Risoluzione. nello stato idoneo all uso normale).

Transkript

1 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha NORME E TRIBUTI ZÁKONY A DANĚ Il noleggio di beni mobili dall Italia alla Repubblica Ceca / Pronájem movitých věcí z Itálie do České republiky L IVA negli scambi con i Paesi UE seconda parte / Pravidla obchodování se zeměmi EU z hlediska DPH 2. část I contratti di mandato, di commissione e di intermediazione ai sensi del codice commerciale / Smlouva mandátní, komisionářská a o zprostředkování podle obchodního zákoníku Il rimborso del danno nel rapporto di lavoro. Il testo della legge n. 436/2004 Racc., Codice del lavoro / Náhrada škody v pracovním vztahu. Výňatek ze Zákoníku práce, zákona č. 436/2004 Sb. Il noleggio di beni mobili dall Italia alla Repubblica Ceca Nell ambito degli investimenti stranieri effettuati in Repubblica Ceca mediante, ad esempio, una società figlia o una componente organizzativa (filiale) della società madre straniera, ci vengono spesso posti quesiti dai clienti in merito agli aspetti fiscali del noleggio di beni mobili, in particolare di macchinari forniti in Repubblica Ceca. Questo interesse (sottovalutare il punto di vista fiscale, alla lunga non paga...) è ancor più giustificato in quanto spesso connesso a controversie con gli uffici finanziari, a sanzioni, e così via, che, di solito, sono alquanto inutili. Descriviamo perciò la procedura fiscale fondamentale che è opportuno osservare nei casi di noleggio. Data la specificità della materia riguardante le automobili e il fatto che questi noleggi si verifichino più raramente, non ci occuperemo, in questa sede, dei suddetti beni. 1. affitto (leasing) finanziario dall Italia alla Repubblica Ceca Nel caso dell affitto o leasing finanziario sorge un rapporto giuridico commerciale nel quale sono collegati due elementi: il noleggio di un bene mobile e la sua vendita al locatario. Il leasing finanziario si distingue dall affitto standard (operativo) proprio per l elemento dell acquisto (N.d.T. in seguito anche riscatto ) al termine del rapporto di locazione. Durante la validità del leasing finanziario, il proprietario dell oggetto è il locatore. In questo sta la differenza del leasing finanziario rispetto all acquisto a rate di un bene quando, prima viene trasferita la proprietà, e solo successivamente viene pagato ratealmente il prezzo di acquisto. Il leasing finanziario ha naturalmente anche ricadute fiscali, sia dal punto di vista dell imposta sui redditi che dell imposta sul valore aggiunto. Poichè nel diritto commerciale il leasing finanziario non è regolamentato come tipologia contrattuale di un rapporto commerciale, è necessario utilizzare la definizione di leasing finanziario così come riportata direttamente nelle leggi fiscali. imposta sui redditi La legge nazionale sulle imposte sui redditi riporta una definizione particolare di leasing finanziario. Perchè si tratti di leasing finanziario, devono essere osservati i seguenti requisiti: 1. il periodo di affitto supera il 20% del periodo di ammortamento stabilito, tuttavia almeno il periodo di tre anni; il periodo di affitto si considera a partire dalla data di consegna del bene al locatario nello stato idoneo all uso normale, 2. al termine del periodo di affitto avviene direttamente il trasferimento dei diritti di proprietà, 3. il prezzo di acquisto del bene affittato non è superiore al valore residuo che l oggetto dell affitto avrebbe in caso di ammortamento ordinario. Esempio La società italiana Stella Azzurra S.p.A., con sede a Perugia, è socio di maggioranza della società ceca Modrá hvězda s.r.o. Essa ha concluso con la società figlia un contratto di noleggio di un impianto per la produzione di dolciumi al prezzo di acquisto di czk. Nel contratto è stato concordato l ammontare delle rate di affitto ed è stato inoltre concordato che: - il trasferimento dell oggetto dell affitto avverrà in data , - il periodo di validità del contratto è di 60 mesi, - trascorso il suddetto periodo il locatario provvederà al riscatto dell impianto, - il prezzo di riscatto è di czk. Risoluzione Il periodo di leasing si considera a partire dal (data di consegna nello stato idoneo all uso normale). Il macchinario appartiene al 2. gruppo di ammortamento con un periodo di ammortamento pari a 6 anni, il 20% del periodo di ammortamento corrisponde quindi ad 1 anno e 3 mesi. Come possiamo vedere, il periodo di affitto è superiore e, contemporaneamente, oltrepassa i 3 anni. Il limite temporale è pertanto rispettato. Per quanto riguarda il prezzo di acquisto, stabiliamo innanzitutto il valore residuo del macchinario al termine dell affitto. L ammortamento ordinario nel 2005 ammonta a czk (aliquota per il primo anno di ammortamento), gli ammortamenti sono 4 x czk, nel 2010 si può applicare la somma di cz (metà ammortamento nell anno della vendita). Gli ammortamenti durante il periodo di affitto ammontano così a Kč, il valore residuo è di czk. Anche la condizione del prezzo di acquisto è pertanto rispettata. A fini fiscali si tratta di leasing finanziario. Gli aspetti fiscali del leasing finanziario sono i seguenti: - Le rate di leasing cosituiscono parte integrante dei costi fiscalmente deducibili; è necessario distribuire temporalmente la prima rata straordinaria nell intero periodo di affitto. - Anche i costi di riparazione, manutenzione ed esercizio del bene affittato sono parte integrante dei costi fiscalmente deducibili. - Dalle rate di affitto deve essere versata la ritenuta d acconto dell 1%. Tale procedura tuttavia non si applica nel caso in cui si tratti di redditi della stabile organizzazione sorta al locatore italiano in Repubblica ceca. - Con l acquisto dell oggetto del leasing, il locatario acquista un bene che si ammortizza dal prezzo di acquisto. imposta sul valore aggiunto La legge sull IVA, per leasing finanziario intende il trasferimento di beni in uso dietro corrispettivo, ai sensi di un contratto di leasing finanziario, qualora le parti, nel contratto stesso, concordino che l utilizzatore è autorizzato od obbligato ad acquistare l oggetto dell affitto con il pagamento dell ultimo debito derivante dal contratto. Come si può vedere, la legge non stabilisce alcuna condizione riguardante il periodo minimo di durata del leasing nè il prezzo di riscatto del bene; la regolamentazione del leasing finanziario dal punto di vista dell IVA è pertanto abbastanza vasta. In altre parole, tutti gli affitti finanziari dal punto di vista dell imposta sui redditi, rispetteranno contemporaneamente la definizione della legge sull IVA, tuttavia esisteranno affitti considerati leasing finanziario dal punto di vista dell IVA, mentre ai fini dell imposta sul reddito, costituiranno affitti (leasing) operativi. Nel caso del leasing finanziario non dovrebbero sorgere problemi sull applicazione dell IVA, in quanto si tratta dello stesso regime utilizzato per la cessione di beni. Il soggetto italiano quindi fornisce una operazione esente e il locatario dichiara e versa l imposta (IVA). Ha carattere di documento fiscale anche il piano delle scadenze, in base al quale il locatario ha diritto alla detrazione dell imposta. L aliquota di imposta dipende dall oggetto del contratto, quasi sempre quindi ammonta al 19%. 2. affitto (leasing) operativo Detto in parole semplici, l affitto che, dal punto di vista fiscale, non costituisce leasing finanziario, viene denominato affitto o leasing operati-

2 II economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha vo. Generalmente si giunge alla situazione in cui, ai sensi del contratto, l oggetto dell affitto viene restituito al locatore trascorso il periodo dell affitto, ovvero alla situazione in cui non viene adempiuta una condizione del leasing finanziario, ad es. la sua durata. imposta sui redditi Qualora l oggetto del leasing venga restituito al locatore, le rate di leasing rappresentano costi fiscalmente deducibili. Così come nel caso precedente, rientrano tra i costi fiscali i costi di riparazione, manutenzione, assicurazione, esercizio del bene affittato. Condizione usuale è sempre la diretta dipendenza con i redditi raggiunti, la dimostrabilità del sorgere dei costi e la loro corretta registrazione. L unico caso in cui viene stabilita una condizione speciale per riconoscere come costi deducibili le rate di affitto, è l acquisto anticipato dell oggetto del leasing che viene così trasferito in proprietà al locatario. In tal caso, il prezzo di acquisto non può essere inferiore al valore residuo che avrebbe il bene applicando l ammortamento fiscale ordinario. Esempio Poniamo il caso che il locatario dell esempio precedente si accordi con il locatore per l acquisto già durante il periodo di leasing, in data La condizione temporale non è rispettata, quindi non si tratta di leasing finanziario. È necessario eseguire il test sul prezzo di acquisto nel caso di leasing operativo. Gli ammortamenti, ai sensi della legge sull imposta sui redditi, ammontano nel 2005 a czk, nel 2006 a czk e nel 2007 a czk; in totale ammontano a czk. Il prezzo di acquisto deve ammontare almeno a czk affinchè le rate pagate durante il periodo di affitto siano fiscalmente deducibili. Qualora, nel caso del leasing dall Italia alla Repubblica Ceca, si giunga alla situazione in cui il locatore ceco, che in RC non è un residente fiscale, maturi sul territorio della RC redditi derivanti dall utilizzo di un bene mobile o di una sua parte, collocati sul territorio ceco, la legge prevede l obbligo di versare una ritenuta di acconto. Si tratta, in questo caso, dello stesso obbligo previsto per il leasing finanziario, tuttavia l aliquota della ritenuta d acconto è sicuramente maggiore nel leasing operativo. L aliquota corrente della ritenuta di acconto sull affitto viene stabilita nel 25%. Tra la Repubblica Ceca e l Italia è stato però stipulato un contratto contro la doppia imposizione che può modificare la suddetta aliquota. L articolo 12 del suddetto contratto rettifica l aliquota massima di imposta sulle tasse di licenza pagate al residente italiano al 5%. L articolo 23 del contratto, che garantisce l esclusione della doppia imposizione, in questo caso rende possibile al soggetto italiano di eseguire il conguaglio della ritenuta di acconto sul proprio obbligo fiscale in Italia. L espressione tasse di licenza utilizzata dal suddetto contratto, in questo caso indica anche i costi di qualsiasi tipo sostenuti per l uso, o il consenso all uso, di un impianto scientifico, commerciale o industriale, qualora non si tratti di un bene immobile. Da questa disposizione si può ritenere, e lo confermano anche pareri professionali, che l aliquota del 5% riguardi anche i macchinari forniti a noleggio. Anche nel leasing operativo vale quello che era stato detto per il leasing finanziario, ovvero che il suddetto metodo di tassazione non si utilizza qualora il locatore italiano detenga sul territorio della Repubblica Ceca una stabile organizzazione. imposta sul valore aggiunto Nell applicazione dell IVA sul leasing operativo di beni mobili non sorgono complicazioni. L affitto di beni mobili rientra nel sistema del reverse charge (eccetto i mezzi di trasporto), ossia vi è un trasferimento dell obbligo fiscale sul locatario. In base al documento fiscale (di solito un piano delle scadenze), il locatario ha diritto alla detrazione dell IVA. L aliquota sarà, nella maggior parte dei casi, del 19%. Il noleggio di mezzi di trasporto in Repubblica Ceca non risulta essere molto vantaggioso, in quanto è sottoposto all IVA a debito italiana che il soggetto ceco non può detrarre se non è registrato in Italia. Aggiungiamo che le leggi fiscali guardano con la stessa ottica sia l affitto che il successivo affitto (subaffitto). Per una valutazione fiscale di un caso concreto, non cambia se il locatore italiano è proprietario del bene ovvero se costui lo detiene in affitto. Saremo lieti di fornirvi informazioni più dettagliate in merito alla problematica fiscale degli affitti in Repubblica Ceca all Martin.Spad@savinopartners.com { Martin Špád, Savino & Partners s.r.o. } Pronájem movitých věcí z Itálie do České republiky V souvislosti se zahraničními investicemi prováděnými v České republice například formou dceřiné společnosti nebo organizační složky (pobočky) zahraniční mateřské společnosti se množí dotazy klientů na daňové aspekty pronájmu movitých věcí, zejména strojů, poskytovaných do České republiky. Tento zájem je jistě oprávněný - podcenění daňového hlediska se v dlouhodobém horizontu nemusí vyplatit, neboť bývá spojeno s konflikty s finančními úřady, penalizacemi apod. Dodejme, že zpravidla zcela zbytečnými, a popišme si základní daňový přístup, který je v případech pronájmu vhodné dodržet. S ohledem na specifika osobních automobilů a na to, že k takovým pronájmům dochází jen zřídka, se nebudeme osobními automobily zabývat. 1. finanční pronájem (leasing) z Itálie do České republiky V případě finančního pronájmu neboli finančního leasingu vzniká obchodněprávní vztah, v němž jsou spojeny dva prvky - nájem movité věci a její prodej nájemci. Právě odkupem po ukončení nájemního vztahu se odlišuje finanční leasing od standardního (operativního) pro-nájmu. Po dobu trvání finančního leasingu je vlastníkem předmětu pronajímatel. V tom je rozdíl finančního leasingu oproti nákupu na splátky, kdy nejdříve přechází vlastnictví a teprve následně je hrazena kupní cena ve splátkách. Finanční leasing má pochopitelně také daňové důsledky, a to z hlediska daně z příjmů i daně z přidané hodnoty. Protože v obchodním právu není finanční leasing vymezen jako smluvní typ obchodního vztahu, je zapotřebí využít definice finančního leasingu uvedené přímo v daňových zákonech. daň z příjmů Tuzemský zákon o daních z příjmů uvádí vlastní definici finančního leasingu. Aby se jednalo o finanční leasing, musí být splněny tyto podmínky: 1. doba nájmu je delší než 20% stanovené doby odpisování, nejméně však tři roky; doba nájmu se počítá od data předání věci nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání, 2. po ukončení doby nájmu dochází bezprostředně k převodu vlastnických práv, 3. kupní cena najatého majetku není vyšší než zůstatková cena, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování. Příklad Italská společnost Stella Azzurra S.p.A. se sídlem v Perugii je majoritním společníkem české společnosti Modrá hvězda s.r.o. Uzavřela s dceřinou společností smlouvu o nájmu linky na výrobu cukrovinek v pořizovací ceně Kč. Ve smlouvě je sjednána výše nájemních splátek a dále je sjednáno: - k předání předmětu nájmu dojde , - doba trvání smlouvy je 60 měsíců, - po uplynutí této doby dojde k odkupu linky nájemcem, - odkupní cena činí Kč. Řešení Doba leasingu se počítá od data (datum předání ve stavu způsobilém obvyklému užívání). Stroj patří do 2. odpisové skupiny s dobou odpisování 6 let, 20% doby odpisování tedy je 1 rok a 3 měsíce. Jak vidíme, doba nájmu je delší a zároveň přesahuje 3 roky. Časový limit je tedy splněn.

3 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha III Pokud jde o podmínku kupní ceny, stanovíme nejdříve zůstatkovou cenu stroje k datu ukončení nájmu. Rovnoměrný odpis v roce 2005 činí Kč (sazba pro první rok odpisování), odpisy jsou 4 x Kč, v roce 2010 lze uplatnit Kč (poloviční odpis v roce prodeje). Odpisy za dobu nájmu tak činí Kč, zůstatková cena je Kč. Také podmínka kupní ceny je tak splněna. Pro daňové účely jde o finanční leasing. Daňové aspekty finančního leasingu jsou tyto: - Nájemní splátky jsou součástí daňových nákladů; první, mimořádnou splátku je třeba časově rozlišit po celou dobu trvání nájmu. - Také náklady na opravu, údržbu a provoz najaté věci jsou součástí daňových nákladů. - Z nájemních splátek se odvádí srážková daň 1%. To však neplatí v případě, že jde o příjmy stálé provozovny, která vznikla italskému pronajímateli v České republice. - Odkupem předmětu leasingu pořizuje nájemce majetek, jejž odpisuje z pořizovací ceny. daň z přidané hodnoty Zákon o DPH rozumí finančním pronájmem přenechání zboží za úplatu do užívání podle smlouvy o finančním pronájmu, pokud si strany v této smlouvě sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt předmět nájmu úhradou posledního závazku ze smlouvy. Jak je vidět, žádnou podmínku minimální doby trvání leasingu ani podmínku odkupní ceny zákon nestanoví; vymezení finančního leasingu z hlediska DPH je tak o dost širší. Jinými slovy, všechny finanční pronájmy z hlediska daně z příjmů budou zároveň splňovat definici zákona o DPH, budou však existovat pronájmy, které se považují za finanční pronájem jen z hlediska DPH, pro účely daně z příjmů však půjde o pronájem operativní. U finančního leasingu by neměly vznikat problémy s uplatněním DPH, neboť jde o stejný režim jako při dodání zboží. Italský subjekt tedy poskytuje osvobozené plnění, daň přiznává a odvádí český nájemce. Funkci daňového dokladu plní také splátkový kalendář, na jehož základě má nájemce nárok na odpočet daně. Sazba daně se řídí předmětem smlouvy, téměř vždy tedy 19 %. 2. operativní pronájem (leasing) Zjednodušeně řečeno, pronájem, který není z daňového hlediska pronájmem finančním, označíme jako operativní pronájem neboli operativní leasing. Typicky půjde o situace, kdy se v souladu se smlouvou předmět pronájmu vrací pronajímateli po uplynutí doby pronájmu, ale také o situace, kdy nebude splněna jiná podmínka finančního leasingu, například doba jeho trvání. daň z příjmů Vrací-li se předmět leasingu pronajímateli, jsou nájemní splátky daňovými náklady. Obdobně jako v předchozím případě patří do daňových nákladů náklady na opravy, údržbu, pojištění, provoz najaté věci. Standardní podmínkou je souvislost s dosahovanými příjmy, prokazatelnost vzniku nákladů a jejich správné zaúčtování. Jediným případem, kdy je stanovena speciální podmínka pro uznání nájemních splátek do daňových výdajů, je předčasný odkup předmětu leasingu do vlastnictví nájemce. V takovém případě platí, že kupní cena nesmí být nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném daňovém odpisování. Příklad Dejme tomu, že nájemce z předchozího příkladu se dohodne s pronajímatelem na odkupu již v průběhu trvání leasingu - k datu Časový test není splněn, nejde o finanční leasing a je třeba provést test odkupní ceny u operativního leasingu. Odpisy podle zákona o daních z příjmů činí v roce 2005 částku Kč, v roce 2006 částku Kč a v roce 2007 částku Kč; celkem je to Kč. Kupní cena tedy musí činit nejméně Kč, aby byly splátky hrazené po dobu nájmu daňově uznatelné. Jelikož dochází v případě leasingu z Itálie do České republiky k situaci, že italský pronajímatel, který je v ČR daňovým nerezidentem, dosahuje na území České republiky příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území ČR, zákon stanoví povinnost odvádět srážkovou daň. Jde o tutéž povinnost jako u finančního leasingu, avšak sazba srážkové daně je u operativního leasingu výrazně vyšší. Běžná sazba srážkové daně z nájemného je stanovena ve výši 25%. Mezi Českou republikou a Itálií je ale uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, která může tuto sazbu modifikovat. Článek 12 smlouvy mezi ČR a Itálií upravuje maximální sazbu daně z licenčních poplatků hrazených italskému rezidentovi na 5%. Článek 23 smlouvy, který zajišťuje vyloučení dvojího zdanění, přitom umožňuje italskému subjektu provést zápočet sražené daně na vlastní daňovou povinnost v Itálii. Pojem licenční poplatky, použitý v citované smlouvě, přitom označuje také náhrady jakéhokoli druhu placené za užití nebo přivolení k užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, pokud není nemovitým majetkem. Z tohoto ustanovení lze dovodit, a potvrzují to i odborné názory, že sazba 5% se vztahuje také na stroj poskytnutý formou pro-nájmu. Také u operativního pronájmu platí, co bylo řečeno již u pronájmu finančního, že uvedený způsob zdanění se nepoužije, jestliže má italský pronajímatel na území České republiky stálou provozovnu. daň z přidané hodnoty Při uplatnění DPH u operativního nájmu movitých věcí se nevyskytují komplikace. Nájem movitých věcí spadá do systému reverse charge (s výjimkou dopravních prostředků) neboli dochází k přenosu daňové povinnosti na nájemce. Na základě daňového dokladu (zpravidla splátkového kalendáře) má nájemce nárok na odpočet DPH. Sazba bude v naprosté většině případů 19%. Pronájem dopravních prostředků do České republiky se nejeví jako příliš výhodný, neboť je zatížen italskou daní na výstupu, kterou si český subjekt nemůže odečíst, není-li registrován k DPH v Itálii. Dodejme, že daňové zákony pohlížejí stejnou optikou jak na pronájem, tak i na další pronájem (podnájem). Pro daňové posouzení konkrétního případu tak nehraje roli, zda italský pronajímatel je vlastníkem věci anebo ji sám má pouze v nájmu. Rádi Vám podáme podrobnější informace týkající se daňové problematiky nájmů v České republice, a to na ové adrese: Martin.Spad@savinopartners.com. { Martin Špád, Savino & Partners s.r.o. } L IVA negli scambi con i Paesi UE seconda parte Nell ultimo numero della rivista ci siamo dedicati agli aspetti fiscali introdotti in Repubblica Ceca dalla nuova legge sull IVA n. 235/2004 Racc., relativi al commercio con gli Stati membri dell Unione Europea. Questa legge è in vigore dal , dunque dall ingresso della Repubblica Ceca nell UE. Nella prima parte dell articolo erano stati descritti i principi che regolano le transazioni commerciali dalla Repubblica Ceca verso uno Stato membro, ora invece ci concentreremo sulla cessione di beni e sulla fornitura di servizi da uno stato membro verso la RC. Negli esempi, prenderemo di nuovo in considerazione i rapporti con un partner italiano. 2. commercio IT ---> CZ Nella tabella illustreremo i singoli casi che si possono verificare nella realizzazione dei commerci intracomunitari. Bisogna nuovamente distinguere tra soggetto passivo e soggetto non passivo. Per i beni esistono particolari regimi, mentre per i servizi bisogna individuare con una certa attenzione il luogo dell operazione, in relazione al tipo di servizio offerto. Da questi parametri deriva il regime di tassazione.

4 IV economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha 1. commercio IT ---> CZ Oggetto del commercio Fornitore / IT Acquirente / CZ 2.1 acquisto di beni da uno Stato membro soggetto passivo soggetto passivo 2.2 acquisto di beni da uno Stato membro soggetto passivo soggetto non passivo 2.3 acquisto di beni con installazione o montaggio soggetto passivo soggetto passivo / soggetto non passivo 2.4 vendita per corrispondenza soggetto passivo soggetto non passivo 2.5 prestazione di un servizio in Repubblica Ceca soggetto passivo soggetto passivo / soggetto non passivo Per semplificare, indicheremo con P il soggetto passivo, e con N il soggetto non passivo IVA nei relativi Paesi. 2.1 acquisto di beni da uno Stato membro IT /P ---> CZ /P Nell acquisto di beni da un altro Paese membro (il soggetto passivo italiano è il fornitore), l acquirente riceve dei beni ad un prezzo al netto di IVA, ma ha l obbligo di dichiararla in sede di dichiarazione dei redditi e di versarla in base alle aliquote ceche. Sulla base del documento fiscale emesso dal fornitore è autorizzato alla detrazione e per questo, dal punto di vista fiscale, per il soggetto ceco il risultato dell operazione è neutrale. Può anche succedere il caso in cui il diritto alla detrazione sorga più tardi rispetto all obbligo di versamento della stessa. Questo caso si può verificare per esempio per gli acconti versati in anticipo, creando all acquirente una circostanza non tanto piacevole. Nel caso dell acquisto di beni da un altro Stato membro, al soggetto passivo sorge l obbligo di dichiarare l imposta al giorno dell emissione del documento fiscale, al più tardi però entro il quindicesimo giorno del mese successivo all acquisto dei beni. L acquisto dei beni quindi si realizza con la loro cessione e il soggetto passivo ha diritto alla detrazione dell imposta al più presto con l acquisto dei beni. Se dunque il soggetto passivo versa un anticipo e il fornitore emette un documento fiscale, sorge l obbligo di versare l imposta sulla base di questo documento fiscale ma il diritto alla detrazione sorgerà nel periodo fiscale nel quale i beni sono stati acquistati. Esempio 1 Una società ceca, soggetto passivo trimestrale, acquista da un soggetto passivo italiano dei prodotti di drogheria per un valore di EURO. A giugno 2004 aveva versato un acconto pari a EURO, a luglio i beni erano stati consegnati. Il partner italiano emette un documento fiscale dopo aver ricevuto (in giugno) i beni. Dopo aver ottenuto il documento fiscale per l acconto ricevuto, il soggetto passivo ceco include l operazione nella dichiarazione e versa un imposta di EUR (l obbligo di dichiarare l imposta sorge il giorno in cui viene emesso il documento). Il diritto alla detrazione lo avrà però solo sulla base dell acquisto dei beni, ossia in luglio. Ne avrà diritto perciò solo nella dichiarazione relativa al terzo trimestre. 2.2 acquisto di beni da uno Stato membro IT /P ---> CZ /N L acquisto di beni da uno Stato membro (ossia la cessione di beni da parte di un soggetto passivo italiano ad un imprenditore ceco, soggetto non passivo) viene escluso dal regime IVA solo se l intero valore dei beni acquistati non supera i EUR o l equivalente in altra valuta. Il limite si controlla per tutto l anno solare corrente e, altra condizione, il limite non deve essere stato superato neanche nell anno solare precedente. Nel suddetto limite non si considera il valore di un mezzo di trasporto nuovo acquistato dall UE e nemmeno il valore dei beni sottoposti all imposta di consumo acquistati da un Paese UE. 2.3 acquisto di beni s instalací nebo montáží IT /P ---> CZ /P, N Per l acquisto di beni con installazione o montaggio (per il soggetto passivo italiano si tratta di cessione di beni) vale la regola che il luogo dell operazione (e il versamento dell IVA nella relativa aliquota) è il luogo in cui i beni vengono installati o smontati. Uno dei vincoli è che il montaggio o l installazione vengano eseguite dal fornitore o da una terza persona da lui autorizzata. Il soggetto passivo italiano fatturerà senza imposta tenendo conto che, se il cessionario è un imprenditore soggetto non passivo, dovrà registrarsi automaticamente ai fini IVA il giorno in cui acquista i beni e dichiarare l imposta. Solamente nel caso eccezionale che i beni vengano acquistati da un soggetto privato ceco non passivo, al fornitore, dunque al soggetto italiano, sorgerebbe l obbligo di registrazione. Se il destinatario è un soggetto non passivo (un imprenditore non registrato ai fini IVA), con l acquisto dei beni diventa un soggetto passivo che deve registrarsi all IVA presso l Ufficio delle Finanze e versare l imposta sulla transazione. 2.4 vendita per corrispondenza IT /P ---> CZ / N La vendita di beni per corrispondenza dall Italia in Repubblica Ceca a soggetti non passivi di imposta (a soggetti privati) è sottoposta ad IVA nel caso in cui superi il limite annuo stabilito in Repubblica Ceca. Nel 2004 è in vigore il limite di EURO (per i beni sottoposti all imposta di consumo il limite è pari a zero). Nel caso venga oltrepassato questo limite (in ogni caso per i beni sottoposti all imposta di consumo), il soggetto italiano è obbligato a registrarsi ai fini IVA in RC. Naturalmente si può registrare anche volontariamente. 2.5 fornitura di servizi in Repubblica Ceca IT /P ---> CZ/P, N Se il soggetto italiano fornisce un servizio ad un partner commerciale ceco, procede in base alla normativa nazionale, dunque ai sensi della legge italiana sull IVA. Per stabilire in che modo applicare l IVA, è necessario conoscere in particolare il tipo di servizio fornito, il luogo dell operazione imponibile e se il committente è un soggetto passivo o a un soggetto non passivo. È anche importante sapere se la società italiana ha una sede operativa anche in Repubblica Ceca. Con la pura prestazione di servizi ad un soggetto ceco imprenditore, all imprenditore italiano non sorge l obbligo fiscale in Repubblica Ceca. L obbligo di registrarsi sorge in relazione allla costituzione di una società vedi oltre. Fatturazione ad un soggetto passivo Se il servizio viene fornito ad un soggetto passivo ceco, è importante prendere in considerazione il luogo dell operazione imponibile. Se il luogo imponibile del servizio fornito si trova in Italia, verrà applicata l IVA italiana anche per la fatturazione al soggetto passivo. Ciò riguarda, ad esempio, anche l alloggio o l affitto di immobili in Italia. Se il luogo dell operazione imponibile si trova in Repubblica Ceca, il soggetto passivo italiano fatturerà senza IVA e, di solito, la tassazione viene trasferita sul soggetto passivo ceco, in genere si parla di sistema reverse charge o di trasferimento dell obbligo fiscale. Esempio 2 Una società italiana fornisce un servizio di trasporto da Bologna a Praga a favore di una società ceca. In base alla partita IVA ceca (DIČ), che viene comunicata dal soggetto passivo ceco, la società italiana fatturerà al netto dell imposta; l imposta verrà dichiarata e versata dalla società ceca. Fatturazione senza imposta ad un soggetto non passivo Per la fatturazione ad un soggetto non passivo ceco, bisogna nuovamente considerare il luogo dell operazione imponibile. Se il luogo dell operazione imponibile è in Italia, non ci sono problemi, si fatturerà con l IVA. Se il luogo dell operazione imponibile è in RC e il destinatario del servizio è un imprenditore ceco, soggetto non passivo, in una serie di casi deve registrarsi all IVA e dichiarare e versare l imposta. Il luogo dell operazione imponibile viene nuovamente trasferito in Repubblica Ceca e l amministrazione passa al soggetto ceco.

5 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha V Il procedimento corretto che il soggetto passivo italiano dovrà tenere in questo caso prevede che si accordi con il soggetto non passivo ceco e si accerti della sua situazione. Se il ricevimento di servizi richiede la registrazione e il versamento dell imposta da parte del soggetto ceco non passivo di imposta (appena registrato, quindi concretamente già soggetto passivo), il soggetto italiano fatturerà direttamente al netto dell imposta. Si tratta in particolare dei seguenti servizi: a) servizi ai sensi dell art. 10 comma 6 imposizione del committente Riguarda servizi il cui luogo dell operazione imponibile viene definito in base al committente, ovvero in Repubblica Ceca: il trasferimento di diritti d autore, brevetti, ecc., locazione di immobili, beni mobili, ad eccezione dei mezzi di trasporto, servizi elettronici, fornitura di forza lavoro, servizi di consulenza, legale e contabile, elaborazione di dati, fornitura di informazioni, servizi pubblicitari ecc. Esempio 3 Un ufficio legale italiano fornisce consulenza a un soggetto non passivo ceco. Senza considerare che i servizi siano stati forniti in Italia o in Repubblica Ceca, il luogo dell operazione imponibile sarà la RC. Il soggetto passivo italiano fatturerà al netto dell imposta e il committente ceco fornirà il suo codice fiscale, in base al quale si registrerà ai fini IVA e pagherà in Repubblica Ceca l imposta sui servizi beneficiati. b) alcuni altri servizi con luogo dell operazione imponibile in RC Hanno un simile regime anche quei servizi forniti a un soggetto non passivo ceco, il cui luogo dell operazione imponibile è in Repubblica Ceca: servizi connessi con gli immobili che si trovano in RC, servizi sui beni mobili, valutazione di beni mobili (trasferimento in capo al cessionario), servizi culturali, artistici, sportivi, scientifici, educativi e ricreativi, se forniti in RC, servizi di trasporto (trasferimento in capo al cessionario), servizi forniti in nome e per conto di altre persone (trasferimento in capo al cessionario). Obbligo di registrazione in RC L obbligo di registrazione in Repubblica Ceca per il soggetto italiano può sorgere in particolare qualora abbia in Repubblica Ceca una sede operativa. Per sede operativa, ai fini della legge sull IVA, si intende un luogo dotato del personale e del materiale necessario all esercizio di attività economiche. Una sede operativa può essere per esempio un uffico, un atelier, un deposito per le merci, ecc. Successivamente, procede come i soggetti cechi (obbligatoriamente si deve registrare in particolare quando oltrepassa il fatturato, volontariamente può registrarsi in qualsiasi momento). Alla maggior parte dei soggetti passivi italiani sorge così l obbligo di registrazione per aver superato il fatturato ai fini della registrazione ai fini IVA (1 mil. CZK, cca EURO). Nel caso di una sede operativa in Repubblica Ceca, all imprenditore, soggetto non passivo che riceva un servizio, non sorge l obbligo di registrazione. È però necessario prendere in considerazione che, nella maggior parte dei casi, un soggetto italiano dovrà registrarsi ai fini IVA tramite una sede operativa in Repubblica Ceca. L obbligo, meno frequente, di registrazione sorge qualora un soggetto passivo italiano presti un servizio con luogo dell operazione imponibile in RC ad un soggetto non passivo, soggetto privato. In tal caso, il soggetto italiano è tenuto a registrarsi all imposta sul valore aggiunto, a dichiarare e a versare l imposta sull operazione fornita, tenendo conto che in futuro agirà in regime di soggetto passivo corrente IVA. Esempio 4 La società italiana Buona sera non avente in Rc una sede operativa, presta i seguenti servizi: a) valutazione della statica di un edificio a Praga a favore di un soggetto passivo ceco, b) attività di consulenza a favore di un soggetto non passivo ceco, c) organizzazione a Praga del Giorno dei Bambini, d) nell ambito di una campagna promozionale effettua riparazioni di automobili di cittadini cechi, e) crea e amministra delle pagine internet per due società figlie: una è soggetto passivo, la seconda è un soggetto non passivo. Soluzioni dal punto di vista dell IVA: a) Fatturazione al netto di imposta, il soggetto passivo ceco è obbligato a versare l imposta. b) Fatturazione al netto di imposta, al soggetto ceco al momento del ricevimento del servizio scatta l obbligo di registrarsi e di versare l imposta in Repubblica Ceca. c) Fatturazione al netto di imposta. Il soggetto ceco versa l imposta se è un soggetto passivo. Se non è un soggetto passivo, si applica la stessa procedura di cui al punto b). d) La società italiana si deve registare all IVA perchè il beneficiario del servizio è un cittadino privato. Essa dichiara e versa l imposta già su questi servizi. e) In entrambi i casi si fatturerà senza IVA. La società figlia, soggetto passivo, dichiara e versa l IVA. La società che non è un soggetto passivo deve registrarsi all IVA al giorno in cui usufruirà del servizio; la società madre emetterà una fattura senza IVA sulla base di questa informazione. Esempio 5 Ora indichiamo le possibili soluzioni di situazioni analoghe, nel caso in cui la società Buona sera abbia una sede operativa in RC e non raggiunga il fatturato previsto per la registrazione: a) L obbligo fiscale viene trasferito in capo al soggetto passivo ceco. b) Fatturazione al netto dell imposta, al soggetto non passivo non sorge l obbligo della registrazione. c) Fatturazione al netto dell imposta. Se il beneficiario è un soggetto passivo, versa l imposta in base al fatto che il soggetto italiano è una persona registrata in un altro Stato membro. Il soggetto non passivo non si deve registrare poichè il soggetto italiano ha in RC una sede operativa. d) Stessa procedura come nell esempio 4d). e) Fatturazione al netto dell imposta. La società, soggetto passivo, versa l IVA (reverse charge). La società che non è un soggetto passivo non deve dichiarare e versare l imposta sui servizi ricevuti e per questo motivo non si deve nemmeno registrare. Si aggiunga inoltre che per la società italiana sorge presto l obbligo di registrarsi. Appena registrata, fatturerà applicando l IVA ceca se il luogo dell operazione imponibile del servizio fornito è in Repubblica Ceca, in pratica in tutti i casi soprariportati. Saremo lieti di fornirvi informazioni più dettagliate relative alla problematica dell applicazione dell IVA in Repubblica Ceca all indirizzo Martin.Spad@savinopartners.com. { Martin Špád, Savino & Partners s.r.o. } Errata corrige: vedere prima parte del presente articolo (inserto tecnico n. 28) Esempio 8, lett. D/ Spedizione da Napoli a Praga Pravidla obchodů se zeměmi EU z hlediska DPH 2. část V minulém čísle časopisu jsme se zabývali daňovými aspekty obchodů s členskými státy Evropské unie, které v České republice zavedl nový zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. Tento zákon je účinný od , tedy od přistoupení České republiky k EU. V první části článku byly popsány principy obchodů směřujících z České republiky do členského státu, nyní se zaměříme na dodání zboží a po-skytnutí služeb z členského státu do ČR. V modelových příkladech opět zvolíme obchody s italským partnerem. 2. obchody IT ---> CZ Jednotlivé případy, které mohou při realizaci intrakomunitárních obchodů nastat, si znázorníme v tabulce. Opět platí, že je třeba rozlišovat plátce a neplátce. U zboží existují některé zvláštní režimy a u služeb je zvláště obezřetné určit místo plnění, a to v závislosti na druhu poskytnuté služby. Od těchto parametrů se pak odvíjí režim zdanění.

6 VI economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha 1. obchody IT ---> CZ Předmět obchodu Dodavatel / IT Odběratel / CZ 2.1 pořízení zboží z členského státu plátce plátce 2.2 pořízení zboží z členského státu plátce neplátce 2.3 pořízení zboží s instalací nebo montáží plátce plátce / neplátce 2.4 zásilkový prodej plátce neplátce 2.5 poskytování služeb do České republiky plátce plátce / neplátce Pracovně si označíme P plátce, N neplátce DPH v příslušné zemi. 2.1 pořízení zboží z členského státu IT /P ---> CZ /P Při pořízení zboží z jiného členského státu (italský plátce je dodavatelem) získává pořizovatel zboží za cenu bez daně z přidané hodnoty, ale jeho povinností je zahrnout zboží do daňového přiznání, a tedy odvést daň v české sazbě. Na základě daňového dokladu vystaveného dodavatelem je přitom oprávněn nárokovat odpočet, a proto výsledek operace je pro český subjekt daňově neutrální. Může však nastat situace, kdy nárok na odpočet vznikne později než povinnost odvést daň. Taková situace může nastat třeba při zálohách placených předem a může být pro odběratele nepříjemná. Při pořízení zboží z jiného členského státu totiž vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu, nejpozději však k 15. dni měsíce následujícího po pořízení zboží. K pořízení zboží přitom dochází jeho dodáním. A nárok na odpočet daně má plátce nejdříve pořízením zboží. Jestliže tedy plátce uhradí zálohu a dodavatel vystaví daňový doklad, vzniká povinnost odvést daň na základě tohoto dokladu, ale nárok na odpočet vznikne až ve zdaňovacím období, kdy bylo zboží pořízeno. Příklad 1 Česká společnost, čtvrtletní plátce DPH, pořizuje od italského plátce drogistické zboží v hodnotě EUR. V červnu 2004 uhradila zálohu ve výši EUR, v červenci bylo zboží dodáno. Italský partner vystavil po přijetí zálohy (v červnu) daňový doklad. Po obdržení daňového dokladu na přijatou zálohu zahrne český plátce plnění do přiznání a odvede daň EUR (povinnost přiznat daň vzniká dnem vystavení dokladu). Nárok na odpočet však bude mít až na základě pořízení zboží, tj. v červenci. Uplatní jej tedy až v přiznání za 3. čtvrtletí. 2.2 pořízení zboží z členského státu IT /P ---> CZ /N Pořízení zboží z členského státu (tedy dodání zboží italským plátcem českému podnikateli - neplátci) je vyňato z režimu DPH za podmínky, že celková hodnota takto pořízeného zboží nepřekročí EUR nebo ekvivalent v jiné měně. Limit se sleduje za běžný kalendářní rok a další podmínkou je, že limit nebyl překročen ani v předcházejícím kalendářním roce. Do uvedeného limitu se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku pořízeného z EU ani hodnota zboží podléhajícího spotřební dani pořízeného ze země EU. 2.3 pořízení zboží s instalací nebo montáží IT /P ---> CZ /P, N Při pořízení zboží s instalací nebo montáží (pro italského plátce jde o dodání zboží) platí pravidlo, že místem plnění (a odvodu DPH v příslušné sazbě) je to místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno. Podmínkou je, že montáž nebo instalaci provádí dodavatel nebo jím zmocněná třetí osoba. Italský plátce bude fakturovat bez daně s tím, že je-li příjemcem podnikatel - neplátce, musí se automaticky registrovat k DPH ke dni pořízení zboží a přiznat daň. Jedině ve výjimečném případě, pokud by zboží pořizoval český neplátce - občan, vznikla by registrační povinnost dodavateli, tedy italskému subjektu. Jestliže je ale příjemcem neplátce (podnikatel neregistrovaný k DPH), stává se pořízením tohoto zboží plátcem, musí se registrovat k DPH u finančního úřadu a odvést daň z této transakce. 2.4 zásilkový prodej IT /P ---> CZ / N Zásilkový prodej zboží z Itálie do České republiky neplátcům daně (občanům) podléhá DPH v případě překročení ročního limitu stanoveného Českou republíkou. V roce 2004 platí limit EUR (pro zboží, které podléhá spotřební dani, je limit nulový). Při překročení limitu (u zboží podléhajícího spotřební dani vždycky) je italský subjekt povinen registrovat se v ČR k DPH. Registrovat se ovšem může i dobrovolně. 2.5 poskytování služeb do České republiky IT /P ---> CZ/P, N Poskytuje-li italský subjekt službu českému obchodnímu partnerovi, postupuje podle národní úpravy, tedy podle italského zákona o dani z přidané hodnoty. Pro určení, jakým způsobem aplikovat DPH, je třeba znát zejména druh poskytnuté služby, místo plnění a zda je poskytována plátci či neplátci DPH. Roli hraje také to, zda má italská společnost v České republice provozovnu. Platí, že pouhým poskytnutím služby českému subjektu - podnikateli nevznikají italskému plátci daňové povinnosti v České republice. Registrační povinnost vzniká v souvislosti se zřízením provozovny - viz dále. Fakturace plátci Je-li poskytována služba českému plátci daně, záleží na místu plnění. Nachází-li se místo plnění poskytnuté služby v Itálii, bude uplatněna italská DPH i při fakturaci plátci. Může jít např. o ubytování nebo pronájem nemovitosti v Itálii. Nachází-li se místo plnění v České republice, pak italský plátce fakturuje bez daně z přidané hodnoty a zdanění se zpravidla přesouvá na českého plátce - zpravidla hovoříme o systému reverse charge neboli přesunutí daňové povinnosti. Příklad 2 Italská společnost poskytuje přepravní službu z Bologni do Prahy pro českou společnost. Na základě českého daňového identifikačního čísla (DIČ), které jí český plátce sdělí, bude fakturovat bez daně; daň přizná a odvede česká společnost. Fakturace neplátci bez daně Při fakturaci českému neplátci opět záleží na místě plnění. Je-li místo plnění v Itálii, je situace jednoduchá, fakturovat se bude s DPH. Je-li místo plnění v ČR a příjemcem služby je český podnikatel - neplátce, je v řadě případů povinen se zaregistrovat k DPH a přiznat a odvést daň. Místo zdanění se tedy opět přesouvá do České republiky a administrativa přechází na český subjekt. Správný postup italského plátce bude v tomto případě takový, že se domluví s českým neplátcem a zjistí jeho situaci. Vyžaduje-li přijetí služeb registraci a odvod daně v České republice českým neplátcem (čerstvě registrovaným, vlastně tedy již plátcem), bude italský subjekt fakturovat rovnou bez daně z přidané hodnoty. Jedná se o tyto služby: a) služby podle 10 odst. 6 - zdanění u příjemce Jde o služby, jejichž místo plnění se určí podle osoby příjemce, tj. v České republice: převod autorského práva, licence apod., nájem movitých věcí s výjimkou

7 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha VII dopravních prostředků, elektronické služby, poskytnutí pracovní síly, poradenské, právní a účetní služby, zpracování dat a poskytnutí informací, reklamní služby apod. Příklad 3 Italská právní kancelář poskytne poradenství českému neplátci. Bez ohledu na to, zda služby byly poskytnuty v Itálii nebo v České republice, bude místo plnění v ČR. Italský plátce bude fakturovat bez daně, přičemž český příjemce služby mu poskytne své DIČ, na základě kterého se bude registrovat k DPH a odvede daň z přijatých služeb v České republice. b) další vybrané služby s místem plnění v ČR Obdobný režim mají také tyto služby poskytnuté českému neplátci, jejichž místo plnění je v České republice: služby vztahující se k nemovitosti, která se nachází v ČR, služby na movité věci, ocenění movité věci (přesun na příjemce), služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné a zábavní, jsou-li poskytovány v ČR, přepravní služby (přesun na příjemce), služby poskytované jménem a na účet jiné osoby (přesun na příjemce). Povinnost registrace v ČR Povinnost registrace v České republice může italskému subjektu vzniknout zejména tehdy, jestliže má v ČR provozovnu. Provozovnou se pro účely zákona o DPH rozumí místo, které má personální a materiální vybavení nutné k zajištění ekonomických činností. Provozovnou může být např. kancelář, ateliér, sklad zboží apod. Pak postupuje obdobně jako české subjekty (povinně se registruje zejména při překročení obratu, dobrovolně se může registrovat kdykoliv). Většině italských plátců tak vznikne registrační povinnost z titulu překročení obratu pro registraci (1 mil. Kč, ca EUR). Při existenci provozovny v České republice nevzniká registrační povinnost přijetím služby podnikateli - neplátci. Je však třeba počítat s tím, že ve většině případů se italský subjekt prostřednictvím provozovny v ČR bude muset registrovat k DPH. Vzácnější povinnost registrace nastane tehdy, jestliže italský plátce poskytne službu s místem plnění v ČR neplátci - občanovi. V takovém případě je italský plátce povinen registrovat se k dani z přidané hodnoty, přiznat a odvést daň z poskytnutého plnění s tím, že dále funguje v režimu běžného plátce DPH. Příklad 4 Italská společnost Buona sera, která nemá v ČR provozovnu, poskytuje následující služby: a) posouzení statiky budovy v Praze pro českého plátce, b) poradenskou činnost pro českého neplátce, c) organizuje v Praze prázdninový Dětský den, d) v rámci propagační akce provádí opravy automobilů českým občanům, e) vytváří a spravuje internetové stránky pro dvě dceřiné společnosti - jedna je plátcem, druhá je neplátcem daně. Řešení z hlediska DPH: a) Fakturace bez daně, daň je povinen odvést český plátce. b) Fakturace bez daně, českému příjemci vznikne přijetím služby povinnost registrovat se a odvést daň v České republice. c) Fakturace bez daně. Daň odvede český subjekt, je-li plátcem. Jde-li o neplátce, platí stejný postup jako v bodě b). d) Italská společnost se musí registrovat k DPH, protože příjemcem služby je občan - nepodnikatel. Daň přizná a odvede již z těchto služeb. e) V obou případech bude fakturováno bez DPH. Dceřiná společnost, která je plátcem, přizná a odvede DPH. Společnost, která je neplátcem, je povinna se registrovat k DPH ke dni přijetí služeb; mateřská společnost vystaví fakturu bez DPH na základě této informace. Příklad 5 Nyní nastíníme řešení stejných situací, jestliže má společnost Buona sera v ČR provozovnu a nedosahuje povinného obratu pro registraci: a) Daňová povinnost se přesouvá na českého plátce. b) Fakturace bez daně. Neplátci nevzniká registrační povinnost. c) Fakturace bez daně. Je-li příjemcem plátce, odvede daň na základě skutečnosti, že italský subjekt je osobou registrovanou v jiném členském státě. Neplátce se registrovat nemusí, jelikož italský subjekt má v ČR provozovnu. d) Stejný postup jako v příkladě 4d). e) Fakturace bez daně. Společnost, která je plátcem, odvede DPH (reverse charge). Společnost, která je neplátcem, není povinna přiznat a odvést daň z přijaté služby ani se nemusí z tohoto důvodu registrovat. Dodejme, že italské společnosti brzy vznikne registrační povinnost. Jakmile se registruje, bude fakturovat s českou DPH, je-li místo plnění poskytnuté služby v České republice, to znamená ve všech výše uvedených případech. Rádi Vám podáme podrobnější informace týkající se problematiky DHP v České republice, a to na ové adrese: Martin.Spad@savinopartners.com. { Martin Špád, Savino & Partners s.r.o. } I contratti di mandato, di commissione e di intermediazione ai sensi del codice commerciale Con il contratto di mandato, il mandatario si impegna a svolgere, dietro corrispettivo, una determinata pratica commerciale in nome e per conto del mandante; con il contratto di commissione, invece, il commissionario si impegna a sbrigare un affare a proprio nome e per conto del committente. Nel caso di un contratto di intermediazione, l intermediario si impegna a svi-luppare un attività che porti l interessato a stipulare un determinato contratto con una terza persona. In questo caso dunque, il contratto non viene stipulato dall intermediario ma dallo stesso interessato. Pagamento e rimborso spese Ai mandatari e ai commissionari spetta un corrispettivo per il lavoro svolto. Se l importo non viene stabilito nel contratto durante il periodo di validità dello stesso, verrà pagato un importo considerato abituale per un attività analoga. L importo dell intermediario (provvigione) è legato alla stipula del contratto che è oggetto di intermediazione. Se all intermediario spetta, in base al contratto, il diritto alla provvigione solo dopo che la terza persona ha adempiuto agli obblighi derivanti dal contratto di intermediazione, l intermediario acquisirà il suddetto diritto anche nel caso in cui l obbligazione della terza persona nei confronti dell interessato sia cessato o l adempimento dell obbligo della terza persona sia stato differito per motivi per i quali risponde l interessato. Questo diritto naturalmente non insorge se il contratto con la terza persona è stato stipulato senza la sua cooperazione o se, in contrasto con il contratto, operava come intermediario anche per la persona con la quale era stato stipulato il contratto. Per quanto riguarda il rimborso delle spese, nel caso di un contratto di mandato o di commissione, i clienti sono obbligati a rimborsare le spese sostenute all uopo o per necessità. L intermediario ha diritto al rimborso delle spese solo se espressamente pattuito. Procedura durante l attività svolta Durante la gestione della pratica, il mandatario è obbligato a procedere con cura professionale e in base alle indicazioni del mandante. Il mandatario deve comunicare al mandante tutte le circostanze apprese nell adempimento della pratica e che possono modificare le istruzioni ricevute. Il man-

8 VIII economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha datario può discostarsi dalle istruzioni ricevute solo è estrememente necessario nell interesse del mandante e qualora il mandatario non possa ottenere in tempo il consenso del mandante. Anche in queste circostanze non può violare le istruzioni, se proibito per contratto e dal mandante. Infrangendo l obbligo di osservare le istruzioni del committente, il committente non è tenuto a riconoscere le trattative come effettuate per proprio conto nel caso abbia negato tempestivamente la validità della trattativa per se dopo averne conosciuto il contenuto. Il mandatario è tenuto a sbrigare la pratica personalmente solo se è stabilito dal contratto. Se infrange questo obbligo risponde per il danno causato in questo modo al mandante. Se il contratto non stabilisce altrimenti, il commissionario deve utilizzare altre persone per l adempimento del contratto, nel caso non possa adempierlo da solo. Se utilizza un commissionario per l adempimento dell obbligo di un altra persona, risponde in prima persona. Il mandatario deve consegnare tempestivamente al mandante i beni presi per suo conto durante l adempimento della pratica e risponde per il danno sulle cose solo qualora non abbia potuto rimuovere il danno nemmeno impiegando la massima cura professionale. Il mandatario deve assicurare in tempo i beni solo se lo stabilisce il contratto o solo se richiesto dal mandante, e questo per conto del mandante. L intermediario deve comunicare con tempestività all interessato le circo-stanze importanti al fine di decidere la stipula del contratto intermediato e l interessato deve comunicare all intermediario le circostanze che per lui hanno un significato decisivo per la stipula di questo contratto. Su necessità dell interessato, l intermediario deve conservare i documenti acquisiti durante l attività di intermediazione e ciò per un periodo durante il quale i documenti possono essere importanti per tutelare gli interessi dell interessato. Il mandatario non risponde della mancata osservanza degli obblighi da parte della persona con la quale ha stipulato il contratto per il disbrigo della pratica, solo se nel contratto ha garantito l adempimento degli obblighi presi da altre persone in relazione all adempimento della pratica. Allo stesso modo, nemmeno l intermediario garantisce per l adempimento degli obblighi di terze persone per le quali ha intermediato la stipula del contratto; non può nemmeno proporre all interessato la stipula di un contratto con una persona sulla quale lui è al corrente, o deve sapere, che sussiste un dubbio fondato sul fatto che adempia regolarmente e in tempo i propri obblighi come da contratto di intermediazione. Se l interessato lo richiede, l intermediario deve comunicargli i dati necessari alla valutazione della affidabilità della persona per la quale l intermediario propone la stipula del contratto. Dalle trattative del commissionario al committente in nei confronti di terze persone, non derivano nè diritti nè doveri. Il committente però può richiedere direttamente a una terza persona il rilascio del bene o l adempimento dell obbligo che gli ha procurato il commissionario, solo se così il commissionario stesso non può agire per la situazione che riguarda la sua persona. Se la persona con la quale il commissionario ha stipulato un contratto nell adempimento della pratica ha infranto i propri obblighi, il commissionario deve richiedere, per conto del commmittente, l adempimento di questi obblighi o, se il committente concorda, a cedergli i crediti derivanti da questi obblighi. Il committente può richiedere al commissionario l adempimento dell obbligo di una terza persona senza che questa abbia adempiuto al suo obbligo nei confronti del commissionario, solo se il commissionario non si è preso carico di questo obbligo per iscritto o se ha infranto gli ordini del committente inerenti la persona con la quale doveva stipulare il contratto per conto del committente. In tal caso valgono le disposizioni di garanzia. Cessazione del contratto Il mandante o il committente possono disdire il contratto in parte o nella sua interezza in qualsiasi momento. Se non è stabilito altrimenti, la disdetta vale dal momento in cui il mandante ne viene a conoscenza o ne poteva venire a conoscenza. Da questo momento, il mandatario deve interrompere l attività oggetto della disdetta ma deve comunicare al mandante i provvedimenti da prendere per tutelarsi contro l insorgere di danni che minaccerebbero il mandante con il mancato completamento dell attività connessa all espletamento della pratica. Il Mandatario (come il commissionario) può disdire il contratto con validità alla fine del mese solare successivo al mese nel quale è stata consegnata la disdetta al mandante, se nella disdetta non viene stabilito un altro termine posteriore. Il giorno in cui entra in vigore la disdetta viene meno l obbligo del mandatario di svolgere l attività verso la quale si era impengato. Se, interrompendo l attività, sorgesse al mandante un danno, il mandatario è tenuto a comunicare quali provvedimenti assumere per rimuoverlo. Se il mandante non può applicare il suddetto provvedimento, nemmeno con l aiuto di altre persone, e richiede al mandatario di provvedere da solo, il mandatario ne diventa obbligato. L obbligo del mandatario (commissionario) cessa con la sua morte, se è una persona fisica ovvero con la cessazione se è una persona giuridica. Il contratto di intermediazione cessa se il contratto, che ha come oggetto l intermediazione, non viene stipulato nel periodo stabilito nel contratto di intermediazione. Se questo periodo non viene stabilito in questo modo, qualsiasi parte contrattuale può terminare il contratto comunicandolo all altra parte. { Zuzana Chudomelová } Smlouva mandátní, komisionářská a o zprostředkování podle obchodního zákoníku Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta jménem mandanta a na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost, narozdíl od smlouvy komisionářské, kdy se zavazuje komisionář, že zařídí záležitost vlastním jménem a na účet komitenta. V případě smlouvy o zprostředkování jde o situaci, kdy se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou. Tedy tuto smlouvu neuzavírá zprostředkovatel, ale zájemce sám. Úplata a úhrada nákladů Mandatáři i komisionáři náleží za vykonanou činnost úplata. Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, vyplatí se částka, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za obdobnou činnost. Odměna zprostředkovatele (provize) je vázána na uzavření smlouvy, jež je předmětem zprostředkování. Jestliže zprostředkovateli podle smlouvy vzniká nárok na provizi teprve splněním závazku třetí osoby ze zprostředkované smlouvy, získá tento nárok rovněž v případě, kdy závazek třetí osoby vůči zájemci zanikl nebo se splnění závazku třetí osoby oddálilo z důvodů, za něž odpovídá zájemce. Nevzniká mu však samozřejmě tento nárok, jestliže smlouva s třetí osobou byla uzavřena bez jeho součinnosti, nebo jestliže v rozporu se smlouvou byl činný jako zprostředkovatel též pro osobu, s níž byla smlouva uzavřena. Vzniku práva zprostředkovatele na provizi nebrání skutečnost, že teprve po zániku smlouvy o zprostředkování je s třetí osobou uzavřena smlouva, popřípadě splněna smlouva, na kterou se vztahovala jeho zprostředkovatelská činnost. Co se týče úhrady nákladů, v případě smlouvy mandátní a komisionářské jsou klienti povinni uhradit náklady, jež byly nutně nebo účelně vynaloženy. Zprostředkovatel má nárok na úhradu nákladů, jen když to bylo výslovně sjednáno. Postup při vykonávané činnosti Mandatář je povinen postupovat při

9 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha IX zařizování záležitosti s odbornou péčí a na základě pokynů mandanta. Mandatář je povinen oznámit mu všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů. Od daných pokynů se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavě nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem. Při porušení povinnosti dbát pokynů komitenta nemusí komitent uznat jednání za uskutečněné na svůj účet, jestliže účinnost jednání pro sebe odmítl bez zbytečného odkladu poté, co se o jeho obsahu dověděl. Mandatář je povinen zařídit záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Nestanoví-li smlouva něco jiného, je komisionář povinen použít ke splnění smlouvy jiné osoby, jestliže nemůže svůj závazek splnit sám. Použije-li komisionář ke splnění závazku jiné osoby, odpovídá jako by záležitost obstarával sám. Mandatář je povinen předat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti, a odpovídá za škodu na těchto věcech, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta. Zprostředkovatel je povinen bez zbytečného odkladu sdělovat zájemci okolnosti důležité pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy a zájemce je povinen sdělovat zprostředkovateli skutečnosti, jež pro něho mají rozhodný význam pro uzavření této smlouvy. Zprostředkovatel je povinen pro potřebu zájemce uschovat doklady, jež nabyl v souvislosti se zprostředkovatelskou činností, a to po dobu, po kterou mohou být tyto doklady významné pro ochranu zájmů zájemce. Mandatář neodpovídá za porušení závazku osoby, s níž uzavřel smlouvu při zařizování záležitosti, ledaže se ve smlouvě zaručil za splnění závazků převzatých jinými osobami v souvislosti se zařizováním záležitosti. Stejně tak ani zprostředkovatel neručí za splnění závazku třetích osob, s kterými zprostředkoval uzavření smlouvy; nesmí však navrhovat zájemci uzavření smlouvy s osobou, ohledně které ví nebo musí vědět, že je důvodná pochybnost, že splní řádně a včas své závazky ze zprostředkované smlouvy. Jestliže o to zájemce požádá, je zprostředkovatel povinen mu sdělit údaje potřebné k posouzení důvěryhodnosti osoby, s kterou zprostředkovatel navrhuje uzavření smlouvy. Z jednání komisionáře nevznikají komitentu ve vztahu k třetím osobám ani práva ani povinnosti. Komitent však může přímo na třetí osobě požadovat vydání věci nebo splnění závazku, které pro něho opatřil komisionář, jestliže tak nemůže učinit komisionář pro okolnosti, které se týkají jeho osoby. Jestliže osoba, s kterou komisionář uzavřel smlouvu při zařizování záležitosti, poruší své závazky, je komisionář povinen na účet komitenta splnění těchto závazků vymáhat, nebo jestliže s tím komitent souhlasí, postoupit mu pohledávky odpovídající těmto závazkům. Komitent může požadovat na komisionáři splnění závazku třetí osoby, aniž tato splnila svůj závazek vůči komisionáři, jen pokud komisionář tento závazek písemně převzal nebo jestliže porušil příkazy komitenta týkající se osoby, s níž měla být smlouva na účet komitenta uzavřena. V takovém případě platí přiměřeně ustanovení o ručení. Zánik smlouvy Mandant či komitent může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Není-li stanoveno jinak, nabývá výpověď účinnosti v den, kdy se o ní mandatář dověděl nebo mohl dovědět. Od její účinnosti je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje, je však povinen mandanta upozornit na opatření, jež je třeba učinit pro to, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti. Mandatář (stejně tak komisionář) může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nestanoví-li ve výpovědi dobu pozdější. Ke dni účinnosti výpovědi zaniká závazek mandatáře uskutečňovat činnost, ke které se zavázal. Jestliže by tímto přerušením činnosti vznikla mandantovi škoda, je mandatář povinen jej upozornit, jaká opatření je třeba učinit k jejímu odvrácení. Jestliže tato opatření mandant nemůže učinit ani pomocí jiných osob a požádá mandatáře, aby je učinil sám, je mandatář k tomu povinen. Závazek mandatáře (komisionáře) zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou. Smlouva o zprostředkování zaniká, jestliže smlouva, jež je předmětem zprostředkování, není uzavřena v době určené ve smlouvě o zprostředkování. Není-li tato doba takto určena, může kterákoli strana smlouvu ukončit tím, že to oznámí druhé straně. { Zuzana Chudomelová } Il rimborso del danno nel rapporto di lavoro Il testo della legge n. 436/2004 Racc., Codice del lavoro impedito da una circostanza importante ovvero qualora, in tal modo, esponesse ad una grave minaccia la propria persona o altri dipendenti, eventualmente la persona a sè vicina. (3) Qualora il dipendente riscontri di non godere delle condizioni lavorative necessarie, è tenuto a informarne il proprio superiore. Prima sezione: Prevenzione dei danni Art. 170 (1) Il datore di lavoro è tenuto a garantire ai propri dipendenti condizioni di lavoro tali affinchè possano adempiere regolarmente ai propri incarichi lavorativi senza minaccie alla salute e al patrimonio; qualora rilevi delle deficienze, è tenuto a prendere le misure opportune per farne fronte. (2) Il datore di lavoro è tenuto a controllare sistematicamente se i dipendenti svolgono i propri compiti lavorativi in modo da non provocare dei danni. (3) Per tutelare il proprio patrimonio, il datore è autorizzato ad eseguire il controllo necessario sulle cose che i dipendenti apportano o prelevano dal datore di lavoro, eventualmente a perquisire i dipendenti. Condizioni più precise vengono stabilite dal datore di lavoro nel regolamento lavorativo. All atto del controllo e della visita ai sensi del primo capoverso, per prima cosa devono essere osservate le norme giuridiche sulla tutela della libertà personale e non deve essere violata la dignità personale. Le visite personali possono essere eseguite solo da una persona dello stesso sesso. Art. 171 (1) Il dipendente è tenuto a comportarsi in modo da non provocare danni alla salute e al patrimonio e da non arricchirsi gratuitamente a spese della società o dell individuo. Qualora incombi un danno, il dipendente è tenuto a farlo presente al dipendente di grado superiore. (2) Qualora sia necessario procedere tempestivamente per eliminare il danno che minaccia il datore di lavoro, il dipendente è tenuto d intervenire; non è invece tenuto a farlo qualora sia Seconda sezione: Responsabilità del dipendente per danni Art. 172 Responsabilità generica (1) Il dipendente risponde al datore di lavoro per il danno che gli ha provocato violando dolosamente gli obblighi durante l adempimento dei propri compiti lavorativi o ad essi direttamente connessi. (2) Qualora il danno sia stato causato anche dalla violazione degli obblighi da parte del datore di lavoro, la responsabilità del dipendente si limita in misura proporzionale.

10 X economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha (3) Il datore di lavoro è tenuto a dimostrare la colpa del dipendente eccetto nei casi previsti dagli artt. 176 e 178. Artt. 173 a 174 Abrogati. Art. 175 Responsabilità per inadempienza nell obbligo di prevenire il danno Al dipendente che, volutamente, non ha informato il superiore sul danno incombente nè è intervenuto per fronteggiarlo (art. 171), sebbene in tal modo avrebbe prevenuto il sorgere del danno, il datore di lavoro può richiedere di contribuire al rimborso del danno in misura proporzionale alle circostanze del caso, se non è possibile rifonderlo altrimenti. Allo stesso tempo, verrà tenuto conto, in particolare, di ciò che ha impedito l adempimento dell obbligo e della rilevanza sociale del danno così come delle ragioni personale e patrimoniali del dipendente che non ha rispettato l obbligo. L ammontare del rimborso del danno non può tuttavia superare l importo corrispondente a tre volte il suo guadagno medio mensile. Responsabilità per l ammanco dei valori affidati che il dipendente è tenuto a conguagliare Art. 176 (1) Qualora il dipendente, sulla base di un accordo sulla responsabilità materiale, abbia assunto la responsabilità dii contanti, valori bollati, beni, rimanenze di materiale o altri valori affidatigli, che è tenuto a conguagliare, risponde dell ammanco sorto. Negli accordi, il dipendente può nello stesso tempo concordare che, qualora lavori nello stesso luogo di lavoro insieme ad altri dipendenti che abbiano concluso un accordo sulla responsabilità materiale, risponderà congiuntamente a loro per l ammanco (responsabilità materiale comune). (2) L accordo sulla responsabilità materiale deve essere stipulato per iscritto, altrimenti non è valido. (3) Il dipendente si esenta dalla responsabilità interamente o parzialmente, qualora dimostri che l ammanco è sorto interamente o parzialmente senza colpa propria. (4) Gli organi centrali possono stabilire mediante una norma giuridico-lavorativa, i principi per la regolamentazione della sfera dei lavori, per la cui prestazione è necessario concludere un accordo sulla responsabilità materiale; il datore di lavoro è tenuto a stipulare l accordo con i dipendenti che svolgono questi lavori. Art. 177 (1) Il dipendente che abbia concluso un accordo sulla responsabilità materiale può recedere, se viene trasferito ad un altro lavoro, inserito in un altro posto di lavoro, trasferito, oppure qualora il datore di lavoro, entro un mese dal ricevimento del suo avviso scritto, non elimini i difetti riscontrati nelle condizioni lavorative e che impediscono una gestione regolare dei valori affidati. Nel caso della responsabilità materiale congiunta, il dipendente può anche recedere dall accordo qualora sul luogo di lavoro venga inserito un altro dipendente o incaricato, un altro dirigente, eventualmente un altro rappresentante. La rescissione deve essere notificata al datore di lavoro per iscritto. (2) L accordo sulla responsabilità materiale cessa il giorno di termine del rapporto di lavoro ovvero il giorno di rescissione da questo accordo. Art. 178 Responsabilità per la perdita degli oggetti affidati (1) Il dipendente risponde della perdita degli attrezzi, degli strumenti di lavoro di protezione e di altri oggetti simili che il datore di lavoro gli abbia affidato su consenso scritto. (2) Il dipendente si esenta interamente, eventualmente in parte, dalla responsabilità qualora dimostri che la perdita è sorta interamente o parzialmente senza propria colpa. Disposizione comune sulla responsabilità del dipendente Art. 178a (1) Il dipendente affetto da psicosi, risponde del danno da esso causato, solo se è in grado di controllare il proprio comportamento e di valutarne le conseguenze. (2) Il dipendente che si metta volutamente nello stato di non essere in grado di controllare il proprio comportamento o di valutarne le conseguenze, risponde del danno causato in questo stato. (3) Risponde del danno anche il dipendente che lo abbia causato con un comportamento intenzionale contro il buon costume. Art. 178b (1) Il dipendente non risponde del danno che abbia causato al momento di impedire il danno che minacciava il datore di lavoro o che mette a repentaglio direttamente la vita o la salute, qualora questo stato non sia stato da egli stesso provocato intenzionalmente e si sia in questo caso comportato in un modo adeguato alle circostanze. (2) Il dipendente non risponde del danno che sorge da rischio economico. Volume del rimborso del danno Art. 179 (1) Il dipendente che risponde del danno ai sensi dell art. 172, è tenuto a rimborsare al datore di lavoro il danno effettivo, e questo in denaro se il danno non è rimediabile riportandolo nello stato precedente. (2) L ammontare del rimborso del danno causato per negligenza non può superare, per il singolo dipendente, l ammontare corrispondente a quattro volte il suo guadagno mensile medio, prima della violazione dell obbligo con la quale ha provocato il danno. Questa limitazione non vale qualora il danno sia stato causato in stato di ebbrezza, che egli stesso si è arrecato, o per abuso di sostanze stupefacenti. (3) Se si tratta di un danno causato intenzionalmente, il datore di lavoro può richiedere il rimborso anche di altro danno. (4) Se il danno è stato causato anche dal datore di lavoro, il dipendente è tenuto a rimborsare la parte corrispondente al danno, proporzionalmente al proprio concorso di colpa. (5) Se al datore di lavoro rispondono del danno alcuni dipendenti, ognuno di essi è tenuto a pagare la relativa parte del danno proporzionalmente alla propria colpa. Art. 180 All atto della determinazione del danno sul bene, si parte dal prezzo al momento del danno. Art. 181 Il dipendente che risponde dell ammanco (art. 176) o della perdita degli oggetti affidati, è tenuto a rimborsare l ammanco o la perdita nel pieno ammontare. Art. 182 (1) In caso di responsabilità congiunta per l ammanco, ai singoli dipendenti viene determinata la quota di rimborso in proporzione ai loro guadagni lordi raggiunti, cioè il guadagno del loro responsabile e del loro rappresentante si computa nel doppio ammontare. (2) La quota del rimborso stabilita secondo il comma precedente non può superare l importo corrispondente al guadagno mensile medio prima del danno dei singoli dipendenti, eccetto per il responsabile e il rappresentante. Qualora non versino con le quote così stabilite l intero ammontare, il responsabile e il suo rappresentante sono obbligati a pagare la rimanenza in proporzione ai guadagni lordi raggiunti. (3) Se si riscontra che l ammanco, od una sua parte, sono stati dolosi da parte di alcuni dei dipendenti responsabili congiuntamente, l ammanco viene rimborsato dal dipendente in proporzione alla propria colpa. La parte rimanente dell ammanco viene pagata da tutti i dipendenti responsabili congiuntamente, con le quote stabilite secondo i precedenti commi. Art. 183 Per molti motivi di particolare risvolto, il tribunale può ridurre adeguatamente il rimborso del danno. Art. 184 (1) Il dipendente che, per negligenza, abbia causato un danno producendo uno scarto (prodotto difettato), è tenuto a rimborsare i costi sostenuti per il materiale e lo stipendio, eventualmente le necessarie riparazioni dello scarto e del macchinario, qualora quest ultimo sia stato danneggiato durante la lavorazione dello scarto, e questo fino all ammontare corrispondente alla metà del proprio guadagno medio mensile. Il dipendente non ha questo obbligo qualora, dopo aver comunicato il guasto, non abbia ricevuto l ordine di sospendere il lavoro. (2) I danni causati in un mese solare, si sommano dopo aver determinato l ammontare del danno. (3) Se lo scarto è stato causato da un errore giustificabile del dipendente, che sul lavoro è altrimenti coscienzioso, il datore può ridurgli adeguatamente il rimborso del danno. L ammontare del rimborso, tuttavia, deve ammontare almeno a un terzo del danno effettivo e, se il danno supera la metà del guadagno mensile medio del dipendente, almeno l importo corrispondente ad un sesto del suo guadagno medio mensile. (4) Se il danno è stato causato in stato di ebbrezza o dopo l abuso di sostanze stupefacienti, si paga l effettivo danno. La disposizione dell art. 183 vale anche in questo caso. (5) Ai sensi dei precedenti commi si valuta anche l obbligo del dipendente di rimborsare il danno causato al datore di lavoro mediante un lavoro manuale scorretto durante lavori edili, di riparazione e di montaggio. Art. 185 (1) Il datore di lavoro fissa l ammonta-

11 economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha XI re del rimborso del danno richiesto; qualora il danno sia stato causato dal dipendente responsabile, che è organo statutario, eventualemnte dal suo rappresentante, da solo o insieme al dipendente subordinato, l ammontare del rimborso verrà determinato dall organo superiore. (2) Il datore di lavoro consulta l ammontare del rimborso del danno richiesto con il dipendente e glielo rende noto di solito entro un mese dal giorno in cui è stato rilevato che il danno è sorto e che il dipendente ne è responsabile. (3) Se il dipendente riconosce l obbligo di rimborsare il danno nell ammontare stabilito e se il datore di lavoro si accorda con lui in merito alla modalità di pagamento, il datore è tenuto a stipulare un accordo scritto, altrimenti l accordo non è valido. Gli accordi scritti speciali non sono tuttavia necessari qualora il danno sia stato rimborsato. (4) Il datore di lavoro è tenuto a trattare con il relativo organo sindacale l ammontare del danno richiesto e il contenuto dell accordo relativo alla modalità del suo rimborso, eccetto il rimborso del danno causato dalla produzione di uno scarto o di un rimborso inferiore alle czk. Qualora il danno sia stato causato dal dipendente responsabile che è organo statutario, eventualemtne dal suo rappresentante, da solo o insieme al dipendente subordinato, l ammontare del rimborso verrà stabilito dall organo superiore dopo aver consultato l organo sindacale superiore. Náhrada škody v pracovním vztahu. Výňatek ze Zákoníku práce, zákona č. 436/2004 Sb. Oddíl první: Předcházení škodám 170 (1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. (2) Zaměstnavatel je povinen soustavně kontrolovat, zda zaměstnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. (3) K ochraně majetku zaměstnavatele je zaměstnavatel oprávněn provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci vnášejí nebo odnášejí od zaměstnavatele, popřípadě prohlídky zaměstnanců. Bližší podmínky stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobní svobody 39) a nesmí být ponižována lidská důstojnost. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví. 171 (1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni zaměstnanec upozornit vedoucí zaměstnance. (2) Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké. (3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit závadu svému nadřízenému. Oddíl druhý: Odpovědnost zaměstnance za škodu 172 Obecná odpovědnost (1) Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. (3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění s výjimkou případů uvedených v 176 a a 174 Zrušeny. 175 Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody Na zaměstnanci, který vědomě ani neupozornil vedoucího zaměstnance na hrozící škodu ani nezakročil proti hrozící škodě ( 171), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti a jaký je společenský význam škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům zaměstnance, který povinnost nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat 176 (1) Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za vzniklý schodek. V dohodách může být se zaměstnanci současně ujednáno, že budou-li pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídají s nimi za schodek společně (společná hmotná odpovědnost). (2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. (3) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. (4) Ústřední orgány mohou stanovit pracovněprávním předpisem zásady pro vymezení okruhu prací, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti; se zaměstnanci vykonávajícími tyto práce je zaměstnavatel povinen dohodu uzavřít. 177 (1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou práci, zařazován na jiné pracoviště, překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody také odstoupit, jestliže na pracovišti je zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí, popřípadě jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně. (2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody. 178 Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (1) Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. (2) Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Společná ustanovení o odpovědnosti zaměstnance 178a (1) Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, jen je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. (2) Zaměstnanec, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou. (3) Za škodu odpovídá i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 178b (1) Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal-li si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. (2) Zaměstnanec neodpovídá za škodu, která vyplývá z hospodářského rizika.

12 XII economicrevue { } inserto tecnico odborná příloha Rozsah náhrady škody (1) Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle 172, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. (2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena v opilosti, kterou si sám přivodil, nebo po zneužití jiných návykových látek. (3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat náhradu i jiné škody. (4) Byla-li škoda způsobena také zaměstnavatelem, je zaměstnanec povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. (5) Odpovídá-li zaměstnavateli za škodu několik zaměstnanců, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. 180 Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. Zaměstnanec, který odpovídá za schodek ( 176) nebo za ztrátu svěřených předmětů ( 178), je povinen nahradit schodek nebo ztrátu v plné výši. 182 (1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojná-sobné výši. (2) Podíl náhrady stanovený podle předchozího odstavce nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. (3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle předchozích odstavců. 183 Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit. (1) Zaměstnanec, který způsobil z nedbalosti zaměstnavateli škodu vyrobením zmetku (vadného výrobku), je povinen nahradit mu náklady vynaložené na materiál a mzdy, popřípadě na nutné opravy zmetku i stroje, jestliže jej při výrobě zmetku poškodil, a to až do částky rovnající se polovině jeho průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec tuto povinnost nemá, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci. (2) Škody způsobené v jednom kalendářním měsíci se po určení výše náhrady škody sčítají. (3) Vznikl-li zmetek omluvitelnou chybou zaměstnance, který je jinak v práci svědomitý, může mu zaměstnavatel náhradu škody přiměřeně snížit. Výše náhrady musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesahuje-li škoda polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, nejméně částku rovnající se jedné šestině jeho průměrného měsíčního výdělku. (4) Byla-li škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, hradí se skutečná škoda. Ustanovení 183 platí i zde. (5) Podle předchozích odstavců se posuzuje také povinnost zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích. (1) Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, popřípadě jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši této náhrady nadřízený orgán. (2) Zaměstnavatel projedná výši požadované náhrady škody se zaměstnancem a oznámí mu ji zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. (3) Uzná-li zaměstnanec závazek nahradit škodu v určené výši a dohodne-li s ním zaměstnavatel způsob úhrady, je zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu písemně, jinak je dohoda neplatná. Zvláštní písemné dohody není však třeba, jestliže již byla škoda uhrazena. (4) Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady, s výjimkou náhrady škody způsobené vyrobením zmetku nebo náhrady nepřesahující 1000 Kč, je zaměstnavatel povinen projednat s příslušným odborovým orgánem. Způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, popřípadě jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši této náhrady nadřízený orgán po projednání s vyšším odborovým orgánem. CONSULENTI DI IMPRESA IN REPUBBLICA CECA DAL 1993 La Savino & Partners s.r.o. nasce nel 1999 dalla volontà e dall impegno di cinque Commercialisti italiani, già presenti in Repubblica Ceca sin dal 1993, a supporto degli investitori provenienti dall Italia e da altri Paesi Europei. La struttura operativa - con base a Praga 1 - oggi può contare su una organizzazione di circa trenta addetti, impegnati nelle varie tipologie di assistenza: Consulenza fiscale ceca e internazionale Contabilità e bilanci Consulenza finanziaria Costituzioni di società Consulenza legale, contrattualistica, diritto del lavoro Servizi e consulenza immobiliare Ricerche di mercato, studi di fattibilità Assistenza nelle pratiche di ottenimento dei fondi comunitari Savino & Partners s.r.o. Vojtěšská Praha 1 Czech Republic Tel Fax info@savinopartners.com PORADCI PRO PODNIKY V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 1993 Savino & Partners s.r.o. vznikla v roce 1999 díky úsilí a snaze pěti italských ekonomů, kteří působili v České republice již od roku 1993 jako pomoc investorům pocházejících z Itálie i ostatních evropských zemí. Základní strukturu se sídlem v Praze 1 dnes tvoří zhruba 30 profesionálů poskytujících služby v různých oborech: české a mezinárodní daňové poradenství účetnictví a účetní uzávěrky finanční poradenství založení společností právní poradenství, smlouvy, pracovní právo služby a poradenství v rámci nemovitostí průzkum trhu, studie proveditelnosti asistence při získání příspěvků z evropských fondů Corrispondente in Italia per RC e Russia: Zastoupení v Itálíi pro Českou republiku a Rusko: Padova, Italia Tel Fax praga@icpartnersgroup.net