MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA MEDIÁLNÍCH STUDIÍ A ŽURNALISTIKY Ferda Televizní dokument - portrét Magisterská diplomová práce Odborné vedení práce: Mgr. David Kořínek Vypracovala: Zuzana Bakalíková Obor: Mediální studia a žurnalistika UČO: Imatrikulační ročník: 2002 BRNO 2007

2 Děkuji Mgr. Davidu Kořínkovi za cenné rady a odborné vedení práce a Petru Ferebauerovi za možnost natočit o něm dokumentární portrét. 2

3 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Brně

4 OBSAH ÚVOD DOKUMENTÁRNÍ FILM Problémy s definicí Reálné vs. fiktivní Pravda v dokumentu a subjektivita tvorby Hledání a odhalování Žánry dokumentárního filmu Sociální dokument Dokumentární portrét Etika dokumentární tvorby TÉMA DOKUMENTU FERDA Petr Ferebauer Petr Ferebauer: člověk v moderním světě Modernita a tekutá společnost Socializace Anomie Deinstitucionalizace soukromí Individualizace jedince, absence identity Narcismus Transformace intimity Petr Ferebauer: hledání identity v pozdně moderním světě Umělec Petr Ferebauer Brněnský umělec? Autor jiného umění Prosaditelnost Petr Ferebauer a drogy Drogy, toxikomanie Pervitin, marihuana, psilocybin Umění a drogy, halucinogenní a magické Legislativa Postoj společnosti PRAKTICKÁ ČÁST DOKUMENTU FERDA Téma Poznámka k objevení faktu Námět Scénář Bodový scénář Literární scénář Přípravy natáčení Volba postav Ferda Gabriel Slanicay a Luboš Pavlovič Volba prostředí Natáčení Výrazové prostředky.61 4

5 Kamera Velikost záběrů a filmová montáž Celek Polocelek Polodetail Detail Velký detail Rakurs Panoráma Švenk Přiblížení a oddálení Jízda Střih Pravidlo osy Časová zkratka Rytmus Zvuk Řeč Postavení zvuku vůči obrazu Ruch Hudba ZÁVĚR..73 BIBLIOGRAFIE 76 JMENNÝ REJSTŘÍK...78 VĚCNÝ REJSTŘÍK..81 ANOTACE. 85 SUMMARY 86 PŘÍLOHY Příloha č. 1. Námět...87 Příloha č. 2. Bodový scénář.88 Příloha č. 3. Literární scénář 91 Příloha č. 4. Vybrané fotografie děl Petra Ferebauera Příloha č. 5. DVD s dokumentárním portrétem Ferda 5

6 1. ÚVOD Diplomová práce FERDA; Televizní dokument portrét se skládá ze dvou částí. Dokumentárního portrétu o brněnském malíři Petru Ferebauerovi a teoretické práce. Teoretická část si klade za cíl rozvinout téma dokumentu Ferda a teoreticky jej zakotvit v rámci vybraných sociologických teorií. V úvodu práce se pokusím o vymezení pojmu dokumentární film a poukáži na překážky a důvody, které jednoznačnou definici tohoto pojmu znemožňují. Zaměřím se problematiku filmového zobrazování reality a vztahu reality a fikce. Důležitým tématem, kterým se budu v první části teoretické práce zabývat, je subjektivita dokumentární tvorby. Pokusím se odpovědět na otázku, nakolik do výsledné podoby zobrazovaného tématu vstupuje osobnost tvůrce. Poukáži rovněž na možné etické otázky, s nimiž se v průběhu vytváření dokumentárního filmu autor musí vypořádat. Při teoretickém popisu dokumentárního filmu budu do velké míry vycházet z publikací Václava Sklenáře1 a Guye Gauthiera2. Sklenář se ve svých Deseti kapitolách o dokumentárním filmu nepouští do podrobného výkladu historie dokumentu či detailních definic. Spíše než do šířky jde hloubky a poukazuje na zásadní aspekty dokumentární tvorby, jako je hledání tématu, možnosti a omezení zobrazování reality nebo vztah reality a fikce. Guy Gauthier pak podává ucelený pohled na dokumentární kinematografii prostřednictvím praktických příkladů ze světových dokumentů. Nabízí zajímavou perspektivu vývoje i žánrové dělení dokumentu. Dokumentární portrét Ferda má tři hlavní témata, jež spolu vzájemně souvisejí. Je portrétem umělce, drogově závislého člověka, jenž kvůli výrobě pervitinu strávil čtyři roky ve vězení, a filmem o muži, hledajícím své místo ve společnosti. Těmito tématy se bude zabývat i teoretická část diplomové práce. Zaměřím se v ní na Ferebauerovu tvorbu, jeho postavení v rámci brněnského uměleckého undergroundu i širší umělecké kultury. Zajímá mě nejen význam a 1 Sklenář, Václav (1974): Deset kapitol o dokumentárním televizním filmu. Praha, Státní pedagogické nakladatelství. 2 Gauthier, Guy (2004): Dokumentární film, jiná kinematografie. Praha Jihlava, AMU MFDF. 6

7 poselství jeho výtvarných děl, ale třeba i možnosti prosazení dosud téměř neznámého umělce v širší umělecké obci. V části věnované Ferebauerově drogové a vězeňské zkušenosti bych ráda poukázala nejen na problematiku drogové závislosti či legislativy, ale také přístupu a postoji společnosti k drogám a jejich uživatelům. Dokument Ferda ale není jen portrétem umělce užívajícího drogy. Je dokumentem o člověku, hledajícím svou identitu v pozdně moderním světě. Proto chci na stránkách své diplomové práce toto téma rozvést podrobněji. Pokusím se nastínit situaci, v níž se podle sociologů nachází soudobá společnost, a roli, jež je v této situaci přisouzena jedinci. Součástí teoretické práce by měl být i popis jednotlivých fází vzniku dokumentu Ferda od výběru tématu až po postprodukční práci. Neméně důležitý je také přehled a interpretace použitých výrazových prostředků. 7

8 2. DOKUMENTÁRNÍ FILM Když usedáme v kině před magicky zářícím obdélníkem plátna, očekáváme vyprávění, příběh, děj, který nás pojme vlnami fantazie a bude na nich unášet mimo náš navyklý čas a prostor, mimo naši každodenní všednost do říše mimoskutečného. Tato schopnost filmu a kina vychvátit diváka z konvenční jsoucnosti není mimořádná, je vlastní každému umění, film a kino ji však přivedly k dokonalosti a podmanivosti jinými uměleckými prostředky téměř nedosažitelné. Tak se film stal největším padělatelem skutečnosti. 3 O dokumentárním filmu je těžké mluvit. Jeho existenci popřít nemůžeme, přesto jej jen těžko umíme definovat. Petr Kubica a Vít Janeček poukazují v předmluvě ke knize Guye Gauthiera Dokumentární film, jiná kinematografie na to, že dokument v průběhu doby nekrystalizoval do žánrů, které by napomohly jeho zmapování, a stejně tak nekrystalické jsou i dějiny institucí, v rámci nichž dokumentární tvorba vznikala.4 Co má tedy být odrazovým můstkem pro uchopení fenoménu dokumentárního filmu? Je u dokumentu důležitější zachycení historické skutečnosti, nebo spočívá jeho význam v sociálním efektu. A nejsou to nakonec estetická měřítka, která jsou pro dokumentární film určující? Tato práce si neklade za cíl přinést podrobný teoretický výklad o dokumentárním filmu. Není historickou prací, nepodává detailní přehled dokumentární tvorby. Snaží se však poukázat na několik zajímavých otázek, které při bližším pohledu na dokumentární film vyvstanou. Na první z nich narazím už o několik řádků níže jak mluvit o dokumentu, když není tak úplně jasné, co vlastně dokument je? Prostor věnuji i vymezení dokumentu vůči hranému filmu a vztahu reálného a fiktivního, který definici dokumentu vytváří opravdu jen zdánlivě. V následující kapitole se mimo jiné pokusím popsat proces hledání a odhalování, bez kterého by žádný dokumentární film nemohl vzniknout. Prostor věnuji i problematice žánrového 3 4 Navrátil 2002, s. 12. Gauthier 2004, s. 5. 8

9 rozdělení dokumentu, na níž se zatím filmoví vědci nedokázali shodnout. Stručně vymezím sociální dokument a portrét dvě dokumentární formy, které jsou pro mou diplomovou práci zásadně důležité. Neméně podstatná je i otázka etiky dokumentární tvorby, kterou se musí zabývat každý dokumentární tvůrce Problémy s definicí Co mají společného pětaosmdesát let starý příběh eskymáka, vodní radovánky konce 19. století, žádoucí těla olympijských sportovců jako ukázka kultu nadčlověka, životní peripetie manželských párů nebo saudsko arabské konexe amerického prezidentského klanu? Všechna tato nesourodá témata byla zobrazena v dokumentárním filmu. Na problémy s definicí dokumentárního filmu poukazují téměř všichni teoretikové, kteří se o jeho definici pokusili. Paradoxní situaci trefně vystihuje Václav Sklenář. Chcete na počátku nějakou definici? Máte ji mít. Budeme mluvit o dokumentu, tedy si řekněme, co to dokument je. Nuže: D o k u m e n t j e d o k u m e n t! 5 O slově dokumentární se poprvé zmiňuje francouzský jazykovědec Émile Littré v roce Dokumentární vysvětluje jako to, co má ráz dokumentu, a odkazuje tak k užívání výrazu výhradně jako adjektiva.6 Výskyt tohoto pojmu je zde doložen ve dvou dobových časopisech. První případ souvisí s článkem o stavbě slavného pařížského mostu Pont-Neuf v 16. století. Tehdy vzniklo několik projektů a pro lepší posouzení byl každý z nich dopracován také do tvaru realistické malby, aby rozhodující veřejnost mohla díky tomuto dokumentárnímu hledisku lépe posoudit, který z projektů zvolit k realizaci. Ve druhém článku se pojmem documentaire charakterizuje věrnost zobrazení života Arabů v obrazech malíře a spisovatele Eugena Fromentina.7 I v kinematografii začali výraz dokumentární používat Francouzi. Původně jen pro cestopisy z exotických zemí, už na konci 30. let se ale toto označení běžně 5 Sklenář 1974, s. 5. Gathier 2004, s

10 užívalo pro filmy od cestopisů tématicky i formálně na hony vzdálené. Guy Gauthier přikládá část viny za to, že se už sedmdesát let potýkáme s tímto nevhodným termínem, který de facto každý používá, jak se mu zlíbí, skotskému kritikovi a esejistovi Johnu Griersonovi. Grierson publikoval v roce 1926 v New York Sun článek věnovaný filmu Američana Roberta Flahertyho Moana8, který označil za převratný, a jeho nové kvality dosažené autenticity charakterizoval jako dokumentární.9 Grierson byl v oblasti dokumentárního filmu velkou autoritou. Sám sice natočil pouze jediný film o rybářích lovících sledě10, stal se ale vůdčí osobností britské dokumentární školy. Seskupil kolem sebe mladé tvůrce, stal se jejich poradcem, teoretikem i producentem a staral se o to, aby do Anglie měly přístup nejprogresivnější proudy světové kinematografie.11 Gauthier přesto Griersonovi vyčítá, že s veškerou svou autoritou označoval jako documentary films jen ty filmy, které sám obhajoval Reálné vs. fiktivní Jedním ze způsobů, kterým se filmoví teoretici tradičně pokoušejí definovat dokument, je jeho vymezení vůči hranému filmu. Jednoduchá poučka zní: Dokument je skutečnost, hraný film je fikce. Už při lehce detailnějším pohledu na celou věc je jasné, že toto pojetí nemůže, alespoň tedy bez podrobnějšího doplnění, obstát. Gauthier k této otázce poznamenává: Někdo tvrdí, že vše je fikce. To je sice pravda, ( ) ale upíráme tím fikci operativní hodnotu: Chceme-li něčím všechno obsáhnout, nemůžeme to použít k rozlišení. Jiní jsou přesvědčeni, že vše je dokument. To je také pravda (i sebešílenější výmysl lze datovat a posteriori), ale stejně jalová. Ledaže bychom přistoupili na originální hledisko, podle nějž můžeme chápat každou fikci nejprve jako dokument a každý dokument nejprve jako fikci, ovšem s rizikem, že se nikdy nesetkají. 13 Fikce a realita jsou kategorie, které jsou přes svou deklarovanou protiznačnost 8 Moana ( ). 10 The Drifters (Rybáři, 1929). 11 Sklenář 1974, s Gauthier 2004, s Gauthier 2004, s

11 mnohdy jen těžko rozeznatelné. V kontextu filmové tvorby to ukázala první psychologická zkušenost filmového diváka. Úprk zděšených návštěvníků prvního promítání bratří Lumiérů před lokomotivou řítící se z filmového plátna do jejich řad svědčí o schopnosti filmu vyvolat fikci reality, která může být s realitou existující ztotožněna Pravda v dokumentu a subjektivita tvorby Žádný film nemůže nikdy přesně zachytit realitu. Tento fakt je dán už specifickými technickými prostředky a výrobními postupy, které jsou k vytvoření filmu nezbytné. Dokumentarista nemůže být na dokumentovaném místě nebo s dokumentovaných člověkem sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně. Často je odkázán na informace, zprostředkovaně získané od těch, kteří mají k dokumentované události nebo objektu přímý vztah. Při tvorbě filmu se může potýkat s technickými komplikacemi, které mu třeba nedovolí zachytit důležitý a neopakovatelný děj. V neposlední řadě je tvůrce individuální nezávislou osobností, která do dokumentu vnáší svůj vlastní subjektivní pohled, a svými zásahy za použití specifických technických prostředků ho přetváří ve vlastní výklad zachyceného. Podobně jako kategorie reálného a fiktivního se pro vymezení dokumentu používá kritérium pravdivosti. Pravda, někdy nahrazovaná o něco méně nekompromisně znějící autenticitou, je tím, co je od dokumentu tradičně žádáno. U hraného filmu se fabulace, imaginace a někdy i manipulace toleruje, dokument ale musí být pravdivý. Při bližším zkoumání ale dojdeme k závěru, že ani toto tvrzení stoprocentně neplatí. Co je vlastně kritériem pravdivosti v dokumentárním filmu? Jak posoudit, zda je daný film pravdivý, když samotná kategorie pravdy není jasně definovaná a definovatelná? Jakákoli snaha o přesné zachycení pozorované reality jednoduše není možná. Václav Sklenář vyslovuje názor, že prvotní pozorovaná skutečnost se vždy bude lišit od výsledného zobrazení. A to proto, že mezi tyto 14 Navrátil 2002, s

12 dva neztotožnitelné celky vstoupila osobnost pozorovatele a tvůrce.15 Ten ji mění svým subjektivním pohledem, názorem na zachycené. Vyjímá ji z většího celku, rozkládá a znovu skládá do zcela nového obrazu. I Gauthier vyslovuje názor, že pravda je nedosažitelná a že existuje pouze pravda každého individua. Pro ilustraci přidává výstižnou slovní hříčku. Jejím autorem je Roger Tailleur, který ji použil pro ilustraci nerozvážnosti názvu francouzského dokumentárního hnutí Cinéma-vérité. Spojení cinema-vérité nahradil ciné-ma vérité.16 Jaká je tedy podstata a smysl oné požadované autenticity a pravdivosti? Jen stěží si lze představit, že by výsledkem rozsáhlých diskuzí mělo být konstatování: Pravda neexistuje, objektivní zobrazení není, zapomeňte! Podle Sklenáře by dokumentarista neměl (i přes vědomí, že to není zcela možné) na svůj cíl zachytit autenticky skutečnost předem rezignovat. Cílem tvůrce dokumentárního filmu není skutečnost přetvářet či znásilňovat, ale naopak se jí podřídit. Zároveň ale zdůrazňuje, že podřídit se skutečnosti rozhodně neznamená nechat se strhnout živelností vývoje věcí a ve snaze zachytit autenticky každý detail ztratit podstatu věci.17 Gauthier mluví v této souvislosti o skládání účtů, které dokumentarista musí učinit před svými diváky. Podstatnou zvláštností dokumentárních filmů je to, že musejí skládat účty z obrazu skutečnosti, jíž se chtějí zabývat, přestože filmařům je přiznáváno právo na jistý odstup a na vyjádření vlastního hlediska Hledání a odhalování Co ale tomuto výslednému složení účtů předchází? Jaká je podstata práce dokumentaristy? A jaký je samotný smysl dokumentární tvorby? Podle mnoha dokumentaristů i teoretiků dokumentu je třeba klíč k odpovědi hledat v procesu 15 Sklenář, 1974, s. 24. Cinéma-vérité = kino pravda; ciné ma-verité= kino moje pravda; Gauthier 2004, s Sklenář 1974, s Gauthier 2004, s

13 tvorby a práce dokumentaristy. Dokumentarista má skutečnost před sebou. Má ji danou. Nevymýšlí si ji protože ona už existuje. On ji objevuje, zobrazuje a dává jí přitom řád svého pohledu. 19 Jak již bylo řečeno, objektivní zobrazení skutečnosti není už kvůli nejasnosti obou kategorií (objektivita a skutečnost) možné. Jakoukoli událost lze zobrazit tisíci různými způsoby a z tisíců různých perspektiv. Práce dokumentaristy spočívá v objevení nosného bodu, odhalení podstatného, v byť třeba na první pohled banální události. Nalezení zajímavého, poutavého a podstatného v člověku. Sklenář tento proces odhalování skutečnosti nazývá hledáním faktu. Zdrojem dramatička dokumentárního filmu je fakt a prvotním zájmem dokumentaristy by mělo být jeho objevení. Prvotním v jeho interesu není jak ale co! Dokumentarista je především hledačem, objevitelem faktu. Tam je základ jeho tvůrčího snažení. Musí být doslova fanatikem faktu! Hledá, zaznamenává a přináší. Je hledačem atrakcí skutečnosti. 20 Podstatou dokumentární tvorby se tedy stává proces poznávání. K tomu, aby tvůrce dokumentárního filmu mohl vůbec s natáčením začít, musí objekt nebo skutečnost, kterou chce zobrazit, dokonale poznat. Toto poznávání a odhalování ale začátkem natáčení nekončí. Nekončí vlastně až do doby, kdy je celý film hotov. A tak, jak se v každé fázi realizace mění pohled a názor dokumentaristy na dokumentované, mění se v každém momentě i výsledná podoba díla Žánry dokumentárního filmu Při pokusu o vymezení žánrů dokumentární filmu narážíme na překážku, kterou v předmluvě ke Gauthierově teoretické studii o dokumentu popisují Janeček s Kubicou. Dokumentární film v průběhu své přibližně stoleté historie nevykrystalizoval do žánrů, které by od sebe byly svou specifičností odlišitelné a popsatelné. Na tomto stavu se velkou měrou podepsala i nekrystalická podoba dějin institucí, v rámci nichž dokumentární film vznikal a dostával se Sklenář 1974, s. 6. Sklenář 1974, s

14 k lidem, a kočovný gen, jenž si (dokumentární) kinematografie v průběhu desetiletí uchovávala.21 Teoretikové dokumentární tvorby se zatím nedokázali jednoznačně shodnout ani na tom, co by mělo být případným kritériem žánrového uspořádání dokumentární tvorby. Je důležitější hledisko historické, obsahové, nebo snad formální a estetické? Poměrně netradiční pohled na typologii dokumentárního filmu přináší Gauthier. Dokumenty by se v ideálním případě22 měly vejít do kategorií daných kombinací a poměrem os, jež předkládá: 1. Natáčení/střih Prvním kritériem klasifikace dokumentu je volba způsobu filmové řeči, konkrétně poměr mezi natáčením a střihem. Obě fáze jsou přítomny ve všech filmech, dokumentárních i hraných, ale vždy převládá jedna složka Přítomnost/ minulost Každé natáčení, i když je převažující složkou filmu, předpokládá určitý výběr. Jak již bylo řečeno, specifickým rysem dokumentu je fakt, že tvůrce neorganizuje natočený materiál, ale podřizuje se mu. V závislosti na tématu má na výběr mezi dvěma přístupy: Dokumentární tvorba v přítomnosti je účastna života, jaký je, a dokumentarista má možnost přiblížit se co nejblíže k dokumentovanému objektu a zachytit skutečnost. Dokumentární tvorba v paměti je ponorem do minulosti, založeným na rozhovorech se svědky událostí a vyhledání stop. 21 Gauthier 2004, s. 5. Gauthier si je vědom toho, že ne všechny dokumentární filmy bude možné do vytvořených kategorií bez výhrad zařadit; Gauthier 2004, s Gauthier 2004, s

15 Tato dvojice přístupů klade důraz na obsahovou složku dokumentu Blízký pohled/ vzdálený pohled V tomto případě se jedná o otázku odstupu od dokumentovaného tématu a vztahu mezi autorem a divákem. Dokumentarista může stát na straně těch, které zobrazuje, podporovat jejich aktivity a myšlenky, nebo se dokonce objevit po jejich boku ve vlastním filmu. Nebo si, v případě opačného extrému, může držet profesionální, mnohdy až odosobněný odstup.25 Další klasifikace, kterou Gauthier nabízí, vychází z možných voleb autora dokumentárního filmu. Je si vědom úskalí, na něž může narazit, když ústřední místo přizná autorovi. (Dokumentární film by měl přece jen být spíše svědectvím o skutečnosti, než o autorovi samotném.) Nicméně osoba tvůrce je pro vznik dokumentu zcela nezbytná, byť by se jeho role měla cíleně omezit na prostředníka mezi realitou a publikem. Pět os, na jejichž základě člení dokument, vychází z následujících autorských voleb26: Autor a jeho námět Osa 1: vzdálenost prostoru/ vztah k prostoru A: blízkost (popisovaná osoba nebo určité místo) Aa: územní vymezení (jednotlivá, různá místa) Osa 2: vzdálenost v čase/ vztah vůči času natáčení B: přítomnost (akce a natáčení v současnosti) Ba: minulost (stopy a svědectví) Autor a jeho volby27 24 Gauthier 2004, s Gauthier 2004, s Jako příklad klasifikace filmu podle jednotlivých os uvádí Gauthier Flahertyho dokument Nanuk, člověk primitivní: A-B-C-D-E; Gauthier 2004, s Gauthier 2004, s

16 Osa 3: technické postupy C: převažuje význam natáčení (např. Flaherty) Ca: převažuje význam střihu (např. Vertov) Osa 4: verbální složka/způsob přítomnosti mluveného slova D: autor pracuje s kontaktním zvukem Da: autor pracuje s komentářem Osa 5: struktura filmu E: princip posloupnosti (záběry jsou řazeny podle posloupnosti natáčení) Ea: princip příbuznosti (záběry jsou uspořádány podle předem připraveného řádu, konceptu filmu) Podle této klasifikace by byl dokumentární portrét Ferda vymezen osami A-B-C nebo Ca-D-Ea. Dokument byl natočen o jednom člověku vázaném na konkrétní místo. Ferebauer je postavou v Brně žijící a s městem neoddělitelně spjatou (A). Natáčení bylo založeno na jeho přítomnosti a živé akci, odehrávalo se v současnosti (B). Třetí kategorii poměr střihu a natáčení nelze podle mého názoru zcela jasně rozhodnout. Pro dokument byly stejně důležité obě výrobní fáze (C nebo Ca). Portrét Ferda pracuje s kontaktním zvukem, komentář není v žádné z částí (D). Struktura filmu je založena spíše na principu příbuznosti. Posloupnost natáčení zde nehraje příliš velkou roli (Ea) Sociální dokument Jedním z typů dokumentu je sociální dokumentární film. Zaměřuje se na zobrazování společensky závažných témat. Své kořeny má v britské kinematografii třicátých let28, kdy popisoval a odhaloval některé situace, považované svého času za nepřípustné. 28 Např. některé ze sociálních dokumentů britského dokumentaristy Henriho Storcka. 16

17 I dnes si tvůrci sociálních dokumentů často vybírají kontroverzní látku, zachycují situace, fenomény či osoby, na které většinová společnost často pohlíží s nedůvěrou nebo despektem. Sociální dokument dokáže nejen pojmenovat tabuizovaná témata, ale mnohdy je také ukázat v jiné než tradiční či stereotypní perspektivě. Jedním z dílčích témat mého sociálního portrétu jsou drogy a kriminalita s nimi spojená. V dokumentu se na tuto problematiku snažím nahlížet nejen v rámci legislativního diskurzu, kdy jsou drogy, a zvláště jejich výroba, považovány za nepřípustnou a trestuhodnou činnost. Snažím se klást si také otázku, zda společnost a její instituce svým přístupem umějí nejen označovat a trestat provinilce, ale zda jim jsou schopny a ochotny pomoci vytvořit podmínky k návratu ke společensky akceptovatelnému způsobu života. Hlavním posláním tvůrce sociálního dokumentu by měla být snaha nahlížet skutečnost z jiné perspektivy. Neklást (si) jen otázky, které člověka ve vztahu k danému tématu napadnou jako první, ale snažit se proniknout do hloubky věci. Ptát se na to, co nemusí být na první pohled patrné a co se vynoří až po hlubším prozkoumání dané skutečnosti. Ne náhodou označuje Gauthier dokumentární film jinou kinematografií. Dokumentarista by měl přinášet jiný pohled, otvírat svým divákům oči a inspirovat je k tomu, aby při posuzování věcí překonávali mantinely obecně zažitých mýtů a stereotypů Dokumentární portrét Už od počátků historie kinematografie stál v centru zájmu filmových tvůrců člověk. Silný lidský příběh je tím, co dokumentaristé hledají. Při vytváření dokumentu ale tvůrce čelí mnoha nástrahám. Na jednu stranu si je vědom toho, že výsledný portrét nemůže být přesnou kopií osobnosti, ale spíše pohledem dokumentaristy na ni. Na druhou stranu se ale musí neustále snažit, aby tento pohled nebyl pokřivený jeho představami, názory nebo tvůrčím záměrem. Jak 17

18 již bylo řečeno, dokumentarista se musí podřídit realitě, jakkoli je nedefinovatelná a prchavá. I v tomto případě je předpokladem poznávání. Autor portrétu musí svého hrdinu dokonale poznat, neustále se ptát a zjišťovat, jaký vlastně je. Autor by s člověkem, kterého zobrazuje, měl vést otevřený rozhovor. Neustále klást otázky jemu i sobě. Zjišťovat podstatné věci i na první pohled marginální detaily, které nakonec mohou vytvořit nečekanou pointu příběhu. Už na počátku rozhovoru by měl mít připravena témata, o kterých chce mluvit. Dotazování by ale nemělo probíhat mechanicky, formou otázka-odpověď. Dokumentarista musí svému respondentovi naslouchat, poznávat jeho zájmy a témata, která chce sdílet s ostatními. Není přitom nutné ptát se jen na hezké a příjemné věci. Nejsilnější momenty dokumentárních příběhů jsou často plné emocí a špatných vzpomínek portrétovaných. O takových věcech ale člověk, o němž točíme film, musí mluvit dobrovolně, nesmí být do situace vmanipulován. Samotný rozhovor ale pro vznik portrétu nestačí. Dokumentarista musí mít schopnost vidět i věci, které nejsou vyřčeny. Musí svého člověka pozorovat, vcítit se do jeho situace, snažit se pochopit, proč jedná určitým způsobem. Jen na základě těchto informací může autor dokumentárního portrétu složit výslednou mozaiku Etika dokumentární tvorby Ať jde o hraný film nebo dokumentární, v každém případě vyprávíme velkou lež. Naše umění spočívá v tom, že ji říkáme tak, že jí věří ostatní. ( ) Nejdůležitější je, abychom vytvořili celou sérii lží a došli tak k vyšší pravdě. 29 Tak cituje Gauthier na stránkách své knihy slavného íránského dokumentaristu Abbáse Kiarostamiho. Režisér svůj výrok vysvětluje tím, že pro vytvoření zhuštěné reality dokumentárního filmu, která realitu životní za pomoci specifických prostředků vlastně jen parafrázuje, je nutné mnohdy použít neautentických postupů. Jak již bylo v tomto textu zmíněno mnohokrát, 29 Gauthier 2004, s

19 dokument není přesnou kopií reality. Například běžné úkony, které osoby zachycené v dokumentu provádějí, nemusí být nutně činností, již by vykonávaly právě v danou chvíli. Stačí, že je ve svém životě vykonávají běžně. Často je třeba takovou situaci inscenovat, nebo dokumentovaného požádat, aby to, co kamera nestihla zachytit, znovu zopakoval. Pokud tvůrce bude mít na paměti, že dokumentovaný nemá být hercem, nebo dokonce loutkou v rukou režiséra, mohou i takovéto lži vést k výslednému autentickému obrazu. Otázka etiky dokumentární tvorby úzce souvisí s tím, co jsem vyslovila v předchozí kapitole. Za dokument je vždy odpovědný režisér, ne ten, kdo je jeho objektem. Dokumentarista získává důvěru svých hrdinů, setkává se nimi, komunikuje, sděluje jim svůj záměr. Má v rukou jejich filmové životy a s touto zodpovědností se musí vypořádat. Petra Ferebauera, o němž jsem natáčela svůj dokument, jsem ještě několik měsíců před natáčením znala jen letmo. Samotnému natáčení předcházelo několik společných setkání, kdy jsem se snažila vytvořit si o něm co nejkomplexnější obraz. Vedla jsem s ním dlouhé rozhovory, ptala se jeho přátel, známých, prohlížela si jeho díla, četla jeho texty. Zároveň jsem ale mluvila i o sobě. Chtěla jsem, aby věděl s kým bude natáčet a komu se svým způsobem dává v šanc. 3. TÉMA DOKUMENTU FERDA 3.1. Petr Ferebauer Tématem mého dokumentárního portrétu je Petr Ferebauer. Osmačtyřicetiletý brněnský výtvarník, hudebník a příležitostný spisovatel, kterému přátelé a známí neřeknou jinak než Ferda. Stejné jméno nese i dokument, v teoretické části této diplomové práce ho tak rovněž někdy budu nazývat. Petr Ferebauer nemá žádné oficiální výtvarné vzdělání, přesto podle některých teoretiků umění patří k nejvýraznějším reprezentantům své výtvarné generace. Jeho tvorba je do velké míry intuitivní, má prvky primitivní dětské malby, ale i vyspělého 19

20 výtvarného projevu. Stylově je Ferebauerova tvorba těžko zařaditelná. Někteří spatřují v jeho díle podobnost s Kandinským, jiní ho řadí mezi art brut. Ferebauer se v 70. letech vyučil aranžérem výkladních skříní a do této doby spadají jeho první kreativní počiny. Vyhrál několik soutěží o nejlepší výlohu, zároveň začal přijímat nejrůznější zakázky na návrhy log, piktogramů, vizitek nebo dresů sportovců. Je autorem výzdoby několika rockových klubů, vytvořil obaly hudebních nosičů skupin Helmutova stříkačka, Dunaj nebo Ser um Pejchalero, ilustroval knihy básní pro dospělé i děti. Jako scénograf nebo výtvarník kostýmů spolupracoval s několika divadelními soubory. Svá díla začal oficiálně vystavovat až po roce 1989, zpočátku v hudebních klubech a na kolektivních výstavách. První samostatnou výstavu uspořádal v roce 1993 v brněnském klubu Esenc, postupně ji následovaly desítky dalších. V současné době připravuje s výtvarným kurátorem Gabrielem Slanicayem katalog svých děl. Slanicayovým záměrem je uspořádat výstavu Ferebauerových děl v některé z prestižních pražských výtvarných síní, a představit tak jeho tvorbu širší sběratelské obci. Ferebauerova umělecká činnost se neomezuje pouze na výtvarný projev. Je zároveň talentovaným hudebníkem, působil v několika rockových i jazzových kapelách, v sedmdesátých letech ztvárnil roli ve filmu. Ferebauer už od mládí experimentoval s nejrůznějšími drogami, nejvíc jeho život poznamenal pervitin. Dvakrát se za jeho výrobu dostal do vězení, celkem za mřížemi strávil čtyři roky. Ve svém dokumentu jsem se Petra Ferebauera snažila zobrazit ve třech vzájemně se prolínajících perspektivách, které jsou zároveň hlavními tématy filmu i teoretické práce. Ferebauer je v první řadě výtvarníkem, umělcem, pro nějž je tvorba zdrojem živobytí i esenciální životní potřebou. Při vytváření svých děl volí převážně automatické a intuitivní postupy, o své výtvarné tvorbě je ale schopen racionálně uvažovat a diskutovat. Společně jsme rozebírali otázky významu výtvarného umění, postavení jeho výtvarného díla v kontextu určitých uměleckých skupin (brněnské výtvarné scény; umělců bez akademického 20

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM

CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM Slovo dokument pochází z latinského documentum a může označovat doklad, důležitou listinu, důkaz nebo svědectví. Přídavné jméno dokumentární pak vyjadřuje, že něco je založené na

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

Česká republika po roce Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU

Česká republika po roce Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU Česká republika po roce 1989 Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU Revoluce v roce 1989 Nové vymezení vztahu vůči náboženství Bude mít nový politický řád morální rozměr? Náboženství = tradiční skupiny

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Scenáristika a dramaturgie

Scenáristika a dramaturgie Scenáristika a dramaturgie Jednotlivá odvětví ve filmové či divadelní tvorbě Scenárista: autor scénáře jako literárního díla, tvůrce příběhu, spíše literární autor Dramaturg: vybírá a také kontroluje scénáře,

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Náboženství a jeho místo ve společnosti. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU

Náboženství a jeho místo ve společnosti. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU Náboženství a jeho místo ve společnosti Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU 1 Émile Durkheim (1858-1917) Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

MARTIN KRUPA *1988 SAMOSTATNÉ VÝSTAVY SPOLEČNÉ VÝSTAVY

MARTIN KRUPA *1988 SAMOSTATNÉ VÝSTAVY SPOLEČNÉ VÝSTAVY MARTIN KRUPA MARTIN KRUPA *1988 Studuje na Fakultě Umění a deignu univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ateliétu Digitální Média pod vedením Michaely Thelenové a Radka Jandery. SAMOSTATNÉ VÝSTAVY 2014

Více

Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci)

Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky 2002 2016 (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Libor Prudký FHS UK Vznik: Vývoj výzkumu Na základě srovnávací a sekundární

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Jak se sociální sítě zpracovávají? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

František Kalvas Katedra sociologie, FF ZČU, Plzeň

František Kalvas Katedra sociologie, FF ZČU, Plzeň MAPOVÁNÍ SOUČASNÉ PODOBY ČESKÉ NÁBOŽENSKÉ KOLEKTIVNÍ PAMĚTI: KOMBINACE Q-METODY A REPREZENTATIVNÍHO ŠETŘENÍ František Kalvas Katedra sociologie, FF ZČU, Plzeň 6. OLOMOUCKÁ PODZIMNÍ SOCIOLOGICKÁ KONFERENCE

Více

Dodatek k ŠVP ze dne 25. srpna 2010

Dodatek k ŠVP ze dne 25. srpna 2010 Dodatek k ŠVP ze dne 25. srpna 2010 Strana 4: Zřizovatel školy telefon: + 420 556 400 886 fax: +420 556 720 402 Strana 5: Velikost a úplnost školy Od školního roku 2009/2010 probíhá výuka ve dvou třídách

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či Rodinná KBT Vranov 3. 6. 2010 Mgr. Alena Mikulová Motto Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy

Více

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce 2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve výchově a vzdělávání; vymezí obsah dramatické

Více

KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,

KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, 15.10.2008 Co se děje v 19. století? velké změny v 19. století industriální revoluce, urbanizace, rozvoj kapitalismu proměna

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Podzimní škola MPSV v Táboře

Podzimní škola MPSV v Táboře Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vývoj víry SPOLEČENSTVÍ MLÁDEŽE. Mgr. Pavel Moravec

Vývoj víry SPOLEČENSTVÍ MLÁDEŽE. Mgr. Pavel Moravec Vývoj víry SPOLEČENSTVÍ MLÁDEŽE Mgr. Pavel Moravec 25. 10. 2013 Kojenec (do 1 roku) První půlrok žije človíček v symbióze s matkou, nerozlišuje ji od sebe Matka je pečující osoba, opora človíček získává

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Subkultury mládeže Kultura specifický lidský způsob organizace, uskutečňování a rozvoj činnosti, který je zpředmětněný (objektivizovaný) v materiálních i nemateriálních výsledcích

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Základy natáčení s respondentem a postprodukce

Základy natáčení s respondentem a postprodukce Základy natáčení s respondentem a postprodukce PROJEKT nejdříve je potřeba definovat cíl o o o o o médium, na které budeme životopisné vyprávění natáčet námět (rozvedené téma filmu) cizelování formy rozdělení

Více

Úvodní slovo. Václav Jehlička, ministr kultury ČR

Úvodní slovo. Václav Jehlička, ministr kultury ČR Úvodní slovo Zaměření této ministerské konference bylo inspirováno Evropským rokem kreativity a inovací a zároveň 20. výročím pádu železné opony. Jejím cílem bylo přispět k jiné kvalitě vnímání tvořivosti

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Co je Halas? zpracovává zpravodajskou i publicistickou. lze nalézt pestrou škálu rubrik a žánrů od zpravodajství a komentářů,

Co je Halas? zpracovává zpravodajskou i publicistickou. lze nalézt pestrou škálu rubrik a žánrů od zpravodajství a komentářů, Co je Halas? Halas je časopis studentů Fakulty sociálních studií. Jedná se o studentské nezávislé médium vydávané občanským sdružením Halas o.s., které tvoří studenti žurnalistiky a sociálních věd. Halas

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Téma Ročník 1. Sociální skupiny Datum tvorby 13.3.2013

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Pracovní tým. Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová

Pracovní tým. Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová Pracovní tým Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová Pracovní tým Pojem tým je v běžném jazyce používán jako synonymum pro slovo

Více

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Potřeba sociální interakce jsme společenští tvorové, potřebujeme komunikovat a sdělovat si to se odehrává v nějakém sociálním kontextu jsme součástí nějaké

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Sociologie. Kulturní způsob řešení problémů. Symbolická komunikace

Sociologie. Kulturní způsob řešení problémů. Symbolická komunikace Sociologie Kulturní způsob řešení problémů Symbolická komunikace 1 Symbolická komunikace pro přežití člověka i spol. je důlež. schopnost přijímat info v symbolické podobě umožňuje kolektivní aktivity (práce,

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Bezpodmínečné přijetí žáka a vyjadřování pozitivních očekávání

Bezpodmínečné přijetí žáka a vyjadřování pozitivních očekávání Bezpodmínečné přijetí žáka a vyjadřování pozitivních očekávání Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Při styku s lidmi jsem pochopil, že jim nedokáži pomoci, jestliže nebudu sám sebou.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos Max Weber Hlavní myšlenky, přínos 1864-1920 Přístupy a hlavní oblasti zájmu s ohledem na dnešní aktuálnost Rozumějící sociologie- JEDNÁNÍ, smysl, hodnoty Sociální struktura pojem vrstva (stav) Sociologie

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Člověk v demokratické společnosti Informační a komunikační technologie Český jazyk a literatura Světová literatura 20.

Člověk v demokratické společnosti Informační a komunikační technologie Český jazyk a literatura Světová literatura 20. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0565 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_50_E. Hemingway Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Název školy Autor Mgr. Šárka

Více