WORKSHOPY. Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK SUPPLEMENTUM Umíme diagnostikovat a léèit autismus? Gestoøi: L. Stárková, M.
|
|
- Vendula Vávrová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 WORKSHOPY 1. Psychogenní poruchy hybnosti Gestoøi: E. Rùžièka, J. P. Praško 2. Umíme diagnostikovat a léèit autismus? Gestoøi: L. Stárková, M. Hunková KLINICKÉ PROJEVY A DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA PSYCHOGENNÍCH PORUCH HYBNOSTI Rùžièka E. Neurologická klinika a Centrum klinických neurovìd, 1. LF UK a VFN v Praze Psychogenní poruchy hybnosti (PPH) vznikají na základì funkèních zmìn CNS bez organického podkladu. Typicky vznikají ve støedním vìku, èastìji u žen. PPH jsou obvykle tvoøeny paretickými, hypo- nebo hyperkinetickými projevy, jež mohou napodobit témìø jakékoli organické postižení. Nejèastìji se pozorují psychogenní tøes a dystonie, èastý je také psychogenní myoklonus a parkinsonizmus, naopak vzácná je psychogenní chorea. Èastým doprovodem PPH jsou charakteristické poruchy chùze, které bývají citlivým indikátorem psychogenního pùvodu obtíží. Podezøení na PPH vzniká obecnì pøi nálezech, které neodpovídají fyziologickému schématu pohybu ani charakteristickým obrazùm organicky podmínìných onemocnìní. Diagnóza se ovìøuje podrobným anamnestickým šetøením, peèlivým pozorováním pohybových a dalších projevù pacienta a cíleným pátráním po známkách PPH, vèetnì použití specifických diagnostických testù. Je ale vždy nutno vylouèit organicky podmínìná onemocnìní, která mohou rovnìž vytváøet bizarní pøíznaky (napø. fokální dystonie, paroxysmální dyskineze, polékové extrapyramidové syndromy apod.). VZ MŠM PSYCHOGENNÍ PORUCHY HYBNOSTI Praško J. P. Klinika psychiatrie FN a LF UP v Olomouci U disociativních poruch je pøedpokládán psychogenní pùvod. Jsou èasovì spjaty s traumatizujícími událostmi, neøešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo narušenými vztahy. Postižení s disociativními poruchami èasto popírají problémy nebo tìžkosti, které jsou pro zevního pozorovatele zjevné. Psychogenní poruchy hybnosti jsou èasto poplatné pacientovým pøedstavám o tom, jak by mìlo somatické onemocnìní vypadat. Klinické ani laboratorní vyšetøení obvykle nepotvrdí pøítomnost nìjaké existující nebo neurologické poruchy. Zaèátek a ukonèení disociativních poruch hybnosti jsou èasto náhlé. Všechny typy disociativních stavù mají tendenci k úpravì bìhem nìkolika týdnù nebo mìsícù, obzvláštì vznikly-li v souvislosti s traumatickou životní událostí. Chroniètìjší stavy se mohou rozvinout (nìkdy pomaleji), jestliže je zaèátek spojen s neøešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Cílena léèba v této skupinì poruch je dominantou dynamické psychoterapie, kognitivnì-behaviorální terapie nebo hypnózy. Základem psychoterapie je umožnit pacientovi, aby mohl integrovat svoje fragmentované zážitky a èásti své osobnosti, uvìdomil si reálné minulé i aktuální problémy a našel cestu, jak souèasné problémy øešit. Psychofarmaka se spíše podávají symptomaticky, jejich skuteèná efektivita je však nejasná, protože nebyl provádìn systematický výzkum. UMÍME DIAGNOSTIKOVAT A LÉÈIT AUTISMUS? Stárková L., Hunková M. Soukromá psychiatrická ambulance, LF UP Olomouc a Psychiatrická klinika FN Olomouc V posledních letech, jak uvádìjí nìkteré zahranièní publikace, se zvýšila incidence dìtského autismu. Pøíèiny jsou buï ve skuteèném zvýšení poètu tìchto dìtí, nebo v nadmìrné informovanosti populace a nadmìrné diagnostice. Nepøesná diagnostika má jak zdravotní, tak sociálnì-ekonomické dùsledky. Nestaèí vyslovit podezøení na dìtský autismus. Mìli bychom používat aspoò nìkteré diagnostické nástroje, které pomohou urèit, zda symptomy pøítomné v klinickém obrazu naplòují diagnózu nebo ne. Vhodnou škálou je CARS (Child Autism Rating Scale), která je celosvìtovì akceptovanou. 1. V první èástí workshopu budeme demonstrovat použití škály CARS v klinické praxi. (Doplnìno videonahrávkami nìkterých projevù autismu.) Tato èást má instruktážní charakter. 2. Ve druhé èásti se zamìøíme na diskuzi ohlednì léèby našich pacientù. Umíme léèit autismus? Nepochybnì bychom se mìli shodnout na tom, jak pøistupovat k léèbì pøinejmenším sekundárních (behaviorálních) symptomù (hyperaktivita, porucha pozornosti, impulzivita atd.). Co je a co není doporuèená léèba? V diskuzi se dostaneme i k velmi aktuálním tématùm (napø. Oèkování pøíèina autismu? nebo Vyléèí autismus speciální dieta?). Cílem workshopu je nabídnout nìkteré praktické a teoretické poznatky a zkušenosti, které mùže pedopsychiatr využít ve své klinické praxi. 3. Sedmero hlavních høíchù: Hnìv Gestoøi: J. P. Praško, E. Hermann, P. Doubek SEDMERO HLAVNÍCH HØÍCHÙ HNÌV Praško J. P. 1, Doubek P. 2, Herman E. 3 1 Klinika psychiatrie FN a LF UP v Olomouci 2 1. lékaøská fakulta UK Praha 3 1. lékaøská fakulta UK Praha, Psychiatrická ambulance Praha Hnìv, jeden ze sedmera hlavních høíchù, bývá zdrojem nìkterých dalších nectností. Vede k odsuzování, pomlouvání, agresi slovní nebo fyzické. Kdysi byl nazýván krátkým šílenstvím. Èlovìk cítí, že to v nìm vybouchne, a není schopen to zastavit. Je to jako proud žhavé lávy, která se pomalu, ale jistì dere na povrch. Zdá se však, že hnìv mùže být také potøebnou emocí, která pomáhá pøekonávat pøekážky. V naší kultuøe bývá rozeznáván spravedlivý hnìv, který touží po spravedlivém potrestání viníka, který je pokládán za oprávnìný a dobrý, protože dodává energii, zacílenost a motivaci k tomu, aby nespravedlivost byla potrestána, a høíšný hnìv, který touží po pomstì a jeho vybití neslouží ke zmìnì viníka, ale vybití nahromadìné frustrace. Problémem je, že jedinec èasto jen velmi obtížné nalézá hranici mezi touhou po spravedlnosti a pomstou. Proti hnìvu pomáhá odstup, který získáváme èasem ne rozmyšlení, schopnosti empatie do druhého, pochopením jeho motivu, trpìlivost, laskavost, tolerance, ale 38
2 Abstrakta také dobré emoèní naladìní, související se spokojeností se sebou a sebedùvìrou. U úzkostných a depresivních pacientù se setkáváme s neschopností vyjádøit hnìv v situacích, kdy je na místì, s potlaèováním hnìvu, pøesouváním hnìvu do jiných situací èi na jiné objekty, neschopností odložit hnìvivý výbuch. Ventilace hnìvu a kultivace jeho vyjádøení patøí mezi cíle léèby u øady našich pacientù. Postupy zvládání agrese a hnìvu souvisejí s identifikací spouštìèù, øešením problémù s cílem najít alternativní reakce, které je potøeba nacvièit, zpracováním facilitujících kognicí a propracováním primárních emocí, souvisejících s postoji k sobì a druhým. 4. Jaká farmaka neužívat jako stabilizátory nálady? Gestor: P. Doubek STABILIZÁTORY NÁLADY: MECHANIZMY ÚÈINKU A PØEDPOKLÁDANÉ KLINICKÉ PÙSOBENÍ Anders M. Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK v Praze Tymoprofylaktika (stabilizátory nálady) je souhrnný název pro dnes již velmi rùznorodou skupinu psychofarmak s rùznými mechanizmy úèinku. Spoleènou vlastností tìchto psychofarmak je schopnost pøi dlouhodobém podávání snižovat až eliminovat frekvenci a intenzitu manických, depresivních a smíšených epizod afektivních a schizoafektivních poruch. Souèasnì vykazují antimanický a antidepresivní úèinek pøi léèbì akutních epizod afektivních poruch, aniž by pøi jejich podávání docházelo ke zmìnám nálady smìrem k jejímu opaènému pólu. Tymoprofylaktický úèinek v léèbì rùzných typù epizod bipolární afektivní poruchy byl prokázán u solí lithia, karbamazepinu, valproátu, lamotriginu a nìkterých atypických antipsychotik (aripiprazolu, quetiapinu, risperidonu, olanzapinu, ziprasidonu), s nutností pøihlédnout ke klinickým charakteristikám poruchy. Jak se ukazuje, významným úèinkem tymostabilizátorù v podmínkách in vitro je vliv na pøežívání neuronálních struktur, tj. chrání kultury neuronù pøed glutamátem a NMDA indukovanou smrtí, ochrana mozeèkových granulárních buòek pøi KCl deprivaci, léèivy nebo vìkem indukované apoptóze, oubainové expozici, Ca++, GSK-3, beta amyloidem; dále chrání neurony pøi deprivaci rùstových faktorù, oddalují smrt bunìk pøi radiaci; redukují behaviorální deficit a acetytransferázou aktivitu pøi cholinergních lézích. Dále bylo prokázano, že stabilizátory podporují regeneraci axonù CNS u savcù a brání poškození volnými radikály, AMPA neurotoxicitou, ionizujícím záøením, glukokortikoidní toxicititou; brání rozvoji neuropatologie po fokální ischémii nebo traumatech a dále brání smrti neuronu po axotomii. Poslední zprávy hovoøí o vlivu nìkterých stabilizátorù, pøedevším na cirkadiánní mechanizmy øízení biologických hodin. Tato práce byla podpoøena výzkumným zámìrem MSM JAKÁ FARMAKA NEUŽÍVAT JAKO STABILIZÁTORY NÁLADY U PACIENTÙ S BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHOU Doubek P., Praško J. P., Hons J., Anders M. Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK Praha, Psychiatrická klinika FN Olomouc Psychiatrické oddìlení Krajské nemocnice Liberec a.s. Pojem stabilizátor nálady není v souèasné dobì jednotnì a pøesnì definován. Farmaka, která jsou v odborné literatuøe nazývána stabilizátory nálady, tvoøí heterogenní skupinu slouèenin rùzné chemické struktury, farmakokinetických a farmakodynamických vlastností, lékových interakcí, vedlejších nežádoucích úèinkù a zejména prokázané klinické úèinnosti na jednotlivé fáze bipolární afektivní poruchy (BAP). Ideální stabilizátor nálady u BAP by mìl být úèinný na akutní manickou symptomatiku, na akutní depresivní symptomatiku, na akutní smíšenou symptomatiku a souèasnì by mìl být úèinný v prevenci manických, smíšených i depresivních epizod a souèasnì také by mìl být úèinný na pøidružené kognitivní, behaviorální a psychotické pøíznaky BAP. Pøísné definici ideálního stabilizátoru v souèasné dobì neodpovídá žádné z farmak užívaných ke stabilizaci nálady. V léèbì BAP stále platí, že by mìl být stabilizátor nálady nasazen v jakékoliv fázi zjištìného pøedmìtného onemocnìní, teoreticky tedy i v období euthymie mezi polárními epizodami onemocnìní. Farmaka užitá v léèbì BAP vychází vždy z vlastní definice stabilizátoru nálady a výsledkù publikované evidence a klinických zkušeností u jednotlivých preparátù. Pokud tedy volíme stabilizátor nálady u pacienta s BAP, je vhodné dodržovat zásadu, že užíváme dostateènì ovìøené léèebné prostøedky vždy jako první volbu. Mnohá farmaka jsou užívána jako stabilizátory nálady, ale jen nìkterá dokážou úèinnì a dlouhodobì náladu opravdu stabilizovat. JAKÁ PSYCHOFARMAKA NEUŽÍVAT JAKO STABILIZÁTORY NÁLADY U PACIENTÙ S EMOÈNÌ NESTABILNÍ PORUCHOU OSOBNOSTI Praško J. P., Látalová K., Grambal A. Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Olomouc Prùbìh u HPO je charakterizován èastou fluktuací stavu. Pro farmakoterapeutické vedení v dlouhodobé léèbì doporuèení neexistují. Zdá se, že podávání psychofarmak, která pomohla v akutní léèbì, má význam i v pokraèovací léèbì. Je symptomovì zamìøené (kontrola agrese antipsychotika 2. generace, impulzivita serotoninergní látky, afektivní labilita antiepileptika). Jak dlouho má léèba trvat, se neví. V praxi se užívá stejných zásad jako v pokraèovací léèbì úzkostných poruch (12 18 mìsícù). Které léky jsou ménì vhodné? Benzodiazepiny snižují napìtí a ulamují hrot afektivním propadùm. Podávat by se mìly krátkodobì a spíše je vhodné se jim vyhnout pro riziko vzniku závislosti a desinhibice kontroly impulzù. Tricyklická antidepresiva Amitriptylin byl porovnáván s jinými látkami a s placebem. Výsledky jsou však nejednoznaèné, protože nìkteøí pacienti reagovali dobøe, jiní vùbec a další se naopak zhoršili. Depresivní nálada byla ovlivnìna jen málo. Vzhledem k tomu, že u nìkterých pacientù došlo po jeho užívání ke zvýšení zlostnosti a horší kontrole impulzù, není pokládán za vhodný. Je lépe se mu vyhnout i pro jeho toxicitu pøi pøedávkování. Podobnì nejednoznaèné výsledky ukázalo srovnání tranylcyprominu s alprazolamem, carbamazepinem a trifluoperazinem. 39
3 Antipsychotika první generace typická antipsychotika jsou pokládána za vhodná ke kontrole mikropsychotických epizod a paranoidity a pro sedativní úèinek. Ovšem i malé dávky mohou mít nepøíjemné nežádoucí úèinky a tím nedostateènou spolupráci pacientù. Hrozbou je rozvoj tardivních dyskinezí. Pro dlouhodobu stabilitaci stavu jsou nevhodná. Dlouhodobá léèba byla zkoušena pouze s clozepinem, aripiprazolem, valproátem, lamotriginem, topiramatem. U dalších lékù nemáme pro opodstatnìní dlouhodobé léèbu dostatek údajù. JAKÁ FARMAKA NEUŽÍVAT JAKO STABILIZÁTORY NÁLADY U PACIENTÙ SE SCHIZOAFEKTIVNÍ PORUCHOU Hons J. Psychiatrická klinika, LF UK a FN Hradec Králové 5. Disociativní køeèe Gestor: J. P. Praško DISOCIATIVNÍ KØEÈE ÚVOD DO PROBLEMATIKY Praško J. P., Látalová K., Grambal A. Klinika psychiatrie, LF UP Olomouc, FN Olomouc U disociativních poruch je pøedpokládán psychogenní pùvod. Jsou èasovì spjaty s traumatizujícími událostmi, neøešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo narušenými vztahy. Postižení s disociativními poruchami èasto popírají problémy nebo tìžkosti, které jsou pro zevního pozorovatele zjevné. Disociativní køeèe (pseudozáchvaty) se podobají epileptickým záchvatùm. Jen vzácnì však dojde k pokousání jazyka, pohmoždìninám následkem pádu, inkontinenci moèi nebo ztrátì vìdomí. Mohou být nahrazeny stuporem nebo transem. Disociaèní záchvat èasto zaèíná provokaèním momentem emoèního charakteru. Nástup záchvatu bývá spíše pozvolný oproti epileptickému a rozvíjí se nefyziologicky. Generalizované køeèe mohou pøedcházet poruše vìdomí. Motorická aktivita je bizarní, asynchronní, pøerušovaná, s kolísavou frekvencí, nìkdy s èásteènì zachovanou volní aktivitou. Pozorujeme dystonii konèetin, od flexe a inverze dolních konèetin k charakteristickému lukovitému postavení. Objevují se laterolaterální házivé pohyby trupu a hlavy, pøedozadní pohyby pánve. Motorickou aktivitu lze ovlivnit zmìnou polohy, podržením konèetiny. Pláè v nìkterých pøípadech doplòuje nebo pøerušuje pohyby, vyskytuje se pøi záchvatu, bìhem i po nìm. Pro epileptický záchvat je málo typický. I pøi výraznì hypermotorických záchvatech se nekonstantnì objevuje volní ochrana oblièeje nebo konèetin. Popsané motorické symptomy jsou nìkdy ovlivnitelné sugescí jak na poèátku, tak v prùbìhu i po ukonèení. DISOCIATIVNÍ KØEÈE NEUROBIOLOGIE A FARMA- KOTERAPIE Grambal A., Látalová K., Praško J. P. Klinika psychiatrie, LF UP Olomouc, FN Olomouc Neurobiologie ani farmakoterapie disociativních poruch ani disociativních køeèí není dosud dostateènì známa. Pøedpokláda se narušení integrace mezi prefrontalními oblastmi a limbickým systémem, dysfunkce pøedního cingula. Dosud nebyly provedeny žádné farmakologické studie, které by potvrzovaly, že farmakoterapie mùže ovlivnit tuto symptomatologii. Antidepresiva však bývají podávána v pøípadì komorbidní depresivní nebo úzkostné symptomatologie. Nevhodné je podávání anxiolytik a podávání antipsychotik vìtšinou nepøináší podstatný efekt. DISOCIATIVNÍ KØEÈE MOŽNOSTI PSYCHOTERAPIE Praško J. P., Grambal A., Látalová K. Klinika psychiatrie LF UP Olomouc, FN Olomouc Cílená léèba v této skupinì poruch je záležitostí dynamické psychoterapie, kognitivnì behaviorální terapie nebo hypnózy. Základem psychoterapie je umožnit pacientovi, aby mohl integrovat svoje fragmentované zážitky a èásti své osobnosti, uvìdomil si reálné minulé i aktuální problémy a našel cestu, jak souèasné problémy øešit. Kognitivnì behavioralní terapie je zamìøena na vytvoøení terapeutického vztahu, zvýšení motivace pacienta k léèbì, postupném nácviku kontroly disociativních zachvatù a integraci stresových zážitkù do psychiky pacienta, pøepsání traumatických vzpomínek v imaginaci a øešení problémù v pacientovì životì. Podpoøeno grantem IGA MZ CR NS / Diferenciální diagnostika a farmakoterapie demencí Gestoøi: J. Masopust, M. Vališ, J. Hort DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA A FARMAKO- TERAPIE DEMENCÍ Masopust J., Vališ M., Hort J. Psychiatrická klinika, Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové, Neurologická klinika UK, 2. LF a FN Motol, Praha U demencí dochází k narušení tøí základních funkèních oblastí. Rozvoj mnohoèetných kognitivních defektù zahrnuje poruchy pamìti, intelektu, pozornosti, fatické a gnostické poruchy a exekutivní dysfunkci. Jako behaviorální a psychologické pøíznaky demence oznaèujeme poruchy chování, emotivity, cyklu spánek-bdìní a psychotické pøíznaky. Postižení zasahuje do každodenních aktivit bìžného života nemocného (zamìstnání, spoleèenské kontakty, pozdìji jídlo èi udržení hygieny). Pro správnou diagnostiku a léèbu demencí je nutné na možnost pøítomnosti demence vèas myslet, stanovit diagnózu syndromu demence a odlišit jej od jiných stavù a nakonec jeho etiologické zaøazení (vaskulární, Alzheimerova demence apod.). Pøi podezøení na demenci je nezbytné získat anamnestická data, zhodnotit klinický obraz, provést neurologické vyšetøení, orientaèní a screeningové posouzení kognitivních funkcí a pomocná vyšetøení (laboratorní vyšetøení, zobrazovací metody). Obsahem workshopu je interaktivnì pojatý pøehled diferenciální diagnostiky demencí s využitím videokazuistik. Souèástí jsou doporuèení pro racionální farmakoterapii dostupnými inhibitory acetylcholinesteráz (donepezil, rivoastigmin, galantamin) a blokátorem NMDA receptorù (memantin). Práce vznikla za podpory výzkumných zámìrù MZO a MSM
4 Abstrakta 7. Optimalizace terapie afektivních a psychotických poruch Gestoøi: T. Novák, P. Mohr KLINICKÉ PREDIKTORY ÚSPÌŠNÉ UDRŽOVACÍ LÉÈBY BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHY A JEJICH UŽITEÈNOST V KLINICKÉ PRAXI Novák T. Psychiatrické centrum Praha a 3. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Úspìšná udržovací léèba bipolární afektivní poruchy není ani pøi souèasných možnostech biologické léèby bìžným jevem. Efektivnìjší využití stávajících léèebných postupù naráží na nedostatek klinických vodítek pro volbu optimálního stabilizátoru nálady. Dosavadní výzkum v této oblasti nicménì naznaèuje, že nìkteré klinické charakteristiky (charakter epizod, prùbìhový vzorec poruchy, pøítomnost komorbidních poruch, rodinná anamnéza apod.) by mohly usnadnit volbu udržovací terapie. V rámci workshopu bude demonstrována pøedpovìdní síla jednotlivých klinických charakteristik na základnì dosavadního výzkumu a konfrontována s kazuistikami z klinické praxe. Práce byla podpoøena granty IGA MZ ÈR NS a MZ0PCP2005. POUŽITÍ KLINICKÉHO OBRAZU DEPRESIVNÍ PORUCHY A JEHO ZMÌNY PRO VOLBU LÉÈBY DEPRESIVNÍ PORUCHY. KLINICKÉ ZKUŠENOSTI VERSUS NÁLEZY VÝZKUMNÝCH STUDIÍ. Bareš M. Psychiatrické centrum Praha, 3. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy a Lékaøská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova V souèasné dobì nejsou k dispozici jasné diferenciální prediktory, které by umožnily jednoznaèný výbìr správné léèby (antidepresiva) pro správného pacienta resp. subpopulaci pacientù trpících depresivní poruchou. V praxi bývá antidepresivní intervence volena na základì znalostí o konkrétním pacientovi (napø. odpovìï na léèbu v pøedchozích epizodách, historie intervencí v aktuální epizodì), která je modifikována dostupnými vodítky k léèbì, osobní zkušeností psychiatra a také klinickým obrazem depresivní poruchy (napø. její závažností). V prùbìhu let vznikla kolektivní zkušenost psychiatrù s užitím specifických typù léèby pro rùzné modality depresivní poruchy. V rámci workshopu bude na krátkých kazuistikách diskutován tento zkušenostní pøístup k léèbì pro rùzné typy deprese (psychotická, atypická aj.) s vodítky k léèbì a výsledky klinických studií èi metaanalýz úèinnosti léèby antidepresivními intervencemi event. psychoterapií. Vznik práce byl podpoøen granty IGA MZ ÈR NS a MZ0PCP2005. JAK VYBRAT SPRÁVNÉ ANTIPSYCHOTIKUM? Mohr P. Psychiatrické centrum Praha 3. LF UK Praha Centrum neuropsychiatrických studií Stále nedostižným ideálem léèby nejen psychotických poruch je individualizovaná farmakoterapie, možnost nalézt správný lék pro správného pacienta. Pøi absenci spolehlivých prediktorù klinické odpovìdi, snášenlivosti èi naopak pøípadné rezistence je tak volba léèby mnohdy spíše umìní možného. Vedle klinických faktorù (farmakologická anamnéza, pøedpokládaná úèinnost na specifické symptomy, profil nežádoucích úèinkù) zde do hry vstupují také faktory nemedicínské, od administrativních regulací až po ekonomické limity. Principy medicíny založené na dùkazech, doporuèené algoritmy a klinická zkušenost se tak mohou dostávat do konfliktu s realitou každodenní praxe. Úèastníci workshopu budou mít možnost si na modelových kazuistikách pacientù s psychotickým onemocnìním, v rùzných situacích simulujících klinickou realitu, vyzkoušet postup volby antipsychotika. Podpoøeno výzkumnými projekty CNS 1M0517 a MZ0PCP Psychózy 3. druhu: adekvátní diagnostika a léèba akutních psychotických poruch Gestoøi: M. Vimmer KONCEPT AKUTNÍCH A PØECHODNÝCH PSYCHOTICKÝCH PORUCH Vimmer M. PK VFN Praha 1. LF UK Existenci atypických psychotických stavù, které se vymykají kritériím schizofrenie i maniodepresivity (boufée delirante, reaktivní/emocionální/psychogenní psychózy) uznávali již zakladatelé moderní psychiatrie (Kraepelin). Pøesto ucelený nozologický koncept vymezující pozici tzv. psychóz 3. druhu vùèi kraepeliánské dichotomii obou velkých psychiatrických nemocí dosud chybí. Zatímco evropští a japonští následovníci Karla Kleista popisují bipolární model cykloidní psychózy, klasifikaèní systémy MKN10 a DSMIV kódují akutní a pøechodné psychotické poruchy (ATPD) do schizofrenního okruhu (F 23). Reálnì stojí diagnostická skupina ATPD mimo centrum psychiatrického výzkumu, byś pøedstavuje až 10 % psychotických stavù vedoucích k hospitalizaci. Unikátní longitudinální projekt zamìøený na konceptualizaci ATPD (HASBAP: Marneros, Pillmann) ukazuje významné rozdíly v prevalenci ATPD proti schizofrenii podle pohlaví, vìku, sociálního stavu, premorbidního i následného fungování. Pacienti s dg. ATPD jsou více než ze 2/3 ženy mezi 30 až 50 lety, žijící v prùmìrných sociálních pomìrech a standardních vztazích. Aèkoli se jim krátké psychotické epizody mohou bìhem života opakovat, v mezidobí žijí na úrovni osobní normy a perspektiva invalidizace je minimální. Soudobá vulgární praxe léèby podle ateoretického operacionálního algoritmu: psychotický pøíznak = schizofrenie = doživotní neuroleptizace je ve svìtle tìchto poznatkù o ATPD neospravedlnitelná. JAKÉ TYPY INTERVENCÍ POTØEBUJE ÈLOVÌK V AKUTNÍM PSYCHOTICKÉM STAVU Jarolímek M. DPS Ondøejov Prevalence výskytu veškerých psychotických pøíznakù v obecné populaci se odhaduje mezi 5 10 % (Wiles, 2006). Celoživotní prevalence schizofrenie ve svìtì se uvádí na úrovni 1 %. Je zøejmé, že záchyt jednotlivých psychotických symptomù bìhem života, nehledì na délku èasového období, ve kterém je lze detekovat, nelze zamìòovat za naplnìní kritérií schizofrenie (Romme, 1996). Citlivá diagnostika je 41
5 klíèová v kritickém vìku dospívání a rané dospìlosti, kdy se rozhoduje o adekvátní a možná dlouhodobé terapii (Mc Gorry, Jackson, 1999). V èasném stádiu psychotické poruchy je na místì maximálnì civilní pøístup zahrnující celý rodinný systém klienta. Možnost vyhnout se institucionalizaci a psychiatrické stigmatizaci dává lidem v psychotické krizi setkání na neutrální pùdì, v prostorách krizového centra, pøípadnì pùsobení krizových týmù pøímo v rodinách (Birchwood, Tarrier, 1995). Jasnì definovaná, rozvinutá schizofrenní porucha musí být léèena lege artis podle doporuèených postupù PS ÈLS JEP (Raboch, Èešková, 2006). Úroveò primární prevence, diferencované terapie èasné fáze psychotických poruch a nabídka krizové intervence je však v ÈR nedostateèná. LÉÈIT PRODROMÁLNÍ PØÍZNAKY SCHIZOFRENIE? Malá E. DPS Ondøejov Prodromálním pøíznakem u dìtské schizofrenie je neodpovídající sociální chování izolace, nebo naopak zvláštní nalepení se na dospìlé. V adolescenci je typické denní snìní, neadekvátní vztah k realitì, emoèní ochuzení s depresivními symptomy vèetnì suicidálních pokusù a distance jak k dospìlým, tak k souvìkovcùm. Prodromální pøíznaky se vyskytují jen u èásti pacientù až 2 roky pøed vypuknutím poruchy. Od roku 2002 se množí studie popisující benefit pøi použití kombinace antipsychotik, psychoterapie /KBT/ a rodinné psychoedukace s nácvikem sociálních dovedností. Dle našich zkušeností je vhodné nasazení antipsychotik kombinace malých dávek aripiprazolu nebo quetiapinu s nízkými dávkami thymoprofylaktik již v prodromální fázi, zvláštì tam, kde je diagnostikována výrazná ambivalence, obsedantnì kompulzivní symptomy a komunikaèní problémy se souvìkovci. Komorbidita s OCD má u schizofrenie svá specifika (preference urèitých OC symptomù), která jsou èastá v dobì prodromálních pøíznakù. Dle našich zkušeností, daleko lépe než schválený sertralin nebo fluvoxamin zabírá escitalopram (Elicea 5 mg) na OCD a aripiprazol na prodromy. Po sertralinu a fluvoxaminu se specificky u prodromálních symptomù schizofrenie objevovala behaviorální toxicita. SETKÁNÍ S ODBORNÍKEM ètvrtek 6. ledna 2011 prof. Jan Volavka, MD, PhD. EFFICACY OF ANTIPSYCHOTIC DRUGS AGAINST HOSTILITY IN THE EUROPEAN FIRST EPISODE SCHIZOPHRENIA TRIAL (EUFEST) Volavka J., Czobor P., Derks E. M., Bitter I., Libiger J., Kahn R., Fleischhacker W. New York University School of Medicine, Department of Psychiatry, USA Objective: We compared the effects of haloperidol, amisulpride, olanzapine, quetiapine, and ziprasidone on hostility in first episode schizophrenia. Two hypotheses were tested: The treatments will differ in their efficacy on hostility, and olanzapine will be superior to haloperidol. Method: We used the data acquired in the EUFEST an open, randomized trial comparing five antipsychotics in 498 patients with first episode schizophrenia, schizoaffective disorder, or schizophreniform disorder. Data collected at baseline and then at 1,3,6,9, and 12 months after randomization included the PANSS. We analyzed the scores on the hostility PANSS item in a subset of 302 patients who showed at least minimal hostility (score > 1) at baseline. Our primary statistical analysis tested the null-hypothesis of no-difference among the treatment groups in change in hostility over time. Secondary analysis addressed the question whether the effects on hostility found in the primary analysis were specific to this item. Results: The primary analysis of hostility indicated effect of differences between treatments (F = 4.02; df = 4, 889; p = ). Post-hoc treatment group contrasts for hostility change showed that at months 1 and 3, olanzapine was significantly superior to haloperidol, quetiapine, and amisulpride in reducing hostility. Secondary analyses demonstrated that these results were at least partly specific to hostility. Conclusions: Both hypotheses were supported. Olanzapine appears to be a superior treatment for hostility (and, by implication, for aggression) in first episode schizophrenia, schizoaffective, and schizophreniform patients. This efficacy advantage of olanzapine must be weighed against its adverse metabolic effects and weight gain in clinical considerations. pátek 7. ledna 2011 prof. MUDr. Daniela Ježová, DrSc. ÚZKOSŤ A STRES Ježová D., Hlaváèová N., Kukumberg P., Ondrejèáková M., Babic S. Laboratórium farmakologickej neuroendokrinológie, Ústav experimentálnej endokrinológie, Slovenská akadémia vied, 2. neurologická klinika, Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava Úzkostné pocity sú prítomné u pacientov s mnohými mentálnymi poruchami a sú neželanou súèasśou života aj duševne zdravých ¾udí. Úzkosś sa jednoznaène zvyšuje pod vplyvom stresových situácií. V protiklade so všeobecne prijatým tradièným názorom výsledky nášho výskumu ukázali, že ¾udia s vysokou úzkostnosśou ako charakterovou èrtou reagujú na akútne stresové situácie nedostatoèným vzostupom kortizolu a ïalších stresových hormónov. Aj u pacientov s panickou poruchou sme pozorovali zníženú odpoveï viacerých hormónov na metabolický stresor. Ukázali sme, že vzśah medzi úzkosśou a stresom závisí od pohlavia a u žien aj od fázy menštruaèného cyklu. Možnosti lieèby úzkostných porúch sú obmedzené. Objavili sme nový cie¾ možného farmakologického ovplyvnenia úzkosti, a to modifikáciu úèinkov hormónu aldosterónu. Odkryli sme anxiogénne úèinky tohto hormónu. Overovali sme aj možnosti zníženia úzkosti poèas stresu poèúvaním príjemnej alebo menej príjemnej hudby. Tento typ výskumu si zaslúži praktickú demonštráciu. Podporené grantom Vega
Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2
VícePREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní
PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními
VíceSchizoafektivní porucha
Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
VíceProč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.
Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření
VíceČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby)
OTÁZKY ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII, PRÁVNÍ PROBLEMATIKA Historie psychiatrie
VíceÈinnost nadace. Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology
Èinnost nadace Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology Spolupráce s èeskými a zahranièními onkologickými centry vèetnì studijních pobytù Zabezpeèení
VíceMUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8
Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceOTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015
OTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015 ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII,
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceNárodní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 5 Obsah 7 1 Preambule 9 10 11 2 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 12 3 Základní východiska 13 4 Pøístupy k øešení
VícePsychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Psychofarmaka a gravidita MUDr. Zdeňka Vyhnánková ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO FARMAKOTERAPII V TĚHOTENSTVÍ nemoc většinou znamená větší riziko než léčba indikace by měla být podložená a ne alibistická většina
VíceKomorbidity a kognitivní porucha
Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní
VíceOkruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny
VíceEpilepsie a epileptické záchvaty. Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2.
Epilepsie a epileptické záchvaty Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol Epilepsie Jedno z nejčastějších onemocnění CNS Prevalence:
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli
Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický
VíceVýroèní zpráva. rok 2008. Vìøíme v to, že naše poslání bude naplnìno.
Výroèní zpráva rok 2008 Nadace Východoèeská onkologie vznikla v roce 2004. V jejím vedení jsou zastoupeni jak onkologové, tak osobnosti z nemedicínských oborù, kterým není lhostejný život spoluobèanù.
Více3.3.2 Základní pojmy a teorie Kódování Principy, znaky a využití genetických algoritmù Expertní systémy
OBSAH 1 STRUÈNÁ HISTORIE UMÌLÉ INTELIGENCE... 9 2 DIAGNOSTIKA ELEKTRICKÝCH STROJÙ... 13 2.1 Rozdìlení diagnostických metod... 14 2.2 Pøehled používaných diagnostických metod... 16 2.2.1 Diagnostické metody
VícePsychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností
Psychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností Sabina Goldemundová Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Psychogenní poruchy Bez organického podkladu
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 3 8 MUDr. Klára Látalová,
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU
Afektivní poruchy MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU AFEKTIVNÍ PORUCHY Hlavní projev: změna nálady ve smyslu snížení (deprese) nebo zvýšení (manie) Definice nálady: déletrvající
VíceMarkéta Bodzašová FN Brno KARIM
Markéta Bodzašová FN Brno KARIM Analgosedace jako nezbytná součást péče o kriticky nemocného Cíle outcome pacienta Změna přístupu v hloubce analgosedace a volbě medikace Spojena s problematikou deliria
VícePsychoedukace u schizofrenie
Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3
VíceIlustrace na titulní stranì: 9. stránka kalendáøe roku 2010, úèelové publikace vydané pro Lundbeck Èeská republika s.r.o. v nakladatelství Galén.
Ilustrace na titulní stranì: 9. stránka kalendáøe roku 2010, úèelové publikace vydané pro Lundbeck Èeská republika s.r.o. v nakladatelství Galén. POØÁDÁ: ÈESKÁ NEUROPSYCHOFARMAKOLOGICKÁ SPOLEÈNOST o.s.
VíceVzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII
Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební
VícePAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ
PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt
VíceInfantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.
Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování
VíceCase management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem
VíceObsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)
Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VícePrim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž
ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie
VíceSCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová
SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,
Více5. PŘÍLOHY. Příloha č. 1 Seznam tabulek. Příloha č. 2 Seznam obrázků. Příloha č. 3 Seznam zkratek
5. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Seznam tabulek Příloha č. 2 Seznam obrázků Příloha č. 3 Seznam zkratek PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM TABULEK Číslo tabulky Název tabulky Strana Tabulka 1 Nejčastější obsahy obsesí a s nimi
Více48 hodin praktických cvičení
Studijní program : Všeobecné lékařství Název předmětu : PSYCHIATRIE Rozvrhová zkratka : PSY/VC022 Rozvrh výuky : 18 hodin přednášek 24 hodin seminářů 48 hodin praktických cvičení Zařazení výuky : 4. ročník,
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VíceKurz Psychoterapie pro lékaře v předatestační přípravě - V.
Kurz Psychoterapie pro lékaře v předatestační přípravě - V. Pořadatelé: Psychiatrická společnost a její psychoterapeutická sekce Předseda: MUDr. Martin Anders Garanti: Prof. MUDr. Hana Papežová, CSc, Doc.
VíceDUÁLNÍ OSUD SUD. MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě
DUÁLNÍ OSUD SUD MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě Duální diagnóza Souběžný výskyt poruchy spojené s užíváním
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VíceČAS A DUŠEVNÍ ČAS A DUŠEVNÍ PORUCHY PORUCHY PODROBNÝ VĚDECKÝ PROGRAM ČTVRTEK 7. ČERVNA 2012 PÁTEK 8. ČERVNA 2012
PODROBNÝ VĚDECKÝ PROGRAM 7. ČERVNA 2012 16.30 18.00 Kongresový sál Satelitní symposium Lundbeck Duální pohled na duální diagnózy. Úzkost, deprese a alkohol. Předsedající: prim. Petr Popov 18.00 19.00 přestávka
Více61. česko-slovenská psychofarmakologická konference
61. česko-slovenská psychofarmakologická konference 16. 20. ledna 2019 Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník Rozšiřující se prostor moderní psychofarmakologie 1. informace Ilustrace na titulní stranì autorka
VíceMUDr. Klára Látalová, Ph.D. BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA
MUDr. Klára Látalová, Ph.D. BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4182. publikaci Recenzovali:
VíceNEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì
PaedDr. et Mgr. Hana Žáèková, PaedDr. Drahomíra Jucovièová NEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420
VíceOBSAH. Obsah. Předmluva... 13
OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................
VíceNEU/VC hodin praktických cvičení / blok
Studijní program : Všeobecné lékařství Název předmětu : Neurologie Rozvrhová zkratka : NEU/VC012 Rozvrh výuky : 18 hodin seminářů / blok 72 hodin praktických cvičení / blok Zařazení výuky : 4. ročník,
VícePsychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
VíceADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.
ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceMUDr. Klára Látalová, Ph.D. BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA
MUDr. Klára Látalová, Ph.D. BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4182. publikaci Recenzovali:
VíceDUŠEVNÍ PORUCHY A KVALITA PÉČE
DUŠEVNÍ PORUCHY A KVALITA PÉČE Sborník přednášek a abstrakt VIII. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP s mezinárodní účastí Tribun EU 2010 Pořadatelé sborníku prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. prim. MUDr.
VíceAFEKTIVN Í PORUCHY. J.Hüttlová Psychiatrická klinika, FN Brno
AFEKTIVN Í PORUCHY J.Hüttlová Psychiatrická klinika, FN Brno AFEKTIVNÍ PORUCHY Hlavním projevem: změna nálady ve smyslu snížení (deprese) nebo zvýšení (manie) Definice nálady: déletrvající pohotovost k
VíceObsedantně kompulzivní porucha. Aktualizace informací
Obsedantně kompulzivní porucha Aktualizace informací výskyt termínů MSK-10 obsedantně kompulzivní porucha F.42 (mezi neurotickými poruchami za úzkostnými, dělená podle převahy obsesí nebo kompulzí) DSM-IV
VícePotřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová
Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)
VíceLéèba problémù spojených se zneužíváním drog: dùkazy o úèinnosti 6 7 Slovník pojmù 9 1 Dùkazy o úèinnosti Pozn. editora èeského vydání: V pùvodním originálním textu jsou používány termíny drug use treatment,
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008
VíceSCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová
SCHIZOFRENIE Markéta Vojtová Schizofrenie Skupina závažných poruch Onemocnění neznámé etiologie s poruchami: myšlení jednání vnímání emocí vůle Specificky lidské onemocnění Historie 1 1856 Benedict A.
Více1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
VíceMožnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení
Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a
VíceJsem ohrožen(a) žloutenkou typu B?
Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Co je to? Žloutenka (hepatitida) typu B je virus, který infikuje játra, a mùže vést k závažnému onemocnìní jater. Játra jsou dùležitým orgánem a obstarávají rozklad potravy
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceDoprava: metro C, stanice Kobylisy, autobus 371 a 374 do zastávky Klecany U Hřbitova
Neurovědy I, IV. ročník letní semestr 2017/2018 MUDr. Tomáš Novák, Ph.D. (tomas.novak@nudz.cz) Datum Hod. Kruh Místo výuky Vyučující Téma (/praktika) 3.4.2018 Klinický 5,6, 3.LF UK, 221 Prof. Bankovská
VíceZdravotní způsobilost k výkonu povolání
N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo
VícePovinné lékaøské prohlídky
Povinné lékaøské prohlídky Èeský volejbalový svaz reagoval na platné zákony Èeské republiky a od nové sezóny, která zaèala 1.7.2015, vstoupil v platnost upravený Soutìžní øád volejbalu. V èlánku 12 tohoto
VícePROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?
PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem
Více(tišt ná verze) (elektronická verze ve formátu PDF)
ISBN 978-80-247-6672-0 Grada Publishing, a.s. 2011 (tištná verze) (elektronická verze ve formátu PDF) Graf 2.1 Nárùst výskytu demence v Evropì na konci minulého století (Podle: Murray. The global
VíceCZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001
Název (léčivá látka/přípravek) CZ PAR QUETIAPINI FUMARAS Seroquel Číslo procedury UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001 ART. NÁZEV INN DRŽITEL SCHVÁLENÉ INDIKACE ATC KÓD LÉKOVÁ FORMA, SÍLA INDIKAČNÍ SKUPINA
VíceJak pracovat s lidmi, aby omezili
METODIKA N 8 Marnie Engelander Ernie Lang Rob Lacy Richard Cash Jak pracovat s lidmi, aby omezili nebo přestali užívat konopí NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Efektivní
VícePsychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol
Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské
VíceÚzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal
Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní
VíceNemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.
Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz doc. MUDr., CSc. a kolektiv HYPERKINETICKÁ PORUCHA A PORUCHY CHOVÁNÍ Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386
VíceCZ PAR QUETIAPINUM. Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001. NL/W/0004/pdWS/001
CZ PAR Název (léčivá látka/ přípravek) Číslo procedury QUETIAPINUM Seroquel UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001 ART. NÁZVY PŘÍPRAVKŮ KLINICKÝCH STUDIÍ INN DRŽITELÉ PŘÍPRAVKŮ KLINICKÝCH STUDIÍ SCHVÁLENÉ
VíceAnalýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání
Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Bc. Eva Holoubková Úvod 1. Základní údaje o cílové skupině 2. Statistické údaje o mladých lidech s psychiatrickými poruchami v ČR 3. Statistické údaje
VíceSchizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno
Schizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Schizofrenie, zařazení dle klasifikace Schizofrenie psychotické onemocnění Epidemiologie,
VíceOkruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika
Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika Základní zdroje informací ke zkoušce 1) Přednášky 2) Ayers, S., de Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada. - kapitoly:
VíceRacionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky
Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS
VíceDEPRESE. Léèitelná duševní porucha se vzrùstajícím výskytem. prof. MUDr. Jaromír Švestka, DrSc. Informace pro nemocné a jejich blízké
DEPRESE Léèitelná duševní porucha se vzrùstajícím výskytem prof. MUDr. Jaromír Švestka, DrSc. Informace pro nemocné a jejich blízké OBSAH Co je to deprese?... 1 Známe pøíèinu depresívní poruchy?... 2 Jak
VícePrevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR. CZEch Mental health Study (CZEMS)
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR CZEch Mental health Study (CZEMS) Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví Number of Project: CZ.1.05/2.1.00/03.0078 Title: National
VíceZávěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře
Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.
VícePŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY
PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:
VíceVážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
VíceBIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ
BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha
VícePsychoterapie a její dostupnost
Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie
VícePROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU
PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU Manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Realizátorem
VíceCELKOVÉ SHRNUTÍ VĚDECKÉHO HODNOCENÍ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OBSAHUJÍCÍCH KYSELINU VALPROOVOU/VALPROÁT (viz Příloha I)
PŘÍLOHA II VĚDECKÉ ZÁVĚRY A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNÝCH ÚPRAV V SOUHRNECH ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÝCH INFORMACÍCH PŘEDKLÁDANÉ EVROPSKOU AGENTUROU PRO LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY 104 VĚDECKÉ ZÁVĚRY CELKOVÉ SHRNUTÍ VĚDECKÉHO
VíceDELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ
Helena Ondrášková Iveta Zimová Petra Minarčíková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH
VíceDemence a lidé s demencí. Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS
Demence a lidé s demencí Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS Složitost problému demence: Onemocnění (Disease) způsobující demenci: Alzheimerova nemoc, další neurodegenerativní, vaskulární
VíceF30 F39 AFEKTIVNÍ PORUCHY F30 - MANICKÁ EPIZODA
F30 F39 AFEKTIVNÍ PORUCHY - hodnocení pomocí škál: deprese = Beckova, Zungova mánie = Youngova (YMRS) F30 - MANICKÁ EPIZODA základní příznak = porucha nálady min 4 dny u hypománie a 7 dnů u mánie. I hypománie
VíceRole klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)
Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší
VíceMartina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození
VícePilotní projekt pro dospělé s ADHD
Pilotní projekt pro dospělé s ADHD Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze & Centrum sociálních služeb Praha, odd. Pražské centrum primární prevence Jana Hanusová Markéta Čermáková Tereza Štěpánková
VíceTereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika
Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí
VíceVZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král
VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE MUDr. Michal Král 2. Výskyt kardioselektivního troponinu T u pacientů v akutní fázi ischemické cévní mozkové
VícePsychiatrie. Reprint PRO PRAXI
Psychiatrie PRO PRAXI 32011 www.solen.cz ISSN 1213-0508 Ročník 12. Reprint Využívání maximálních dávek inhibitorů acetylcholinesteráz u pacientů s AD v České republice a základní role pečovatelů v systému
VícePoruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině
Více