ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání. Základní škola Jirny, okres Praha východ Brandýská Jirny

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Základní škola Jirny, okres Praha východ Brandýská Jirny 1

2 Obsah 1. Identifikační údaje.5 2. Charakteristika školy Historie školy Úplnost a velikost školy Umístění školy Materiální, prostorové, technické a jiné podmínky Charakteristika pedagogického sboru Charakteristika ţáků Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Servisní sluţby Charakteristika ŠVP Pojetí základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání Klíčové kompetence Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní Výchovné a vzdělávací strategie Základní koncepční strategie 19 2

3 3.5.1 Strategie čtyř pilířů Zabezpečení výuky ţáků se specifickými vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných Zabezpečení výuky ţáků se specifickými poruchami učení Zabezpečení výuky ţáků s poruchami chování Průřezová témata Charakteristika PT Osobnostní a sociální výchova Charakteristika PT Výchova demokratického občana Charakteristika PT Výchova k myšlení v evropských a globálních. souvislostech Charakteristika PT Multikulturní výchova Charakteristika PT Environmentální výchova Charakteristika PT Mediální výchova Učební plán Učební plán tabulace Zájmové útvary tabulace Poznámky k učebnímu plánu Učební osnovy Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

4 5.8 Etická výchova doplňující vzdělávací obor Sexuální výchova doplňující vzdělávací obor Hodnocení ţáků a autoevaluace školy Pravidla hodnocení ţáků Hodnocení a klasifikace Hodnocení a klasifikace ţáků se specifickými vzdělávacími potřebami Celkové hodnocení Hodnocení práce v zájmových útvarech Podklady pro hodnocení Hodnocení cizinců Sebehodnocení Výstupní hodnocení Slovní hodnocení Komisionální přezkoušení Opravná zkouška Přezkoušení Dodatečná zkouška Postup do vyššího ročníku Autoevaluace školy Přílohy 7.1 Slovníček pojmů Poznámky Závěr

5 1. Identifikační údaje Název programu Název školy, předkladatel Adresa školy Veselý a chytrý školák, školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný podle RVP ZV, č.j.27002/ a ve znění pozdějších úprav, platný od , verze č.1- srpen 2007 č.j. 540/2007, verze č.2 srpen 2010 č.j. 612/2010 Základní škola Jirny, okres Praha východ Brandýská 45, Jirny Zařazení do rejstříku škol IZO REDIZO IČO Ředitelka Mgr. Bc. Hana Kudrnová Koordinátor Mgr. Marcela Šeblová Kontakty Telefon: ředitelka školy školní mobil, koordinátor ŠVP sborovna druţinový mobil pro 2.a 3.ročníky druţinový mobil pro 1.ročníky zs.jirny@quick.cz Zřizovatel Kontakty Obec Jirny Brandýská Jirny Telefon: , starosta Stanislav Skořepa fax 5

6 Autoři a konzultanti dokumentu: kolektiv pedagogů ZŠ Jirny, okres Praha - východ Dokument byl schválen školskou radou dne Dokument byl předloţen pedagogické radě dne Dokument vstupuje v platnost dne Zahájení vzdělávání podle dokumentu dne Václav Kopecký, předseda školské rady V Jirnech Mgr.Bc.Hana Kudrnová, ředitelka školy 6

7 2. Charakteristika školy 2.1 Historie školy Škola ve vsi se připomíná zprostředkovaně jiţ v roce V roce 1763 původní škola vyhořela, o příčině poţáru se zpráva nedochovala. V roce 1784 zřídili školu majitelé panství Kocovi, ke škole nechali přistavět zvláštní světnici a ze staré učebny nechali upravit oddělený byt pro učitele. Ze záznamu z roku 1827 byly prostory pro děti školou povinné nedostatečné, školu navštěvovalo 194 dětí. Podle popisu z roku 1850 měla škola jednu světnici s komorou pro učitele, mladší učitel bydlel v učebně. Škola byla postavena z kamene, byla kryta doškovou střechou. Aţ do roku 1852 byla v obci pouze jednotřídní škola, od roku 1853 dvoutřídní, majitelka panství Rosalie Wagnerová nechala ke škole pronajmout další místnost v kovárně, protoţe byl vysoký počet dětí, 227 dětí včetně dětí ze Šestajovic a Horoušánek.vyučoval kantor a podučitel. V roce 1880 byla otevřena třetí třída, v roce 1888 čtvrtá, v roce 1911 pátá a v roce 1932 šestá. Děti ze Šestajovic přestali školu navštěvovat v roce 1855 a děti z Horoušánek v roce Nová škola na dnešním místě se začala stavět v roce 1861, kdy byl poloţen základní kámen a v roce 1863 bylo zahájeno vyučování. Škola měla čtyři učebny, velký byt pro řídícího a dva byty pro svobodné učitele. Od roku 1901do roku 1930 zde byla umístěna i ţivnostenská pokračovací škola. V roce 1911 byla přestavěna do dnešní podoby. V roce 1950 vznikla škola se třemi třídami, kam docházelo 71 ţáků. 2.2 Úplnost a velikost školy Základní škola Jirny, okres Praha východ, příspěvková organizace od je vesnická škola s kapacitou 210 ţáků. Je plně organizovaná 5 samostatnými ročníky prvního stupně ZŠ. Škola je spádovou školou pro obce Jirny, Nové Jirny a Šestajovice. Součástí školy je školní druţina s kapacitou 80 ţáků. 2.3 Umístění školy Základní škola Jirny, okres Praha východ leţí za východním okrajem městské části Prahy 9 Klánovice a Horní Počernice. Nachází se ve středu obce Jirny, v blízkosti silnice II.třídy č.101 Brandýs nad Labem Říčany. Za obcí je dálniční sjezd D11/ Exit 8, obec je dopravně obsluhována PID. 7

8 2.4 Materiální, prostorové, technické a jiné podmínky Budova školy je objektem s uţitnou plochou 454 m². Má dvě podlaţí se 6 třídami o celkové výměře 316 m², dále počítačovou učebnu, sborovnu, ředitelnu a šatnu. Vybavení tříd je modernizováno nábytek, pracovní a relaxační prostory, didaktická a výpočetní technika, didaktické a učební pomůcky, kniţní fond ţákovské a učitelské knihovny. Součástí budovy je školní druţina se 3 místnostmi o výměře 77 m² s moţností průchodu do hlavní budovy. Od září 2005 je v provozu přístavba školy, která tvoří oddělená sociální zařízení pro chlapce a dívky, pedagogy a pro ZTP o celkové výměře 35 m², dále 2 samostatné šatny o výměře 42m² mající kapacitu 140 míst. Součástí přístavby jsou: úklidová komora, šatna pro pedagogy, sprcha a vstupní vestibul. Venkovní plochu tvoří zahrada a předzahrada o výměře 990 m², které slouţí k odpočinku a vybraným sportovním aktivitám. Škola nemá vlastní tělocvičnu, vyuţívá tělocvičnu TJ Sokol Jirny nebo fotbalové hřiště SK Viktorie Jirny. Ve školním roce 2010/2011 bylo nově otevřeno odloučené pracoviště Navrátilova 69, Jirny. V budově se nachází 2 učebny o celkové výměře 93 m², sborovna, 2 šatny a oddělená sociální zařízení pro chlapce, dívky a ZTP. Vybavení tříd je moderní, člení se na pracovní a relaxační zóny, pomůcková základna je dostačující a funkční. Nad těmito prostory jsou 2 podkrovní místnosti o výměře 55 m², které slouţí odpočinkové činnosti. Na tuto část budovy spojovací chodbou navazuje pohybová místnost o výměře 106 m². Součástí pohybové místnosti je nářaďovna, oddělená sociální zařízení, šatny a sprchy pro chlapce a dívky. Tyto prostory vyuţívá i školní druţina. Spojovací chodba z pohybové místnosti zajišťuje vstup do rozlehlé části školní druţiny, která zahrnuje hernu s plochou 107 m², šatnou, odděleným sociálním zařízením pro chlapce a dívky a sprchou. Po minimálním nábytkovém dovybavení mohou prostory slouţit i k výukovým účelům. Venkovní plochu tvoří zahrada slouţící k odpočinku a vybraným sportovním aktivitám. Pro sportovní účely škola vyuţívá sokolovnu, pohybovou místnost, dětské a fotbalové hřiště. Obě budovy školy a okolí jsou pravidelně udrţovány, estetická úroveň je hodnocena KHS výborně. 2.5 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor je tvořen podle organizačního schématu. Všichni pedagogičtí pracovníci jsou aprobovaní nebo zahájili studium, mají rozšířenou odbornou kvalifikaci. Učitelský sbor je stabilizovaný, vykazuje kvalitní vzdělávací výsledky, pracuje v přátelské atmosféře a uplatňuje otevřenost školy. Pedagogičtí pracovníci jsou členy metodického sdruţení a pedagogické rady, dva pedagogové jsou členy školské rady. Pedagogičtí pracovníci zvyšují svou pedagogickou odbornost i kvalifikační způsobilost. Prioritními oblastmi jsou psychologie, pedagogika, osobnostní a sociální výchova, environmentální výchova, školský management, moderní vyučovací metody, informační gramotnost v rámci projektu SIPVZ, minimální preventivní program, interaktivní výuka. 8

9 2.6 Charakteristika ţáků Školu navštěvují ţáci obce Jirny a okolních obcí Nové Jirny a Šestajovice. Ve škole není ţák -cizí státní příslušník. Škola integruje do běţných tříd ţáky se specifickými poruchami učení a poruchami chování. Ţáci jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů, součástí je pravidelná ambulantní náprava. 2.7 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Dlouhodobé projekty Škola podporuje dlouhodobé projekty a aktivity, které vedou ke zkvalitňování výuky, vylepšování školního prostředí, vytváření dobré pověsti školy a otevřenosti školy. Pedagogové vzájemně spolupracují na tvorbě a účasti projektů, témata projektů volí vyučující podle věkových skupin, podle věkové přiměřenosti, podle náplně učiva, reagují na lokální dění, na aktuální dění ve společnosti. Organizujeme projekty třídní, ročníkové i školní. Třídní kolektivy týmově vytvářejí projekty a prezentují kolektivně své výsledky.ve škole má dlouholetou tradici školní projekt Mámo, táto, jehoţ vizí je volba spontánních i organizovaných činností pro děti, rodiče, prarodiče i širokou veřejnost. Dále zařazujeme pravidelně i vhodnou nabídku kulturně - vzdělávacích pořadů, exkurzí, výletů a ozdravný pobyt. Pravidelné projektové aktivity: Podzim Zima Jaro Léto Rozloučení s ročním obdobím, Den otevřených dveří Vánoce a netradiční výroba vánočních dárků, Týden zdraví, Tradice obce Týden s knihou, Týden Země Toulky přírodou Mezinárodní spolupráce Škola neudrţuje ţádný kontakt se zahraniční školou, ale zamýšlí realizovat dlouhodobý a systematický projekt mezinárodní spolupráce. 9

10 2.8 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty K prostředkům výchovného a vzdělávacího procesu patří prezentace a otevřenost školy veřejnosti, součinnost se společenskými organizacemi a sdruţeními, rozvoj vztahů s ostatními institucemi a okolními školami, prezentace vlastní umělecké činnosti a vytváření školy jako přirozeného kulturního a vzdělávacího centra obce. Ţáci se účastní výstav a oslav pořádaných obcí, soutěţí, uskutečňují veřejně prospěšnou činnost, zejména sběr odpadového papíru. Pečují o zeleň v okolí školy, pravidelně organizují úklid veřejných prostranství. Děti uskutečňují nadační sbírky postiţeným dětem. Pedagogové respektují právo rodičů na pravidelnou informovanost, na vzájemně důvěrnou komunikaci na úrovni partnerství. Škola je otevřena rodičům, kdykoli o to poţádají. Pedagogové oceňují finanční i nezištnou pomoc rodičů a hodnotí spolupráci s rodiči jako vynikající. Dotazníkový průzkum potvrdil, ţe rodiče oceňují kvalitní školní sluţby, mimoškolní činnost a práci školní druţiny, individuální přístup k dětem, nestresující školní klima a příjemné rodinné prostředí. Rodiče ţáků prvního ročníku jsou spokojeni s přípravným obdobím dítěte na vstup do 1. ročníku a info servis, který škola poskytuje, výborně hodnotí i zápis do 1. ročníku s tematickým zaměřením. Na škole je zřízena od listopadu 2005 školská rada, která je pravidelně informována o činnosti školy, o výsledcích vzdělávání a hospodaření, záměrech a dalším rozvoji školy, schvaluje dokumentaci. Výchovná poradkyně sleduje prospěch a chování ţáků. Třídní učitelé spolupracují s PPP a SPC, podávají návrhy na diagnostická nebo kontrolní vyšetření. Integrovaným ţákům vypracovávají IVP, které jsou konzultovány a schváleny pracovnicí PPP. Rozšiřuje se spolupráce s MŠ a ZŠ v okolních obcích ( příprava na zápis, informační schůzky pro rodiče budoucích ţáků 1.ročníku, adaptace na 2. stupeň ZŠ). Rodičům ţáků nadaných výchovná poradkyně předává moţnosti studijních oborů a škol s rozšířeným zaměřením. Výchovná poradkyně spolupracuje s metodikem prevence, předává pedagogům odborné publikace a seznamuje s legislativou týkající se vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 2.9 Servisní sluţby Školní druţina Součástí ZŠ Jirny, okres Praha - východ je školní druţina. Svou činností navazuje na školní výchovně vzdělávací cíle, organizuje kvalitní náplň volného času s moţností vlastního výběru. K rodinnému zázemí přispívají kulturní, taneční, hudební, sportovní a poznávací akce pro děti a rodiče. Školní druţina má 2 oddělení a kapacitu 50 míst. Mimo činnosti výchovně vzdělávací plní ŠD i funkci sociální tzn.vykonává dohled nad ţáky po určitou dobu před nebo po skončení vyučování. ŠD organizuje zájmovou činnost. ŠD má vytvořen vlastní program. 10

11 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Pojetí základního vzdělávání Školní vzdělávací program základního vzdělávání Veselý a chytrý školák vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV a z koncepce, která vznikala dlouhodobým zkvalitňováním humanistické pedagogické práce a vytvářením vlastní kultury školy navazující na tradici a historii školy a stávající se kritériem jedinečnosti školy. Chceme tuto jedinečnost společně rozvíjet a zvyšovat prestiţ školy, chceme usnadňovat přechod ţáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání., chceme podporovat co nejširší rozvoj osobnosti všech ţáků a respektovat individuální potřeby, moţnosti a zájmy kaţdého ţáka, poskytneme spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného na ţivotní i praktické situace a s uplatněním odpovídajících metod motivovat ţáky k dalšímu učení a aktivnímu poznání zaloţeném na hledání, objevování, tvořivosti a volbě vhodné cesty k řešení problému.základní vzdělávání budeme poskytovat v klidném, přátelském, partnerském, tolerantním a rodinném prostředí školy otevřeném vţdy a všem. 3.2 Cíle základního vzdělávání V základním vzdělávání budeme usilovat o naplňování následujících cílů: umoţnit ţákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoţivotní učení podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů vést ţáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjet u ţáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravovat ţáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti vytvářet u ţáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v proţívání ţivotních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě 11

12 učit ţáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vést ţáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je ţít společně s ostatními lidmi pomáhat ţákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými moţnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní ţivotní a profesní orientaci 3.3 Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému ţivotu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny ţáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosaţitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a sloţitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu ţivota. Úroveň klíčových kompetencí, které ţáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě povaţovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ ţáka pro celoţivotní učení, vstup do ţivota a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vţdy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu ŠVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu vyuţívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové povaţovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. 12

13 3.3.1 Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání ţák: vybírá a vyuţívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoţivotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně vyuţívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém ţivotě operuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro vyuţití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překáţky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání ţák: vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a vyuţívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; uţívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uváţlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí 13

14 3.3.3 Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání ţák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstiţně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běţně uţívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je vyuţívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání ţák. účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty 14

15 3.3.5 Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání ţák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váţí si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichţ spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých moţností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohroţujících ţivot a zdraví člověka respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání ţák: pouţívá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodrţuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany ţivotního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot vyuţívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podloţená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení 15

16 3.4 Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence mají ţákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání, tvoří základ pro další celoţivotní učení a orientaci v kaţdodenním praktickém ţivotě: Tomu odpovídá kaţdodenní činnost školy a koncepce školy, jejíţ oporou jsou 4 základní pilíře.. V následujících tabulkách jsou uvedeny základní výchovné a vzdělávací strategie představující společně uplatňované postupy, metody a formy práce, příleţitostné aktivity, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. 1. Kompetence k učení Ţivot školy a ţáka, výuka Umoţnit ţákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoţivotní učení Důraz na čtení s porozuměním, práci s přiměřeným textem a vyhledávání informací s dostačujícími informačními zdroji. Zjištěné informace třídit a propojit se skutečným ţivotem. Rozvoj postojů, dovedností a způsobů rozhodování metodami které umoţňují přímou zkušenost, realizace vlastních nápadů, podněcování tvořivosti, zvídavosti a iniciativy. Samostatnost, organizování vlastní činnosti, prezentace vlastní práce, účast na projektech, podíl na jednotlivých fázích činností plánování, příprava, realizace, hodnocení. Komunikační dovednosti, spolupráce s týmem, radost z učení, další přínos pro vlastní učení, dobrými výsledky motivovat. Zodpovědnost, sebehodnocení, hodnocení zpětnou vazbou, kladné hodnocení, osobní příklad. Stanovení dílčích cílů, poznávání vlastních moţností, šance proţít úspěch. 16

17 2. Kompetence k řešení problému Ţivot školy a ţáka, výuka Podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů Poznatky předávat v nehotové podobě, vést ţáky k hledání alternativních řešení s moţností obhajoby vlastního řešení. Kritické zhodnocení informace a nalezení správného řešení. Zadávat netradiční úlohy z praktického ţivota (srovnávací testy, soutěţe). Objevování vzájemných vztahů a příčin, jevů a dějů přírodních, společenských, historických. Rozvíjení schopnosti logického uvaţování. Uplatňování základních myšlenkových operací srovnávání, třídění, analýza, syntéza, zobecňování, abstrakce. Vhodný a bezpečný způsob vyuţívání dostupných zdrojů ústních, tištěných, mediálních, počítačových, technických. 3. Kompetence komunikativní Ţivot školy a ţáka, výuka Vést ţáky k všestranné a účinné komunikaci Etická komunikace (věcnost, naslouchání, prostor pro jiné názory, přijetí originálních názorů a respektování nesprávných názorů). Umění komunikovat různými formami a s věkově odlišnými skupinami ve škole i mimo 17

18 školu. Poznávání sebe a vztahů k jiným, rozvíjet schopnost empatie, umění spolupráce a společného proţívání, přátelské vztahy. 4. Kompetence sociální a personální Ţivot školy a ţáka, výuka Rozvíjet u ţáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých Respektování dohodnutých pravidel souţití a chování společně vytvořených (práva, povinnosti, sankce). Atmosféra demokracie, přátelství, tolerance, odmítání neţádoucích postojů, rozvoj emocionální inteligence, kultivovaného projevu. Ochrana fyzického, duševního a sociálního zdraví (klima školy, estetika prostředí, zdravý denní reţim, relaxace). Základy kooperace, spolupráce, týmové práce, rozdělení pozic ve skupině a jejich střídání. Spolupráce s učiteli, rodiči a dalšími partnery. 5. Kompetence občanské Ţivot školy a ţáka, výuka Připravovat ţáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti uplatňující svá práva a plnící své povinnosti Školní řád aplikovat na dohodnutá pravidla třídních kolektivů, zdůraznit dodrţování mravních hodnot a zásad slušného chování. Respektovat individuální rozdíly, vést k solidaritě s druhými. 18

19 Jednat zodpovědně, demokraticky a svobodně, učit se argumentovat, samostatně se rozhodovat a umět vhodně prosadit svůj zájem a nést důsledky za svá rozhodnutí a jednání, umění být otevřený vůči spoluţákům. Budovat pozitivní vztahy ke škole úctu, sounáleţitost, uznání a přirozenou autoritu. 6. Kompetence pracovní Ţivot školy a ţáka, výuka Pomáhat ţákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné moţnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci Osvojování základních pracovních dovedností a návyků, praktické exkurze. Výstupní hodnocení ţáků, význam profesní orientace. Pestrá nabídka zájmových útvarů, kvalitní nabídka volnočasových aktivit. 3.5 Základní koncepční strategie Strategie školy - jak směřovat k cílům základního vzdělávání a tím utvářet a rozvíjet klíčové kompetence ţáků spočívá: 1. V dokonalé a objektivní analýze vzdělávacích poţadavků klientů, vzdělávacích potřeb ţáků, vzdělávacích moţností (prostorových, materiálních, personálních, finančních) školy, SWOT analýzy 2. Ve správném stanovení vzdělávacích priorit: poskytovat kvalitní vzdělání v klidné a přátelské atmosféře vysvětluje název ŠVP ZV Veselý a chytrý školák rozvíjet schopnosti nadaných ţáků a pomáhat ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami rozvíjet komunikační dovednosti ţáků a tvůrčí myšlení 19

20 podporovat školní a mimoškolní aktivity, spolupráci s partnery dlouhodobě budovat koncepci otevřené a úspěšné školy s jedinečnou kulturou školy 3. V postupném budování a upevňování 4 základních pilířů naplňujících cíle základního vzdělávání školy: Strategie čtyř základních pilířů I. II. III. IV. Vzdělání Výchova Analýza Spolupráce Kvalitní a funkční vzdělávací program podporují kompetent ní a tvořiví učitelé Ţák s pozitivním přístupem k sobě samému a k druhým usiluje o své vzdělávání i výchovu Podpora silných stránek školy a vyuţití příleţitostí Spolupracující rodič a další partneři Kvalita Etika Úspěšnost Otevřenost 20

21 3.6 Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných Zařazení nadaných ţáků do základního vzdělávání vyţaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech, je potřeba zvyšovat motivaci k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání ţáka. Ţáci s matematickým nadáním řeší problémové úlohy, pracují na počítači s výukovým softwarem, individuálně vyhledávají naučnou literaturu. V naučných předmětech vyhledávají informace, které prezentují ve vlastní samostatné práci (projekty, referáty), je jim dáván prostor pro vlastní bádání a zkoumání. Na ţáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jeho dovednostem a schopnostem, v hodinách mají prostor pro hudební doprovod i sólový zpěv. Ţákům s výtvarným nadáním jsou zadávány technicky náročnější práce. Ţáci nadaní technicky a manuálně zruční jsou při výuce pověřování vedením skupin a plní náročnější části při plnění zadaný úkolů. Ţáci s pohybovým nadáním jsou podporováni v pohybových aktivitách, ke kterým mají výrazný talent. Nadaní ţáci jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují obory při základních uměleckých školách, jsou členy sportovních klubů, reprezentují školu na soutěţích, olympiádách, vyuţívají dostupné technické a mediální vybavení, mohou pracovat podle individuálních vzdělávacích plánů. Jejich nadání bývá často doprovázeno výkyvy v chování, proto bývají taktně a důsledně usměrňováni. Jejich výrazné osobnostní rysy jsou dávány do souladu a rovnosti k ostatním méně nadaným spoluţákům, k toleranci a ochotě pomáhat slabším. Ţákům se zájmem o studium na víceletém gymnáziu nabízíme systematickou přípravu na přijímací zkoušky Zabezpečení výuky ţáků se specifickými poruchami učení Ţáci s vývojovými poruchami učení jsou zařazováni do běţných tříd, jsou v péči pedagogicko-psychologické poradny, která diagnostikuje vývojovou poruchu učení a navrhuje reedukaci a zásady pro vypracování individuálních vzdělávacích plánů. Reedukační péči škola zajišťuje jednou týdně v DYS klubu se souhlasem rodičů a za spolupráce rodičů. Podle kontrolních vyšetření bývá IVP upravován náprava, pomůcky, způsob hodnocení s tolerancí, jméno odpovědného pedagoga, podíl ţáka, spolupráce s rodiči. Stejný systém péče je zajištěn i pro ţáka s více diagnostikovanými vadami. Péče o ţáky se specifickými poruchami učení je organizována a sledována výchovnou poradkyní. Na základě posouzení PPP a odborných lékařů a podle závaţnosti postiţení (i tělesného) bude poţadována přítomnost osobního asistenta 21