3/2003 Internetová verze Místní kultury:

Transkript

1 ROČNÍK XIII 3/2003 Internetová verze Místní kultury: Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

2 Z OBSAHU 3/ Stálé rubriky Obecná problematika 3 Legislativa ekonomika 6 Informatika 8 Místa regiony kraje 16 Děti mládež 26 Kulturní dědictví 29 Múzická a výtvarná kultura 35 Zahraničí 43 Obecná problematika! Jak na tom bude česká kultura v Evropské unii 3! Hospoda 4. řádu jako vzor pro české kulturní instituce? 4 Legislativa ekonomika! Cesty k efektivní komunikaci občanských neziskových organizací a krajů 6! O osudech a poslání příspěvkových aj. organizací v kultuře příloha! Připravme se na vstup do EU 7 Informatika! Vesnice roku a oceněné malé knihovny 8! Kultura potřebuje medializovat 11! Publikace 12 Místa regiony kraje! Zvon opět zvoní 16! Kulturu táhne hlavně divadlo 17! Kultura prostředí 18! Krajské granty pro kulturu 19! Odvody ze vstupného - ano či ne? 20! Aby se občané měli kde scházet 20! Těžký život malých kin 21! Okresní archiv v Rokycanech a kronikáři 23! Etnika 25 Děti mládež! Před válkou jsem měl hračky 26! Zelený týden EU pro děti 27 Kulturní dědictví! Lidová kultura 29! Koncepce záchrany zamražených památek 29! Okresní muzea ve správě krajů 31! Památková péče v rozpočtu Plzeňského kraje 32 Múzická a výtvarná kultura! O tvůrčím psaní 35! Brána k dějinám amatérského divadla je otevřena spolupráci 36! České filmové centrum 38! Česká hudba ! Tanec 40! Galerie s neobvyklou nabídkou 41 Zahraničí! Česká sezona ve Francii úspěšně bilancovala 43! Evropské město kultury Štýrský Hradec 43 Nabídka 46 Telefonní čísla na všechny útvary IPOS viz zadní stránka obálky. Ústředna IPOS: Sekretariát redakce: Šéfredaktor: servis: Náměty, připomínky, články posílejte pokud možno ovou poštou: redakce@ipos-mk.cz Uzávěrky: Čísla 4/2003 bude 3. března 2003 Čísla 5/2003 bude 31. března 2003 Na obálce grafika Josef Poláčka

3 3/2003 OBECNÁ PROBLEMATIKA 3 Úvodník JAK NA TOM BUDE ČESKÁ KULTURA V EVROPSKÉ UNII? Zřejmě nás čeká vstup do Evropské unie ostatně, co jiného bychom mohli podniknout? Zůstat jako osamělý pomníček zašlých časů uprostřed sousedních států EU by bylo poněkud sebevražedné. (Nemáme ani švýcarské banky pro boháče a mafiány celého světa, ani naftu v norském moři. A ani jiná obranná specifika.) Zatím není zcela zřejmé, co poté bude pro českou kulturu špatné ceny knih a vstupenky do divadel, na koncerty či výstavy jsou už dnes natolik vysoké, že nákladnější to už o moc nebude moci být ani po zavedení eura někdy ve druhé polovině této dekády. A platy knihovníků, muzejníků aj. dělníků kultury všedního dne (na rozdíl od honorářů uměleckých špiček i špiček a jejich managerů) jsou tak nízké, že horší to už také nemůže být. Úsměvnější je pohled nejen na možnosti průniku zdejší tvorby na mezinárodní kolbiště, ale i na to, čím už dnes EU českou kulturu podporuje. Tak např. české organizace se v minulém roce podílely na osmnácti mezinárodních projektech, podpořených z programu Culture 2000 milionovými částkami. Mezi podílníky dotací byly např. Moravská galerie v Brně, Umělecko průmyslové muzeum v Praze nebo nakladatelství One Woman Press. (O aktivitách Culture 2000 průběžně informujeme.) Z fondu Eurimages při Radě Evropy byly podpořeny některé nové české filmy, např. Lesní chodci Ivana Vojnara aj. Česko samo do fondu přispívá, ale návratnost je výhodná. Např. v roce 2000 jsme zaplatili cca eur, ale na podporu výroby filmů, distribuci a vybavení kin jsme získali více než dvojnásobek. Výhodou členství ve fondu je i širší možnost distribuce filmů v EU. Prostě něco může být lepší, něco horší, něco zůstane jak je - ale vyhnout se tomu nelze ani zamítavým referendem. To už by to bylo zřejmě jen horší. Ale záležet bude také na tom, co budeme my zdejší občané za kulturu považovat, jakou budeme sami chtít. Z.J.

4 OBECNÁ PROBLEMATIKA 3/ HOSPODA ČTVRTÉHO ŘÁDU JAKO VZOR ČESKÉ KULTURNÍ INSTITUCE? Budou-li se vám, milí čtenáři, zdát následující řádky neaktuální (jde o reminiscenci na letošního Silvestra), školometské (neb zvedám varovně prst) či dokonce sociálně inženýrské (!!!), budete mít v zásadě pravdu. Nutkání svěřit se vám s některými svými úvahami, jež mě napadaly, když byl tento rok ještě v košilce, je však silnější rizik uvedených v závorkách. Nuže z některých osobních důvodů strávil jsem Silvestra u televizní obrazovky. Připomínám, že organizovaná zábava je v mých očích stejně nepřijatelná jako organizované násilí, o Silvestrech zvláště mi pak oba druhy agrese poněkud splývají, ale čert to vem, řekl jsem si, platím koncesionářské poplatky, mám tedy předplacené hledění. A hleděl jsem. Nejsem recenzent TV pořadů a k jejich kvalitě se neumím vyjádřit, chci se svěřit s něčím jiným. Čím déle totiž večer probíhal, čím usilovněji jsem přepínal z jednoho programu na druhý, třetí a čtvrtý, tím hlouběji ve mně klíčilo jakési podezření, že není něco v pořádku, že něco se děje nepatřičně. Tenhle druh legrácek, vtipů, špílců, písniček a anekdot jsem přece už někde v minulosti zažil a třeba se jim i smál a třeba jen kroutil hlavou, ale nepřipadalo mi to tak nepatřičné jako tady. Co se to děje? Co neklape? A pak jsem na to, bylo to při novoročním blahopřání paní Dany Zátopkové, konečně kápl. Slova paní Zátopkové se nehodila do hospody. A všechny ty předchozí legrácky z hospody byly. Bylo jasno. Rychle jsem si, ne bez příjemného sentimentu, povzpomínal desítky večerů, kdy jsme po divadelní zkoušce, po volejbálku nebo jen tak, usedli v hospodě na pivko. Když říkám v hospodě, myslím tím čtvrtou, nanejvýš třetí cenovou skupinu. Tam se stávalo, že s druhou desítkou přišla první anekdota a jak na tácku přibývalo čárek, přibývalo humoru na peprnosti, drsnosti a někdy i vulgaritě. V hospodě, v tom zvláštním světě cigaretových a alkoholických oparů, vám přijdou vtipné i věci, jež zítra nikomu vyprávět nelze, protože jsou v zásadě dementní. V hospodě čtvrté cenové skupiny se snesou, tam patří a někdy (když se na zkoušce nedaří, nebo se prohraje zápas) jsou i žádány. Podstata nepatřičnosti mého pocitu tedy netkvěla v humoru samém, ale z místa, odkud je nám servírován - z celostátních televizí. Český populární bavič (a bohužel i televizní dramaturg) už si snad nedovede představit pointu svého vtipu bez výraziva z oblasti tělesného vylučování, resp. rozmnožování, neboť to je legrace, populární komická dvojice si vzájemně sahá do poklopce, neboť to je legrace, muž o 120 kg živé

5 3/2003 OBECNÁ PROBLEMATIKA 5 váhy se převleče za ženu, aby si mohl natřásat lokny a špulit rty, neboť to je legrace tisíce děkovných dopisů. Až dosáhnou telemédia dokonalosti, zprostředkují divákovi i ten cigaretový opar a trochu toho desítkového rauše, zdarma. Iluze bude dokonalá a nepatřičnost pomine. Ale chci být člověkem své doby, nežehrat a přizpůsobit se. Prostě vědět, že televize přijala jako vlajkovou loď své zábavnosti žánr hospodské srandy. Bude mi sice líto, že už nikdy z obrazovky neuvidím J. Wericha, M. Horníčka, M. Ebena a některé další odvržence, ale jak říkám, zvyknu si. Jako asi přijali někteří televizní zábavní dramaturgové za fakt to, že zábava je řízena píplmetry a nikoli inteligencí a vkusem. A tak se stádně podílejí na vytváření bludného kruhu, odvolávajíce se na divácký vkus, který ovšem sami spoluprodukují. Nepíšu však tyto řádky kvůli svému poznání. Jestliže televize opustila nadobro zábavu, jež se označuje slovem chytrá, může do tohoto uvolněného prostoru někdo chytře vstupovat. A pobývat tam. Bylo by hezké, kdyby dramaturgové domů kultury, šéfové kulturních středisek v městech a obcích, divadelních stagion, nejrůznějších klubů ještě ve větší míře, než je tomu dosud, přijali toto poznání o televizní konvertitě za své a iniciovali zábavu pro neblbé. Bylo by hezké, kdyby ti, jež tyto instituce řídí a financují, hodnotili jejich činnost nikoli jen píplmetrem ekonomické návratnosti, nýbrž i skrze návratnost, jež se změřit ani sečíst ihned jednoduše nedá, totiž kvalitou chování lidí, jejich vkusem, kultivací životních hodnot. Ono to ve finále stejně na ty prachy přepočítat lze (viz vynaložené stamiliony na protidrogové programy, kriminály, opravy vandaly zaneřáděných hřbitovů, a kdoví co ještě). Tohle mě napadalo o Silvestru po Silvestru. Náš svět se změnil. Byl nám změněn. Nenasytné televizní společnosti vstoupily do putyk a za účelem kulturní výměny je nemilosrdně vybrakovaly. Nejproslulejší naši baviči rozhodli se nabízet nám jen a pouze tlačenku s cibulí. Jiná strava je dle píplmetrů příliš náročná a nebyla by ta správná nažranost. Pardon, sledovanost. Má naděje a důvěra se tak upírá k tomu, čemu se říká místní kultura. Každodenní setkávání příjemců a organizátorů kulturních aktivit a služeb vylučuje, věřím, onen despekt, s nímž se setkáváme v médiích. Měli bychom si uvědomit, že je v tom našem nevelkém prostoru nějak přehospodováno. A porozhlédnout se po jiné zábavě. Jestli ovšem nechceme strávit zbytek života při tlačence ve čtvrté cenovce František Zborník (PaedDr. František Zborník je ředitelem IPOS)

6 LEGISLATIVA - EKONOMIKA 3/ Ekonomika i Granty v oblasti památkové péče V roce 2002 vyčlenila Praha na finanční příspěvky pro obnovu nemovitých kulturních památek částku 80 mil. korun. Z toho 2 mil. byly převedeny na financování církevních objektů ve vlastnictví církví a náboženských organizací. Ze zbylých 78 mil. bylo v minulém roce čerpáno pouze 61,567 mil. korun. Hlavním důvodem byla povodeň, která zasáhla nemovitosti, pro které už byly finanční příspěvky vyčleněny, ale z důvodu katastrofy nemohly být čerpány. Proto odsouhlasila rada HMP převedení částky 16,432 mil. korun do rozpočtu odboru památkové péče pro letošní rok. K bylo na odboru evidováno 44 žádostí o grant v celkové částce 73,441 mil. korun. luk Cesty k efektivní komunikaci občanských neziskových organizací a krajů je název diskusního fóra, které pořádá SPIRALIS, občanské sdružení, ve dnech března 2003 v zasedací síni a přilehlých prostorách Magistrátu hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, v Praze 1. Na diskusním fóru budou prezentovány průběžné výsledky projektu Cesty k efektivní komunikaci NNO a krajů, který je zaměřen na stávající komunikační praxi NNO a krajů. Dozvíte se i o očekávaných změnách legislativy v oblasti rozpočtového určení daní, státní dotační politiky a přípravy zákona o standardizaci veřejných služeb. Bližší informace najdete na příp. na telefonu a u spiralis@spiralis-os.cz. Uzávěrka registrací je 3. března 2003 ve 12 hodin. (vlč) O osudech a poslání p íspěvkových a jiných ř organizací v kultuře čtěte přílohu! O osudech a poslání příspěvkových a jiných organizací v kultuře čtěte přílohu!

7 3/2003 LEGISLATIVA - EKONOMIKA 7 Připravme se na vstup do EU IREAS, o.p.s., pořádá v průběhu dubna 2003 až května 2004 ve všech krajích čtyřdenní školení zaměřená na problematiku Strukturálních fondů EU a jejich využívání v České republice. Bude proškoleno 520 účastníků (364 z neziskových organizací a 156 z ostatních organizací). Na internetové stránce pod odkazem Vzdělávání je k dispozici informace o programu školení, stejně jako plánované termíny školení. (vlč) Rada Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie rozdělila celkem 36,5 mil. Kč, kterými podpořila 52 projektů. Nejvyšší finanční částku získal snímek režiséra M. Najbrta Mistři (4,5 mil.), tři filmy dostaly podporu 3,5 mil. (např. snímek J. Němce Toyen), na díla dalších režisérů jsou věnovány příspěvky ve výši 1-3 mil. Kč (např. D. Ondříček a I. Passer). NIŽBOR (1,4 tis. obyv., okres Beroun): Zastupitelé města investovali v roce 2002 do oprav zámku necelé 2,5 mil. Kč. Z toho 1,7 mil. Kč čerpali ze státní dotace. Z obecního rozpočtu uvolnili asi 700 tis. Kč. (Berounský deník) STARÝ PODDVOROV (860 obyv., okres Hodonín): Obec získala na rekonstrukci větrného mlýna 49 tis. eur z fondu malých projektů CBC programu Phare. ČR na rekonstrukci přispěje 600 tis. Kč. Památka stará 140 let bude zahrnuta do programů turistických stezek a cyklostezek. (Rovnost) TRHOVÉ SVINY (4,6 tis. obyv., okres České Budějovice): Projekt na opravu Buškova Hamru získal v rámci Grantového programu Ford Motor Company za obnovu životního prostředí a kulturního dědictví, částku ve výši 100 tis. Kč. Další výdaje do výše 0,5 mil. Kč budou hrazeny z pojistky. Náhon hamru zničily loňské povodně a bez něho by ztratila tato technická památka z přelomu 18. a 19. stol. na atraktivnosti, protože funkční hamr poháněný vodními koly je celosvětovou raritou. (Českobudějovické listy) Správní rada NADACE ŽIVOT UMĚLCE vypisuje výběrové řízení na poskytnutí grantů a stipendií v roce 2003 na podporu divadelních, tanečních, hudebních projektů, festivalů a multikulturních akcí. Své žádosti mohou předkládat též příspěvkové a rozpočtové organizace, pokud do projektu vloží nejméně 50 % finančních prostředků. Konečný termín pro podání žádostí je 31. březen Formulář naleznete na internetové adrese pod odkazem Vyběrové řízení, nebo v sídle NADACE ŽIVOT UMĚLCE, Senovážné náměstí 23, Praha 1. (vlč)

8 INFORMATIKA 3/ Knihovny Soutěž Vesnice roku a oceněné malé knihovny Součástí soutěže Vesnice roku byla již po třikrát i soutěž místních knihoven. V loňském roce se stala vítězem knihovna v Sepekově (okres Písek), čestné uznání získaly knihovny v obci Břasy (okres Rokycany), Grygov (okres Olomouc) a Radonice (okres Chomutov). Knihovna a informační centrum v Grygově Obec Grygov má 1380 obyvatel a leží na jihovýchod od Olomouce. V roce 1898 zde vznikl čtenářský spolek Pokrok, po vzniku Československé republiky byla v roce 1919 zřízena obecní knihovna. V loňské soutěži se knihovna stala vítězem krajského kola a dobře si vedla i v celostátním kole - byla oceněna za progresivní informační činnost. Od jara 2001 sídlí knihovna v nově adaptovaných prostorách obecního úřadu. Knihovna a informační centrum (dále IC) jsou umístěny ve dvou samostatných místnostech o ploše kolem 60 metrů čtverečních. Právě díky spojení knihovny a IC mají občané možnost vyřídit řadu záležitostí i v době, kdy skončily úřední hodiny na obci. V IC si tak mohou nechat ověřit podpis, zhotovit xerokopii, přihlásit se k trvalému pobytu. V těchto prostorách je možné nahlédnout i do územního plánu obce, obecní kroniky nebo fotokroniky. Knihovní fond obsahuje kolem 4 tisíc svazků, odebíráno je 6 titulů časopisů. Vloni měla knihovna 74 registrovaných čtenářů (z toho bylo 38 dětí), kteří si půjčili kolem 2400 svazků. Knihovna je otevřena vždy v pondělí a ve středu od 16 do 18 hodin. Roční poplatky jsou pro děti 20 Kč, pro dospělé 40 Kč za kalendářní rok. V knihovně je k dispozici internet (4 počítače), úspěšná je práce s dětmi (do knihovny chodí na exkurze děti z mateřské i základní školy), knihovní fond je vložen do systému LANIUS. Za umístění v loňské soutěži získala knihovna celkem 55 tisíc Kč, obec vybavila obě místnosti novým nábytkem, věnovala částku 20 tisíc na nákup knih, z programu Evropské unie byl získán počítač za cca 40 tisíc Kč, Okresní knihovna v Olomouci věnovala knihovně u příležitosti přestěhování do nových prostor soubor nových knih v ceně 7500 Kč a v průběhu roku 2002 ze svého rozpočtu uvolnila částku 18 tisíc Kč. Od letošního roku je provoz knihovny po všech stránkách zcela v režii

9 3/2003 INFORMATIKA 9 obce a sama knihovna se bude rozhodovat, které z nabízených regionálních služeb využije. Radonice knihovna, informační středisko i výstavní síň Obec Radonice má 1169 obyvatel, najdeme ji na jihozápad od Chomutova. Radonice mají za sebou bohatou historii v roce 1514 byly povýšeny na město, před 1. světovou válku působilo v obci 22 spolků. Po roce 1945 došlo k odsunu obyvatelstva německé národnosti. Počátky vzniku knihovny spadají do roku Radonická knihovna byla oceněna za vzornou práci, zejména pak za práci s veřejností všech věkových kategorií v obtížných podmínkách dosídleného území. Od roku 1982 je knihovna umístěna přímo v centru obce, v budově, která je majetkem obce. Do konce minulého roku spadala knihovna pod Okresní kulturní a knihovnické středisko v Chomutově (to mělo knihovnici ve stavu svých zaměstnanců, platilo jí mzdu, dodávalo 4 výměnné soubory knih ročně). Obec hradila provozní náklady a ročně přispívala na nákup knih 5 tisíci Kč a na předplatné časopisů rovněž 5 tisíci Kč. Od letošního roku došlo k zásadní změně provoz knihovny je plně v režii obce. Knihovna má plochu 80 metrů čtverečních a tvoří ji oddělení pro děti, pro dospělé a čítárna. Knihovna plní od ledna 2003 i funkci informačního střediska obce. V sousedství knihovny je další prostor výstavní síň. V nejbližší době do ní bude vstup přímo z knihovny a tak dojde k jejímu lepšímu využití. Připravuje se výstava fotografií a obrazů začínajících autorů z Radonic a okolí. Knihovna má ve svém fondu 7180 svazků, jejích služeb využívá stovka čtenářů (z toho 40 dětí). Knihovna nabízí své služby v odpoledních hodinách od úterý do pátku (celkem jde o 15 hodin). Roční poplatky jsou stanoveny pro děti a důchodce na 10 Kč, pro dospělé 20 Kč. Čtenáři mají za poplatek stanovený ceníkem k dispozici internet. Knihovna pořádá literární večery pro dospělé, se zájmem občanů se setkal večer poezie mladých a začínajících autorů. Pro děti pořádá knihovna besedy, exkurze, literární a výtvarné soutěže (finanční prostředky na ocenění za umístění v soutěžích jsou z rozpočtu obce). Eva Veselá Lidé nezůstali lhostejní Celkem 334 knih v celkové hodnotě korun koupili čtenáři v rámci akce Kupte knihu knihovně. Tuto akci vyhlásila Jihočeská vědecká knihovna spolu s Krajským úřadem Jihočeského kraje a s českobudějovickými knihkupectvími. Knihovna se totiž po loňských povodních dostala do svízelné situace, když přišla o obrovské množství knižních

10 INFORMATIKA 3/ fondů. Princip vyhlášené dobročinné akce spočíval v tom, že knihovna sepsala potřebné tituly a drobní dárci je podle seznamu nakupovali v knihkupectvích, která byla do akce zapojena. A tak instituce postižená povodněmi získala alespoň zčásti potřebné publikace. luk ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU (2,8 tis. obyv., okres Havlíčkův Brod): V roce 2002 navštívilo Městskou knihovnu 3999 návštěvníků, kteří si vypůjčili knih a 8036 časopisů. Do fondu přibylo 331 svazků nových knih v hodnotě 45 tis. Kč. Zároveň knihovna koupila a zpracovala 176 svazků knih ( Kč) určených pro výměnný fond v knihovnách v malých obcích. (Vysočina) TEREZÍN (2,9 tis. obyv., okres Litoměřice): Městská knihovna obdržela darem fond knižní odborové organizace při Okresním úřadě v Jihlavě (encyklopedie, kroniky a souborná vydání). V těchto dnech dorazila do Terezína první část čítající 2500 knih. (Deník Litoměřicka) LIBEREC (100 tis. obyv.): V Krajské vědecké knihovně se v lednu konala výstava Kde domov můj - Wo ist meine Heimat? Kolekce dokumentů, fotografií, kreseb a mapek o vzájemném prorůstání české a německé kultury v bývalém společném státě, o tragických zvratech ve vzájemném soužití Čechů a Němců, putuje Evropou již třetí rok. Déle než dva roky ji připravovali studenti a budoucí vědci z několika států Evropy. Výstava je určena všem, které zajímá nedávná minulost a současné vztahy mezi oběma národy, především mladým lidem a učitelům. (Liberecký den) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Občanské sdružení Vita již téměř 10 let provozuje Environmentální knihovnu, ve které je registrováno více než 2200 knih, 180 videokazet a 15 titulů časopisů, rozdělených do specializovaných částí Energie, Ekologická výchova, Zeleň a Neziskový sektor. Knihovna se nachází na sídlišti Fifejda v Ostravě a své služby poskytuje zdarma. (Ostravská radnice) KLADNO (72 tis. obyv.): Městská knihovna Kladno vznikla v prosinci 2002, jako příspěvková organizace města, vyčleněním městského oddělení služeb ze Středočeské vědecké knihovny Kladno. Ústředí knihovny je umístěno v ulici na Sítné. Sem se také přestěhuje Informační centrum, vznikne zde čítárna s Internetem a ústřední půjčovna pro děti. (Kladenský deník) PRAHA 11: Pobočka pražské Městské knihovny v Opatově slavila v lednu 20. výročí svého vzniku. V únoru loňského roku, kdy byla nově otevřena po více než roční rekonstrukci, registrovala přes 8 tisíc čtenářů, z toho 2,5 tisíce dětí. V rámci celé automatizované sítě pražských knihoven se podílí téměř 12 % výpůjček. Navštěvují ji lidé z celé Prahy, protože má jako jediná v hlavním městě specializované oddělení. Je to artotéka, která nabízí nejen knihy a časopisy o výtvarném umění a architektuře, ale také na 8 tis. grafických listů a reprodukcí výtvarných děl. Zájemci si je mohou vypůjčit na půl roku, případně si výpůjčku prodloužit o dalších 6 měsíců.

11 3/2003 INFORMATIKA 11 Infforrmační í sttřředi e iska HOLEŠOV (13 tis. obyv., okres Kroměříž): Městské informační centrum, které sídlí v budově Městské knihovny, nabízí turistické informace a služby o městě a okolí. Aktuální informace o kulturních, společenských a sportovních akcích. Jsou zde také k dostání pohlednice, mapy, průvodce a knihy o regionu. (Zlínské noviny) TEREZÍN (2,9 tis. obyv., okres Litoměřice): Město Terezín plánuje vybudovat nové informační centrum. Na investici ve výši 3 mil. Kč by se měla použít dotace, o kterou zastupitelé žádají v rámci speciálního povodňového programu Sapard. (Deník Litoměřicka) ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.): Ve městě bylo vloni zprovozněno v areálu DDM Informační centrum pro mládež. Bude nabízet informace z těchto oblastí: vzdělávání, volný čas, práce, ekologie, sociální skupiny a hnutí, občan a stát, mezinárodní, evropské a národní organizace, cestování, zdraví, sociálně patologické jevy, sport, nadace a granty, mládež ČR a Evropská unie a drogy a protidrogová prevence. Centrum dále chystá i přednášky, diskusní kluby, soutěže a hraní deskových her. (Ústecký deník) Média Kultura potřebuje medializovat Regionální informační list Lanškrounska KAM (okres Ústí n. O.), který podporuje kulturu a sport v regionu bezplatnou prezentací akcí pro veřejnost, slavil vloni své první výročí. Kulturní a společenský program je zdarma distribuován do všech domácností a firem téměř v padesáti spádových obcích a jejich částí, tj. pro cca 27 tisíc obyvatel na rozloze téměř 400 km². KAM má kapesní formát, který je ovšem variabilní a prostým rozvinutím získáte plakátovou formu. Najdete jej rovněž na internetu, kde můžete vybírat akci podle různých kriterií. Za necelý loňský rok přinesl KAM pozvánku na více jak jeden tisíc akcí, konaných ve dvaceti sedmi obcích a pořádaných téměř stovkou pořadatelů. Tato masivní a důsledná propagace, kdy jde nabídka naproti potencionálnímu zájemci pořádaných akcí, přinesla své ovoce. Ředitelé Kulturního centra a kina Lanškroun shodně konstatují, že vydávání kulturního přehledu KAM přispělo k široké informovanosti o činnosti jejich zařízení a návštěvnost se zvýšila o cca 20 %. Navíc přicházejí zájemci ze širokého okolí, a všichni si mohou s předstihem připravit svůj pro-

12 INFORMATIKA 3/ gram. KAM vydává Informační centrum Lanškroun jehož ředitelem a zároveň autorem úspěšného projektu je Mgr. Miloš Krejčí. luk MORAVSKÁ TŘEBOVÁ (12 tis. obyv., okres Svitavy): Od února vychází nový informačně-zpravodajský měsíčník, který bude zdarma poskytován každé domácnosti. Na jeho vydávání se podílí MěÚ, informační centrum a kulturní služby města a autoři, kteří zajišťovali informace jak do Moravskotřebovských novin, tak tvořili bulletin Echo. Ten se nyní stává součástí zpravodaje. Vydávání soukromých Moravskotřebovských novin je od počátku roku plně v rukou jejich vydavatele. Město učinilo jedinou změnu - nebude již poskytovat články, za které hradilo měsíční příspěvek ve výši 10 tis. Kč. Tyto prostředky radnice použije na vydávání nové tiskoviny. Dosavadních 24 tis. Kč měsíčně, rozdělených na vydávání Echa a do placených stran v Moravskotřebovských novinách, se zvýší o 7 tis. Kč. Nově vydávané periodikum umožní kompletnější informace a přinese i novou rubriku, vyhrazenou názorům občanů. (Noviny Svitavska) ŽATEC (20 tis. obyv., okres Louny): V prosinci 2002 začala Základní umělecká škola v Žatci vydávat měsíčník s názvem Zuškoviny. Bude v něm pravidelně informovat o svých aktivitách a zveřejňovat kresby a literární práce žáků výtvarného a literárně-dramatického oboru. Časopis budou zdarma dostávat žáci školy, měl by být distribuován do všech firem ve městě. Tvůrci nového periodika nechtějí obsah časopisu zaměřovat pouze na činnost ZUŠ. Již v nultém čísle vyzývají ke spolupráci další subjekty ve městě. Chtějí pravidelně poskytovat prostor názorům rodičů, informovat o jiných kulturních aktivitách v Žatci i o činnosti ostatních tamních škol a dalších institucí. (Zuškoviny) Publikace Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace Publikace je určena neziskovým organizacím, které začínají se systematickým plánovitým fundraisingem. Obsahuje kapitoly věnované strategickému plánování fundraisingu, získávání podpory od firemních a individuálních dárců, testování fundraisingových technik, práci s lidmi a specifickým komunikačním dovednostem potřebným pro fundraising. Nadace VIA ji doplnila o pasáže o dárcovských fondech, české legislativě související s fundraisingem a drobné textové poznámky týkající se fungování fundraisingu v českých podmínkách.

13 3/2003 INFORMATIKA 13 Publikace má podobu šanonu se soubory pracovních listů k jednotlivým kapitolám, takže umožňuje vkládat další pracovní materiály související s daným tématem a vlastní poznámky. Je k dispozici zdarma v kanceláři Nadace VIA, Jelení 200/3 Praha 1. Vyzvednout si ji lze po předchozí domluvě tel , katka.parizkova@nadacevia.cz. (vlč) ZNOJMO (36 tis. obyv.): Nakladatelství Swan s.r.o. Znojmo vydalo Knihu historických pohlednic sběratelky Miloslavy Klimtové. Je určena všem znojemským patriotům a zájemcům o historii i současnost města a regionu. (Znojemské listy) VELKÉ PAVLOVICE (3,1 tis. obyv., okres Břeclav): V listopadu vyšla publikace Město Velké Pavlovice, kterou vytvořil autorský kolektiv pod vedením PhDr. Emila Kordiovského. Kniha je rozdělena do 6 tematických kapitol: Krajina a město, Historie, Ze života lidu, Společenský život a kultura, Velké Pavlovice na přelomu tisíciletí, Příloha. (Velkopavlovický zpravodaj) VESELÍ NAD MORAVOU (13 tis. obyv., okres Hodonín): Koncem prosince 2002 vydalo město obrazovou publikaci Veselí na pohlednici a ve fotografii. Kniha zahrnuje 230 pohlednic a fotografií, většinou ze sbírky Jiřího Peši. Nejstarší záběry pocházejí z konce 19. století. Současně vyšel černobílý kalendář obsahující 12 vybraných historických snímků. (Vysočina-Noviny Jihlavska) STRAKONICE (25 tis. obyv.): V prosinci 2002 byla vydána publikace Velká voda ve městě a v okrese Strakonice, která mapuje srpnové záplavy ve Strakonicích, Blatné, Vodňanech a Volyni. Vedle barevných autentických fotografií, podrobného textu, tabulek, grafů a map, autoři do knihy zařadili i dobové snímky a historický exkurz do minulosti povodní v regionu. (Listy Strakonicka) STŘEDOČESKÝ KRAJ: Z popudu a za finanční pomoci Středočeského krajského úřadu byla vydána publikace s názvem Střední Čechy - příroda, člověk, krajina. Na 130 stranách přináší texty renomovaných autorů, desítky barevných fotografií, nákresy a tabulky, věnované nejen krajině, zvířatům a rostlinám, ale i historii středočeského regionu. Kniha vznikla s ideou přiblížit přírodní krásy středních Čech, které patří mezi oblasti zatížené průmyslem. Kniha byla prozatím vydána nákladem 3 tis. výtisků, které chce kraj použít pro svou prezentaci a také dodat do škol jako odbornou příručku. Náklady na vydání se pohybují kolem 500 tis. Kč. Publikace by se měla objevit i v knihkupectvích, připravují se její cizojazyčné verze. ROČOV (550 obyv., okres Louny): Koncem roku 2002 vydal OÚ publikaci Ročov, obec na Podlesí, autora Ing. Karla Mareše, která zájemce seznamuje s historií Horního Ročova za 650 let jeho existence. Součástí knihy jsou

14 INFORMATIKA 3/ černobílé dobové fotografie. Celkové náklady na vytištění činily 50 tis. Kč, z toho necelými 20 tis. přispěli místní podnikatelé, zbytek hradila obec. (Deník Lučan) KLENČÍ POD ČERCHOVEM (1,2 tisíc obyv., okres Domažlice): Koncem roku 2002 vyšla publikace o městečku Klenčí pod Čerchovem. Na jejím vydání se spolupodílela prostřednictvím fondů malých projektů Evropská unie, částkou ve výši 80 tis. Kč. Kniha je napsaná v české, německé a anglické verzi a má podpořit turistický ruch. Poslední samostatná publikace o Klenčí vyšla v polovině 60. let. (Rokycanský deník) BRUNTÁL (18 tis. obyv.): OkÚ Bruntál a Památkový ústav v Ostravě vydal vloni publikaci Seznam nemovitých a kulturních památek okresu Bruntál, ve kterém je zapsáno více než 600 nemovitých kulturních památek. Za knihu obdržel autorský kolektiv výroční klubovou cenu Klubu Za starý Bruntál. (Moravskoslezský deník-krnovsko) ČESKÁ KAMENICE (6 tis. obyv., okres Děčín): Koncem roku 2002 vyšla reprezentativní publikace Česká Kamenice, která seznamuje čtenáře s její historií od doby kamenné po současnost. Popisuje nejen fakta týkající se samotného města, ale zajímá se o historické souvislosti týkající se německého příhraničí. Součástí je obsáhlá fotodokumentace, mapky a kresby. V budoucnu se počítá s německy psanou verzí knihy. (Děčínský deník) DOBRUŠKA (7 tis. obyv., okres Rychnov nad Kněžnou): Vydavatelství Expedice F. L. Věk ve spolupráci s městem vydalo v tisícovém nákladu knihu Josefa Ptáčka Město Dobruška na starých pohlednicích a fotografiích (Noviny Jičínska) HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Královéhradecké nakladatelství ML vydalo dvě publikace o Hradci Králové. Jmenují se Čtení o starém Hradci - Kouzlo objevů a Město pod Bílou věží. Knihy vyšly koncem r První z nich je již rozebrána, o druhou je také velký zájem. Autoři (vydavatel M. Lajdar a badatel Z. Doubek), kteří publikace pojali jako první dva díly plánované trilogie, již pracují na 3. dílu čtení o starém Hradci. I při jeho vydání počítají s podporou místních firem a společností, bez jejichž pomoci by nemohli svůj projekt realizovat. (Radnice) KRNOV (26 tis. obyv., okres Bruntál), BRUNTÁL (18 tis. obyv.): Pod názvem Otisky poutníka Ahasvera byla vydána publikace o historii židovské komunity v regionu Krnova a Bruntálu. Kniha má šest autorů a byla zpracovávána tři roky. (Moravskoslezský deník-frýdecko-místecko) NYMBURK (15 tis. obyv.): V prosinci vyšla kniha Františka Najbrta Jak šla léta nymburským regionem aneb O čem psal dobový tisk. V knize jsou výtahy z novinových zpráv doplněné starými pohlednicemi z regionu z let Snahou autora bylo přiblížit dobu, ve které tehdy lidé žili. Vybrané zprávy zachycují dění kulturní, společenské, sportovní, ale i černou kroniku. (Týdeník Nymbursko)

15 3/2003 INFORMATIKA 15 OLOMOUC (104 tis. obyv.): Autor publikací Vzpomínky na starou Olomouc (1997) a Paměť olomouckých předměstí (2000) Michal Tichák představil v prosinci v Galerii Caesar knihu, nazvanou Příběhy olomouckých pomníků. (Olomoucký den-hranický týden) POLICE NAD METUJÍ (4,5 tis. obyv., okres Náchod): U příležitosti 750. výročí založení města vyšla kniha Police nad Metují v lidových vyprávěních autorky Evy Koudelkové z Liberce. (Noviny Náchodska) POLNIČKA (570 obyv., okres Žďár nad Sázavou): Novým přírůstkem vlastivědné literatury Žďárska v r je zajímavě zpracovaná publikace Dějiny Obce Polnička, vydaná ke srazu rodáků. Knihu bohatě ilustrovanou drobnými kresbami a dobovými fotografiemi připravili Jiří Pavlíček a Martin Řehoř s použitím rukopisu Jaroslavy Stránské a další dostupné literatury, která je uvedena v závěru brožury. Jednotlivé přehledné kapitoly sledují postupný historický vývoj v lokalitě, zatímco sloupek tištěný při okraji každé stránky si všímá širšího regionu a historických souvislostí v zemi a Evropě. Nově vydaná kronika obce zaznamenává události až do současnosti. (Listy Jindřichohradecka) PRAHA 20: Nově vydaná publikace o Horních Počernicích, které jsou od července r samostatným 20. správním obvodem hlavního města Prahy, se zaměřuje na vše významné od prvních zmínek o obydlení tohoto území až po současnost. Přináší zápisy ze starých kronik, popisuje např. mnohasetleté dějiny chvalského zámku i tamější jezuitské fary, prezentuje dobové fotografie, reprodukce historických pohlednic, nabízí i kuriozity (např. jízdní řád z r. 1873). Věnuje se i historii tamního amatérského divadla - sdružení ochotníků bylo v Horních Počernicích založeno již v r (Listy hlavního města Prahy) RAKOVNÍK (17 tis. obyv.): V prosinci vyšla kniha T. Bednaříka Stav nouze dokumentující letošní potopu na Rakovnicku. V knize jsou použity materiály dodané hasiči, články a fotografie z Raportu a Rakovnického deníku a letecké snímky. (Rakovnický deník) ROUDNICE NAD LABEM (13 tis. obyv., okres Litoměřice), LIBOCHOVICE (3,8 tis. obyv., okres Litoměřice): V prosinci 2002 vyšla kniha Podřipsko na starých pohlednicích autora Miroslava Moravce ze Mšeného-lázní. Na březen 2003 chystá vydání dalších dvou publikací. V první bude zhruba 180 fotografií 47 měst, obcí a osad bývalého soudního okresu Libochovice (včetně Házmburku). V druhé knize historických pohlednic z Roudnice nad Labem autor shromáždil vyobrazení téměř všech historických památek a objektů ve městě. (Deník Litoměřicka) UHERSKÝ BROD (18 tis. obyv., okres Uherské Hradiště): U příležitosti 730. výročí povýšení města na královské byla vloni vydána publikace Uherský Brod - putování historií královského města ; autora Radka Tomečka (historie, archivní a současné fotografie). (Brodský zpravodaj)

16 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 3/ Místta Zvon opět zvoní V Rychnově nad Kněžnou (11,6 tis. obyv. ) byl opraven čtyři sta let starý zvon Kryštof, vážící 5900 kg. Tomuto kolosu - třetímu největšímu zvonu v Čechách, hrozilo, že pukne, protože celá staletí nebyl pootočen, což patří k základním požadavkům na údržbu každého velkého zvonu. Jeho záchrana je prvním projektem obecně prospěšné společnosti KRYŠTOF, která byla založena za účelem péče o historické a kulturní památky Podorlicka a Podkrkonošska. V roce 1602 odlil tento zvon zvonařský mistr Jan Benešovský z Moravské Třebové, jeho restaurování se vloni ujal Petr Manoušek ze Zbraslavi. Restaurátorské práce zahájil v listopadu loňského roku. Hned při prvním kontrolním dnu bylo rozhodnuto zachovat původní historický systém překlápěcích ložisek i za cenu konstrukčních nevýhod. Proto byly všechny součásti ložisek s bronzovými pouzdry demontovány a odvezeny do zvonárny. Po prvním očištění bylo zjištěno, že obě bronzová pouzdra jsou kromě povrchového opotřebení v dosedací ploše čepu prasklá v celé síle průřezu. Bylo tedy nezbytné odlití nových tvarově identických dílů. Některé další prvky muselo zvonařství Manoušek znovu vyrobit. Originální kované součásti jsou podle přání objednatele připraveny pro expoziční účely. Podle zprávy Josefa Kráma zpracovala Ludmila Kučerová Kulturu táhne hlavně divadlo POSTOLOPRTY (4,6 tis. obyv., okr. Louny): Za prvních devět měsíců loňského roku proběhlo ve městě 25 divadelních představení, která navštívilo 3200 diváků. Vyplývá to ze zprávy o činnosti Kulturního zařízení města, kterou si vyžádali místní radní. Kromě toho proběhlo v Postoloprtech dalších třináct akcí, které navštívilo 2300 zájemců. Slabší je návštěvnost postoloprtského kina. V knihovně půjčili za stejné období knih a 8250 videokazet. Ke konci září naplnila městská kulturní zařízení 78 % očekávaných ročních příjmů. Tajemník úřadu Václav Trylč to na stránkách Svobodného hlasu komentoval slovy: Je to hlavně díky divadelním představením a videopůjčovně, ostatní záležitosti jsou prodělečné. Nad výší příjmů ovšem vyjádřil uspokojení. luk

17 3/2003 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 17 SANTINI A ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (25 tis. obyv.): Město chce návštěvníkům přiblížit život a dílo barokního stavitele J. B. Santiniho-Aichla přitažlivější formou než doposud. Letos převzalo jeho expozici od státu do své péče. Výstava stará 30 let, umístěná v bývalých konírnách žďárského zámku, láká stále méně zájemců. Městská rada proto vyhlásila grant na vytvoření její vhodnější podoby. S nabídkou na účast v soutěži město osloví i vysoké školy v Praze a Brně. Soutěžní práce by měly obsahovat moderně pojatou expozici a návrh na její umístění. Návrhy vyhodnotí odborná komise, vítězný projekt obdrží grant ve výši 50 tis. Kč. Santini proslavil Žďár především stavbou kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Toto vrcholné dílo české barokní gotiky bylo v r zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na jeho záchranu v minulých letech vynaložily město, okres i stát přes 50 mil. Kč. Na Žďársku stojí ještě dalších 14 staveb Santiniho. (Vysočina-Noviny Žďárska) JIČÍN (17 tis. obyv.): Vernisáží výstavy Zmizelí sousedé byl v lednu v Městské knihovně zahájen projekt Rok vzpomínek na židovské sousedy, který u příležitosti připomínky 60. výročí transportu Židů z Jičínska do koncentračních táborů uspořádalo Občanské sdružení Baševi pod záštitou Fedora Gála. Projekt pokračuje dalšími akcemi (např. projekce filmů Daleká cesta a Do cizí náruče, výstava fotografií Stopy holocaustu, přednáška Kořeny antisemitismu). (Deník Pojizeří) HLINSKO (11 tis. obyv., okres Chrudim): V odboru kultury a sportu MěU v Hlinsku (obec s rozšířenou působností) jsou z oblasti kultury přímo podřízeny Městské muzeum a galerie, Městská knihovna a Městský kulturní klub Hlinečan včetně panoramatického kina. Odbor dále zajišťuje vydávání radničního zpravodaje Hlinecké noviny, sestavuje rozpočet pro oblast kultury a sportu a zabezpečuje chod a údržbu jednotlivých zařízení. Odbor také vede agendu sportovní a kulturní komise stejně jako agendu spojenou s poskytováním grantů, zabezpečuje státní a společenské akce a výročí. Podílí se na vytváření výstavního plánu muzea, galerie a kulturního klubu, řídí činnost kronikáře a koordinuje kontakty s partnerskými městy. (Noviny Chrudimska) HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Město věnuje na podporu letošního ročníku festivalu dokumentárních filmů Jeden svět, který je tematicky věnován lidským právům, 80 tis. Kč. Organizátoři ze společnosti Člověk v tísni původně od města požadovali příspěvek ve výši 100 tis. Hradecká část festivalu se letos uskuteční ve dnech Loňský ročník měl u veřejnosti mimořádný úspěch, zvláště pak u studentů středních a vysokých škol. (Hradecké noviny) KLADNO (72 tis. obyv.): Zastupitelé města odsouhlasili na r příspěvek 1,2 mil. Kč na činnost Městské knihovny a 9 mil. Kč na rekonstrukci Středočeského divadla. (Kladenský deník) " " "

18 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 3/ Kultturra prrosttřředí e í BOHUMÍN (24 tis. obyv., okres Karviná): V areálu Hobby parku v Bohumíně vznikla nová expozice. Vystavená umělecká díla jsou pozůstatkem 2. ročníku Bohumínských léto-kruhů. V parku je nainstalováno a nasvětleno 10 soch z lipového dřeva. (Oko-Bohumínské městské noviny) KLATOVY (23 tis. obyv.): Klatovské proměny je název výstavy, která byla uspořádaná v lednu v atriu Kulturního domu Družba. Byly zde vystaveny dokumentární fotografie s historickými i současnými záběry města. Autorem většiny snímků je klatovský fotograf Jiří Jiřík. (Klatovský deník) Regiony JESENÍK (13 tis. obyv.), MIKULOVICE (2,7 tis. obyv., okres Jeseník): Vloni přijal Euroregion Glacensis do svých řad město Jeseník a obec Mikulovice. Členství v euroregionu jim zajišťuje spolupráci v příhraničních oblastech a pomáhá v přístupu k fondům EU. (Olomoucký den) LITOMĚŘICE (26 tis. obyv.): Srpnové povodně způsobily na kostelích litoměřické diecéze škody za 21,5 mil. Kč. Na jejich opravu byla poskytnuta ze zahraničí a od soukromých dárců z ČR zhruba desetina potřebné částky. Finanční pomoc od MK ČR, krajských a okresních úřadů doposud nepřišla. (Deník Chomutovska) Cesttovní í rruch KUTNÁ HORA (22 tis. obyv.): Město, které má řadu zajímavých památek, navštívilo podle předběžných odhadů v r méně turistů než v roce předcházejícím. Pro zlepšení propagace města nabídla průvodcovská služba místním podnikatelům společnou prezentaci na Internetu v rámci kutnohorského informačního systému. Především byli osloveni zástupci hlavních subjektů cestovního ruchu - majitelé a provozovatelé hotelů, velkých restaurací a památkových objektů. Společně by se mohli představit i v tištěných materiálech, na veletrzích cestovního ruchu ap. (luk)

19 3/2003 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 19 Krraj je Krajské granty pro kulturu ZLÍNSKÝ KRAJ Odbor kultury a památkové péče vyhlásil na 1. a 2. čtvrtletí 2003 výběrové řízení na přidělení dotací z Fondu kultury kraje. Dotace budou přiděleny na podporu kulturních aktivit a akcí zaměřených zejména na: estetickou výchovu dětí a mládeže, mimořádné kulturní akce nadregionálního významu, rozvoj amatérské a místní kultury, podporu uměleckých řemesel a lidových tradic a konečně na výstavy a prezentační akce. luk PARDUBICKÝ KRAJ Rada Pardubického kraje vyhlásila granty na podporu kulturních aktivit a památkové péče v kraji pro r Jedná se o tyto okruhy: 1) neprofesionální kulturní aktivity, publikační činnost, podpora činnostii muzeí a galerií, činnost knihoven; 2) opravy kulturních památek, vědecko-výzkumná činnost, dokumentace a průzkumy ohrožených kulturních památek. O poskytnutí grantu mohou žádat města, obce, sdružení obcí, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou (s výjimkou těch, které zřizuje Pardubický kraj), neziskové organizace či podnikatelské subjekty. O poskytnutí grantu na podporu památkové péče může požádat pouze vlastník kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. (Noviny Svitavska) Krajské noviny Kraj Vysočina začal vydávat zpravodaj určený městům a obcím v kraji. První číslo seznamuje s činnostmi jednotlivých odborů krajského úřadu, zveřejnil rozpočet pro rok 2003, informaci o reformě veřejné správy atd. (Vysočina-Noviny Třebíčska) Zlínský kraj hodlá už od poloviny letošního roku vydávat vlastní noviny. Za tím účelem obeslal formou výzvy více uchazečů, kteří na mediálním trhu působí a doufá, že si vydavatele bude moci vybírat z více zájemců. luk

20 MÍSTA - REGIONY - KRAJE 3/ Kultturrní í komise Odvody ze vstupného; ano či ne? Před tím, než zavedli v Lokti (3,3 tis. obyv., okr Sokolov) odvod 5 % ze vstupného, se vedla polemika o vhodnosti tohoto opatření. Na konci loňského roku se kulturní komise města ohlédla a zhodnotila, zda zavedení poplatku mělo smysl. Z 15 pořádaných akcí pořádaných různými subjekty se na 5% poplatcích vybralo celkem cca 187 tisíc korun. Na této částce se největší měrou podílely dvě akce: operní představení a motokrosové mistrovství světa. V roce 2002 bylo k dispozici pro kulturu zhruba 200 tisíc korun a vybraná částka významně ovlivní výši dotací kultury v letošním roce, říká za kulturní komisi města Mgr. Petr Zahradníček v Loketských listech a dodává, že přistoupení na vybírání poplatků ze vstupného bylo pro město a kulturu jednoznačně dobře. luk Kultturrní í domy a sttřředi iska Aby se občané měli kde scházet... S výstavbou kulturních domů se u nás roztrhl pytel v sedmdesátých a osmdesátých letech, její konec ale nastal po roce Mnohé obce se těchto zařízení zbavily, aby pak později poznaly nutnost mít zařízení tohoto druhu. Další kapitolou jsou obce, které si kulturní dům (nebo podobné zařízeni) ponechaly a teď musí do jeho rekonstrukce investovat značné finanční prostředky. Okresní město Tachov (12,7 tis. obyv.) zůstane i nadále bez společenského sálu. Radní poslali do Lidového domu odborníky, aby odhadli náklady na rekonstrukci. Jejich verdikt zněl: náklady budou vysoké a proto záměr nebyl realizován. Původně město zvažovalo pronajímání sálu v rozestavěném kulturním domě od nového majitele. Pro finanční náročnost však město od tohoto úmyslu ustoupilo. Do hry se tak opět dostala možnost přístavby objektu Mže. Podle nejlevnější varianty by přišla přístavba na více jak 30 milionů Kč. Další možností je přestěhování kina do nedokončeného kulturního domu a výstavba společenského sálu z nynějšího kina. Neprošel ani návrh na stavbu společenského sálu tzv. na zelené louce. Jeho nevýhodou by byla vzdálenost od centra