Metodické listy pro výuku kaligrafie v estetické výchově na středních školách

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Učitelství estetické výchovy pro střední školy Metodické listy pro výuku kaligrafie v estetické výchově na středních školách Magisterská diplomová práce Autor práce: Bc. Lenka Vymlátilová Vedoucí práce: PhDr. Dagmar Koudelková 2018

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Městečku Trnávce, dne Bc. Lenka Vymlátilová

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Dagmar Koudelkové za pomoc při výběru a konkretizaci tématu a cenné rady a připomínky při vedení práce.

4 Obsah 1 Úvod Kritika literatury Reflexe tématu v literárních pramenech Reflexe tématu v učebnicích estetické výchovy Shrnutí Kaligrafie jako pojem Písmo a jeho vývoj Vlivy na vývoj písma Dělení písma Vývoj písma Historie kaligrafie Písmo ve výtvarném umění Kaligrafie v rámci estetické výchovy Pojetí estetické výchovy Kurikulum Téma kaligrafie v souvislosti s RVP Cíle estetické výchovy Klíčové kompetence Předmluva k metodickým listům Praktická část Metodický list č Metodika Popis aktivit a instrukce Výklad Pracovní list k lekci Písmo, podstata lidstva Metodický list č

5 6.2.1 Metodika Popis aktivit a instrukce Výklad Pracovní list k lekci Kaligrafie Metodický list č Metodika Popis aktivit a instrukce Výklad Díla k promítnutí Metodický list č Metodika Popis aktivit a instrukce Metodický list č Metodika Popis aktivit a instrukce Výklad Pracovní list k lekci Písmo ve výtvarném umění Díla k promítnutí Metodické listy č Metodika Popis aktivit a instrukce Výklad Reflexe lekcí Závěr Resumé Summary Resümee

6 Anotace Annotation Klíčová slova Key words Seznam použitých pramenů a literatury Obrazová příloha Příloha k metodickému listu č Příloha k lekcím Časový rámec Metody Slovní metody Samostatná práce Skupinová práce Materiály a pomůcky Počítač, dataprojektor, tabule, fix/křída Pracovní listy

7 1 Úvod Předkládaná magisterská práce se zabývá metodikou výuky kaligrafie v hodinách estetické výchovy na středních školách. Kaligrafie je velmi opomíjené téma na poli umění i v estetické výchově. Písmo bylo z historického hlediska vždy důležitou součástí vzdělávání obyvatelstva. Každý vzdělaný a vysoce postavený občan byl znalý písma a ti nejlepší z nich se pak i touto činností živili. Je známo, že až do doby vzniku knihtisku byl písař velice váženým, byl to člověk vzdělaný, především pak z církevních řad. V dnešní době využívá mnoho lidí moderních technologií. A to jak v rámci každodenního života, tak i v rámci vzdělávání. Počítače, telefony, internet využíváme každý den pro získávání informací, ale i pro komunikaci nebo vytváření textových zpráv ať už většího nebo menšího rozsahu. Dnes více jak polovina studentů středních a vysokých škol používá pro psaní prací počítačové technologie. Je ale opomíjeno, že studenty středních škol čeká na konci studia maturitní zkouška, jejíž součástí je i písemná práce. V písemné práci je hodnocena i složka úhlednost písma, a pokud je práce nečitelná může být hodnocena známkou nedostatečnou. David Harris, autor knihy Kaligrafie, tvrdí, že stále méně potřebujeme psát čitelně rukou, důležitější je zvládnout klávesnici než krasopis 1. Proto by tato diplomová práce měla z části přispět ke zkvalitnění rukopisu studentů. Což je jeden z cílů, které si tato práce stanovila. Dnes lidé, a to i studenti, mají stále větší problém zorientovat se v historických spisech. A to přes to, že každý kdo pracuje s internetem, pracuje s písmovým systémem, který se začal vyvíjet před lety, jak tvrdí Jiří Eliška. 2 A měli bychom být vizuálně gramotní. I s tímto problémem diplomová práce disponuje. Je zapotřebí, abychom byli vzdělaní v historii, jelikož právě z historických událostí, se vždy můžeme poučit a využít je do budoucnosti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž v teoretické části práce předkládá kaligrafii v literatuře a učebnicích estetické a výtvarné výchovy. To nám poslouží k pochopení, jakým způsobem je kaligrafie pojímána a předávána. V další části se diplomová práce věnuje vzniku a vývoji písma a kaligrafii z hlediska historie. Tato část se promítá do 1 HARRIS, David, Mary NOBLE a Janet MEHIGAN. Kaligrafie: 100 úplných abeced: podrobný a přehledný průvodce pro každého, kdo by se rád naučil umění krásného psaní. Praha: Slovart, ISBN ELIŠKA, Jiří. Písmo I. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 7

8 metodických listů. Každý metodický list obsahuje výklad, který vychází z teoretické části diplomové práce. Na kaligrafii je zde také nahlíženo z moderního hlediska. Práce pojednává o spojení kaligrafie a moderního umění. V dalších kapitolách a podkapitolách se práce zaměřuje na souvislost kaligrafie a estetické výchovy. Práce se zabývá pojmy estetická výchova, kurikulum, cíle a klíčové kompetence. Dále pak pracuje s pojmy rámcový a školní vzdělávací systém. Praktická část obsahuje již zmíněné metodické listy. Metodické listy jsou určeny pro výuku kaligrafie na středních školách, kde je vyučována výtvarná výchova. Je nutno dodat, že je zcela možné manipulovat s metodickými listy právě podle rozsahu předmětu výtvarná výchova na konkrétních školách. Je samozřejmostí, že škola, která bude mít větší časovou dotaci na tento předmět, může využít metodické listy v jejich úplnosti a dále požadovat po studentech samostatné práce v oboru kaligrafie. Jinak tomu bude v obráceném případě, kdy bude možné využít jen podstatné jádro metodických listů či snad jen jejich útržků. Tato diplomová práce si stanovila za cíl vytvořit soubor kvalitních metodických listů, které jsou určeny k výuce kaligrafie. Práce slouží jako podpůrný materiál pro učitele výtvarné výchovy. 8

9 2 Kritika literatury V této kapitole se zaměříme na dostupnost zdrojů, které se zabývají pojmem kaligrafie. Zhodnotíme jejich zpracování a využitelnost pro diplomovou práci. Jejich přehlednost a dostupnost. Pro tuto diplomovou práci je důležité zohlednit také to, jak je téma reflektováno v českých učebnicích estetické výchovy výtvarné. 2.1 Reflexe tématu v literárních pramenech Co se týká literatury, je obtížné najít dílo, které by obsahovalo historii a vývoj kaligrafie v ucelené formě. Především vznikají publikace tvořené pro samouky. Jsou to publikace, které jsou vystavěny tak, aby byly nápomocny každému, kdo se chce kaligrafii naučit. Jsou kvalitně zpracovány a pro diplomovou práci poslouží především jako podpůrný prostředek k tvorbě lekcí, tedy metodických listů. Kniha Kaligrafie 100 úplných abeced od Davida Harrise se v úvodu zabývá materiálem a pomůckami, které kaligrafové a písaři používali a používají i dnes. V následujících kapitolách se věnuje každému písmu a technice jeho tvorby. I když se zdá být kniha velmi obsáhla, je pouze souhrnem všech stylů písma a ohledně historie kaligrafie je co do obsahu strohá. Další knihou, ze které je čerpáno, je publikace Kaligrafie - krása písma od Miluše Pokorné. Tato kniha je na rozdíl od výše zmíněné dobře využitelná pro samotné hodiny estetické výchovy. Je dobře členěná a skýtá spousty rad, které jsou využitelné pro tvorbu lekce estetické výchovy. Obsahuje návody na výrobu vlastních per, ale i rady ohledně aktivit, které lze využít při výuce kaligrafie. Literatury na téma písmo, potažmo kaligrafie, zpracované v závislosti na estetické výchově není také příliš mnoho. Je zde však jedna kniha, která slouží jako didaktická publikace, jako podpůrná literatura pro učitele a kohokoliv jiného, kdo chce výtvarně pracovat s písmem a tvořit především s dětmi. Autorem této knihy Písmo ve výtvarné tvorbě je Daniel Koráb. Kniha je pojímána jako podklad pro výuku písma ve výtvarné činnosti. 3 Je rozdělena na několik lekcí. Každá lekce obsahuje samotný výklad, slovníček cizích pojmů a také cíle neboli očekávané výstupy, z dané lekce. V každé lekci, kapitole, je ukázka samostatné práce. Tedy popis toho, jak pracovat s písmem a co vše je možné vytvořit na tuto tématiku. 3 KORÁB, Daniel. Písmo ve výtvarné tvorbě. Praha: Grada Publishing a.s., ISBN

10 Podstatnou literaturou, ze které diplomová práce vychází je publikace doc. PaedDr. Jiřího Elišky Kaligrafie pro učitelky a učitele, pro nadšence. 4 Tato publikace se nezaměřuje ani tak na historický vývoj kaligrafie, jako spíše na praktickou činnost. Tedy publikace je zpracována tak, aby každý i ten, kdo se výtvarné činnosti příliš nevěnuje, našel zalíbení v kaligrafii a možnou formu sebevyjádření. Je to dílo pro nadšence, kteří si na základě něj mohou najít svůj vlastní font, styl písma. Ale i pro učitele, kteří tak mohou pracovat s natolik rozličnou třídou, jakou třídy středních škol bezesporu jsou. Pokud bychom se měli zaměřit na publikace, které se věnují kaligrafii a písmu z hlediska historického vývoje a jeho významu, je zde problém získat potřebné informace. Výjimkou je však publikace od PhDr. Jany Průšové Vznik a vývoj písma. V první části knihy s názvem Předlatinková a nelatinková písma, se Průšová zaměřuje na úplné základy týkající se písma. Kniha je dobře strukturovaná, přechází od základu a postupuje podle historického vývoje. Stejně tomu tak je i ve druhé části knihy s názvem Latinková písma. Pro samotný základ této diplomové práce je proto využita především tato publikace. 5 Průšová vytvořila tyto publikace na základě zjištění, že literatury věnující se dějinám písma je poskrovnu a publikace, které by snad měly zachytit písmo, jako svébytný lidský projev nejsou téměř žádné. Dalším podkladem pro tuto diplomovou práci jsou i díla již zmíněného doc. PaedDr. Jiřího Elišky. Diplomová práce vychází z jeho pojednání o Vizuální komunikaci. Konkrétně se jedná o publikace Písmo a Písmo II. 6 První zmíněná publikace je strukturovaná podle historického vývoje písma. Druhá z nich se pak více zaměřuje na grafické zpracování písma, písmo ve výtvarném umění a na umělce, zabývající se písmem. Písmo z historického hlediska zpracovává i Georges Jean v knize Písmo - paměť lidstva, 7 kde je obsáhle popsán vývoj písma od klínového písma, přes knihtisk až po samotnou kaligrafii. 2.2 Reflexe tématu v učebnicích estetické výchovy Studenti a učitelé středních škol málokdy používají ve výuce výtvarné výchovy učebnice. Což je známý fakt napříč desetiletím. Autorka diplomové práce může z vlastní zkušenosti 4 ELIŠKA, Jiří. Kaligrafie pro učitelky a učitele, pro nadšence. [online] [cit ]. Dostupné z: 5 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma - předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN ELIŠKA, Jiří. Písmo II. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 7 JEAN, Georges. Písmo - paměť lidstva. Praha: Slovart, ISBN

11 vypovědět, že za celou dobu jejího studia na osmiletém gymnáziu se nesetkala s žádnou učebnicí estetické výchovy. Stejně tak tomu bylo i u jejich vrstevníků, kteří studovali na jiných typech středních škol. I během pedagogické praxe na střední škole, kterou autorka této diplomové práce absolvovala na přelomu roku 2017 a 2018, se s učebnicí výtvarné výchovy nesetkala. A i když učebnice nejsou vždy tou základní součástí pro tvorbu lekcí estetické výchovy, existuje jich spousta. Tato kapitola se zaměří na ty nejznámější, tedy nejpoužívanější. Zhodnoceny jsouce tyto učebnice. První reflektovanou učebnicí jsou Dějiny výtvarné kultury 8 od Bohumíra Mráze. Učebnice je určena přímo studentům středních škol, je však velmi podrobná. Pokud ale jde o kaligrafii, nenajdeme zde mnoho informací. V prvním ze čtyř dílů této učebnice je minimální zmínka o písmu, pouze v souvislosti se starověkými státy. Tedy je zde krátce pojednáno o hieroglyfech, čínském a chetitském písmu. Pokud se učebnice o kaligrafii zajímá, tak jen z hlediska knižní malby v kodexech a rukopisech. Pouze v kapitole o českých zemích v době gotické je zmínka o kaligrafii. Stejně tak tomu je v následujících třech dílech této učebnice. Další učebnicí je pětidílná publikace s názvem Průvodce výtvarným uměním 9, na které pracoval kolektiv autorů Šamšula, Adamec, Hirschová, Bláha a Slavík. Tato učebnice se zdá být přehlednější. Pokud jde ale ovšem o kaligrafii a písmo, není zde příliš mnoho informací. Pouze v prvním díle této učebnice se pojednává o písmu. Konkrétně se jedná o písma starověkých států. Je zde velmi kvalitně zpracována problematika písma. Nejen, že se text zaměřuje na vysvětlení jednotlivých pojmů, ale předkládá i popis, jakým způsobem písma vznikala. Jinak se opět učebnice soustředí spíše na knižní malbu. Tentokrát se zaobírá i iniciálou v knihách a písaři. S dalšími díly, které se již zabývají výtvarným uměním renesance a uměním nové doby, se písmo vytrácí. Setkáváme se s ním už jen v grafické podobě při tvorbě plakátů. Najde se zde i zmínka o grafitti. Kapitoly z dějin výtvarného umění: pro výuku dějin umění na středních školách 10 je dílo Vladimíra Prokopa, bohužel i tato učebnice nabízí klasické definice písma zaměřené spíše na 8 MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. 2. vyd. Praha: Idea servis, ISBN ŠAMŠULA, Pavel a Jaromír ADAMEC. Průvodce výtvarným uměním I. 3. vyd. Úvaly: Albra, Pomocné knihy pro učitele a žáky. ISBN PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění: pro výuku dějin umění na středních školách. Poděbrady: O. K. - Soft, ISBN

12 historii lidstva než na umělecký počin. V poslední části této učebnice se však nachází alespoň malá hrstka umělců pracující s kaligrafií nebo se slovem v obraze. Dílo Marie Černé, Dějiny výtvarného umění 11, je učebnicí, která obsahuje téma kaligrafie. Kniha je psána velmi čtivě a i když zde nejsou konkrétní kapitoly o kaligrafii, najdeme zde mnoho informací na toto téma, ať už v pojednání o čínském, islámském a japonském výtvarném uměním, lze zde nalézt i jména českých výtvarníků pracujících s písmem. České učebnice tak zpravidla přinášejí klasickou šablonu posloupnosti vývoje umění. Od pravěku, přes středověk a renesanci a tak dále. O písmu jsou zde vždy základní informace, ale nikde není na písmo nahlíženo jako na druh výtvarného vyjádření. Z tohoto důvodu jsou učebnice nedostatečnou oporou pro vyučujícího. 2.3 Shrnutí I když je kaligrafie nedílnou součástí historie lidstva, a i když dnes ji lidstvo využívá v plné míře, publikací o ní mnoho nevzniklo. Internet a elektronické zdroje jsou v mnoha ohledech nevyčerpatelné, i přesto existují a stále vznikají nové publikace o kaligrafii. Je zde řada knih, které podávají ucelené informace, některé i relativně podrobné, ale bylo potřeba občas dohledávat určité detaily a to především na webových stránkách orientovaných na dějiny umění a na kaligrafii konkrétně. Situace týkající se českých učebnic by se dala nazvat téměř žalostnou. Téma písma je zde zmíněno více méně okrajově a to v souvislosti s rozvojem civilizace. Kaligrafie je zde zcela opomíjena, jen ve výjimečných situacích je zmíněno pár významných spisů, písařů a umělců v tomto oboru. Pojem, vývoj, historie kaligrafie se v učebnicích nenachází. Učebnice se spíše zaměřují na knižní malbu. Pokud se zajímá o nějaké kodexy a rukopisy, tak je to spíše z hlediska obsahu než zpracování. V oblasti vzdělávání je několik slibně vyhlížejících didaktických příruček, které by se mohly stát podklady pro další zpracování tématu kaligrafie. Proto by tato práce mohla být přínosem pro učitele, kteří se tématu písma a kaligrafie nechtějí vyhýbat. Stejně tak by mohla být nápomocná pro budoucí tvůrce didaktiky dějiny umění. 11 ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. 3. rozš. a upr. vyd. Praha: Idea servis, ISBN

13 3 Kaligrafie jako pojem Kaligrafie (pochází z řeckého καλλος kallos krása + γραφος grafos psaní ) je umění krasopisu. 12 Kaligrafie etymologicky znamená krásné písmo. Prakticky je to křehká hranice mezi uměním a potřebou slovního vyjádření, mezi kresbou a znakovým písmem. V každé době na všech místech, všude tam, kde se používalo písmo, existovalo umění krásných linií a obvykle jedno nebo více sdružení rytců či písařů, kteří toto umění prováděli. 13 Podle Jany Průšové kaligrafie je písařské umění, krasopis, výtvarný způsob psaní, kdy jsou znaky uspořádané do jednotně řešeného celku, doplněného často ilustrací nebo ornamentem. 14 Eliška tvrdí, že kaligrafie se zabývá vizuální stránkou písma. 15 Podle těchto definic kaligrafie znamená krásné písmo, tedy písmo, které není klasickým, jakým se učíme psát ve škole, ale písmo, které v sobě nese estetickou hodnotu. Kaligraf je člověk, který takové písmo vytváří. Písmo díky kaligrafii není jen zdrojem informací, ale i zdrojem uměleckého zážitku. Kaligrafové se učili 7 let. Tvary písma se přizpůsobovali estetice doby a také snaze uspořit místo na drahém podkladu. 16 Následující kapitoly se zabývají historií a vývojem kaligrafie, vývojem a styly písem. V kapitole jsou rovněž zahrnuti písaři a umělci, kteří ve svých dílech pracovali, buď se slovem, nebo s kaligrafií vůbec. Následující tři kapitoly jsou důležitou součástí této diplomové práce, z nich budou vycházet výkladové části metodických listů. 12 Autor neznámý. Kaligrafie. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: 13 JEAN, Georges. Písmo - paměť lidstva. Praha: Slovart, ISBN Str PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Str ELIŠKA, Jiří. Písmo I. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 16 ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: Str

14 3.1 Písmo a jeho vývoj Písmo ukazuje duchovní a kulturní úroveň společnosti. 17 Již v egyptských papyrech najdeme chválu písma a písařova povolání. Dovednost zaznamenávat skutečnosti a prostřednictvím zápisu je kdykoli znovu oživit, převést do roviny aktuálního, budila úžas a úctu nejen ve Staré říši, z níž pochází výše zmíněný papyrus. 18 Písmo je nedílnou součástí lidstva, které je vnímá ve dvou formách zvukové a vizuální. Zvuková forma je založena na mluveném jazyku, který se člověk učí spontánně od dětství. Poté se učí psát. Pokud, však neznáme jazyk, je pro nás písmo jen soustava abstraktních tvarů, linií a křivek. 19 Zcela jistě jste se již někdy setkali například s nápisem, i vytetovaným slovem, které jste nemohli rozluštit, a přesto Vás zaujalo a líbilo se Vám. Často tak tomu bývá právě u čínského nebo arabského písma. Proto dosti často můžete vidět na lidech tetování nějakého čínského znaku, které si pořídili právě na základě vizuální krásy než na základě významu znaku. Písmo je nedílnou součástí vývoje společnosti a k jeho vzniku došlo z mnoha různých důvodů. Důvody jsou vlivy, které působily na vývoj písma. Těchto vlivů je velká řada. Pro účely diplomové práce jsou zde popsány jen ty nezbytně nutné Vlivy na vývoj písma V první řadě je to materiál, který podstatně ovlivnil vývoj písma. Materiál na výrobu psacího nástroje a materiál, na který se zaznamenávalo vše podstatné. Proto právě většina písem má svoji podobu vnucenou právě na základě materiálu. Klínové písmo Sumerů by těžko mohlo být lineární kresbou při způsobu vtiskování rákosových stébel do měkké hlíny. 20 Eliška ve svém spisu Písmo 21, představuje řadu materiálů, na které se psalo, rylo nebo tesalo. Základním a prvotním materiálem byla hlína, kámen a přírodní materiály jako kůra, bambus, mušle, listí. S rozvojem civilizace se začalo psát na hedvábí, papyrus, pergamen a nakonec na papír. 17 ELIŠKA, Jiří. Písmo I. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 18 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 20 PhDr. PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Str ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 14

15 Dalším vlivem na vývoj písma je kultura a jazyk. Je zjevné, že se věci denní potřeby i umělecká díla transformují podle toho, co je v dané kultuře považováno za pěkné. Znamená to tedy, že písmo se transformovalo podle toho, jaký umělecký sloh v konkrétní zemi působil. Stejně jako v gotickém slohu byl lomený oblouk považován za krásný, tak i právě písmo v tomto období využívá lomená písmena. To potvrzuje i Vivien Lunnisová, když tvrdí, že všechny varianty gotického písma jsou dramatické, výrazné a tvarově bohaté 22 Stejně tak výrazné a dramatické jsou právě architektonické skvosty z doby gotické. Ať už jde o kapli Sainte Chapelle nebo katedrálu Notre Dame, které se nacházejí v Paříži a které právě jak zvenčí tak především ze vnitř působí velmi dramatickým dojmem. Jedním z vlivů, který by se mohl zdát nepodstatným, je politický a společenský vliv. Písmo se totiž v určitých fázích vývoje lidstva stává nástrojem moci. Jsou písma, která vznikla na popud panovníků. Tak tomu bylo na území Čech za vlády Karla Velikého, který se považoval za dědice císařského Říma a šíření gramotnosti a znalostí bylo důležitou součástí jeho civilizačního poslání. K tomu patřilo i zakládání skriptorií a výuka písařů tak se z reformované polounciály stala karolínská minuskula. 23 V neposlední řadě je to pak potřeba rychlosti pořízení zápisu. To znamená, že písmo se přizpůsobovalo v návaznosti na to, co a kam má být psáno. Bylo důležité vytvořit zápis co nejrychleji, aby mohl být předán dále. Například vojenské rozkazy během bojů. Jako další vliv na vývoj písma je brán sám tvůrce. Kreativita a individualita písaře je i dnes hlavní složkou, která se promítá především do vizuální stránky písma Dělení písma Na základě vlivů bylo písmo rozděleno do několika typů, konkrétně do tří. Jde o nápisová písma, kurzivní písma a knižní písma. Písma nápisová byla zpravidla tesána do materiálu, který byl zachován po stovky let. Především se tesalo do kamene a mramoru. Tento styl písma se totiž z velké části užíval jako součást sochařských a architektonických děl. Důležité tak nebylo jen sdělení, ale především výtvarná stránka textu. Jednalo se totiž o doplněk díla, takže bylo žádoucí, aby písmo bylo výtvarně zpracované. 22 LUNNISOVÁ, Vivien. Umění kaligrafie. Praha: Slovart, ISBN Str HARRIS, David, Mary NOBLE a Janet MEHIGAN. Kaligrafie: 100 úplných abeced: podrobný a přehledný průvodce pro každého, kdo by se rád naučil umění krásného psaní. Praha: Slovart, ISBN Str

16 Kurzivní písmo bylo využíváno především pro rychlý zápis. Většinou šlo o sepsání listiny, která pak byla předána dále. Šlo tedy o prosté předávání informací písemnou formou. Knižní písma jsou písma, která se nacházejí mezi nápisovým písmem a kurzivním. Jelikož na výrobu knihy byl dán dostatek času, nebylo zapotřebí spěchat. Kniha však musela být napsána včas, aby se dostala do rukou čtenáře. Znamená to, že písmo knižní bylo psáno podstatně rychleji než tesáno. Ale pozornost nebyla věnována každému písmenu. Už zde se lze setkat s písmem jako projevem výtvarného umění. Následně byla knižní písma omezena vznikem knihtisku. Faktem je, že v ten moment se oddělil vývoj písem typografických (tiskových) a kaligrafických Vývoj písma Je velmi těžké určit vznik písma, a to proto, že není zcela jasné, co už písmo je a co je předchůdce písma. Písmo vzniká ve chvíli, kdy se vytváří ucelený soubor znaků a symbolů, kterými mohou jejich uživatelé konkretizovat svoje myšlenky a pocity. 24 Podle Elišky bylo vždy životně důležité uchovat a předat informace. Není však v lidských silách si vše pamatovat, proto lidé začali využívat paměťové pomůcky (uzly, rytiny do kmenů stromů, kresby, malby). Tak vzniklo písmo, které je ryze praktickou záležitostí. Počátky písma se formují u prvních společností. Jde tedy o oblast starověké Mezopotámie. Ta společně s Čínou a Egyptem dala vzniku písma. Skutečnou hláskovou abecedu světu dali až Řekové a Féničané. 25 Jiří Eliška dokonce tvrdí, že vývoj společnosti bez písma by byl retardovaný. 26 Natolik je písmo důležité, díky němu se dozvídáme o minulosti i budoucnosti. Dokážeme zaznamenat moudra, ale i nevydařené zkušenosti, stejně tak i emoce. Díky písmu má lidstvo svoji duchovní historii a dějiny. Mluvené slovo získává vizuální podobu zhruba let př. n. l. Prvním předchůdcem písma je Mnemogram, který znamená připomínkový předmět. Jde o takzvané protopísmo. A právě používání prvních mnemotechnických, připomínkových pomůcek byl první způsob komunikace mezi lidmi. Mezi mnemogramy řadíme takzvané calculi, což jsou kameny s geometrickými nápisy, které sloužily k počítání. 24 JEAN, Georges. Písmo - paměť lidstva. Praha: Slovart, ISBN Str ELIŠKA, Jiří. Písmo I. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 26 Tamtéž 16

17 I dnes používáme spojení jako: máš u mě vroubek, nebo udělal si uzel, aby nezapomněl. Je to poznámka abychom na něco nezapomněli, jde tedy o mnemogram. V dnešní době jsou mnemogramy stále užívány a to v podobě semaforů, brzdových světel aut nebo signálních světel majáku. 27 Dalším významným krokem ve vývoji písma je vznik Piktogramu, který je zobrazením myšlenky a sdělení. Je to znak, který umíme číst, aniž bychom znali jazyk, kterým se hovoří. Piktogramy používáme i dnes, například cedule s písmenem P znamená parkoviště. Nebo cedule s vidličkou a nožem je výraz pro restauraci nebo občerstvení. Právě vytvořením několika piktogramů mohl člověk vyjádřit svoji myšlenku. Jeden znak znamenal jedno slovo, více znaků myšlenku. Tedy vznikaly tak zvané ideogramy. Ty složitější se nazývají hieroglyfy. První písmo vzniklo v oblasti Mezopotámie, kde sídlili Sumerové a Akkadové. Jedná se o klínové písmo, za pomocí něj byly vytvořeny první záznamy. Šlo především o zemědělské účty, které se pomocí tohoto písma zaznamenávaly. Klínové písmo je tak nazýváno pro svůj vzhled. Z rákosu bylo vytvořeno pero, které bylo na jednom konci seříznuto šikmo a vyražením do hlíny vytvářelo tvar klínu, hřebů. Klínové písmo je obrázkové písmo, kterým byl napsán Epos o Gilgamešovi. Používali ho nejen Sumerové a Akkadové, ale i Chetité. Zapisovaly se jim různé jazyky a proto má několik podob. 28 Dalším významným krokem ve vývoji písma je vznik hieroglyfů. Nejznámější jsou egyptské hieroglyfy, které používají 3 typy znaků. Piktogram pro zobrazení věci a bytosti, fonogram pro zvuk a determinativy pro rozlišení mezi piktogramem a fonogramem. Egypťané rozlišují dva typy hieroglyfů. Hieratické písmo neboli kněžské, které je složitější a pro rozluštění musí být člověk studovaný v tomto oboru. A druhým typem je démotické písmo, které bylo úředním, a tedy bylo určeno pro širokou veřejnost. Pro zapisování se používal papyrus a psalo se štětcem ze stonků trávovité rostliny. Inkoust byl složen ze sazí, pryskyřice a octa. Tímto způsobem byla napsána i Kniha mrtvých ve 13. století př. n. l. 27 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Str ELIŠKA, Jiří. Písmo I. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 17

18 Miluše Pokorná, autorka knihy Kaligrafie krása písma chápe hieroglyfy jako znaky plné života a poezie. 29 V úvodu bylo již zmíněno, že to byli právě Féničané (sídlili na území dnešní Izraele, Libanonu a Sýrie), kdo vytvořil abecedu, která se stala základem mnoha písem v oblasti Indie a Malé Asie. Ale i základem pro vznik řeckého písma a zprostředkovaně i pro latinku a azbuku. Ve století př. n. l. vytvořili Féničané abecedu o 22 znacích pro souhlásky, a vytvořili akrofónii. Což znamená, že každý znak dostal svou zvukovou podobu souhlásky. Právě zvukové písmo ovlivnilo celý vývoj písma a abecedních systémů. 30 Důležitými ve vývoji písma byli Řekové. Ti převzali a doplnili písmo od Féničanů a let před Kristem vznikla celá abeceda. Psalo se takzvaným bustrofedonem, kdy se první řádek začal psát zprava doleva, druhý zleva doprava a třetí zase zprava doleva. Tak to pokračovalo dál. Při psaní se znaky otáčely zrcadlově a některé se tak zachovaly dodnes. Vzniká Řecká kapitála 31 a tvarové varianty písma, podle slohu iónského a dórského. Řecké písmo se stalo základem pro byzantské písmo, vznikla z něj azbuka. Řecké písmo je velmi podstatné v mnoha ohledech. V matematice a jiných exaktních vědách se řecká písmena požívají dodnes jako mezinárodní znaky. 32 Stejně důležitými se pro písmo stali Římané. Řecko a Řím jsou starověké státy, které k sobě od pradávna patří a vždy se srovnávají a jeden ovlivňuje druhý. Římané převzali písmo od Etrusků, od civilizace, o které víme jen velmi málo a co se týká písma, víme jen, že místo písmen B, D a C používali znaky pro G a K. Etruskové však používali písmo řecké. 33 Řecké písmo, konkrétně západní, ve spojení s etruským písmem se stalo základem pro vznik latinky, která se používala právě v Římě. Z 6. století př. n. l. byl nalezen tzv. Černý kámen, na kterém je dochována první latinka. Ta se postupně přeměňovala do dnešní podoby. Tvar písma se upravoval díky nástrojům sochařů. 29 POKORNÁ, Miluše. Kaligrafie - krása písma. Brno: CP Books, ISBN ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 31 Kapitála je písmo velké abecedy ve výšce písmen malé abecedy. 32 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. l. c. Str ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 18

19 Jelikož Římané měli v oblibě tesat nápisy, umisťovali je na sochy, reliéfy, oblouky a jinou architekturu. Nejslavnějším příkladem je Trajánův sloup v Římě. Římská latinka je plnohodnotné písmo, které tvoří základ, z něhož vycházejí všechny západní písma. Latinka je nejrozšířenějším písmem na světě. Používají ji obyvatelé většiny evropských zemí, Ameriky, Austrálie atd. Latinka se stejně jako ostatní jazyky zapisovala zprava doleva, později pak bustrofedonem a až ve 4. stol. př. n. l. zleva doprava. Tomu odpovídá i změna písma. Slova se původně neoddělovala, až později se objevuje dělící znaménko. Systematické oddělování slov mezerami se definitivně ustálilo až v 15. století. 34 Ve 2. století n. l. vyvinuli Římané abecední systém, který zůstává v podstatě nezměněný, kromě přidání J, U a W. 35 Dokonce latinka využívá písmen pro vyjádření čísla. I my dnes používáme římské číslice, například pro označení panovníků (Karel IV. Ludvík XVII.). Pro zápis první latinky se používali voskové destičky, následně papyrus a pak i pergamen, který se používal v průběhu celého středověku. Psalo se perem z rákosu a brkem. Latinka se stala velmi používaným písmem. Nebyla určena primárně jen pro politické a hospodářské účely, ale i pro zápis krásné literatury. Vznikala první knihkupectví, veřejné knihovny, zakázkové písařské dílny. Latinské písmo se společně s jazykem šířilo rychle po celé Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii. Šířilo se díky moci Římské říše, ale i díky křesťanství, kde se stalo jeho nástrojem. Kromě Evropy se písmo formovalo i ve východní části Země. V Číně podle pověsti vzniklo písmo v 26. století př. n. l. a vytvořil ho císař Chuang ti. Číňané písmo považovali za božský dar. Zajímavé je, že čínština je izolační jazyk, tedy nemá skloňování a neprošel ani fonetizací. Proto je písmo pro Číňany důležitější než mluvené slovo. Jeden vyslovený znak má totiž podle způsobu zapsání několik významů. Proto čínština obsahuje velký počet znaků, za gramotného člověka se považuje ten, kdo zná více jak znaků. Číňané byli vždy o krok 34 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Str LUNNISS, Vivien. Umění kaligrafie. V Praze: Slovart, ISBN Str

20 napřed před ostatními civilizacemi, není tak divu že po usnadnění zápisu přišli s jednoduchým tiskem liter o 400 let dříve než Gutenberg a že to byli právě oni, kdo vynalezl papír. 36 Čínské znaky se do dnešní doby změnily jen velmi málo. Z obrázkové podoby se zjednodušily díky změnou psacího náčiní (štětec, tuš, papír). Z čínského písma vychází japonské. Japonci nikdy nevytvořili původní písmo, pouze přetvořili to čínské. Dodnes je však tím nejsložitějším písmem na světě. Japonci kromě písma převzali i jazyk, proto se čínština stala na nějaký čas úředním jazykem v Japonsku. Problém byl, že spousty lidí i přesto nedokázalo číst čínské znaky. Nakonec až v 9. století vznikla katakana, první japonské slabičné písmo. 37 Kromě katakany vzniklo i druhé písmo, hiragana. Písmo více dekorativní, které vzniklo pro účely literatury. Do první poloviny 20. století se znaky jak v čínštině, tak v japonštině psaly výhradně štětcem. Vedle čínského a japonského písma je pro nás nesrozumitelné, přesto zajímavé, písmo arabské. Jako i ostatní písma i toto vychází z fénické abecedy. První čistě arabské texty pocházejí z 6. století, historici uvádějí však 4. století jako vznik písma. Arabské písmo je druhým nejpoužívanějším na světě hned po latince. Průšová tvrdí, že mnoho kultur si písmo střežilo, jako symbol nadřazenosti a vzdělanosti. Hrstka vzdělaných si písmo ponechávali jen pro sebe. Oproti tomu arabské písmo je dostupné všem, bylo a je používáno jako nástroj k šíření Koránu. Písmo je dar boží a každý muslim by měl umět číst a psát. 38 Druhá nejlidnatější země světa je taktéž důležitou součástí vývoje písma. V Indii se používá na 700 jazyků a pouze 13 z nich je hlavních, včetně sanskrtu. Indické a arabské písmo společně s hebrejským vycházejí z aramejského písma. Aramejské písmo se rozšířilo v 8. století př. n. l. a ve svém vrcholném období bylo úředním písmem Perské říše. Se zánikem této říše zaniklo i částečně písmo, jeho útržky se dochovaly v soustavách písem, výše zmíněných. Aramejci, kteří sídlili na území Mezopotámie, dnes území Sýrie, přispěli k rozvoji písma sepsáním několika knih Starého zákona. Stejně jako, 36 ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 37 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Tamtéž. Str

21 aramejština se čte právě i hebrejština, které se během vývoje nezměnila a je dodnes úředním jazykem Izraele. 39 Hebrejština je významným písmem z hlediska filozofie a teologie, na které je v podstatě založená. S ohlédnutím zpět na začátek této kapitoly, je zcela zjevné, že označení Féničanů jako nejdůležitější civilizace v dějinách lidstva není nikterak přehnané. Z fénického jazyka v podstatě vycházelo každé písmo, které kdy vzniklo. Písmo se nerozvíjelo jen ve starověkých státech, ale rozvíjelo se i během středověku a to jak ve státech na východě Země, tak ve státech střední Evropy. Konkrétně v Germánii, ta sídlila na území dnešního Česka, Slovenska, Německa, Polska, Dánska a části Rakouska. Proto je pro Čechy germánské písmo významné. Jedná se o takzvané runy, ty byly ovlivněny etruským písmem. Významné jsou z vizuálního hlediska, kdy například ve Švédsku se používaly do 20. století k dekorativním účelům. Runová abeceda má podle legendy magický význam a proto ji mohli používat jen vyvolení. Používala se na britských ostrovech a ve Skandinávii. Po zániku Římské říše, říše Byzantská převzala vládu nad východní části Evropy. V Byzantské říši se používal řecký jazyk a písmo. Písmo se díky Byzanci rozvíjelo i nadále. Dokonce zde přetrvalo i přes zánik říše a stalo se základem pro slovanské písmo. 40 V roce 863 na území Slovanů přišli Cyril a Metoděj, kteří na pozvání císaře Rostislava měli šířit křesťanství na území Moravy. Ti vytvořili jazyk, kterému rozuměl i obyčejný lid. Jazyk, který napomohl k lepšímu pochopení celého náboženství. Jedná se o velmi známou hlaholici. Jde o úpravu řeckých minuskulí. 41 Hlaholice měla 38 znaků, u nás se však neprosadila, a to přes to, že se ji Karel IV. snažil obnovit. Rozšířila se však do Chorvatska, Bulharska a k Srbům, zde došlo k rozšíření na 43 znaků a přejmenování na cyrilici. 42 Ta se po mnoho let upravovala a přejmenovávala. Až nakonec roku 1710 na popud cara Petra I. se cyrilice, v té době již ruské písmo, proměnilo na tiskové a vznikla azbuka, která se používá dodnes. 39 POKORNÁ, Miluše. Kaligrafie, krása písma. Brno: CP Books,a.s., ISBN ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 41 Minuskule jsou malá písmena, jsou opakem velkých písmen. 42 ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 21

22 Před příchodem Konstantina a Metoděje se na našem území užívala latinka, ta jak víme, vznikla spojením řeckého a etruského písma. Po pádu Římské říše latinka totiž nezanikla a to díky katolické církvi, která z latiny vytvořila liturgický jazyk. Poté přišla hlaholice ta se, ale na našem území neudržela a byla opět nahrazena latinkou. Latinka se ve své podobě měnila s příchodem dalších českých panovníků a s územními změnami. 3.2 Historie kaligrafie Písmo pro člověka může být zdroj inspirace, poznání a vizuálního uspokojení stejně jako u výtvarných děl. Za kaligrafická písma se pouvažují písma latinkového typu, čínské, japonské a arabské písmo. V této kapitole se pojednává o japonské a čínské kaligrafii. Arabské kaligrafii, která má nejblíže k výtvarnému umění. A nakonec je zde věnovaná část popisu rozdělení kaligrafických písem latinkových. Japonská kaligrafie je dodnes živou oblastí umění. Využívá konkrétně pěti stylů, pomoci, kterých zapisuje jeden jazyk. Kaligrafie se v japonštině zapíše slovem šodó, což je složení dvou znaků, šo = psaní a dó = cesta. Což znamená v přeneseném významu to, že japonská kaligrafie neslouží pouze k vytváření uměleckých děl, ale je to i způsob života životní cesta. 43 V japonské kaligrafii nejde o dekorativnost nebo užitou formu, jde o umění v pravém slova smyslu. Průšová tvrdí, že se tvoří něco nového, co nese poselství estetického a etického významu. Japonská kaligrafie je velmi často zobrazována ve spojení s bojovým uměním. Je to proto, že s ním má společné znaky. Kaligrafové i bojovníci musí respektovat tradiční normy svázané s minulostí a zaručují se za pravost svého konání. Japonský kaligraf Širjú Morita formuloval základní význam umění kaligrafie. Důležitý je tematický prvek písma, který je nositelem významu slova. Kaligraf by se měl vždy s tímto významem prolínat a splynout s ním. Samotné psaní je pak akt živého a tvůrčího pohybu, prostřednictvím něhož se vyjadřujeme. Vzniklý písemný tvar však nikdy není definitivní. Dále by se kaligraf neměl bát využít plochu papíru, a považovat ji za součást napsaného znaku. Kromě tuše, papíru a štětce je nejdůležitější samotný pohyb ruky při psaní. Tento 43 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN

23 pohyb je nadřazen hlavě, srdci, tělu i samotnému zápěstí. Pohyb těla a celý organismus je podstatný při psaní. Během zápisu jde o velké vypětí sil kaligrafa, které zahrnuje již zmíněný pohyb, velký nádech a koncentraci. V tu chvíli dochází k okamžiku, kdy kaligraf v jeden moment říká vše o prožitku určitého významu. 44 Japonská kaligrafie dokázala během své historie ovlivnit dokonce i západní umění, např. slavného kubistického malíře Picassa. 45 Stejně jako Japonci, tak i Číňané používali k zaznamenávání štětec, malířský nástroj. A psalo se, respektive malovalo, na hedvábí. Proto má právě čínské písmo takový kaligrafický charakter. Kaligrafie je často součásti výzdoby interiérů, je jedním ze symbolů čínské kultury, jak tvrdí Jana Průšová. Čínské písmo odráží nejen způsob užívání pojmů, ale i způsob myšlení. Čínská kaligrafie tvoří významnou část světového výtvarného umění. Kaligrafie je pokládána za nejabstraktnější a nejvznešenější formu umění v čínské kultuře. Čínská a Japonská kaligrafie používá při psaní štětec, ten symbolizuje mysl a tělo kaligrafa, je to mnohem více než náčiní. Podobných postupů jako čínská kaligrafie využívá arabská kaligrafie. Zde je kaligrafie ale víceméně potřebou ve výtvarném odvětví, muslimské náboženství totiž zakazuje zobrazování Boha, Proroka, lidí a zvířat a proto se kaligrafie stala téměř jediným výrazem výtvarného umění. Arabská kaligrafie má tak za úlohu zdobit mešity a všechny ostatní pamětihodnosti. Arabské písmo má rovněž kaligrafický charakter, právě díky dekoru rostlinných a geometrických motivů, dokazuje tak nesmírnou fantazii a kreativitu písařů té doby. I dnes je arabské písmo působivé a bráno jako umění. Arabské písmo je velmi rozmanité proto si jej kaligrafové mohou upravovat do různých výtvarných kreací. Mnohdy se výtvory blíží ornamentu. Kaligrafie je však především vyjadřovací prostředek. Důležitý je významový obsah slov. Písmo je totiž pro vyznavače Koránu posvátné, proto je důležité jaká slova a jakým způsobem jsou zobrazována. 44 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Autor neznámý. Kaligrafie. [online] 2012 [cit ]. Dostupné z: 23

24 Arabská kaligrafie je v podstatě především brána jako služba Bohu. Podle Průšové se prostřednictvím křivek a ornamentů dovídáme o idejích Koránu. I proto většina písemností začíná znakem Basmala, což v překladu znamená: Ve jménu Pána Milosrdného a Slitovného. Každý arabský kaligraf, stejně jako čínský či japonský, pracuje s dechem. Je důležité správně při psaní dýchat, koncentrovat se na samotný pohyb ruky a význam psaného slova. V arabských zemích jsou kaligrafové velmi uznávanými osobami, a kaligrafie je zde legitimní součástí výtvarného umění, koneckonců je tak vnímána po celém světě. Je to nezpochybnitelná oblast uměleckého projevu. 46 Slova psaná arabskou kaligrafií jsou vizuálně působivé. Existuje hned několik druhů arabských písem. Nejznámější je kúfí, které se používá k výzdobě chrámu. Dalším je neschí, což je moderní arabské písmo, pro běžný zápis. Kaligrafie se však nevyvíjela pouze na východě, ale i v západních zemích. V Egyptě se používaly hieroglyfy, které by se mohli považovat za umělecká díla, ale do kaligrafie jako takové se neřadí. Stejně tak tomu je i u ostatních starověkých států. Výjimkou je Římská říše. Latinka, kterou se v Římě psalo, je středem kaligrafie. Právě z latinky vycházejí všechny styly jako zgotizovaná italika, copperplate skript nebo spencerian. Latinka se stává impulzem pro všechny umělce a písaře, jak realizovat svou dovednost a výtvarný vkus, upravovat písmo podle svých představ. Psaní samotných Římanů se již nazývá kresbou. Jako první kaligrafický styl latinky vniká Římská kapitála. Římská kapitála je honosné, důstojné a esteticky vyvážené písmo. 47 V kapitále se skrývá kaligrafický charakter, jelikož nejprve se nápis na kámen namaloval štětcem a pak se vytesal. Při psaní jde o vytváření geometrické konstrukce, jejímž základem je čtverec a kulatá písmena vycházející z kruhu. Římská kapitála se dělí na nápisovou, knižní a kurzivní. Římská nápisová kapitála se stala vrcholem dokonalosti, nešlo už jen o písmo, o sdělení informací, ale o umění. 46 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 24

25 Římská nápisová kapitála se dále ještě dělí na monumentální (skriptura monumentalis) a na dokumentární (skriptura acturia). Toto dělení je velmi důležité a to především proto, že monumentální nápisová kapitála se stala vrcholnou formou latinky. Všechna ostatní písma, která vznikala v dalších letech, se z ní odvodila. Důležité pro tento vývoj bylo podrobení se Řecka Římu. Do Říma tak pronikly řecké vlivy, uplatňovali se zde řečtí kameníci. Ti přinesli do latinky její rovný a ostrý vzhled a serify patkové písmo. Zásadním prvkem bylo především různění tahů ze slabých na silné a opačně. To vznikalo díky tomu, jak je již zmíněno v předchozím odstavci, že slova byla napřed předepsána štětcem a pak až tesána, a právě na některých místech se zachovalo přetažení písmene. Někdy však toto zesilňování tahů vznikalo uměle, přesto ale písmo působí přirozeným dojmem. Vzniká tak osa stínu, která se na další století stane neodmyslitelnou součástí kaligrafie. Toto jsou v zásadě 3 základní kresebné prvky serify, různění tahů, osa stínu. Podle nich se i dělí typografické písmo, jako je třeba verzálka. 48 Verzálky nejužívanějšího knižního písma současnosti Timesu, které nechybí v žádné sadě počítačových fontů a které všichni užíváme, jsou potomkem doplnění abecedy z podstavce Trajánova sloupu v Římě z roku 113 n. l. 49 A právě Trajánův sloup nese popis, který je vytesán právě v římské nápisové kapitále. Je tedy jasné, že díky kaligrafickému stylu latinky je v počítačových fontech Times New Roman, který všichni používají. V této době kameníci používali šablony, kvůli přesnosti. Písmena jako T, I, F, P se psali nad linku, aby se ušetřilo místo. Ze stejného důvodu se používali i ligatury. 50 Ligatury se také někdy používaly jako podpis písaře či kameníka. Začala se od sebe oddělovat i slova, nejdříve za pomocí teček, ty dostaly později tvar trojúhelníku. Nakonec písaři začali využívat zdobnosti a z teček a trojúhelníku se stávaly břečťanové lístky nebo jiné ornamenty. Začali se zdobit i patky neboli serify. Podle Průšové jsme monumentálním písmem ovlivnění natolik, že i dnes, když vidíme příliš přezdobené písmo nebo písmo se zvláštním sklonem, tak se nám nelíbí. 48 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Str Ligatura spojení dvou a více písmen v jedno. Svázat písmena k sobě. AE Æ. 25

26 Druhým typem římské kapitály je dokumentární písmo. Toto písmo je doplněním monumentálního, je malířskou ozdobou. Tímto písmem se zapisovaly veřejné dokumenty ve smyslu vyhlášek a zákonů. Možná i proto se používal pro zápis štětec, jelikož zákony se s každým dalším vládcem měnily, bylo by zbytečné něco tesat do kamene. Používala se černá a červená barva. Šlo o rychlé psaní, rukopis je zde individuální. Začínají se zužovat znaky a vzniká tak elegantní kresba s výraznými serify. 51 Kromě těchto dvou stylů vznikla i knižní kapitála. Ta se dále dělila na kvadrátní a rustikální. Vivien Lunnissová ve své knize Umění kaligrafie však uvádí pouze kapitálu rustikální, která je pro rozvoj kaligrafie důležitější. Jde totiž vyloženě o kaligrafické písmo, které se vyznačuje kontrastem silných a slabých tahů. To vychází z kolmého držení pera. Při psaní jsou tak svislé tahy úzké a vodorovné jsou silné. Rustická kapitála svého vrcholu dosáhla ve chvíli, kdy se začalo psát na pergamen, ten byl totiž hladký a ploše seříznuté pero po něm lehce klouzalo. Jak rustická, tak i kvadrátní kapitála používaly ligatury a zkratky. Například IHS Iesus Ježíš. Pro zběžné psaní se vytvořilo kurzívní písmo, konkrétně nazýváno římská kurzíva majuskulová. Pro psaní se používal ostrý nástroj, písmo nemělo serify. Písaři se snažili psát rychleji, a proto vznikl kurzivní styl a především vázaný duktus. Což znamená, že jednotlivá písmena na sebe začala navazovat. I když není kurzivní písmo přímo kaligrafické, je pro kaligrafy velkou inspirací. Psaní bylo rychlé a písmena na sebe mnohdy navazovala takovým způsobem, že zápis byl posunut až na hranici abstrakce. Písařům nešlo o vznik zápisu, který by zde byl na věky, ale o to aby se v jejich díle odrazila společnost, to jaká byla její jazyková a výtvarná kultura. 52 V době, kdy se tato písma používala, nebyla technika nijak podstatná. Nebylo přesně dané co, se kterým písmem bude zapisovat. Používalo se kurzivní (listinné), knižní a nápisové písmo tak jak se písařům zrovna líbilo a ne podle toho k čemu bylo písmo primárně určeno. Po období antiky přichází románská kultura, s ní i románské písmo. I toto písmo se dělí na nápisové, knižní a kurzivní. Románské písmo nápisové je podstatné především pro Čechy, jelikož jim byl napsán Kodex Vyšehradský. 53 Tento styl je na pomezí psaného a kresleného 51 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Tamtéž. 53 Tamtéž. 26

27 písma, jeho vzhled připomínal vzhled románských staveb. Což je další z důkazů, že písmo se podrobovalo dobovému vkusu. Viz. Kapitola Vlivy na vývoj písma. Velký význam pro kaligrafii má písmo knižní, konkrétně knižní písmo majuskulové a to unciála 54. Jak Vivien Lunniss, tak i Miluše Pokorná uvádějí unciálu ve svých knihách jako jedno z nejdůležitější kaligrafických písem. Snad proto, že je unciála po několik století nejpoužívanějším písmem, nebo proto, že se dodnes zachovala v počítačových fontech. 55 Unciála je oblé a široké písmo, psáno široko seříznutým perem. Zapisuje se bez mezer. Unciála je zjednodušené písmo, snaží se o to, aby se písmeno zapisovalo co nejmenším počtem tahů (A 5 tahů a 2 tahy). Jde o oblé kaligrafické písmo, se svislou osou stínu. Unciála se používala při vytváření iniciály. Iniciála je první, zvýrazněné písmeno v textu. Odlišuje se od sazby svou velikostí, stylizací, kresbou. 56 Unciála se během dějin ještě několikrát objevuje, především v romantismu, a pak v 50. letech 20. století. Unciála se znovu objevuje jako módní slavnostní kaligrafické písmo. Český kaligraf Oldřich Menhart ji přetvořil do soudobého vkusu. 57 Kromě knižního písma majuskulového se začalo používat i písmo minuskulové. Znamená to tedy, že se nepsalo už jen velkými písmeny, ale začala se používat písmena malé abecedy. Vznikla římská polounciála, která měla vliv na další rozvoj. Ale také začala vznikat písma národní. Latinku si osvojilo spoustu zemí a národů. Proto začaly vznikat nové verze tohoto písma. Například vznikla irsko anglosaská polounciála, která se vyznačuje trojúhelníkovými serify. Tímto písmem, velmi složitým a pracným, byl napsán kodex Book of Kells. Daniel Koráb ve své knize Písmo ve výtvarné tvorbě tento kodex popisuje jako irskou knihu zoo. Kde je vskutku možné spatřit mnoho nevídaných zvířecích bytostí. Jsou zde jako ozdoby iniciál, nebo leží v řádku za větou místo tečky. 58 Book of Kells je opravdu nádherné výtvarné dílo, které je nedílnou součástí latinkové kaligrafie. 54 Unciála je latinská abeceda velkých (majuskulních) písmen. 55 POKORNÁ, Miluše. Kaligrafie - krása písma. Brno: CP Books, ISBN ELIŠKA, Jiří. Písmo II. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 57 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN KORÁB, Daniel. Písmo ve výtvarné tvorbě. Praha: Grada Publishing, ISBN

28 Dalším národním písmem byla irská minuskula, což bylo zběžnější listinné písmo. Později se začalo používat jako knižní. Je typická svými ostře do špičky zakončenými vertikálními tahy. 59 Národní písma vznikala i na jihu Evropy. Konkrétně v Itálii v 7. století vzniklo písmo lombardská minuskula. V té samé době vznikla písma ve Francii, merovejská minuskula a ve Španělsku, vizigótská minuskula. Podle názvů můžeme usoudit, že velký vliv na písmo mají lokální kultury a především panovnický rod. Největší vliv na vývoj písma měl však franský král. Na konci 8. století Karel Veliký posiluje svoji moc, je velkým obdivovatelem antiky a to se projevuje ve všech odvětvích umění. Samozřejmě i v písmu. Základem psaného slova se v té době stal kroužek a oblouček, toto písmo se podle vládce nazývalo Karolínská minuskule. Je to systém malé abecedy latinky. Písmo je velmi podobné s estetikou románské epochy, kdy písmo vzniklo. 60 Během karolínské renesance, jak se období vlády Karla Velikého nazývalo, byla latinka už dosti nejednotná, a proto bylo vytvořeno jednoduché a dobře čitelné písmo pro knihy i listiny. Písmo bez kurzívního zúžení. Toto písmo se šířilo po celé Evropě, do Německa, Čech, Nizozemí, Anglie a Španělska. Ustálily se mezislovní mezery, také interpunkce a dělící znaménko na konci vět. 61 Karolínská minuskule je důležitým bodem ve vývoji kaligrafie, stala se těžištěm všeho. Jasným důkazem je počítačový font Times New Roman, který z ní vychází a který používá dnes úplně každý. Práce se ještě zabývá románským písmem, konkrétně jeho posledním typem a to je písmo kurzívní. Písmo kurzívní je na tom podobně, jako písmo knižní. V každém státě vzniklo písmo podle kralujícího rodu. V Itálii to byla longobardská kurzíva, ve Španělsku vizigótská kurzíva a ve Francii merovejská. Vznikla i Karolínská kurzíva, která byla velmi zdařilým kaligrafickým písmem a stále čitelným. V století se začala psát velká písmena na začátku vět, ve jménech a názvech. Do uměleckého světa přichází nový sloh a to gotický. 59 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Nakladatelství grafické školy: Praha, ISBN ELIŠKA, Jiří. Písmo. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 61 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN

29 S příchodem gotiky došlo k seříznutí pera do ostré špičky. Tahy byly prováděny za pomoci uvolněného zápěstí a tím tak vznikaly štíhle tvary písmen. Psalo se rychleji a vznikaly krásné, ač velmi tvarově složité znaky. Příchod gotiky ovlivňuje písma především v zaalpských zemích. Ve Španělsku si drželi svůj styl i navzdory gotice. A i když je gotické písmo pouze jakousi mezihrou po, které se opět písaři vrací k starověké latince, je to podle Vivien Lunniss největší a nejlepší kapitola ve vývoji kaligrafie. 62 Na gotickém písmu je krásně vidět, jak odráží potřeby dané doby, dobový vkus, pohled na tehdejší svět. Gotickým písmem vznikla řada kodexů, kde se hojně využívalo iluminace, která se následně stala legitimním výtvarným projevem. Přestupuje se od jednoduchých k obtížně psaným a kresleným tvarům. Typické zde jsou ostré tvary, lomení oblouků, snaha o dekorativnost a vertikalita. Stejně tak tomu je i v gotické architektuře. Gotické písmo bylo důležité především pro Čechy, kde se používalo až do 19. století. Podstatné je písmo gotické knižní, a to jak majuskulové, tak i minuskulové. Prvně se práce zaměří na knižní majuskulové písmo. Toto písmo má ještě oblé tvary, ale objevují se zde vlasové serify. Posléze se začíná přetvářet na kreslené písmo, které sice bylo krásné, ale nebylo čitelné. Kreslení navíc bylo velmi zdlouhavé, využívalo se dekoru a ozdobných čar vně a vevnitř písmena. A možná právě proto se dodnes v mnoha kaligrafických sbornících objevují neuvěřitelná díla. Písma jsou už mnohdy nazývána ornamenty, nebo spíše kaligrafické ornamenty s písmovým základem. 63 Dále pak vzniká gotická knižní minuskule, která působí strnule a neosobně. Lomená písma jsou ostrá a štíhlá, ale obtížněji čitelná. Dochází i ke slévání znaků do sebe, jedná se o ligatury. Gotika přispěla tečkou nad i a psaním jedním tahem. Vychází z karolínské minuskule a stává se těžištěm gotiky. Ve 14. století vznikla textura, což je ryze gotické písmo. Při psaní do široka seříznutým perem se u každého tahu mění držení, čímž docházení k zalomení všech oblouků a vzniká náročné, ale krásné písmo. 64 V tento moment se již kaligrafie stává samostatným oborem, který dokonce vydává vlastní sborníky. 62 LUNNISS, Vivien Umění kaligrafie. Praha: Slovart, ISBN PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Str Tamtéž. 29

30 Zajímavým písmem je tzv. rotunda. V Itálii se gotika příliš neprosadila. Italové si chtěli zachovat tradici oblosti a dynamičnosti z antiky, a proto vzniklo toto písmo, které se dostalo i k nám do Čech. Jde o písmo tučné kresby a oblých tvarů. 65 Kromě knižního písma, vzniklo a fungovalo gotické písmo listinné. To však vzniklo téměř po zániku gotiky. Písmo listinné vzniklo na základě vzniku univerzit a většího zájmu o vzdělání. Byl velký zájem o knihy, proto bylo potřeba vytvořit písmo, jehož pomocí bude tvořen rychlý a nepřerušovaný zápis. Vzniká tak bastarda. 66 Ta se dokonce v Německu stává národním písmem. Je předlohou pro tisková písma a dalším krokem v kaligrafickém vývoji. Někdy se používala i jako školní písmo. 67 Pro nás je vůbec nejdůležitější Česká bastarda, která je typická pro svůj národní charakter. Používala se pro zápis husitských listin jako zběžné písmo. Dělila se na bastardu lomenou, která byla velmi ornamentální a na bastardu hrotitou, která byla podle doktorky Průšové vůbec nejkrásnější. Bastarda se později rozdělila na švabach 68 a frakturu 69. Na počátku 15. století došlo k reformě písma v Čechách, začaly se používat čárky a tečky, a vytvořilo se písmeno CH. Autorem těchto změn byl Jan Hus, tyto změny uvedl ve svém díle De Ortographia Bohemica. V následujících letech se v českých zemích začíná čím dál více používat německý kurent, což je obdoba novogotické kurzívy. 70 Po gotice následuje renesance. Ta nepřinesla pro kaligrafii nic zcela zásadního. Renesanční písmo se navrací k antice. Více pracuje s matematikou a geometrií při konstrukci písma. Začíná se používat při psaní náklon vpravo a kaligrafie se stává módní dovedností. Kaligrafie se vyvíjí i v baroku. V 17. století je kaligrafie postavena mimo knižní tvorbu a používá se jen pro administrativu. Přínosem je pero, které je seříznuté do ostré špičky, tak jako dnešní pera, propisky a tužky, připsaní se tak vytváří slabé vlasové čáry. 71 Barokní kaligrafie se využívá především ve Francii a v Holandsku, kde dosahuje nebývalé 65 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN Bastarda je typ gotického písma, který se objevil ve 14. století. Název bastarda vychází z toho, že toto písmo vzniklo míšením textury a kurzivních prvků. 67 LUNNISS, Vivien Umění kaligrafie. Praha: Slovart, ISBN Švabach je tiskové pozdně bastardní gotické lomené písmo s velkou zdobností, pocházející z 80. let 15. století. 69 Fraktura je typ novogotického lomeného písma používaný především v Německu od 16. století do roku Autor neznámý. Kurent. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: 71 PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN

31 dokonalosti. Umělec Jan van den Velde od roku 1604 vydává v Holandsku kaligrafické sborníky. Zásadním krokem je v roce 1743 vznik ocelového pera, vzniká písmo Round hand, které se v opravdu maličkaté obměně používá dodnes ve školách. V tento okamžik vývoj kaligrafie neměl tak velký dopad jako v dobách minulých. Důležitý je vývoj v Čechách. S příchodem národního obrození, vzniklo nové písmo. Tento ryze český typ se nazýval Antikva a vytvořen byl Mikolášem Alšem a Josefem Mánesem. Snaha používat toto písmo se udržela až do 20. století. V roce 1925 se totiž uskutečnila Světová výstava dekorativního umění v Paříži, které se účastnil i český umělec Vojtěch Preissig. Ten této výstavě přispěl svými návrhy písma antikva. 72 V roce 1933 byl krasopis nakonec vystřídán požadavkem rychlého a osobitého písma. 73 A tak se kaligrafie stala součástí historie a je dnes vyučována jen na specializovaných uměleckých školách. A ačkoliv je kaligrafie často spojována s dávnou historií, je to záležitost i moderní doby. Kromě starověké kaligrafie, existuje i novodobá kaligrafie. Za jejího zakladatele je považován Edward Johnston (* , San José , Ditchling), který je nazýván otcem moderní kaligrafie. Písmo bylo pro Johnstona způsob sebevyjádření. Během studií medicíny v Edinburghu zkoumal staré rukopisy a na základě svých výzkumů popsal jednotlivé styly a vytvořil vlastní abecedu, neboli písmo Foundational Hand, někdy uváděno jen Foundational. Zájem o ruční psaní v něm probudilo umělecké hnutí Arts and Crafts. V té době, kdy se Johnson písmem zabýval, se ještě nehovořilo o kaligrafii, nýbrž o rukopisu. Johnstonovo písmo vychází z minuskul, především z karolínské minuskule, kterou považoval za dokonalý model a písmo zmodernizoval. Dodnes Foundational platí za základní a nejlepší písmo pro naučení školního pravopisu. Je to písmo krásně jasné a zřetelné, klidné, ve své prostotě jednotné 74 Johnston měl možnost vyučovat kaligrafii a posléze i typografii v Royal College of Art v Londýně, z jeho studentů vzešlo mnoho uznávaných kaligrafů. 72 POKORNÁ, Miluše. Kaligrafie - krása písma. Brno: CP Books, ISBN POKORNÁ, Miluše. Kaligrafie - krása písma. Brno: CP Books, ISBN Str LUNNISOVÁ, Vivien. Umění kaligrafie. Praha: Slovart, ISBN Str

32 Dnes se s kaligrafií setkáváme především u plakátů, knižních titulů nebo u vývěsních tabulí restaurací. Písmo psané nakonec ustoupilo tiskovému a kresba a kaligrafie je nahrazena počítačem. 3.3 Písmo ve výtvarném umění Tato kapitola se zaměřuje na umělecké styly, které obsahují práci se slovem nebo písmem. Také předkládá některé významné umělce pracující s kaligrafií a písmem. Písmo bylo vždy součástí architektonických a sochařských děl. Kromě toho je písmo nedílnou součástí i obyčejnějších věcí. Mince a plakety nemají bez výtvarně komponovaného písma a číslic kvalitu ceniny či uměleckého díla. 75 Nebo i náhrobky jsou ukázkou využití písma k vyjádření identifikace osob. Egypťané měli písmo jako obraz a obraz jako písmo. Podle Jiřího Elišky byli Egypťané grafomani a popsali vše včetně obvazů mumií. Ve středověku se objevují v obrazech mluvící pásky, které byly předchůdci bublin dnešních komiksů. Následně pak vznikala umělecká hnutí a skupiny, které zainteresovali písmo do svých tvůrčích produktů. 76 Uměleckých stylů, které pracují se slovem, je mnoho. Od středověku až po novověk se písmo ve výtvarném umění objevovalo zřídka. Písmo jako součást umění užívalo hnutí Arts and Crafts, secese nebo i postimpresionismus. I ve futurismu se pracovalo s textem, zde už však ve formě typografie. V roce 1789 vyšlo dílo Písně nevinnosti, jejichž autorem je anglický malíř a grafik William Blake. Jeho ilustrace patří dodnes mezi jeho nejkrásnější. Velmi známe, jsou umělecké počiny Henriho de Toulouse Lautreca. Ten vytvářel řadu plakátů, které obsahují písmo shodující se dobou a náladou, písmo má secesní nádech. Také Alfons Mucha při tvorbě svých kreslených plakátů užíval písma. To má kaligrafický charakter, je dekorativní a stylově jednotné. 77 Nejznámějším uměleckým stylem, jehož podstatou je slovo a písmo, je lettrismus. Ten vznikl v roce 1945, jako styl navazující na dadaismus. Tento styl založil Isidor Isou, rumunský básník žijící v Paříži. Chtěl v tomto stylu obnovit vztah mezi poezií a malbou. Mezi české 75 ELIŠKA, Jiří. Písmo II. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: Str ELIŠKA, Jiří. Písmo II. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 77 Tamtéž 32

33 představitele lettrismu se řadí Jiří Kolář, Eduard Ovčáček, Karel Trinkewitz a Vladislav Mirvald. 78 Dalším kdo svá díla doplňoval psaným textem, byl Pierre Bonnard. Jiří Eliška jeho písmo popisuje jako chvějivý rukopis, který pracoval s jemnou barevností. Ve 20. století se na umělecké scéně objevuje francouzský aktivista a básník Guillaume Apollinaire, ten realizuje princip vizuální poezie. Vytváří tzv. kaligramy. Kaligram je obrazové zpracování textu, a to tak že kaligram vyjadřuje obsah textu. Například se zpracuje báseň na téma růže a kaligram je ve tvaru růže. Čtenář těchto kompozic věděl už na první pohled, aniž by ještě něco přečetl, že se bude mluvit o křídlech, vejci nebo válečné sekyře Francouzů, francisce. 79 Písmo ať už ve smyslu kaligrafie či nikoliv je kresbou. A každý člověk má svůj osobitý styl, svůj umělecký rukopis. Proto se většina umělců rozhodla používat písmo ve svých výtvarných dílech. Jedním z takových umělců byl Adolf Born, známý český výtvarník doplňoval své obrazy rukopisnými vzkazy. Písmo, které používal, se shodovalo se stylem jeho kresby. Další český výtvarník Josef Lada používal písmo, které perfektně doplňovalo jeho kresby. S písmem ve výtvarném umění se pracovalo i v Rusku. V uměleckém stylu zvaném konstruktivismus se písmo objevilo díky umělci známem jako El Lisickij. V pozdějších letech se ustupovalo od psaného slova a pracovalo se s tištěným textem. Umělecká škola Bauhaus tak tvořila řadu svých plakátů. S písmem pracoval také český avantgardní umělec Karel Teige. Ten vytvořil koncept písma, ve kterém spojoval písmové znaky a fotografie. V USA pak Keith Haring, představitel postmoderního malířství v 80. letech 20. století, pracoval se slovy, tak aby přesně vyjádřil myšlenku a obsah. V dnešní době výtvarníci spíše používají písmo typografické. Stále se však objevují tací, kteří nedají na psaný/kreslený text dopustit. Jsou to většinou pouliční umělci tvořící graffiti. Graffiti je moderní umění, které pracuje s veřejným prostorem a písmem nebo malbou, nejčastěji ve spojení obou. Používá se přitom technika nanášení barev, velmi často sprejem a fixem. Používá se také technika leptání nebo škrabání. Graffiti, které je především součástí 78 Autor neznámý. Lettrismus. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: 79 JEAN, Georges. Písmo, paměť lidstva. Bratislava: Slovart, ISBN Str

34 Hip hopové kultury, bylo v jeho začátcích považováno spíše za vandalismus. Dnes je součástí streetartu. Umělec tvořící graffiti se nazývá writer, což v překladu znamená pisatel, textař nebo autor. 80 V posledních pár letech dokonce došlo ke spojení kaligrafie a graffiti. Vzniklo takzvané kaligraffiti, jehož představitelem je například umělec z Amsterdamu Niels Shoe Meulman a nebo teprve sedmadvacetiletý ruský umělec Pokras Lampas. Niels začínal s graffiti, ale později se dostal ke kaligrafii a obě tato umění spojil v jedno. Dokonce roku 2010 vydal knihu Calligraffiti Graphic Art. 81 Pokras stejně jako Niels začínal s graffiti a po Nielsově vzoru se vrhl na kaligraffiti. Dnes má za sebou řadu výstav, kromě toho své kaligraffiti používá i na textilie a vznikla tak už kolekce oblečení. Pokras ve svých kaligraffitech využívá spojení azbuky a arabské kaligrafie, vytváří si tak své vlastní kaligrafické písmo. Jeho díla jsou k vidění na střechách různých budov, kde je vytváří pomocí barvy a koštěte. Pokras Lampas je ve světě streetartu a kaligrafie velmi uznávaným, a to takovým způsobem, že spolupracoval s takovými značkami a společnostmi, jako Panasonic a Fendi Autor neznámý. Graffiti. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 81 Autor neznámý. Niels Shoe Meulman. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 82 LAMPAS, Pokras. Pokras Lampas. [online] [cit ]. Dostupné z: 34

35 4 Kaligrafie v rámci estetické výchovy 4.1 Pojetí estetické výchovy Tato kapitola je zde zařazena pro objasnění stylu výuky, který je použit v metodických listech. Existuje celá řada publikací o pojetí estetické výchovy, žádná z nich však nepředkládá koncepci estetické výchovy, která by obsahovala celý její proces. Existují různé přístupy, ale ani jeden není schopen zcela obsáhnout požadavky estetické výchovy. Jsou přístupy, které více zohledňují kreativní stránku studentů, nebo naopak jsou přístupy, které mají za podstatné předání informací z dějin umění. Karla Brücknerová v knize Skici ze současné estetické výchovy předkládá estetickou výchovu v několika formách. Jako první uvádí pojetí estetické výchovy jako chrámu. Toto pojetí souvisí s výchovou morální a náboženskou. Má být odkazem k hodnotám, jako je dobro, pravda a krása. Důležité je zdůrazňování vztahů mezi morální, spirituální a estetickou výchovou. 83 Dalším způsob pojetí je estetická výchova jako galerii. Ta umožňuje rozšiřovat podvědomí o umění a rozvíjet schopnost estetického vnímání světa. Důraz je kladen na znalost, na níž je založeno následné prožívání estetického díla. Podstatou je také kontakt s tradicí a řemeslem. 84 Estetická výchova jako wellness centrum zdůrazňuje relaxační aspekt, přináší zlepšení v dovednostech. Důležitý je především přínos pro studenta, společnost a školu. Poslední typ estetické výchovy nazývá Brücknerová sanatorium. Toto pojetí má velmi blízko k arteterapii a muzikoterapii. Je používáno k řešení psychických i fyzických problémů. Tento styl estetické výchovy již není příliš výchovou. Sama autorka tvrdí, že toto pojetí nespadá do pedagogiky. 85 Vedle Karly Brücknerové se touto problematikou zabývaly i autorky díla Instructional Options for Aesthetics: Exploring the Possibilities, Karen A. Hamblen a Camille Galanes. Tyto autorky předkládají šest přístupů k pojetí estetické výchovy. Prvním z nich je historicko 83 BRÜCKNEROVÁ, Karla. Skici ze současné estetické výchovy. Brno: Masarykova univerzita, ISBN Tamtéž. 85 Tamtéž. Str

36 filosofický přístup. Ten je založený na teorii umění. Základem je chronologicky uspořádané učivo, ve smyslu dějin umění. 86 Další přístup je zaměření se na rozvoj kulturní, někdy uváděn estetické, gramotnosti. Podstatou je naučení se výtvarných technik a uměleckých slohů, což je podporováno návštěvami galerií a muzeí. 87 Třetí přístup je založený na teoretickém zkoumání neboli estetickém bádání. Cílem tohoto přístupu je vychovávat žáky, vést je k tvůrčímu psaní a práci s jazykem. Studenti píší recenze a různé slohové práce. Jako čtvrtý přístup autorky předkládají pojetí podporující sociálně kritické myšlení. Estetická výchova je zde tvořena spíše výchovnou složkou. Jsou diskutována témata jako sociální a genderová problematika. Podstatné je vnímání okolního světa a orientace v hodnotách. 88 Pátý přístup K. Hamblen a C. Galanes pojmenovaly jako multikulturní. Zde se pojednává o srovnání uměleckých hodnot i projevů napříč časem i jednotlivými kulturami. Poslední šestý přístup pak pojmenovaly jako přístup zdůrazňující recepci a prožitek. Zde se v estetické výchově klade důraz na emoční prožitek, který je nenahraditelný a spojený s uměním. 89 Je zcela jasné, že pro estetickou výchovu na středních školách je zapotřebí využít všech přístupů. Je dobré, aby studenti měli nejen všeobecný přehled dějin umění, ale aby dokázali kriticky uvažovat nad uměním a také aby se dokázali výtvarně projevit. Proto při práci s metodickými listy přihlížíme ke všem těmto pojetím estetické výchovy. 4.2 Kurikulum Tento pojem je v pedagogice formován v 60. letech 20. století. Kurikulum je program výuky, obsahová náplň vzdělávání. Je to soubor znalostí a dovedností, které učitel předává studentovi. Komplexnější definici přináší Jarmila Skalková. Pojmem kurikulum se rozumí většinou celek učebního plánu a sled předmětů, specifické obsahy látky, souhrn zkušeností, které získávají 86 HAMBLEN, Karen A. a Camille GALANES. Instructional Options for Aesthetics: Exploring the Possibilities. [online] [cit ]. Dostupné z: 87 Tamtéž. 88 Tamtéž. 89 Tamtéž. 36

37 žáci, vyučovací metody, prostředky a pomůcky, které odpovídají daným obsahům, adekvátní příprava učitelů. 90 Při tvorbě kurikula má hlavní slovo vždy instituce, která jej tvoří. Kurikulum se dělí na několik filozofických přístupů. Tyto přístupy neboli přehled filozofií kurikula předkládá v knize Moderní pedagogika Jan Průcha 91. První filozofií je Akademické kurikulum. Škola zde garantuje, že žáci získají vědomostní kánon dané společnosti. Obsah učiva je dán kánonem západní kultury. Jako druhý přístup uvádí Průcha Esencialistické kurikulum. Podstatou je předání informací, které napomáhají jednotlivci, aby byl kompetentní pro společnost. Jde o bezpečné zvládnutí kulturních technik. Další filozofií je Polytechnické kurikulum. Základem tohoto kurikula je získání praktických dovedností, které student může využít na trhu práce. 92 Někdy se Polytechnický a Esencialistický přístup překrývá. Například ve výuce cizího jazyka, kdy se student stává kompetentním pro společnost a také získá dovednosti využitelné na trhu práce. Čtvrté kurikulum je Aktivistické. Tento typ kurikula se snaží o reflexi vnějšího světa v přítomnosti. Student by měl být schopen řešit problémy, které přináší okolní svět. Obsah učiva vychází z kritiky společenské situace. 93 Posledním, pátým filozofickým přístupem je Personální kurikulum. Už podle názvu je zjevné, že obsah učiva je nastaven tak, aby se zaměřil na jedince a rozvíjení jeho jedinečného nadání. Učivo je tedy individualizované. 94 Estetická výchova se přiklání ke všem těmto formám kurikula, ale přece jen nejblíže má k Aktivistické a Personální formě. Málo kdy se na všeobecných středních školách setkáme pouze s Akademickým přístupem v rámci estetické výchovy. Stejný přístup, tedy Aktivistický a Personální, je použit při tvorbě a následné výuce metodických listů. 90 Metodický portál, inspirace a zkušenosti učitelů. [online] 2012 [cit ]. Dostupné z: 91 PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika: věda o edukačních procesech. Praha: Portál, ISBN Str Tamtéž. Str Tamtéž. Str Tamtéž. Str

38 4.3 Téma kaligrafie v souvislosti s RVP Vzhledem k tomu, že jsou metodické listy tvořeny pro střední školy, budeme vycházet z rámcově vzdělávacího plánu (dále jen RVP) 95 pro gymnázia. V úvodu celé diplomové práce je uvedeno, že je možné s listy jakkoliv pracovat s ohledem na časovou dotaci předmětu estetická výchova. RVP pro gymnázia byl zvolen z důvodu jeho obecnosti. Střední odborné školy mají své RVP a bylo by složité pro každý obor tvořit specifické metodické lisy, navíc jsou studijní obory, kde se estetická výchova nevyučuje, nebo jen ve velmi malé míře. Obsahem této kapitoly je získání odpovědi na otázku, zda je možné kaligrafii do RVP zařadit. Vzdělávací oblast estetické výchovy je nazvána jako Umění a kultura. Tato oblast se dále dělí na dva obory, a to Výtvarný a Hudební obor. Výtvarný obor navazuje svým obsahem a cíli na Výtvarnou výchovu v základním vzdělávání a vede žáka k uvědomělému užívání vizuálně obrazných prostředků na úrovni smyslových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostní a sociální. 96 Výtvarný obor pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které v rovině personální jsou prostředkem pro prožívání a poznávání. V rovině sociální jde o komunikaci a vzájemnou spolupráci. Oblast výtvarného oboru je rozdělena do dvou okruhů. První okruh Obrazové znakové systémy nabízí prostor studentům pro vyjádření vlastních názorů vůči obsahu obrazové komunikace. Dále dává prostor k vyjádření postavení studenta vůči okolnímu světu. Tedy, že student není jen vnímatel a interpret, ale i on sám tvoří komunikační obsah. Druhý okruh Znakové systémy výtvarného umění je vystavěn tak, aby se zde student mohl výtvarně projevit. Student aktivně vstupuje do výtvarného uměleckého procesu. Jde především o reflexi jeho vlastních emocí, prožitků a zkušeností. Na tomto základě si pak vytváří přehled jednotlivých uměleckých směrů, zejména z konce 19. století do současnosti. 95 Rámcové vzdělávací programy tvoří obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů škol všech oborů vzdělání v předškolním, základním, základním uměleckém, jazykovém a středním vzdělávání. Do vzdělávání v České republice byly zavedeny zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon byl novelizován v roce 2015 pod č. 82/ Autorský kolektiv Výzkumného ústavu pedagogického v Praze. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, ISBN Str

39 Vzdělávací obsah je tvořen tvůrčími činnostmi, a to tak, aby tyto činnosti byly studentům nápomocny v rozvoji jejich smyslové citlivosti a ověřovaly komunikační účinky. Ve Výtvarném oboru je taktéž zařazeno téma Umělecká tvorba a komunikace, která je nedílnou součástí RVP a je povinně zařazováno do ŠVP (Školní vzdělávací systém). Obsah tématu umožňuje studentovi pochopit umění a kulturu jako celek, dávat výtvarné umění do souvislosti s jinými styly umění jako literatura, film atd. Obsah učiva Výtvarného oboru zahrnuje jak práci s uměleckými díly z hlediska komunikace a poznání, tak z hlediska praktického. Součástí obsahu je přehled historických slohů a vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků. Odpovědi na otázku, zda je možné kaligrafii zařadit do vzdělávání, se dostává přímo v RVP. Kde se jako součást učiva nachází téma Vztah slova a obrazu. Jako příklad je zde uváděn lettrismus, ale právě sem spadá i téma této práce, tedy kaligrafie. 4.4 Cíle estetické výchovy Cíle v pedagogice obecně slouží jako motivace studentů. Stanovení cílů je podstatné pro tvorbu kurikula a každého jednoho metodického listu. Je důležité, aby každý jednotlivý cíl byl správně nastaven a také aby ho bylo dosaženo. Tedy aby byl cíl přiměřený a studenty dosažitelný. Takové stanovení cílů nebývá mnohdy jednoduché, proto je tu zahrnuta tato kapitola, pro snadnější vytyčení cílů. Stanovení cíle je také důležité z hlediska hodnocení. V první řadě jako učitelé vždy stanovujeme cíle, následně proběhne činnost, která vede ke splnění cílů a poté dojde k hodnocení, zda studenti cílů opravdu dosáhli. Cílů v estetické výchově je hned několik, každý je specifický a žádný si není roven. Při tvorbě cílů se přihlíží k obsahu učiva a následně pak k osobnosti studenta. Tedy o jaký typ školy se jedná, jaké je složení tříd apod. Cíle by měly být konkrétní, měřitelné, přiměřené a především by měly odpovídat aktivitám, které jsou zvoleny v metodických listech. V estetické výchově jsou stanoveny tři cíle, kognitivní, afektivní a psychomotorické. První forma, kognitivní cíle, je zaměřena na intelektuální dovednosti a způsobilosti studenta. Cílem je například, že student definuje pojem kaligrafie. 39

40 U afektivních cílů podstata spočívá v pozornosti, zájmu, estetickém cítění, postoji a pocitech studentů. Cílem při rozvoji afektivní domény tak je, že student je schopen formulovat svoji představu o uměleckém díle, a tuto představu sdělit svým kolegům. Psychomotorické cíle pracují s motorickými dovednostmi, s činnostmi týkající se smyslového vnímání, a s koordinací pohybu. V této oblasti může být stanoven cíl ve smyslu, že student dovede správně používat kaligrafické pero a správně pracovat se zápěstím při psaní. Při stanovení cílů v metodických listech se autorka diplomové práce obrací na všechny tři formy cílů. 4.5 Klíčové kompetence Klíčové kompetence jsou kognitivní dovednosti, platný soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj studenta. Jejich výběr a pojetí vychází z toho, jaké kompetence jsou považovány za podstatné pro vzdělávání na gymnáziu. 97 Na středních školách se usiluje o rozšíření kompetencí, které studenti získali na základní škole. Kompetencí, které jsou stanoveny pro střední školu, by měl postupně dosáhnout každý student. Na střední škole, konkrétně na čtyřletém gymnáziu a na vyšším stupni víceletého gymnázia by si měl student osvojit tyto kompetence: - Kompetence k učení př.: student je schopen se učit. - Kompetence k řešení problémů př.: student je schopen rozpoznat problém. - Kompetence občanská př.: student zvažuje své zájmy v porovnání s cizími zájmy. - Kompetence komunikativní př.: student efektivně využívá prostředky komunikace. - Kompetence sociální a personální př.: student je schopen posoudit své možnosti. - Kompetence k podnikavosti př.: student rozvíjí svůj potenciál i do budoucna. V rámci tématu kaligrafie není příliš problematické dosáhnout klíčových kompetencí. Je potřeba si správně stanovit cíle, za jejichž pomocí jsme schopni dosáhnout kompetencí. 97 Autorský kolektiv Výzkumného ústavu pedagogického v Praze. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, ISBN Str

41 5 Předmluva k metodickým listům V praktické části se nachází 6 metodických listů. Každý list obsahuje úvod, který obsahuje název lekce a klíčová slova. Dále obsahuje časový rámec, cíle lekce, rozvíjené klíčové kompetence, materiály a pomůcky, a nakonec hodnocení žáka. Další částí metodických listů je tabulkový formulář, který předkládá chronologii lekce. Jsou zde zaznamenány aktivity lekce a jejich cíle, dále pak pomůcky a časová dotace vyhrazená na dané aktivity. Popis veškerých aktivit je rozepsán za formulářem společně s instrukcemi. V pěti metodických listech ze šesti je výklad, který se vztahuje k tématu. Výklady jsou různé a některé jsou obsáhlejší a některé méně, a to v závislosti na aktivitě. Výklad není vždy podáván jen ve frontální rovině. Autorka práce požaduje ve výkladu dialog mezi žáky a učitelem. Po výkladové části jsou zařazeny umělecká díla a fotografie k promítnutí, pokud to lekce vyžaduje. Na konci pak některé lekce obsahují pracovní list, který může učiteli sloužit jako jedna z možností hodnocení žáka. Pracovní list je především pomůckou pro žáky, kteří jsou tak motivováni k pozornosti během výkladu. Pracovní list slouží žákům, jako jejich poznámky, které mohou následně využít při hodnocení jejich znalostí. Předpokladem k užití metodických listů je třída žáků bez SPU. Nejvyšší možný počet žáků ve třídě je 30. Je pravidlem, že se třída dělí na dvě poloviny, z toho jedna polovina studuje výtvarný obor a druhá hudební obor. Proto je v metodických listech pracováno s počtem patnácti žáků. Tomu odpovídá časová dotace. 41

42 6 Praktická část 6.1 Metodický list č. 1 Název lekce: Písmo, podstata lidstva Klíčová slova: Písmo, vznik, vývoj, typy písma Časový rámec: 90 minut Kognitivní cíle: Žák - vyjmenuje 5 základních vlivů, které působily na vývoj písma. - vyjmenuje tři typy dělení písma. - popíše chronologický vývoj písma. Afektivní cíle: Žák - rozvíjí komunikační schopnosti. Psychomotorické cíle: Žák - používá výtvarné pomůcky. - vytváří vlastní práci dle zadání. Rozvíjené klíčové kompetence: - kompetence k učení - kompetence komunikativní Materiály a pomůcky: počítač, dataprojektor, tabule, křída/fix, papír A0, tvrdý papír A5, svíčka, voskovky, tuš, štětec, kružítko, rydlo/stilet, plastelína. Hodnocení: - žákova aktivita během diskuse - žákova aktivita při tvorbě vlastního díla 42

43 6.1.1 Metodika Aktivita Cíl aktivity Pomůcky a materiál Čas Napiš své jméno Motivace žáků k zapojení do hodiny. Papír A0, černý fix 2 Diskuse Seznámení žáků s tématem lekce. 3 Nastínění problematiky tématu. Výklad spojený Představení a vysvětlení vzniku a vývoje Počítač, dataprojektor, tabule, 30 s doplněním pracovního listu písma. křída/fix. Tvorba vlastního Vytvoření vlastního písemného záznamu. Černá tuš, voskovky, rydlo, 45 díla svíčka, štětec, plastelína. Diskuse Prezentace vytvořených děl a reflexe činnosti. Vytvořené práce

44 6.1.2 Popis aktivit a instrukce Napiš své jméno Učitel rozloží před žáky papír velikosti A0 a černé fixy. Žáci na papír napíší své jméno a příjmení. Před Vámi na zemi leží papír a fixy. Vaším úkolem je na papír napsat své jméno a příjmení. Napište to prosím tak, jak jste zvyklý psát. Nejde však o podpis. Nijak nepřizpůsobujte svůj rukopis ostatním. Diskuse Učitel diskutuje s žáky o proměně jejich písma a důvodech proměny. Jsou kladeny otázky. Jak moc se změnilo Vaše písmo? Co je důvodem této změny? Jde vidět, že každý máte jiný rukopis, někdo píše psacím a někdo zase tiskacím. Tady vidíte, že písmo se vyvíjí a neustále mění. Což je i téma dnešní hodiny. Tedy vznik a vývoj písma. Výklad Učitel žákům rozdá pracovní listy, vyhradí jim čas na jejich prohlédnutí. Poté učitel přednáší výklad. Důležité pojmy zdůrazní pomocí předem připravené prezentace nebo pojmy zapíše na tabuli. Žáci si doplňují text v pracovních listech. Vezměte si prosím své pracovní listy. Chybějící informace, text, si doplňte z mého výkladu. Prosím nepodceňujte tuto aktivitu, pracovní list Vám poslouží jako poznámky pro další studium. Vlastní tvorba Žáci dostanou za úkol vytvořit vlastní písemné dílo. Nyní víme, že mezi první záznamy písma patří voskové destičky, na které se rylo. My si zkusíme vyrobit písemný záznam také pomocí vosku, ale trochu jinou technikou. Představte si, že jsme obyvatelé Mezopotámie. Vymyslete si jméno a vzkaz, který zanecháte, který bude objeven. Tady máte papír. Kdo bude chtít, může papír vybarvit voskovkami a pak přetřít tuší. Následně text vyškrabat pomocí kružítka, nebo stiletu. Nebo si vezmete plastelínu, vyválíte ji do tvaru tabulky a pomocí stiletu vyryjete písmo do plastelíny. Při psaní využijte tabulky s abecedou klínového písma. Na vytvoření Vašeho vzkazu máte 45 minut. 44

45 Diskuse Žáci předloží svá vytvořená díla. Každý přečte svůj vzkaz, který vytvořil. Učitel se zeptá žáků na pár otázek. Bylo pro Vás těžké psát tímto písmem? Bylo by pro Vás představitelné psát takto každý den, vytvářet zápis pomocí vosku a s pečlivostí vyrývat každé písmenko? 45

46 6.1.3 Výklad Písmo je nedílnou součástí lidstva. Pokud, však neznáme jazyk, je pro nás písmo jen soustava abstraktních tvarů, linií a křivek. Zcela jistě jste se již někdy setkali například s nápisem, i vytetovaným slovem, které jste nemohli rozluštit, a přesto Vás zaujalo a líbilo se Vám. Často tak tomu bývá právě u čínského nebo arabského písma. Proto často můžete vidět na lidech tetování nějakého čínského znaku, které si pořídili právě na základě vizuální krásy než na základě významu znaku. Písmo je nedílnou součástí vývoje společnosti a k jeho vzniku došlo z mnoha různých důvodů. Důvody jsou vlivy a těchto vlivů je 5. Je to materiál, na výrobu psacího nástroje a materiál, na který se zaznamenával text. Pak je to kultura a jazyk. To znamená, že písmo bylo podobné slohu, který zrovna působil. Gotické písmo je úzké a ostré stejně jako gotické stavby. Dalším z vlivů je politický a společenský vliv. Písmo se totiž v určitých fázích vývoje lidstva stává nástrojem moci. Jsou písma, která vznikla na popud panovníků. Jako například karolínská minuskule podle krále Karla Velikého. Vlivem byla i potřeba rychlosti pořízení zápisu. To znamená, že písmo se přizpůsobovalo v návaznosti na to, co a kam má být psáno. Bylo důležité vytvořit zápis co nejrychleji, aby mohl být předán dále. Například vojenské rozkazy během bojů. Dalším vlivem je sám tvůrce. Kreativita a individualita písaře je i dnes hlavní složkou, která se především promítá do vizuální stránky písma. Písmo se dělí na tři typy. A to na nápisová písma, kurzivní písma a knižní písma. Písma nápisová byla zpravidla tesána do materiálu, který byl zachován po stovky let. Především se tesalo do kamene a mramoru. Jednalo se většinou o doplněk díla, takže bylo žádoucí, aby písmo bylo výtvarně zpracované. Kurzivní písmo bylo využíváno především pro rychlý zápis. Většinou šlo o sepsání listiny, která pak byla předána dále. Šlo tedy o prosté předávání informací písemnou formou. 46

47 Knižní písma jsou písma, která se nacházejí mezi nápisovým písmem a kurzivním. Jelikož na výrobu knihy byl dán dostatek času, nebylo zapotřebí spěchat. Kniha však musela být napsána včas, aby se dostala do rukou čtenáře. Znamená to, že písmo bylo psáno podstatně rychleji než tesáno. Ale pozornost nebyla věnována každému písmenku. Písmo se vyvíjelo od těch jednodušších forem přes složitější, až dospělo opět do jednoduché. Je velmi těžké určit vznik písma. Písmo vzniklo proto, že lidé už nebyli schopni si vše zapamatovat a potřebovali si informace poznamenat, proto začali využívat paměťové pomůcky, jako jsou uzly, rytiny do kmenů stromů, kresbičky, malba na stěnách jeskyň. Tak vzniklo písmo, které je ryze praktickou záležitostí. Prvním předchůdcem písma je Mnemogram, který znamená připomínkový předmět. Dalším krokem ve vývoji písma je vznik Piktogramu, který je zobrazením myšlenky a sdělení. Je to znak, který umíme číst, aniž bychom znali jazyk, kterým se hovoří. První písmo vzniklo v oblasti Mezopotámie, kde sídlili Sumerové a Akkadové. Jedná se o klínové písmo, za pomocí něj byly vytvořeny první záznamy. Šlo především o zemědělské účty, je jim napsán i Epos o Gilgamešovi. Dalším významným krokem ve vývoji písma je vznik hieroglyfů. Nejznámější jsou egyptské hieroglyfy. Až Féničané vytvořili abecedu, která se stala základem mnoha písem v oblasti Indie a Malé Asie. Ale i základem pro vznik řeckého písma a zprostředkovaně i pro latinku a azbuku. Důležitými ve vývoji písma byli Řekové. Ti převzali a doplnili písmo od Féničanů a let před Kristem vznikla celá abeceda. Řecké písmo se stalo základem pro byzantské písmo, vznikla z něj azbuka. Další významní jsou Římané. Řecké písmo, konkrétně západní, ve spojení s etruským písmem se stalo základem pro vznik latinky, která se používala právě v Římě. Latinka je nejrozšířenějším písmem na světě. Používají ji obyvatelé většiny evropských zemí, Ameriky, Austrálie atd. Pro zápis první latinky se používali voskové destičky, následně papyrus a pak i pergamen, který se používal v průběhu celého středověku. Psalo se perem z rákosu a brkem. 47

48 Latinka se stala velmi používaným písmem. Nebyla určena primárně jen pro politické a hospodářské účely, ale i pro zápis krásné literatury. Latinku používáme dodnes i my jen v trochu změněné formě. Kromě Evropy se písmo formovalo i na východní části Země. V Číně podle pověsti vzniklo písmo v 26. století př. n. l. a vytvořil ho císař Chuang ti. Číňané písmo považovali za božský dar. Z čínského písma vychází japonské. Japonci nikdy nevytvořili původní písmo, pouze přetvořili to čínské. Vedle čínského a japonského písma je pro nás nesrozumitelné, přesto zajímavé písmo arabské. Jako i ostatní písma i toto vychází z fénické abecedy. První čistě arabské texty pocházejí z 6. století, historici uvádějí však 4. století jako vznik písma. Arabské písmo je druhým nejpoužívanějším na světě hned po latince. Pro nás je nejznámější písmo hlaholice. Jde o úpravu řeckých minuskulí. Z hlaholice vznikla azbuka. 48

49 6.1.4 Pracovní list k lekci Písmo, podstata lidstva Jméno a příjmení: Vlivy na vývoj písma: 1). 2) 3) 4) 5) Dělení písma: Předchůdci písma:.. Významné kroky v rozvoji písma:... 49

50 6.2 Metodický list č. 2 Název lekce: Kaligrafie Klíčová slova: kaligrafie, kaligraf, čínská a japonská kaligrafie, arabská kaligrafie, psací pomůcky, materiál, technika. Časový rámec: 90 minut Kognitivní cíle: Žák - vysvětlí pojem kaligrafie. - vyjmenuje kaligrafická písma. - vyjmenuje materiály a psací pomůcky pro kaligrafii. Afektivní cíle: Žák - formuluje vlastní myšlenky a vyjádří je před spolužáky. - je schopen na základě předešlých poznatků vytvořit vlastní úsudek. Psychomotorické cíle: Žák - sestrojí kaligrafické pero. - vyrobí vlastní alternativní psací nástroj. - pracuje s psacími potřebami určenými pro kaligrafii. - vytváří vlastní práci dle zadání učitele. Rozvíjené klíčové kompetence: - kompetence k učení - kompetence k řešení problému - kompetence komunikativní - kompetence k podnikavosti Materiály a pomůcky: papír A0 z první lekce, dřívka od nanuků, plochý štětec, kaligrafické pero velikosti č. 2, tuš, nůžky, tvrdý papír. 50

51 Hodnocení: - žákova aktivita během výkladu - žákova aktivita při tvorbě vlastního díla - žákova aktivita během opakování výkladu 51

52 6.2.1 Metodika Aktivita Cíl aktivity Pomůcky a materiál Čas Dialog Seznámení žáků s tématem lekce. Motivování Papír se jmény žáků 4 žáků k zapojení do výkladu. Navození tématu z minulé lekce. lekce pomocí lekce minulé. Výklad, dialog, Seznámení žáků s tématem kaligrafie, Tabule, křída/fix, 30 práce s vývojem a formami kaligrafie. Představení pracovní list, psací s pracovním listem různých pracovních pomůcek pro kaligrafii žákům. Dát prostor žákům, pro vyjádření jejich myšlenek, pro rozvoj jejich komunikačních dovedností. pomůcky. Alternativní psací Výroba vlastní psací pomůcky. Dřívka od nanuků, 5 nástroj smirkový papír. Techniky psaní Sestrojení kaligrafického pera. Nácvik Kaligrafické pero, štětec, 20 základního držení pera. Seznámení se s tuš, papír, tabule, různými psacími pomůckami a tuší. křída/fix. Záložka Výroba vlastní záložky do knihy. Kaligrafické pero, štětec, 20 pisátko z dřívka, tuš, papír, nůžky. Reflexe a Zhodnocení vytvořených děl a práce při tvorbě. Vyrobené záložky. 10 opakování Zopakování podstatných faktů z výkladu. Jméno jako Motivování žáků na následující lekci. 1 výtvarné dílo 52

53 6.2.2 Popis aktivit a instrukce Dialog Učitel předloží před žáky arch papíru, na který v minulé lekci napsali svá jména a příjmení. Učitel vede s žáky dialog o jejich rukopise. Klade jim otázky, které zavedou žáky na téma lekce. Minulou lekci jsme probrali písmo. Před Vámi leží papír s Vašimi jmény, jak už víme, každý má svůj osobitý rukopis. Ale otázkou je zda tento svůj rukopis někdy upravujete? Například ve Vašich sešitech, nezdobíte si je někdy? Když si třeba píšete do sešitu hlavní nadpis, napíšete to normálně, nebo si dáte záležet a trochu ho vyzdobíte? Žáci odpovídají učiteli na pokládané otázky. Důvod, proč se Vás ptám, je ten, že tématem dnešní lekce je kaligrafie. Výklad, dialog, práce s pracovním listem Učitel žákům rozdá pracovní listy, které si na základě učitelova výkladu doplní. První část pracovního listu však tvoří společně s učitelem. Každý dostal pracovní list, teď se podíváme na první úkol. Tématem dnešní hodiny je kaligrafie. Slyšeli jste o tomto pojmu? Znáte jeho význam? Teď si zkusíme vytvořit definici tohoto pojmu. Žáci pomocí svých dřívějších poznatků a s pomocí učitele vytvoří definici pojmu kaligrafie. Dobrá, definici tedy máme, tak si ji prosím zaznamenejte do pracovního listu. Teď budu pokračovat ve výkladu, dávejte prosím pozor, občas se Vás na něco zeptám a sami se mě nebojte doplňovat. Jinak si vše podstatné zaznamenejte do pracovních listů. Alternativní psací nástroj Žáci si z dřívka od nanuků pomocí smirkového papíru vyrobí vlastní psací pomůcku, se kterou budou nadále pracovat. Učitel poskytne žákům předlohu. Každý teď dostane dřívko a smirkový papír. Vašim úkolem je nejprve zbrousit zaoblenou hranu a poté zbrousit spodní hranu, tak aby Vám vznikla úzká hrana, tak jak vidíte tady na předloze Teď jste si každý vyrobil alternativní psací pomůcku, takovou kdysi používali písaři. 53

54 Techniky psaní Učitel rozdá žákům kaligrafická pera a pomůže jim s jejich sestrojením. Žáci si pak vyzkouší psát jak kaligrafickým perem, tak dřívkem, které si sami vyrobili. Žáci pro psaní použijí tuš. Každý si teď zkusíte sestrojit kaligrafické pero. Není to nic těžkého. Vezměte si hrot a do něj vsaďte rezervoár, společně to pak vsaďte do násadky. A je to hotové. Teď si vezměte tuš a kápněte ji mezi rezervoár a hrot. Nyní je pero připravené ke psaní. Zkuste si na papír pár cvičných tahů. Teď si zkuste napsat své jméno. To samé zkuste i s dřívkem a štětcem. Sledujte, jakou stopu zanecháváte. Zkuste použít i barevné tuše Záložka Každý žák dostane proužek 5x15 cm z tvrdého papíru. Jejich úkolem je popsat/pokreslit, neboli vyzdobit tento proužek a vytvořit si tak záložku do knihy. Na proužek papíru si vymyslete vlastní křivky a linie, nebo ornament. Vyrobte si vlastní záložku pomocí tuše a vlastního nebo kaligrafického pera. Použít můžete i štětec. Na výrobu záložky máte 20 minut. Reflexe a opakování Žáci po dokončení činnosti, předloží své záložky. Zhodnotí, který nástroj si vybrali nebo zda kombinovali všechny dohromady. Učitel se pak zeptá žáků na fakta probraná ve výkladu. Co je to kaligrafie? Jaké druhy kaligrafie známe? Čím a na co se dříve psalo? Co se používá dnes? Co bylo cílem kaligrafa a co je jeho cílem dnes? Jméno jako výtvarné dílo Učitel zadá žákům domácí úkol. Na konci pracovního listu máte okénko, do kterého vepíšete své křestní jméno. Ale napíšete ho jako kaligrafové a pokusíte se jej více výtvarně zpracovat. Zkrátka ze svého jména vytvořte umělecké dílo. Pracovní listy si přineste na příští hodinu a výtvory si společně zhodnotíme. 54

55 6.2.3 Výklad Zakladatelem kaligrafie je Edward Johnston (* ), který vytvořil ucelený sborník kaligrafických písem a sám jedno vytvořil. Je to Foundational Hand, písmo, které vychází z karolínské minuskule. V době kdy se písmem zabýval, se ještě nehovořilo o kaligrafii nýbrž o rukopisu. Za kaligrafická písma se pouvažují písma latinkového typu, čínské, japonské a arabské písmo. Japonská kaligrafie je dodnes živou oblastí umění. Kaligrafie se v japonštině zapíše slovem šodó, což je složení dvou znaků, šo = psaní a dó = cesta. Což znamená v přeneseném významu to, že japonská kaligrafie neslouží pouze k vytváření uměleckých děl, ale je to i způsob života životní cesta. V japonské kaligrafii nejde o dekorativnost nebo užitou formu, jde o umění v pravém slova smyslu. Kaligrafie je pro Japonce velmi důležitá. Japonský kaligraf Širjú Morita formuloval základní význam umění kaligrafie. Důležitý je tematický prvek písma, který je nositelem významu slova. Kaligraf by se měl vždy s tímto významem prolínat a splynout s ním. To znamená, že bychom měli chápat význam slova, které zapisujeme. Důležitý je hlavně pohyb ruky. Během zápisu jde o velké vypětí sil kaligrafa, které zahrnuje již zmíněný pohyb, velký nádech a koncentraci. Čínské písmo pak odráží nejen způsob užívání pojmů, ale i způsob myšlení. Čínská kaligrafie tvoří významnou část světového výtvarného umění. Čínská kaligrafie je v podstatě stejná jako japonská. Podobných postupů jako čínská kaligrafie využívá arabská kaligrafie. Zde je kaligrafie ale víceméně potřebou ve výtvarném odvětví, muslimské náboženství totiž zakazuje zobrazování Boha, Proroka, lidí a zvířat a proto se kaligrafie stala téměř jediným výrazem výtvarného umění. Arabská kaligrafie má tak za úlohu zdobit mešity a všechny ostatní pamětihodnosti. Arabská kaligrafie je především brána jako služba Bohu. Arabské písmo má rovněž kaligrafický charakter, právě díky dekoru rostlinných a geometrických motivů. Každý arabský kaligraf, stejně jako japonský, pracuje s dechem. Je důležité správně při psaní dýchat, koncentrovat se na samotný pohyb ruky a význam psaného slova. V arabských zemích jsou kaligrafové velmi uznávanými osobami, a kaligrafie je zde legitimní součástí výtvarného 55

56 umění, koneckonců je tak vnímána po celém světě. Slova psaná arabskou kaligrafií jsou vizuálně působivé. Kaligrafie se však nevyvíjela pouze na východě, ale i v západních zemích. V Egyptě se používali hieroglyfy, které bychom mohli považovat za umělecká díla, ale do kaligrafie je neřadíme. Stejně tak tomu je i u ostatních starověkých států. Výjimkou je Římská říše. Latinka, kterou se v Římě psalo, je středem kaligrafie. Právě z latinky vycházejí všechny styly jako zgotizovaná italika, copperplate skript nebo spencerian. Latinka je základem pro kaligrafy. Co se týká psacích pomůcek. Zkuste mi říct, co kaligrafové dříve používali za psací pomůcky a na co psali. V Číně a Japonsku se psalo na hedvábí a štětcem, používali tuš. Velmi často se psalo pomocí rákosového pisátka a husího brku. Používal se pergamen, papyrus a později papír. Tuš vznikla až v pozdější době, předtím se psalo směsí vyrobenou ze sazí a přírodních barviv. 56

57 6.2.4 Pracovní list k lekci Kaligrafie Jméno a příjmení: Vytvořte definici: Kaligrafie je Doplňte chybějící fakta: Zakladatel kaligrafie vytvořil vlastní abecedu Jeho písmo vychází z minuskule. Mezi kaligrafická písma řadíme písma..,.,.,. Kaligrafie se v japonštině zapíše slovem.. Při psaní je důležitý především.. a Arabská kaligrafie je víceméně potřebou ve výtvarném odvětví, muslimské náboženství totiž zakazuje zobrazování.. a proto se kaligrafie stala téměř jediným výrazem výtvarného umění. Arabská kaligrafie je.. Arabské písmo má rovněž kaligrafický charakter, právě díky. a.motivů. Každý arabský kaligraf, stejně jako japonský, pracuje s.. Je důležité správně při psaní dýchat, koncentrovat se na samotný pohyb ruky a význam psaného slova..., kterou se v Římě psalo, je středem kaligrafie. V Číně a Japonsku se psalo na.. a štětcem, používali tuš. Velmi často se psalo pomocí. a... Používal se.., a později papír. Tuš vznikla až v pozdější době, předtím se psalo směsí vyrobenou ze sazí a přírodních barviv. 57

58 Jméno jako výtvarné dílo: 58

59 6.3 Metodický list č. 3 Název lekce: Kaligrafická abeceda Klíčová slova: abeceda, slohy, prvky, typizace, kaligrafie, pero, serif. Časový rámec: 90 minut Kognitivní cíle: Žák - přiřadí uměleckým slohům typické prvky. - rozlišuje kaligrafická písma na základě jejich znaků. Afektivní cíle: Žák - rozvíjí komutativní dovednosti. - řeší problémy díky komunikaci ve skupině. - na základě poznatků o problematice je schopen vytvořit její alternativu. Psychomotorické cíle: Žák - tvoří vlastní dílo. Rozvíjené klíčové kompetence: - kompetence k učení - kompetence k řešení problému - kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální Materiál a pomůcky: tabule, křída/fix, obálky s nápovědou, papír, fixy, počítač, dataprojektor. Hodnocení: - žákova aktivita během úvodní činnosti - žákova aktivita při tvorbě díla - výsledné dílo skupinové práce 59

60 6.3.1 Metodika Aktivita Cíl aktivity Pomůcky a materiál Čas Kontrola Zkontrolování domácího úkolu z minulé hodiny. Pracovní listy k lekci 1 úkolu Kaligrafie Obálky Motivace žáku k zapojení se do výuky. Rozvíjení Papírové obálky, texty 5 komunikačních schopností žáků. Připomenutí si s nápovědou, tabule, základních faktů o uměleckých slozích. Vytvoření řešení křída/fix na základě skupinové práce. Abeceda Vytvoření vlastního díla na základě poznatků z obálky a Papír, fixy, obálky 40 z předešlých hodin. s nápovědou Výklad, Představení kaligrafických písem. Kontrola vytvořených Vytvořená díla, 40 diskuse prací. počítač, dataprojektor Domácí úkol Zadání domácího úkolu na příští lekci. 4 60

61 6.3.2 Popis aktivit a instrukce Kontrola úkolu Učitel zkontroluje domácí úkol, který zadal v předešlé lekci. Minulou hodinu jste dostali domácí úkol, vytvořit své jméno v pracovním listě. Jméno mělo být vytvořeno tak, aby působilo jako výtvarné díla. Předložte prosím své pracovní listy s Vašimi výtvory. Obálky Žáci se rozdělí do pěti skupin po třech. Učitel mezi tím napíše na tabuli slova: Antika, Románský sloh, Gotika, Renesance, Baroko. Každá skupinka obdrží obálku. V obálce je lístek a na něm je text. Obálka č. 1 první kaligrafická písma, bez mezer, velmi jednoduché a úzké Obálka č. 2 Karel Veliký, oblé tvary, malý počet tahů Obálka č. 3 vertikalita, dramatičnost, ostré tvary, zaslíbeno Bohu Obálka č. 4 návrat do minulosti, konstrukce podle matematických výpočtů Obálka č. 5 - psaní brkem, velká zdobnost, úzké čáry Žáci si ve skupině přečtou text a poté jej přiřadí ke slovům na tabuli. Učitel zkontroluje správnost, popřípadě opraví. Rozdělte se do skupin po třech. Každá skupinka dostane obálku, v níž je text s nápovědou. Přečtěte si tento text a zkuste jej přiřadit ke slovům na tabuli. Abeceda Žáci mají za úkol vytvořit abecedu podle obálek, které přiřadili ke slovům na tabuli. Například skupinka co má obálku č. 1 ji přiřadila ke slovu antika, a vytvoří tak abecedu, která by se mohla podobat skutečné abecedě z období starověkého Říma. Text v obálce jste správně přiřadili, teď každá skupinka vytvoří abecedu podle nápovědy, co byla v obálce a podle slohu, ke kterému jste text přiřadili. Vycházejte jen z nápovědy a ze svých vlastních znalostí. Zde máte papír a fixy a dejte se do práce. Máte na to 40 minut. 61

62 Výklad, diskuse Učitel diskutuje se žáky nad abecedami, které vytvořili. Zda se skutečně podobají původním originálům. K tomu následuje výklad s prezentací obrázků písem. Teď se podíváme na Vaše výtvory. Vycházeli jste pouze z nápovědy. Nejdřív se podíváme na práci první skupinky, kteří pracovali v duchu antiky. Domácí úkol Učitel zadá žákům domácí úkol na další lekci. Prezentaci z dnešní hodiny máte ve studijních materiálech na webu školy. Tam také máte dokument Kaligrafie od Jiřího Elišky. Nastudujte ho prosím do další hodiny. V příští lekci budete sami vytvářet své vlastní písmo a tato publikace by Vám v mnohém mohla pomoci. 62

63 6.3.3 Výklad Jak již víme z minulé hodiny, základem kaligrafie je latinka, která vznikla ve starověkém Římě. První skupina měla za úkol vytvořit abecedu v duchu antického Říma, zde jako první vzniká takzvaná římská kapitála. Ta se dělí na nápisovou, knižní kurzivní. Rozdíl mezi nimi je v rychlosti a technice zápisu, jinak jsou si z velké části podobné. Římská kapitála je písmo, které je nám velmi blízké a v podstatě jej používáme dodnes. Kaligrafický projev písma se odráží ve vzniku serif, tedy patek. Také se dříve slova od sebe neoddělovala, až kaligrafové začali mezi slova vkládat tečky, které později přetvářeli do trojúhelníků a nakonec až do tvaru břečťanového listí. Římská nápisová kapitála je k vidění na Trajánově sloupě v Římě. Prací kaligrafa bylo nejen vytvořit přehledný a rychlý zápis, ale i ušetřit drahý materiál, na který se psalo. Proto začaly vznikat ligatury. Ale třeba také zkratky slov. Významná pro kaligrafii je knižní kapitála, což je vyloženě kaligrafické písmo. Vyznačuje se kontrastem silných a slabých tahů. Psalo se ploše seříznutým perem, které se při psaní neustále drželo kolmo. Zásadním krokem v kaligrafii bylo písmo římské kurzívní, a to proto, že se písma začala na sebe vázat. Kaligrafické je toto písmo proto, že při navazování písmem, se kaligrafové více řídili svojí kreativitou a mnohdy text získal abstraktní ráz, tudíž šlo spíše o obraz než text. Zkrátka bez antického Říma a jeho kapitály bychom dnes možná psali úplně jinak. Další skupina vytvářela abecedu v románském slohu. Románský sloh a jeho písmo je nás pro Čechy velmi podstatné, tímto písmem byl totiž napsán Kodex Vyšehradský. V úvodní lekci jsme si říkali, že písmo bylo často ovlivněno dobovým slohem. Proto písmo z období 10. až 13. století je na pomezí psaného a kresleného písma a jeho vzhled připomínal románské stavby. I zde se písmo dělilo na nápisové, knižní a kurzívní. Největší význam mělo však knižní, konkrétně písmo zvané unciála. Unciála se používala několik století a dodnes se zachovala v počítačových fontech. Důležitá je v tom, že zjednodušila zápis, tedy že jedno písmeno se psalo třeba jen jedním tahem místo pěti. V knižním písmu se začala používat minuskula, což je abeceda malých písmen. Tou nejznámější je karolínská minuskule. Karolínská proto, že za jejím vznikem stojí panovník 63

64 Karel Veliký, který podporoval rozvoj písma a kaligrafie, a chtěl ustálit písmo a dát vzniknout čitelné formě. Z karolínské minuskule vychází dnešní počítačový font Times New Roman. Po románském slohu se ve světě, především ve střední Evropě objevuje sloh gotický. Jak víme gotické stavby, což bylo i v nápovědě, působí dramatický. Stavby jsou ostré a velmi vysoké. Proto i třetí skupina vytvořila abecedu plnou ostrých písmen. Je to proto, že s příchodem gotiky došlo k seříznutí pera do ostré špičky. Tím vznikalo úzké písmo, které se psalo rychleji, ale bylo velmi tvarově náročné. Gotickým písmem vznikla řada kodexů, které se zachovali dodnes. Gotické písmo je jedno z nejnáročnější a zároveň nejkrásnějším kaligrafickým písmem. Tak jak se postupně rozvíjela gotická architektura, tak se rozvíjelo i gotické písmo. Objevují se lomené oblouky, vlasové serify, dekorativnost a vertikalita. Zde máte veškerá gotická písma. Pro nás, je nejdůležitější bastarda, která se používala během husitských válek. Bastarda se pak rozdělila na švabach a frakturu. Na začátku 15. Století Jan Hus upravil písmo, přidal tečky a čárky nad písmena a vytvořil písmeno CH. Začal se používat kurent. Nejtěžší práci měla čtvrtá skupina, která měla vytvořit abecedu v renesančním stylu. Písmo v renesanci, se stejně jako sloh samotný navrací k antice. Vice než všechna ostatní písma pracuje s matematikou, geometrií a konstrukcí. Renesanční kaligrafové hledali spojitosti mezi písmem, matematikou a lidským tělem. Zde je několik ukázek. Nejčastěji se užívala antikva. A jako poslední sloh je zde na tabuli uvedeno baroko. Poslední skupinka tak pracovala v duchu dekorativnosti, s vlasovými čarami a zdobností. V barokní kaligrafii se totiž používala pera seříznutá do špičky, jako jsou například dnešní pera a při psaní vnikaly velmi úzké čáry. Kaligrafii se v baroku velmi dařilo. Již nebyla součástí písařů, ale byla samostatným oborem, kde se vydávají sborníky. Jan van den Velde roku 1604 dovedl kaligrafii k naprostému vrcholu. Písmo se i nadále vyvíjelo, ale spíše odděleně v každé zemi. U nás přišlo nové písmo s národním obrozením, byla to antikva Mikoláše Alše a Josefa Mánese. Tu později upravil Vojtěch Preissig. 64

65 6.3.4 Díla k promítnutí Římská nápisová kapitála Autor neznámý. Římská nápisová kapitála. [online] 2011 [cit ]. Dostupné z: Str

66 Římská kapitála mezery mezi slovy. CARRATONI, Emanuela. Old inscriptions in Roma [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: %B5-%D0%BD%D0%B0%D0%B4%D0%BF%D0%B8%D1%81%D0%B8-%D0%B2- %D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%B5.html 66

67 Ligatura Autor neznámý. Ligatura. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: 67

68 Rustická kapitála MIRONOV, Sergey. Rustická kapitála. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 68

69 Římská kurzíva Autor neznámý. Římská kurzíva. [online] 2009 [cit ]. Dostupné z: urz%c3%adva#/media/file:cursivasromanas.png 69

70 Vyšehradský kodex Autor neznámý. Kodex Vyšehradský. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: C5%A1ehradsk%C3%BD1.jpg 70

71 Unciála Autor neznámý. Unciála. [online] 2005 [cit ]. Dostupné z: 71

72 Karolínská minuskule Autor neznámý. Karolínská minuskule.[online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 72

73 Gotická písma gotická minuskula gotická diplomatická minuskula 73

74 rotunda gotická kurzíva bastarda Autor neznámý. Gotická písma. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 74

75 Kurent Autor neznámý. Kurent. [online] 2010 [cit ]. Dostupné z: 75

76 Antikva Autor neznámý. Antikva. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: Heinsius_the_Elder,_Poemata_(Elzevier_1653),_p._ jpg 76

77 Konstruované renesanční písmo Autor neznámý. Renesanční písmo. [online] 2015 [cit ]. Dostupné z: 77

78 Jan van den Velde barokní kaligrafie VELDE, Jan van den. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 78

79 6.4 Metodický list č. 4 Název lekce: Logo školy (charakter tvůrce) Klíčová slova: charakter, kreativita, logo, nápis, individualita, sebevědomí, komunikace, styl, písmo. Časový rámec: 90 minut Afektivní cíle: Žák - rozvíjí komunikační schopnosti. - podněcuje své nevědomí k růstu. - formuluje svoji individualitu pomocí výtvarného projevu. Psychomotorické cíle: Žák - vytváří vlastní dílo. - používá výtvarné a kaligrafické pomůcky správným způsobem. Rozvíjené klíčové kompetence: - kompetence k řešení problému - kompetence sociální a personální - kompetence k podnikavosti - kompetence komunikativní Materiál a pomůcky: papíry, fixy, tuš, dřívka, kaligrafická pera, štětce, vodové a temperové barvy, voskovky, olejové pastely. Hodnocení: - žákova aktivita během vytváření díla - výsledné dílo 79

80 6.4.1 Metodika Aktivita Cíl aktivity Pomůcky a materiál Čas Návrh loga Vytvoření vlastního návrhu loga školy, Papír, tužka. 20 na které studují. Vlastní Vytvoření vlastního loga školy, které Papír, fix, tužka, dřívko, kaligrafické 60 logo by mohlo být použito místo stávajícího loga. pero, štětec, tuš, vodové a temperové barvy, voskovky, olejové pastely. Prezentace Prezentace vytvořených děl. Zvýšení Vytvořená díla. 10 díla sebedůvěry a sebevědomí žáků. Rozvíjení komunikační složky žáka. 80

81 6.4.2 Popis aktivit a instrukce Návrh loga Žáci mají za úkol vytvořit návrh loga školy, na které studují. Vytvořit logo, které bude obsahovat jejich charakter a individualitu. Za domácí úkol jste si měli nastudovat knihu Kaligrafie od Jiřího Elišky, Vašim úkolem teď bude vytvořit vlastní návrh loga naší školy. Jste kaligrafové a designéři písma a dostali jste zakázku na návrh nového loga školy. Zamyslete se nad svojí osobou, nad svým charakterem a individualitou. Co Vás nejvíce vystihuje. To vše pak zakomponujte do návrhu loga naší školy. Ať už je to oblíbená barva, oblíbený umělecký sloh. Důležitá je také škola, vezměte v úvahu to jaká je. Jak ji vy sami vnímáte, co na ní máte třeba nejraději. Zatím vytvořte jen návrh na papír pomocí tužky. Máte na to 20 minut. Vlastní logo Žáci vytváří pomocí svých návrhů logo školy. Logo je kompletní a připravené k prezentaci. Nyní máte svůj návrh loga školy. Tady máte papír A2 a všechny výtvarné a kaligrafické pomůcky. Vytvořte logo, které budete moci jako designéři prezentovat klientům, tedy vedení školy. Využijte celou plochu papíru a pokuste se dílo vytvořit kompletní. Každá zakázka má svůj deadline, tedy čas odevzdání, tak i vy máte na práci 60 minut. Prezentace díla Učitel představuje klienty vedení školy. Každý žák předstoupí před učitele se svým logem. Popíše mu celý proces vzniku loga, čím se inspiroval a tak dále. Žákovým úkolem je prosadit své logo. Jsem ráda, že jste to všichni stihli. Já jsem nyní Váš klient, tedy vedení školy. Vy mi teď musíte prodat váš návrh loga. Říct mi proč jste vytvořili právě takové logo a čím jste se inspirovali, a proč bych si měla Váš návrh koupit. Na prezentaci máte 1 minutu. 81

82 6.5 Metodický list č. 5 Název lekce: Písmo ve výtvarném umění Klíčová slova: lettrismus, písmo, umělecké směry, umělci, slovo. Časový rámec: 90 minut Kognitivní cíle: Žák - vyjmenuje umělecké směry, které pracují s písmem a slovem. - vyjmenuje umělce, kteří ve svých dílech pracují s písmem a slovem. Afektivní cíle: Žák - rozvíjí komunikační schopnosti. Psychomotorické cíle: Žák - vytváří kaligram. Rozvíjené klíčové kompetence: - kompetence k učení - kompetence komunikativní Materiály a pomůcky: texty s básněmi, papír, tuš, kaligrafické pero, dřívko, štětec. Hodnocení: - žákova aktivita během výkladu - žákova aktivita při tvoření vlastního díla - výsledné dílo 82

83 6.5.1 Metodika Aktivita Cíl aktivity Pomůcky a materiály Čas Výklad Představení uměleckých směrů pracující Počítač, dataprojektor, 25 s doplněním pracovního listu s písmem a slovem. Představení umělců, kteří pracují v dílech se slovem a písmem. pracovní list. Báseň Pochopení obsahu básně. Nalezení hlavního Texty s básněmi. 10 motivu básně. Kaligram Vytvoření kaligramu na základě básně. Papír, tuš, kaligrafické pero, dřívka, štětec

84 6.5.2 Popis aktivit a instrukce Výklad s doplněním pracovního listu Učitel přednese výklad o tématu, žáci si doplňují fakta z výkladu do pracovního listu. Tématem dnešní lekce je Písmo ve výtvarném umění. Před sebou máte pracovní list. Doplňte si do něj chybějící fakta z mého výkladu. Báseň Každý žák dostane text s básní. Přečte si ji a zjistí co je hlavním motivem básně. Básně jsou jednoduché a pojednávají buď o zvířatech, nebo rostlinách. Každý máte báseň, přečtěte si ji prosím. Teď mi každý řekněte o čem nebo o kom báseň pojednává. Víme tedy, o čem jsou Vaše básně. Kaligram Žáci pomocí básně vytvářejí kaligramy. Nyní vytvoříte kaligram. Vezměte si papíry, tužkou si slabě předkreslete hlavní motiv básně. Kdo má báseň o ptácích, tak si předkreslí ptáčka. Kdo má báseň o růži, tak si předkreslí růži. Až budete mít toto hotové, tak můžete začít s tvorbou kaligramu. 84

85 6.5.3 Výklad Písmo se v podstatě objevuje v každém uměleckém stylu. I v gotických malbách můžeme vidět různé nápisy, které popisují situaci na obrazech, jsou to takzvané mluvící pásky, což jsou předchůdci dnešních komiksových bublin. V roce 1789 vyšlo dílo Písně nevinnosti, jejichž autorem je anglický malíř a grafik William Blake. Jeho ilustrace patří dodnes mezi jeho nejkrásnější. Velmi známe, jsou umělecké počiny Henriho de Toulouse Lautreca. Ten vytvářel řadu plakátů, které obsahují písmo shodující se dobou a náladou, písmo má secesní nádech. Také Alfons Mucha při tvorbě svých kreslených plakátů užíval písma. To má kaligrafický charakter, je dekorativní a stylově jednotné. Ve 20. století se na umělecké scéně objevuje francouzský aktivista a básník Guillaume Apollinaire, ten realizuje princip vizuální poezie. Vytváří tzv. kaligramy. Kaligram je obrazové zpracování textu, a to tak že kaligram vyjadřuje obsah textu. Například se zpracuje báseň na téma růže a kaligram je ve tvaru růže. Ten kdo četl kaligram, už od prvního pohledu věděl, o čem je. Nejznámějším směrem, jehož podstatou je slovo a písmo je lettrismus. Ten vznikl v roce 1945, navazuje tak na dadaismus. Lettrismus založil Isidor Isou, rumunský básník. Podstatou lettrismu je obnovení vztahu mezi poezií a malbou. Mezi české představitele lettrismu patří Jiří Kolář, Eduard Ovčáček, Karel Trinkewitz a Vladislav Mirvald. S písmem ve výtvarném umění se pracovalo i v Rusku. V uměleckém stylu zvaném konstruktivismus se písmo objevilo díky umělci známem jako El Lisickij. S písmem pracoval také český avantgardní umělec Karel Teige. Ten vytvořil koncept písma, ve kterém spojoval písmové znaky a fotografie. Karel Teige upravoval knihy pro přední nakladatelství. V USA pak Keith Haring, představitel postmoderního malířství v 80. letech 20. století, pracoval se slovy, tak aby přesně vyjádřil myšlenku a obsah. 85

86 6.5.4 Pracovní list k lekci Písmo ve výtvarném umění Jméno a příjmení: Umělecké směry: Umělci:

87 6.5.5 Díla k promítnutí Alfons Mucha secese MUCHA, Alfons. Monaco, Monte Carlo [online] [cit ]. Dostupné z: 87

88 Guillaume Apolinaire - kaligram APOLINAIRE, Guillaume. Le Tour Eiffel. [online] [cit ]. Dostupné z: 88

89 Eduard Ovčáček lettrismus OVČÁČEK, Eduard. [online] [cit ]. Dostupné z: 89

90 El Lisickij konstruktivismus LISICKIJ, El. Klinom Krasnym [online] [cit ]. Dostupné z: 90

91 Karel Teige TEIGE, Karel. [online] [cit ]. Dostupné z: 91

92 Keith Haring postmoderní umění HARING, Keith. Crack Down [online] [cit ]. Dostupné z: 92

93 6.6 Metodické listy č. 6 Název lekce: Kaligraffiti Klíčová slova. Graffiti, kaligraffiti, kaligrafie, sprej, street art. Časový rámec: 90 minut Kognitivní cíle: Žák - vysvětlí pojem graffiti a kaligraffiti. - vyjmenuje dva umělce kaligraffiti. Afektivní cíle: Žák - rozvíjí komunikační schopnosti. - utváří vlastní názor na graffiti. Psychomotorické cíle: Žák - pracuje s výtvarnými pomůckami určenými ke graffiti. - pracuje na velké ploše. Rozvíjené klíčové kompetence: - kompetence k učení - kompetence komunikativní - kompetence občanská - kompetence sociální personální Materiál a pomůcky: fasádní barva, štětce, košťata, papír, akrylové barvy. Hodnocení: - žákova aktivita během hodiny 93

94 6.6.1 Metodika Aktivita Cíl aktivity Pomůcky a materiál Čas Výklad Představení uměleckého stylu kaligraffiti a umělců, 10 kteří tento směr zastupují. Představení pojmu graffiti. Naše ulice Vytvoření vlastních kaligraffiti na legální zdi nebo na balicí papír připevněný na zdi. Fasádní barva, štětce, koště, papír, akrylové barvy

95 Popis aktivit a instrukce Výklad Učitel podá žákům výklad o graffiti, kaligraffiti a umělcích tohoto směru. Učitel se ptá žáků na jejich názor ohledně graffiti. Co si myslíte o graffiti, je to pro Vás vandalismus, nebo to berete jako umění? Výklad budete mít ve studijních materiálech na webu školy. Naše ulice Žáci vytvoří na legální zdi, nebo na papír připevněný na zeď, vlastní kaligraffiti. Teď už všichni víme, co jsou to kaligraffiti. Vezměte si tedy nějaké kaligrafické písmo a ztvárněte ho tady na zeď. Podobně jako Pokras Lampas. 95

96 6.6.3 Výklad V dnešní době výtvarníci spíše používají písmo typografické. Stále se však objevují tací, kteří nedají na psaný nebo vlastně kreslený text dopustit. Jsou to většinou pouliční umělci tvořící graffiti. Graffiti je moderní umění, které pracuje s veřejným prostorem a písmem nebo malbou, nejčastěji ve spojení obou. Používá se přitom technika nanášení barev, velmi často sprejem a fixem. Používá se také technika leptání nebo škrabání. Graffiti, které je především součástí Hip hopové kultury, bylo v jeho začátcích považováno spíše za vandalismus. Dnes je součástí streetartu. Umělec tvořící graffiti se nazývá writer, což v překladu znamená pisatel, textař nebo autor. V posledních pár letech dokonce došlo ke spojení kaligrafie, což je téma našich posledních hodin, a graffiti. Vzniklo takzvané kaligraffiti, což je spojení kaligrafického písma a graffiti. Jeho představitelem je například umělec z Amsterdamu Niels Shoe Meulman a nebo teprve sedmadvacetiletý ruský umělec Pokras Lampas. Niels začínal s graffiti, ale později se dostal ke kaligrafii a obě tato umění spojil v jedno. Dokonce roku 2010 vydal knihu Calligraffiti Graphic Art. Pokras stejně jako Niels začínal s graffiti a po Nielsově vzoru se vrhl na kaligraffiti. Dnes má za sebou řadu výstav, kromě toho své kaligraffiti používá i na textilie a vznikla tak už kolekce oblečení. Pokras Lampas je ve světě streetartu a kaligrafie velmi uznávaným, a to takovým způsobem, že spolupracoval s takovými značkami a společnostmi, jako Panasonic a Fendi. Umělci kaligraffiti nejčastěji používají na nanášení barvy velké štětce nebo košťata. 96

97 7 Reflexe lekcí Bohužel k vytíženosti autorky diplomové práce a k omezené časové dotaci na pedagogické praxi nemohly být lekce realizovány. Ale jak je v úvodu práce napsáno, je možné s metodickými listy jakkoliv manipulovat. Časová dotace a pomůcky jsou vyměřené pro třídu patnácti studentů a je tedy jasné, pokud by bylo ve třídě studentů více, byl by čas nedostačující. Metodické listy mohou být použity, tak jak jsou vytvořené, ale jejich úprava je připuštěna. Metodické listy slouží v této podobě spíše jako návod, jak pojmout téma kaligrafie v estetické výchově. 97

98 8 Závěr Úkolem této diplomové práce bylo vytvoření lekcí, které by sloužily jako podklad pro výuku kaligrafie na středních školách. V první řadě bylo zapotřebí provést výzkum odborné literatury. Ukázalo se, že existuje řada publikací, které se zabývají písmem a jeho historií. Také jsou k dispozici knihy o různých kaligrafických písmech. Ale publikace s uceleným obsahem o historii a vývoji kaligrafie bylo obtížné nalézt. Mnoho informací bylo dohledáváno na internetu. Zásadními knihami, se kterými se zde pracuje, jsou díla Jiřího Elišky a Jany Průšové. Přínosnými byly také publikace pro samouky, kde byla kvalitně zpracována kaligrafická písma. Při zkoumání učebnic dospěla autorka k závěru, že české učebnice výtvarné výchovy se kaligrafií nezabývají, a pokud ano, tak jen v malé míře. Učebnice zahrnují vznik a vývoj písma, obsahují téma kaligrafie v návaznosti na výrobu kodexů. Dále se pak písmem zabývají až v umění 20. století. Další část se již zabývala podání tématu kaligrafie. Je zde část o vzniku a vývoji písma, který je pro kaligrafii důležitý. Poté je zde část věnována samotné kaligrafii. Je zde soubor kaligrafických písem a jejich dělení. Historický vývoj a jejich charakteristika. V návaznosti na to, pokračuje část s názvem Písmo ve výtvarném umění. Zde je několik autorů a uměleckých směrů, které pracovali s písmem. Kaligrafie je zde pojata také jako moderní umění. Konkrétně se zde pojednává o umění kaligraffiti. Tato část diplomové práce je důležitým podkladem pro metodické listy. Výklady v metodických listech jsou totiž na této teoretické části vystavěny a vycházejí z nich. Diplomová práce se pak zabývá estetickou výchovou. Konkrétně přístupy k estetické výchově. Tato kapitola zde slouží pro podložení faktu, proč byl zvolen zrovna daný přístup. V kapitole se autorka rovněž soustředí na kurikulární dokumenty a reflexe tématu kaligrafie v nich. Tato kapitola rovněž připomíná důležitost stanovení cílů a jejich naplňování. Na závěr se pak autorka zabývá klíčovými kompetencemi. Jelikož rozšiřování kompetencí je nezbytností ve vzdělávacím systému vůči žákům. Poté již práce předkládá praktickou část. Zde je 6 metodických listů, ze kterých si může učitel vybrat. Metodické listy, tak jak jsou v diplomové práci vytvořeny, na sebe plynule navazují. Mohou však být využity i jednotlivě. Stejně tak můžou být rozšiřovány, nebo si učitel může vybrat pouze některé aktivity. 98

99 Po praktické části následuje reflexe lekcí, ty však bohužel nemohli být zrealizovány. Cílem práce bylo vytvoření metodických listů pro výuku kaligrafie v estetické výchově na středních školách, čehož autorka docílila. Tato práce by také mohla sloužit jako podklad pro jednu z kapitol do učebnic výtvarné výchovy. 99

100 Resumé Tato magisterská diplomová práce měla v úvodu stanoveno za úkol vytvořit metodické listy pro výuku kaligrafie na středních školách. Metodické listy mají pomoci pedagogům estetické a výtvarné výchovy při výuce kaligrafie a umění písma. Práce je členěna na několik částí. V úvodní části práce zhodnocuje dostupnou literaturu zabývající se pojmem kaligrafie. Zhodnoceno je i zahrnutí tématu kaligrafie v učebnicích estetické a výtvarné výchovy pro studenty středních škol. V další části se magisterská práce zabývá historickými souvislostmi tématu kaligrafie, konkrétně vznikem a vývojem písma, historií kaligrafie a písmem ve výtvarném umění. V druhé polovině teoretické části práce, se autorka zaměřuje na souvislost tématu s kurikulárními dokumenty a na vymezení přístupu k estetické výchově. Autorka v práci připomíná také důležitost vytyčení a splnění cílů a také rozvoj klíčových kompetencí. Po teoretické části je zpracovaná praktická část. Zde je vytvořeno šest metodických listů, lekcí, které mají za téma kaligrafii a umění s ní spojené. Metodické listy jsou členěny na stručný úvod obsahující cíle lekce, rozvíjené klíčové kompetence, hodnocení, materiál a pomůcky, a časovou dotaci. Dále jsou členěny na metodiku, popis aktivit a instrukce, a výklad. V některých lekcích jsou zařazeny pracovní listy a díla k promítnutí v hodinách. 100

101 Summary This master's thesis was originally intended to create methodology sheets for teaching calligraphy at secondary schools. Methodology sheets are intended to help teachers of aesthetic and artistic education in the teaching of calligraphy and art of writing. The thesis is divided into several parts. In the introductory part of the thesis available literature dealing with the concept of calligraphy is evaluated as well as calligraphy theme in textbooks of aesthetic and art education for secondary schools. In the next part, the master's thesis deals with the historical context of the calligraphy, namely the origin and development of the script, the history of calligraphy and the graphic art. In the second half of the theoretical part of the thesis, the author focuses on the relation of the subject with curricular documents and the definition of the approach to aesthetic education. The author also reminds of the importance of setting out and meeting the goals and of developing key competencies. After the theoretical part, the practical part is worked out. Here are six methodology sheets, lessons that cover the subject of calligraphy and the art associated with it. Methodology sheets are structured into a brief introduction containing the lesson objectives, key competencies developed, assessments, material and tools, and time allocation. They are further broken down into methodology, description of activities and instructions, and interpretation. Some lessons include worksheets and works to be screened in lessons. 101

102 Resümee Diese Diplomarbeit wurde am Anfang erstellt, um methodische Blätter für den Kalligraphieunterricht an weiterführenden Schulen zu erstellen. Methodische Blätter sollen Lehrern der ästhetischen und künstlerischen Bildung in der Lehre von Kalligraphie und Schriftkunst helfen. Die Arbeit ist in mehrere Teile unterteilt. Im einleitenden Teil der Arbeit wird die verfügbare Literatur zum Begriff Kalligraphie ausgewertet. Die Einbeziehung des Kalligraphie-Themas in Lehrbücher der ästhetischen und künstlerischen Bildung für Schüler der Sekundarstufe wird ebenfalls bewertet. Im nächsten Teil beschäftigt sich die Masterarbeit mit dem historischen Kontext der Kalligraphie, nämlich der Entstehung und Entwicklung der Schrift, der Geschichte der Kalligraphie und der Grafik. In der zweiten Hälfte des theoretischen Teils konzentriert sich die Autorin auf die Beziehung des Subjekts zu curricularen Dokumenten und die Definition des Ansatzes zur ästhetischen Bildung. Der Autor erinnert auch daran, wie wichtig es ist, Ziele zu setzen und zu erreichen und Schlüsselkompetenzen zu entwickeln. Nach dem theoretischen Teil wird der praktische Teil erarbeitet. Hier sind sechs methodische Blätter, Lektionen, die das Thema Kalligraphie und die damit verbundene Kunst behandeln. Methodische Blätter sind in eine kurze Einführung gegliedert, die die Unterrichtsziele, entwickelte Schlüsselkompetenzen, Bewertungen, Materialien und Werkzeuge sowie die Zeitzuweisung enthält. Sie werden weiter in Methodik, Beschreibung von Aktivitäten und Anweisungen und Interpretation unterteilt. Einige Lektionen enthalten Arbeitsblätter und Arbeiten, die im Unterricht gezeigt werden sollen. 102

103 Anotace Primárním cílem práce je sestavit metodické listy pro výuku kaligrafie v estetické výchově na střední škole. V této práci jsou shrnuty základní didaktické poznatky o estetické výchově, které slouží především k vymezení způsobu výuky, pro který jsou metodické listy vytvořeny. V práci je vysvětleno proč je vhodné vyučovat kaligrafii. V diplomové práci jsou metodické listy, které jsou vhodné k vytištění a okamžitému použití. Annotation The primary objective of this thesis is to create methodology sheets for the calligraphy course in aesthetic education lessons at high school. In this thesis there are the basic didactic knowledge about aesthetic education summarized, which serve primarily to defining the way of teaching for which are the methodology sheets created. In this thesis is an explanation why is suitable teach calligraphy. In thesis there are methodology sheets, which are suitable for printing and immediate use. Klíčová slova Kaligrafie, písmo, estetická výchova, metodické listy, vizuální kultura, společnost, střední škola, žák. Key words Calligraphy, handwriting, aesthetic education, methodology sheets, visual culture, society, high school, student. 103

104 Seznam použitých pramenů a literatury Publikace: Autorský kolektiv Výzkumného ústavu pedagogického v Praze. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, ISBN BRÜCKNEROVÁ, Karla. Skici ze současné estetické výchovy. Brno: Masarykova univerzita, ISBN ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. 3. rozš. a upr. vyd. Praha: Idea servis, ISBN ELIŠKA, Jiří. Kaligrafie pro učitelky a učitele, pro nadšence. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: ELIŠKA, Jiří. Písmo I. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: ELIŠKA, Jiří. Písmo II. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: HAMBLEN, Karen A. a Camille GALANES. Instructional Options for Aesthetics: Exploring the Possibilities. [online] [cit ]. Dostupné z: HARRIS, David, Mary NOBLE a Janet MEHIGAN. Kaligrafie: 100 úplných abeced: podrobný a přehledný průvodce pro každého, kdo by se rád naučil umění krásného psaní. Praha: Slovart, ISBN JEAN, Georges. Písmo, paměť lidstva. Bratislava: Slovart, ISBN KORÁB, Daniel. Písmo ve výtvarné tvorbě. Praha: Grada Publishing a.s., ISBN LUNNISS, Vivien. Umění kaligrafie. Praha: Slovart, ISBN MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. 2. vyd. Praha: Idea servis, ISBN

105 PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování: [praktická příručka]. Praha: Portál, ISBN POKORNÁ, Miluše. Kaligrafie - krása písma. Brno: CP Books, ISBN PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění: pro výuku dějin umění na středních školách. Poděbrady: O. K. - Soft, ISBN PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika: věda o edukačních procesech. Praha: Portál, ISBN PhDr. PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma předlatinková a nelatinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN PhDr. PRŮŠOVÁ, Jana. Vznik a vývoj písma latinková písma. Praha: Nakladatelství grafické školy, ISBN ŠAMŠULA, Pavel a Jaromír ADAMEC. Průvodce výtvarným uměním I. 3. vyd. Úvaly: Albra, Pomocné knihy pro učitele a žáky. ISBN Elektronické zdroje: MEULMAN, Niels Shoe. Calligraffiti. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Graffiti. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Kaligrafie. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Kaligrafie. [online] 2012 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Kurent. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Lettrismus. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: 105

106 Autor neznámý. Niels Shoe Meulman. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: LAMPAS, Pokras. Pokras Lampas. [online] [cit ]. Dostupné z: Metodický portál, inspirace a zkušenosti učitelů. [online] 2012 [cit ]. Dostupné z: VZDELAVANI.html/ Obrazové zdroje: Autor neznámý. Antikva. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: Heinsius_the_Elder,_Poemata_(Elzevier_1653),_p._ jpg Autor neznámý. Básně, povídky. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Gotická písma. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Karolínská minuskule. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Klínové písmo. [online] 2006 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Kodex Vyšehradský. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: C5%A1ehradsk%C3%BD1.jpg Autor neznámý. Kurent. [online] 2010 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Ligatura. [online] 2017 [cit ]. Dostupné z: 106

107 Autor neznámý. Renesanční písmo. [online] 2015 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Římská kapitála. [online] 2011 [cit ]. Dostupné z: Autor neznámý. Římská kurzíva. [online] 2009 [cit ]. Dostupné z: urz%c3%adva#/media/file:cursivasromanas.png Autor neznámý. Unciála. [online] 2005 [cit ]. Dostupné z: CARRATONI, Emanuela. Old inscriptions in Roma [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: %B5-%D0%BD%D0%B0%D0%B4%D0%BF%D0%B8%D1%81%D0%B8-%D0%B2- %D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%B5.html APOLINAIRE, Guillaume. Le Tour Eiffel. [online] [cit ]. Dostupné z: HARING, Keith. Crack Down [online] [cit ]. Dostupné z: LISICKIJ, El. Klinom Krasnym [online] [cit ]. Dostupné z: MIRONOV, Sergey. Rustická kapitála. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: MUCHA, Alfons. Monaco, Monte Carlo [online] [cit ]. Dostupné z: OVČÁČEK, Eduard. [online] [cit ]. Dostupné z:

108 TEIGE, Karel. [online] [cit ]. Dostupné z: VELDE, Jan van den. [online] 2018 [cit ]. Dostupné z: 108

109 Obrazová příloha Klínové písmo abeceda Autor neznámý. Klínové písmo. [online] 2006 [cit ]. Dostupné z: 109

110 Dřívko alternativní psací nástroj Foto autorka práce. 110