Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji

Transkript

1 Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji Zadavatel: Ledax o.p.s. Riegrova České Budějovice IČ: Zpracovatel: IVRO, v.o.s. Kollárova 731/ Písek IČ: Studie byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic spolufinancovaného prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika říjen 2011 červen 2012

2 Obsah 1. Úvod Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje Charakteristika cílové skupiny Základní geografická a demografická charakteristika zájmového území Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje Demografické stárnutí populace a prognóza populačního vývoje Nabídka sociálních služeb v Jihočeském kraji Charakteristika vybraných sociálních služeb pro seniory Přehled nabídky sociálních služeb v Jihočeském kraji Nabídka zdravotnické péče v Jihočeském kraji Subjektivní vnímání kvality života názory seniorů na vybrané otázky Návrhy pro zvýšení kvality života seniorů Závěr Použité zdroje Přílohy

3 1. Úvod Studie Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic realizovaného společností Ledax o.p.s. a rakouským partnerem SeneCura Sozialzentrum Krems Pflegeheimbetriebs gmbh. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika Kvalita života byla srovnávána z hlediska sociálního a zdravotního v několika hlavních aspektech: bydlení; stravování; využití volného času a nabídky sociální a zdravotnické péče. Výstupem této studie jsou konkrétní návrhy pro práci s cílovou skupinou seniorů v Jihočeském kraji. Cílem vytvoření těchto doporučení je konkrétní dopad na sociální integraci seniorů pobírajících terénní či pobytové služby v jižních Čechách i Dolním Rakousku a na zvyšování kvalifikace pracovníků v sociální oblasti, kteří přímo svou činností k sociální integraci a prevenci sociálních rizik přispívají. Paralelně byla zpracována studie Kvalita života seniorů v Dolním Rakousku. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů projektu Sociální integrace bez hranic bylo zmapování a srovnání situaci v životě seniorů na české a rakouské straně hranice, tj. v regionech Jižní Čechy a Dolní Rakousko, byla dále vytvořena společná srovnávací studie na téma kvality života seniorů. Metodika Základním zdrojem informací pro studii bylo kvalitativní šetření mezi seniory, ale také mezi ostatními relevantními skupinami - zástupci veřejné správy, zástupci poskytovatelů sociálních služeb, sociálními pracovníky a dalšími odborníky na seniorskou problematiku. Hlavní metodou šetření se staly nestandardizované rozhovory s vybranými zástupci dotazovaných skupin. Více informací o použitých metodách je uvedeno v příslušných kapitolách 6 a 7. Úvodní kapitoly vycházejí ze studia statistických dat a odborných publikací.

4 2. Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje Kdo jsou staří lidé, co je to stárnutí populace a jak k němu dochází? Odpovědět na tyto otázky se pokusíme v následujícím textu. Zaměříme se přitom na charakteristiku seniorské populace Jihočeského kraje a popis demografického stárnutí tohoto regionu Charakteristika cílové skupiny Všechny společnosti jsou nějakým způsobem diferencovány a rozvrstveny. Jedním z diferencujících činitelů je nesporně i věk. Původně neutrální biologický znak, věk, nabývá v sociálním kontextu sociální význam, který určuje, jakým způsobem jsou jedinci vnímáni a jaké se od nich očekává chování. Věk je připsaným statusem všechny společnosti totiž zahrnují své členy do různě vymezovaných věkových kategorií, které pak svazují s určitými sociálními normami (Rabušic 1995: 142). Stáří historicky bylo a je tomu i nadále významnou a vydělovanou fází životního cyklu v každé společnosti. Typická definice stáří vychází z toho, že starým se člověk stává po dovršení určitého věku, který se většinou pohybuje v rozmezí 60 až 65 let. Rituálem, jenž přechod do této fáze životní dráhy jasně vymezuje, je odchod do důchodu. Stanovením určitého věku, v němž jedinec přestává být angažován v pracovním procesu a začíná pobírat starobní důchod, se ustanovila jasná sociální definice stáří. Tento akt vytvořil zvláštní sociální kategorii, kategorii starých osob, definovaných jako závislá skupina, jejíž členové by již neměli pracovat, ale naopak potřebují ekonomickou a společenskou asistenci, kterou mají poskytovat mladší členové společnosti (Rabušic 1995: 143). Pojem starý člověk neboli senior není v české legislativě exaktně definován. Obecně je však za seniora považována osoba starší 65 let. Vnímání hranice stáří je také otázkou subjektivního vnímání každého člověka. Nicméně pro účely této studie bylo vhodné použít pro vymezení seniorské populace věkovou hranici. Seniorská populace je v této studii chápána jako populace starší 65 let (65 +). Senioři jsou dnes velmi diferencovanou skupinou. Podle členění cílových skupin příjemců sociálních služeb v ČR je odlišen mladší senior, tj. osoba ve věku let, a starší senior jako osoba starší 80 let. Rozlišit seniory můžeme podle řady faktorů (nejen věku) odlišujícími faktory jsou zdraví, rodinné vztahy, inteligence, životní styl, vzdělání, etnický původ, socioekonomický status to vše znemožňuje definovat normálního starého člověka. Tím má být řečeno, že se již nadále nemůžeme opírat o stereotypy o starých lidech. Senioři blízké budoucnosti (kolem roku 2015) budou skupinou velmi heterogenní, kdy vedle sebe budou žít na jedné straně senioři narození v období , jimž bude mezi 70 až

5 85 lety, a vedle nich senioři narození v období , tedy tzv. mladí staří. A jelikož podle základní premisy sociologie věku platí, že díky rozdílným historickým podmínkám, jež jsou dány rozdílnými politickými, ekonomickými a sociálními strukturami, různé věkové generace (sociálně) stárnou různým způsobem, je zřejmé, že v dynamicky se měnících moderních společnostech musí být zákonitě jednotlivé generace seniorů od sebe poměrně značně odlišné. Např. generace je již dnes skupinou nebývale vzdělanou, velmi aktivní, zvyklou na individuální nezávislost, bude navíc první generací seniorů, která bude ve velké míře počítačově gramotná, což ve světě po roce 2015 nebude nedůležitý prvek (Rabušic 2002) Základní geografická a demografická charakteristika zájmového území Zájmové území této studie tvoří území Jihočeského kraje. V jihočeském kraji žije obyvatel a v tomto ohledu mu mezi kraji náleží sedmá příčka v lidnatosti (k ). Svou rozlohou zaujímá kraj 12,8 % z rozlohy celé České republiky. Obrázek 1: Administrativní členění Jihočeského kraje Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010 Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo, dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina

6 a Jihomoravským krajem. Jihočeský kraj je rozdělen do 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2010 v kraji žilo více než 638,7 tis. obyvatel, tedy 64 obyvatel na 1 km 2. Z jeho sedmi okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 94,8 tis. osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (35,3 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,0 tis. obyvatel) a Jindřichův Hradec (22,4 tis. obyvatel). V těchto pěti městech žije téměř třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,7 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,1 % celkového počtu obyvatel kraje. Celkem je v kraji 623 samosprávných obcí (53 z nich má statut města) s téměř 2 tisíci částmi obcí. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k celkem 64,3 %. Věková struktura obyvatel kraje je obdobná jako v celá České republice; průměrný věk v kraji i ČR je 40,9 roku (ČSÚ 2010). Situace v oblasti ekonomiky kraje je příznivá. Z hlediska hrubého domácího produktu v přepočtu na obyvatele ( Kč, ve standardu kupní síly) zaujímá pátou příčku po Praze, Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském kraji, se kterým dosahuje podobných hodnot. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala koncem prosince 2010 hodnoty 8,50 % a zařadila v mezikrajovém porovnání Jihočeský kraj na pátou nejnižší příčku po Hlavním městě Praze, Středočeském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji. Výhodou kraje, a to ne jen v ekonomickém pohledu, je jeho příhraniční poloha v sousedství vyspělých evropských regionů: rakouských spolkových zemí Horní Rakousko a Dolní Rakousko a německou spolkovou zemí Bavorsko. Tato geografická poloha poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce (ČSÚ 2010) Demografická charakteristika seniorské populace Jihočeského kraje Základní rozdělení seniorské populace podle pohlaví a věku znázorňuje následující věková pyramida. Pyramida se od široké základny, kterou tvoří senioři ve věku 65 let, postupně zužuje vlivem úmrtnosti až k minimálním počtům osob ve věkových kategoriích nad 93 let. Věková struktura není pravidelná, ale je narušena někdejšími výkyvy v porodnosti. V případě seniorské populace se jedná o nižší počty osob v generacích narozených během 1. světové války a ve 30. letech 20. století. Tyto nepravidelnosti ve věkové struktuře se v minulosti, tj. v mladších věkových skupinách, jevily jako výraznější, postupem času se vlivem vyšší úmrtnosti ve starších věkových kategoriích poněkud stírají, přesto však jsou i po několika

7 desítkách let stále patrné. Dále je na pyramidě patrná převaha žen v každé seniorské generaci, která je dána tzv. nadúmrtností mužů v porovnání s ženami. Graf 1 Věková struktura seniorů v Jihočeském kraji k ženy muži Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování S uvedeným souvisí střední délka života, která se postupně zvyšuje, stále je ale významně vyšší u žen oproti mužům. Ženy ve věku 65 let mají naději dožití 18,5 roku, zatímco stejně staří muži pouze 15,3 roku. V důsledku toho mnoho žen žije ve stáří osamoceně. Muži senioři tvoří 12,9 % mužů žijících v Jihočeském kraji, zatímco ženy seniorky celých 18 % ženské populace. Proto je také index stáří (počet lidí starších 65 let připadajících na 100 obyvatel ve věku 0 14 let) výrazně méně příznivý v případě ženské populace, 128,8 let vs. 85,7 u mužů. V populaci Jihočešek tedy převládají ženy seniorky nad dívkami mladšími 15 let. U mužů naopak stále převládá dětská složka nad seniorskou. Postupně se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva, v roce 2010 činil průměrný věk muže 39,6 let a ženy 42,2 let.

8 Tabulka 1: Vybrané demografické ukazatele Jihočeské populace muži ženy a více Celkem (%) 14,9% 14,9% 15,1% 13,8% 13,8% 14,0% (%) 72,9% 72,5% 72,0% 68,8% 68,5% 68,0% 65 a více (%) 12,2% 12,6% 12,9% 17,4% 17,7% 18,0% celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Průměrný věk 39,1 39,3 39,6 41,8 42,0 42,2 Index stáří (65+ / 0-14) 81,7 84,1 85,7 125,8 127,9 128,8 Naděje dožití při narození (dvouleté období) 74,30 74,51 74,82 80,00 80,10 80,44 Naděje dožití ve věku 45 let (dvouleté období) 31,25 31,30 31,47 35,95 36,11 36,42 Naděje dožití ve věku 65 let (dvouleté období) 15,26 15,24 15,32 18,10 18,29 18,51 Zdroj: ČSÚ (2010), upraveno Zastoupení seniorů v jednotlivých obcích se liší, jak ukazuje nesledující kartogram. Nižší podíl seniorů najdeme v příhraničním území kraje v oblasti Šumavy. Nejstarší obyvatelstvo mají menší obce ležící na hranici jednotlivých ORP, tedy v určité vnitřní periferii kraje. Jedná se o obce, které nejsou atraktivní z hlediska bydlení pro mladé lidi a ti z nich odcházejí za pracovními příležitostmi. K dispozici jsou data o střední délce života (naději dožití) obyvatel jednotlivých okresů Jihočeského kraje. Střední délka života při narození vyjadřuje počet let, kterých se průměrně dožije novorozenec za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu (obdobně pak ve věku 45, resp. 65 let). O něco vyšší je naděje dožití v okresech velkých měst, naopak nižší hodnoty jsou u venkovských okresů (zejména Č. Krumlov). Rozdíly jsou zřejmě závislé na dostupnosti zdravotní péče.

9 Obrázek 2: Podíl obyvatel ve věku 65 let a více v obcích Jihočeského kraje ( ) Zdroj: ČSÚ Tabulka 2: Naděje dožití podle okresů Jihočeského kraje v roce 2010 Muži Ženy při narození ve věku 45 let ve věku 65 let při narození ve věku 45 let ve věku 65 let Jihočeský kraj 74,47 31,24 15,18 80,16 36,13 18,21 České Budějovice 75,11 31,75 15,34 79,86 35,97 18,10 Český Krumlov 73,21 29,69 14,15 79,46 35,51 17,87 Jindřichův Hradec 74,64 31,37 15,35 80,50 36,38 18,37 Písek 74,34 31,33 15,42 80,60 36,58 18,48 Prachatice 73,00 30,18 14,52 79,83 35,64 18,00 Strakonice 74,05 30,79 14,98 79,59 35,72 17,72 Tábor 74,94 31,84 15,53 80,80 36,56 18,46 Zdroj: ČSÚ (2010) S ukazatelem naděje dožití souvisí také příčiny úmrtí. Následující tabulka shrnuje vybraná nejčastější příčiny úmrtí. Výrazně převažují dvě příčiny: nemoci oběhové soustavy a novotvary. Nejčastější jsou nemoci oběhové soustavy, zejména pak u žen, u kterých tvoří

10 příčinu smrti u více než polovinu všech úmrtí. Druhou nejčastější příčinou jsou novotvary, které tvoří větší podíl úmrtí u mužů, a to více než 30 %. Tabulka 3: Zemřelí podle vybraných příčin smrti v Jihočeském kraji v roce 2010 muži ženy počet % počet % Zemřelí celkem Novotvary (C00 - D48) ,6% ,3% Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 - E90) 86 2,6% 125 4,0% Nemoci nervové soustavy (G00 - G99) 13 0,4% 16 0,5% Nemoci oběhové soustavy (I00 - I99) ,8% ,2% Nemoci dýchací soustavy (J00 - J99) 223 6,8% 209 6,7% Nemoci trávicí soustavy (K00 - K93) 95 2,9% 96 3,1% Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 - N99) 32 1,0% 43 1,4% Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00 - R99) 41 1,3% 20 0,6% Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98) 262 8,0% 115 3,7% Zdroj: ČSÚ (2010) 2.4. Demografické stárnutí populace a prognóza populačního vývoje Poprvé v celé historii existence naší civilizace lidstvo jako celek zažívá fenomén, který demografové pojmenovali jako stárnutí. Z demografického hlediska je stárnutí populace proces, v jehož průběhu se postupně mění věková struktura obyvatelstva určité geografické jednotky takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 65 let a snižuje se podíl osob mladších 15 let. To, zda je populace označena za mladou, středního věku či stárnoucí, závisí na její věkové struktuře, a především ovšem na vzájemných proporcích mezi jejími hlavními věkovými skupinami. Kritériem pro označení určité populace jako staré či stárnoucí je podle OSN 7% (nebo vyšší) podíl obyvatel ve věku 65 let a starších. Českou populaci lze považovat z demografického hlediska za starou již od roku 1950, kdy zastoupení seniorské populace dosáhlo uvedené hranice 7 % (Rabušic 1995: 12, Rabušic 2002). V současnosti tvoří podíl obyvatelstva staršího 65 let 15,6 % české populace. V případě Jihočeského kraje je to 15,5 % populace kraje (k ).

11 Věková struktura obyvatelstva se v každé populaci vytváří dlouhodobým vývojem porodnosti, úmrtnosti a migrace. V podmínkách České republiky se do věkové struktury obyvatelstva na začátku 21. století promítly především výkyvy porodnosti během celého předchozího století, méně ji ovlivnil vývoj úmrtnosti a působení migrace až na výjimku zůstalo okrajové. Migrace zasáhla významným způsobem do vývoje věkové struktury jen jednou, poválečným odsunem Němců. Další migrační vlny zejména emigrace po roce 1948 a po roce se do věkové struktury obyvatelstva výrazněji nepromítly. Následky odsunu Němců ve věkové struktuře obyvatelstva (nikoli však v celkovém počtu obyvatel) byly v následujícím půlstoletí demograficky překonány. Po zásadních politických změnách se Česká republika v poslední dekádě 20. století stala imigrační zemí, počet přistěhovalých převládá nad počtem vystěhovalých. Sice tak vzrůstá počet cizinců žijících na našem území, ale jejich podíl na celkovém počtu obyvatelstva - zatím přibližně 2 % - není významný a imigranti, kteří se v České republice usídlili, dosud věkovou strukturu obyvatelstva České republiky neovlivnili (ČSÚ 2003). Prognóza populačního vývoje Jihočeského kraje, kterou zde uvádíme, vychází z dat ČSÚ, z publikace Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, která navazuje na Projekci obyvatelstva České republiky do roku 2065 (dostupná na: a to na její střední variantu. Na rozdíl od republikové projekce však do zpracování projekce za nižší územní celky nevstupovala migrace, a to ani vnitřní ani zahraniční, neboť její vývoj je prakticky nepředvídatelný. Počty přistěhovalých i vystěhovalých v jednotlivých regionech (a směry jejich toku) jsou silně podmíněny vnějšími vlivy, ekonomickou, sociální, bytovou situací jednotlivců, rodin i celé společnosti daného regionu, svou roli hrají také např. legislativní úpravy vstupu do republiky. Prezentovaná projekce tedy vypovídá o hypotetickém vývoji počtu obyvatel a věkovém složení daného kraje/oblasti, který by byl výsledkem pouze očekávaného vývoje přirozené měny. Prahem projekce se stala demografická struktura obyvatelstva k , horizontem rok 2065, resp. stav k Hlavními předpoklady projekce jsou růst plodnosti a pokles úmrtnosti (ve všech krajích ČR). Data počítají s předpokladem lineárního růstu naděje dožití. Vývoj plodnosti Vývoj plodnosti v posledních dvou desetiletích měl v Jihočeském kraji i v ostatních krajích shodný trend. V 90. letech 20. století úroveň plodnosti prudce klesla, ve všech krajích minimálně o třetinu. Těžiště vyšší plodnosti se přitom přesunulo z východní části republiky na severozápad. V novém století, resp. mezi roky 2001 a 2008, došlo k nárůstu ukazatele úhrnné plodnosti ve všech krajích ČR (opět nestejnou měrou). Nejintenzivněji vzrostla

12 plodnost ve Středočeském kraji (více než o třetinu), což je do značné míry výsledkem současných migračních trendů, kdy se v rámci suburbanizace stěhují z hlavního města do zázemí hlavně mladí lidé, kteří následně zakládají či rozšiřují své rodiny. Nejméně progresivní byl naopak přírůstek v Praze (o 25 %), v Moravskoslezském a Zlínském kraji (o 26 %). Praha má dlouhodobě nejnižší plodnost ze všech krajů. Jihočeský kraj prodělal během devadesátých let pokles plodnosti o 40 %, do roku 2008 pak plodnost opětovně stoupala na hodnotu 1,5 dítěte na ženu. Prognóza následujícího vývoje ukazuje růst plodnosti (k roku 2050 na hodnotu 1,68), avšak pořadí Jihočeského kraje mezi ostatními kraji se v tomto ukazateli zhorší. Tabulka 4: Úhrnná plodnost v krajích ČR 1991* 1999* 2001* 2008* úp pořadí úp pořadí úp pořadí úp pořadí úp pořadí úp pořadí úp pořadí Hlavní město Praha 1, , , , , , ,61 14 Středočeský kraj 1, ,13 9 1,16 5 1,60 2 1,60 1 1,65 7 1,72 7 Jihočeský kraj 1,89 9 1,16 5 1,13 8 1,50 6 1,50 5 1,62 9 1,68 9 Plzeňský kraj 1, , , ,50 7 1,49 6 1,62 8 1,68 8 Karlovarský kraj 1, ,15 7 1,22 2 1,53 4 1, , ,66 12 Ústecký kraj 1, ,18 3 1,22 1 1,61 1 1,57 2 1,68 3 1,72 6 Liberecký kraj 1,90 6 1,17 4 1,18 3 1,56 3 1,57 3 1,68 1 1,75 1 Královéhradecký kraj 1,91 3 1,18 2 1,18 4 1,53 5 1,53 4 1,67 5 1,74 3 Pardubický kraj 1,91 2 1,21 1 1,13 9 1,49 8 1,48 9 1,68 4 1,74 4 Vysočina 1,92 1 1,15 6 1,14 7 1, , ,68 2 1,74 5 Jihomoravský kraj 1,89 8 1, , ,49 9 1,48 7 1,67 6 1,74 2 Olomoucký kraj 1,91 4 1, , , ,48 8 1, ,67 10 Zlínský kraj 1,90 5 1, , , , , ,63 13 Moravskoslezský kraj 1,90 7 1,14 8 1,16 6 1, , , ,66 11 * reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ (2010) Společně s růstem plodnosti se bude ve všech krajích včetně Jihočeského zvyšovat průměrný věk matek při porodu. Do roku 2050 je očekáván jeho nárůst na 30,4-32,8 let, přičemž mezní hodnoty se vztahují na kraj Ústecký a Hlavní město Praha.

13 Vývoj úmrtnosti Úroveň úmrtnosti daného regionu je závislá zejména na složení obyvatelstva (struktura podle vzdělání, rodinného stavu, socioekonomického postavení). Roli hrají také vnější podmínky jako je dostupnost lékařské péče, ekonomická úroveň regionu. Měřeno ukazatelem naděje dožití při narození je variabilita regionů v ČR poměrně nízká, mezi krajem s nejvyšší a nejnižší hodnotou střední délky života je (k rokům ) u žen diference 2,6 roku a u mužů 4,2 roku. Základní regionální diferenciaci lze najít v ose severozápad jihovýchod. Toto rozložení je v čase stálé. Mimo toto rozdělení se vyčleňuje Praha, která má z krajů ČR nejvyšší naději dožití mužů a většinou i naději dožití žen. Nejpříznivější úmrtnostní podmínky panují také na Vysočině či v Královéhradeckém kraji, pro ženy i v kraji Jihomoravském. Naopak nejhorší je situace pro obě pohlaví v kraji Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském. Jihočeský kraj vykazuje lehce nadprůměrnou hodnotu naděje dožití mužů (74,3 let) a průměrnou naději dožití žen (80 let). Tabulka 5: Naděje dožití při narození mužů v krajích ČR ** * * * e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí Hlavní město Praha 69,9 1 72,9 1 73,5 1 75,9 1 81,2 1 88,1 1 Středočeský kraj 68, , ,6 8 73,8 8 79, ,3 10 Jihočeský kraj 68,9 6 71,7 5 72,3 5 74,3 5 79,7 4 86,7 4 Plzeňský kraj 68,5 8 71,6 6 72,1 7 74,4 4 79,6 7 86,6 6 Karlovarský kraj 66, , , , , ,7 12 Ústecký kraj 66, , , , , ,6 14 Liberecký kraj 67, , , , ,3 9 86,3 9 Královéhradecký kraj 69,1 4 71,9 4 72,5 4 75,0 2 80,4 2 87,4 2 Pardubický kraj 69,1 3 71,6 7 72,6 2 74,2 6 79,7 5 86,7 5 Vysočina 69,5 2 71,9 2 72,6 3 74,5 3 80,1 3 87,1 3 Jihomoravský kraj 69,0 5 71,9 3 72,3 6 74,1 7 79,6 6 86,6 7 Olomoucký kraj 68,2 9 71,0 9 71,4 9 73,5 9 79,5 8 86,5 8 Zlínský kraj 68,7 7 71,1 8 71, , , ,1 11 Moravskoslezský kraj 67, , , , , ,4 13 rozdíl max - min 3,6 3,7 3,4 4,2 3,6 3,5 Zdroj: ČSÚ (2010), * reálné definitivní údaje, ** pracovní výpočet

14 Tabulka 6: Naděje dožití při narození žen v krajích ČR ** * * * e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí e0 pořadí Hlavní město Praha 76,5 2 78,8 1 79,0 3 80,8 2 86,0 1 91,7 1 Středočeský kraj 75, , , , , ,6 12 Jihočeský kraj 76,2 8 78,1 8 78,4 8 80,0 7 85,1 6 91,0 7 Plzeňský kraj 75,7 9 77, ,0 9 80,2 6 84, ,8 10 Karlovarský kraj 74, , , , , ,2 13 Ústecký kraj 74, , , , , ,6 14 Liberecký kraj 75, ,8 9 77, , ,0 8 90,9 9 Královéhradecký kraj 76,3 7 78,8 2 79,0 2 80,4 4 85,6 2 91,4 3 Pardubický kraj 76,5 3 78,3 6 78,6 7 80,0 8 84,9 9 90,9 8 Vysočina 76,9 1 78,4 5 78,6 5 81,1 1 85,6 3 91,5 2 Jihomoravský kraj 76,6 4 78,7 3 79,0 1 80,6 3 85,4 4 91,4 4 Olomoucký kraj 74,4 6 78,6 4 78,6 6 79,9 9 85,1 7 91,1 6 Zlínský kraj 76,5 5 78,2 7 78,7 4 80,4 5 85,3 5 91,2 5 Moravskoslezský kraj 75, , , , , ,6 11 rozdíl max - min 2,9 2,5 2,5 2,6 2,3 2,1 * reálné definitivní údaje, ** pracovní výpočet Zdroj: ČSÚ (2010) Projekce předpokládá další snižování intenzity úmrtnosti, tj. prodlužování střední délky života ve všech krajích. Celkově se v projektovaném období naděje dožití zvýší u mužů o 12,2-13,1 let a u žen o 10,4-11,2 let. V jihočeském kraji počítá projekce s prodloužením střední délky života na u mužů o 12,4 let na hodnotu 86,7, u žen se předpokládá prodloužení o 11 let na 91 let (k roku 2065). Snížení úmrtnosti bude výraznější u mužů, čímž dojde k poklesu mužské nadúmrtnosti ze současných 4,9-7,1 let na 3,6-5,2 let v jednotlivých krajích. Nejblíže má a bude mít celková úroveň mužské úmrtnosti k ženské v Hlavním městě Praze, největší rozdíly naopak přetrvají v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Z hlediska věku se nejvýraznější pokles úmrtnosti očekává u mužů i u žen ve starších věkových skupinách.

15 Přirozený pohyb I přes obecně předpokládanou rostoucí úroveň plodnosti se absolutní počet živě narozených dětí a míry porodnosti budou v následujících letech ve všech krajích snižovat. Naopak tomu bude na straně úmrtnosti, kdy bude absolutní počet zemřelých (díky dané věkové struktuře) i přes zlepšující se úmrtnostní podmínky v čase růst. Saldo přirozené měny, které v posledních letech opět zaznamenává kladné hodnoty, se tak bude snižovat zpět do záporných hodnot. Podle Projekce ČR 2009 dosáhne přirozený přírůstek bez uvažování vlivu migrace poprvé hodnoty nižší než nula v roce V jednotlivých krajích pak tento mezník připadne na roky , ještě dříve by podle projekce nastal počátek přirozeného úbytku v kraji Zlínském, kde je očekáván již roku 2009, a v kraji Moravskoslezském (roku 2012). Následující tabulka ukazuje predikci jednotlivých ukazatelů přirozené měny obyvatelstva pro Jihočeský kraj. Klesající počet narozených (klesající porodnost) a naopak rostoucí počet zemřelých (rostoucí úmrtnost) povede k přirozenému úbytku obyvatel. Jihočeský kraj bude každoročně ztrácet několik tisíc obyvatel. Ke konci předpovídaného období v roce 2065 se tak předpokládá meziroční snížení populace o obyvatel. Tabulka 7: Projekce pohybu obyvatelstva v Jihočeském kraji (bez migrace) Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Porodnost ( ) 9,9 8,2 8,3 8,7 7,8 7,7 Úmrtnost ( ) 10,1 10,5 12,1 13,2 13,3 14,8 Úhrnná plodnost 1,55 1,62 1,64 1,67 1,68 1,68 Naděje dožití - muži 76,3 78,7 80,9 82,9 84,9 86,7 - ženy 81,9 84,2 86,1 87,8 89,5 91,0 Zdroj: ČSÚ (2010), vlastní zpracování Počet obyvatel Počet obyvatel všech krajů i oblastí by se za předpokladu nulové vnitřní i zahraniční migrace v horizontu projekce snížil, a to o %. Nejrazantněji by ubylo obyvatel Hlavního města Prahy, které v současnosti ve své populaci absorbuje největší část migrace. Nejméně by se na základě očekávaného přirozeného pohybu snížil počet obyvatel Libereckého kraje

16 a Vysočiny. V případě Jihočeského kraje dojde podle projekce k úbytku obyvatelstva o 17,5 %, v roce 2066 tak klesne počet obyvatel na hodnotu Tabulka 8: Počet obyvatel v krajích ČR (k 1. 1.) 2009* Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj * reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ (2010) Věková struktura V rámci zastoupení hlavních věkových skupin na populaci dané lokality se při srovnání krajů ČR tradičně vymyká populace Hlavního města Prahy, která vykazuje vždy nejnižší podíl dětí do 15 let a naopak nejvyšší podíl osob starších 65 let. Ostatní kraje jsou v tomto ohledu vyrovnanější. Relativně nejmladší je na počátku 21. století obyvatelstvo severozápadních Čech (Ústecký a Liberecký kraj), kde je nejvyšší zastoupení dětské složky a nejnižší složky seniorské ze všech krajů ČR. Naopak, podobně jako Hlavní město Praha je věkově starší populací velkoměsta ovlivněna také věková struktura celého kraje Jihomoravského a Plzeňského. Jihočeský kraj má k roku 2009 o něco mladší populaci než je průměr ČR (vyšší zastoupení dětské složky a menší zastoupení seniorské složky). V následujících desetiletích se předpokládá výrazná proměna věkového složení populace. Do roku 2066 částečně klesne podíl dětské složky, zejména však dojde k poklesu zastoupení produktivního obyvatelstva (na 52,7 %) a vzroste zastoupení seniorské populace, která bude tvořit více než třetinu obyvatelstva kaje (35,1 %). Věková struktura bude ve srovnání s průměrem ČR méně

17 výhodná, zastoupení seniorské populace bude více než 3 procentní body vyšší než průměrná hodnota. Tabulka 9: Zastoupení věkových skupin (k 1. 1.), v % 0-14 let let 65 a více let 2009* * * Hlavní město Praha 12,2 10,3 10,8 72,0 62,0 51,2 15,8 27,8 38,0 Středočeský kraj 14,9 12,8 12,6 70,8 62,4 54,2 14,2 24,8 33,2 Jihočeský kraj 14,4 12,7 12,2 70,8 61,1 52,7 14,8 26,2 35,1 Plzeňský kraj 13,8 12,4 12,2 70,9 61,4 52,9 15,2 26,2 35,0 Karlovarský kraj 14,6 12,7 12,3 71,8 61,8 53,3 13,7 25,5 34,4 Ústecký kraj 15,2 13,6 13,2 71,5 62,5 54,7 13,3 24,0 32,2 Liberecký kraj 14,8 13,3 13,0 71,4 61,7 53,4 13,9 25,0 33,5 Královéhradecký kraj 14,3 12,9 12,7 70,0 60,7 52,6 15,7 26,4 34,7 Pardubický kraj 14,6 13,2 12,9 70,3 61,5 52,7 15,1 25,3 34,4 Vysočina 14,5 13,2 12,8 70,3 61,1 52,2 15,2 25,7 35,0 Jihomoravský kraj 13,8 12,7 12,7 70,6 61,2 52,7 15,5 26,1 34,6 Olomoucký kraj 14,1 12,6 12,2 70,7 61,2 52,3 15,1 26,2 35,5 Zlínský kraj 14,0 12,4 11,9 70,6 61,1 51,9 15,5 26,5 36,2 Moravskoslezský kraj 14,3 12,9 12,4 71,2 61,1 52,8 14,5 26,0 34,8 ČR celkem 14,1 13,0 13,2 71,0 62,5 54,8 14,9 24,5 32,0 * reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ (2010), vlastní zpracování Rozložení krajů dle věkové struktury potvrzuje i hodnota průměrného věku, která se v jednotlivých krajích na konci roku 2008 pohybovala mezi 39,6 let a 41,6 let, přičemž nejnižší platila pro Ústecký kraj a nejvyšší pro Hlavní město Prahu. Jihočeský kraj měl průměrný věk obyvatel 40,5 roku. Do roku 2066 má hodnota průměrného věku Jihočechů vzrůst o více než 10 let na hodnotu 50,7. Ve všech krajích ČR je v uplynulých letech patrný trend stárnutí obyvatelstva: index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let) v celorepublikovém měřítku překročil poprvé hranici 100 v roce 2006, avšak v Hlavním městě Praze tomu tak bylo již v roce Na základě vývoje populace pouze přirozeným pohybem se bude index stáří ve všech krajích prudce zvyšovat. V roce 2014 je očekávána ve všech regionech početní převaha seniorů nad dětmi, a ta bude stále markantnější, přičemž ve 30. letech 21. století již bude dosahovat hodnoty 200 seniorů na 100 dětí. V horizontu projekce by se index stáří mohl

18 pohybovat v rozmezí seniorů na 100 dětí, přičemž nejnižší by byl v kraji Ústeckém a nejvyšší v Hlavním městě Praze (bez uvažování vlivu migrace). V jihočeském kraji dosáhne index stáří k roku hodnoty 286. Index ekonomického zatížení porovnávající ekonomicky neaktivní a aktivní část populace (zde ve věku let) je prozatím příznivý, neboť ve věku ekonomické aktivity se nachází nejsilnější generace narozené v polovině 70. let 20. století. Na počátku roku 2009 se index ekonomického zatížení pohyboval v rozmezí od 49 (Hlavní město Praha) po 57 (Vysočina) osob ve věku 0-14 či 65 a více let na 100 osob ve věku let. Ve vzájemném poměru ekonomicky aktivní a neaktivní složky časem převáží složka neekonomicky nad aktivní. Počátek tohoto stavu se očekává ve druhé polovině 40. (příp. na počátku 50.) let 21. století. Ve 2. polovině 50. let 21. století pak bude převis populace ve věku ekonomické neaktivity nejvyšší (dosahujíce hodnot 108 v Ústeckém kraji až 136 v Praze), poté k horizontu projekce poklesne na V Jihočeském kraji bude index ekonomického zatížení dosahovat v roce hodnoty 108, oproti současné hodnotě 55 ekonomicky neaktivních obyvatel připadajících na 100 aktivitních. Tabulka 10: Ukazatele očekávaného věkového složení (k 1. 1.) Průměrný věk Index stáří Index ekonomického zatížení 2009* * * Hlavní město Praha 41,6 49,2 53, Středočeský kraj 40,0 46,5 49, Jihočeský kraj 40,5 47,1 50, Plzeňský kraj 40,8 47,3 50, Karlovarský kraj 39,8 46,7 50, Ústecký kraj 39,6 45,8 49, Liberecký kraj 40,0 46,4 49, Královéhradecký kraj 40,9 47,1 50, Pardubický kraj 40,4 46,6 50, Vysočina 40,3 46,6 50, Jihomoravský kraj 40,8 47,1 50, Olomoucký kraj 40,5 47,2 51, Zlínský kraj 40,7 47,4 51, Moravskoslezský kraj 40,2 46,9 50, * reálné definitivní údaje Pozn.: index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0-14 let

19 index ekonomického zatížení = počet osob ve věku 65 a více let a osob ve věku 0-19 let na 100 osob ve věku let Zdroj: ČSÚ (2010) Předpokládanou proměnu věkové struktury Jihočeského kraje znázorňují následující věkové pyramidy. Vývoj je uvažován bez vlivu migrace. Graf 2 Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1. 1., bez migrace) ,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% ,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% ženy muži ženy muži ,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% ,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% Řady2 Řady1 ženy muži

20 ,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% ,0% 5,0% 0,0% 5,0% 10,0% ženy muži ženy muži Zdroj: ČSÚ (2010), vlastní zpracování

21 3. Nabídka sociálních služeb v Jihočeském kraji Sociální službou se podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby jsou poskytovány osobám v nepříznivé sociální situaci. Za nepříznivou situaci je mj. považováno oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku. Mimo sociálních služeb je další formou pomoci osobám v nepříznivé situaci tzv. příspěvek na péči. Sociální služby zahrnují následující: sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Formy poskytování sociálních služeb Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytové služby služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní služby služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénní služby služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Zařízení sociálních služeb Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb

22 Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra. Základní činnosti při poskytování sociálních služeb Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. Příspěvek na péči Náleží občanovi, který je z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislý na pomoci jiné osoby v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Příjemce příspěvku je povinen dávku použít na výdaje spojené se zajištěním péče o vlastní osobu bez rozdílu, zda péči vykonává poskytovatel sociální služby nebo rodinný příslušník, případně dochází-li ke kombinaci obou způsobů. Podle zákona jsou rozlišovány čtyři stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, čemuž odpovídá i výše příspěvku na péči. Tabulka 11: Výše příspěvku na péči u osob starších 18 let Stupeň závislosti I. lehká II. středně těžká III. těžká IV. úplná 800 Kč/měsíc Kč/měsíc Kč/měsíc Kč/měsíc Zdroj:

23 O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Následující tabulka shrnuje data od obecních úřadů ORP o počtech seniorů (lidí starších 65 let), kterým je přiznám příspěvek na péči v prvním až čtvrtém stupni. Jedná se o skupinu seniorů, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby. Tuto skupinu můžeme teoreticky ztotožnit se skupinou uživatelů sociálních služeb. Dále je v tabulce uveden počet seniorů v jednotlivých OPR, jako skupiny potenciálních uživatelů sociálních služeb pro seniory a poměr těchto dvou skupin. Mezi ORP jsou poměrně velké rozdíly. Nejvyšší podíl seniorů s přiznaným příspěvkem na péči je v ORP Vimperk a dále v ORP Týn nad Vltavou. Nejmenší podíl je naopak v ORP Jindřichův Hradec, Kaplice a Třeboň. Tabulka 12: Počet osob čerpajících příspěvek na péči v jednotlivých ORP (prosinec 2009) ORP počet obyvatel 65 + ( ) Stupeň PNP I. II. III. IV. Celkem osob s přiznaným PNP Počet osob s PNP k celkovému počtu obyvatel 65 + Blatná ,5 České Budějovice Český krumlov * * * * Dačice ,5 Jindřichův Hradec ,7 Kaplice ,7 Milevsko ,9 Písek Prachatice ,4 Soběslav ,4 Strakonice ,3 Tábor ,5 Trhové Sviny ,7 Třeboň ,9 Týn nad Vltavou ,4 Vimperk ,7 Vodňany ,1 Celkem za JčK ,7 Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje , data byla poskytnuta od obecních úřadů ORP, * data nebyla poskytnuta

24 3.1. Charakteristika vybraných sociálních služeb pro seniory Níže uvádíme popis vybraných sociálních služeb, které jsou určeny (mj.) pro seniory a které jsou dostupné na území Jihočeského kraje. Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Osobní asistence Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Služba obsahuje zejména tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Pečovatelská služba Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

25 pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Tísňová péče Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému a vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, sociální poradenství, sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Průvodcovské a předčitatelské služby Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Odlehčovací služba Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti:

26 pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Denní stacionáře V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Týdenní stacionáře V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy,

27 pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Domovy pro seniory V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Domovy se zvláštním režimem V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování,

28 poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Telefonická krizová pomoc Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Služba obsahuje tyto základní činnosti: telefonickou krizovou pomoc, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Sociální poradenství Sociální poradenství zahrnuje základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení

29 jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Přehled nabídky sociálních služeb v Jihočeském kraji Následující tabulka shrnuje nabídku sociálních služeb pro seniory na území Jihočeského kraje. Řadu služeb mohou senioři čerpat i na území jiných krajů (zejména pobytové služby, sociální poradenství), ta však nejsou předmětem tohoto shrnutí. Tabulka 13: Shrnutí nabídky sociálních služeb pro seniory v Jihočeském kraji Sociální služba Počet poskytovaných sociálních služeb Kapacita Forma poskytování Dostupnost Denní stacionáře 3 Služby sociální péče 45 (uživatelů denně) Ambulantní České Budějovice, Písek, Tábor Domovy pro seniory lůžek Pobytová Viz mapové znázornění dále Domovy se zvláštním režimem lůžek Pobytová Č. Budějovice 3x, Drhovle, Strakonice, Písek, Olešná, Jindřichův Hradec, Chýnov, Dobrá Voda u Č. Budějovic

30 Odlehčovací služby lůžek Pobytová Odlehčovací služby 3 Odlehčovací služby 1 Osobní asistence 9 Pečovatelská služba 50 Průvodcovské a předčitatelské služby 2 Nelze vyčíslit* 6 uživatelů v daný okamžik Nelze vyčíslit* Nelze vyčíslit* Nelze vyčíslit* Terénní Ambulantní Terénní Terénní, ambulantní Terénní, ambulantní Tísňová péče Terénní Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Telefonická krizová pomoc Sociální poradenství Nelze vyčíslit* Ambulantní, Terénní Služby sociální prevence Nelze vyčíslit* 20 (hovorů za den) Ambulantní Terénní České Budějovice 5x, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor 2x, Milevsko, Prachatice, Hluboká nad Vltavou, Vodňany Písek, Prachatice, Tábor Český Krumlov Č. Budějovice a okolní region, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov a okolní region, Písek, Týn nad Vltavou a okolní region, Strakonice a okolní region Viz mapové znázornění dále Českobudějovicko, Českokrumlovsko Okresy Č. Krumlov, Písek a Prachatice Č. Budějovice 7x, Jindřichův Hradec 2x, Tábor 5x, Prachatice 3x, Písek 2x, Třeboň, Milevsko, Český Krumlov 2x, Trhové Sviny, Hluboká nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Všemyslice, Chrášťany, Dolní Bukovsko, Strakonice 2x Temelín, Jindřichův Hradec, Písek, České Budějovice 2x Jihočeský kraj *neexistuje sjednocený systém jednotek Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k )

31 Podrobné informace o nejrozšířenějších sociálních službách domovy pro seniory, pečovatelská služba Níže uvádíme seznam poskytovatelů sociálních služeb domovy pro seniory a pečovatelská služba poskytovaných na území Jihočeského kraje. Jedná se o dvě nejčastější sociální služby pro seniory s největšími počty uživatelů. Seznam obsahuje informace z Registru poskytovatelů sociálních služeb. Tabulka shrnuje základní informace o poskytovateli a službě. Rozmístění obou služeb je na území Jihočeského kraje poměrně rovnoměrné. Jednotlivé Domovy pro seniory se však liší svou kapacitou, kterou shrnuje obrázek č. 3. Největší kapacita lůžek je koncentrována v krajském městě. Pečovatelská služba je nejrozšířenější službou pro seniory v kraji, nicméně stále není dostupná ve všech obcích kraje, blíže viz obr. 4). Tabulka 14: Přehled poskytovatelů sociální služby domovy pro seniory (pro cílovou skupinu senioři) v Jihočeském kraji Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 31 1 Oblastní charita Vimperk Dům klidného stáří Pravětín Vimperk 23, Pravětín, Vimperk 36 lůžek Sociální služby Města Milevska Sociální služby Města Milevska 5. května 1372, Milevsko 30 lůžek Domov pro seniory Budislav Domov pro seniory Budislav Budislav 1, Budislav 60 lůžek Czech one Prague s.r.o. Czech one Prague - Dům pro seniory Wágnerka Nad Nemocnicí 153, Horní Brána, Český Krumlov 73 lůžek neuvedeno neuvedeno

32 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 5 TEP, centrum sociálních služeb, Veselí nad Lužnicí Domov seniory pro K Zastávce 647, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí 65 lůžek Domov pro seniory Bechyně Domov pro seniory Bechyně Klášterní 3, Bechyně 62 lůžek Městský ústav sociálních služeb Strakonice MěÚSS Strakonice - Domov pro seniory Lidická 189, Strakonice I, Strakonice 70 lůžek Domov pro seniory Domov seniory pro tř. T. G. Masaryka 272, Blatná 89 lůžek Domov pro seniory Budislav Domov pro seniory Budislav Tučapy 1, Tučapy 55 lůžek Česká katolická charita Česká katolická charita Kněžský domov České Budějovice Želivského 428/3, České Budějovice 5, České Budějovice Domov důchodců U Zlatého kohouta Domov důchodců U Zlatého kohouta Zborovská 857, Hluboká nad Vltavou 60 lůžek

33 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 12 G-centrum Tábor Domov seniory pro Kpt. Jaroše 2958, Tábor 143 lůžek Městský ústav sociálních služeb Strakonice MěÚSS Strakonice - Domov pro seniory Rybniční 1282, Strakonice I, Strakonice 104 lůžek Domov pro seniory Chvalkov Domov pro seniory Chvalkov Čížkrajice 41, Chvalkov, Čížkrajice 49 lůžek Domov pro seniory Pohoda Domov pro seniory Pohoda Budějovická 159, Netolice 84 lůžek Domov pro seniory Kaplice Domov pro seniory Kaplice Míru 366, Kaplice 24 lůžek Domov pro seniory Kaplice Domov pro seniory Kaplice, detašované pracoviště Český Krumlov Nemocniční 429, Horní Brána, Český Krumlov 28 lůžek Diakonie ČCE - středisko Blanka Domov pro seniory - Domovinka Jiráskovo nábř. 2443, Budějovické Předměstí, Písek 34 lůžek

34 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 19 Centrum sociální pomoci Vodňany CSP Domov seniory Vodňany, pro Žižkovo nám. 21, Vodňany II, Vodňany Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov seniorů Budíškovice Budíškovice 1, Budíškovice 138 lůžek Domov pro seniory Hvízdal České Budějovice, příspěvková organizace Domov pro seniory Hvízdal České Budějovice, příspěvková organizace U Hvízdala 1327/6, České Budějovice 2, České Budějovic 171 lůžek Oblastní charita Strakonice Dům klidného stáří sv. Anny Sousedovice 40, Sousedovice 30 lůžek Domov pro seniory Chýnov Domov pro seniory Chýnov Zámecká 1, Chýnov 41 lůžek Domov důchodců Dobrá Voda Domov důchodců Dobrá Voda Pod Lesem 1362/16, Dobrá Voda u Českých Budějovic 254 lůžek

35 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 25 Česká katolická charita Česká katolická charita Charitní domov Kardašova Řečice Nádražní 1, Kardašova Řečice 29 lůžek Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov Třeboň seniorů Daskabát 306, Třeboň II, Třeboň 58 lůžek Senior-dům Soběslav 28 Seniorský dům Písek a.s. Senior-dům Soběslav Seniorský Písek dům Mrázkova 748, Soběslav III, Soběslav Čelakovského 8/4, Pražské Předměstí, Písek 76 lůžek lůžek Domov pro seniory Máj České Budějovice, příspěvková organizace Domov seniory České Budějovice, příspěvková organizace pro Máj Větrná 731, České Budějovice 2, České Budějovice 85 lůžek Domov pro seniory Stachy - Kůsov Domov pro seniory Stachy - Kůsov Kůsov 1, Stachy 140 lůžek

36 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 31 Domov pro seniory Horní Stropnice Domov seniory Stropnice pro Horní Horní Stropnice 54, Dobrá Voda, Horní Stropnice 45 lůžek Domov důchodců Horní Planá Domov důchodců Horní Planá Komenského 6, Horní Planá 110 lůžek Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov seniorů Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 103, Otín, Jindřichův Hradec 130 lůžek Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Domov seniorů České Velenice Vitorazská 54, České Velenice 66 lůžek Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice Bavorská 936, Prachatice II, Prachatice 100 lůžek Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace Staroměstská 2469/27, České Budějovice 3, České Budějovice 143 lůžek Domov pro seniory Světlo Domov pro seniory Světlo Drhovle 44, Drhovle Zámek, Drhovle 68 lůžek

37 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 38 Domov pro seniory Světlo Domov pro seniory Světlo, pobočka Písek Karla Čapka 2549, Budějovické Předměstí, Písek 84 lůžek Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k ) 37

38 Tabulka 15: Přehled poskytovatelů sociální služby pečovatelská služba (pro cílovou skupinu senioři) v Jihočeském kraji Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 1 Město Suchdol nad Lužnicí Pečovatelské služby Města Suchdol nad Lužnicí Náměstí T. G. Masaryka 9, Suchdol nad Lužnicí Suchdol nad Lužnicí 15 (denní) l.cz 2 Pečovatelská služba a jesle města Písku Pečovatelská služba a jesle města Písku nábřeží 1. máje 2142, Budějovické Předměstí, Písek Písek 260 (+ 50 ambulantní formou) Městys Křemže Dům s pečovatelskou službou Křemže Náměstí 11, Křemže Křemže a spádové obce TEP, centrum sociálních služeb, Veselí nad Lužnicí Pečovatelská služba Třída Čs. armády 834, Veselí nad Lužnicí II, Veselí nad Lužnicí Veselí nad Lužnicí ep-veseli.cz

39 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 5 Dům s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí, okres Tábor, příspěvková organizace Dům s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí, okres Tábor, příspěvková organizace Zákostelní 661, Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí 80 neuvedeno neuvedeno 6 Město Brod Vyšší Dům pečovatelskou službou s K Vltavě 380, Vyšší Brod Vyšší Brod yssibrod.cz 39 7 Oblastní Třeboň charita Pečovatelská služba Astra Chelčického 2, Třeboň II, Třeboň Třeboň a přilehlé obce do 15 km 45 (roční) ebon.charita.cz 8 PROTIVÍNSKÁ SEDMIKRÁSKA PROTIVÍNSKÁ SEDMIKRÁSKA Mírová 146, Protivín Protivín, Krč, Skály, Tálín, Selibov, Ražice, Putim, Kestřany, Pivkovice, Těšínov, Heřmaň, Kloub, Milenovice, Maletice, Žďár, Křtětice aj edmikraskap rotivin.cz

40 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 9 Město Vožice Mladá Pečovatelská služba Husovo náměstí 640, Mladá Vožice Mladá Vožice Oblastní spolek ČČK České Budějovice Domácí ošetřovatelská péče a pečovatelská služba ČČK Alice - Husova tř. 1837/20, České Budějovice 3, České Budějovice - Lidická tř. 135/7, České Budějovice 7, České Budějovice - Matice školské 1786/17, České Budějovice 7, České Budějovice Č. Budějovice a přilehlé obce do vzdálenosti 25 km ckcb.cz Město Planá Horní Dům pečovatelskou službou s Sídliště Míru 350, Horní Planá Horní Planá 20 neuvedeno neuvedeno

41 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 12 Farní Milevsko charita Farní Milevsko charita U Bažantnice 561, Milevsko Milevsko a blízké okolí 30 (denní) z 13 Město Bystřice Nová Pečovatelské služby N. Bystřice Vídeňská 714, Nová Bystřice Nová Bystřice ovabystrice. cz 14 Město Chýnov Pečovatelská služba města Chýnov Gabrielovo náměstí 7, Chýnov Chýnov 50 neuvedeno neuvedeno Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Zdíkov Krátká 125/18, Vimperk II, Vimperk Zdíkov chvimperk.cz 16 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Čkyně Krátká 125/18, Vimperk II, Vimperk Čkyně, Lčovice, Zálezly, Bohumilice chvimperk.cz

42 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 17 Město Bechyně Pečovatelská služba Školní 1009, Bechyně Bechyně mestobechy ne.cz 18 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Prachatice Krátká 125/18, Vimperk II, Vimperk Prachatice chvimperk.cz 19 Sociální služby Města Milevska Sociální služby Města Milevska 5. května 1510, Milevsko ORP Milevsko 400 (+50 ambulantní formou) ocsluzbymil evsko.cz Charita Malenice Pečovatelská služba Archiváře Teplého 102, Malenice Malenice a přilehlé obce Občanské sdružení Borůvka, Borovany Občanské sdružení Borůvka, Borovany Petra z Lindy 147, Borovany Borovany, Trhové Ledenice Sviny, rozvozů obědů (denní) oruvkaborovany.cz

43 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 22 Městský ústav sociálních služeb Strakonice MěÚSS Strakonice - Pečovatelská služba Rybniční 1283, Strakonice I, Strakonice Strakonice a přilehlé obce muss.strako nice.eu 23 Pečovatelská služba HUMANIKA Pečovatelská služba HUMANIKA Jarlochova 1371, Milevsko Milevsko a okolní obce do 15 km 23 neuvedeno neuvedeno Oblastní Písek charita Charitní pečovatelská služba Bakaláře 43/6, Vnitřní Město, Písek Písek 30 (měsíční) harita.cz Obec Brloh Dům pečovatelskou službou s Brloh 17, Brloh Brloh becbrloh.cz 26 Senior-dům Soběslav Senior-dům Soběslav Mrázkova 745, Soběslav III, Soběslav Soběslav a přilehlé okolí eniorsobesla v.cz 27 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Volary Krátká 125/18, Vimperk II, Vimperk Volary chvimperk.cz

44 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 28 Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Vimperk Krátká 125/18, Vimperk II, Vimperk Vímperk, Borové Lady, Nové Hutě chvimperk.cz 29 Město Protivín Pečovatelská služba Protivín Masarykovo nám. 21, Protivín Protivín 70 (+ 70 ambulantní formou) Oblastní Vimperk charita Charitní pečovatelská služba - Stachy Krátká 125/18, Vimperk II, Vimperk Stachy a spádové obce chvimperk.cz Diakonie ČCE - středisko Blanka Terénní pečovatelská služba Jiráskovo nábř. 2443, Budějovické Předměstí, Písek Písek iakonicecce. cz 32 Obec Větřní Obec Větřní Na Žofíně 191, Větřní Větřní becvetrni.cz 33 OBEC Loučovice Pečovatelská služba Loučovice 60, Loučovice Loučovice neuvedeno oucovice.inf o

45 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 34 Město Sezimovo Ústí Město Sezimovo Ústí Dr. E. Beneše 21/6, Sezimovo Ústí Sezimovo Ústí 100 (mimo rozvoz oběda kapacita 20) neuvedeno ezimovousti.cz 35 G-centrum Tábor Pečovatelská služba Lidická 2355, Tábor Tábor 400 (+14 ambulantní formou) centrum.cz 36 Farní charita Týn nad Vltavou Pečovatelská služba Na Výsluní 428, Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou, Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Bzí, Dražíč, Doubrava, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Hosty, Chrášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Všemyslice a Žimutice yn.charita.cz Městská charita České Budějovice Charitní pečovatelská služba Žižkova tř. 309/12, České Budějovice 6, České Budějovice Okres Č. Budějovice mchcb.cz

46 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 38 DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ Pečovatelská služba DOMICILU SENIORŮ Olešná Olešná 8, Olešná Olešná 32 neuvedeno neuvedeno aktivnichsen ioru.cz 39 Domov pro seniory Pohoda Domov pro seniory Pohoda Budějovická 159, Netolice Netolice etolice.cz 40 Centrum sociální pomoci Vodňany CSP Vodňany pečovatelská služba Elektrárenská 35, Vodňany II, Vodňany ORP Vodňany nany.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice Osek 109, Osek Osek, Radomyšl, Domanice, Kaletice, Černíkov u Strakonic, Podolí u Strakonic, Klínovice, Kbelnice, Chrášťovice, Láz u Radomyšle, Leskovice u Radomyšle, Velká Turná, Malá Turná, Petrovice u Oseka, Jemnice u Oseka, Rohozná u Rovné, případně i v jiných obcích strakonice.c z

47 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 42 Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice Tyršova 436, Blatná území Svazku obcí Blatenska strakonice.c z 43 Seniorský Písek o.p.s. klub Pečovatelské služby Seniorského klubu K Lipám 132, Hradiště, Písek na území a v nejbližším okolí obcí Čížová, Kestřany, Předotice, Dobev, Smrkovice 15 neuvedeno

48 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) denní kapacita: 44 Ledax o.p.s. Ledax o.p.s. Bratrská 221, Dačice I, Dačice, Riegrova 1756/51, České Budějovice 3, České Budějovice, Chelčického 2, Třeboň II, Třeboň, Nábřeží Svat. Čecha 1055, Trhové Sviny, U nemocnice 62, Jindřichův Hradec III, Jindřichův Hradec, Zámecké nádvoří 360, Týn nad Vltavou ORP Dačice, ORP J. Hradec, ORP Třeboň, ORP Trhové Sviny, ORP Č. Budějovice, ORP Týn nad Vltavou, ORP Prachatice ve středisku České Budějovice, denně ve středisku Trhové Sviny, denně ve středisku Týn nad Vltavou, denně ve středisku Třeboň, denně ve středisku Jindřichův Hradec, denně ve středisku Dačice, - 25 denně ve středisku Prachatice edax.cz 48

49 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 45 Charita Kaplice Charitní pečovatelská služba Kaplice Náměstí 42, Kaplice Kaplice, Velešín a okolní obce kaplice.cz 46 Město Kaplice Pečovatelská služba Města Kaplice Novohradská 59, Kaplice Kaplice. Besednice, Omlenice, Soběnov, Střítež Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Staroměstská, příspěvková organizace Staroměstská 2469/27, České Budějovice 3, České Budějovice České Budějovice taromestska.cz 49

50 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 48 Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice Heydukova 349, Strakonice I, Strakonice Strakonice, Katovice, Pracejovice, Drachkov, Smiradice, Sousedovice, Přední Zborovice, Mutěnice, Radošovice, Kapsova Lhota, Svaryšov, Milíkovice, Miloňovice, Sudkovice, Štěkeň, Přešťovice, Rovná, Slaník, Řepice, Droužetice, Hubenov, Únice, Krty- Hradec, Mnichov, Jinín, Nebřehovice, Sedlíkovice, Kuřimany, Radějovice. případně další obce strakonice.c z 50

51 Název poskytovatele Název služby sociální Kontaktní adresa Územní rozsah Kapacita Dotace ze státního rozpočtu (2010) Dotace ze státního rozpočtu (2011) Internetové stránky (pokud nejsou k dispozici, pak tel. číslo) 49 Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice Vimperská 595, Volyně Volyně, Nišovice, Litochovice (Neuslužice, Střítež), Milejovice, Hoštice, Přechovice, Strunkovice nad Volyňkou, Němětice, Nihošovice, Úlehle, Radkovice, Švejcarova Lhota, Jetišov, Nahořany, Nahořany, Starov, Hodějov, Chvalšovice, Zahorčice, Kraselov, Mladotice, Škrobočov, Němčice, Čestice, Radešov, Střídka, Doubravice, Počátky, Nuzín, Krušlov, Zechovice, Vacovice, Hoslovice, Dřešín, Dřešínek strakonice.c z Seniorský Písek a.s. dům Pečovatelské služby seniorského domu Písek K Lipám 132, Hradiště, Písek Písek 20 (denní) kydum.cz Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb (k )

52 Obrázek 3 Rozmístění domovů pro seniory v Jihočeském kraji včetně počtu lůžek 52 Zdroj: data z Registru poskytovatelů sociálních služeb k , vlastní zpracování

53 Obrázek 4 Rozmístění středisek pečovatelských služeb v Jihočeském kraji 53 Zdroj: data z Registru poskytovatelů sociálních služeb k , vlastní zpracování