Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Transkript

1 Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Vymezení venkovského prostoru 1. Základní pojmy 2. Charakteristika venkova a venkovských sídel 3. Kriteria pro definice venkova 4. Vymezení venkova dle EU 5. Typy českého a moravského venkova

2 KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ základní technická jednotka, tvoří ji místopisně uzavřený a společně evidovaný soubor nemovitostí (parcel). Na katastrálním území může být jedna, ale i více sídelních jednotek - nemusí mít vlastní sídelní lokalitu (tzv. prázdné katastrální území) Základní pojmy R.2007 V ČESKÉ REPUBLICE KÚ strana 2

3 Základní pojmy OBEC Samosprávný celek, prostorově území tvořené zpravidla jednou nebo několika sídly (vesnicemi) a přilehlým územím, které je vymezeno jedním nebo více katastry. Základní jednotka veřejné správy samosprávy Jedna obec je spravována jedním obecnímú úřadem V ČR 6249 obcí (559 měst, 124 městysů, 5566 venkovských obcí) Venkovské obce - cca 2000 obyvatel - 26 % obyvatel ČR (cca 2,5 milionu obyvatel) - 80 % rozlohy ČR sídel ve vzdálenost 1,5 km 0-50 obyvatel 2169 síde l obyvatel 2488 sídel obyvatel 5800 sídel strana 3

4 Charakteristika venkova Český venkov - Holašovice VENKOV POJEM PRO SOUSTAVU JEDNOZNAČNÝCH PRVKŮ SPOLUTVOŘÍCÍ SYSTÉM V národním i mezinárodním měřítku vývoje společnosti je pojem vystihující nejen zástavbu - obydlený prostor mimo město, krajinu a je tradičně orientovaný na zemědělství a blíže spjatý s přírodou, ale jedná se i o prostor jednak ekonomický, ale také sociální, ekologický a kulturní. VENKOVSKÝ PROSTOR prostor zahrnující jak sídla, tak krajinu a je mimo městské osídlení - charakterizován nižší hustotou zalidnění a tradičně zaměřen na zemědělství VESNICE Tradice, místní dědictví Krajinný prostor, lesy, louky, rybníky, pole.. Kultura VENKOVSKÝ PROSTOR VENKOV Ekonomie VESNICE Venkovská zástavba sídla, samoty, Ekologie Sociální aspekty kompaktní zástavba, tvořící venkovské sídlo strana 4

5 Český venkov TYP OSÍDLENÍ - malá sídla v krajině populační velikost obce < 2000 obyvatel (v EU < 5-10 tis.obyvatel) -malá hustota zalidnění venkovská obec < 100 obyv./km2 územního obvodu obce výrazně venkovské regiony >50% obyvatel ve venkovských obcích (6% obyvatel ČR) venkovské regiony 15-50% obyvatel ve venkovských obcích (60% obyvatel ČR) FYZICKÝ VZHLED SÍDEL - malá intenzita zastavění - nízká hladina zástavby - propojení s krajinou EKONOMICKÁ STRUKTURA - primární ekonomické aktivity hlavně zemědělství (max ekonomicky aktivních obyvatel) - kombinace ekonomických aktivit řemesla agroturismus kovozemědělství vyjížďka za prací ŽIVOTNÍ STYL - venkovské společenství, - vzájemná výpomoc - podíl samozásobitelství - sounáležitost s přírodou strana 5

6 Charakteristika venkovského sídla vesnice Definice kritéria vymezování: urbanisticky sídlo, které je tvořeno typickou nízkopodlažní zástavbou s převážně rodinnými domy, s málo vyvinutou uliční sítí, dominantním prostorem návsi (fungující jako společenské a kulturní centrum) a vysokým podílem zeleně. architektonicky sídlo s převažující nízkopodlažní zástavbou v rodinných domech postrádající přízemí určené pro obchodníčinnost či služby. Venkovský dům je tvořen i rozsáhlejším zázemím sloužícím dříve pro hospodářskou činnost (zemědělská prvovýroba), dnes obvykle pro zajištění chodu domu. Dvůr a zahrada jsou vymezené a plní oddělené funkce. sociálně sídlo, kde jsou mezi jednotlivými obyvateli úzké sociálními kontakty, existuje zde dlouhodobá přirozená sociální kontrola a spoluúčast. ekonomicky sídlo, kde převažuje zemědělství a primární výroba potravin, případně sídlo, kde významná část obyvatelstva vyjíždí do zaměstnání mimo sídlo. historicky sídlo, které v minulosti nezískalo městská práva. administrativně sídlo, které stát neurčil jako městečko, městys nebo město. statisticky sídlo, které má počet obyvatel pod stanovenou hranicí (v Česku se většinou používá hranice obyvatel). strana 6

7 Charakteristika venkova DICHOTOMIE MĚSTO X VENKOV Prostory se liší 1) charakterem osídlení, architekturou, převládajícím způsobem obživy, stylem života, kulturou 2) převládajícím charakterem sociálních sítí a organizací společenství. (Venkovské prostředí je méně anonymní, s vyšší sociální kontrolou, a vyšší sociální soudržností a sociální oporou- převažují bezprostřední vazby.) Sociologové upozorňují např. i na rozdílné vnímání času na venkově a ve městě strana 7

8 Kritéria pro vymezování venkova Venkovské obce nejsou v České republice dosud jednoznačně vymezeny z hlediska obsahu 4 kriteria: definice vycházející ze statutu sídla; definice vycházející z hustoty obyvatelstva; definice vycházející z velikosti obce; definice vycházející z dalších kvalitativních znaků obce. Při financování rozvoje a obnovy venkovských obcí je často pro vymezení využíváno statistické kriterium. NUTS Nomenclature des unités territoriales statistiques (územní statistické jednotky) strana 8

9 Vymezení venkova dle EU Venkovské oblasti definovány na dvou úrovních dle kriteria přepočtené hustoty obyvatel podle metodiky OECD Regionální - regiony Lokální (tj. obce) venkov - sídlo s hustotou zalidnění menší než 150 obyv./km2 Negativa: převážně venkovské více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích; významně venkovské % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích; výrazně městské, méně než 15 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích - není zohledněno obyvatelstvo žijící v hustě zalidněných venkovských oblastech - obtížně aplikovatelná s ohledem na místní (národní) specifika strana 9

10 Není jeden český venkov (Bohuslav Blažek) Typy českého a moravského venkova -bohaté vnitrozemí -chudé pohraničí Polab í Moravské úvaly tradičně bohatý zemědělský kraj s rozvinutými menšími a středními městskými centry - bohaté pohraničí Haná západní, jihozápadní, jižní Čechy, jižní okraj Moravy (Podyjí) méně výhodné podmínky pro zemědělství, nedostatek průmyslu, jen malá místní centra - vnitřní periferie Štěchovice, severní Čechy prosperita historicky vzniklá specializací zemědělství a propojením na zpracovatelský průmysl (chmel) síť menších a středních průmyslových center Rakovnicko Kněževes Rakovnicko, střední Povltaví, Vysočina, Drahanská vrchovina, moravsko-slovenské pohraničí méně výhodné podmínky pro zemědělství, nedostatek průmyslu, jen malá místní centra strana 10

11 Není jeden český venkov (Bohuslav Blažek) Typy českého a moravského venkova -suburbánní zázemí velkých center - okolí Prahy, Brna, Plzně, Hradce Králové a Pardubic Kodetka u Ceských Budějovic Zruč Senec u Plzně Jesenice a Hostivice u Prahy strana 11 výrazný vliv města, dojížďka do města částečně rekreační zázemí města vlastně přechod do městského regionu