Začlenění romských ţáků do etnicky odlišných tříd

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Začlenění romských ţáků do etnicky odlišných tříd"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra psychologie Začlenění romských ţáků do etnicky odlišných tříd Bakalářská práce Brno 2014 Autor práce: Alena Slámová Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Tereza Škubalová

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Elektronická a tištěná verze bakalářské práce jsou totoţné. Ve Ţďáře nad Sázavou Alena Slámová

3 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Tereze Škubalové za odbornou pomoc a věcné připomínky. Chtěla bych ještě poděkovat všem respondentům, kteří věnovali svůj čas a odpověděli mi na mé výzkumné otázky a spolupracovali se mnou. Také děkuji všem svým přátelům a rodině, kteří mi byli při psaní práce velkou oporou.

4 ANOTACE Bakalářská práce se zabývá začleněním romských ţáků do etnicky odlišných tříd. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám především historií Romů, jejich vývojem v České republice od roku 1945 aţ do současnosti, také jejich kulturou a tradicí. Další kapitolou, kterou řeším v teoretické části je romská rodina a ţivot romského dítěte a specifika práce s romskými dětmi. V praktické části popisuji celý průběh mého výzkumu. Vedla jsem rozhovory s pedagogy a vyuţila jsem dotazníkové šetření s ţáky i pedagogy 2. stupně základních škol ve Ţďáře nad Sázavou. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se ţáci chovají, kdyţ k nim přijde do třídy romský ţák a naopak. Dále jaké zkušenosti mají pedagogové s výukou romských ţáků. Klíčová slova: Romové, škola, vzdělávání, romská kultura, romská historie, romská rodina, spolupráce ANNOTATION The bachelor thesis deals with integration of Gipsy children into the classes of a different ethnicity. Thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part deals mainly with the history of Gipsies and with their development in Czech Republic from 1945 until nowadays; this part also deals with their culture and traditions. Next chapter of the theoretical part contains information about a Gipsy family, life of a Gipsy child and specifics of work with Gipsy children. The practical part describes my research. I was holding conversations with pedagogues and I also used some investigative questionnaires for pupils and pedagogues of secondary schools in Ţďár nad Sázavou. The main goal of the research was to discover the behavior of pupils when a new classmate of a Gipsy origin comes to the class and vice versa; next goal of the research was to discover pedagogues experiences with teaching Gipsy pupils. Key words: Gipsy people, school, education, Gipsy culture, Gipsy history, Gipsy family, cooperation

5 Bibliografický záznam práce: SLÁMOVÁ, Alena. Začlenění romských ţáků do etnicky odlišných tříd. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra psychologie, 2014, 76 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Tereza Škubalová

6 OBSAH Úvod... 8 I. TEORETICKÁ ČÁST Historie Romů na území České republiky Kdo jsou Romové a jejich původ Vývoj Romů v ČR v letech Vývoj Romů v ČR v letech 1989 do současnosti Romská kultura a tradice Rodina a ţivot romského dítěte Romská rodina a její znaky Sociální klima romské rodiny Vztah romských rodičů ke škole a vzdělání Romské dítě a vzdělávání Osobnost romského dítěte Vztah romského dítěte ke škole Vztahy romských ţáků se spoluţáky Specifika práce s romskými dětmi Odlišnosti ve vývoji romského ţáka Role učitele romských ţáků Hlavní problémy ve vzdělávání romských ţáků Školní kariéra romského ţáka II. PRAKTICKÁ ČÁST Výzkumné šetření Cíle výzkumu Metodika výzkumu Rozhovory s učiteli základní školy Vyhodnocení rozhovorů... 42

7 6. Zpracování dotazníků Vyhodnocení dotazníků Závěr Seznam pouţité literatury Seznam tabulek a grafů Seznam příloh Přílohy... 68

8 Úvod Téma bakalářské práce nazvané Začlenění romských ţáků do etnicky odlišných tříd jsem si zvolila z toho důvodu, ţe právě Romové jsou v dnešní době velice aktuálním tématem. Romové jsou jiní, neţ ostatní národností menšiny u nás. Slováci, Němci, Poláci, Ukrajinci, ti všichni se od nás liší nepatrně, třeba jazykem. Problémů, které trápí dnešní společnost, je celá řada. Některé z nich lze vyřešit v krátkodobém časovém horizontu, některé problémy přetrvávají dlouhá léta a je pravděpodobné, ţe se s nimi budou potýkat i budoucí generace. Mezi dlouhodobé problémy patří začleňování romských ţáků do etnicky odlišných tříd a Romů do společnosti. Romská menšina má v souţití s Čechy mnoho problémů. Jak ukazují různé výzkumy i kaţdodenní realita, jsou romští ţáci odmítáni v etnicky odlišných třídách. Odlišnost je viděna v tmavší pleti, v pouţívání jazyka, nám nesrozumitelného. Romové, přestoţe většina umí mluvit česky, jsou odlišní mnohem více. Mají jinou kulturu, jinak se vyjadřují, rodiče jinak vychovávají své děti, jejich styl ţivota je jiný. Díky tomu často dochází mezi nimi a příslušníky většinové společnosti k nedorozuměním, vycházejícím právě z jiného stylu ţivota. Laickou veřejností jsou totiţ vnímáni jako nositelé problémů, jako je například zvýšená míra jejich kriminality, to ţe vyţadují daleko větší péči státu, hlavně v oblasti sociální. Chceme-li zjistit, proč jsou Romové tak často objektem diskriminace či rasistických výpadků, musíme se zaměřit spíše na psychiku lidí, kteří zaujímají odmítavý či přímo rasistický postoj, neţ na samotné Romy. U nich by stačilo, kdyby se kaţdý aktivně snaţil pochopit jejich tradiční zvyky, kulturu a způsob myšlení. Moţná bychom pak ţili v jedné zemi společně a ne vedle sebe. Málokdo si uvědomuje, ţe Romové ţijí na našem území po mnoho generací a jsou zde dodnes. Romové jsou součástí naší společnosti od nepaměti a nezdá se, ţe by tomu v budoucnosti mělo být jinak. I přes různé ohlasy ze všech moţných stran a řešení, která navrhla vláda, se zdá, ţe situace je stále ne-li přímo stejná, tak alespoň dalo by se říci víceméně stagnující. Existují také nestátní organizace, které se snaţí Romům velmi aktivně pomáhat a začlenit je do většinové společnosti. Navzdory tomu ale velké mnoţství Romů u nás ţije stále stejně. 8

9 Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část má 3 hlavní kapitoly. V první kapitole jsem se zaměřila na to, kdo vlastně Romové jsou, na jejich historii, vývoj v České republice, kulturu a tradici. Druhá kapitola specifikuje romskou rodinu, její role ve vztahu ke školnímu vzdělávání. Dále se zamýšlím nad osobností romských dětí a jejich vztahu ke škole. Třetí kapitola se zabývá specifikem práce s romskými dětmi a jejich školní kariérou. V praktické části popisuji průběh a výsledek výzkumu, který jsem prováděla. Jedná se o výzkum kvalitativní, coţ znamená, ţe jsem vedla rozhovory s pedagogy 2. stupně základních škol ve Ţďáře nad Sázavou. Také jsem vyuţila kvantitativní výzkum - tj. dotazníkové šetření s uzavřenými otázkami mezi ţáky i pedagogy 2. stupně základních škol také ve Ţďáře nad Sázavou. Tato praktická část mé práce, mi vlastně umoţnila splnění daného úkolu. 9

10 Pokusme se přijmout ideu světa beze zdí mezi lidmi různých náboženství, různé barvy pleti, různých tradic a zvyklostí, různých jazyků a temperamentů. Pokusme se pochopit odpovědnost každého z nás za budoucí osudy lidského rodu jako organické součásti všeho, co na této Zemi vzniklo a vzniká a co spoluvytváří velký zázrak bytí. Z novoročního projevu prezidenta České republiky Václava Havla,

11 I. TEORETICKÁ ČÁST 11

12 1. Historie Romů na území České republiky 1.1 Kdo jsou Romové a jejich původ Pátrání po původní vlasti Romů bylo od středověku, kdy se objevili v Evropě, velkým úkolem pro historiky. Datum jejich příchodu do Evropy není moţné přesně určit, protoţe se jednotlivé skupiny Romů rozptylovaly po Evropě nezávisle na sobě, kaţdá svou cestou. Lze se opírat pouze o dochované záznamy v archívech měst. Uvedená data v archívech ukazují "oficiální" objevení, neukazují přesný příchod, neboť se do těchto archívů dostala aţ v souvislosti s nějakou událostí. V dobových kronikách existuje mnoho zmínek o putujících kejklířích, bavících feudální pány, o tanečnicích spoře oděných v zářivých barvách, oblíbených u panských dvorů a nenáviděných zboţnými a váţenými občany. Takto mohli být Romové zaměňováni s potulnými tlupami "umělců". Náhle se tedy asi ve 14. století začalo potulovat a putovat z místa na místo společenství lidí, které se od ostatních obyvatel lišilo tmavší pokoţkou, oblečením, osobitým způsobem ţivota, vlastním, zcela nesrozumitelným jazykem, temperamentem a neochotou podřizovat se tlaku většinového obyvatelstva. Středověcí učenci si proto kladli otázky, kdo jsou Romové, odkud do Evropy přišli a jaká je jejich původní vlast. Po dlouhá staletí si Evropa nedokázala na tyto otázky odpovědět. S tajemným původem Romů pak souvisel i odstup, který mezi Romy a ostatním obyvatelstvem vznikl a který do určité míry přetrvává dodnes. 1 O původu Romů kolují odlišné představy. Přitom jiţ koncem 18. století bylo na základě jazykového srovnávacího studia prokázáno, ţe Romové pocházejí z indického subkontinentu. Badatelé se dodnes neshodli pouze na přesnějším určení místa v Indii, odkud předkové Romů vyšli na svoji cestu směrem na západ Vývoj Romů v ČR v letech Konec třicátých a první polovina čtyřicátých let jsou pro československé, a z nich především pro slovenské Romy, dobou přirozené demografické revoluce, která naplňovala po celé předcházející půlstoletí generaci po generaci zvláštní cikánské 1 Romové v České republice: Historie a původ Romů. [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 HORVÁTOVÁ, J. Kapitoly z dějin Romů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002 ISBN X, s. 5 12

13 části východoslovenských obcí. Oproti minulosti je však konec 30. a 1. polovina 40. let zároveň obdobím, kdy starší regulátory prudkého nárůstu počtu mizely. Lokální koncentrace Romů tak spolu s technologickým pokrokem a omezeným okruhem odběratelů jejich produkce či sluţeb jiţ tehdy prokazatelně paralyzovaly starší omezené koexistenční moţnosti Romů s okolním obyvatelstvem. 3 Druhá světová válka změnila sloţení romského etnika v Československu, zejména v českých zemích, kde téměř vymazala celou jednu větev, české a moravské Romy. Slovenským Romům, nyní vlastně jediné části romského etnika v Československu, přinesla rozvrat vnitřní struktury a prohloubení sociální a kulturní zaostalosti. Teprve s odsunem německého obyvatelstva a přesunem části českých osídlenců se v roce 1946 začínají vytvářet základní podmínky pro přesun slovenských Romů do měst i vesnic českého pohraničí i předpoklady k trvalejšímu přesunu těchto nových obyvatel do českých zemí. Příliv Romů do českých zemí neobyčejně zesílil v průběhu roku 1946 a v první polovině roku Romské obyvatelstvo se začalo soustřeďovat všude tam, kde se nedostávalo jiného nekvalifikovaného průmyslového i zemědělského dělnictva. 4 V řešení tzv. cikánské otázky přinesl konec 40. let nové přístupy a také poměrně zásadní zlom. Existence cikánů v Československu přestala být zuţována na kriminálně bezpečnostní problémy a začala se rozšiřovat o zájem státu o problematiku sociálních, zdravotních, vzdělanostních a kulturních podmínek ţivota Romů. Konec 40. a počátek let padesátých tak v rovině státní správy poznamenalo komunisticky nadšené a třídně sebevědomé hledání cest ke společnému ţivotu i souţití. 5 Komunistické Československo pomáhalo Romům především materiálně a finančně, coţ mělo za následek, ţe si Romové nezvykli mít odpovědnost sami za sebe ani za své potomky. Tato politika je naučila být závislými na pomoci státu. Většina Romů neuměla se získanými finančními a materiálními prostředky (např. byty) hospodařit, 3 HAIŠMAN, T. Romové v Československu v letech vývoj institucionálního zájmu a jeho dopady. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s HAIŠMAN, T. Romové v Československu v letech vývoj institucionálního zájmu a jeho dopady. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s HAIŠMAN, T. Romové v Československu v letech vývoj institucionálního zájmu a jeho dopady. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s

14 uchylovali se ke kriminální činnosti, nezaměstnanost jim byla vlastní. Všechny tyto negativní jevy se odrazily v přístupu majoritního obyvatelstva Československa k Romům velmi negativně. Významnou změnou v ţivotě Romů zaznamenal rok 1958, kdy 8. dubna jednal ÚV KSČ o řešení tzv. cikánské otázky. Situaci charakterizovala přísně tajná zpráva mj. také slovy Není nadále moţné, aby ve společnosti budující socialismus ţila tak početná část obyvatelstva zaostalými formami ţivota. Velká negramotnost, nízká úroveň je jedno z četných dědictví po kapitalismu, které dosud vyřazuje značné procento těchto našich občanů z produktivního pracovního procesu. Staletý útisk a pronásledování vykořisťovatelskými a vládnoucími třídami zanechaly těţké stopy v charakteru cikánů u nás ţijících, kterých se v našem lidově demokratickém zřízení, kde poprvé mohou ţít jako svobodní lidé, jen pomalu zbavují. Přes všechny kladné výsledky, jichţ bylo dosaţeno, je tzv. všeobecná úroveň Romů velmi nízká. 6 Také program řešení bydlení Romů byl řešen celkem radikálně likvidací původních romských osad a nuceným přemísťováním Romů do bytů. Byla dokonce zřízena Komise pro péči a převýchovu cikánského obyvatelstva. Byl nařízen soupis romských obyvatel, který měl usnadnit jejich pracovní zařazení a začlenění do společnosti. Ovšem skutečnost byla jiná. Ve skutečnosti se ukázalo, ţe jen málokterý ze sepisovaných získal vlastním soupisem víc neţ záznam do občanského průkazu o vzetí do soupisu v určitém místě, coţ mu mimo zařazení do všech moţných evidencí (včetně kriminální) znemoţňovalo jakýkoli územní přesun včetně návštěvy příbuzných. 7 Bylo patrné, ţe posoupisové období se nachyluje ke svému závěru. Bylo zřejmé i to, ţe na scénu přichází další etapa v řešení tzv. cikánské otázky. Tentokrát to jiţ nebyla komunisticky idealistická etapa převýchovného působení, ale spíše etapa zcela materialisticky technokratická. V kaţdém případě však šlo o pokračování a další propracování dále rozvíjející stále jednu a tutéţ utkvělou představu komunistické strany, 6 HAIŠMAN, T. Romové v Československu v letech vývoj institucionálního zájmu a jeho dopady. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s HAIŠMAN, T. Romové v Československu v letech vývoj institucionálního zájmu a jeho dopady. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s

15 jejíţ základní ideou i zvolenými prostředky byla násilná a také konečná asimilace československých Romů nyní jiţ v podmínkách tzv. socialistického Československa. 8 Politiku komunistické strany v letech můţeme nazvat také jako politiku řízeného rozptylu romského obyvatelstva. Pro následující období si KSČ vytyčila tři hlavní úkoly: 1) Zabezpečit komplexní řešení cikánské otázky včetně potřebných finančních a materiálních prostředků a soustavné a komplexní sledování řešení cikánské otázky státními orgány. 2) Zajistit vypracování celostátního dlouhodobého harmonogramu na likvidaci cikánských ulic a čtvrtí v českých zemích a cikánských osad na Slovensku. 3) Zabezpečit všechny úkoly související s převýchovou cikánského obyvatelstva a soustavné objasňování otázek spojených s řešením cikánské problematiky mezi občany cikánského původu a mezi ostatními občany. 9 Vláda České socialistické republiky zvolila k řešení problému romského obyvatelstva komisi, která byla zrušena aţ roku 1988, to vedlo k významnému utlumení aktivit. Řešení problémů s Romy se dostalo na veřejnost aţ začátkem sedmdesátých let. Šlo samozřejmě také o jeden z projevů uvolnění atmosféry, které nastalo po roce V té tobě se vytvořilo něco jako první romské politické strany, svazy nebo hnutí. Tyto svazy pak ale zanikly v období normalizace. Ovšem i toto relativně krátké působení znamenalo velký posun při řešení tzv. romské otázky. Po roce 1970 se přece jen přístup k romským občanům v mnohém změnil. V období, které trvalo bezmála dvacet let se v oblasti státní politiky Romů řešily tyto hlavní otázky: evidence Romských občanů, zřizování sociálních kurátorů, kteří by pracovali s romskými obyvateli, zdravotní stav a porodnost Romů, jejich předškolní výchova a vzdělávání, zvláštní výcvik v armádě, zaměstnání a v neposlední řadě migrace a bydlení Romů a s tím související sociální vzestup. Z jiného pohledu je moţné konstatovat, ţe minulý reţim vykonal ve sledovaném období mnohé, často s tlakem, o jehoţ úměrnosti lze pochybovat, aby Romům pomohl přizpůsobit se ţivotním zvyklostem a standardům země, v níţ ţijí. Je moţné předpokládat, ţe většina Romů tyto standardy a zvyklosti zná a většina i respektuje, popř. nerespektuje, ale při jejich znalosti. 8 HAIŠMAN, T. Romové v Československu v letech vývoj institucionálního zájmu a jeho dopady. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s HAIŠMAN, T. Romové v Československu v letech vývoj institucionálního zájmu a jeho dopady. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s

16 Lze vyslovit hypotézu, ţe důsledky nízké vzdělanostní, socioprofesní, sociální a ekonomické situace se zřejmě nijak zvlášť neliší od obdobných důsledků v ţivotě jiných takto vymezených skupin z řad majority, to je důleţité pro volbu nástrojů řešení problémů, a to je také vše, co lze o hodnocení sociálně ekonomické situace Romů prohlásit Vývoj Romů v ČR v letech 1989 do současnosti Listopad 1989 byl i v ţivotě českých Romů velkým předělem. Přinesl jim - kromě toho, co přinesl všem občanům - navíc svobodu uţívat svého jazyka a pěstovat svou národní kulturu, zakládat k tomu účelu i k prosazování jiných svých zájmů vlastní organizace, rozvíjet mezinárodní kontakty. Romové hleděli do budoucnosti s velkými nadějemi. Za vydatné účasti romistů (většinou neromských) byl zahájen pokus o romskou reprízu našeho národního obrození, začínají se psát básně i próza, pořádají se četné kulturní akce i společenská setkání atd. Na vysokých školách se studuje romský jazyk a kultura. Brzy se ovšem ukázalo, ţe Romové zatím nedokáţou nových moţností dostatečně vyuţít. Jejich situace se ve svém celku nezlepšila, došlo naopak k markantnímu zhoršení. Romové vnímají současnou dobu jako zlou, svou situaci jako nebezpečnou. Za komunistů, jak říkají, jim bylo lépe: Všichni měli práci, nikdo jim nenadával, mohli chodit do všech hospod, jejich ţeny a děti byly v bezpečí. 11 V roce 1990 bylo na základě doporučení vlády zrušeno jen ustanovení o trestnosti kočování ze zákona č 74/1958 Sb. a v roce 1998 byl tedy celý zákon zrušen, přestoţe obsahoval především jen právo na pomoc a povinnost pomoci, a to nad rámec práv ostatních občanů. Změnu stavu lze deklarovat takto: Kdyţ bude někdo chtít ţít stejným způsobem jako ostatní a bude se chtít usadit, není nikdo nadále mu povinen pomoci. Nemá totiţ trvalý pobyt a ţádný orgán není povinný k tomu, aby mu, a to dokonce i v hmotné nouzi, pomohl. Pouze za mimořádných okolností můţe dobrovolně pomoci. Přestoţe to odporuje Listině základních práv a svobod. V době aţ exaltovaných diskusí o problémech souţití s Romy pustil stát z rukou v tom okamţiku jedinou legální 10 VÍŠEK, P. Program integrace řešení problematiky romských obyvatel v období 1970 aţ In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s

17 moţnost účinné a nárokové pomoci nad rámec práv ostatních občanů a nad rámec ostatních systémů sociální ochrany. 12 Jak se změnila situace za těch patnáct let od roku 1998 do současnosti, je zcela zřejmé. Česká republika řeší dál romskou otázku, která se zdá být stále neřešitelná. Je tedy třeba dál hledat nová realizovatelná řešení. Čerpat více z ostatních evropských zemí a jejich zkušeností s touto problematikou a přijmout fakt, ţe česká společnost je multikulturní a jinak tomu uţ asi v nejbliţší budoucnosti nebude. Jaké jsou tedy cesty k integraci romské populace v dnešní době? Protoţe problematika souţití má mnoho dimenzí, je třeba předpokládat, ţe k jejímu řešení je souběţně třeba postupovat více cestami. Jde zejména o to: Řešit nekompromisně problém diskriminace a zabránit projevům rasového násilí. Rasová diskriminace a rasové násilí je právě to, co procesu integrace nejvíce škodí. Vede k neadekvátním osobním postojům, opravňuje pasivní rezistenci k integračním aktivitám, činí společnost neprostupnou pro individuální mobilitu příslušníků minority. Formulovat různorodou dostupnou nabídku v oblasti vzdělávání, sociální pomoci, na trhu práce, v oblasti mezinárodních aktivit. Podporovat rozvoj romských elit, vzdělaných a plně integrovaných příslušníků střední a vyšší příjmové skupiny obyvatel státu. To nevylučuje ani vznik dalších vrstev. Jejich existence činí šanci na vzestup ostatních reálnou a moţnou. Přičemţ tento vliv působí i na majoritu. Zvyšuje totiţ prestiţ celé skupiny. Trvale komunikovat s Romy samotnými, a to na všech úrovních sociálního, politického i regionálního rozdělení. Je třeba změnit stav, v němţ romské reprezentace formulují poţadavky, a stát na ně reaguje. Jde o to vést zcela otevřený dialog, v němţ i majorita má právo vyslovit své názory a poţadavky. Tento trvalý dialog je třeba vést s co nejširším okruhem Romů a trvale napomáhat vytváření reprezentace této minority. Provádět cílené výzkumy 12 VÍŠEK, P. Program integrace řešení problematiky romských obyvatel v období 1970 aţ In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s

18 v romské komunitě i o vzájemných vztazích s cílem vědět o zjevných problémech více neţ z úrovně mediálních zjednodušení. 13 Romové představují v České republice svébytnou etnickou menšinu, která se od majoritní společnosti odlišuje především svým svébytným ţivotním stylem, kulturou a mentalitou. Romská specifičnost je dána odlišností jejich původu, historickým vývojem a izolovaným postavením v rámci majoritního prostředí, které je obklopuje. Romové mají dnes v České republice stejná práva jako ostatní. Ukázalo se však, ţe Romové neumějí svých moţností vyuţít. Dnešní Romové se naučili být závislí na sociálních dávkách, které v nemalé míře zneuţívají. 1.4 Romská kultura a tradice Nositelem tradic je romská rodina. Typický je velký počet dětí, ale i skutečnost, ţe tradiční je společné souţití široké více generační rodiny. Romské dítě tak vyrůstá mezi větším počtem sourozenců, bratranců a sestřenic. Domácnost je zpravidla tvořena rodiči a prarodiči, ale i strýci a tetami a jejich dětmi. Všechny tyto příbuzné dítě vnímá jako blízké příbuzné, a tím i jeho svět má jiné specifické rozměry. K romským tradicím patřila vzájemná úcta, zdvořilost a pohostinnost. I kdyţ Romové dodrţovali kastovní odstup od jedinců z jiných rodů, zdvořilost, uctivost a pohostinnost se vztahovala i na ně, i na příslušníky jiných etnik. Celá řada tradic se týkala jídla. Některé potraviny byly povaţovány za nečisté (např. maso některých zvířat), všechny potraviny se stávaly nečistými, pokud byly znovu přihřívané, upadly na zem nebo do nich spadl vlas. Kaţdá rodina měla svou technologii přípravy pokrmů a přísně dbala na její dodrţování. Tradiční romské kroje se postupně přiblíţily oblékání ostatního obyvatelstva. Přesto zde zůstalo několik prvků, které dodnes odlišují tradiční Romy. Ţeny střední generace dosud upřednostňují pestřejší oblečení a muţi tmavší obleky, mládeţ se však obléká podle současné módy. Tradiční byl rovněţ zákaz odhalování těla, ani v domácnosti se členové rodiny před sebou nesvlékali, nechodili doma ve spodním prádle. Cudnost patřila, a v mnoha rodinách dosud patří k tradičním hodnotám. Romská ţena se nemohla svléknout ani v místnosti, kde visel svatý obrázek. 13 FRIŠTENSKÁ, H. HAIŠMAN, T. VÍŠEK, P. Souhrnné závěry. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, ISBN , s

19 Dodrţování těchto tradic jednotlivými členy rodin včetně malých dětí sledovala celá velkorodina, okamţitě trestala prohřešky pohrdáním a odměňovala správné chování projevy úcty. Rodina dávala pozor, aby někdo z jejích členů nebyl pro ostudu, ostuda totiţ padala na celou rodinu. Romové nemají vlastní tradiční svátky, slaví obvyklé křesťanské svátky s ostatními obyvateli. Nově zaváděný mezinárodní den Romů (8. dubna) zatím nemá tradici. Pokud jsem v předchozích odstavcích mluvila v minulém čase, činila jsem tak proto, ţe odlišné zvyky a dodrţování tradic se v nejmladší generaci ztrácí. Mladí Romové jsou často více ovlivněni školou a především televizí. V současné době se někteří romští intelektuálové v rámci svého národního obrození snaţí o obnovení tradic, tradičních hodnot romské kultury a znovuzavedení některých zvyků. Zda bude jejich snaha korunována úspěchem, ukáţe čas. 14 Jaký byl tradiční způsob ţivota Romů na území bývalého Československa? Mezi tradičním způsobem ţivota Romů a Čechů existují rozdíly, které vyplývají z rozdílného pojetí ţivota a mohou způsobovat vzájemné nepochopení. Rozdíl vyplývá jiţ z odlišné demografické struktury komunity romské a naší. Tímto hlavním rozdílem je nízká střední délka ţivota - romské ţeny 59,5 let, české 75,4, romští muţi 55,3 let, čeští 67,8. Způsob ţivota Romů je jiný také proto, ţe Romové uznávají jiné hodnoty neţ Češi, neboť je pro ně důleţitější zaměření na rodinu neţ na svoji práci. Tradiční ţivotní cyklus Romů se v posledních letech mění, v uvedené podobě se zachoval ještě ve východoslovenských romských osadách, přesto v ţivotě českých městských Romů můţeme nalézt některé prvky, které přeţívají a třeba nevědomě ovlivňují jejich dnešní ţivotní cyklus. Proto je dobré poznat tradiční způsob ţivota, který ačkoli doznal velkých změn, můţe pomoci lépe porozumět Romům. 15 Jak ţije romská kultura? V romštině se uţ i u nás píšou básně a beletrie, které mají svůj jedinečný, svérázný půvab, přestoţe zatím zřídka snesou srovnání s literaturou národů, jeţ jsou tradičními nositeli evropské a světové vzdělanosti. Existují samozřejmě překlady bible do různých romských nářečí. 14 SEKYT, V. Romové. In ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v ČR. 1. vyd. Praha: Portál, 2001, 188 s.. ISBN , s Romové v České republice: Historie a původ Romů. [online]. [cit ]. Dostupné z: 19

20 Milena Hübschmannová, která měla, jak říká, to štěstí zaţít romskou kulturu i jazyk ještě integrované, nešetří obdivem. Přála by všem, aby se zúčastnili například obřadu romských křtin. Aby sledovali kultivované chování všech účastníků. Aby vnímali krásu a filozofickou hloubku nesčetných blahopřání, která jsou vyslovena nad malým človíčkem přijímaným do lidského společenství. Přála bych všem, aby zaţili formalizovanou sešlost pro paramisa (doslova: na pohádkách ), při níţ se nejen vyprávějí fantastické hrdinské příběhy, ale vybranými slovy podle kultivovaného řádu se hodnotí existence jednotlivců, rodin, rodů, komunity, společenství, i běh světa, či vlastně světů. Přála bych Neromům, aby zaţili obřad uvítání hosta, aby sledovali, jak romský otec učí svého syna hrát na hudební nástroj, jak romská ţena vaří a učí vařit své dcery 16 Silnou stránkou romské kultury je tradičně hudba a ovšem také tanec, který obohacuje hudební ţivot většiny lidí. Co Rom - to muzikant! Tento slogan neplatí doslova. Úspěchy romských hudebníků na evropských královských dvorech patří - v romské perspektivě - k vrcholným okamţikům jejich historie. Spolu se smyslem pro rytmus a tanec, který mají uţ Romské děti v krvi, je snad toto nadání Romům skutečně vrozeno. Je však také moţné, ţe je vypěstováno. Romské děti jsou vychovávány odmalička volněji, jsou vedeny k tomu, aby se spontánně projevovaly, vidí kolem sebe volný projev citů. Naše gádţovská kultura naopak uţ od raného věku ukázňuje, tedy brzdí projev citů, lišíme se od Romů asi jako domácí zvíře od zvířete ţijícího divoce v přírodě. Co je romské výtvarné umění? Je snadné si je zamilovat pro jeho smyslovou bezprostřednost, barevnost, srozumitelnost, lidovost. Do jaké míry obohacuje kulturní ţivot samotných Romů? Skutečnost, ţe velká část romských dětí nedostává do ruky tuţku před pátým rokem vede spíš ke skepsi. U Romů převládá pseudokultura, pasivní konzum toho, co přinášejí televizní kanály, kazety z půjčoven a rozhlasové vlny. Velmi oblíbenou zábavou romské mládeţe i dospělých jsou hrací automaty. Jakou budoucnost má před sebou romská kultura? Celosvětové komunikační dálnice jí dávají stejné šance jako romskému jazyku. Miliony Romů po celém světě mohou mezi sebou od zítřka komunikovat a rozvíjet globální romskou kulturu. Jde jen o to, zda vůle k obrodě zvítězí nad pohodlnější cestou postupné asimilace. Tam, kde vedle 16 ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s

21 sebe hodinu za hodinou, den za dnem Rom a gádţo vysedávají před bednou, je uţ v postatě jedno, kdo je kdo. Jejich duše se po čase budou podobat jako vejce vejci. 17 Nikdo si dnes jiţ nemyslí, ţe by česká a romská kultura byly shodné, ţe by bílí Češi a Romové mohli ţít naprosto shodným způsobem ţivota, měli stejné hodnoty a stejné modely chování. Rozdíly mezi oběma etniky jsou v mnoha případech výrazné a přirozené. Odpovídají různým historickým a kulturním kořenům, různému biologickému a moţná i psychickému vybavení. Obě kultury se přesto navzájem ovlivňují a často dostávají do konfliktu. Zatím o klidném multikulturním souţití nemáme příliš jasnou představu, moţná také proto, ţe věcných diskusí o vzájemných odlišnostech se ve společnosti vede poskrovnu. Málo se známe, a tak se ani nemůţeme navzájem respektovat. 17 ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s

22 2. Rodina a ţivot romského dítěte 2.1 Romská rodina a její znaky Jedna matka, jeden otec a mnoho dětí, v tom je síla Romů. (romské přísloví) Rodina jako primární nositel kultury poskytuje základ norem a hodnot dané společnosti. Vede dítě ke společenskému ţivotu v prostředí, ve kterém vyrůstá, učí ho orientovat se ve světě symbolů. Rodinná výchova seznamuje dítě s kulturními vzorci (tradice, zvyky, mravy, zákony, tabu apod.) tím, ţe se dítě učí respektovat poţadavky rodičů a je sankcionované za jejich nesplnění. 18 Rodina pro Romy znamenala téměř vše, neboť uspokojovala základní ţivotní potřeby jejich členů. Romové byli při kočování na okolní společnosti zcela nezávislí, ale uvnitř rodiny byli na sobě naopak závislí beze zbytku. Rodina byla zdrojem obţivy, měla funkci vzdělávací (chlapci se učily v rodině řemeslu, dívky starat se dobře o děti a o manţela) a také funkci ochranou. Romové se proto se svoji rodinou velmi identifikovali. Mluví-li o rodině Češi, mají většinou na mysli svoji ţenu, muţe, děti, rodiče, sourozence. Známe samozřejmě i své další příbuzné - strýce, tety, bratrance, sestřenice, synovce, neteře, tchány, tchýně, švagry či švagrové, ale ty uţ spíše povaţujeme za vzdálenější příbuzné, se kterými se tak často nestýkáme. Romové však povaţují za své blízké příbuzné všechny a romština má na rozdíl od češtiny pojmenování i pro děti sestřenic či bratranců. Romové ţili se svojí širší rodinou pohromadě v jedné osadě či čtvrti a kromě pokrevního příbuzenství je pojily i rodinné tradice a vzájemná solidarita. Největším trestem pro Roma bylo tudíţ jeho vyhnání z rodiny, neboť tím ztrácel veškeré sociální i lidské jistoty. Rodina posilovala svoji prestiţ počtem narozených dětí, především chlapců, neboť jak praví jedno romské přísloví O čhave hin zor, tedy V chlapcích je síla. Jako prvorozené dítě si mladí manţelé proto přáli chlapce (muţi určitě, ţeny však ve skrytu duše doufaly, ţe první dítě bude děvče, které by bylo pro matku významnou pomocnicí v "ţenských pracích"). Kaţdé další dítě bylo vřele vítáno. Výchovu dětí měla na starosti především matka, ale o dítě se starali i ostatní členové velkorodiny. Romské děti vyrůstaly obklopeny třemi, někdy i čtyřmi generacemi v soudrţném a okolnímu světu uzavřeném společenství. V romské rodině tak jako v české existoval rozdíl mezi rolí muţe a ţeny. 18 VÝROST, J. Sociální psychologie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Editor Ivan Slaměník. Praha: Grada, 2008, 404 s. Psyché (Grada). ISBN , s

23 Romská ţena byla vychovávána tak, aby se dokázala o rodinu postarat. Povinností ţeny bylo zabezpečit chod domácnosti, vychovávat děti a poslouchat svého muţe. Ţena měla často ekonomicky důleţitější roli, neboť to byla ona, kdo musel zabezpečit přeţití rodiny - zajistit jídlo, oblečení. Jídlo musela sehnat jakýmkoli způsobem, buď za vykonání nějaké práce pro gádţe - sedláky (vymazávání pecí, práce na poli), sběrem lesních plodů (borůvky, maliny, šípky aj.) nebo i ţebráním. Romský muţ byl navenek i uvnitř hlavou rodiny, nositelem a ochráncem prestiţe rodiny, rozhodoval a nesl odpovědnost za rodinu. V mnoha rodinách byl výdělek muţe pouze příleţitostný, a tak muţ trávil svůj čas sháněním zakázek, udrţováním dobrých vztahů s příbuznými a přáteli, urovnáváním svárů mezi rodinami aj. V romské rodině se všichni členové vzájemně podporovali a pomáhali si. Svobodní (kteří jsou i dnes mezi Romy velkou vzácností) zůstávali u rodičů, sirotků se ujímala jiná rodina, staří lidé byli opatrováni a hluboce váţení, nebyli vyloučeni ze ţivota rodiny. Pro romskou rodinu bylo nemyslitelné dát děti do dětského domova nebo rodiče do domova důchodců. Romští rodiče dokonce odmítali posílat své děti do internátů, kde by byly bez dozoru a pomoci rodiny. Romská rodina tedy zajišťovala ochranu sociální (nikdo nezůstal sám, o všechny bylo postaráno), psychologickou (veškeré problémy se řešily společně) i ekonomickou (poskytovala obţivu pro všechny). 19 Romové mají pozoruhodný vánoční zvyk: otec rozkrájí jablko na tolik kusů, kolik je účastníků společného stolu, načeţ kaţdý sní svůj díl. Tento zvyk krásně vyjadřuje tradiční romský smysl pro rodinnou pospolitost. 20 Dnes můţeme v romských rodinách zaznamenat násilí na dětech (jeţ bývalo podle pamětníků naprostou výjimkou), jejichţ těţké zanedbávání v důsledku alkoholu a drogové závislosti - a tam, kde vychovával místo rodiny dětský domov, dokonce incest, který byl podle tomistů ještě v historicky nedávné době u Romů nemyslitelný. 21 Bibacht, te manuš čoro, mek goreder bibacht, te hino korkovo. - Je neštěstí (prokletí), je-li člověk chudý, ale ještě větší neštěstí je, je-li sám. 19 Romové v České republice: Historie a původ Romů. [online]. [cit ]. Dostupné z: 20 ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s

24 Základní jednotkou romské společnosti je rodina - famel ija. Tradiční romská rodina je charakteristická především souţitím několika generací. Příslušnost k rodině má pro Roma zásadní význam. S rodinou se Rom identifikuje, stává se součástí její sloţité struktury, přijímá její přísná pravidla, kulturní a etické normy. Postavení člena rodiny určují dva základní faktory: pohlaví a věk. Tradiční romská rodina je patriarchální, muţ je v rodinné hierarchii postaven výše neţ ţena. Váţnost muţe i ţeny pak stoupá s věkem. Postavení ţeny je také ovlivňováno počtem dětí. Čím více dětí, tím více úcty. Tento model rodinných vztahů je značně podobný indickému, i kdyţ uspořádání rodinné hierarchie Indů podléhá ještě přísnějším pravidlům a mnohem konkrétněji vymezuje postavení, pravomoci a povinnosti jednotlivých členů Sociální klima romské rodiny Ţivot člověka probíhá v přírodním a sociálním prostředí. Toto prostředí v sobě zahrnuje lidi, jejich vzájemné vztahy. Samozřejmě sem patří i rodina. Podle Řezáče (1998, s. 192) je rodina oním prostorem, který po celý ţivot zásadně ovlivňuje socializaci osobnosti. Je to instituce, která by měla být pro dítě místem lásky, porozumění, místem, které bude dítěti poskytovat pocit bezpečí a jistoty. Kaţdý z členů rodiny plní určitou sociální roli, děti se pomocí svých rodičů učí tyto role zvládat, osvojovat si je. V rodině se vytvářejí vzájemné interakce. Řezáč (1998, s. 197) uvádí tři vrstvy těchto interakcí: rodiče (otec a matka), děti (sourozenec - sourozenec), rodiče - děti. Výrazný vliv na utváření osobnosti jedince má výchova, styl výchovy, který rodiče volí a uplatňují hned od prvopočátku. 23 Dostatek podnětů, které poskytuje dítěti především rodinné prostředí, podněcuje smyslové vnímání, rozvoj proţívání. Odborníci se shodují v tom, ţe pokud malé dítě ţije v dostatečně podnětném prostředí, velice kladně to ovlivňuje jeho rozvoj. Dítě vychovávané v stimulujícím prostředí jeví zájem o dění kolem sebe, je zvídavé, rozvíjí se jeho poznávání a s tím proţívání, později se mění jeho pohled na ţivot. Oproti tomu děti, které vyrůstají v málo podnětném a nedostatečně stimulujícím prostředí, se projevují jako málo zvídavé, pasivní, spíše opatrné, málo emotivní. Matka je ta, kdo 22 HÁJKOVÁ, M. Rodina a zvyky slovenských Romů usazených v ČR. In Šišková, T. Menšiny a migranti v České republice, 1. vyd. Praha: Portál, 2001, 188 s. ISBN , s BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním. Brno : Masarykova univerzita, ISBN , s

25 dítěti předává velké mnoţství sociálních podnětů. Jiţ to, ţe si s dítětem hraje, navozuje různé sociální situace, připravuje dítě na vstup do sociálního prostředí. 24 Dalším mezníkem nejen v ţivotě dítěte, ale celé rodiny je jeho vstup do školy. Probíhá prudký rozvoj celé osobnosti dítěte, rozvoj poznávacích procesů. Právě v tomto období lze pozorovat odlišné chování dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. 25 Tradiční romská rodina je značně soudrţná a velká, můţeme ji nazvat velkorodinou, je plná vřelosti ke svým členům a dětem především. Je nositelem tradice a je pro Romy tou nejdůleţitější a největší hodnotou. Romská rodina má některé odlišné znaky, historický vývoj, etnokulturní sféru, demografické podmínky, sociokulturní charakteristiku, sociálně psychologické zvláštnosti. V romských rodinách pospolu ţije i několik generací. Rodina je pro ně prioritní institucí, na druhé straně však často své funkce ve společnosti neplní, jak se od ní očekává. Výchova romských dětí se nám mnohdy jeví jako poměrně volná a nedirektivní, pro některé děti můţe být i přitaţlivá. Postoje rodičů k výchově vlastních dětí jsou podmíněny jejich odlišnou mentalitou. V evropské rodině se klade důraz na výchovu k samostatnosti a individualitě. Romské dítě toto nepotřebuje, pohybuje se ve velké rodině příbuzných, kde se uplatňuje kolektivní rozhodování. Mění se i hodnotová orientace ve vztahu k dětem. Dříve nebylo myslitelné, aby se romští rodiče zřekli svých dětí, jak se tomu děje v současné době. V romských rodinách se udrţovaly tradiční mravy, děti nemohly vulgárně mluvit. Dnes se ale setkáváme i s násilím, které Romové na svých dětech páchají. Na vině je alkohol, drogová závislost, špatná sociokulturní úroveň. Pro romskou rodinu je charakteristický velký počet dětí. Péče o ně je však často nevyhovující a necílená. Velký počet členů v domácnosti vede také k hlučnějšímu způsobu ţivota. Jejich velký počet v rodině zhoršuje schopnost rodičů zabezpečit jejich výchovu. Skutečně nepříznivá je však situace týkající se kriminality mládeţe, kdy u romských jedinců ještě častěji mluvíme o kriminalitě dětí ve věku do patnácti let. Majetková trestná činnost se jeví jako jedna z velice rozšířených. Vzdělanostní úroveň rodičů je nízká, často jsou rozumově 24 BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním. Brno : Masarykova univerzita, ISBN , s BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním. Brno : Masarykova univerzita, ISBN , s

26 zaostalejší neţ jejich dospívající děti. Pokud chceme romskou populaci pochopit, musíme se pokusit porozumět a poznat její psychiku, její ţivotní styl Vztah romských rodičů ke škole a vzdělání Škola, která chce úspěšně vzdělávat romské děti, musí téţ najít cestu k jejich rodičům. Musí být iniciátorem procesu, který pomůţe překonat onu vzájemnou bariéru nedůvěry a nepřátelství, a musí rodiče přesvědčit, ţe vzdělání je pro jejich děti opravdu důleţité. Rodiče je třeba přesvědčit, ţe škola není nepřátelská instituce ani k dětem, ani k rodičům. Ve vzdělání svých dětí vidí Romové dokonce nebezpečí: mohlo by jim děti odcizit. Proto se často spokojují s tím, ţe děti absolvují několik prvních ročníků základní či zvláštní školy. Důsledkem je vysoká absence zaviněná malou snahou rodičů o pravidelnost školní docházky, nedostatek péče o domácí přípravu a minimální spolupráce se školou, zejména s nejslabším prospěchem a chováním. Jde o budování vztahu mezi školou a celou místní romskou komunitou. Jiţ při zápisu je třeba věnovat romským rodičům vlídnou, trpělivou, ujišťující pozornost a poté udrţovat kontakt po celou dobu školní docházky dítěte. 27 Postoj rodiny ke vzdělávání je určující pro budoucí názory jejich potomka na školu. Romská rodina má největší vliv na volbu vzdělávací dráhy romských dětí, nevytváří však dostatečný tlak, aby se dítě dále vzdělávalo, umoţňuje dítěti samostatné rozhodování o své vzdělávací dráze, ale také plně respektuje, pokud dítě ve vzdělávací dráze pokračovat nechce. Také málokdy motivuje (a obvykle ani motivovat nemůţe) osobním příkladem. Podle Balabánové (1999) romští rodiče někdy zcela záměrně znemoţňují svému dítěti nastoupit do učení. Důvody bývají různé: aby se jim dítě neodcizilo, nechtějí také dát děti do učiliště mimo město, ve kterém ţijí, většinou ze strachu, aby se dítěti něco nepřihodilo při dojíţdění, nechtějí své děti nechat bydlet na internátě. Dívky nedávají do učení z praktických důvodů, neboť chtějí, aby dcera pomáhala matce s mladšími dětmi BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním. Brno : Masarykova univerzita, ISBN , s ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s NIKOLAI, Tomáš. Příběhy ze špatné čtvrti: aneb jak pracovat s tématem segregace nejenom ve školství. Praha: Člověk v tísni o.p.s., ISBN , s

27 Postoj rodiny ke škole je také ovlivněn jejich finanční situací. Jestliţe je rodina chudá, je logické, ţe se mění jejich priority. Lidé ze sociálně vyloučených lokalit příliš neplánují svou vzdálenou budoucnost ne proto, ţe jsou nepřizpůsobiví, nýbrţ proto, ţe jejich racionální očekávání nepřívětivé budoucnosti je vede k tomu, ţe se svou budoucností nezabývají. Bohuţel tento aspekt vyplývající z ţivota v chudobě se promítá i do vztahu ke vzdělání. Obecně se má za to, ţe pro Romy má vzdělání jinou hodnotu, respektive, ţe důraz kladený na vzdělání není tak důsledný jako u majority. Je podloţeno výzkumy, ţe skutečnost ţivota v chudobě se výrazně negativně promítá do vztahu ke škole a vzdělání a ţe společenské vrstvy se opět regenerují ve svých dětech. Není výjimkou, ţe po ukončení povinné školní docházky rodiče vědomě podepisují, ţe dítě nenastupuje do ţádného oboru. Okamţitým přínosem je skutečnost, ţe je zapsáno na úřadu práce a nárokuje sociální dávky stejně jako rodiče. Dále rodině odpadávají náklady spojené se školou. Krátkodobě si rodina mírně zlepší svoji ekonomickou situaci, ale dlouhodobě je to pochopitelně pro dítě většinou cesta do ghetta. 29 Samozřejmě ale existují i romské rodiny, které projevují zájem o vzdělání svých dětí a snaţí se jim pomáhat. V těchto případech, kdy se matky a otcové zabývají budoucností svých dětí, hraje velkou roli jejich vlastní ţivotní zkušenost. Nastavují svým dětem tedy vyšší laťku, které ale často bohuţel neumějí dosáhnout. Vědí jaký je jejich cíl, ale neznají cestu k němu. Nejčastěji jejich snaha troskotá ve chvílích domácí přípravy. Svým dětem neumějí poradit, protoţe probíranou látku sami neznají. Vyuţívají nevhodných technik k tomu, aby je přiměli se učit. Nesprávnost výchovných metod uvádí Nikolai: Konkrétní snaha ovlivnit v dobrém slova smyslu prospěch dítěte má ze strany rodičů často jen represivní charakter. Rodiče například zakazují dítěti chodit ven, zakazují mu bavit se s dětmi na chodbě. Nepřejí si, aby si dítě hrálo s ostatními kolem domu. Rodiče ale často neznají jiné alternativy, jak dítěti s jeho obtíţemi pomoci. Chtějí, aby sedělo nad kníţkou a učilo se samo. Dítě ale opravdu jen sedí. Rodiče mu neumějí látku vysvětlit, často jí sami nerozumějí. Jediné, co pak 29 NIKOLAI, Tomáš. Příběhy ze špatné čtvrti: aneb jak pracovat s tématem segregace nejenom ve školství. Praha: Člověk v tísni o.p.s., ISBN , s

28 z pozice silnějšího mohou, je omezit či znemoţnit volný pohyb dítěte. Jako by delší pobývání dítěte v bytě mělo přispět k jeho lepším výkonům. 30 Vztah romských dětí i rodičů ke škole významně ovlivňuje také třídní kolektiv a třídní souţití ve škole. Problémy s kolektivem uvádějí všechny matky, jejichţ děti chodí na běţnou základní školu. Matky i děti uváděly, kdy jim ostatní ţáci ubliţovali nebo je slovně napadali. První den ji vyhroţovali, ţe jí oběsej a nakreslili obrázek. holka přišla domu a byla hysteričná, ţe uţ prostě do školy nejde, ţe má strach.ale pak se uţ nedávala., vyskočila na ně. Táta ji říkal, ţe rány musí vracet. Jiná matka uvádí na dotaz, proč nechodí chlapec do druţiny: On chodil na začátku, pak ţe tam taky nechce s těmi dětmi čekat a být. Ţe se tam s ním nikdo nebaví, nemá tam nikoho. A kdyţ tak mu taky říkaj, ţe je zavšivenej cikán, aby je nenakazil.brečel kvůli tomu moc, uţ tam teda nechodí. Zajímavým společným rysem obrany těchto osamocených romských dětí na základních školách byla skutečnost, ţe se musely naučit rány vracet, i kdyţ příliš nechtěly. V tomto druhu fyzické obrany byly děti rodiči doma podporovány a fyzická odveta byla často ceněna. Rodiče i děti měli pocit, ţe učitelé a učitelky se jich v konfliktech příliš nezastanou, proto musejí sami přebrat aktivitu. Nabízí se otázka, zda by projevy romských dětí byly jiné, pokud by měly pocit jistoty v učitelových postojích vůči posměchům a ubliţování ostatních. Neméně důleţitým faktorem zaručující kladný vliv ke vzdělávání je jistě i kolektiv dětí ve třídě. Romští ţáci se často potýkají s opovrţením ze strany bílé většiny. Jak víme, děti umějí být kruté a mnohdy ani nedokáţou domýšlet důsledky svého chování a svých činů. Rom se tak můţe lehce stát terčem posměchu. Je zásadní, jak se s touto situací vypořádá. Nikolai ve své publikaci Příběhy ze špatné čtvrti dospěl k závěru, ţe spousta dětí se nakonec naučí vracet rány a řeší neshody se spoluţáky prostřednictvím fyzických útoků. Dítě je v násilném chování doma podporováno a ono samo zjistí, ţe tato forma obrany je účinná. Romské dítě se agresivním stává často kvůli ostatním, jelikoţ zjistí, ţe se od něj agresivita do jisté míry očekává. Je potvrzeno mnoha výzkumy, ţe sociální očekávání má tendence se naplňovat, tedy pokud v dítěti vidím problémového ţáka, pravděpodobně se jím stane. 31 Tento jev se nazývá Pygmalion efekt coţ znamená, 30 NIKOLAI, Tomáš. Příběhy ze špatné čtvrti: aneb jak pracovat s tématem segregace nejenom ve školství. Praha: Člověk v tísni o.p.s., ISBN , s NIKOLAI, Tomáš. Příběhy ze špatné čtvrti: aneb jak pracovat s tématem segregace nejenom ve školství. Praha: Člověk v tísni o.p.s., ISBN , s

29 ţe sebenaplňující proroctví je fenomén, při kterém nevědomě ovlivňujeme situaci a lidi kolem sebe tak, ţe naplní naše původní očekávání. 2.4 Romské dítě a vzdělávání Romské dítě v minulosti, ale často i dnes, má těţký ţivot. Před šedesáti lety - ale i později - často hladovělo, trpělo bolestí, mrzlo a umíralo v důsledku nedostatečné zdravotní péče. Jeho vzdělání bylo většinou bídné, vyhlídky na slušnou existenci mizivé. Dříve však ţilo zpravidla v pevné rodině a navíc bylo zakotveno v širším společenství velkorodiny, kde platila určitá pravidla povaţovaná za posvátná, především pravidlo vzájemné solidarity a ochoty dělit se s ostatními. Tato pravidla byla formulována jeho mateřským jazykem, v němţ se také vyprávěly krásné příběhy a zpívaly neméně krásné písně. Dítě bylo obklopeno vřelou a přirozeně, ţivě projevovanou láskou celé řady lidí, s nimiţ se denně stýkalo. Jen výjimečně bylo bito. Bylo v kontaktu s přírodou. Zblízka pozorovalo smysluplnou práci dospělých a účastnilo se jejich spontánního veselí, ale sdílelo i jejich starost, smutek a hněv, jeţ měly velmi konkrétní příčiny. Svět tohoto dítěte byl přehledný a příběh, který ţilo, dával smysl. Romské děti většinou spadají do kategorie dětí z tzv. sociálně znevýhodňujícího prostředí. V současné době je na tom romské dítě nesrovnatelně lépe, pokud jde o stravování, lékařskou péči i vzdělání. Hůře na tom je, pokud jde o vztahy v rodině a v širším společenství, jeţ je značně uvolněné, pokud se v etickém a duchovním vakuu docela nerozpadlo. Jeho řečí je chudá čeština, navíc ve vulgární podobě. Ţije více mediálním brakem neţ tradiční kulturou svého národa. Místo přírody jsou jeho prostředím zpravidla městské ulice, na nichţ poznává chaotický svět, ţenoucí se bezohledně za konzumem, senzací a zhrublým poţitkem. 32 Vzdělávání romských dětí v českých školách je třeba vnímat jako problém, jehoţ řešení můţe do značné míry ovlivnit současnou situaci souţití romské minority s majoritou. Vzdělání má klíčový význam pro romskou menšinu i pro společnost, ve které Romové ţijí ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s BALABÁNOVÁ, H. Romské děti v systému Českého základního školství a jejich následná profesionální příprava a uplatnění. In Romové v České republice. 1. vyd. Praha: Socioklub, 1999, 558 s. ISBN , s

30 2.5 Osobnost romského dítěte Typické rysy osobnosti Romů, jsou vlastnosti podmíněné kombinací genetických dispozic a specifických vlivů prostředí. Jejich emotivita je typická snadnější vzrušivostí, impulzivitou a výbušností, i větší intenzitou proţívaných emocí. Nedostatečné ovládání citových projevů je zřejmé právě jiţ v dětském věku a bývá často hodnoceno jako porucha chování. Chování, které je hodnoceno jako neposlušnost, se u romských dětí rozvíjí na jiném temperamentovém základě. 34 Romské dítě je více respektováno ve svých pocitech a přáních. Nechodí např. spát, kdyţ o tom rozhodnou rodiče, ale kdyţ se samo cítí unaveno. Nezabývá se svými proţitky. Akceptuje svou osobnost takovou jaká je, i v době dospívání, kdy se běţně objevuje potřeba změny a aktivního rozvoje vlastní identity. U romských adolescentů tomu tak není, většinou nemají ţádný ideál, který by jim slouţil jako vzor. Jejich přístup k sobě samému je realistický, vlastní osobnost je akceptovaná jako danost. Jestliţe chybí tendence o sobě uvaţovat, chybí zde i motivace k jakékoli osobnostní změně. Klíma (1998) konstatuje, ţe Romové přijímají, co přichází, nepřemýšlí o sobě, nezajímá je budoucnost. To s sebou nese i neschopnost empatie, hlubšího vcítění a pochopení jiného člověka. 35 Romské dítě je snadno ovlivnitelné, dovede se nadchnout iluzí. Nebývá trpělivé ani svědomité. Mívá jiný přístup k plnění úkolů - převládá potřeba aktuální příjemnosti (bez ohledu na další důsledky). Nedokáţe se chovat poţadovaným způsobem, protoţe mu to přináší omezení. Výsledkem interakce vrozených dispozic a specifického působení romské subkultury je nezdrţenlivost, výbušnost, sklon se předvádět, vymáhat si uspokojení. Děti v romské rodině nemají stejné postavení. Preferování některého dítěte rodičem je naprosto otevřené a ostatními dětmi přirozeně akceptované. Sourozenecké vztahy jsou mnohem méně poznamenány rivalitou. Říčan (1998) usuzuje, ţe vazby mezi romskými sourozenci jsou pozitivnější neţ mezi neromskými KOVAŘÍK, J. Některé osobnostní vlastnosti cikánských dětí v náhradní rodinné péči. In Sborník Náhradní rodinné péče. 1. vyd. Praha: MPSÚ, 238 s. ISBN KLÍMA, P. Poznámky k vývoji, výchově a vzdělávání romského dítěte. In VÁGNEROVÁ, M. KLÍMA, P., ŠTURMA, J. Patopsychologie dítěte pro speciální pedagogy, 2. vyd. Praha: UK, 1988, s ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s

31 2.6 Vztah romského dítěte ke škole Prvotním úkolem státu je podle mého názoru umoţnit romským dětem, ale i dětem z jiných etnických skupin, plnohodnotné základní vzdělání v základních školách běţného typu. Aby mohlo být dítě ve škole úspěšné, musí ji nejprve přijmout za svou. Škola by měla být pro kaţdé dítě místem, kam rádo chodí, kde se dobře cítí. Škola, do které chodí většina romských dětí, by se měla váţně zabývat tím, co ve své kompetenci změnit, aby byla školou pro děti, které jsou jejími ţáky. Především jde o: vytvoření příznivé atmosféry ve škole (v přístupu k dětem a jejich rodičům) změny v organizaci výchovně vzdělávacího procesu curiculum - rozsah náplně výuky romských dětí v počátečních ročnících základní školy odpovídající metody a formy výuky Základem dobrého školního startu je navázání vzájemné citové vazby mezi učitelem a ţákem, která je předpokladem k nalezení komunikačního kódu. Aby mohlo vůbec dojít ke smysluplné komunikaci mezi romským dítětem a neromským učitelem, je potřebné, aby učitel rozuměl chování ţáka, k tomu musí mít základní povědomost o sociální struktuře romského etnika a také znalosti v oblasti historie, jazyka a kultury Romů a informace o sociálním zázemí ţáků. 37 Jde o to, aby se uzavřená romská komunita otevřela škole a přijala ji za svou. Jedná se o dlouhodobý proces, jehoţ iniciátorem musí být škola. Ta v tomto případě není pouze vzdělávací institucí, ale očekává se od ní i práce v sociální oblasti, a to v mnohem širším záběru, neţ je ve školské praxi běţné. Cílem sociální činnosti školy je získat důvěru dětí, ale také jejich rodičů. Je velmi podstatné, aby do školy chodili rádi i rodiče ţáků. Romští rodiče se totiţ ve škole zpravidla neobjevují. Většina škol tak s nimi dopředu jako s partnery nepočítá. Přitom otevření školy rodičům je jedna z moţností, jak zmírnit záškoláctví dětí, se kterým se školy potýkají BALABÁNOVÁ, H. Romské děti v systému Českého základního školství a jejich následná profesionální příprava a uplatnění. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice 1. vyd. Praha: Socioklub, 1999, 558 s. ISBN , s BALABÁNOVÁ, H. Romské děti v systému Českého základního školství a jejich následná profesionální příprava a uplatnění. In LISÁ, H. (red.) Romové v České republice 1. vyd. Praha: Socioklub, 1999, 558 s. ISBN , s

32 2.7 Vztahy romských ţáků se spoluţáky Vztahy mezi spoluţáky jsou pro výchovu stejně důleţité jako vztahy mezi ţáky a učiteli. Neromští rodiče často vedou své děti k tomu, aby se distancovaly od romských spoluţáků. Proto se romské dítě setká s tím, ţe se od něj druzí štítivě odtahují, například při tělesné výchově, nechtějí vedle něj sedět atd. Ve hře však nejsou jen rasové předsudky, nýbrţ i oprávněné obavy z různých neţádoucích vlivů - např. řeč romských dětí, která je vulgární, dále i fakt, ţe romské děti bývají příliš sociálně zkušené znalé ţivota, protoţe je rodiče často zasvěcují do svých záleţitostí. Romské děti - jak prokázaly sociometrické výzkumy - bývají mezi Neromy spíše neoblíbené. Tato neoblíbenost je tím silnější, čím je romských dětí v dané třídě více. Podle učitelů i neromských dětí bývají agresivnější. Varovné je zjištění, ţe romské děti mají v oblibě ty neromské spoluţáky, kteří jsou agresivní a neukáznění. Na druhou stranu je i mnoho případů, kdy jsou Romové ve škole obětí agrese ze strany Neromů. O přestávkách mívají romské děti sklon vytvářet skupiny bez ohledu na příslušnost ke třídě, tj. izolovat se od ostatních. Neromský kamarád bývá často od Roma prestiţní záleţitostí, bývá jim však často dítě, o něţ většina Neromů nestojí. Romské dítě se tak snadno dostává do party, jeţ přijme kaţdého, kdo je ochoten podřídit se jejím pravidlům - coţ představuje účast na kriminálních praktikách, gamblerství, alkohol a drogy. Velkým problémem je souţití starších romských ţáků s mladšími neromskými spoluţáky v jedné třídě. Romské dítě jednak dříve dospívá, častěji mívá odloţenou školní docházku a opakuje ročníky. Zde vzniká nebezpečí, ţe starší romské dítě bude rozkládat třídu jinými hodnotami a způsobem ţivota. Vztahy mezi spoluţáky, celková atmosféra a to jak se bude romské dítě v kolektivu cítit, záleţí na psychice dítěte a velkou měrou i na přístupu pedagogů. Tam kde se učitel snaţí o multikulturní výchovu a má k Romům dobrý vztah, jsou i vztahy mezi dětmi daleko lepší ŘÍČAN, P. S Romy ţít budeme - jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, ISBN , s

33 3. Specifika práce s romskými dětmi 3.1 Odlišnosti ve vývoji romského ţáka Romské děti vyrůstají v prostředí, které má odlišnou kulturu, odlišný jazyk a uznává jiné hodnoty. Romská rodina se svými výchovnými styly a metodami silně ovlivňuje vývoj celé osobnosti. V rodině se s dítětem komunikuje, matka je vzor, který dává základy jazyka. Právě romský jazyk se odlišuje od jiných. Má mnoho citoslovcí a jedno slovo představuje několik významů. 40 Romské děti mají sníţenou schopnost rozlišovat realitu, fantazii a sny. V. Ševčíková (1998) zdůrazňuje, ţe Romové nevnímají a neproţívají dimenzi času jako lineární veličinu přítomnosti, minulosti a budoucnosti. K tomuto tvrzení se přikládá i V. Sekyt (1998). Podotýká, ţe romské děti nemůţeme motivovat budoucností, ţijí pouze současností. Romské děti velice těţce vnímají souvislosti mezi věcmi a jevy, špatně se orientují v nových situacích. K vývoji a celkovému rozvoji osobnosti se pojí i rozvoj myšlení. Umoţňuje poznávat podstatné a všeobecné řešení problému. Romské děti postupně zvládají jednotlivé myšlenkové operace. Oproti evropským dětem je pro romské děti příznačná velká emotivita. To vede často k tomu, ţe nerozlišují mezi pravdou a nechtěnou lţí. Jejich citové procesy lehce přecházejí v afekty, zvláště vzteku a zlosti. Nedostatečné ovládání volních projevů je charakteristické hlavně pro dětský věk a předchází vzniku poruch chování. Emotivita je dále charakteristická lehkou vzrušivostí, impulzivitou a výbušností. Problém je v tom, ţe nedokáţou ovládat své emocionální projevy. Vnitřní regulace jejich práce ve škole je závislá na emočním ladění jednoznačně u nich převládá potřeba něčeho příjemného. Jsou jiní i vzhledově, mají odlišné biosomatické znaky (tělesná konstituce, barva vlasů, očí, pleti). V české rodině si dítě osvojuje pravidla, normy a tím se utváří jeho osobnost. V romské rodině to takto nefunguje. Romské dítě ţije se spoustou příbuzných, není vedeno k samostatnosti a nemusí se zamýšlet nad budoucností a o ničem samostatně nemusí rozhodovat BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN , s BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN , s

34 3.2 Role učitele romských ţáků Učitel je pro ţáka ve školním procesu jednou z nejdůleţitějších osob s relativně velkou formální, mnohdy i neformální autoritou. Na učiteli záleţí, jak ho do školy uvede, jak ho nadchne, motivuje apod. Mimo odborné vzdělání učitele je nesmírně důleţitá jeho osobnost, přístup k ţákům, zvláště pak v případě romských dětí, ke kterým je podle dosavadních výzkumů třeba zvolit odlišný přístup neţ k majoritní skupině. 42 Někteří vyučující přicházejí do vyučovacích hodin málo pedagogicky připraveni s vědomím, ţe romští ţáci stejně o učivo nemají zájem, ničemu se nenaučí nebo s pocitem, ţe jiţ neexistuje ţádný způsob, jak efektivně motivovat romské ţáky k aktivní práci ve vyučování. Někteří vyučující svým chováním a reakcemi často nepůsobí vzorově. Problematické je to ve vztahu k ţáku, který učitele vnímá jako určitý vzor a očekává od něj, ţe jej učitel svým chováním bude vést, ukazovat mu správný způsob jednání. Další problém spatřuje Kaleja (2009) v roli učitele. Někteří vyučující nenabízí nic víc, neţ musí. Vedou vyučovací hodinu frontálně tzn, ţe vyučování je zaměřeno na dělení učiva, na prezentaci nového, poskytování zpětné vazby a na samostatnou práci ţáků. Učitelé při vyuţití tohoto typu výuky jasně organizují svůj výklad a reagují na podněty ţáků. Frontální výuka je efektivní hlavně při kaţdodenním ověřování znalostí, kontrole domácích úkolů, při opakování, výkladu nového učiva a výcviku dovedností postupem krok za krokem. Je rovněţ uplatnitelná při procvičování učiva pod pečlivým dohledem učitele. Dalším směrem výuky, kterou můţe učitel vyuţít je skupinové vyučování, které napomáhá ţákům plnit týmové úkoly. Tento způsob vyuţívá sociálních vztahů mezi ţáky. Metoda učí ţáky pracovat a přizpůsobovat se kolektivu, kritizovat i přijímat kritiku, hodnotit i vyměňovat si názory, vzájemně si pomáhat. Cílem metody je vést ţáky k poznání, ţe sloţité problémy je třeba řešit týmově. Mnozí učitelé nekomunikují s rodiči, respektive neusilují o vytvoření pozitivního komunikativního vztahu s rodinným zázemím. Jsou však i vyučující, kteří kontakt 42 NĚMEC, Jiří. Edukace romských ţáků v zrcadle výzkumných šetření. Brno: Masarykova univerzita, ISBN , s

35 s rodinou udrţují pravidelnými návštěvami. Učitel má moţnost vyuţít velkého prostoru pro navázání přátelského vztahu s ţákem, pro budování důvěry. 43 Zjišťujeme, ţe škola nehraje v ţivotě romských dětí nijak významnou roli. Jejich rodiče se nechtějí integrovat do většinové společnosti a kontakty s vnějším světem povaţují za něco, co je obtěţuje. Jakákoliv snaha o vynucení povinné školní docházky je velmi problémová. Romové neuznávají zákony, kromě těch, ze kterých jim plynou výhody. Rovněţ hodnota vzdělání u romských ţáků je hodnotou ne příliš preferovanou. Jen důsledná a systematická práce učitelů můţe tento stav změnit. Samozřejmě i společenské a politické prostředí. Nadále bude potřebné, aby se učitelé, zejména pak budoucí učitelé, systematicky připravovali na práci s romskými ţáky. Nestačí jen teorie, absolvování kurzů, ale důleţitá je především skutečná realita, která, bohuţel, mnohdy vyznívá značně pesimisticky. Proto je tak nezbytné, aby učitel nikdy nedopustil posměch skupiny za odlišnost, aby měl snahu vytvořit systém kamarádské podpory ostatních spoluţáků, pomáhal romskému dítěti, aby bylo akceptováno jako člen určitého společenství. Tento učitelův přístup je extrémně důleţitý. Dále by měl vytvářet příznivou atmosféru pro rozvoj romského dítěte a pěstování pocitu lidské důstojnosti. Dále by učitel měl romského ţáka pochválit ve vyučování, povzbuzovat romské ţáky, aby pak měli velkou chuť pracovat a snaţili se. 3.3 Hlavní problémy ve vzdělávání romských ţáků Obecným předpokladem je, ţe romské dítě není příliš inteligentní, a proto má se zvládáním školní činnosti velké problémy. Romské dítě není hloupé, je jiné. Zásadním problémem při nástupu do školy je jazyková bariéra, kdy nedostatečná znalost českého jazyka způsobuje odlišnost v chápání významu slov, a to často vede aţ selhávání romských ţáků ve vzdělávacím procesu a k zařazování těchto ţáků do speciálních škol. Pokud pedagog nezná základní odlišnosti romské jazyka od jazyka českého, můţe dojít aţ k nepochopení vzdělávacích problémů u některých romských dětí na prvním stupni základních škol. 43 KALEJA, M.: Sociální a multikulturní aspekty v kontextu edukace romských ţáků. In KALEJA, M. a KNEJP, J.: Mluvme o Romech: Aven vakeras pal o Roma. Ostrava: Universitas Ostraviensis, 2009, s

36 (Pozn. Nyní platný školský zákon č. 561/2004 Sb. ze dne 24. září 2004 zajišťuje ustanovením 13 příslušníkům národností menšiny právo na vzdělání v jazyce národnostní menšiny.) Častou příčinou problémů ve škole je špatné rodinné zázemí dětí - nevhodné sociální podmínky, nízká finanční úroveň rodiny, nedostatek podnětů a v neposlední řadě nízká úroveň vzdělání rodičů. Při posuzování reálných dovedností a schopností dítěte a jeho moţného rozvoje je nutné zahrnout vliv dosavadního sociálního a kulturního prostředí ve vývoji jeho osobnosti. 44 Rodiče dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí většinou nemají dostatečný sociální kapitál - např. nízké vzdělání, kvalifikaci, často ani nemají moţnost svou sociální situaci zlepšit. Důleţité jsou pro ně jen krátkodobé ţivotní plány, jejichţ cílem je v první řadě uspokojit základní kaţdodenní potřeby rodiny. Co se týče přímo vzdělávání romských ţáků, můţe nastat situace, ţe se ve třídě vyskytne dítě, které má v hodinách problémy, ať uţ vzdělávací (výukové) či výchovné. Pojem problémový ţák je velmi široký a zahrnuje všechny varianty, kdy se dítě ve škole nechová či nepracuje tak, jak by mělo a jak lze vzhledem k jeho věku očekávat. Ţák se odlišuje od běţné normy, a tudíţ i od očekávání učitele. Jde hlavně o odlišnost v oblasti školní práce a chování, ale významné mohou být i rozdíly v uvaţování, v emočních reakcích či zevnějšku. Práce s takovým ţákem je pro učitele náročnější a zároveň mu přináší méně uspokojení, protoţe výsledek práce neodpovídá vynaloţenému úsilí. Označení ţáka za problémového je zároveň signál pro učitele, aby vyhledal odbornou konzultaci s výchovným poradcem. Velmi důleţitá je diagnostika potíţí ţáka i znalost moţností nápravy jeho chování. 3.4 Školní kariéra romského ţáka Nikdo nebude jistě zpochybňovat to, ţe předškolní vzdělávání má pro další vývoj dítěte zásadní význam. V první třídě základní školy je pak patrný značný rozdíl mezi dětmi, které absolvovaly předškolní přípravu, a které nikoliv. Romské děti bohuţel chodí do školek jen ve výjimečných případech. Klíčovým problémem je především nezájem rodičů. Přínos docházky do mateřských škol by pro tyto děti mohl být vskutku 44 KOLEKTIV AUTORŮ. Bedekr sociálním znevýhodněním pro učitele základní školy. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, s

37 obrovský. Ať uţ po jazykové stránce, protoţe učitelka je často jediným dobrým mluvním vzorem v okolí dítěte. Myslím si, ţe kdyby romské děti navštěvovaly poctivě mateřské školy, nepotýkaly by se později s jazykovými problémy. Dalším opatřením, které má být vstřícným krokem ke zlepšení připravenosti dětí, jsou přípravné ročníky. Zdá se, ţe se více ruší neţ otvírají. Potíţ je také v tom, ţe se přípravné ročníky mnohde neotvírají při základních školách, ale při základních školách praktických (dříve zvláštních). Zvláštní školy v České republice od roku 2005 jiţ oficiálně neexistují. Jejich roli přebraly základní školy speciální či praktické nebo speciální třídy při běţných základních školách. Pro většinu romských dětí je základní škola první institucí, kde se začínají vzdělávat. Romské děti se do základních škol speciálních či praktických dostávají z několika důvodů. Nejčastějším důvodem bývá, ţe tyto děti mají zvláštní vzdělávací potřeby jako je například jazykový handicap, odlišná dynamika osobnostního vývoje a sociokulturní výchova rodiny. Druhým důvodem je pak přání rodičů o zařazení do školy, se kterou mají nějakou zkušenost (chodí tam sourozenci nebo dokonce tuto školu sami navštěvovali). Výuka na těchto školách je obvykle méně náročná a poskytuje prostor pro zaţití školního úspěchu u většiny romských dětí, třídy mají menší počet ţáků, škola poskytuje prostor pro individuální práci s dětmi. Romské děti se v těchto školách cítí velice dobře. Pro zařazení dítěte do speciální školy je nezbytný písemný souhlas rodičů, coţ není překáţkou. Rodiče, i kdyţ by dítě mohlo zkusit běţnou základní školu, v podstatě preferují nástupu do základní školy speciální. Vzhledem k většímu počtu dětí v romských rodinách je výhodou, ţe do základní školy praktické chodí většina starších sourozenců, kteří mohou mladší sourozence do školy odvést místo rodičů a ze školy je zase bezpečně přivést. Děti, které nastoupily do této školy, neměly skoro ţádné obtíţe s posměchem a nadávkami kvůli svému původu. 45 Na běţné základní škole studuje naprostá menšina romských dětí. Dalším stupněm ve vzdělávací kariéře je střední škola či učiliště. Bohuţel jen nízké procento romských dětí pokračuje se školní docházkou po ukončení základního vzdělání. Pozitivem nicméně zůstává, ţe v posledních letech stoupá procento romských absolventů vysokých škol. Je to velmi příjemná zpráva a můţeme doufat, ţe za několik desítek let 45 NIKOLAI, Tomáš. Příběhy ze špatné čtvrti: aneb jak pracovat s tématem segregace nejenom ve školství. Praha: Člověk v tísni o.p.s., ISBN , s

38 nebude pro nikoho vůbec ţádným překvapením mezi sebou mít mnoho romských inţenýrů a magistrů. Výzkum porovnával školní výsledky a postoje 502 dětí, z nichţ bylo 178 Romů. Zabýval se především příčinami toho, proč romské děti v průběhu základní školy buď propadají, nebo dokonce odcházejí na speciální školy. Statistika, která z tohoto šetření vzešla, je neúprosná: pouze třetina romských chlapců a polovina romských dívek dojde do deváté třídy. Většina buď propadne, nebo odchází na speciální školu. Dobře nevypadá ani pohled na výsledky těch dětí, které na základní škole zůstanou aţ do deváté třídy: zatímco u neromských dětí je průměrná známka na konci školní docházky 1,77, u Romů je to 2,45. To vypadá na první pohled docela dobře, ale musíme brát v úvahu, ţe průměr známek zahrnuje i předměty, ve kterých bývají známky většinou velmi pěkné - např. tělocvik, hudební nebo výtvarná výchova atd. Pokud by měly být hodnoceny hlavní předměty - český jazyk, matematika a cizí jazyk - byla by průměrná známka podstatně horší. Podrobný rozbor ukazuje, ţe pro romské děti jsou nejtěţší tři období: první třída, třetí třída a přechod na druhý stupeň, tedy třída šestá. Úspěšnější jsou romské děti tam, kde je menší podíl Romů ve třídách - v takovýchto kolektivech se např. romské dívky většinou vyrovnávají ostatním dětem z majoritní společnosti. Největší problémy mají romské děti s českým jazykem, coţ se následně promítá i do dalších předmětů, především pak do matematiky. Výrazný vliv na prospěch má i absence ţáků, která stoupá s vyššími ročníky školy. Zvláštní je, ţe ve vyšších třídách převládají absence romských dívek nad absencí chlapců. Tady je zřejmě třeba hledat příčinu v postoji rodiny, která velmi často dívky vyuţívá třeba k hlídání mladších sourozenců. Rodiče také často omlouvají různé formy záškoláctví, a tím se podílejí na horším prospěchu svých dětí. Tento průzkum prováděla agentura GAC (Praha, ), která si vybrala devět základních škol v obcích různých velikostí - od západních Čech přes Prahu aţ po severní Moravu - většinou v blízkosti sociálně problémových oblastí. Různý byl i počet romských dětí ve třídách - od jednotlivců aţ po kolektivy, kde většinu tvořili Romové Mají romské děti menší šanci?. [online]. [cit ]. Dostupné z: 38

39 II. PRAKTICKÁ ČÁST 39

40 4. Výzkumné šetření Výzkumné šetření bylo provedeno na dvou základních školách, které se nachází nedaleko mého bydliště. 1. výzkum tvořili ţáci 2. stupně i učitelé na základní škole A ve Ţďáře nad Sázavou, kterou navštěvuje více romských ţáků. 2. výzkum se zaměřil na ţáky 2. stupně i učitele na základní škole B ve Ţďáře nad Sázavou, kde studuje méně romských ţáků. Jako techniku výzkumného šetření jsem zvolila jak kvalitativní výzkum - strukturovaný rozhovor s vybranými učiteli, tak i kvantitativní výzkum - dotazníkové šetření s uzavřenými otázkami. Dotazníky jsem předala ředitelům škol a oni je podle svého uváţení rozdali do tříd druhého stupně základní školy a všem učitelům. 4.1 Cíle výzkumu Výzkum proběhl v měsíci prosinci 2013 v časovém rozmezí tří týdnů. Cílem výzkumu bylo především zjistit, do jaké míry jsou romské děti akceptovány a přijímány do etnicky odlišných tříd a naopak, jak neromské děti přijímají své romské spoluţáky. Také jsem se zaměřila na to, jaké zkušenosti mají učitelé s výukou romských ţáků a jejich chováním. Snaţila jsem se proniknout do této problematiky pomocí rozhovorů s učiteli a vyplněním dotazníků ţáků i učitelů. 4.2 Metodika výzkumu Existují dva typy metodologického přístupu - kvalitativní a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum tj. interview - slovo je anglického původu a skládá se ze dvou částí. Inter znamená mezi a view znamená názor nebo pohled. Někteří autoři pouţívají místo názvu interview slovo rozhovor. Rozhovor můţe být strukturovaný, polostrukturovaný nebo nestrukturovaný. Strukturovaný rozhovor znamená, ţe otázky jsou pevně dány. Takový rozhovor je vlastně ústním dotazníkem. Z časového hlediska i z hlediska náročnosti jeho vedení je méně náročné GAVORA,Peter. Úvod do pedagogického výzkumu.2.,rozšířené české vydání. Brno: Paido, 2010, ISBN , s

41 Kvantitativní výzkum tj. dotazník - je nejfrekventovanější metodou zjišťování údajů. Tato frekventovanost je často dána (zdánlivě) lehkou konstrukcí dotazníku. Výsledkem někdy bývají dotazníky, které jsou sestaveny nesprávně, nevhodně se zadávají a někdy i nesprávně vyhodnocují. Dotazník je určen především pro hromadné získávání údajů. Myslí se tím získávání údajů o velkém počtu odpovídajících. Proto se dotazník povaţuje za ekonomicky výzkumný nástroj. Můţeme jim získávat velké mnoţství informací při malé investici času. Základní dělení otázek v dotazníku je podle stupně otevřenosti. Rozlišují se otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. Uzavřená otázka je taková, která nabízí hotové alternativní odpovědi. Úlohou respondenta je vyznačit (podtrhnout, zakrouţkovat) vhodnou odpověď. 48 Ke zpracování výzkumného šetření mé bakalářské práce jsem zvolila formu kvalitativního výzkumu - strukturovaný rozhovor učitelů i kvantitativní výzkum - dotazníkové šetření s uzavřenými otázkami ţáků i učitelů. 48 GAVORA,Peter. Úvod do pedagogického výzkumu.2.,rozšířené české vydání. Brno: Paido, 2010, ISBN , s

42 5. Rozhovory s učiteli základní školy Jako výzkumnou metodu jsem zvolila strukturovaný rozhovor. K realizaci tohoto šetření jsem oslovila 6 vybraných učitelů na základní škole A ve Ţďáře nad Sázavou a poţádala jsem je o vzájemnou spolupráci. Ve všech případech jsem se setkala se vstřícným přístupem. Všechny rozhovory byly uskutečněny v prosinci 2013 a probíhaly v kabinetech učitelů. Cílem rozhovorů bylo získat odpovědi na předem připravených sedm otázek a přepisy rozhovorů uvádím v příloze č Vyhodnocení rozhovorů Z šesti respondentů byli dva muţi a čtyři ţeny z různých věkových skupin a s odlišnou délkou praxe. Rozhovory jsou pouze ve formě poznámek, které jsem si průběţně dělala. Záznamy rozhovorů jsou samozřejmě anonymní a jména respondentů byla změněna. Získané informace z rozhovorů byly následně zpracovány. 1. otázka Respondenti na tuto otázku odpověděli shodně, ţe se romské děti nechtějí vzdělávat, nemají zájem o dosaţení jakéhokoliv vzdělání, ale také uvedli špatnou spolupráci s rodiči a nedaří se jim vysvětlit důleţitost alespoň základního vzdělání. Jedna respondentka odpověděla: Romští ţáci nemají motivaci ke vzdělávání, Rodiny často nespolupracují. také špatné či ţádné pracovní návyky, které poté zhoršují a znemoţňují vzdělávání ţáka. (Nikola, 29 let) 2. otázka Z kaţdého rozhovoru je zřejmé, ţe spolupráce s romskými rodiči je individuální, liší se případ od případu. Existují samozřejmě romští rodiče, se kterými je spolupráce dobrá, rodiče komunikují, dostaví se do školy na vyzvání a respektují základní pravidla školního řádu (Josef, 60 let). Ale je více romských rodičů, kteří nespolupracují, často lţou, kryjí chování svých dětí, vymlouvají se, neplní dohodnutá pravidla a jsou občas i agresivní a vulgární. Těţko připouští své chyby a chyby svých dětí. 3. otázka Odpovědi na tuto otázku jsou jednoznačné. Všichni respondenti se shodují v tom, ţe škola je umístěna ve spádové oblasti, kde je soustředěna romská komunita. Tato škola má speciální třídy pro ţáky se vzdělávacími potíţemi a má zkušenosti s inkluzivním vzděláváním. 42

43 4. otázka Čtyři ze šesti dotazovaných učitelů odpověděli shodně, ţe ţádné nedostatky neshledávají, protoţe dělají maximum pro všechny ţáky. Pátý respondent uvádí největší nedostatky ve značné administrativní zátěţi a ve špatném hodnocení ze strany veřejnosti (Jiří, 44 let). Názor posledního respondenta je, ţe vidí nedostatky ze strany školy při vzdělávání romských ţáků v nedorozumění či špatné spolupráci s dalšími institucemi - PPP, SPC, Soc. odbor MÚ (Josef, 60 let) 5. otázka Na tuto otázku opět byly odpovědi jednoznačné. Respondentům nejvíce vadí, neochota romských ţáků se vzdělávat, něco se naučit a odmítání být vzdělaný. Nemají motivaci od svých rodičů a je jim vzdělání lhostejné. Nejmladší respondentka odpověděla: Vadí mi nevychovatelnost romských ţáků. Od dětství jsou vedeni k tomu, aby si vše vykřičeli a to i praktikují. Učitel je bezzubý, nemá u ţádné instituce zastání. Ţákům - Romům je vzdělání lhostejné. Uţ na základní škole ví, ţe pracovat nebudou, veřejně to přiznávají, a proto jim nezáleţí na výsledcích. (Nikola, 29 let) 6. otázka Tady se odpovědi dotazovaných různí. Respondenti uvádí, ţe romským dětem k lepším výsledkům pomůţe finanční motivace, větší zájem ze strany rodiny, změna systému, také příklady z komunity Romů, kteří to někam dotáhli a pravidelná účast v odpoledních klubech s přítomností specialistů - náhrada rodinné péče. 7. otázka Čtyři respondenti uţ nic ke svým odpovědím dodávat nechtěli. Jedna dotazovaná odpověděla: Nevzděláváme nikoho, kdo nechce být vzdělán, Rom nechce, kdyţ nemusí. A v naší společnosti bohuţel nemusí (Marie, 48 let). Další odpověď byla rozsáhlejší a velice mne zaujala: Za svou učitelskou praxi jsem se setkala s řadou šikovných a nadaných romských dětí. Bohuţel svého nadání nevyuţili nebo spíš nemohli vyuţít - rodina je v tomto směru nepodpořila. Na základní škole se těmto dětem věnuje velká pozornost, aby ukončili alespoň základní vzdělání. Po přechodu na SŠ často během několika měsíců školu opouští. (Marie, 48 let) Celkové hodnocení rozhovorů Ze všech rozhovorů vyplývá, ţe největší úskalí při vzdělávání romských ţáků je v tom, ţe se romští ţáci vzdělávat nechtějí, nemají zájem o dosaţení jakéhokoliv vzdělávání. Také nemají motivaci ke vzdělání a nedaří se romským ţákům vysvětlit důleţitost 43

44 alespoň povinné školní docházky. Učitelům vadí neochota romských ţáků se něčemu naučit a jejich naprostý nezájem se učit, pracovat a vzdělávat se. Uvádím zde citaci jedné z odpovídajících učitelek, která mě zaujala: Nevzděláváme nikoho, kdo nechce být vzdělán. Rom nechce, kdyţ nemusí. A v naší společnosti bohuţel nemusí. Z kaţdého rozhovoru je zřejmé, ţe spolupráce s romskými rodiči je velmi individuální, liší se případ od případu. Existují samozřejmě romští rodiče, se kterými se dá jednat bez problémů, se školou i učiteli spolupracují, dodrţují dohody, do školy se dostaví na vyzvání a respektují základní pravidla školního řádu. Ale jsou i romští rodiče, kteří se stále snaţí řešit problém svých dětí ve škole křikem a nevhodným chováním. Pokud se vůbec dostaví do školy, tak pouze na několikátou výzvu, spolupráci přislíbí, ale ve skutečnosti své sliby nedodrţí a ani nerespektují domluvená pravidla. Z odpovědi na otázku proč si učitelé myslí, ţe se romští ţáci dostávají na jejich školu je patrné, ţe škola se vyskytuje ve spádové oblasti, kde je silné zastoupení romské minority. Další otázkou bylo, v čem učitelé vidí největší nedostatky ze strany jejich školy při vzdělávání romských ţáků. Odpovědi byly velmi podobné a to, ţe si neuvědomují ţádné nedostatky a ţe pro všechny ţáky dělají maximum a poskytují péči na vysoké úrovni (týká se to obecně všech ţáků ze sociálně slabých rodin, ţáků se školní neúspěšností). K lepším školním výsledkům u romských ţáků by pomohla změna vztahu ke vzdělání v celé jejich komunitě, větší zájem ze strany rodiny. Také pravidelná účast v odpoledních klubech s přítomností specialistů (náhrada rodinné péče) a finančně podmíněný nátlak na romské rodiče, který by je nutil jinak přistupovat k výchově dětí. 44

45 6. Zpracování dotazníků Jako další výzkumnou metodu jsem zvolila dotazníkové šetření s uzavřenými otázkami. Pracovala jsem se dvěma výzkumnými soubory. Oslovila jsem učitele a ţáky vybraných tříd na druhém stupni obou základních škol ve Ţďáře nad Sázavou. Dotazníky jsou přiloţeny k bakalářské práci jako příloha č. 1 a příloha č. 2. Dotazníky pro učitele základní školy A a základní školy B jsem zpracovala nejen formou tabulek a grafů, ale i formou komentáře k odpovědím na dané otázky. Dotazník u ZŠ A obsahoval 8 uzavřených otázek. Celkový počet odeslaných dotazníků byl 40. Obdrţela jsem 25 vyplněných dotazníků. Návratnost byla 62,5%. V dotazníku ZŠ B bylo pouţito 8 uzavřených otázek. Z celkového počtu 30 rozdaných dotazníků se mi vrátilo pouze 6 vyplněných dotazníků. Návratnost tedy byla pouhých 20 %. Otázka č. 1: Jaké je vaše pohlaví? Tabulka 1: Pohlaví učitelů Pohlaví pedagogů A Základní škola B Muţ 2 1 Ţena 23 5 Z celkového počtu 25 respondentů na ZŠ A bylo 23 ţen a pouze 2 muţi. Na ZŠ B z celkového počtu 6 respondentů, kteří vyplnili dotazník bylo 5 ţen a pouze 1 muţ. 45

46 Otázka č. 2: Kolik je Vám let? Tabulka 2: Věk učitelů Věk pedagogů A Základní škola B a více 13 2 Na ZŠ A bylo nejvíce respondentů mezi 50 a více lety a to 13, Ve věkové kategorii let bylo 7 respondentů. Věk mezi lety zastoupili 4 pedagogové a jeden respondent byl ve věku mezi lety. Na ZŠ B bylo nejčastěji vyskytované věkové rozmezí let. Věkovou kategorii let zastoupil 1 respondent a ve věkové kategorii 50 a více let byl pouze 1 učitel. Z nejniţší věkové kategorie let nebyl ani jeden respondent. Otázka č. 3: Kolik let jiţ pracujete na základní škole? Tabulka 3: Délka praxe učitelů Délka praxe A Základní škola B a více 10 2 Tato tabulka nám ukazuje, ţe na ZŠ A pracuje déle jak 25 let nejvíce pedagogů tj učitelů působí na škole let, 2 učitelé let a 2 respondenti let. Ale mají tu i 5 kolegů s působností do 10 let. Na ZŠ B u 2 dotazovaných nastala shoda 46

47 v odpovědích, a to ţe působí na škole 1-10 let. Jinak ve většině případů se jednalo o různorodé odpovědi. Ţádný pedagog na škole nepůsobí v časovém rozmezí let. Otázka č. 4: Jsou romští ţáci dostatečně připraveni na výučování? Graf 1: Příprava romských ţáků na vyučování Na ZŠ A z 25 respondentů 20 na tuto otázku odpovědělo, ţe romští ţáci nejsou dostatečně připraveni na vyučování. Pouze 5 pedagogů uvedlo, ţe příprava na vyučování je částečná. Na ZŠ B většina respondentů tj. 5 se shodla na stejné odpovědi, ţe romští ţáci jsou na vyučování připraveni částečně. Jen jediný pedagog si myslí, ţe romští ţáci na výuku připravení nejsou. Otázka č. 5: V čem vidíte největší chybu v nepřipravenosti romských ţáků na vyučování? Graf 2: Chyba v nepřipravenosti romských ţáků na vyučování 47

48 Na ZŠ A byly odpovědi různé. Nejvíce respondentů tj. 18 si myslí, ţe chyba v nepřipravenosti romských ţáků na vyučování je v rodině, 4 odpovídající uvedli státní politiku a 3 pedagogové odpověděli, ţe vidí chybu v nepřipravenosti jinde. Na ZŠ B se všichni respondenti shodli bez ohledu na věk i pohlaví, ţe největší chyba nepřipravenosti romských ţáků je v jejich rodině. Otázka č. 6: Jaký je největší rozdíl mezi romskými ţáky a ţáky z majoritní společnosti? Graf 3: Rozdíl mezi romskými a neromskými ţáky Dotazovaní na obou školách udali více moţných odpovědí, proto nesouhlasí počet odpovědí s počtem oslovených pedagogů, kteří byli ochotni se vyjádřit. Na ZŠ A 22 respondentů se shodlo na odpovědi přístupu rodiny ke vzdělání a 13 odpovídajících na motivaci dítěte. Na domácí přípravě ţáků a nepřipravenosti dítěte odpověděl přibliţně stejný počet respondentů. Na ZŠ B byl největším rozdílem mezi romskými a neromskými ţáky v 6 případech uveden přístup rodiny ke vzdělání. Dalším případem byla domácí příprava ţáka, které je u romských dětí nekvalitní nebo vůbec ţádná. 48

49 Otázka č. 7: Je domácí příprava romských ţáků dostatečná? Graf 4: Domácí příprava romských ţáků Na tomto grafu je zřejmé, ţe na ZŠ A se všichni respondenti shodli na záporné odpovědi a hodnotí domácí přípravu romských ţáků jako nedostatečnou. Na ZŠ B si většina pedagogů myslí, ţe domácí příprava dostatečná není, ale jeden respondent uvedl, ţe domácí příprava romských ţáků na vyučování je dostatečná. Otázka č. 8: Jak hodnotíte vztah mezi školou a romskými rodiči? Graf 5: Vztah mezi školou a romskými rodiči 49

50 Tento graf nám vyjadřuje, ţe 44% respondentů na ZŠ A uvedlo, ţe spolupráce probíhá v rámci moţností a je dobrá. 56% dotazovaných uvedlo, ţe romští rodiče se školou dostatečně nespolupracují. Škola je někde v pozadí jejich zájmů. Na ZŠ B vidíme, ţe vztahy mezi školou a romskými rodiči jsou dobré, ale 2 respondenti si myslí, ţe je vztah špatný. Dotazníky pro ţáky základní školy A a základní školy B jsem zpracovala nejen formou tabulek a grafů, ale i formou komentáře k odpovědím na dané otázky. Dotazník ZŠ A a ZŠ B obsahoval 10 uzavřených otázek. Celkový počet odeslaných dotazníků v ZŠ A byl 100. Vrátilo se mi 64 vyplněných dotazníků z 5 tříd na druhém stupni ZŠ, z toho bylo pouze 7 romských ţáků a 1 ţák jiné národnosti. V 6. A byli 3 Romové, v 7. A. 2 Romové, v 8. A1 nebyl ani jeden Rom, v 8. A2 a 9. A byli po 1 Romovi. Návratnost dotazníků byla 40%. Celkový počet odeslaných dotazníků v ZŠ B byl 120. Vrátilo se mi 70 vyplněných dotazníků ze 4 tříd na druhém stupni ZŠ, z toho bylo 5 romských ţáků a 2 ţáci jiné národnosti. V 6. A byl jeden Rom, v 7. A a 8. A byli po 2 Romech a v 9. A nebyl ţádný Rom. Návratnost dotazníků byla 53%. Otázka č. 1: Jaká je tvoje národnost? Tabulka 4: Národnost ţáků Národnost A Základní škola B Romská 7 5 Neromská Jiná 1 2 Nejvíce zastoupena národnost oslovených respondentů na základní škole A je česká téměř 88 %. Dále v 11 % je zde národnost romská a pouhé 1 % je národnost jiná. Na základní škole B je nejvíce zastoupena národnost česká tj. 90 %. Romská národnost zastupuje 7 % z dotazovaných ţáků a pouhá 3 % ţáků jsou národnost jiné. 50

51 Otázka č. 2: Jaké je tvoje pohlaví? Tabulka 5: Pohlaví ţáků Pohlaví A Základní škola B Ţák Ţákyně Pohlaví ţáků na ZŠ A i na ZŠ B je poměrně vyrovnané. Na ZŠ A odpovědělo z celkového počtu 64 respondentů 35 dívek a 29 chlapců. Z celkového počtu 70 respondentů na ZŠ B odpovědělo 39 dívek a 31 chlapců. Otázka č. 3: Myslíš si, ţe je vzdělání důleţité? Graf 6: Důleţitost vzdělání pro ţáky základní školy A 51

52 Graf 7: Důleţitost vzdělání pro ţáky základní školy B Vzdělání pro ţáky ZŠ A je většinou bez ohledu na národnost důleţité. Pouze pro 2 české ţáky vzdělání důleţité není. Odpověď nevím vyuţili 4 respondenti a to 3 romské a 1 ţák jiné národnosti. Většina ţáků (tj. 53) ZŠ B odpověděla, ţe vzdělání je důleţité. Je otázkou, nakolik je to jejich vlastní přesvědčení a nakolik je to spíš otřepaná fráze či stereotyp. Nicméně dle těchto odpovědí je vzdělání důleţité nebo ho alespoň respektují. 9 ţáků odpovědělo nevím a 8 respondentů uvedlo, ţe vzdělání důleţité není. Otázka č. 4: Kolik času trávíš denně domácí přípravou do školy? Graf 8: Doba domácí přípravy ţáků na vyučování na základní škole A 52

53 Graf 9: Doba domácí přípravy ţáků na vyučování na základní škole B Ţáci na ZŠ A se z 57% (tj. 36) doma připravují na vyučování měně neţ 1 hodinu. Ve 34% (tj. 22) se učí 1-2hodiny. Vůbec se neučí 6 % (tj. 4) ţáků a dvě a více hodin pouze 3% (tj. 2). Z tabulky je patrné, ţe se domácí přípravou zabývá většina dětí bez ohledu na národnost. Ačkoliv jsme mohli očekávat, ţe u romských dětí to tak nebude. Na ZŠ B se na vyučování nepřipravuje 8 ţáků (4 Romové a 4 Neromové). Většina ţáků bez ohledu na národnost se domácí přípravou na vyučování zabývají ať uţ méně neţ hodinu (tj. 25), 1-2 hodiny (tj. 28) nebo 2 hodiny a více (tj. 7). Otázka č. 5: Jaké vztahy máš ke svým spoluţákům? Graf 10: Vztahy mezi spoluţáky na základní škole A 53

54 Graf 11: Vztahy mezi spoluţáky na základní škole B Z tohoto grafu je patrné, ţe vztahy mezi romskými a neromskými spoluţáky na ZŠ A jsou dobré nebo alespoň celkem dobré (tj. 50). Spíše špatné nebo špatné vztahy hodnotí pouze jen čeští spoluţáci (tj. 14 ţáků). Tento graf nám vyjadřuje, ţe vztahy mezi romskými a neromskými spoluţáky na ZŠ B jsou ve většině případů dobré a celkem dobré (tj. 62). 8 neromských respondentů hodnotí vztahy mezi spoluţáky za spíše špatné aţ špatné. Otázka č. 6: Jaký vztah máš k učitelům? Graf 12: Vztahy mezi ţáky a učiteli na základní škole A 54

55 Graf 13: Vztahy mezi ţáky a učiteli na základní škole B Většina respondentů na ZŠ A odpověděla tak, ţe s učiteli vycházejí dobře nebo celkem dobře (tj. 92%). Jen 1 Rom a 3 české děti odpověděli, ţe vztahy s učiteli jsou spíše špatné. 1 český ţák s učitelem nevychází vůbec. Vztahy mezi ţáky a učiteli hodnotí za celkem dobré a dobré většina respondentů ZŠ B (tj. 89%) bez ohledu na národnost. 6 českých ţáků a 2 Romové odpověděli na tuto otázku, ţe vztahy s učiteli nejsou dobré, spíše špatné. Otázka č. 7: Chodí rodiče na třídní schůzky pravidelně? Graf 14: Pravidelnost docházky rodičů na třídní schůzky na základní škole A 55

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 Základní škola Roštín PSČ 768 03, Roštín 148,tel. 573 368 075 Obsah Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 1 Drogová prevence 2 Předpoklady pro splnění "Minimálního preventivního programu"

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

Romský model rodiny v konfrontaci s většinovým. Kateřina Šárková

Romský model rodiny v konfrontaci s většinovým. Kateřina Šárková Romský model rodiny v konfrontaci s většinovým Kateřina Šárková Kdo jsou Romové Romové, nesprávně Cikáni populace společného původu a kdysi patrně i společného jazyka a kultury, několik jazykově a kulturně

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Výchova k občanství - Prima

Výchova k občanství - Prima - Prima Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK. Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK. Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE. Mgr. Zuzana Kročáková

PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE. Mgr. Zuzana Kročáková PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE Mgr. Zuzana Kročáková TÉMATA SEMINÁŘŦ A. MOTIVACE ve škole a při výuce. ŠKOLNÍ ÚSPĚŠNOST a NEÚSPĚŠNOST. B. UČENÍ a PAMĚŤ. Jak to funguje? C. VÝCHOVA ve škole. Jak na NEKÁZEŇ? Co

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Problematika vzdělávání Romů v České republice Kateřina Černá Bakalářská práce 2010 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová ROMOVÉ 1945-1949 Eva Šotolová Konec 2. světové války jc historickým mezníkem vc vývoji a postavení Romů v naší společnosti. Romové čeští a moravští se vraceli z koncentračních táborů. Zbylo pouze několik

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole Žádost o povolení šetření Milena Krištufová U stadionu 1649 516 01 Rychnov nad Kněţnou Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Československé

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

PŘÍSPĚVEK K TÉMATU ADAPTACE ŽÁKŮ Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V PRAZE

PŘÍSPĚVEK K TÉMATU ADAPTACE ŽÁKŮ Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V PRAZE PŘÍSPĚVEK K TÉMATU ADAPTACE ŽÁKŮ Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V PRAZE Libor Berný, Karel Opočenský, Gabriela Šumavská Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na žáky ve

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Výběr z nových knih 1/2014 pedagogika

Výběr z nových knih 1/2014 pedagogika Výběr z nových knih 1/2014 pedagogika 1. Činnosti venku a v přírodě v předškolním vzdělávání / Kateřina Jančaříková, Magdaléna Kapuciánová ; [ilustrace Adéla Drtinová] -- 1. vyd. Praha : Raabe, c2013 --

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014 Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 214 Rozdaných dotazníků: 76 Odevzdaných dotazníků: 7 Z toho: Počet odevzdaných dotazníků

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA Základní škola,dětský domov,školní družina a Školní jídelna,vrbno p.pradědem nám.sv.michala 17, příspěvková organizace,psč: 793 26, tel./fax 554 751 720,fax.ředitel. 554 753 162 IČO:00852619;účet: 4438771/0100

Více

PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC

PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac.

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac. SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY Prezentace výsledků www.gac.cz TENTO PROJEKT BYL PODPOŘEN Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT NA PODPORU

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE

Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3.

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3. Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-01 Multikulturalismus Autor: Mgr. Andrea Angelová Varnsdorf 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0030

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více