EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO BRUNTÁL (1964)

Transkript

1 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO BRUTÁL (1964) orway spruce thinning experiment Series (1964) Abstract Experimental series at was foune in forest region 29 the ízký Jeseník Mts. in 1964 in 38-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The series consists of three comparative plots, plots an with imensions 5 m x 5 m, i. e..25 ha an plot with imensions 5 m x 28.5 m, i. e..14 ha. Comparative plot is the control plot without esigne thinning, comparative plot is the stan with thinning by negative selection from below an comparative plot is the stan with heavy thinning by positive selection from above. Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 36-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování lesů, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning ÚVOD Ze čtvrté série experimentů VÚLHM s výchovou smrkových ů, založené Ing. Pařezem v letech 1964 až 1969, se ochovalo celkem 9 výzkumných řa (Polička I a II, asavrky,, Blaník I a II, Planá a Železná Rua I a II). Překláaná práce se zabývá honocením čtvrté řay. Další experimentální řay jsou honoceny iniviuálně v násleujících příspěvcích. Souhrnné vyhonocení celé 4. série je obobně jako u 1. a 2. série experimentů (SLODIČÁK, OVÁK 5a, b ) přemětem samostatného sělení. včetně použitých meto při honocení výsleků byly již publikovány (SLODIČÁK, OVÁK 3). Experimentální řau tvoří tři ílčí srovnávací plochy (, a ), plochy a o velikosti 5 m x 5 m, tj.,25 ha a plocha o velikosti 5 m x 28,5 m, tj.,14 ha (obr. 1). Srovnávací plocha je kontrolní, bez výchovy. Ostraňují se ze pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plocha slouží ke sleování vlivu poúrovňových výchovných zásahů s negativ- METODIKA Experimentální řaa byla založena v lesní oblasti 29 ízký Jeseník v roce 1964 v 38letém smrkovém u na LHC (v současnosti Městské lesy ), 51 A7 (pole LHP 1992). Zeměpisné souřanice experimentální řay v systému WGS-84 jsou v.., s. š. Porost se nachází na severním svahu se sklonem 1 %, v namořské výšce 58 m. Smrková monokultura je hospoářským lesem na LT 4D5 obohacená bučina netýkavková (Fagetum acerosum eluvium Impatiens noli tangere). Čtvrtý vegetační stupeň byl určen pole zastoupení ruhů živných oubrav: Campanula trachelium a C. persicifolia a absence prvků submontánních (např. Prenanthes purpurea), přestože je lokalita na severním svahu (tey chlanějším ). Zato jsou významněji přítomny ruhy bučinné: Aruncus vulgaris, Galium ooratum, Impatiens noli tangere. Značná přítomnost ruhů živinově náročných až nitrofilních (Aruncus vulgaris, Impatiens noli tangere, Mercurialis perennis) byla ůvoem k zařazení o kategorie D (VIEWEGH 2). Půní typ byl charakterizován jako kambizem moální a pole výskytu živných až nitrofilních ruhů mezotrofní nebo eutrická se slabými náznaky oglejení ve sponí části profilu. Přítomnost vlhkosti naznačily i některé bylinné ruhy (Aruncus vulgaris, Impatiens noli tangere, Aegopoium poagraria, Festuca gigantea) (VIEWEGH 2). Průměrný roční úhrn srážek za obobí přestavoval pole úajů ČHMÚ 7 mm a průměrná roční teplota vzuchu za stejné obobí osahovala 6 C. Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů Obr. 1. Umístění experimentálních řa (Geobáze 1997 ) a výřez z obrysové mapy LHC Městské lesy (LHP k ) Geographic location (Geobáze 1997 ) an stan map of experimental series on Forest Management Plan (1992) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/7 97

2 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) G +1(36) (36) 9-(16) Věk / Age G Obr. 2. Vývoj počtu stromů (ks.ha -1 ) a výčetní kruhové záklany G (m 2.ha -1 ) na srovnávacích plochách experimentální řay ve věku let v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) umber of trees ( - trees.ha -1 ) an basal area (G - m 2.ha -1 ) on comparative plots of experimental series at the age of years compare with Growth Tables (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) (16) Věk / Age ním výběrem a srovnávací plocha ke sleování vlivu úrovňových výchovných zásahů s pozitivním výběrem. Při revizi v roce (věk 74 let) bylo zjištěno, že y série jsou opakovaně silně poškozovány větrem a proto byl pokus touto revizí ukončen. Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UI- STAT (verze 5.1) s použitím hlainy významnosti p,5. Zpracování a příprava atových souborů pro statistické analýzy proběhly pole oporučovaných postupů (MELOU, MILITKÝ 1998). Pro testování souborů s úaji o výčetní tloušťce (, ) byla využita proceura AOVA a náslené mnohonásobné porovnávání (testy Stuent-ewman-Keuls, Tukey, Dunnett). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí Kolmogorov-Smirnov vouvýběrového testu. PRŮBĚH EXPERIMETU V obě založení experimentální řay v roce 1964 osáhl věk sleovaných ů 38 let. Jenalo se o smrkovou monokulturu o velmi vyrovnané hustotě o o 2 73 jeinců na 1 hektar. Výčetní kruhová záklana G se pohybovala o 48,7 m 2 na ploše o 5,8 m 2 na ploše. Rozíly v alších sleovaných parametrech, přeevším ve výče - tní tloušťce a výšce střeního kmene ( 15,1 až 15,4 cm, h 18,5 až 19,1 m) byly zanebatelné a proto byl výchozí stav ů na ílčích srovnávacích plochách pře prvními zásahy srovnatelný, tj. rozíly ve sleovaných charakteristikách (, G,, h, h ) byly shleány uvnitř výzkumné řay statisticky nevýznamnými. Výjimkou byla signifikantně větší průměrná tloušťka na plochách (p,1) a (p,5) oproti ploše na počátku sleování. aopak horní ní výška h se na jenotlivých plochách na počátku sleování téměř nelišila. Pře zahájením experimentu nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 6 o 25 cm, obr. 3). Počet stromů a výčetní kruhová záklana V průběhu sleování experimentu byly ve srovnávacích ech proveeny celkem tři experimentální výchovné zásahy a to ve věku 38, 43 a 49 let. Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 38 let (1964), bylo v u srovnávací plochy negativním výběrem v poúrovni ostraněno 31 % stromů () tvořících 16 % výčetní kruhové záklany (G) a v u srovnávací plochy pozitivním výběrem v úrovni ostraněno 18 % stromů () tvořících 13 % výčetní kruhové záklany (G). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 3. Patrný je zejména rozíl mezi průměrnou tloušťkou úmyslně těžených stromů (11,1 cm na variantě a 13,1 cm na variantě ) a průměrnou tloušťkou stromů těžených na ploše nahoile (9,4 cm, tab. 1). a variantě jsou v tloušťkové struktuře těžených stromů zřetelné va vrcholy. Jeen vrchol je totožný s vrcholem struktury nahoile těžených stromů na kontrole, kežto ruhý vrchol (15 cm) opovíá stření ní tloušťce (15,4 cm). Poobné (ne tolik výrazné) va vrcholy tloušťkové struktury těžených stromů se vyskytly také při alších vou zásazích a tak lze usouit, že spolu s pozitivním výběrem v úrovni byly při zásazích ostraňovány také stromy z nižších tloušťkových tří (většinou jako souše nebo zlomy). V alším honocení nelze již tuto součást oělit o záměrně těžených stromů a proto jsou výchovné zásahy honoceny souhrnně. y se opakovaly až o věku 49 let (1975), tey ještě vakrát v pěti a šestileté perioě a bylo při nich na variantě oebráno negativním výběrem v poúrovni 25 a 3 % (18 a 19 % G) a na variantě pozitivním výběrem v úrovni 29 a 28 % (17 a 23 % G). Druhý i třetí experimentální zásah v roce byl ovlivněn sněhovým polomem, při kterém bylo na kontrole oebráno 21 a 13 % stromů tvořících 13 a 7 % výčetní kruhové záklany. a srovnávací ploše bylo rovněž nutné nejprve ostranit polámané nejlabilnější stromy z nižších stromových tří a potom teprve zásah okončit pozitivním výběrem v úrovni. Poíl nahoilé těžby již nelze zpětně přesně určit, nicméně porovnání tloušťkové struktury nahoile těžených stromů na kontrole a na srovnávací ploše s výchovou (obr. 3) naznačuje míru aktivního ovlivnění u výchovou. 98 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/7

3 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) let T Ostraněno 31 % 16 % G let T Ostraněno 18 % 13 % G let T Ostraněno 25 % 18 % G let T Ostraněno 29 % 17 % G let T Ostraněno 3 % 19 % G let T Ostraněno 28 % 23 % G Obr. 3. Tloušťková struktura ( ks.ha -1, - cm) a proveené výchovné zásahy v porovnání s mortalitou (T nahoilá těžba) na kontrolní ploše 1 bez zásahu na experimentální řaě ve věku let Diameter structure an experimental thinning compare with mortality on control plot without thinning on experimental series at the age of years (T salvage cut, thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, Ostraněno/Remove) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/7 99

4 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) Po třech výchovných zásazích v pěti a šestileté perioě, tj. 11 let po zahájení experimentu (rok 1975, věk 49 let), zůstalo: na ploše celkem stromů (mortalita 1 32 stromů), na ploše celkem 992 stromů (při výchově a nahoile ostraněno stromů), na ploše celkem stromů (při výchově a nahoile ostraněno 1 58 stromů). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 49 let: na ploše 48,7 m 2 (stejná jako na počátku pokusu), na ploše 37,4 m 2 (pokles o 11,4 m 2 ), na ploše 38,6 m 2 (pokles o 12,2 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (po obu prováění zásahů ve věku let) přestavoval po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích na ploše 14,3 m 2 a na ploše 14,8 m 2 a byl tey o 1,5 a 2, m 2 větší než na ploše kontrolní (12,8 m 2 ). O posleního (třetího) výchovného zásahu ve věku 49 let (1975) se všechny tři y výzkumné řay vyvíjely až o roku, ky byl pokus ukončen, bez záměrného ovlivňování. Ostraňovaly se pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Počet stromů se o poslení revize v roce (věk 74 let) samovolně snížil: na ploše na 561 stromů (mortalita stromů), na ploše na 62 stromů (zásahy a mortalita 372 jeinců), na ploše na 568 stromů (zásahy 1 58 a mortalita 564 jeinců). Mortalita v posleních 25 letech sleování (věk ů 5 74 let) na kontrolní ploše 1 přestavovala 137 (67 %) jeinců, zatímco na variantách s výchovou a (prováěnou ve věku let) bylo v posleních 25 letech nahoile ostraněno 372 a 564 stromů (37 a 5 % stavu hlavního u ve věku 49 let). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na všech srovnávacích plochách, zejména však na kontrolní ploše, při semé revizi ve věku 68 let (rok 1994), ky bylo po poškození větrem ostraněno z kontroly 52 % stromů (46 % výčetní kruhové záklany). a variantách s výchovou a bylo po tomto větrném polomu ostraněno 23 a 3 % stromů tvořících 21 a 25 % výčetní kruhové záklany G. Poškození experimentálního u takového rozsahu se během sleování nevyskytlo. Při ostatních revizích se poíl poškozených stromů a souší pohyboval o 4 o 21 % tvořících 2 až 13 % G. Celkově byl na variantách s výchovou a za obobí sleování experimentu (38 74 let) počet nahoile vytěžených poškozených stromů a souší ve srovnání s kontrolou přibližně šestkrát a čtyřikrát menší a tvořil 37 a 49 % výčetní kruhové záklany G sruženého u ve věku 74 let. Výčetní kruhová záklana G sruženého u při poslení revizi ve věku u 74 let, tj. 36 let po zahájení experimentu, byla největší na variantě s negativním výběrem v poúrovni (44,9 m 2 ), násleovala varianta s pozitivním výběrem v úrovni (41,4 m 2 ) a na kontrolní ploše byla výčetní záklana nejnižší (osáhla pouze 35,1 m 2 ). Oproti výchozímu stavu se záklana na všech třech srovnávacích plochách snížila, na kontrole o 13,6 m 2 a variantách s výchovou a o 3,9 a 9,4 m 2. Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl perioní přírůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na variantách a s výchovou 38,3 a 37,9 m 2 a byl tuíž o 1,8 a 1,4 m 2 větší než na kontrole bez výchovy (36,5 m 2 ). a kontrolní ploše však bylo v průběhu sleování 5,1 m 2 kruhové záklany (137 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, Obr. 4. Tloušťková struktura ( ks.ha -1, - cm) a štíhlostní kvocient (h/) pole tloušťkových stupňů na experimentální řaě při poslení revizi v roce ve věku 74 let Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series in at the age of 74 years ( number of trees per hectare, iameter in cm) h/ h/ o 2 cm - 97 stromů - 28 stromů - 84 stromů h 74 let h/ h/ h/ h/ 3 cm stromů stromů stromů Věk / Age Obr. 5. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene (h/) a horního stromového patra (h ) na experimentální řaě ve věku let Development of h/ ratio of mean stem (h/) an upper tree story ( thickest trees per hectare h ) on experimental series at the age of years zatímco na variantách s výchovou a zlomy a souše přestavovaly 16,5 a 2,3 m 2 (43 a 54 % perioního přírůstu). Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy na kontrole nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk let): ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/7

5 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) ,3 (cm) ,3 (cm) Věk/Age Věk/Age Obr. 6. Vývoj výčetní tloušťky (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů ( nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě (porovnání variant, a, ) v obobí (věk let). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti p,5 (+) a p,1 (++). Development of iameter (with stanar eviations) of ominant trees ( thickest iniviuals per hectare) on experimental series (comparison between variants, an, ) in the perio (age of years). Significant ifferences on confience level p.5 (+) an p.1 (++) are showe. na kontrolní ploše - ztráta - 13,6 m 2, na variantě - 21,8 m 2, na variantě - 17,6 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu experimentálních ů byl sleován o roku 1964 o roku 1975, tj. v obobí, ky byly prováěny výchovné zásahy, v pěti a šestiletém intervalu vžy k atu vyznačení a proveení zásahů. a grafech (obr. 3) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce) a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 3, pře zahájením experimentu v roce 1964 (věk u 38 let) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách a téměř ientická (bez statisticky signifikantních rozílů). Porovnání tloušťkové struktury na kontrole a variantě s pozitivním výběrem ukázalo vyšší poíl silnějších stromů na variantě, avšak rozíly nebyly na zvolené hlaině významnosti (p,5) signifikantní. Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter negativního výběru v poúrovni na variantě a charakter pozitivního výběru v úrovni na variantě řay byl oržen při všech třech experimentálních výchovných zásazích. Při úrovňových zásazích pozitivním výběrem bylo potřebné z u ostranit také jenotlivé zlomy a souše přeevším v nižších tloušťkových stupních. Posun výchovných zásahů s pozitivním výběrem v úrovni, ale i s negativním výběrem v poúrovni, o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě byl patrný při všech proveených zásazích ve věku let. Při poslení revizi ve věku 74 let byly v experimentálních ech zastoupeny stromy o tloušťce o 13 o 48 cm (obr. 4). ejnižší tloušťkové tříy 13 2 cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem ( ) byly nejvíce zastoupeny na kontrolní ploše bez výchovy, ke bylo v přepočtu na 1 hektar těchto jeinců 97. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byl počet stromů s výčetní tloušťkou o 2 cm pouze o 13 % nižší (84 jeinců) a na srovnávací ploše s negativním výběrem v poúrovni o 71 % nižší (28 jeinců). Počet stromů s výčetní tloušťkou 31 cm a více s relativně příznivějším štíhlostním kvocientem (66 94) byl naopak nejvyšší na variantě s negativním výběrem v poúrovni (312 jeinců), zatímco na kontrole a na variantě s pozitivním výběrem v úrovni bylo těchto nejsilnějších a nejstabilnějších jeinců pouze 215 a 264, tj. o 31 a 15 % méně než na ploše s negativním výběrem. Po 36 letech sleování se však tloušťkové struktury na sleovaných variantách statisticky průkazně nelišily na zvolené hlaině významnosti p,5. Určitou výjimkou bylo porovnání variant a, které ukázalo statisticky signifikantní rozíly na hlaině významnosti p,1. Pozitivní efekt výchovy jak úrovňové, tak zejména poúrovňové se na sleované řaě projevil přeevším nárůstem počtu stromů ve vyšších tloušťkových stupních s příznivějším štíhlostním kvocientem. Stromy v nižších tloušťkových stupních, které se při úrovňových výchovných zásazích na variantě netěžily, byly většinou v průběhu sleování experimentu poškozeny sněhem a nahoile vytěženy při náslených revizích. Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( ) byla o počátku pokusu velmi nepříznivá. Pře zahájením experimentu v roce 1964 (věk 38 let) osahoval štíhlostní kvocient střeního kmene honot 127 (), 124 () a 12 () a nacházel se ve fázi kulminace (tab. 1, obr. 5). V průběhu sleování byl zaznamenán pokles kvocientu již o ruhé revize na všech třech srovnávacích plochách, částečně početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem na kontrole a výchovnými zásahy na plochách a. Za celou obu sleování štíhlostní kvocient střeního kmene poklesl pouze na honotu ca na variantě a na honotu 99 na variantě, a to až při poslení revizi ve věku 74 let. Štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrolní ploše ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/7 11

6 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) bez výchovy zůstal přes klesající tren na honotou i v obě ukončení experimentu. Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neochází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h vyrovnané (bez statisticky signifikantních rozílů) pouze na kontrole a variantě, ke osahovaly honot 13 a 12. a variantě se štíhlostní kvocient h o počátku signifikantně olišoval o ostatních vou ploch zejména v ůsleku o 1 až 2 cm větší průměrné výčetní tloušťky stromů horního stromového patra. a všech třech plochách měl štíhlostní kvocient h o počátku sleování klesající tren. Při poslení revizi v roce (věk 74 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na ploše na honotu 92, zatímco na plochách s výchovou a až na honotu 87, přičemž rozíly mezi kontrolní plochou a variantami s výchovou a byly statisticky průkazné. Z proveené analýzy (průměrná výčetní tloušťka nejsilnějších stromů na hektar) je zřejmé, že výchovné zásahy s negativním výběrem v poúrovni (varianta ) vely na této řaě k signifikantnímu zvýšení tloušťkového přírůstu nejsilnějších kosterních stromů oproti kontrole (obr. 6). Efekt úrovňových zásahů s pozitivním výběrem (varianta ) nemohl být vyhonocen vzhleem k tomu, že rozíl v průměrné výčetní tloušťce stromů horního stromového patra ( ) byl signifikantní již pře zahájením experimentu. ZÁVĚRY Z EXPERIMETU BRUTÁL V obobí sleování (o věku 38 let) byla výčetní kruhová záklana na řaě největší na kontrolní ploše, a to až o poškození u větrem ve věku 68 let, ky osáhla na kontrole 57 m 2, zatímco na plochách s výchovou a pouze 51,6 a 49,7 m 2. árůst výčetní kruhové záklany G byl na kontrolní ploše reukován poškozením u přeevším větrem. V průběhu sleování však bylo na kontrolní ploše 5,1 m 2 kruhové záklany, tj. 137 % přírůstu G (z toho 26,3 m 2 při polomu ve věku 68 let), ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na variantách s výchovou a zlomy a souše přestavovaly 16,5 a 2,3 m 2 (43 a 54 % perioního přírůstu). Perioní přírůst výčetní kruhové záklany (po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů včetně souší a polomů) byl ve sleovaném obobí ve věku let na variantách a s výchovou 38,3 a 37,9 m 2 a byl tuíž o 1,8 a 1,4 m 2 větší než na kontrole bez výchovy (36,5 m 2 ). Přírůst výčetní kruhové záklany (bez nahoile vytěžených stromů) byl za obobí sleování experimentu (věk let) na kontrolní ploše záporný, tj. vytvořila se ztráta 13,6 m 2, zatímco na variantách s výchovou a osáhl přírůst G 21,8 m 2 a 17,6 m 2. Pozitivní efekt výchovy jak úrovňové, tak zejména poúrovňové se na sleované řaě projevil přeevším nárůstem počtu stromů ve vyšších tloušťkových stupních s příznivějším štíhlostním kvocientem. Stromy v nižších tloušťkových stupních, které se při úrovňových výchovných zásazích na variantě netěžily, byly většinou v průběhu sleování experimentu poškozeny sněhem a nahoile vytěženy při náslených revizích. Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem byla o počátku pokusu velmi nepříznivá. Štíhlostní kvocient střeního kmene osahoval ve věku u 38 let honot 127 (), 124 () a 12 () a nacházel se ve fázi kulminace. Za celou obu sleování štíhlostní kvocient střeního kmene poklesl pouze na honotu ca na variantě a na honotu 99 na variantě, a to až při poslení revizi ve věku 74 let. Štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrolní ploše bez výchovy zůstal přes klesající tren na honotou i v obě ukončení experimentu ve věku 74 let. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h, který není ovlivněn početními posuny, osahoval vyrovnaných honot 13 a 12 (bez statisticky signifikantních rozílů) pouze na kontrole a variantě. a variantě se štíhlostní kvocient h o počátku signifikantně olišoval o ostatních vou ploch zejména v ůsleku o 1 až 2 cm větší průměrné výčetní tloušťky stromů horního stromového patra. a všech třech plochách měl štíhlostní kvocient h o počátku sleování klesající tren. Při poslení revizi v roce (věk 74 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na ploše na honotu 92, zatímco na plochách s výchovou a až na honotu 87, přičemž rozíly mezi kontrolní plochou a variantami s výchovou a byly statisticky průkazné. Výchovné zásahy negativním výběrem v poúrovni prováěné v u srovnávací plochy v letech 1964 až 1975 (věk 38 až 49 let) vely na této řaě k signifikantnímu zvýšení tloušťkového přírůstu nejsilnějších kosterních stromů. Poěkování: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru Ministerstva zeměělství ČR Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se pomínkách prostřeí MZe LITERATURA ČERÝ, M., PAŘEZ, J., MALÍK, Z.: Růstové a taxační tabulky hlavních řevin České republiky. (Smrk, borovice, buk, ub.) Jílové u Prahy, IFER s. Geobáze 1997 : Česká republika 1 :. Digitální mapa. Česká Lípa, Geoézie ČS, a. s.,. 1 CD-ROM. MELOU, M., MILITKÝ, J.: Statistické zpracování experimentálních at. Praha, East Publishing s. PAŘEZ, J.: ávrh postupu při zakláání, sleování a vyhonocování trvalých pokusných ploch se zvláštním zřetelem k pokusným plochám probírkovým a výnosovým. Jíloviště-Strnay, VÚLHM s. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého cíle a metoika. Zprávy lesnického výzkumu, 48, 3, č. 4, s SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Zhonocení poznatků z 1. série založené v roce Zprávy lesnického výzkumu, 5, 5a, č. 1, s SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého zhonocení poznatků z 2. série založené v roce 196. Zprávy lesnického výzkumu, 5, 5b, č. 3, s VIEWEGH, J.: Přesné určení SLT výzkumných ploch pro výchovu smrkových ů. Zpráva FLE ČZU. Praha, FLE ČZU 2, 1 CD-ROM. 12 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/7

7 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) Tab. 1. Záklaní úaje o vývoji experimentu Basic ata on experimental series Sružený let T T% Hlavní Sružený let T T% Hlavní Sružený let T 5-67 T T% Hlavní let Sružený let T T T% Hlavní let 74 let Sružený Přírůst let Přírůst -T ÚTP let (ks.ha -1 ) ,7 1,9 4 46,9 53,4 7, ,3 52,6 3,8 7 48,7 11, 57, 26,3 46 3,8 5,1 35,1 36,5-13,6 G (m 2.ha -1 ) 48,8 8, ,6 48,9 9, 18 39,9 46, 8, ,4 5,4 51,6 11,1 21 4,5 16,5 44,9 38,3 21,8 25,7 5,8 6, ,9 52,6 8, ,7 49,9 11, ,6 7,8 49,7 12, ,2 2,3 41,4 37,9 17,6 26,9 15,1 9,4 15,6 16,6 13,3 17,4 18,5 14, 19,1 25,1 23,7 26,4 28,2 8, (cm) 15,1 11,1 16,8 18,2 15,5 19, 2,4 16,3 21,9 28,6 27,7 28,9 3,4 1, 15,4 13,1 16,1 17,4 13,3 18,8 2,1 18, 2,8 27,9 25,5 28,9 3,5 9,5 19,1 13,9 19, 2, 17,6 2,5 22, 18,7 22,4 28, 27,3 28,7 29,5 8 h (m) 18,8 15,6 19,8 21, 19,2 21,5 22,9 2,3 23,7 29,3 29, 29,4 3, 8,3 18,5 16,9 18,9 2,6 17,7 21,5 22,9 21,6 23,3 29,3 28,1 29,7 3,4 8, h/ ,4 24,1 26,6 34,4 34,8 13,4 (cm) 22, 24,7 27,3 35,3 36,7 14,7 23,1 26,4 28,8 36,6 37,7 14,6 22, 23,9 26, 31,8 31,9 9,9 h (m) 22,5 24,3 26,1 31,6 32, 9,5 22,2 25,1 26,8 32,5 32,9 1, h Pozn.: P přírůst, T nahoilá těžba, T výchovný zásah (přípaně těžba souší a zlomů), ÚTP úmyslná těžba přemýtní, Sružený - včetně souší, zlomů a stromů vyznačených k těžbě, Hlavní - po proveení výchovného zásahu a po ostranění souší a zlomů, kontrolní bez výchovy, - srovnávací plocha s negativním výběrem v poúrovni, srovnávací plocha s pozitivním výběrem v úrovni, počet stromů, G výčetní kruhová záklana, výčetní tloušťka střeního kmene, h stření výška, h/ štíhlostní kvocient, průměrná výčetní tloušťka nejsilnějších stromů na 1 hektar, h průměrná výška nejsilnějších stromů na 1 hektar, h štíhlostní kvocient nejsilnějších stromů na 1 hektar ote: P increment, T salvage cut, T thinning (incluing the removal of broken an ea trees), ÚTP planne intermeiate cutting, Sružený before thinning (incluing ea iniviuals an trees marke for thinning), Hlavní - after thinning (stan after thinning an after removing of ea iniviuals), control plot without thinning, comparative plot with thinning from below, comparative plot with thinning from above, number of trees, G basal area, iameter breast height of the mean stem, h mean height, h/ quotient of slenerness, iameter of thickest trees per 1 ha, h height of thickest trees per 1 ha, h quotient of slenerness of thickest trees per 1 ha ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/7 13

8 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) orway spruce thinning experiment Series (1964) Summary Experimental series was foune in forest region 29 the ízký Jeseník Mts. in 1964 in 38-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The series consists of three comparative plots with imensions 5 m x 5 m, i. e..25 ha each (fig. 1). Comparative plot is control plot without esigne thinning; comparative plot is the stans with thinning by negative selection from below an comparative plot is the stan with heavy thinning by positive selection from above. Presente stuy is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans. After analyses of the results from the 36-year perio of observation, we can raw following conclusions: In the perio of observation (from the age of 38 years), the basal area on series was the biggest on control unthinne plot until the win amage at the age of 68 years (57. m 2 ), whereas the basal area on variants with thinning an represente only 51.6 an 49.7 m 2 at this age (fig. 2, tab. 1). Basal area increment was reuce on control unthinne plots by the win amage mainly. During the perio of observation (age of years), basal area of 5.1 m 2 (i. e. 137% of basal area increment) was remove as snags or breaks on control plot (from these values 26.3 m 2 were remove by win amage at the age of 68 years). On the thinne variants an, snags or breaks represente 16.5 an 2.3 m 2 (i. e. 43 an 54% of basal area increment). During the perio of observation (age of years), perioic basal area increment (incluing planne an salvage cutting) was 38.3 an 37.9 m 2 on thinne plots an, i. e. about 1.8 an 1.4 m 2 higher than on control unthinne plot (36.5 m 2 ). Basal area increment excluing salvage cut uring the perio of observation (age of years) was negative, i. e. we foun loss of basal area increment 13.6 m 2 on control plot, while the basal area increment on thinne plots an came up to 21.8 an 17.6 m 2. After 36 years of observation, the effect of thinning (mainly by the negative selection from below) on iameter structure was observe (fig. 3 an 4). On thinne variants an, abunance of small-size iniviuals (iameter classes up to 2 cm) ecrease an abunance of thickest trees (iameter classes over 31 cm) increase compare with control unthinne plots. Diameter istribution was significantly (by the Kolmogorov-Smirnov two sample tests, p.1) ifferent on thinne plot compare with control plot at age of 74 years in. Static stability characterize by h/ ratio was unfavourable from the beginning of observation. The h/ ratio of mean stem achieve the values 127 (), 124 () an 12 () at age of 38 years (fig. 5). At the last revision (age of 74 years), h/ ratio of mean stem ecrease on value ca on variant an on value 99 on variant only. On control plot, h/ ratio of mean stem (in spite of ecreasing tren) i not ecrease below the value. Quotient of slenerness of ominant trees h ( thickest iniviuals per hectare), which was not influence by trees number shift, achieve initial values 13 an 12 (without significant ifferences) on variants an, respectively. On comparative variant, h ratio was significantly lower compare with variants an mainly ue to higher (about 1 2 cm) values. From the beginning of observation, h ratio showe ecreasing tren on all variants (fig. 5). In the last revision (, age of 74 years), h ratio came own on plots to value 92, whereas this ratio represente the value 87 on both thinne variants an (ifferences between control an thinne variants were significant). Effect of thinning on increase of iameter of ominant trees ( thickest iniviuals per hectare) was significant on variant only (fig. 6). Recenzováno 14 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/7