PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Vládní návrh. na vydání

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období 269 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

2 - 2 - V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2011, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. I Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto: 1. V 4 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: e) v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu,. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i). 2. V 6 odst. 4 se částka Kč nahrazuje částkou Kč. 3. V 6 se doplňuje odstavec 9, který zní: (9) Je-li ve věcech správního soudnictví podána žaloba proti více rozhodnutím, je každé napadené rozhodnutí samostatným základem poplatku; to platí obdobně pro návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části.. 4. V 6a odst. 3 se slova ve lhůtě do 15 dnů zrušují. 5. V 6a se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí: (4) Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne.

3 - 3 - (5) Došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení, kasační stížnosti nebo rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil. (6) Pro účely tohoto zákona se za nemovitost pokládají všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví. Pro účely tohoto zákona se za nemovitost pokládá byt a nebytový prostor. (7) Poplatek podle sazebníku je vybírán nejvýše v částce Kč; to neplatí, je-li v sazebníku stanoveno jinak.. 6. V 10 odst. 3 se ve větě první za slovo stížnosti, vkládají slova snížený o 20 %, nejméně však o Kč,. 7. V 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.. 8. V 10 odst. 4 se za slova zaplacený poplatek vkládají slova snížený o 20 %, nejméně však o Kč,. 9. V 10 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou Soud postupuje stejným způsobem po podání odporu nebo námitek, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním V 10 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova ; věta první se použije obdobně. 11. V 10 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: (7) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o Kč, v případě schválení smíru mezi účastníky řízení před tím, než je ve věci samé rozhodnuto. Byl-li smír schválen pouze v části předmětu řízení, vrátí soud odpovídající část poplatku; věta první se použije obdobně.. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a V 10 se na konci odstavce 9 doplňuje věta Lhůta neběží, je-li řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno Za 10 se vkládá nový 10a, který zní: 10a (1) Je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl. (2) Je-li již zaplacený poplatek nebo přeplatek poukázán po uplynutí lhůty podle odstavce 1, soud na žádost poplatníka stanoví a do 30 dnů ode dne podání žádosti poukáže úrok z vratitelného přeplatku podle daňového řádu V 11 odstavec 1 zní: (1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství,

4 - 4 - b) důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, e) dědických v prvním stupni řízení, f) způsobilosti k právním úkonům, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, g) obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, h) volebních, i) kompetenčních žalob, j) nařízení exekuce soudem 2a), k) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu 2b), l) výmazu podnikatele z obchodního rejstříku V 11 odstavec 1 zní: (1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství, b) důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, e) dědických v prvním stupni řízení, f) způsobilosti k právním úkonům, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, g) obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, h) volebních,

5 - 5 - i) kompetenčních žalob, j) nařízení exekuce soudem 2a), k) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu 2b), l) výmazu podnikatele z obchodního rejstříku V 11 odstavec 2 zní: (2) Od poplatku se osvobozují a) Česká republika a státní fondy, b) územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen, c) navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví, e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání, f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, g) navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření rodičovství, h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva 3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob, i) cizinec v řízení ve věcech mezinárodní ochrany, dočasné ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení zajištění, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, a v řízení o propuštění cizince ze zajištění, j) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů, 4) je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození, k) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, 4a) l) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, m) navrhovatel zápisu nadace nebo nadačního fondu do nadačního rejstříku a nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku,

6 - 6 - n) navrhovatel zápisu obecně prospěšné společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností a obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností, o) společenství vlastníků jednotek 3a) ve věcech rejstříku společenství vlastníků jednotek, p) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost, q) insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, r) dlužník a insolvenční správce v insolvenčním řízení, s) navrhovatel nařízení předběžného opatření podle 76b občanského soudního řádu V 11 odst. 5 se slova písm. i) nahrazují slovy písm. g). 18. V 11 se doplňuje odstavec 6, který zní: (6) Od poplatku se dále osvobozuje řízení podle položky 11 odst. 1 písm. c) sazebníku zahájené v důsledku přírodní živelní pohromy na území České republiky a úkony uvedené v položkách 28, 29, 30, 31, 33 a 34 sazebníku, pokud jsou navrhovány v důsledku přírodní živelní pohromy na území České republiky Příloha zní: SAZEBNÍK POPLATKŮ Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb. Poplatky za řízení Položka 1 1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky Kč Kč b) v částce vyšší než Kč do Kč 5 % z této částky c) v částce vyšší než Kč Kč a 1 % z částky přesahující Kč; částka nad Kč se nezapočítává 2. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.

7 Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle bodu 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně. 4. Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota. 5. Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle bodu 1. Položka 2 1. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky Kč včetně 800 Kč b) v částce vyšší než Kč 4 % z této částky 2. Pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky Pokud nebyl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podán prostřednictvím aplikace k tomu určené, vybere se poplatek podle položky 1. Položka 3 1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění a) za každou nemovitost Kč b) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku Kč c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak Kč 2. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. 3. Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c). 4. Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem se vybere poplatek podle bodu 1 písm. c), a to pouze jednou, bez zřetele k tomu, kolika věcí se požadované určení týká. Pro návrh na zahájení řízení o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, to platí obdobně.

8 Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c). 6. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství, za návrh na zahájení řízení na určení neplatnosti nebo neexistence manželství, za návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c). Položka 4 Za návrh na nařízení předběžného opatření Kč Položka 5 1. Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Kč 2. Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o Kč za každou nemovitost a o Kč za každý podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání. Položka 6 Za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky Kč včetně 500 Kč b) v částce vyšší než Kč 1 % z této částky nejvýše Kč Položka 7 Za návrh na zahájení řízení o poddlužnické žalobě Kč Položka 8 Za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem Kč Položka 9 1. Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení

9 - 9 - a) je-li předmětem smíru peněžité plnění do částky Kč včetně 500 Kč b) je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než Kč 2 % z této částky nejvýše Kč c) v ostatních případech Kč 2. Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá. Položka 10 Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství Kč Položka Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku a) za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku Kč b) za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku, s výjimkou akciové společnosti Kč c) za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele Kč 2. Poplatek podle bodu 1 písmene c) se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí návrh na výmaz podnikatele z obchodního rejstříku. 3. Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu. 4. Poplatek podle této položky se nevybere za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené na návrh příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem. Položka 12 Za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky Kč včetně Kč b) v částce vyšší než Kč 5 % z této částky

10 Položka Za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem není peněžité plnění, s výjimkou sporu o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, a) ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky Kč b) za každou nemovitost Kč c) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku Kč d) v ostatních případech Kč 2. Z návrhu o vyloučení nemovitosti z majetkové podstaty se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b) této položky. 3. Z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky z majetkové podstaty se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c) této položky. 4. Z návrhu na vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela v incidenčním sporu se vybere poplatek podle položky Poplatek podle písmene a) a d) této položky se vybere za návrh pouze jednou. Položka Za návrh na zahájení řízení o úschově za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy a) peníze do Kč včetně 250 Kč b) peníze v částce vyšší než Kč 1 % z této částky c) za každou movitou věc 750 Kč d) za každý cenný papír 150 Kč 2. Je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene a) nebo písmene b) této položky ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papíru. Položka Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin Kč 2. Podle bodu 4 položky 1 se nepostupuje. Položka 16 Za žalobu na obnovu řízení Kč Položka 17 Za žalobu pro zmatečnost Kč

11 Položka Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem a) peněžité plnění do částky Kč včetně Kč b) v ostatních případech Kč 2. Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky a na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části Kč c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí Kč d) v ostatních případech Kč Položka 19 Za kasační stížnost Kč Položka 20 Za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví Kč Položka Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí a) je-li vymáháno peněžité plnění do částky Kč včetně 500 Kč b) je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než Kč 2 % z této částky nejvýše Kč c) v ostatních případech Kč 2. Za návrhy na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí polovina příslušných poplatků, ne však méně než 500 Kč. 3. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo na odklad výkonu rozhodnutí nebo exekuce se poplatek nevybere. 4. Za námitky proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce se poplatek nevybere. Položka Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, je-li předmětem odvolacího řízení a) peněžité plnění, se vybere poplatek podle položky 1,

12 b) nepeněžité plnění, se vybere poplatek podle položky Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření se vybere poplatek podle položky Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí. 4. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o poddlužnické žalobě se vybere poplatek podle položky Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle položky 1. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. 7. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a) položky 3. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b) položky 3. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c) položky Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota. 9. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o vypořádání společného jmění manželů se vybere poplatek podle položky Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v insolvenčním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c) položky Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene c) položky 3 pouze jednou. 12. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.

13 Položka Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení a) peněžité plnění do částky Kč včetně Kč b) za každou nemovitost Kč c) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku Kč d) v ostatních případech Kč 2. Za dovolání proti rozhodnutí, které není uvedeno v bodu 1 této položky Kč 3. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí. 4. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích a které nepřevyšuje částku Kč, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci se vybere poplatek podle bodu 1 písmene d) této položky. 5. Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1 této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota. 6. Podle bodu 1 písmene d) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v insolvenčním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy. 7. Je-li dovolání podáno proti jednomu rozhodnutí odvolacího soudu, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene d) nebo podle bodu 2 této položky pouze jednou. Poplatky za úkony Položka 24 Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti Kč Položka 25 Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a za návrh na prohlášení o majetku Položka 26 Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení o provedení úkonu soudem Kč Kč

14 Položka 27 Za sepsání podání do protokolu, jestliže to umožňuje občanský soudní řád nebo soudní řád správní Kč Položka Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů 150 Kč 2. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky. Položka 29 Za vydání osvědčení či potvrzení podle právních předpisů Evropské unie 300 Kč Položka Za vyhotovení stejnopisu (opisu) rozhodnutí a protokolu za každou i započatou stránku 70 Kč 2. Za vyhotovení kopie (fotokopie) listin, protokolu, příloh, záznamů a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich za každou i započatou stránku 20 Kč 3. Poplatku nepodléhá stejnopis nebo kopie protokolu vyhotovené k žádosti účastníka, která byla učiněna při úkonu, o němž se protokol sepisuje. 4. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván. 5. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky. 6. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle 11 odst. 2. Položka Za poskytnutí kopie elektronických dat, které jsou součástí spisu, na trvalém nosiči dat, za každý nosič 50 Kč

15 Poplatku nepodléhá přenos elektronických dat prostřednictvím veřejné datové sítě nebo nahraných na nosič dat žadatele. Položka Za přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu za každou i započatou stránku 100 Kč 2. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro neslyšícího či hluchoslepého účastníka. 3. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového záznamu ve formě protokolu, pokud se tento přepis pořídil ve věcech, u kterých to stanoví zákon, a ve věcech, u kterých tak určil soud. Položka Za ověření listiny 30 Kč 2. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje. Položka 34 Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis 30 Kč Položka Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl 500 Kč 2. Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení. Položka Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků Kč 2. Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk 500 Kč 3. Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce nebo tlumočníka 100 Kč

16 Položka Za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem Kč 2. Poplatek podle této položky se vybere, jde-li o sepsání movitých věcí k zajištění nájemného podle 672 občanského zákoníku. Za sepsání movitých věcí při provedení výkonu rozhodnutí se poplatek nevybírá. Položka Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný cenný papír Kč 2. Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů 300 Kč Položka Za přihlášku pohledávky v insolvenčním řízení Kč 2. Poplatek podle této položky se nevybere, je-li přihláška podána současně s insolvenčním návrhem.. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání, dovolání nebo kasační stížnost podávané po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Za návrh na provedení úkonu, podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vybírají poplatky podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona Čl. III V zákoně č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., zákona

17 č. 274/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 381/2008 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se část třicátá osmá zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu Čl. IV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009, zákona č. 218/2009, zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto: 1. V 30 odst. 1 větě první se za slova je to vkládá slovo nezbytně.

18 zní: 127 (1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. (2) Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. (3) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost. (4) Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba. (5) Za vydání odborného vyjádření podle odstavce 1 náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis.. 3. Za 127 se vkládá nový 127a, který zní: 127a Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.. 4. V 138 odst. 1 větě první se slova zcela nebo zrušují. 5. V 138 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova ; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. 6. V 148 se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Pro vymáhání pohledávek uvedených v odstavci 3 se uplatní postup stanovený daňovým řádem..

19 V 151 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta Náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem.. 8. V 174a se na konci odstavce 1 doplňuje věta Tento formulář zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.. 9. V 174a se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení 43 se nepoužije V 374a se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). ČÁST ČTVRTÁ Zrušovací ustanovení Čl. V Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 117/1998 Sb., o osvobození od soudních poplatků. 2. Vyhláška č. 5/1999 Sb., o osvobození některých druhů poplatných úkonů od soudních poplatků v důsledku přírodních živelních pohrom. 3. Vyhláška č. 197/2008 Sb., kterou se vydává vzor formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI 1. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 14, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna Ustanovení 11 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2011.

20 D ů v o d o v á z p r á v a I. OBECNÁ ČÁST a) Závěrečná zpráva k hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. I. Důvod předložení A. Důvodem předložení návrhu zákona je zejména korekce současné úpravy výše soudních poplatků, která je stanovena podle stavu, jenž odráží ekonomickou situaci před deseti lety. Pokud jde o položku č. 1 sazebníku poplatků, reflektuje tato položka stav téměř před padesáti lety. Takto nastavený systém soudních poplatků neodráží ekonomické a společenské změny, složitost sporů a zvýšení nákladů na provoz soudů. Vzhledem ke zvýšení průměrné hrubé mzdy, ke zvýšení hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele a míře inflace, neplní současná právní úprava soudních poplatků dostatečně svou regulační a preventivní funkci a nebrání tak podávání šikanózních, účelových a zbytečných žalob. B. Přehodnotit jednotlivá osvobození od soudních poplatků i položky v sazebníku. C. Posílit motivaci účastníků ke snaze o smírné řešení sporů s možností poplatkového zvýhodnění smírného uzavření věci. D. Výslovnou legislativní úpravou vyřešit otázku soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (zrušení položky nebo úprava doměřování soudního poplatku není-li platební rozkaz vydán). Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Zhodnocení právního stavu Právní úprava soudních poplatků je obsažena v zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích ). Zákon o soudních poplatcích byl opakovaně novelizován. K zásadnějším změnám platné a účinné právní úpravy nedošlo od roku 2000, kdy byl zákonem č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zásadně novelizován a obměněn sazebník poplatků s účinností od Ustanovení 11 odst. 1 tohoto zákona uvádí výčet řízení ve věcech osvobozených od soudních poplatků. Od poplatků jsou osvobozena např. řízení ve věcech opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství; ve věcech důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění,

21 státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek; ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem; ve věcech sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům; řízení ve věcech nařízení exekuce soudem. Ustanovení 11 odst. 2 uvádí výčet subjektů, které jsou od placení soudních poplatků ve stanovených případech osvobozeny. Zákonem č. 255/2000 Sb. byl do ustanovení 11 zákona o soudních poplatcích vložen odstavec 4, který osvobozuje od poplatků také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o exekuční řízení. Otázku vracení soudních poplatků při zastavení řízení upravuje ustanovení 10 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Takto postupuje soud i v situaci přeplatku na poplatku, který vznikl podle ustanovení 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Podle Položky 1a se za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky Kč včetně, vyměřuje poplatek ve výši 300 Kč. V případě, že peněžité plnění převyšuje částku Kč, poplatek se stanoví ve výši 2 % z žalované částky. Zákon o soudních poplatcích obsahuje v příloze sazebník poplatků. Sazebník poplatků rozčleňuje poplatky na poplatky za řízení a poplatky za úkony. K zásadní obměně této přílohy došlo zákonem č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, kdy byly sazby poplatků s účinností ode dne stanoveny nově. Součástí sazebníku jsou i tzv. poznámky jak k celému sazebníku, tak i k jeho jednotlivým položkám. Tyto poznámky jsou předmětem mnoha odborných diskuzí týkajících se jejich závazného charakteru. Identifikace problému S výjimkou dílčích novelizací reagujících např. na novou úpravu správního soudnictví nebo insolvenčního řízení, které vyvolaly potřebu vložit do sazebníku nové položky, nedošlo od roku 2001, jak již bylo uvedeno výše, v zákoně o soudních poplatcích k zásadnějším změnám. Přes růst průměrné hrubé mzdy, růst hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele a míru inflace nedošlo od roku 2001 k adekvátní úpravě sazeb soudních poplatků, a to ani navzdory tomu, že právě v důsledku míry inflace se zásadně zvýšily vlastní náklady soudů, které jsou s výkonem soudnictví nerozlučně spojeny (např. poštovné, energie, spotřební předměty, mzdy apod.). Právě uvedené ukazatele však není možno považovat za jediná určující hlediska při úvahách o výši soudních poplatků. Současná platná právní úprava neodráží změny ekonomické situace, ale ani celkový nárůst souzených případů a jejich složitost. Aktuální právní stav dostatečně neplní regulační a preventivní funkci a nebrání tak podávání šikanózních a účelových žalob, které ve značné míře zatěžují výkon soudnictví. Při připravované úpravě sazeb soudních poplatků je třeba zohlednit především vývoj minimální mzdy, vývoj průměrné hrubé mzdy (průměrná mzda v podnikatelské a nepodnikatelské sféře) a především pak poměr výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě a hrubému domácímu produktu v roce 2001 a v současnosti. Některé položky je nutné koncepčně přehodnotit, nikoliv jenom zvyšovat sazby soudních poplatků. Příloha k zákonu o soudních poplatcích, konkrétně problematika poznámek k sazebníku, činí v praxi nemalé problémy, a to z toho důvodu, že sazebník je přílohou zákona o soudních poplatcích a jeho poznámky by měly mít pouze interpretační charakter. V platné

22 právní úpravě tomu tak však není. Poznámky k sazebníku poplatků jako k celku i k jeho jednotlivým položkám často diametrálně mění smysl paragrafovaného znění a plní tak funkci normativní. Platná právní úprava nedostatečným způsobem motivuje účastníky sporu ke smírnému ukončení věci. Možnost vrácení části poplatku v případě smírného vyřešení věci představuje významný motivační faktor, který v konečném důsledku může podstatně přispět k odbřemenění soudní agendy. Tento motivační institut není v platné právní úpravě zakotven. V souvislosti s nejasnostmi ohledně soudního poplatku za návrh na podání elektronického platebního rozkazu a jeho doměřování v případě, že elektronický platební rozkaz soud nevydá, obsahuje návrh novelizace výslovnou úpravu doměření soudního poplatku, a to do výše podle položky 1. Z poznatků soudní praxe vychází například úprava nového osvobození v 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích pro navrhovatele vydání předběžného opatření ve věcech domácího násilí podle 76b občanského soudního řádu. Novela zákona o soudních poplatcích reaguje na tyto problémy: - nedostatečnou výši soudních poplatků ve vztahu k ekonomickým a společenským změnám, nárůstu souzených případů, jejich složitosti a s tím související nedostatečnou regulační a preventivní funkci soudních poplatků, - interpretační či normativní charakter poznámek k sazebníku poplatků, - absenci motivace pro smírné ukončení sporů a s tím související vracení soudního poplatku v případě zpětvzetí žaloby před prvním jednáním soudu, - úpravu osvobození od soudních poplatků reagující i na požadavky ze soudní praxe. Identifikace rizik spojených s nečinností Od poslední zásadnější změny zákona o soudních poplatcích nedošlo k odpovídající úpravě sazeb soudních poplatků, a to přes míru inflace, růst minimální mzdy, růst průměrné hrubé mzdy a růst hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele. V důsledku tohoto vývoje se zásadně zvýšily vlastní náklady soudů, které jsou s výkonem soudnictví spojeny. Došlo ke zvýšení provozních výdajů, např. za poštovné, energie, spotřební předměty, mzdy apod. Tyto okolnosti nepřímo způsobily, že preventivní a regulační funkce soudních poplatků je značně oslabena. Zmírnění působení těchto funkcí, v některých případech až jejich absence, naopak způsobuje nárůst celkového nápadu u soudů a prodlužuje délku řízení před soudem, a tím značným rozsahem navyšuje finanční prostředky na samotný výkon soudnictví. Cílem novely je i snaha podpořit mimosoudní řešení sporů a tím docílit celkový pokles nápadu a nákladů na výkon soudnictví, k čemuž má sloužit i nová úprava vracení části soudního poplatku v případě vyřešení věci smírem, který soud schválí předtím, než je rozhodnuto ve věci samé. Konzultace K zásadním otázkám, kterých se navrhovaná novela zákona o soudních poplatcích dotýká, byla vytvořena odborná pracovní skupina, která úzce spolupracuje na věcném vymezení novely zákona a aktivně konzultuje jednotlivé návrhy týkající se této novely. Pracovní skupina se skládá ze zástupců Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí, České advokátní komory a okresních a krajských soudů.

23 Za účelem seznámení zástupců odborné veřejnosti se zamýšlenou novelou zákona a zjištění jejich stanovisek, byl návrh předpokládaných změn zaslán ke konzultacím následujícím subjektům Veřejnému ochránci práv (dále jen VOP ), Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ), Ministerstvu zdravotnictví (dále jen MZ ), Úřadu vlády Resortu lidských práv a menšin (dále jen RLPM ), Exekutorské komoře České republiky (dále jen EK ) a Sdružení politických vězňů. Jednotlivé dotazované subjekty byly požádány o vyjádření ke zvažovaným změnám zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z hlediska jejich věcné příslušnosti, především však k úmyslu změnit úpravu osvobozování podle ustanovení 11 zákona. K připravovaným změnám využily možnost reagovat všechny dotazované subjekty kromě Ministerstva zdravotnictví. K uvažovaným změnám v ustanovení 11, pokud jde o vyjmutí některých druhů řízení, se dotazované subjekty stavěly převážně negativně. II. Návrh variant řešení S ohledem na shora uvedené skutečnosti bylo vypracováno variantní řešení problémů, které by mělo naplnit výše zmiňované cíle, následujícím způsobem: 1. Úprava osvobození od soudních poplatků u navrhovatelů vydání předběžného opatření ve věcech domácího násilí podle 76b o.s.ř. VARIANTA 1a Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny. VARIANTA 1b Zavést osvobození od soudních poplatků v případě návrhu na vydání předběžného opatření ve věcech domácího násilí podle 76b o.s.ř. VARIANTA 1c Jiný názor na úpravu soudních poplatků ve věcech domácího násilí. Nový druh předběžného opatření byl do občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) vložen zákonem č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím s účinností od 1. ledna Ustanovení 76b občanského soudního řádu si klade za cíl řešit jev, který je obecně znám pod pojmem domácí násilí, a to prostřednictvím jasně formulované vůle státu chránit ohroženou osobu a zamezit dalšímu jednání násilné osoby, tedy jednoho člena společného obydlí vůči druhému, a to zejména prostřednictvím možnosti jeho krátkodobého vykázání z místa, v němž spolu žijí. Po dobu účinnosti této právní úpravy vyplynul ze strany soudů požadavek na zařazení předběžného opatření podle ustanovení 76b o.s.ř. mezi věci, u kterých navrhovatel nepodléhá poplatkové povinnosti, a to bez ohledu na jejich majetkové poměry. Soudní praxe ukázala, že ve většině případů, kdy je podán návrh na vydání předběžného opatření podle ustanovení 76b o.s.ř., se jedná o navrhovatele, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci a často i v tíživé finanční situaci. Soudní poplatek, který se vybírá podle položky 3 Sazebníku poplatků, tak v mnoha případech představuje nepříjemnou komplikaci při ochraně práv, zaručených v těchto ustanoveních o.s.ř. Navrhovatelé často nemají finanční prostředky na úhradu svých základních potřeb, a už vůbec ne na úhradu soudního poplatku za tento návrh. To v konečném důsledku vede k individuálnímu rozhodování soudů o osvobození od

24 soudního poplatku podle ustanovení 138 o.s.ř., odůvodňují-li to poměry účastníků a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšně uplatňování nebo bránění práva. Tento postup sice chrání právo občanů na přístup k soudům, na druhé straně ale představuje další administrativní zatížení justice. Vzhledem k tomu, že individuální osvobození od soudních poplatků má význam i pro případné další zvýhodnění účastníka, kterému bylo přiznáno, je v konečném důsledku finančně mnohem nákladnější než samo celkové osvobození od soudních poplatků. Ze všech těchto důvodů je ponechání současného právního stavu podle varianty 1a nevhodné. K úmyslu osvobodit navrhovatele vydání předběžného opatření podle 76b o.s.ř. od soudních poplatků se konzultované subjekty nevyjadřovaly. Poradní skupina složená ze zástupců soudů zavedení tohoto osvobození v ustanovení 11 zákona o soudních poplatcích plně podporuje. Doporučuje se přijetí varianty 1b zařadit návrh vydání předběžného opatření podle 76b o.s.ř. mezi věci, u kterých navrhovatel nepodléhá poplatkové povinnosti. 2. Přehodnocení jednotlivých osvobození od soudních poplatků v 11 zákona o soudních poplatcích VARIANTA 2a Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny. VARIANTA 2b Zrušit některá osvobození jako nedůvodná a neúčelná. VARIANTA 2c Jiný názor na úpravu osvobození od soudních poplatků. Veškerá osvobození, ať již věcná či osobní, která byla v průběhu let zakotvena v 11 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích, měla jistě vždy v době přijímání dané právní úpravy své opodstatnění, avšak vzhledem k současné ekonomické situaci státu, k nadužívání řešení sporů soudní cestou i vzhledem ke zjednodušování právní úpravy, je třeba všechna osvobození přehodnotit, a ponechat v zákoně pouze ta nejzásadnější. K této variantě řešení se konzultované subjekty stavěly nejednotně, avšak volba varianty 2b je z důvodů výše uvedených zcela legitimní. Doporučuje se přijetí varianty 2b. 3. Úprava vracení soudního poplatku při zastavení řízení před prvním jednáním ( 10 odst. 3) VARIANTA 3a Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny. VARIANTA 3b Nevracet určité procento z poplatku. VARIANTA 3c Jiný názor na úpravu vracení soudního poplatku při zpětvzetí žaloby.

25 V rámci probíhajících diskusí ohledně novelizace zákona o soudních poplatcích se objevily různé úvahy o změně úpravy vracení soudních poplatků při zpětvzetí návrhu. Podle návrhu by se tento vracený soudní poplatek snížil o určité procento, které by představovalo manipulační poplatek soudu. Podle ustanovení 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu i zaplacený soudní poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Zpětvzetím návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti před zahájeným jednáním se řízení ve věci zastaví. Soud nadále nezkoumá, zda lze žalobu vůbec projednat. Problematika vracení soudních poplatků, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním, byla předmětem mnoha odborných diskusí, kdy se řešilo, zda zavést novou právní úpravu, nebo ponechat stávající právní úpravu beze změny. Krácení soudních poplatků při zastavení řízení bylo v minulosti do českého právního řádu zavedeno zákonem č. 36/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. dubna Podle této novely soud vracel z účtu soudu, u kterého byl poplatek zaplacen, 50 % z poplatku, zastavil-li soud řízení dříve, než začal jednat ve věci samé s výjimkou dovolacího řízení. Tato zákonná úprava platila až do 1. ledna 2001, kdy nabyl účinnost zákon č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela změnila text ustanovení 10 odst. 3 tak, že soud vrátí i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Toto ustanovení, s doplněním o kasační stížnost, platí dodnes. Úprava vracení celého soudního poplatku v případě zpětvzetí má motivovat účastníky řízení řešit svůj spor mimosoudně. Jako motivační prvek tu působí právě vědomí, že účastníku sporu bude vrácen soudní poplatek, pokud svůj spor vyřeší jinak než soudní cestou. Toto opatření významným způsobem přispívá k odbřemenění justice od zbytečných sporů. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu fakt, že soudům vznikají nezanedbatelné náklady i v případech, kdy je soudní řízení zastaveno před prvním jednáním. Je proto třeba najít takový model, který na jedné straně zásadním způsobem neomezí motivační funkci vracení soudního poplatku, a na druhé straně alespoň částečně tyto náklady soudů zohlední. Výsledkem rozsáhlé diskuse na toto téma je návrh, aby soud v případě zastavení řízení před prvním jednáním vracel zaplacený soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o Kč (v případě, kdy by byl soudní poplatek za zahájení řízení nižší než Kč, nevrátí soud účastníkovi při zpětvzetí návrhu nic). Jakým způsobem se navrhovaná úprava promítne do celkového počtu zpětvzetí nelze přesně určit, neboť počet zpětvzetí se eviduje teprve od roku 2008 a nejsou tak k dispozici statistické údaje před tímto datem. Nelze proto porovnat počet zpětvzetí před rokem 2001, kdy se vracelo 50 % soudního poplatku s následujícím obdobím, kdy se vracel soudní poplatek celý. Doporučuje se přijetí varianty 3b, tedy nevracet určité procento ze zaplaceného soudního poplatku, konkrétně 20 %, nejméně však Kč. 4. Úprava možnosti vracet soudní poplatek po smírném uzavření věci VARIANTA 4a Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny.

26 VARIANTA 4b Vracet soudní poplatek celý nebo jeho část v případě uzavření smíru mezi účastníky řízení a následném schválení tohoto smíru soudem před tím, než je ve věci samé rozhodnuto. VARIANTA 4c Jiný názor na úpravu možnosti vracet soudní poplatek po smírném uzavření věci. Problematika možnosti vracet soudní poplatek pro případ uzavření smíru mezi účastníky řízení a schválení tohoto smíru před tím, než je ve věci samé rozhodnuto, úzce souvisí s předcházejícím bodem. Jako v případě vracení soudních poplatků při zpětvzetí žaloby a následném zastavení soudního řízení před prvním jednáním, je i uzavření sporu smírem a jeho schválení soudem významným faktorem ovlivňujícím zatížení soudů. Uzavření smíru je časově a finančně úsporné a způsobuje výrazně nižší psychické zatížení stran sporu. Institut soudního smíru je navzdory svému potenciálu výrazně snížit zatížení justice využíván jen v omezeném rozsahu. Snaha o co největší pokles zatížení soudů vede k závěru, že současný stav je vhodné upravit. Otázkou v tomto směru zůstává jaké řešení k posílení motivace uzavírat smír je nejúčelnější. Poradní skupina složená zejména z představitelů soudů se k úpravě posilující motivaci účastníků uzavřít smír stavěla pozitivně a vnímá tuto snahu jako velmi přínosnou. Rozdíly panovaly v otázce, v jakém rozsahu se má tato změna provést. Nakonec byl jako nejvhodnější řešení zvolen stejný model jako v případě vracení soudního poplatku při zastavení řízení před prvním jednáním, tedy vracet soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o Kč. Z logiky věci ostatně vyplývá, že úprava vracení soudního poplatku pro případ smíru nemůže být pro účastníky řízení výhodnější, než v případě zpětvzetí žaloby, neboť by to znamenalo, že by institut zpětvzetí přestal být fakticky využíván. V rámci úvah o jiném způsobu úpravy možnosti vracet soudní poplatek po smírném uzavření věci podle varianty 4c se objevily návrhy na zavedení paušální částky ve výši např. 500 Kč, která by se ponechávala státu s tím, že zbylá část soudního poplatku by se vracela účastníkům. Rovněž se objevily návrhy vracet 100 % soudního poplatku, pokud účastníci uzavřou smír před prvním jednáním ve věci a 50 % pokud je smír uzavřen po prvním jednání do vydání meritorního rozhodnutí soudu. Doporučuje se přijetí varianty 4b. Tato varianta je patrně nejzpůsobilejší přimět účastníky řízení uzavřít smír a nezatěžovat tak soudy zbytečnými úkony. 5. Úprava soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu VARIANTA 5a Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny. VARIANTA 5b Výslovně upravit doměření soudního poplatku ve všech případech, kdy nedojde k vydání elektronického platebního rozkazu. VARIANTA 5c

27 Zrušit položku 1a Sazebníku poplatků a do budoucna vyměřovat poplatek jako při písemném návrhu na vydání platebního rozkazu podle položky 1 Sazebníku. Institut elektronického platebního rozkazu byl do právního řádu České republiky zaveden s účinností od 1. července 2008 jako reakce na neustálý nárůst počtu řízení o zaplacení tzv. nesporných pohledávek, tj. pohledávek, které jsou žalovány nikoli kvůli sporu o jejich existenci či výši, nýbrž kvůli získání exekučního titulu. Elektronický platební rozkaz umožňuje pružně reagovat na nárůst této agendy a poskytuje nástroj pro rychlé a efektivní dosažení exekučního titulu. Atraktivita využívání elektronického platebního rozkazu je pro žalobce, a v konečném důsledku i pro žalovaného, podpořena zavedením soudního poplatku sníženého na polovinu, tj. ve výši 2 % z uplatněné částky, resp. nejméně 300 Kč. Takto stanovená výše soudního poplatku v položce 1a Sazebníku poplatků byla zvolena vzhledem k probíhající elektronizaci jednotlivých soudních agend a snaze o co největší popularizaci elektronických forem komunikace v justici, jakož i ke snaze posílit motivaci k jejich využívání. Elektronický platební rozkaz vešel do povědomí veřejnosti a splnil předpoklady, které zavedení zvýhodněné výše soudního poplatku sledovalo. V praxi však dochází k tomu, že žalobci využívají institut elektronického platebního rozkazu nejen pro agendu nesporných pohledávek, pro kterou je určen a nejsou nijak motivováni k podávání úplných a bezvadných návrhů. Nemalé problémy způsobuje také doměřování soudního poplatku v případě, že elektronický platební rozkaz není vydán. Toto doměřování sice nemá zákonnou oporu, ale v praxi k němu u některých soudů dochází. Z těchto důvodů se jeví varianta 5a jako nevhodná. Varianta 5b předpokládá doplacení soudního poplatku ve všech případech, kdy nedojde k vydání elektronického platebního rozkazu. Tato varianta akcentuje náročnost práce soudů a představuje tlak na podávání řádných a bezvadných návrhů. V současné době se tato varianta s výslovným zakotvením možnosti doměření soudního poplatku jeví jako nejvhodnější možnost, a to vzhledem k tomu, že nelze rezignovat na rozvoj elektronizace justice. Varianta 5c, tedy zrušení položky 1a Sazebníku poplatků a napříště zpoplatňování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu základní poplatkovou sazbou podle položky 1, se v současné době, kdy postupně dochází k celkové elektronizaci justice, jeví jako nevhodná. Zrušení zvýhodněné položky za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu by bylo krokem zpět. Doporučuje se přijetí varianty 5b. Tato varianta je řešením stávajících problémů, avšak nadále podporuje využívání elektronických podání. 6. Úprava sazeb Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.) VARIANTA 6a Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny. VARIANTA 6b Navýšit většinu položek sazebníku na principu poměru výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě z roku 2001 a vybrané položky celkově přehodnotit. VARIANTA 6c

28 Jiný názor na úpravu výše sazebníku soudních poplatků. Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna K zásadní obměně jeho přílohy, tedy sazebníku poplatků, došlo zákonem č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy byly sazby poplatků s účinností ode dne stanoveny nově. Od roku 2001 však dosud nedošlo k zásadnějším změnám platné právní úpravy a výše soudních poplatků je tedy stanovena podle stavu, který existoval před skoro deseti lety, a který dnes již po věcné stránce, ani po stránce kvantitativní neodpovídá skutečnému stavu a potřebám. Pokud jde o položku jedna, kdy soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, činí 4 % z předmětu peněžitého plnění, je tato položka shodná s úpravou z 50. let, konkrétně s úpravou účinnou od Takto nastavená procentní sazba tedy nemůže adekvátně reflektovat současný ekonomický a společenský stav. Přes průměrnou meziroční míru inflace od roku 2002 (viz Tabulka č. 1) nedošlo k odpovídající úpravě sazeb soudních poplatků, a to přesto, že právě v důsledku inflace se zásadně zvýšily vlastní náklady soudů, které jsou s výkonem soudnictví spojeny. Došlo k nárůstu nejen počtu souzených případů, ale i ke zvýšení provozních výdajů, např. za poštovné, energie, spotřební předměty, mzdy apod. V souvislosti s připravovanou úpravou sazeb soudních poplatků je třeba tuto míru inflace zohlednit. Při posuzování výše soudního poplatku nelze považovat míru inflace za jediné hledisko, ale je třeba zohlednit i způsob a rozsah navýšení jednotlivých poplatků poslední zásadní novelizací v roce 2000 k úrovni z roku Dále je třeba vyjít například i z vývoje minimální mzdy (viz Tabulka č. 2), průměrné měsíční hrubé mzdy (viz Tabulka č. 3), hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele a z poměru výše soudního poplatku k průměrné měsíční hrubé mzdě, k hrubému domácímu produktu na jednoho obyvatele a jejich vzájemnému poměru v roce 2001 a v roce Z těchto důvodů se doporučuje upravit výši soudních poplatků ve většině případů na principu poměru výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě podle Varianty 6b. Stranou ale nemůže zůstat ani vývoj cen nemovitostí v České republice a v neposlední řadě i konkrétní obtížnost a charakter vybraných řízení, proto je nutno některé položky koncepčně přehodnotit. Ze strany poradní skupiny k novelizaci zákona o soudních poplatcích se vyskytovaly mnohé, a to i konkrétní návrhy na výši soudních poplatků u jednotlivých položek. Doporučuje se přijetí varianty 6b. 7. Upravit poznámky v Sazebníku poplatků VARIANTA 7a Vycházet z dosavadního stavu a tento ponechat beze změny. VARIANTA 7b Zpracovat poznámky k Sazebníku poplatků, tak aby byl stanoven jejich normativní charakter. VARIANTA 7c Jiný názor na úpravu poznámkového aparátu k sazebníku poplatků.

29 Zákon o soudních poplatcích obsahuje kromě obligatorní paragrafované části, tedy normy samotné, i přílohu k zákonu tzv. Sazebník poplatků. Sazebník poplatků je nutno chápat jako legitimní přílohu právní normy. Z logiky věci vyplývá, že právní předpis by měl sestávat z části trvalejšího charakteru v podobě paragrafovaného znění a Sazebníku, který by bylo možno operativně měnit podle vývoje společenské a ekonomické situace. Zákon o soudních poplatcích tyto principy zcela nerespektuje a poznámkami k jednotlivým položkám Sazebníku je zásadním způsobem dotvářen či dokonce měněn obsah základu právní normy vyjádřené v paragrafovém znění. Dochází tak ke konfliktu mezi interpretační a normativní funkcí poznámkového aparátu. Je nevyhnutelné, aby připravovaná novela zákona obsahovala alespoň částečnou úpravu poznámek k Sazebníku a vyjádřila tak jejich normativní charakter. Na tuto problematiku již dlouhodobě upozorňuje jak odborná veřejnost, tak i samotné soudy, které se v rámci pracovní skupiny jednoznačně přiklonily k variantě 7b, tj. upravit poznámky tak, aby nevzbuzovaly pochybnosti o jejich charakteru. Ostatní konzultované subjekty se k této problematice nevyjadřovaly. Legislativně technicky je však velmi obtížné začlenit poznámky k jednotlivým položkám do paragrafového znění, a proto byl přijat závěr, že poznámky k celému sazebníku budou vloženy do paragrafové části zákona a jednotlivé položky budou členěny na body, v nichž budou obsaženy bývalé poznámky. Doporučuje se přijetí varianty 7b. ZÁVĚR: Doporučuje se přijetí VARIANT 1b, 2b, 3b, 4b, 5b, 6b a 7b, které jsou nejvýznamnějším způsobem schopny dosáhnout zamýšlených cílů navrhované změny právní úpravy, tedy zejména posílit motivaci účastníku k alternativnímu způsobu ukončení sporu. Navrhovaná opatření mají ambici významným způsobem přispět ke snížení celkové zatíženosti soudů v České republice. Navrhovaná novela má dále za cíl vyrovnat výši soudních poplatků k dnešnímu stavu ve vztahu k průměrné hrubé mzdě z roku 2001 a napravit tak stav, který odpovídá situaci před téměř deseti lety. III. Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů doporučovaných variant Při identifikaci nákladů a přínosů doporučovaných variant řešení se vycházelo ze statistických přehledů soudních agend Ministerstva spravedlnosti za předcházející období ( ze statistických údajů Českého statistického úřadu ( a dalších statistik. Především se jedná o statistický přehled nápadu a pravomocných rozhodnutí jednotlivých soudních agend, vývoj míry inflace (Tabulka 1), vývoj minimální mzdy (Tabulka 2), průměrné hrubé mzdy (Tabulka 3), celkové výdaje soudů za roky 2005 až 2009 doplněné o příjmy za soudní poplatky (Tabulka 4), vývoj indexu cen nemovitostí v České republice (Graf 1 a 2) a o poměr výše soudního poplatku k průměrné hrubé mzdě. Tabulka 1 Inflace Rok

30 - 30-9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1 Tabulka 2 Minimální mzda Minimální Kč/m / mzda Kč/h 12,00 12,0013,6013,6014,8018,0022,3030,0033,9036,9039,6042,5044,70/48,10 48,10 48,10 48,10 Tabulka 3 Průměrná hrubá mzda Průměrná hrubá měsíční mzda Průměrná hrubá měsíční mzda v nepodnikatelské sféře Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře Zdroj: MPSV Kč index nominální 106,4 108, ,8 106, ,6 107,2 108,3 104 mzdy index reálné mzdy 102,4 103,9 106,1 105,7 103, ,3 101,9 103 Kč index nominální 102,1 109,5 109,9 109,2 105,8 106,2 105,5 106,7 104,2 104,7 mzdy index reálné mzdy 98,3 104, ,1 102,9 104,2 102,9 103, ,7 Kč index nominální 107,6 108,6 107, ,5 104,8 106,8 107,4 109,2 103,8 mzdy index reálné 103,6 103,7 105,6 104,9 103,6 102,8 104,2 104,5 102,7 102,8 mzdy Tabulka 4 Celkové výdaje soudů za roky 2005 až 2009 (Doplněné o příjmy za soudní poplatky)

31 Výdaje celkem Běžné výdaje v tom: Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci Povinné poj. placené zaměstnavatelem převod FKSP Ostatní věcné výdaje Kapitálové výdaje v tom: Systémově výdaje určené Individuálně posuzované výdaje Příjmy za SOP po odečtení vratek * v tis. Kč v tis. Kč v tis. Kč v tis. Kč v tis. Kč , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,5 * Do roku 2008 se jednalo o příjem státního rozpočtu kapitola Všeobecná pokladní správa Graf 1 - Úhrnný index cen nemovitostí ( , v %, 2000 = 100)

32 Graf 2 - Index cen bytů (realizované ceny, 1999 pol. 2008, v %, 2000=100) Identifikaci nákladů a přínosů preferovaného řešení lze rozdělit do čtyř částí: 1. problematika úpravy osvobození od soudních poplatků podle 11 zákona o soudních poplatcích,