VEŘEJNÉ ZAKÁZKY - TRANSPOZICE SMĚRNIC EU

Transkript

1 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY - TRANSPOZICE SMĚRNIC EU Připmínky k věcnému záměru MMR (eklep č.j / ) Předkladatel: Asciace pr rzvj infrastruktury (ARI) dne I. OBECNÉ PŘIPOMÍNKY NAD RÁMEC VĚCNÉHO ZÁMĚRU 1. Věcný záměr (RIA) vychází z phledu nárdní právní úpravy a k nvé právní úpravě přistupuje ptiku zejména pdlimitních zakázek, které nejsu předmětem regulace evrpských směrnic. Ačkli legislativní prces nevyžaduje (nutně) zpracvání RIA a zařazení věcnéh záměru d plánu legislativních prací vlády pr transpzici směrnic, je nutné přistupvat k nvé právní úpravě kmplexně, tedy primárně z ptiky směrnic, které mají být d českéh prstředí transpnvány: 1 Zásadní je dsažení základních cílů směrnic (viz preambule dst. 4 resp. 2), které musí být sledvány i nvým záknem: (1) zvýšení efektivity veřejných výdajů; (2) usnadnění účasti malých a středních pdniků; (3) mžnst veřejných zadavatelů lépe využívat veřejných zakázek na pdpru splečných splečenských cílů (trvalá udržitelnst, invace, sciální a prfesní začlenění neb pětvné začlenění zdravtně pstižených a znevýhdněných sb a další cíle uvedené ve Strategii Evrpa 2020); (4) vyjasnění základních pjmů a knceptů pr větší právní jisttu a začlenění ustálené judikatury Sudníh dvra EU. Sektrvá směrnice k tmu dplňuje cíl: s hledem na pvahu dvětví vytvřit rámec pr řádnu bchdní praxi a pvlit c největší pružnst (preambule dst. 2). Věcný záměr by měl identifikvat rámcvě i jiná patření (institucinální, rganizační, persnální, metdická atd.), kterými chce Česká republika naplnit výše uvedené cíle směrnice tak, aby se veřejné zadávání stala skutečným tržním nástrjem pr dsažení Strategie Evrpa 2020, tj. nikliv jen vyjasnění legislativníh rámce. Samtné přijetí zákna k naplnění výše uvedených cílů směrnic nebude dstačující. Nulvá varianta představující ve věcném záměru zachvání stávajícíh přístupu dle ZVZ je nežáducí a vzhledem k pvinnsti transpzice směrnic nepřípustná. Její uvádění ve věcném návrhu je tak čistě frmalistické bez faktické relevance, a t i pr nárdní pdlimitní veřejné zakázky 2. Pr psuzení dpadů (RIA) je tak jak základní varianta relevantní (puze) stav dpvídající plné implementaci směrnic: 1 Pzn: pdlimitní nárdní režim nelze hdntit dděleně d režimu směrnicemi pdchycených nadlimitních veřejných zakázek, nebť ba režimy tvří jeden kmplexní celek. 2 Předpkládáme a dufáme, že není úmyslem zákndárce řešit pdlimitní režim v blastech pdle čl. II písm. C, E, F, G, H, I, J, K a L dlišně d režimu nadlimitních veřejných zakázek. 1

2 (1) zachvání dsavadní právní úpravy se fakticky stává variantu překnanu; (2) RIA by měla vést k psuzení směrnicí připuštěných dchylek ( členské státy mhu ) a využití prstru (jen) tam, kde je t vhdné. Je prt třeba psudit všechny instituty sučasnéh ZVZ nad rámec nvých směrnic (věci čistě vnitrstátní úpravy), zvážit pečlivě důvdy a rizika jejich dpadů v případě jejich pnechání v nvé úpravě (překážky pr využití jiných institutů a principů). Vybrané příklady za všechny: (1) tevírání bálek ihned vs. zveřejňvání cen až u těch nabídek, které jsu kvalitativně relevantní; tázka mmentu uveřejňvání cen u JŘSU (včetně psuzení sutěžníh aspektu); (2) kategrie významných veřejných zakázek a jejich praktický význam; (3) hdntící kmise cby pvinnst zadavatele ze zákna (vč. ZPŘ); (4) nastavení kvalifikačních kritérií (finanční a eknmická kvalifikace) a mezvání pčtu; (5) seznamy dle 68 dst. 3 ZVZ (tázka jejich praktickéh významu); (6) prces uzavření smluvy dle 82 ZVZ (tázka přizpůsbení standardnímu paradigmatu, tj. uzavření smluvy akceptací nabídky p uplynutí lhůty pr námitky bez sučinnsti vybranéh uchazeče); (7) písemná zpráva zadavatele dle 85 ZVZ (tázka duplicity s průběžnými dkumentačními pvinnstmi). Je třeba zaměřit se na legislativní i nelegislativní prstředky k dsažení cílů směrnice: (1) důraz na hdntu za peníze a dsažení zásad 3E, nikliv jen na frmální stránku zadávacích pstupů; (2) relevantní mj. při veřejných nákupech u prjektů splufinancvaných z fndů EU cby zásadní tázka pr úspěšné využití dstupných pdpůrných prstředků. 2. Je nutné definvat základní principy nvé právní úpravy, zejména: Úplnu a věrnu transpzici směrnic: (1) je zcela zásadní pr zajištění účelu směrnic; (2) jakékliv dchylky jsu rizikvé/nežáducí právně i eknmicky; pkud by měly být zvažvány jakékliv dchylky, tak puze s pečlivu analýzu nejen právních, ale i eknmických dpadů, a t v dluhdbém výhledu; (3) nejen rizik příméh účinku je v případě neimplementace rizikem pr ČR; rizikvá je jakákliv dchylující se neb přesahující transpzice; transpziční legislativa, která by mezvala práva ddavatelů účastnit se veřejných zakázek, ale i úprava, která by mezvala práva zadavatelů prti směrnici, naráží na zásadu rvnéh zacházení, princip prprcinality (přiměřensti) a subsidiarity; (4) iniciativa předkladatele k výběru vhdnéh řešení by měla být uplatněna puze v těch případech, kdy směrnice výslvně vybízejí k tmu, aby se členský stát rzhdl, zda směrnicemi navržený princip přijme či nikliv (např. čl. 64 Členské státy mhu stanvit, že veřejní zadavatelé nemhu pužít puze cenvé či puze nákladvé kritérium jakžt jediné kritérium pr zadání veřejné zakázky.. I v těcht případech by však předkladatel měl nahlížet na mžnsti dané směrnicí z dluhdbéh phledu 2

3 a neměl by se bez příslušné analýzy vzdávat nástrjů, které mu umžní dsažení cílů záknné úpravy. Jednduchst a přehlednst úpravy: (1) zásady (transparentnsti, nediskriminace, rvnéh přístupu, vzájemnéh uznávání a přiměřensti) jak zcela klíčvé; (2) detailní či kazuistická úprava jedntlivých institutů (dílčích dpadů zásad) je spjen s rizikem znepřehlednění a rzmělňvání kncepce (záknná úprava by však měla být dplňvána metdikami pr jedntlivé blasti k dsažení cílů směrnic uvedených výše); (3) kdex sjedncující právní úpravu zadávání všech (běžných a sektrvých) veřejných zakázek a kncesí, včetně veřejných zakázek s lgicku vnitřní systematiku (becná a zvláštní část, atd.); je nutné zvážit zahrnutí nabídkvéh řízení dle zákna č. 194/2010 Sb. a kncesinářské smluvy dle zákna č. 13/1997 Sb., příp. zakázek v branně a bezpečnsti. Nadčasvst právní úpravy nutný je dluhdbý phled a nadhled: (1) je třeba vyvarvat se reakce na aktuální situace či pdmínky právní, splečenské, eknmické apd., které však v buducnu mhu být dlišné; (2) je třeba respektvat variabilitu hspdárných řešení pr různé kategrie typických nákupů veřejnéh sektru; (3) nutným a vhdným prstředkem k zajištění správné praxe jsu kvalitní metdiky p stránce zadávací (sutěžní), technické, finanční, eknmické, prjekt-manažerské a smluvní. 3. Je třeba vnímat blast veřejných zakázek cby právní nrmu na pmezí sukrméh a veřejnéh práva, zejména Vztahy s jinými veřejnprávními režimy a předpisy, tj. zásadní průnik se záknem finanční kntrle (zásada hspdárnsti, účelnsti a účinnsti), zákna střetu zájmu a pravidly veřejné pdpry EU tyt vztahy by měly být v nvém zákně výslvně uvedeny. Úpravu pstupu při zadávání veřejných zakázek cby sukrmprávní nrmu (viz judikatura správních sudů), byť charakterem zásadně kgentní: (1) subsidiární pužití NOZ a jeh základních zásad, zejm. zásady c není zakázán, je dvlen ; (2) respektvání autnmie vůle zadavatele tam, kde ingerence zákna není nezbytně nutná; (3) dpvědnst zadavatele i vůči samtným uchazečům (předsmluvní dpvědnst, náhrada škdy atd.); (4) ptřeba revidvat prcesní pstupy při přezkumném řízení z phledu prvků typických pr civilní (kntradiktrní) prcesní řízení. 4. Je třeba dřešit celkvé institucinální zajištění veřejnéh zadávání v ČR k dsažení cílů směrnice: Rle, funkčnst a úprava dhledu nad veřejným zadáváním (ÚOHS). Rle MMR jak jedinéh kntaktníh místa pr splupráci s Kmisí. 3

4 Existence rle mnitrvacíh(ích) rgánu(ů) dle čl. 83 klasické směrnice. Kd jím bude, jaká bude půsbnst, jaký bude vztah k případnému centrálnímu zadavateli ČR, MMR, MF atd. Existence a rle případnéh centrálníh zadavatele České republiky, zejména v kntextu ptřeby snížení pčtu zadávacích řízení, transakčních nákladů zadavatelů, tvrby cenvých indexů a standardizace i becné mžnsti veřejných zadavatelů z jednh členskéh státu nakupvat u centrálníh zadavatele v jiném členském státu EU. II. K JEDNOTLIVÝM BODŮM VĚCNÉHO ZÁMĚRU, RESPEKTIVE RIA V návaznsti na výše uvedené, zejm. v návaznsti na ptřebu změny přístupu a vytvření vhdných pdpůrných prstředků a včetně dpvídajícíh institucinálníh zajištění, uvádíme níže připmínky k jedntlivým bdům, které byly ze strany MMR zvleny k rzpracvání ve věcném záměru (RIA). Dvlujeme si i na tmt místě upzrnit, že samtná transpzice směrnic je spjena s celu řadu dalších tázek, které v předkládaném věcném záměru nejsu uvedeny, ačkli jsu pr správnu transpzici směrnic a dsažení cílů veducích ke zlepšení situace ve veřejných zakázkách zásadní. A. Limity pr nepvinný pstup pdle nvéh zákna veřejných zakázkách (veřejné zakázky maléh rzsahu) MMR dpručuje pnechat limity 2 resp. 6 mil. Kč pr VZMR jak svědčené. Suhlas se závěrem a dpručením MMR. Zárveň jsme přesvědčeni, že zakázky pd tímt limitem mají už s hledem na hspdárnst a zásadu prprcinality (přiměřensti) spadat pd kntrlu jinými prstředky, než je zákn veřejných zakázkách (z legislativních prstředků zejm. zákn majetku státu, zákny ÚSC, zákn finanční kntrle (zásady 3E), dále interní předpisy a metdiky ÚSC či zřizvatelů a rganizací), v důsledku tedy kntrla skrze bčany a pliticku dpvědnst, jak dpvídá vyspělé bčanské splečnsti. B. Zjedndušené pdlimitní řízení limity MMR dpručuje zvednut limit pr pužití ZPŘ u stavebních zakázek z dsavadních 10 resp. 20 mil. Kč bez DPH na limit 50 mil. Kč bez DPH, cž dpvídá limitu významných veřejných zakázek u bcí. Alternativu by byl i rzšíření na celý rzsah pdlimitních zakázek, tedy d výše 131 mil. Kč, avšak vzhledem k záměru výraznéh zjedndušení ZPŘ a přezkumu těcht zakázek předpkládám jak vhdnější pdřídit režim stavebních zakázek v pásmu mil. Kč více kntrly. Suhlas se závěrem a dpručením MMR s výhradu. Suhlasíme se závěrem a dpručením MMR, přičemž vycházíme z th, že ZPŘ bude skutečně představvat výrazně zjedndušený režim prti dsavadní právní úpravě a zárveň djde ke zjedndušení i u statních zadávacích řízení. Dpručujeme pečlivě zvážit každý jedntlivý krk, který má být v rámci ZPŘ ze strany zadavatele předepsán záknem jak pvinný, a t i z phledu vhdnsti přenechat bližší regulaci vnitřním předpisům zadavatele resp. pkynům zřizvatele. T se týká i výše limitu veřejných zakázek na stavební práce, u kterých bude mžné ZPŘ využít a který mhu interní předpisy regulvat striktněji, pkud by záknný limit 50 mil. Kč měl být pr některé zadavatele příliš 4

5 vyský (např. menší bce). Případnému snížení či zvýšení záknnéh limitu by však měla předcházet bližší analýza dpadů z phledu hspdárnsti (zejm. časvé, administrativní a finanční nárčnsti), cílené transparentnsti a chrany sutěže. Jinak becně pvažujeme limit 50 mil. Kč bez DPH pr pužití ZPŘ v případě stavebních prací za přiměřený. C. Výjimky z pstupu pdle nvéh zákna veřejných zakázkách MMR navrhuje převzít celý katalg výjimek ze směrnice a zárveň neměnit pdlimitní výjimky, výjimky v blasti brany a bezpečnsti a becnu výjimku pr VZMR. Nepředpkládá tak rzšíření výjimek pdlimitních, ani zúžení nadlimitních výjimek prti směrnici. Z phledu ARI je důležité, aby MMR stejný přístup přijala i ve vztahu ke službám pdle čl. 74 a násl., které zahrnují mj. sciální a jiné zvláštní služby, vč. služeb právních, které by d limitu /1 mil. EUR byly vyjmuty a d tht limitu pdléhali zjedndušenému řízení. Suhlas se závěrem a dpručením MMR. V rámci právní jistty je důležité převzít text všech výjimek bez frmulačních dchylek a bez dplňků (tyt mhu kvalitu transpzice negativně vlivnit). Zárveň pvažujeme za zásadní transpnvat směrnici správně a úplně i ve vztahu k sciálním a jiným zvláštním službám dle hlavy III směrnic (čl. 74 a násl. becné směrnice resp. 91 sektrvé směrnice) a přílhy XIV becné směrnice (resp. v přílze XVII sektrvé směrnice). Předpkládáme, že d limitu upravenéh ve směrnici by se na tyt služby pužil ZPŘ, přičemž pd tímt limitem má být zadavateli s hledem na charakter těcht služeb umžněn pdle směrnic vlný pstup. D. Pdlimitní veřejné zakázky MMR dpručuje zachvání ZPŘ s tím, že i u statních řízení mají být zjedndušena prcesní pravidla a zadavatelé mají mít mžnst pužít v případě pdlimitních VZ JŘSU bez splnění dalších pdmínek. Suhlas se závěrem a dpručením MMR s výhradu. Suhlasíme se závěrem a dpručením MMR, pkud u ZPŘ djde k výraznému zjedndušení prti stávající právní úpravě, ale i prti jiným nezjedndušeným zadávacím řízením. Krmě zásadníh zjedndušení ZPŘ je důležité i zjedndušení i statních řízení E. Omezvání pčtu zájemců v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním MMR dpručuje v případě užšíh řízení neumžnit zadavatelům mezení pčtu uchazečů, v jednacím řízení s uveřejněním pak dpručuje umžnit mezvání puze na základě vyšší kvalifikace a nikliv lsváním se státní garancí. Nesuhlas s částí závěru a dpručení MMR, zásadní připmínka. Směrnice upravuje mezvání pčtu jak práv zadavatele a neurčuje, že by členský stát mhl ve vztahu k tmut institutu přijmut vlbu vlastní úpravy ( veřejní zadavatelé mhu mezit. ); viz také čl. 76 dst. 1, věta druhá směrnice: Členské státy mhu samy stanvit příslušná prcesní pravidla, pkud tat pravidla umžní, aby veřejní zadavatelé zhlednili specifika dtčených služeb. Směrnice tedy jasně stanví pravidl, že veřejní zadavatelé mají mít například mžnst mezit pčet 5

6 zájemců za zde specifikvaných pdmínek. Puze tat úplná transpzice je legislativně-technicky správná. Zárveň jsme přesvědčeni, že i z věcných hledisek neexistují dstatečné důvdy prti takvé transpzici: i v případě užšíh řízení má mezvání pčtu svůj význam, nebť může být ve specifických situacích prstředkem pr zajištění prvnatelnsti nabídek a skutečně efektivní a transparentní sutěže. O tut mžnst není ani právně, ani eknmicky vhdné zadavatele připravit. Nicméně suhlasíme, že není vhdné ani nutné umžňvat mezvání pčtu na základě lsvání (ač se státní garancí); bdbně je t řešen i pr případ zadání veřejné zakázky (viz bd 97 Preambule směrnice Vzhledem k četným mžnstem hdncení pměru ceny a kvality na základě věcných kritérií je třeba zabránit mžnsti lsvání jakžt jedinému způsbu zadání veřejné zakázky. F. Eknmická a finanční kvalifikace MMR dpručuje eknmicku kvalifikaci umžnit, ale mezit výčet mžnstí pr kvalifikaci. Nesuhlas s částí závěru a dpručení MMR, zásadní připmínka. Pdle směrnice mají veřejní zadavatelé mít mžnst stanvit pžadavky za zde specifikvaných pdmínek, přičemž směrnice neurčuje, že by členský stát mhl ve vztahu k tmut institutu přijmut vlbu vlastní úpravy ( veřejní zadavatelé mhu stanvit pžadavky... ). Puze úplná transpzice je legislativně-technicky správná. Zárveň jsme přesvědčeni, že neexistují dstatečné věcné důvdy pr t, aby výčet mžnstí pr kvalifikaci byl mezen. Pkud má být právní úprava skutečně nadčasvá a zajišťvat funkční prstředky i pr případ změn v eknmice či situaci a přístupu zadavatelů a ddavatelů, je nutné zachvat její becně pužitelný rámec a vyvarvat se nedůvdněných mezení, která se mhu v sučasné situaci jevit jak neprblematická, ale která mhu v buducnu vést k zásadní limitaci při řešení nvě vznikajících prblémů či přebírání zahraniční svědčené praxe. Přitm je nutné mít na paměti, že již becné zásady (zde zejm. zásada přiměřensti a nediskriminace) tvří dstatečný právní krektiv prti jakémukliv nežáducímu pstupu zadavatele. G. Mimřádně nízká nabídkvá cena MMR dpručuje zachvat stávající sučasný stav, tj. neprmítat knkrétní vzrec d zákna. Suhlas se závěrem a dpručením MMR. Suhlasíme, že není vhdné prmítat d zákna becný vzrec pr identifikaci hranice, nebť vždy záleží na charakteru veřejné zakázky a psuzení dpvídajícíh relevantníh trhu. Nicméně tázka MNNC je pr praxi velmi zásadní a půsbí pdstatné prblémy. Pr správnu praxi bude zásadní (včasná) příprava metdickéh patření, které by pskytl zadavatelům vhdný návd na mžná řešení MNNC, a dstupnst splehlivých cenvých indexů cby cenvých nrmativů. S tím suvisí i psílení funkce centrálníh zadavatele. Bez splehlivých aktuálních cenvých indexů zpracvaných dle dbré mezinárdní praxe bude jakékliv řešení prblematiky mimřádně nízké nabídkvé ceny v mnha případech argumentačně značně prblematické. Záknné řešení zde nebude jednznačně dstačvat. S tut tázku suvisí i standardní rle centrálníh zadavatele státu (viz například Gvernment Prcurement Service v UK, Bundesbeschaffung v Rakusku či Kaufhaus des Bundes v Německu). 6

7 H. Ddatečné stavební práce, služby a ddávky MMR dpručuje akceptvat limit 50%, všem bez mžnsti pakvání. Suhlas se závěrem a dpručením MMR, s výhradu k tázce pakvání zásadní připmínka. V rámci právní jistty je důležité převzít text směrnice bez frmulačních dchylek a bez dplňků (tyt mhu kvalitu transpzice negativně vlivnit); pkud by měl djít k jakékliv dchylce či dplnění úpravy s limitujícím účinkem, pak nelze takvý pstup připustit bez th, že by dšl k pečlivému zvážení všech důvdů úpravy směrnice a zvážení relevantních aspektů případné dchylky, včetně právních a eknmických rizik, v sučasném i dluhdbém phledu. C se týče tázky pakvání, lze zvážení všech aspektů prvést puze tehdy, pkud je zjevný samtný účel takvé úpravy (dplněné při prjednání v Evrpském parlamentu). Bez th, že by vlastní účel tét úpravy byl znám, existuje pdstatné rizik, že neimplementací směrnice v tét části může djít k pdstatnému zásahu s nežáducími právními či eknmickými dpady v buducnu. Z tht důvdu je nutné ve vztahu k tmut bdu pžádat vysvětlení Evrpsku kmisi. V suvislsti s variantami věcnéh záměru v tmt bdě zárveň uvádíme, že případné snížení hranice pd 50% by byl nevhdnu, nedpvídající implementací směrnice, která pracuje s knceptem úpravy ddatečných plnění kmplexně. Nelze pminut, že u některých specifických zakázek (zejm. pak u kmplikvaných staveb s btížně přesně zjistitelnými zakládacími pdmínkami) existují ddatečná plnění z pvahy věci vždy. V minulsti se sníženu hranicí 20 % prti směrnici EU zabýval pdle našich infrmací puze ÚOHS, nikliv však přím sud. Tvrzení uvedené ve věcném záměru na str. 19 (či bdbně str. 21), že směrnice umžňuje stanvit jakýkliv limit je zcela nepdlžené a zjevně nesprávné, zcela dprující smyslu směrnice a pvinnsti členskéh státu k její transpzici. Jakákliv dchylka v limitu či věcném vymezení je způsbilá narušit kncepci zaváděnu směrnicí napříč EU. Tt neznamená, že v rámci schvalvání jedntlivých ddatečných změn by neměly být uplatněny specifické pvinnsti, např. pdle zákna finanční kntrle, neb metdické a kntrlní mechanismy zadávacích, rzpčtvých pstupů tak, aby se v praxi bránil zneužívání ddatečných plnění tam, kde nemají pdstatnění 3. Rzsah ddatečných stavebních prací, služeb a ddávek lze zárveň nejlépe mezit (kvalitní kntrlu před vlastním zadáním veřejné zakázky, zejména v situacích kde dsud neexistuje standardní kntrlní prcesní rámec, např. s využitím nástrje Prcesu bran ve Spjeném králvství. I. Změna smluvy MMR dpručuje přijmut limit 10% resp. 15%, všem změny umžnit puze za knkrétních pdmínek, pkud dpvídají standardním bchdním pdmínkám v bru, např. FIDIC. Nesuhlas se závěrem a dpručením MMR, zásadní připmínka. Jakákliv dchylka ve věcném vymezení je způsbilá narušit kncepci zaváděnu směrnicí napříč EU a představuje nesprávnu implementaci směrnice. Kncepce výjimky de minimis spčívá z lgiky věci na nezkumání knkrétních věcných pdmínek, za ddržení základníh předpkladu, že nedchází ke změně v celkvé pvaze veřejné zakázky. Krmě th se aplikují i 3 Např. u některých kategrií nákupů nemhu být z hlediska zásady hspdárnsti důvdněné v zásadně žádné vícepráce, respektive víceddávky (např. u energií). 7

8 statní principy (zásada transparentnsti, nediskriminace, rvnéh přístupu, vzájemnéh uznávání a přiměřensti), které jsu vedle statních krektivů (zásada hspdárnsti, účelnsti a efektivity a kntrla hspdaření dle jiných právních předpisů) dstatečnými patřeními k zajištění správné praxe. Jakákliv věcné pdmínky by představvaly zcela nekncepční zásah, zaváděly výrazné rizik právní nejistty a vedly k patvým situacím, cž je přeci už nyní kritické míst dsavadní právní úpravy víceprací. Vymezení dkazem na standardní bchdní pdmínky v bru je zárveň velmi prblematické sam sbě, a t i vzhledem k v ČR nedůsledně a mdifikvaně pužívaným pravidlům FIDIC. Sučasně, pr většinu kategrií veřejných nákupů žádné smluvní standardy státu neexistují; někdy i jedn ministerstv pužívá různé vzry smluv pr pvahvě stejné nákupy 4. J. Rušení při jedné nabídce MMR dpručuje vypustit pvinnst rušit zadávací řízení při jedné nabídce. Suhlas se závěrem a dpručením MMR. Z phledu ARI nelze než ptvrdit dsavadní dpady v praxi, jak jsu uvedeny u varianty 1. Rizikům u varianty 2 je dle našeh názru každpádně mžné a ptřebné předcházet správnu aplikací zásad (viz krektivy výše, zejména ve směrnici nvě výslvně prmítnuté zásady přiměřensti) a dpvídajícím výknem dhledu ze strany ÚOHS, případně mnitrvacíh rgánu dle čl. 83 směrnice. K. Dhled nad ddržváním zákna MMR dpručuje jednstupňvé řízení v případě přezkumu pdlimitních veřejných zakázek. Suhlas se závěrem a dpručením MMR, s výhradu. Suhlasíme se zjedndušením přezkumnéh řízení a urychlení pravmcnéh rzhdnutí ve vztahu k veřejným zakázkám, jejichž hdnta je nižší. C se týče limitu, pvažujeme za vhdné upřesnit, že by se tent zjedndušený přezkum uplatňval u těch pdlimitních veřejných zakázek, u kterých může zadavatel pstupvat frmu ZPŘ, tedy u stavebních zakázek d 50 mil. Kč. Takvý přístup pvažujeme za suladný se zásadu hspdárnsti a přiměřensti. V případě varianty 2 se však, jak vyplývá zejména z důvdnění, z phledu MMR má jednat řešení symptmů sučasnéh stavu, kterým je sučasné přetížení ÚOHS. Jakýkliv dílčí zásah by však měl směřvat k celkvé kmplexní, prmyšlené a kncepčně prvázané refrmy přezkumu veřejných zakázek. Jejím cílem by měl být nejen řešení symptmů, ale dsažení cílů sledvaných směrnicemi (vč. čl. 83 becné směrnice) a úpravu zadávání veřejných zakázek. S tím suvisí i prvěření samtných prcesních pravidel (kauce, lhůty, kncentrace řízení, ústní jednání apd. k psílení prvků typických pr kntradiktrní řízení) a zejména pak kncepce ÚOHS (zajištění dbrnsti, nezávislsti, klektivní řízení, prfesinalizace a rzhdvání v 2. stupni, psílení prvků kvazijudiciálníh rgánu). V dané věci navrhujeme vypracvání kmplexní kmparativní analýzy funkčnsti dhledvých rgánů a jejich 4 Standardizace smluvních pdmínek je žáducí, ačkli ne frmu zákna neb vyhlášky, ale spíše frmu metdiky (např. vydanéh mnitrvacím rgánem ve smyslu čl. 83 nvé klasické směrnice). V zahraničí standardizaci typicky zajišťují zejména centrální zadavatelé státu či krdinační rgány ve veřejném nakupvání. Smluvní standardy by měly vycházet z vyváženéh řešení přensu rizik tak, jak je tmu běžné v dbré mezinárdní praxi. 8

9 pstupů v členských zemích EU, aby byl mžné tt klíčvé míst funkčnsti celéh systému veřejnéh zadávání dpvědně mdernizvat směrem k větší efektivitě. Sučasně je třeba se ve světle infrmace v RIA 5 zvážit, zda by nebyl i s hledem na velký pčet bcí v ČR (více než 6 200) vhdné řešit situaci přetížensti ÚOHS například pstupy centrálníh zadávání, který efektivně redukuje pčty zadávacích řízení. Je zřejmé, že u 70% zadavatelů nejsu zadávací pstupy dle ZVZ jejich rutinní činnstí. Tat skutečnst sam sbě zvyšuje rizik chybvsti na straně těcht zadavatelů, cž může mít pr dané veřejné zadavatele v kntextu NOZ a další generace fndů EU fatální důsledky. Tt systémvé rizik není vhdné přehlížet. L. Transparentní vlastnická struktura MMR dpručuje řešit ve speciálním zákně; puze pkud by speciální zákn nebyl mžný, jeví se jak přijatelné řešení stanvit v ZVZ zákaz účasti a.s. bez zjistitelné vlastnické struktury s tím, že zahraniční a.s. by se vlastníci prkazvali čestným prhlášením. Suhlas se závěrem a dpručením MMR, s výhradu. Suhlasíme se závěrem, že úprava vlastnické struktury představuje samstatnu prblematiku, která nesuvisí jen s veřejnými zakázkami a spadá primárně d jiné blasti. Tat prblematika by přitm měla být řešena v suvislstech se záknem střetu zájmů, úpravu prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a rzkrýváním finančních beneficientů v dalších blastech práva. Případné zahrnutí d úpravy veřejných zakázek (viz varianta 2) pvažujeme za naprst nesystémvé a prblematické. Zejména v kntextu nvéh čl. 24 směrnice je však třeba najít pr nvé přísné pvinnsti členskéh státu v blasti střetu zájmů kmplexní řešení, a t jak na straně zadavatelů, tak i ddavatelů. Stávající řešení v ZVZ není s hledem na nvé širší pvinnsti členských států dstatečné. Věcný záměr tázku střetu zájmů neřeší. Děkuji Vám za příležitst pskytnut Vám naše připmínky a názry. V případě Vašeh zájmu jsme připraveni Vám je prezentvat na sbním setkání. Jsme také připraveni s Vámi dále splupracvat na přípravě nvéh zákna. S úctu, Tmáš Janeba Prezident ARI, m: , e: tmas.janeba@ceskainfrastruktura.cz ASOCIACE PRO ROZVOJ INFRASTRUKTURY, Praha 1, Nárdní 10/138 5 Viz v tmt bde uvedená infrmace: Více než 70 % z celkvéh pčtu zadavatelů zadal v rce 2013 puze 1 neb 2 veřejné zakázky. Takt zadané zakázky představují puze 15% pdíl na suhrnu všech vysutěžených cen veřejných zakázek evidvaných ve Věstníku veřejných zakázek. 9