

1 ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS ; ; Srpen 2003 Hořlavé kapaliny Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci ČSN Flammable Liquids Production, processing and stocking areas Liquides combustibles L espace de production, de traitement et de stockage Brennbare Flüssigkeiten Räume für Herstellung, Lagerung und Verarbeitung Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje ČSN z a ČSN z Český normalizační institut, Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

2 Obsah Strana 1 Předmět normy Normativní odkazy Termíny a definice Všeobecně Společné požadavky Navrhování výrobních prostorů Stavební řešení výrobních prostorů Specifické požadavky na výrobní prostory Provozní větrání výrobních prostorů a ochrana proti výbuchům Potrubní rozvody a armatury ve výrobních prostorech Navrhování skladových prostorů Stavební řešení skladových prostorů Specifické požadavky na skladové prostory Provozní větrání skladovacích prostorů a ochrana proti výbuchům Havarijní zabezpečení a hašení požárů Hašení požárů hořlavých kapalin Prostředky a technická zařízení k hašení hořlavých kapalin Požadavky na instalaci požárně bezpečnostních zařízení Výpočet sil a prostředků nutných pro hašení Příloha A (normativní) Výroba, skladování a další manipulace s konzumním lihem a lihovinami Příloha B (normativní) Hořlavé kapaliny určené pro vytápění objektů Příloha C (normativní) Skladování hořlavých kapalin ve velkoobjemových nádržích Příloha D (normativní) Prostory a zařízení pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot Příloha E (informativní) Stabilní a polostabilní pěnová zařízení Základní požadavky pro projektování Příloha F (normativní) Zásady požární bezpečnosti pro provoz prostorů s výskytem hořlavých kapalin

3 Předmluva Změny proti předchozí normě Stávající ČSN :1991 byla přepracována podle novelizované ČSN a řeší souhrnně požadavky výrobních a skladových prostorů s hořlavými kapalinami v návaznosti na platné technické, právní a normativní předpisy a dokumenty. Předchozí norma z roku 1991 Hořlavé kapaliny Provozovny a sklady zahrnovala zejména požárně bezpečnostní opatření provozního charakteru, přičemž navazovala na ČSN :1991. Od této doby prošla ČSN novelizacemi v roce 1995 a 2002; kromě toho byla novelizována řada dalších projektových i zkušebních norem požární bezpečnosti staveb. Mění se rovněž výrobní technologie s hořlavými kapalinami, jakož i jejich skladování. V porovnání s předchozí normou dochází k těmto zásadním změnám: zcela nově a jednoznačně je specifikována hranice, kde se prostory s hořlavými kapalinami posuzují podle ČSN , ČSN a kde podle ČSN ; je zpřesněno a doplněno názvosloví a třídění hořlavých kapalin; obsah normy je nově rozdělen do jednotlivých kapitol; základní kapitoly upravují pravidla pro výrobní prostory a skladové prostory; v obou případech jsou podrobněji stanoveny požárně bezpečnostní požadavky v návaznosti zejména na ČSN :2002; podstatně větší pozornost je věnována havarijnímu zabezpečení a podmínkám hašení požáru; nová je příloha pěnových hasicích zařízení; většina provozních požadavků je soustředěna v příloze F; novelizována je příloha hořlavých kapalin pro vytápění objektů a příloha skladování hořlavých kapalin ve velkoobjemových nádržích; kromě výroby, skladování a další manipulace s konzumním lihem a lihovinami je celá norma zpracována jako obecný technický předpis se čtyřmi třídami nebezpečnosti hořlavých kapalin, bez dříve uváděných specifikací (např. rostlinné a živočišné tuky či ukládání kapalin IV. třídy nebezpečnosti v hutní a strojírenské výrobě). Souvisící ČSN ČSN EN ( ) Základní pravidla pro grafické značky pro použití na předmětech Část 2: Tvar a použití šipek ČSN Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích ČSN EN ISO ( ) Ochrana železných a ocelových konstrukcí proti korozi Povlaky zinku a hliníku Směrnice ČSN Požadavky na protikorozní ochranu úložných zařízení ČSN Zásady protikorozní ochrany podzemních kovových zařízení ČSN Zváranie Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov Prevádzka ČSN Zváranie Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov a rezanie kovov ČSN Zváranie Bezpečnostná ustanovenia pre oblúkové zvaranie kovov ČSN Požární bezpečnost tepelných zařízení ČSN Teplovodní a nízkotlaké parní kotle Teplovodní kotle do výkonu 50 kw Technické požadavky Zkoušení ČSN EN ( ) Kotle pro ústřední vytápění Část 1: Kotle pro ústřední vytápění s hořáky s ventilátorem Terminologie, všeobecné požadavky, zkoušení a značení ČSN EN ( ) Kotle pro ústřední vytápění Část 2: Kotle pro ústřední vytápění s hořáky s ventilátorem Zvláštní požadavky na kotle s rozprašovacími hořáky na kapalná paliva ČSN EN ( ) Kotle pro ústřední vytápění Část 4: Kotle pro ústřední vytápění s hořáky s ventilátorem Zvláštní požadavky na kotle s hořáky s ventilátorem na kapalná paliva o tepelném výkonu nejvýše 70 kw a nejvyšším provozním přetlaku 3 bar Terminologie, zvláštní požadavky, zkoušení a značení 3

4 ČSN EN ( ) Kotle pro ústřední vytápění Část 6: Kotle pro ústřední vytápění s hořáky s ventilátorem Zvláštní požadavky na kotle s kombinovaným provozem pro vytápění a ohřev pitné (užitkové) vody s rozprašovacími hořáky na kapalná paliva o jmenovitém tepelném příkonu nejvýše 70 kw ČSN EN 304 ( ) Kotle pro ústřední vytápění Předpisy pro zkoušení kotlů pro ústřední vytápění s rozprašovacími hořáky na kapalná paliva ČSN Potrubí a armatury Jmenovité tlaky a pracovní přetlaky ČSN EN ISO 6708 ( ) Potrubní části Definice a výběr jmenovitých světlostí DN ČSN Potrubí Označování potrubí podle provozní tekutiny ČSN Neprůbojné pojistné armatury Základní ustanovení ČSN Zkoušení ventilů, šoupátek a klapek v protivýbuchovém provedení ČSN Automatické protiplamenné uzávěry potrubí a automatické zařízení na potlačení exploze v nádobách Metody zkoušek ČSN Manipulační vozíky s vlastním pohonem Provoz, údržba, opravy a technické kontroly ČSN EN ( ) Bezpečnost manipulačních vozíků Vozíky s vlastním pohonem s nosností do kg včetně a tahače s tažnou silou do N včetně Část 1: Všeobecné požadavky ČSN EN 1551 ( ) Bezpečnost manipulačních vozíků Vozíky s vlastním pohonem s nosností nad kg ČSN ISO 3691+Amd. 1 ( ) Motorové vozíky Bezpečnostní předpisy ČSN EN ( ) Bezpečnost motorových vozíků Požadavky na elektroinstalaci Část 1: Všeobecné požadavky na elektrovozíky ČSN Skladování Základní názvosloví ČSN Skladování Názvosloví skladů ČSN Skladování Názvosloví ploch a prostorů ČSN ISO 830 ( ) Kontejnery Slovník ČSN Kontejnery Základní třídění ČSN EN ( ) Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód) ČSN EN ( ) Nevýbušná elektrická zařízení Všeobecné požadavky ČSN EN ( ) Nevýbušná elektrická zařízení Pevný závěr d ČSN EN ( ) Nevýbušná elektrická zařízení Zalití zalévací hmotou m ČSN EN ( ) Nevýbušná elektrická zařízení Jiskrová bezpečnost i ČSN EN ( ) Nevýbušná elektrická zařízení Jiskrově bezpečné elektrické systémy ČSN Elektrotechnické předpisy Revize elektrických zařízení ČSN EN ( ) Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru Část 17: Revize a preventivní údržba nevýbušných elektrických zařízení (jiných než důlních) ČSN Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče ČSN Elektrotechnické předpisy Označování materiálů a výrobků s ověřenými elektrostatickými vlastnostmi ČSN Zkoušení elektrostatických vlastností materiálů a výrobků ČSN Elektrotechnické předpisy ČSN Předpisy pro ochranu před bleskem ČSN Strojovny elektrických zdrojových soustrojí ČSN Pěnové hasící zařízení nadzemních skladovacích nádrží Technické předpisy ČSN Stabilní hasící zařízení na kysličník uhličitý Technické předpisy 4

5 ČSN ISO ( ) Systémy ochrany proti výbuchu Část 2: Určování ukazatelů výbuchu hořlavých plynů ve vzduchu ČSN Zkapalněné uhlovodíkové plyny Základní společná ustanovení ČSN Ropné výrobky Topné oleje Technické požadavky a metody zkoušení ČSN Kosmetické výrobky v aerosolovém balení Společná ustanovení a metody zkoušení ČSN Kosmetické výrobky Přípravky s obsahem ethanolu Společná ustanovení a metody zkoušení ČSN Tlakové nádoby stabilní Technická pravidla Část 1.1: Základní část Všeobecná ustanovení a terminologie ČSN Tlakové nádoby stabilní Technická pravidla Konstrukce. Část 5.2: Výstroj tlakových nádob ČSN Tlakové nádoby stabilní Technická pravidla Zkoušení Část 7.2: Pasport ČSN Chemická zařízení Průměry, jmenovité objemy, výpočtové přetlaky a výpočtové teploty ČSN Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí ČSN Požárně technické vlastnosti hmot Šíření plamene po povrchu stavebních hmot ČSN Požárně technické vlastnosti hmot Stupeň hořlavosti stavebních hmot ČSN Požární bezpečnost staveb Výhřevnost hořlavých látek ČSN EN ( ) Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň ČSN Stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot ČSN Požárně technické vlastnosti hmot Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot ČSN Požární bezpečnost staveb Hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech ČSN Požární bezpečnost staveb Stanovení rychlosti odhořívání látek v silech, zásobnících a nádržích ČSN Požární bezpečnost staveb Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením ČSN Požární bezpečnost staveb Zásobování požární vodou ČSN Požární bezpečnost staveb Navrhování elektrické požární signalizace ČSN EN ISO 1182 ( ) Zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň Zkouška nehořlavosti ČSN Servisy a opravny motorových vozidel Čerpací stanice pohonných hmot Základní ustanovení ČSN Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv ČSN Ochrana vody před ropnými látkami Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování ČSN Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek Citované právní a technické předpisy Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) 5

6 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci Vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, v platném znění. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě /COTIF) Příloha I, ve znění pozdějších předpisů, Přípojka B Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení MZV č. 159/1997 Sb., sdělení č. 54/1999 Sb., sdělení č. 93/2000 Sb. a sdělení č. 60/1999 Sb., o přijetí změn a doplňků Přílohy I Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb. Souvisící zahraniční dokumenty NFPA 11 Standard for low-expansion foam NFPA 16 Standard for the installation on deluge foam-water sprinkler and spray systems NFPA 30 Flammable and Combustuble Liquides Coda CEA 4001 Sprinklerová hasicí zařízení. Projektování a montáž Souvisící právní a technické předpisy Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisících zákonů Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných půdních přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisících zákonů Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (zákon o lihu) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků) 6

7 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 10/1999 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v platném znění Vyhláška č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška č. 140/1997 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisících, v platném znění Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách Směrnice č. 64/1984 Sb. Hygienické předpisy sv. 56 (registr. V částce 1/1985 Sb.). Hygienické zásady pro práce s chemickými karcinogeny, ve znění Výnosu MZ ČR č. 4/1991 Věstníku MZ ČR (registrován v částce 190/1990 Sb.), (úplné znění částka 2/1991 Věstníku MZ ČR) Vypracování normy Zpracovatel: PAVUS a.s. Praha, IČO a Ing. Vladimír Reichel, DrSc., Praha 10, Sečská 1961/16; ke zpracování novelizace normy přispěly STOCK Plzeň a.s., 3PRO spol. s r.o. Ostrava, FTZÚ s.p. Ostrava, KRASO Praha, MERO ČR a.s. Kralupy nad Vltavou, Galatek a.s. Ledeč nad Sázavou, Kovofiniš a.s. Ledeč nad Sázavou a Kovolak s.r.o. Ledeč nad Sázavou. Technická normalizační komise: TNK 27 Požární bezpečnost staveb Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Radek Špaček 7

8 1 Předmět normy 1.1 Tato norma platí pro projektování nových a pro projektování změn stávajících stavebních objektů, které se navrhují podle ČSN , popř. ČSN , a souvisících norem z oblasti požární bezpečnosti staveb, pokud se v nich vyskytují 1) hořlavé kapaliny v dále specifikovaném rozsahu, vyjádřeném zpravidla množstvím a třídou nebezpečnosti. Hořlavé kapaliny se mohou vyskytovat: v nových stavebních objektech, popř. v jejich části, nebo v otevřených technologických zařízeních, popř. volných skladech, nebo u změn staveb stávajících prostorů s hořlavými kapalinami, nebo u změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na prostory s hořlavými kapalinami. Norma stanoví další požadavky na požární bezpečnost v návaznosti na ČSN :2002, nebo souvisící normy ČSN a ČSN , popř. ČSN , přičemž platí ustanovení těchto norem, pokud nejsou nahrazena v této normě odchylnými ustanoveními. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, platí tato norma pro měněné části objektu nebo technologických zařízení, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu nebo zařízení, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Norma rovněž stanoví v přílohách specifické požadavky pro tyto prostory s výskytem hořlavých kapalin: Výroba, skladování a další manipulace s konzumním lihem a lihovinami (viz přílohu A) Hořlavé kapaliny určené pro vytápění objektů (viz přílohu B) Skladování hořlavých kapalin ve velkoobjemových nádržích (viz přílohu C) Prostory a zařízení pro nanášení kapalných hořlavých nátěrových hmot (viz přílohu D) Stabilní a polostabilní pěnové hasicí zařízení základní požadavky pro projektování (viz přílohu E) Obecná ustanovení této normy platí i pro výdejní čerpací stanice pohonných hmot a pro plnění a stáčení hořlavých kapalin. Specifická ustanovení pro tyto případy jsou uvedena v ČSN Specifická ustanovení ČSN mají přednost před požadavky této normy. Tato norma neplatí pro: a) objekty (požární úseky) navrhované podle ČSN , ČSN , ČSN , ČSN , ČSN , ČSN , ČSN , ČSN , ČSN , pokud nahodilé požární zatížení p n v požárním úseku: 1) je menší nebo nejvýše rovno 30 kg m -2, a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny, nebo 2) je větší než 30 kg m -2, avšak hořlavé kapaliny kterékoliv třídy nebezpečnosti tvoří méně než p n /3, nejvýše však 30 kg m -2, a 1) Pod pojmem vyskytují se rozumí přítomnost hořlavých kapalin, bez ohledu na jejich třídu nebezpečnosti, a to v množství a formách, ve kterých jsou schopné při požáru uvolňovat teplo. Jde zejména o výrobu, použití, úpravu, manipulaci, skladování, náplň strojů a zařízení, obsah obalů, kontejnerů a nádrží atd. Podle této normy se zpravidla posuzuje požární úsek, v němž se hořlavá kapalina (viz 3.1) v dále vymezeném množství vyskytuje. Nevylučuje se však použití této normy pouze na část požárního úseku (např. místnost dílna), pokud je zabráněno rozšíření požáru rozlitými hořlavými kapalinami mimo tuto část požárního úseku. Vždy však musí být zabráněno rozšíření požáru hořlavými kapalinami mimo požární úsek, v němž se při běžném provozu vyskytují. 8

9 nemohou se nekontrolovatelně rozlít 2) a šířit požár případně i mimo požární úsek; za nekontrolovatelné rozlití se nepovažují případy, kde plochy, na které by se mohla hořlavá kapalina rozšířit, nepřesahují 10 % půdorysné plochy požárního úseku (0,1 S m 2 ), nejvýše však 50 m 2 ; pokud je více míst v požárním úseku, kde by se mohla hořlavá kapalina rozšířit, potom se uvedené limity vztahují na součet půdorysných ploch těchto míst. POZNÁMKA V požárních úsecích, v nichž se mohou vyskytovat hořlavé kapaliny, musí být vždy stanoven jejich podíl na nahodilém požárním zatížení. Pokud jsou hořlavé kapaliny umístěny jen na části půdorysné plochy požárního úseku ( S m 2 ), stanoví se nahodilé požární zatížení pro posouzení podle bodu a2) i na ploše S. Plochu S tvoří nejméně půdorysná plocha, na které se vyskytuje trvale hořlavá kapalina (např. technologická máčecí vana), nebo vymezená plocha, na kterou se ukládají hořlavé kapaliny v přepravních obalech či kontejnerech. Hořlavá kapalina se do nahodilého požárního zatížení započítává svým množstvím a výhřevností; zjednodušeně se může (zejména u variabilních hořlavých kapalin) předpokládat, že 1 litr hořlavé kapaliny představuje 2,5 kg nahodilého požárního zatížení při přepočtu na ekvivalentní výhřevnost dřeva. Tato norma se nevztahuje na případy, kde v požárním úseku je (jednotlivě nebo společně) méně než 20 litrů nízkovroucích kapalin, nebo 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy či 250 litrů hořlavých kapalin II. až IV. třídy nebezpečnosti, aniž by bylo třeba provádět posouzení podle bodu a). U požárních úseků, v nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, ať již jsou či nejsou posuzovány podle této normy, musí být vždy zabráněno jejich rozlití mimo požární úsek; tyto požární úseky musí být také dostatečně odvětrány, aby nevzniklo prostředí s nebezpečím výbuchu. b) hořlavé kapaliny klasifikované současně jako výbušniny 3) ; c) hořlavé zkapalněné plyny, odpovídající definicím podle ČSN a ČSN ; d) přepravu hořlavých kapalin v potrubích včetně souvisících přečerpávacích stanic postavených mimo objekt a zařízení, pro kterou platí ČSN ; e) plnění, vyprazdňování a přepravu hořlavých kapalin klasifikovaných současně jako nebezpečné látky v nádobách a obalech, které jsou umístěny na železničních kolejových vozidlech a na které se vztahují zvláštní předpisy RID; f) balení a označování nebezpečných chemických látek a přípravků, pro které platí zvláštní právní předpis 4) ; g) pro silniční 5), železniční 6), vodní vnitrozemskou 7), nebo leteckou 8) přepravu hořlavých kapalin. 1.2 Pro snížení pravděpodobnosti vzniku požáru hořlavých kapalin při jejich výskytu včetně manipulace jsou v příloze F uvedeny Zásady požární bezpečnosti pro provoz prostorů s výskytem hořlavých kapalin. Tyto zásady se vztahují na všechny prostory (nově navrhované, měněné či stávající), v nichž se ve smyslu této normy vyskytují hořlavé kapaliny. 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) Hořlavá kapalina se považuje za nekontrolovatelně rozlitou v případech, kde může být příčinou nebo důsledkem požáru, přičemž průměrná tloušťka vrstvy kapaliny na podlaze je větší než 5 mm. Při výpočtu půdorysné plochy, na které se může kapalina rozlít, lze zjednodušeně počítat s vrstvou průměrné tloušťky 20 mm. Pokud sklon podlahové plochy (popř. upraveného terénu) nepředurčuje směr a plochu rozlité kapaliny, nebo pokud není rozlití kapaliny jinak plošně vymezeno (např. stavebními konstrukcemi), předpokládá se rozlití v ploše kruhu. Např. skupina sudů s hořlavou kapalinou o objemu litrů se rozlije na ploše 60 m 2, což může být plocha kruhu o průměru 8,75 m; pokud jsou sudy v místnosti A o půdorysné ploše např. 40 m 2, aniž by bylo zabráněno proniku kapaliny do vedlejší místnosti B, předpokládá se rozlití kapaliny v místnosti A na ploše 40 m 2 a v místnosti B nejméně na ploše 20 m 2. Rozlitá kapalina v tomto případě překračuje plošný limit podle bodu a2). Zákon č. 61/1988 Sb. Zákon č. 157/1995 Sb. Zákon č. 111/1994 Sb., vyhláška č. 64/1987 Sb. Zákon č. 266/1994 Sb., Příloha 1 k vyhlášce č. 8/1985 Sb. Zákon č. 114/1995 Sb. Vyhláška č. 17/1966 Sb. 9

10 2 Normativní odkazy V této normě jsou na příslušných místech textu odkazy na normy uvedené níže. Těmito odkazy se ustanovení níže citovaných norem stávají součástí této normy. U datovaných odkazů na normy se případné pozdější změny nebo revize kterékoliv z citovaných norem týkají této normy jen tehdy, byly-li do ní včleněny změnou nebo revizí. U nedatovaných odkazů na normy platí vždy nejnovější vydání citované normy. ČSN ISO 3864 ( ) Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky ČSN Požární tabulky ČSN Lokální spotřebiče pevných, kapalných a plynných paliv Termíny a definice ČSN EN 267 ( ) Hořáky na kapalná paliva s ventilátorem Terminologie, požadavky, zkoušení, značení ČSN EN 230 ( ) Rozprašovací hořáky na kapalná paliva v monoblokovém provedení Přístroje k jištění, hlídání a regulaci; bezpečné doby ČSN EN 1755 ( ) Bezpečnost manipulačních vozíků Provoz v prostředí s nebezpečím výbuchu Použití v hořlavých plynech, parách, mlhách a prachu ČSN Manipulační jednotky Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování ČSN Nevýbušná elektrická zařízení Výbušné směsi Klasifikace a metody zkoušek ČSN IEC ( ) Nevýbušná elektrická zařízení Část 19: Opravy a generální prohlídky nevýbušného elektrického zařízení ČSN Elektrotechnické předpisy Elektrická zařízení Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení Kapitola 51: Všeobecné předpisy ČSN :2002 Bezpečnost strojních zařízení Návod a doporučení pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny ČSN Zásobování plynem LPG Tlakové stanice, rozvod a použití ČSN EN ( ) Požadavky na elektrostatické stříkací zařízení pro hořlavé látky Část 1: Ruční stříkací pistole pro nátěrové hmoty s energií do 0,24 mj ČSN EN ( ) Automatická elektrostatická stříkací pracoviště pro nanášení hořlavých tekutých nátěrových hmot ČSN EN ( ) Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru Část 10: Určování nebezpečných prostorů ČSN EN ( ) Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních) ČSN EN ( ) Protiexplozivní pojistky Funkční požadavky, zkušební metody a vymezení použití ČSN Hořlavé kapaliny Plnění a stáčení Výdejní čerpací stanice ČSN Dálkovody hořlavých kapalin ČSN Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny Výrobny a sklady ČSN EN ( ) Ropné výrobky a maziva Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Penskyho a Martense (ISO 2719:1988) ČSN Ropné výrobky Bod vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Abela-Penskyho ČSN EN 57 ( ) Ropné výrobky Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku Uzavřený kelímek podle Abela-Penskyho ČSN EN ISO 2592 ( ) Stanovení bodu vzplanutí a bodu hoření v otevřeném kelímku podle Clevelanda ČSN Ropné výrobky Stanovení bodu vzplanutí v otevřeném kelímku podle Marcussona 10

11 ČSN EN 456 ( ) Nátěrové hmoty a podobné výrobky Stanovení bodu vzplanutí Rychlá rovnovážná metoda ČSN Tlakové nádoby stabilní Provozní požadavky ČSN P ENV ( ) Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Část 2-2: Zatížení konstrukcí Zatížení konstrukcí namáhaných požárem ČSN Ochrana proti korózii v stavebníctve Všeobecné ustanovenia ČSN Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty ČSN Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty ČSN Požární bezpečnost staveb Shromažďovací prostory ČSN Požární bezpečnost staveb Budovy pro bydlení a ubytování ČSN Požární bezpečnost staveb Změny staveb ČSN Požární bezpečnost staveb Budovy zdravotnických zařízení ČSN Požární bezpečnost staveb Objekty pro zemědělskou výrobu ČSN Požární bezpečnost staveb Sklady ČSN EN ( ) Zkoušení požární odolnosti Část 2: Alternativní a doplňkové postupy ČSN Betonové konstrukce Základní ustanovení pro navrhování ochrany proti korozi ČSN Projektování mostních objektů ČSN Názvosloví obalové techniky Obecné a základní názvy ČSN EN 1539 ( ) Sušičky a pece pro uvolňování hořlavých látek Bezpečnostní požadavky ČSN EN ( ) Výbušná prostředí Zamezení a ochrana proti výbuchu Část 1: Základní pojmy a metodologie 3 Termíny a definice Pro účely této normy jsou použity tyto termíny a definice 3.1 hořlavá kapalina chemická látka a/nebo její směs v kapalném stavu, splňující podmínky podle 4.1, které jsou za předvídatelných podmínek schopné hořet nebo vytvářet produkty schopné hoření. 3.2 bod (teplota) vzplanutí nejnižší teplota hořlavé kapaliny, při které vnější zápalný zdroj vyvolá vzplanutí par nad hladinou kapaliny (viz ČSN EN 22719, ČSN EN 57, ČSN EN 456, ČSN EN ISO 2592, ČSN ) 3.3 bod (teplota) hoření nejnižší teplota hořlavé kapaliny, při které vnější zápalný zdroj vyvolá hoření par nad hladinou kapaliny po dobu nejméně 5 s 3.4 bod (teplota) vznícení nejnižší teplota horkého povrchu (baňky), při níž se hořlavý plyn nebo pára ve směsi se vzduchem vznítí následkem styku s tímto horkým povrchem (viz ČSN ) 3.5 dolní mez výbušnosti plynů a par nejnižší koncentrace směsi hořlavých plynů nebo par se vzduchem nebo jiným oxidovadlem, při které je tato směs již výbušná 11

12 3.6 horní mez výbušnosti plynů a par nejvyšší koncentrace směsi hořlavých plynů nebo par se vzduchem nebo jiným oxidovadlem, při které je tato směs ještě výbušná 3.7 bezpečnostní pásmo prostor vymezený kolmou vzdáleností od vnějšího okraje půdorysu objektu (zařízení), v němž se vyskytují hořlavé kapaliny posuzované podle této normy; v bezpečnostním pásmu je hustota tepelného toku větší než 3,0 kw m -2. V bezpečnostním pásmu nesmějí být umístěny jiné objekty s hořlavými konstrukčními systémy nebo s požárně otevřenými plochami. V bezpečnostním pásmu nesmějí být rovněž umístěny shromažďovací prostory s kapacitou větší než 3 SP / VP 1 či SP / VP 2 nebo VP 3 podle ČSN , jakož i budovy, v nichž jsou umístěna zdravotnická zařízení skupiny LZ 1 a LZ 2 podle ČSN Bezpečnostní pásmo se stanovuje pro stejnou požárně otevřenou plochu a stejnou hustotu tepelného toku jako pro odstupovou vzdálenost. Pokud není výška bezpečnostního pásma přesněji stanovena, předpokládá se alespoň dvojnásobkem výšky požárně otevřené plochy. POZNÁMKA Hustotě tepelného toku 3 kw m -2 odpovídá přibližně 3,5násobek odstupových vzdáleností určených podle tabulky H.1 ČSN (Sdílení tepla sálavým teplem viz ČSN P ENV ). 3.8 prostor ohrožený výbuchem prostor před výfukovou plochou, do kterého se výfuková plocha při výbuchu vyboří a ve kterém působí nebezpečné následky výbuchu (tlaková vlna, vysoká teplota, rozptyl částí výfukové plochy apod., viz 6.3.8) 3.9 výfuková plocha část obvodového nebo střešního pláště, navržená tak, aby se při výbuchu uvolnila a vybořila, aniž by došlo k porušení stability objektu nebo jeho části 3.10 výrobní stavební objekt s hořlavými kapalinami (dále jen výrobní objekt) stavební objekt, ve kterém se vyskytují prostory s hořlavými kapalinami, určený pro výrobu, opravárenství nebo služby s charakterem průmyslové výroby, popř. objekt s výrobou technologicky nebo funkčně souvisící (např. elektrocentra) nebo objekt technologicky obdobný, i když neslouží průmyslové výrobě (např. kotelny) 3.11 výrobní prostor s hořlavými kapalinami (dále jen výrobní prostor) prostor nebo skupina prostorů (místností), v němž se vyskytují hořlavé kapaliny nebo technologické zařízení určené pro jejich výrobu, zpracování, opravárenství nebo služby, včetně prostorů s výrobou technologicky nebo funkčně souvisících, i když samy nemají charakter výrobního zařízení POZNÁMKA Výrobní prostor může být zjednodušeně označen jako výroba či provozovna apod.; ve smyslu této normy se ve výrobních prostorech zpracovávají, upravují nebo jinak používají hořlavé kapaliny. Výrobní prostor může, nebo v některých případech musí, tvořit samostatný požární úsek, popř. více požárních úseků 3.12 technologické zařízení soubor zařízení, který slouží k výrobě, zpracování, manipulaci, dopravě, popř. skladování hořlavých kapalin; za součást technologického zařízení jsou považovány rovněž provozní nádrže na hořlavé kapaliny 3.13 otevřené technologické zařízení technologické zařízení pro hořlavé kapaliny, umístěné vně stavebního objektu (budovy), které nemá obvodové ani střešní konstrukce (např. volně stojící destilační kolony, nádrže, zásobníky); otevřeným technologickým zařízením jsou také dopravníkové, potrubní, popř. kabelové mosty, bez ohledu na to, zda mají ohraničující konstrukce 12

13 3.14 nevýrobní stavební objekt s hořlavými kapalinami (dále jen nevýrobní objekt) stavební objekt, ve kterém se vyskytuje jeden nebo více požárních úseků (popř. prostorů) s hořlavými kapalinami ve větším množství, než stanoví 1a) této normy 3.15 otevřený objekt s hořlavými kapalinami (dále jen otevřený objekt) volně stojící stavební objekt, v němž se vyskytují hořlavé kapaliny, částečně nebo zcela bez obvodových stěn, popř. střešních konstrukcí, nebo s trvale otevřenými (nezasklenými) otvory v obvodových stěnách, popř. střešních konstrukcích (viz 3.41 a ČSN ) 3.16 výroba hořlavých kapalin technologický postup, při kterém jednou nebo více operacemi vzniká hořlavá kapalina na základě chemické reakce, biologického nebo fyzikálního procesu apod zpracování hořlavých kapalin integrovaný sled operací, zahrnující jak fyzikální tak chemické operace vedoucí ke změně energetického obsahu nebo ke změně složení, např. destilace, míchání, rozpouštění, usazování, kvašení, filtrace, separace, čištění, ničení, zneškodňování apod manipulace s hořlavými kapalinami každá činnost, při které je s hořlavou kapalinou v průběhu zpracování a při dalším využívání nějak nakládáno (např. plnění, vyprazdňování, přečerpávání, přelévání, vytlačování, stáčení apod.) 3.19 manipulační plocha plocha, na které se manipuluje s hořlavými kapalinami 3.20 potrubní rozvod potrubí k dopravě hořlavých kapalin, které je součástí technologického zařízení anebo skladu 3.21 havarijní jímka jímka nebo nádrž, určená k zadržení hořlavých kapalin, uniklých nebo vypuštěných při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, technologických zařízení, popř. ze záchytných jímek 3.22 záchytná jímka jímka zachycující hořlavé kapaliny uniklé z nádrží, kontejnerů, obalů nebo technologického zařízení (např. v důsledku netěsností příslušného zařízení), které jsou z ní zpravidla sváděny do havarijní jímky 3.23 sběrná jímka stavební úprava (např. prohlubeň) ve dnu nebo podlaze havarijní jímky, popř. záchytné jímky nebo v potrubního kanálu, umožňující vyčerpání zachycených hořlavých kapalin nebo znečištěných dešťových vod 3.24 skladovací nádrž stabilní nebo mobilní nádrž s výstrojí, určená výhradně ke skladování hořlavých kapalin 3.25 stabilní nádrž skladovací nádrž, kterou není možno během užívání přemístit 3.26 mobilní nádrž trvale pojízdná nadzemní skladovací nádrž, kterou je možno během užívání přemístit 13

14 3.27 podzemní nádrž skladovací nádrž, která kromě horních manipulačních otvorů je kryta vrstvou zeminy o tloušťce nejméně 0,5 m (viz obrázky 1a a 1b), nebo stavební konstrukcí s požární odolností EI 120 D1 podle ČSN (viz obrázky 1c a 1d) 3.28 nadzemní nádrž skladovací nádrž, jejíž krytí zeminou či stavební konstrukcí neodpovídá 3.27 (viz obrázek 2) 3.29 dvouplášťová nádrž nádrž se zdvojeným pláštěm, přičemž vnější plášť plní funkci havarijní jímky (viz obrázek 3); meziprostor mezi oběma plášti může být vyplněn inertním plynem nebo indikační kapalinou 3.30 místně dvouplášťová nádrž nádrž, u které jsou spoje (svary) hlavního pláště překryty místním druhým pláštěm, přičemž vzniklé meziplášťové prostory jsou navzájem propojené a jsou nepropustně oddělené jak od vnitřního prostoru, tak i od vnějšího prostředí (viz obrázek 4) 3.31 provozní nádrž nádrž, která tvoří nedílnou součást technického nebo jiného technologického zařízení a slouží k bezprostřednímu zajištění provozu těchto zařízení 3.32 kontejner přepravní a skladovací obal, určený k uložení a/nebo přemísťování hořlavých kapalin, s objemem větším než 1 m přepravní obal obal tvořící samostatnou jednotku pro přepravu a skladování hořlavých kapalin (viz ČSN ) 3.34 sklad hořlavých kapalin (dále jen sklad) stavební objekt nebo vymezená plocha pro uskladnění, přijímání a vydávání hořlavých kapalin ve stanoveném množství 3.35 skladovací prostor prostor nebo skupina prostorů v požárním úseku, ve kterém se hořlavé kapaliny uskladňují v nádržích, nádobách, kontejnerech, přepravních obalech apod., aniž by v těchto prostorech probíhaly technologické procesy s hořlavými kapalinami (např. přelévaly se, míchaly se, zrály nebo se jinak během určité doby měnily) POZNÁMKA Prostory, v nichž dochází k výše uvedeným procesům, označované např. jako logistické či distribuční sklady, se považují za výrobní prostory hořlavých kapalin uzavřený sklad zastřešený sklad hořlavých kapalin se všemi obvodovými stěnami, přičemž plocha trvale otevřených (nezasklených nebo jinak nevyplněných) otvorů v obvodových stěnách nepřesahuje 25 % celkové plochy všech obvodových stěn (do celkové plochy obvodových stěn % - se zahrnují i otevřené či zavřené otvory) 3.37 částečně uzavřený sklad sklad hořlavých kapalin, který je zastřešený, avšak který je zčásti či zcela bez obvodových stěn (plocha trvale otevřených otvorů je větší než podle 3.36) 14

15 3.38 ohraničený volný sklad nezastřešený sklad hořlavých kapalin, který má alespoň ve vztahu k sousedním objektům (např. na jedné čtvrtině z celkové délky obvodu) plnou, požárně odolnou stěnu, bránící sdílení tepelného toku vně skladu na jiný objekt; tato stěna musí mít požární odolnost nejméně EW 30 D volný sklad nezastřešený sklad hořlavých kapalin, který není ani ohraničen obvodovými stěnami 3.40 příruční sklad sklad pro nejvýše 7 m 3 hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti 3.41 provozní sklad sklad hořlavých kapalin navržený pro hořlavé kapaliny v limitní kapacitě do 100 m 3 nebezpečnosti všech tříd 3.42 hlavní sklad sklad, navržený pro hořlavé kapaliny v limitní kapacitě větší než 100 m 3 hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti 3.43 nízkovroucí hořlavé kapaliny: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 0 C a současně s bodem varu do 35 C za normálních podmínek Rozměry v mm Obrázek 1 Podzemní nádrže 15

16 Rozměry v mm Obrázek 2 Nadzemní nádrže Obrázek 3 Dvouplášťová nádrž 16

17 Obrázek 4 Místně dvouplášťová nádrž 4 Všeobecně 4.1 Za hořlavé kapaliny se považují chemické látky nebo jejich směsi s definovaným bodem vzplanutí, které jsou při teplotách výskytu kapalné a lze u nich stanovit bod hoření. Pokud u hodnocené kapaliny nebyla prověřena možnost stanovení bodu hoření, považuje se za hořlavou kapalinu. Pro účely této normy se za látky považují chemické sloučeniny a za přípravky směsi nebo roztoky dvou a více sloučenin. POZNÁMKA Za definovaný bod vzplanutí pro hořlavou kapalinu je možno považovat bod vzplanutí, stanovený některou ze zkušebních metod podle Hořlavé kapaliny se třídí podle bodu vzplanutí do následujících tříd nebezpečnosti (dále jen tříd ): Třída nebezpečnosti Bod vzplanutí ve C I II III IV do 21 včetně od 21 do 55 včetně od 55 do 100 včetně více než 100 POZNÁMKA Pokud zatřídění hořlavé kapaliny podle této normy není z průvodní dokumentace k dispozici, zajišťuje stanovení bodu vzplanutí a zatřídění hořlavé kapaliny do příslušné třídy obvykle výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel či provozovatel. Ve smyslu dále uvedeného textu se za nejnižší třídu považuje hořlavá kapalina I. třídy nebezpečnosti. 4.3 Prostory a provozy, kde se vyskytují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 250 C, se bez ohledu na jejich množství posuzují podle ČSN či ČSN , pokud je stavebními úpravami anebo příslušnými technickými opatřeními zaručeno, že nedojde rozlitím k rozšíření požáru hořícími kapalinami mimo požární úsek (viz poznámku 2 pod čarou). 4.4 Hořlavé kapaliny, u kterých nebyl prokazatelně stanoven bod vzplanutí, se ve smyslu této normy považují za hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti. 4.5 Hořlavé kapaliny II. a III. třídy nebezpečnosti, které jsou při výrobě, zpracování a skladování zahřívány na teplotu bodu vzplanutí nebo vyšší, se posuzují jako hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti. 4.6 Pokud se v jednom prostoru (v místnosti či v požárním úseku) vyskytují hořlavé kapaliny různých tříd, stanoví se výsledné zatřídění podle nejnižší třídy nebezpečnosti hořlavé kapaliny, která se vyskytuje v množství větším než 5 % požárního zatížení od hořlavých kapalin. Pokud nebude podíl na požárním zatížení prokázán, je bez ohledu na množství pro výsledné zatřídění rozhodující kapalina s nejnižší třídou nebezpečnosti. 17

18 U nízkovroucích hořlavých kapalin se vždy stanoví výsledné zatřídění podle I. třídy nebezpečnosti bez ohledu na jejich množství či podíl z celkového množství hořlavých kapalin. 4.7 Případy, kdy je hořlavá kapalina IV. třídy nebezpečnosti při výrobě, zpracování, případně skladování zahřívána na teplotu vzplanutí nebo vyšší, a/nebo když jsou na teplotu přesahující 50 % teploty vzplanutí této kapaliny zahřívány materiály (zařízení), se kterými kapalina může přijít do styku, se z hlediska požadavků posuzují tak, jako by šlo o hořlavé kapaliny III. třídy nebezpečnosti. 4.8 Výrobní prostory (včetně otevřených technologických zařízení) a sklady hořlavých kapalin musí být vybaveny havarijními jímkami nebo záchytnými jímkami, které jsou trvale napojeny (kromě 6.2.5) na havarijní jímky. Potrubí odvádějící hořlavé kapaliny ze záchytných jímek do havarijních jímek musí mít trvale účinné kapalinové uzávěry (zařízení proti prošlehnutí plamene) a nesmí mít uzavírací armatury znemožňující samočinný odtok hořlavých kapalin. POZNÁMKA U otevřených technologických zařízení se jímky zřizují hlavně v místech pravděpodobného úniku hořlavých kapalin, např. pod armaturami a spoji. 4.9 Havarijní a záchytné jímky musí být z nehořlavých hmot (kromě těsnicích materiálů a/nebo výplní případných dilatací), nepropustných a odolných proti chemickým účinkům hořlavých kapalin, pro kterou jsou určeny, a musí být včetně těsnění prostupů navrženy na předpokládaný hydrostatický tlak kapaliny. Při navrhování stavebních konstrukcí odolných proti působení hořlavých kapalin se postupuje podle ČSN a ČSN Záchytné jímky musí být provedeny tak, aby zachytily hořlavou kapalinu unikající v důsledku netěsnosti příslušného zařízení a musí být napojeny (kromě 6.2.5) na jímku havarijní Dno havarijní jímky musí být vyspádováno do sběrné jímky. Sběrná jímka se nepožaduje v případě, jestliže havarijní jímku tvoří nádrž, a u havarijní jímky v příručních skladech. Havarijní jímky musí být zabezpečeny proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Místa prostupů potrubí havarijní jímkou musí být utěsněna. Při navrhování potrubních rozvodů je nutno počet a rozměry prostupů co nejvíce omezit. Havarijní jímky nesmějí mít spodní výpusť a nesmějí být přímo připojeny na veřejnou kanalizaci. Doporučuje se vyprazdňovat havarijní jímku po kontrole jejího obsahu přečerpáním, tzn. ne samospádem. Při stanovení velikosti jímek podle dále uvedených požadavků této normy musí být v případě užití stabilního či polostabilního hasicího zařízení (viz 8.2) započítán i objem hasicích prostředků (vody a pěny) stékajících do jímky po dobu činnosti hasicího zařízení. Pokud nelze zajistit takto určenou velikost jímky (např. u změn staveb), musí být buď samočinně nebo dálkovým ovládáním z bezpečného místa umožněno odpouštění vody zachycené v jímce. POZNÁMKA Jímky mohou být připojeny na kanalizaci k tomu určenou, např. chemickou, pokud je zabezpečeno, že nedojde k dalšímu rozšíření požáru. Havarijní jímky se doporučuje upravit tak, aby samočinně nebo dálkovým ovládáním z bezpečného místa, umožnily odpouštění vody, zachycované v jímce např. při ochlazování, aniž by docházelo k odpouštění hořlavých kapalin Výrobní objekty, výrobní prostory (včetně otevřených technologických zařízení), sklady jakož i nevýrobní objekty (viz 3.14) s hořlavými kapalinami apod. musí být vybaveny věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními v souladu s požárně bezpečnostním řešením stavby, jak je stanoveno v příslušných právních předpisech 9). 5 Společné požadavky 5.1 Technologická zařízení, nádrže, kontejnery a přepravní obaly musejí být zhotoveny z materiálů odolných proti chemickým účinkům hořlavých kapalin, pro které jsou určeny, a musí být navrženy na předpokládané provozní zatížení. 9) Např. zákon č. 133/1985 Sb., vyhláška č. 246/2001 Sb. 18

19 5.2 Technologická zařízení, nádrže a kontejnery musí splňovat všeobecné požadavky na ochranu před účinky statické elektřiny podle ČSN Těsnost uzávěrů a ostatních armatur nádrží, přepravních obalů včetně kontejnerů musí být zaručena i při běžných provozních podmínkách včetně přepravy. 5.4 Nádrže Skladovací nadzemní nádrže pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti (kromě nádrží dvouplášťových) musí být chráněny proti účinkům slunečního záření (např. reflexním nátěrem, izolací, chlazením střechy a pláště vodou) nebo musí být umístěny v částečně uzavřených skladech. Nádrže ze dřeva a plastů odolných proti ultrafialovému záření se považují za konstrukčně chráněné proti účinkům slunečního záření Skladovací nádrže musí: a) být chráněny proti korozi; b) mít zařízení pro měření výšky hladiny hořlavé kapaliny v nádrži; c) mít zařízení zabezpečující nádrž proti přeplnění a zařízení pro signalizaci nejvyšší dovolené hladiny hořlavé kapaliny; d) mít větrací potrubí, opatřené zařízením zabraňujícím prošlehnutí plamene do nádrže. Pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti, kde to vyžadují právní předpisy 10), musí být větrací potrubí upraveno tak, aby bylo umožněno zpětné jímání par; POZNÁMKA Jedná se například o protiexplozivní pojistky nebo kapalinové uzávěry, zhotovené a zkoušené podle ČSN EN Pokud protiexplozivní pojistky nevylučují možnost zamrznutí, musí být vybaveny ohřevem. e) být konstrukčně upraveny tak, aby bylo umožněno bezpečné odstranění kalu a vody; f) mít u ohřívaných nebo chlazených nádrží instalováno zařízení pro průběžné měření teploty se signalizací nejvyšší dovolené teploty. U stávajících nádrží musí být splněny požadavky bodů a), b) a d). Pokud jsou stávající nádrže nahrazeny novými nádržemi, musí nové nádrže splňovat všechny požadavky Mobilní skladovací nádrže musí být dále opatřeny pojistným zařízením, zabraňujícím úniku obsahu nádrže, pokud dojde k jejich převrácení. Provozní požadavky na mobilní nádrže jsou uvedeny v příloze F Zařízení zabraňující prošlehnutí plamene do nádrže se nepožaduje u nádrží na hořlavé kapaliny III. a IV. třídy nebezpečnosti, jakož i u nádrží pro všechny třídy nebezpečnosti hořlavých kapalin, pokud jsou trvale zaplněny inertním plynem Nejmenší vzdálenost vyústění větracích potrubí stabilních nádrží a technologických zařízení a potrubí od pojišťovacích ventilů musí být pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti nejméně: a) od komínu a jiných vývodů spalin 5,0 m; b) nad terénem 3,0 m; c) nad povrchem střešního pláště uzavřeného stavebního objektu 1,5 m; d) od pochozí lávky 3,0 m. U hořlavých kapalin III. a IV. třídy nebezpečnosti se tyto vzdálenosti nestanovují Vyústění větracích potrubí musí být vizuálně kontrolovatelné. Jakýkoliv možný zdroj iniciace požáru kolem vyústění včetně nadzemních rozvodů elektrického proudu musí být mimo zóny, stanovené podle ČSN EN a ČSN EN ) Zákon č. 17/1992 Sb. 19

20 5.4.7 U společných potrubí, odvádějících páry hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti z více technologických zařízení nebo nádrží v koncentracích vyšších než je 50 % spodní meze výbušnosti, musí mít každá větev potrubí nebo každé výrobní zařízení, které je připojeno na společné potrubí, samostatné zařízení, zabraňující prošlehnutí plamene z jednoho zařízení do druhého. Zařízení musí být v souladu s ČSN EN Páry uniklé pojistnými ventily na nádržích navržených jako tlakové nádoby podle ČSN , musí být odváděny do volného prostoru, popř. do zařízení určeného k jejich likvidaci nebo rekuperaci Dvouplášťová a místně dvouplášťová nádrž nesmí mít spodní výpustní otvor. Meziplášťový prostor těchto nádrží musí být kontrolovatelný na nepropustnost. Pokud se používá ke kontrole netěsnosti testační kapaliny, musí být konstrukčně zajištěna možnost vyprázdnění meziprostoru. Testační kapalina nesmí být závadná z hlediska vodohospodářského. POZNÁMKA Místně dvouplášťové nádrže se z hlediska úniku kapalin považují za dvouplášťové. 5.5 Kontejnery a přepravní obaly Kontejnery musí mít: a) odvzdušňovací otvor opatřený pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti zařízením zabraňujícím prošlehnutí plamene do kontejneru; zařízení musí být v souladu s ČSN EN 12874, b) zařízení pro měření výšky hladiny, c) uzávěry na plnícím a vyprazdňovacím potrubí, d) pojistné zařízení, zabraňující úniku obsahu z kontejneru, pokud dojde k jeho převrácení. 6 Navrhování výrobních prostorů 6.1 Stavební řešení výrobních prostorů Podle tříd nebezpečnosti hořlavých kapalin se u výrobních prostorů posuzovaných podle této normy stanovuje nejnižší skupina výrob a provozů podle ČSN , a to pro: I. třídu 7. skupina výrob a provozů, (p 2 = 0,12, nízkovroucí p 2 = 0,14) II. třídu 6. skupina výrob a provozů, (p 2 = 0,1) III. a IV. třídu 5. skupina výrob a provozů, (p 2 = 0,08) POZNÁMKA Tento článek je zpřesněním ČSN :2002, přílohy F.1 při zařazení výrob a provozů s hořlavými kapalinami. Mezní velikost požárních úseků s hořlavými kapalinami posuzovaných podle této normy se stanovuje bez ohledu na velikosti úseků podle ČSN V případech, kde hořlavé kapaliny nesplňují kritéria podle kapitoly 1, postupuje se podle přílohy F.1 a ustanovení a ČSN bez ohledu na tento článek. U nevýrobních objektů s hořlavými kapalinami (viz 3.14) se nestanovuje skupina výrob a provozů a mezní velikosti požárních úseků se určí podle ČSN a navazujících norem; hodnota součinitele a v provozním úseku s hořlavými kapalinami nesmí být nižší než stanoví položka 16 až 22 přílohy C ČSN Nevýrobní objekty s hořlavými kapalinami nesmí být řešeny podle h2), 5.3.3, 5.3.4, 5.3.5b) ČSN Každý výrobní prostor s hořlavými kapalinami, s půdorysnou plochou větší než 100 m 2, umístěný ve výrobním objektu a posuzovaný podle této normy, musí tvořit samostatný požární úsek. Pokud to technologie výroby vyžaduje, mohou být tyto požární úseky i vícepodlažní; pokud jde o vícepodlažní požární úsek v 7. skupině výrob a provozů, musí být v samostatném objektu nebo ve staticky nezávislé části objektu. U technologických zařízení, která jsou vně stavebního objektu, se podlažnost neposuzuje. 20