Koncepční modely a teorie. Simona Saibertová

Transkript

1 Koncepční modely a teorie Simona Saibertová

2 Ošetřovatelství jako vědní obor multidisciplinární obor vlastní teoretická základna prakt. aplikace specifický předmět zkoumání vědecké poznatky, metoda praxe oš. proces

3 Vymezení oboru ose filozofie metaparadigma paradigma metodologie výzkum systém pre- a postgraduálního vzdělávání národní a mezinár. profesní organizace

4 Filozofie ose láska k moudrosti věda o nejobecnějších zákonitostech vývoje bytí (člověka, přírody, společnosti) holismus moudrost, ke které se sestry propracovaly poznáním se odráží v duchovním rozměru a etických zásadách a vytváří HODNOTY, VÍRU, PŘESVĚDČENÍ

5 Filozofie ose uznání a respektování každé lidské bytosti chápání člověka v jeho holistickém pojetí uznání faktorů, které ovlivňují prožívání zdraví a nemoci pocit ohrožení, ztráty, obavy, poranění, bolest, frustrace, náročná živ. situace uznání potřeby podporovat a udržovat zdraví přesvědčení, že lidé mají právo spolurozhodovat o své péči

6 Terminologie model vědecká konstrukce, obraz, představa, popis zkoumaného jevu, abstraktní vyjádření reality teorie - soubor poznatků charakterizující určitý jev, výklad příčin a souvislostí jevu, tvoří základ vědeckého poznání koncepce pojetí, chápání, myšlenková osnova, způsob pohledu a výkladu určitého jevu koncepční model abstraktní náčrt vztahů mezi koncepcemi

7 Jev vzhledem k péči o zdraví lidské prostředí a chování lidí v něm zdravotní, sociální a ekonomické zabezpečení lidí patofyziologické procesy léčebné postupy zdravotnické instituce systémy péče o zdraví

8 Metaparadigma ose předmět zkoumání (jádro, obsah, kterým se příslušná vědní disciplína zabývá) jedna koncepce více oborů se vyvíjí od doby, kdy F. Nightingale dala poprvé do souvislosti činnosti sester s vlivem prostředí na zdraví člověka

9 Metaparadigma ose člověk zdraví prostředí ošetřovatelské činnosti

10 Paradigma teorie oboru (koncepční modely) získávání poznatků zlepšování praxe logicky utříděné informace odhalování nedostatků ve vědomostech návod na sběr dat o zdr. stavu (anamnéza) kritéria k vyhodnocení účinnosti oš. péče rozvoj a organizace studia ose řízení oš. výzkumu, šíření poznatků POMOCI SESTRÁM ZKVALITNIT JEJICH PRÁCI

11 Koncepční model řídí myšlení a jednání v konkrétních situacích co pozorovat, čeho si všímat, o čem přemýšlet obohacují teoretickou základnu ose 3 oblasti ose: praxe, vzdělání, výzkum na základě praktických zkušeností, filoz. postoje, kognitivní orientace možno měnit, modifikovat, rozšířit, opustit pokud již nebude užitečný/použitelný modely odrážejí myšlení těch, kdo je vytvořili

12 Hlavní prvky ose modelů cíl oš. péče K/P role sestry zdroj potíží (K/P) zaměření (ohnisko) zásahu způsob zásahu výsledky

13 Nejznámější modely a teorie v ošetřovatelství environmentální teorie F. Nightingalová teorie komplementárně-suplementárního modelu V. Hendersonová model funkčního typu zdraví M. Gordonová model sebepéče D. E. Oremová model životních aktivit - N. Roperová

14 další modely model behaviorálních systémů D. E. Johnsonová model interakčních systémů I. Kingová konzervační teorie M. Levinová model systémů zdr. péče B. Neumanová teorie životního procesu M. Rogersová adaptační model C. Royová teorie transkulturní péče M. Leiningerová Abdellahová, Hallová, Adamová, Watsonová, Rizzo-Parsová, Bennerová, Fitzpatricková, Orlandová, Peplau, Wiedenbachová

15 F. Nightingalová ( ) - environmentální model ovlivňování prostředí vztah člověk zdraví - prostředí sestra není zcela závislá na lékaři aktivní asistující pacient

16 Grafické znázornění teorie F. Nightingalové Přírodní prostředí (životní prostředí) Fyzické prostředí Čistý vzduch Čistá voda Čistota osobní,prostředí porucha vztahu Světlo jedinec -prostředí Funkční kanalizace Teplo,strava,poloha, zvukové podněty jedinec nemocný sestra Úprava prostředí Sociální prostředí Emocionální prostředí Životní podmínky (doma, v nemocnici) citové prožívání vlivů prostředí aktivity stimulující psychiku Rodina komunikace komunikace Komunita Předcházení nemocem Úprava prostředí Cíl: Zdravé prostředí Zdravý jedinec (Klidné umírání)

17 Fyzikální prostředí čistota větrání vzduch světlo hluk voda lůžko odpady teplo strava komunikace rady rozmanitosti vlastnosti a kondice pacienta data úmrtí prevence nemoci Psychologické prostředí Sociální prostředí

18 Marjory Gordonová - model funkčního typu zdraví profesorka a koordinátorka ose Boston prezidentka NANDA do r. 2004, výzkum v oblasti oš. diagnóz (+ 2015) v r identifikovala 11 okruhů vzorců chování, v r publikovala Model funkčních vzorců zdraví cílem ošetřovatelství zdraví, zodpovědnost jedince za své zdraví, pac. holistická bytost s biologickými, psychologickými a spirituálními potřebami, jedinec s funkčním nebo dysfunkčním typem zdraví sestra systematicky získává informace o jednotlivých oblastech a získané informace analyzuje

19 Model funkčního typu zdraví 1. Vnímání zdraví 2. Výživa a metabolismus 3. Vylučování 4. Aktivita cvičení 5. Spánek a odpočinek 6. Vnímání, citlivost a poznávání 7. Sebepojetí a sebeúcta 8. Role mezilidské vztahy 9. Sexualita 10. Stres 11. Víra životní hodnoty 12. Jiné

20 Dysfunkční typ zdraví sběr informací stanovení priority plán oš. péče zhodnocení

21 Virginia Hendersonová ( ) - teorie komplementárněsuplementárního modelu teorie základní ošetřovatelské péče americká zdravotní sestra, badatelka vychází z požadavků uspokojování všeobecných, univerzálních potřeb člověka, jako pomoc pacientovi v denním režimu života, při činnostech, které normálně vykonává sestra je hlavním pilířem podpory a udržování uvedených potřeb v rámci oš. činnosti (plánování a zabezpečování programu) cíl - zlepšení zdraví, uzdravování, podpora nemocného při jeho umírání Jedinečnou funkcí sestry je pomáhat jednotlivci ve zdraví nebo nemoci, vykonávat činnosti přispívající ke zdraví, uzdravování nebo klidné smrti, které by vykonával bez pomoci, pokud by měl potřebnou sílu, vůli a vědomosti. A provádí to tak, aby mu pomohla získat nezávislost co nejdříve.

22 Teorie komplementárněsuplementárního modelu 14 základních (elementárních) potřeb poskytování oš. péče probíhá ve třech fázích: 1.fáze - sestra zjistí ve které ze zákl. oblastí potřeb pac. potřebuje pomoc, plánuje zásahy a realizuje 2. fáze - po poskytnutí adekvátní pomoci, projevující se zlepšením stavu i zlepšením soběstačnosti, tyto nové skutečnosti musí promítnout do změny plánu péče 3. fáze edukace pac. a jeho rodiny

23 14 základních lidských potřeb normální dýchání adekvátní příjem jídla a tekutin vylučování pohyb a udržování vhodné polohy spánek a odpočinek udržování čistoty a úpravy těla odstraňování rizik z prostředí a vyvarování se poškození jiných komunikace vyjadřováním emocí, potřeb, strachu, názorů výběr vhodného oblečení oblékání a svlékání udržování fyziologické tělesné teploty náboženské vyznání smysluplná práce hra, účast na různých formách rekreace učení, odhalování nového nebo zvídavost

24 Dorothea Elisabeth Oremová ( ) - model sebepéče zdravotní sestra (op. sál, chir, pediatrie, interna, privátní sestra, konzultantka, poradkyně), Baltimor USA bakalářské, magisterské vzdělání, řada doktorátů v r ředitelka pro ošetřovatelství v Providence Hospital v Detroitu pojem sebepéče byl Oremovou poprvé systematicky popsán a objasněn ve spojitosti s oblastí činností působila na katolické univerzitě, založila poradenskou firmu

25 Model sebepéče sebepéče samostatné vykonávání denních aktivit individuální odpovědnost jedince prevence, zdravotní výchova cíl max. možná úroveň sebepéče pac. = nezávislost řízení a působení sebepéče proč, jak, pořadí činností Dáte-li člověku rybu nasytí se jednou. Dáte-li mu udici a naučíte ho chytat ryby, postará se o stravu sám.

26 Požadavky sebepéče - univerzální dostatečný příjem vzduchu, vody, potravy dobrá funkce vylučování rovnováha mezi aktivitou a odpočinkem rovnováha mezi samotou a soc. interakcí prevence nebezpečí hrozící jedinci podpora normálního stavu

27 Požadavky sebepéče - vývojové současná životní fáze a její změny do fáze následující krizové situace a události narušující růst a vývoj jedince

28 Požadavky sebepéče - terapeutické vědomosti o patologickém stavu péče související s dg., th., a rhb opatřením překonání dyskomfortu a negativního efektu lékařské péče adaptace organismu učit se žít s trvalými vlivy nemoci a th. opatřeními

29 Teorie deficitu sebepéče zastoupení nebo konání za pacienta vedení (usměrňování) pacienta fyzická nebo psychická pomoc, podpora zajištění podpůrného prostředí pro rozvoj schopností jednice učení pacienta

30 Teorie oš. systémů podpůrně výchovný systém sestra edukuje, učí, dohlíží, doplňuje, reguluje sebepéči pacient provádí činnosti sám částečně kompenzační systém sestra a pacient provádějí sebepéči společně sestra pomáhá pacientovi, co nezvládá sám plně kompenzační systém pacient není schopen provádět samostatně činnosti je závislý na druhých sestra vykonává tyto činnosti

31 Winifred Logan, Alison Tierney Nancy Roperová ( ) model životních aktivit 12 aktivit denního života = projev lidských potřeb, které se manifestují určitým typem chování (biologické, společenské, sociální) jedinci se liší způsobem realizace, příčinou vývojové zvláštnosti (dětství, dospělost, stáří) a individuální vlivy ( sociální, ekonomické, kulturní) atd. faktory ovlivňující omezení aktivit

32 Model životních aktivit udržování bezpečného prostředí komunikace dýchání jídlo a pití vylučování osobní hygiena a oblékání kontrola tělesné teploty pohyb práce a hry projevy sexuality spánek umírání

33 Faktory ovlivňující omezení aktivit fyzická neschopnost věk, imobilita, ztráta končetiny, úraz psychosociální neschopnost např. komunikace soc.-kulturní zkušenost migrace, neznalost zvyků životní prostředí bariéry politické a ekonom. problémy - nezaměstnanost

34 Výzkum tvůrčí poznávací činnost v jakékoliv vědní disciplíně odhalení příčin, vlastností a podmínek jednotlivých zákonitostí konkrétních jevů v přírodě a společnosti vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy (Kerlinger, 1972) vytváří a rozšiřuje teoretickou základnu každého vědního oboru (znamená hledání poznatků, odhalování dosud neznámých souvislostí a příčin)

35 Výzkum ve zdravotnictví oblast zlepšení zdraví a následná preventivní opatření vynalézání a testování nových nebo inovovaných léčebných a diagnostických postupů farmakologické výzkumy výzkumy organizačních systémů...

36 Výzkum v ose cílem - zlepšit oš. péči se zřetelem na tradiční pojetí ose K/P - holistické pojetí (bytost bio-psycho-sociospirituální + ekonomické + kulturní složky) součástí je 24 hodinová zodpovědnost za pac. brát na zřetel faktory prostředí únava, hluk, smyslová deprivace, výživa

37 Výzkum v ose tvorba, osvojování znalostí o péči o lidi zdravé a nemocné pochopení základních genetických, fyziologických, sociálních a behaviorálních mechanismů minimalizace dopadu nemoci profese sestry a její historický vývoj etický kodex oš.péče

38 vytváření znalostí o programech a systémech, které poskytují ošetřovatelskou péči účinně a efektivně systémy, které efektivně připravují sestry naplňovat současné a budoucí společenské profese

39 Výzkum v ose účel - přispět k celkové sumě lidského vědění znalosti vytvořené výzkumníkem využitelné v praxi vzdělávání, klinická praxe veden dle určitých zákonitostí výsledky důvěryhodné a přínosné zahrnuje široké spektrum oblastí (klinická péče, péče o zdraví, příčiny špatného zdraví, vzdělávání sester )

40 Nejčastější výzkumy klinická ošetřovatelská problematika - návrhy a ověřování modelů oš. péče o určité skupiny nemocných, hledání vědecky, odůvodnitelných postupů oš. péče, např. účinek některých oš. úkonů na organismus pac., efekt RHB péče, vliv oš. procesu na pac., na zvyšování soběstačnosti analýza ošetřovatelské profese - utváření vztahu sestra - pacient, otázky profesionální deformace, psychologické předpoklady výkonu povolání...

41 organizace a řízení oš. péče - metody personálního managementu, optimální systémy organizace práce sester ověřování nových technických prostředků v oš. péči analýza pedagogické činnosti v ose - ověřování způsobů vhodné edukace v oblasti podpory a upevnění zdraví, vyučovací metody a postupy pro nácvik některých oš. výkonů, nejvhodnější organizace praktického vyučování

42 Prezentace výzkumu základna oš. výzkumu v ČR je soustředěna zejména na univerzitách sestry z praxe se podílejí na výzkumné činnosti lékařských týmů daných oborů medicíny vystoupení v rámci různých sympozií a konferencí sesterské sekce, publikace v odb. časopisech