PERSPEKTIVY ROZVOJE SEKTORU KULTURY V EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PERSPEKTIVY ROZVOJE SEKTORU KULTURY V EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO"

Transkript

1 Joanna Kurowska-Pysz Joanna Łodziana-Grabowska Zdeněk Mikoláš Łukasz Wróblewski PERSPEKTIVY ROZVOJE SEKTORU KULTURY V EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO Vybrané otázky Dąbrowa Górnicza 2014

2 Recenzent prof. dr hab. Henryk Mruk Copyright by Wyższa Szkoła Biznesu w Dąbrowie Górniczej 2014 ISBN Fotografie na obálce: Divadlo Adama Mickiewicze v Cieszyně, autor Janusz Szczotka. Fotografie se nachází v Bance fotografií Těšínského Slezska, a ve společné bázi fotografií SRiWR Olza a Regionální rady z Třince (www.fotobank.olza.pl). Wyższa Szkoła Biznesu w Dąbrowie Górniczej ul. Cieplaka 1c Dąbrowa Górnicza Tel./ Fax. (032) Zlom, korektura, tisk a vazba: Przedsiębiorstwo Poligraficzne Modena sp. z o.o Cieszyn, ul. Mała Łąka 17 tel. (033) Tato publikace byla spolufinancována z prostředků Evropské unie v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika a ze státního rozpočtu prostřednictvím Euroregionu Těšínské Slezsko.

3 Obsah: Úvod Kapitola PŘESHRANIČNÍ KULTURNÍ KLASTR DETERMINANTY ČINNOSTI, ZÁVĚRY Z VÝZKUMŮ... 9 Joanna Kurowska-Pysz 2. Kapitola ZKOUMÁNÍ ÚČINNOSTI PROPAGACE KULTURY V EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO A DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ ČINNOST Analýza a hodnocení v kontextu záměrů realizovaných v rámci vybraných mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika Joanna Łodziana-Grabowska 3. Kapitola TRANSFORMACE KULTURNÍHO PROFILU ČESKÉ ČÁSTI TĚŠÍNSKÉHO EUROREGIONU dopad na identitu regionu v kontextu praktických projevů Zdeněk Mikoláš 4. Kapitola ROLE KULTURNÍCH INSTITUCÍ VE FORMOVÁNÍ OBRAZU REGIONU NA PŘÍKLADU EUROREGIONU TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO Łukasz Wróblewski

4

5 5 Úvod Bohaté kulturní dědictví polsko-českého pohraničí, přirozené tendence k integraci a přeshraniční spolupráci, vysoká aktivita početných kulturních institucí a organizací, které působí na tomto území, a také jejich aktraktivní a pestrá nabídka jsou jen některými faktory, jenž přispívají k rozvoji sektoru kultury v Euroregionu Těšínské Slezsko. Do této doby byl tento sektor, často stereotypně spojován hlavně s tradicí a úctou k minulým létům, ale začátkem 21. století se vyvíjí výjimečně dynamicky, jak v rozsahu klasické, tak inovativní nabídky, která uspokojuje poptávku odběratelů s různými preferencemi a očekáváními. Stále častěji se v řízení kultury setkáváme s profesionalizací, a zároveň s vědomým využíváním inovativních marketingových strategií, včetně rozmanitých propagačních nástrojů. Viditelná je rovněž tendence k síťové spolupráci, která je v polsko-českém pohraničí dodatečně posílená dynamicky se rozvíjejícími přeshraničními kontakty. Bohatství současného trhu kulturních hodnot a služeb vyplývá mj. z velmi početných vztahů mezi odběrateli kultury v nejširším slova smyslu a těmi, kteří ji nabízejí. Subjekty kultury jsou její tvůrci, organizátoři a instituce. Odběrateli kultury jsou nejčastěji obyvatelé, zahraniční a domácí turisté, a také podnikatelé potenciální investoři, pro které jsou sektor kultury, jakož i spolupráce s kulturními institucemi šancí pro rozvoj inovativnosti a kreativnosti. Analýza trhu kulturních hodnot a služeb na území polsko-českého pohraničí, včetně Euroregionu Těšínské Slezsko, však vyžaduje, aby byl zohledněn specifický přeshraniční kontext, který důležitým způsobem ovlivňuje zdejší sektor kultury, činnost a nabídku kulturních institucí, a také očekávání a potřeby odběratelů. Tato publikace přibližuje otázky, které se týkají determinantů a perspektiv rozvoje sektoru kultury v Euroregionu Těsínské Slezko. Na základě analýzy odborné literatury a provedených empirických výzkumů byly zformulovány závěry a doporučení, důležité pro rozvoj polsko-českého trhu kulturních hodnot a služeb, které ukazují možnosti dalšího zúžení spolupráce na tomto trhu. Průzkumy prezentované v této práci realizoval mezinárodní tým vědecko-didaktických pracovníků Wyższej Szkoły Biznesu (Vysoké školy podnikání) v Dąbrowě Górniczé a Vysoké školy podnikání v Ostravě. Průzkumy byly jednou z aktivit projektu Kulturní iniciativa pro vzdělávání a výzkum SPOLEČNĚ PRO POHRANIČÍ spolufinancovaného z prostředků Evropské unie v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj Operačního progra-

6 6 mu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika a ze státního rozpočtu prostřednictvím Euroregionu Těšínské Slezsko. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola obsahuje úvahy o podmínkách příznivých pro rozvoj dvoustranných a vícestranných přeshraničních partnerství v kulturní oblasti na území Euroregionu Těšínské Slezsko. Na základě analýzy výsledků průzkumů, kterých se zúčastnili polští a čeští představitelé sektoru kultury, byla diagnostikována mj. podoba kulturní přeshraniční spolupráce a bariéry, které ji omezují, a následně byly definovány klíčové přínosy a potřeby účastníků polsko-českého kulturního trhu v pohraničí. Byla také zformulována doporučení týkající se podmínek založení a fungování kulturního klastru na území Euroregionu Těšínské Slezsko. Druhá kapitola se zabývá otázkami účinnosti propagace kultury v Euroregionu Těšínské Slezsko. V rámci těchto rozborů jsou představeny: specifika, funkce a formy propagace kultury, a také je vysvětlen pojem a determinanty její účinnosti. Kapitola obsahuje charakteristiku záměrů realizovaných v rámci vybraných mikroprojektů v letech , které propagovaly kulturu euroregionu. Na základě výsledků dotazníkových průzkumů realizovaných ve dvou cílových skupinách byla, mezi českými a polskými respondenty, provedena analýza a hodnocení účinnosti aktivit, zahajovaných ve prospěch propagace kultury v Euroregionu Těšínské Slezsko. Analýza získaných názorů umožnila mj. zmapování kulturních oblastí a událostí, které by měly být podpořeny propagačními aktivitami, hodnocení míry v jaké se dostaly různé prostředky propagující kulturu k adresátům, hodnocení znalostí projektových iniciativ a záměrů, zhodnocení vnímání významu návrhů spolufinancování kulturní oblasti z prostředků Evropské unie, vyhodnocení účinnosti propagace kultury a významu propagace kultury v Euroregionu v budoucnosti. Původně byly zdroje údajů základem pro vyvození závěrů a zformulování doporučení vztahujících se na směry a rozsah aktivit zahajovaných v oblasti marketingové komunikace ve prospěch kultury v Euroregionu Těšínské Slezsko. Další kapitola byla věnována transformaci profilu kultury v české části Euroregionu Těšínské Slezsko, a především jejího vlivu na identitu regionu. Po roce 2005, pod vlivem korejské investice (Hyundai) v sousedním Euroregionu Beskydy a jejích satelitních investicí nacházejících se na území Euroregionu Těšínské Slezsko, se začala silná multikulturizace regionu. Změnily se každodenní, dopravní, jazykové, profesní a jiné formy kultury v regionu, důsledkem čehož je postupná a intenzivní změna identity regio-

7 7 nu. Tato kapitola obsahuje charakteristiku české části Euroregionu Těšínské Slezsko, představuje aktuální aspekty podnikání, které mají vliv na kulturu regionu, a také očekávané směry transformace kulturního profilu české části Euroregionu Těšínské Slezsko. Obraz má pro region strategický význam, a proces jeho formování by měl začít od analýzy jeho aktuálního stavu. V poslední kapitole této práce byla provedena analýza obrazu Euroregionu Těšínské Slezsko, byly rovněž zhodnoceny z hlediska jejich role ve formování obrazu kulturní instituce, které působí v euroregionu. Průzkumy realizované dotazníkovou metodou jak mezi českými, tak mezi polskými respondenty umožnily mj. zmapovat hlavní faktory, kterými se Euroregion Těšínské Slezsko vyznačuje. Byl také představen proces formování obrazu regionu, a byla vypracována stručná charakteristika vybraných kulturních institucí a uměleckých událostí v Euroregionu Těšínské Slezsko. Nakonec byly zformulovány závěry a doporučení užitečné pro budování žádoucího obrazu Euroregionu Těšínské Slezsko. Tato práce je zaměřena především na osoby, které se zabývají otázkou přeshraniční spolupráce v kulturní oblasti, na samosprávy, manažery kulturních institucí, osoby zaměstnané ve třetím sektoru, a také na podnikatele neboť v důsledku spolupráce obchodu a kultury mohou všichni partneři dosáhnout určité přínosy. Na tomto místě chceme srdečně poděkovat všem, kteří přispěli ke vzniku této monografie. Děkujeme za pomoc: panu Jerzymu Nogowczykowi starostovi okresu Cieszyn, panu Henryku Pieszkovi vedoucímu Wydzia łu Kultury, Sportu, Turystyki i Informacji Powiatu Cieszyńskiego (Oddělení kultury, sportu, cestovního ruchu a informací okresu Cieszyn), panu Łukaszovi Konarzewskému zástupci vedoucího tohoto oddělení, panu Januszovi Pierzynovi předsedovi Rady Euroregionu Těšínské Slezsko, předsedovi Stowarzyszenia Rozwoju i Współpracy Regionalnej Olza (Sdružení pro rozvoj a regionální spolupráci Olza ), panu Bogdanu Kasperkovi řediteli Stowarzyszenia Rozwoju i Współpracy Regionalnej Olza v Cieszyně a jeho spolupracovníkům, panu Janovi Ryłkovi předsedovi Polského kulturně-osvětového svazu v České republice, panu Leszku Richterovi předsedovi Národopisné sekce Polského kulturně-osvětového svazu v České republice, panu doktorovi Januszovi Karpetovi vědecko-didaktickému pracovníkovi Slezské univerzity v Opavě a paní Joanně Litwin-Wider, herečce Těšínského Divadla v Českém Těšíně. Autoři

8

9 9 I. Kapitola PŘESHRANIČNÍ KULTURNÍ KLASTR DETERMINANTY ČINNOSTI, ZÁVĚRY Z VÝZKUMŮ Joanna Kurowska-Pysz Úvod Přes stereotypní vnímání hranice jako formální linie, která rozděluje 1, může hranice mít také integrační charakter a mobilizovat k překonávání bariér i omezení spolupráce. Ačkoliv pozadím současných polsko-českých vztahů jsou složité historické a geopolitické podmínky z dávné i poměrně blízké minulosti 2, oba státy v současnosti spojují stále užší společné zájmy v rámci integrující se Evropy. Polsko-česká spolupráce získala nový rozměr v roce 2004 po vstupu obou zemí do Evropské unie. Toto sblížení je zejména viditelné v pohraničních oblastech a projevuje se mj. stoupající hospodářskou výměnou 3, vysokou aktivitou obou zemí v společném získávání evropských fondů, stoupajícím počtem podepisovaných partnerských smluv a dohod o partnerství mezi jednotkami územní samosprávy obou zemí 4. Milníkem bylo uzavření smlouvy o vzniku Evropského seskupení pro územní spolupráci TRITIA se sídlem v Cieszyně, ke kterému patří: Województwo Śląskie (Slezský kraj) a Województwo Opolskie (Opolský kraj), Moravskoslezský kraj a na slovenské straně Žilinský samosprávný kraj 5. Ten a mnohé jiné příklady potvrzují silné, přirozené tendence k integraci sousedních polských a českých komunit, založené na realizaci přeshraničních projektů zahajovaných společně partnery z obou částí pohraničí za podpory prostředků Evropské unie. Dodatečným impulzem, který 1 Srov. L.A. Sanguin, Quelles minorités pour quels territoires. Les Minorités ethniques en Europe. L Harmattan, Paryż, 1993, s Srov. J. Bahlcke, D. Gawrecki, R. Kaczmarek (red.), Historia Górnego Śląska. Polityka, gospodarka i kultura europejskiego regionu, Dom Współpracy Polsko-Niemieckiej, Gliwice, Srov. M. Jakubiec, J. Kurowska-Pysz, Jakość kształcenia zawodowego na pograniczu polsko-czeskim jako determinanta konkurencyjności przedsiębiorstw, Wydawnictwo Akademii Techniczno- Humanistycznej w Bielsku-Białej, Bielsko-Biała, 2013, s Srov. F. Adamczuk, Economic cooperation in Polish-Czech border spatial and institutional aspects, Research Papers of Wrocław University of Economics, nr 315 ; 1/2013, s Konwencja o utworzeniu Europejskiego Ugrupowania Współpracy Terytorialnej TRITIA z ograniczoną odpowiedzialnością, [přístup: ].

10 10 přispívá k rozvoji polsko-českých územních partnerství, byla a nadále je aktivní činnost euroregionů, mj. Euroregionu Těšínské Slezsko, která na obou stranách Olše oživuje kontakty a spolupráci v různých oblastech mezi Poláky a Čechy, bydlících v pohraničí. Klíčovou úlohu plní Euroregion Těšínské Slezsko např. v oblasti disponování s prostředky Evropské unie, určenými pro realizaci polsko-českých záměrů, které jsou odpovědí na problémy a potřeby obyvatel pohraničí 6. V této oblasti existuje v současnosti mnoho zahajovaných aktivit, jež se soustředí na společné rozvíjení klíčových elementů přírodního a antropogenního potenciálu pohraničních území, mj. kultury. Kultura spojovaná s historií, tradicí, dědictvím minulých epoch stejně jako ta moderní, aktivní, blízká jak veřejné, tak komerční sféře je aktuálně jednou z nejpopulárnějších tematických oblastí polsko-české přeshraniční spolupráce. Mezi četnými, hlavně dvoustrannými partnerstvími, vznikajícími v polsko-českém pohraničí, patří vztahy založené na společném rozvoji a propagaci kultury v nejširším slova smyslu k nejčastějším a nejúčinnějším. A proto by v diskusi o formách a determinantech dalšího rozvoje přeshraniční spolupráce neměly chybět i úvahy o společných polsko-českých činnostech v oblasti kultury, která se podobně jako mnohé jiné oblasti, může stát autentickým pojítkem intenzifikujícím polsko-české vztahy v pohraničí. Jak vyplývá ze studie zpracované společně Vysokou školou podnikání v Dąbrowě Górniczé, pobočkou v Cieszyně a Polským kulturně-osvětovým svazem v České republice Euroregion Těšínské Slezsko se vyznačuje vysokými kulturními hodnotami. Odráží se to v různorodé a intenzivní kulturní činnosti a viditelné aktivitě všech kulturních institucí, nevládních organizací a jiných osob a institucí, jejichž činnost je spojena s tvorbou kultury a jejím zpřístupněním mj. obyvatelům pohraničí a turistům. Vzájemně se doplňující kulturní nabídka pohraničí na polské a na české straně, a také produkty kulturního cestovního ruchu se stávají rozpoznatelnými značkami tohoto území, a zároveň jeho výhodou a vzácnou hodnotou, o kterou je třeba dbát, rozvíjet ji a profesionalizovat. Současní odběratelé kulturní nabídky si toho jsou vědomi a mají stále větší nároky, proto příprava profesionální kulturní nabídky, která bude vyhovovat stoupajícím sociálním požadavkům, je poměrně komplikovaná a vyžaduje taktéž vědomosti např. z oblasti řízení kulturních jednotek. 6 Srov. Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej Olza w Cieszynie, [přístup: ].

11 V současném hospodářství, založeném na vědomostech, jsou rostoucí tendence ke vzniku klastrů, sítí a územních partnerství známé také zájemcům o rozvoj polsko-českého pohraničí. Efektivita spolupráce mezi organizacemi vedené takovým způsobem a přínosy, které mohou díky ní dosáhnout subjekty a instituce kulturního trhu, a také příjemci kulturních přínosů a služeb byly pro autorku podnětem k úvahám o podmínkách nutných pro tvorbu přeshraničního kulturního klastru. Výzkumy věnované této tematice byly realizovány v rámci již výše zmíněné spolupráce Vysoké školy podnikání v Dąbrowě Górniczé, pobočky v Cieszyně a Polského kulturně-osvětového svazu v České republice, v souvislosti s projektem s názvem Kulturní iniciativa pro vzdělávání a výzkum SPOLU PRO POHRANIČÍ v letech Cílem této práce je diagnostikování zájmu polských a českých subjektů, institucí a organizací, působících na přeshraničním kulturním trhu o užší spolupráci a tvorbu přeshraničního kulturního klastru, a zároveň určení očekávaných přínosů z takové spolupráce a podmínek vstupu do klastru. Autorka je přesvědčena, že v další finanční perspektivě Evropské unie pro období , budou v souvislosti s ohlašovaným pokračováním Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika vytvořeny příznivé podmínky, jež umožní vznik kulturního klastru, jako účinné a institucionalizované formy přeshraniční kooperace subjektů, institucí a organizací různého druhu, které působí na kulturním trhu. Závěry a doporučení vyplývající z výzkumů představených v této práci považuje autorka za hlas v diskusi o budoucím tvaru a podmínkách fungování klastru tohoto druhu, a doufá, že zájem o tuto tematiku budou mít všichni zájemci trhu kulturních hodnot a služeb v polsko-českém pohraničí, a zejména v Euroregionu Těšínské Slezsko. 11

12 12 1. Klastry a sítě spolupráce teoretický úvod V moderním hospodářství, založeném na vědomostech, je důležitým determinantem inovativních a konkurenceschopných organizací jejich ochota ke spolupráci, což často posouvá klasickou tržní rivalitu na další úroveň. Vědomosti, jako klíčová zásoba umožňující tvorbu hodnoty organizace, zvláštním způsobem přispívají k tendencím rozvíjení sociálních vazeb síťového charakteru různého druhu, zaměřených na tvorbu, přenos a využití vědomostí. Síť můžeme popsat jako soubor závislostí mezi různými jednotkami, které mají stejné zájmy 7 nebo jako soubor prostředků a principů umožňujících subjektům, pro které jsou dostupné, zahajování a realizaci společných projektů 8. V jiném chápání je síť určitým souhrnem (souborem) autonomních organizací, které mají přímé nebo nepřímé vztahy, vyplývající z dohod (aliancí) mezi účastníky skupiny 9. Typické pro síť je to, že je strukturou, ve které samostatně působící jednotky a skupiny spolupracují ve prospěch společného cíle 10. Spolupráce se projevuje ve vztazích různého druhu, mezi kterými jsou pozoruhodné níže probrané klastry nebo jednoa mnohosektorové územní partnerství. Počet a frekvence vazeb různého typu tvořených mezi organizacemi dokládá, že je můžeme považovat za prvky rozsáhlé a dynamické sítě závislostí. Toto vyplývá mj. z nutnosti udržování a řízení mnohých koexistujících vztahů v současných organizacích se širokým okruhem zájemců 11. Cílem sítě je získat konkurenční převahu jednotlivých účastníků sítě jako celku. V síti existuje možnost vymezit hranice. Vztahy mezi jejími účastníky jsou bližší než jejich vztahy s organizacemi mimo sítě. Vlastností sítě je také nezávislost jejich členů a to, že členové mají autonomní cíle, kterých mohou dosahovat díky účasti v síti. Tváří v tvář současnému civilizačnímu přelomu se síťové struktury stávají stále populárnější v mnohých oblastech, tvoří nové podmínky a možnosti formování meziorganizačních vztahů v čase a v prostoru. Síťové 7 Srov. M. Hopej, Struktury niehierarchiczne strukturami przyszłości, [v:] Koncepcje zarządzania przedsiębiorstwem, L.M. Pacholski, S. Trzcieliński (red.), Instytut Inżynierii Zarządzania Politechniki Poznańskiej, Poznań 2003, s Srov. J. Brilman, Nowoczesne metody Zarządzania, PWE, Warszawa 2002, s Srov. P. Pachura, Analiza potencjału budowy efektywnych struktur transgranicznych sieci innowacyjnych na przykładzie województwa śląskiego oraz regionów Czech i Słowacji, Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, Częstochowa [přístup: ], s Srov. J. Lipnack, J. Stamps, The age of network. Organizing Principles for the 21st Century, Oliver Wight Publication, 1994, s Srov. M. Castells, Społeczeństwo sieci, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2007.

13 13 vztahy, jak vertikální, tak horizontální tvoří unikátní rovinu příznivou pro kooperaci, ale také pro dosahování efektů synergie a měřítka. Zvláštní význam aktuálně získávají společenské sítě, které jsou trvalými strukturami organizací, jež mezi sebou spolupracují formálním a neformálním způsobem. Jsou užitečné jak pro firmy, tak pro jiné zájemce o činnost sítí. Tyto sítě sehrávají zprostředkovatelskou roli ve výměně informací v jednoa dvoustranných vztazích 12. Mezi mnohými implikacemi rozvoje sítí organizací můžeme uvést např. 13 : rozšiřování oblasti blízkého, místního prostředí a zmenšování dalšího vnějšího prostředí, rozvoj informačních a komunikačních technologií, růst rizika a nejistoty působení, stoupající složitost produktu, služby, nabídky, tendence ke specializaci. V poslední době nabývá na zvláštním významu přístup k síťovým strukturám v regionech, založený na procesu tvorby klastrů. Takový přístup může zdůvodnit: možnost lokalizace jednotlivých prvků sítě (zeměpisná blízkost), možnost iniciování a rozvíjení bezprostředních kontaktů mezi účastníky sítě, snahu o efekt synergie prostřednictvím společných činností ve prospěch určité komunity a území, a také nejčastěji společné psychologické a kulturní vzorce 14. M. Porter popisuje klastr jako zeměpisné seskupení vzájemně propojených firem, specializovaných dodavatelů, jednotek poskytujících služby, firem, které působí v příbuzných odvětvích a s nimi propojených institucí v jednotlivých oblastech, které si konkurují, ale rovněž spolupracují 15. S. Rosenfeld zase tvrdí, že klastr je zeměpisně omezená aglomerace firem 16, které spolu vytvářejí synergické efekty. Klastr je definován klíčovými prvky: členové klastru a vztahy mezi nimi, generované vědomosti a inovace a ekonomický vliv (ekonomický efekt) činnosti klastru. Klastry se vyznačují také specializací v určitém sektoru nebo odvětví, 12 Srov. E. Skawińska, R. Zalewski, Klastry biznesowe w rozwoju konkurencyjności i innowacyjności regionu, PWE, Warszawa 2009, s Ibidem, s Srov. P. Pachura, Analiza potencjału budowy efektywnych struktur transgranicznych sieci innowacyjnych na przykładzie województwa śląskiego oraz regionów Czech i Słowacji, Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, Częstochowa [přístup: ], s Srov. M.E. Porter, Porter o konkurencji, PWE, Warszawa 2001, s Srov. A. Rosenfeld, Community College/Cluster Connections: Specialization and Competitiveness in the United States and Europe, Economic Development Quarterly 2000, No. 14, s. 52.

14 14 příbuzností využívaných technologií a znalostí, soudržností cílů a na trhu nabízených produktů nebo služeb 17. V dlouhodobé perspektivě rozhoduje o úspěchu klastru kvalita vnitřní spolupráce a dominance společných cílů jeho účastníků nad projevy vzájemné rivality. Důležité je také určit lídra, který je schopen animovat a rozvíjet v klastru vznikající vztahy spolupráce, přes mnohé bariéry a brzdy, které tento proces omezují (tab. 1). TAB. 1 BARIÉRY ROZVOJE KLASTRŮ Endogenní bariéry 1. Psychologická bariéra znemožňující nahradit rivalitu kooperací, dominance partikulárních zájmů. 2. Nízká inovativní kultura, nedostatek znalostních pracovníků, neochota ke změnám a obava před rizikem spojeným se změnami. 3. Malé zkušenosti a nedostatek kompetencí potenciálních animátorů klastrů. 4. Relativně nízká úroveň vědomostí o klastrech. 5. Nedostatek vlastního kapitálu pro rozvoj klastrů. Exogenní bariéry 1. Malý počet formálně-právních řešení, týkajících se klastrové spolupráce. 2. Omezená vnější podpora hlavně školení, workshopy připravující založení klastru, menší podpora pro již fungující iniciativy. 3. Nedostatek stálých zdrojů podpory pro rozvoj klastrů. 4. Malý zájem místní samosprávy a akademických subjektů o podporu klastrových iniciativ. Zdroj: vlastní zpracování na základě: J. Kurowska-Pysz, Klaster kultury i turystyki przemysłowej w województwie śląskim jako przykład rozwoju współpracy marketingowej na rynku dóbr i usług kultury, [v:] Zarządzanie w instytucjach kultury, Ł. Wróblewski (red.), CeDeWu, Warszawa Klastry prakticky vždy slouží k realizaci určitých obchodních, ale rovněž sociálních cílů. Odrazem této skutečnosti je různost společností a organizací zúčastněných v klastru instituce spojené s obchodem v nejširším slova smyslu, nevládní organizace, vysoké školy, samosprávy na různé úrovni, místní rozvojové agentury, školy a bankovní instituce. V některých případech mohou v klastru dominovat nekomerční subjekty např. vzdělávací a vědecké instituce. Míra institucionalizace klastrů je diferencována. Mohou působit jako sdružení, nadace, obchodní společnosti, ale také jako neformální skupiny. Klastry se jako formy sítí často vyznačují svobodnými a dobrovolnými propojeními, investováním do tvorby vztahů a přenosu zdrojů mezi jednotkami, včetně přenosu informací a vědomostí. Na pozadí typických síťových struktur se klastry odlišují prostorovou koncentrací spolupracujících organizací, realizací společných cílů, činnostmi zaměřenými jak na vnější, tak na vnitřní zájemce. 17 Srov. A. Rialland, Cluster Dynamics and Innovation, IGLO-MP2020 Working Paper, Trondheim 2009, s. 2.

15 15 V dnešní všeobecné tržní rivalitě je pro účastníky klastru v každém sektoru hospodářství velkou výzvou budování vzájemné důvěry a vnitřní soudržnosti klastru. Výjimečná přidaná hodnota, jež vyplývá z klastrové spolupráce, je spojená hlavně se synergií činností účastníků klastru v mnohých oblastech, jako jsou: společné rozvíjení inovativnosti, projektování ucelených marketingových strategií a formování vztahů s okolím. Můžeme uvést řadu přínosů, které dosahují organizace, jež působí v klastrech. Důležité postavení mezi nimi mají intenzifikace přenosu vědomostí a růst inovativnosti, a také získávání nových znalostí a zkušeností. 2. Role klastrů v rozvoji přeshraniční spolupráce Mezi zájemci o rozvoj klastrů a sítí můžeme uvést také regiony. Odkazuje na to např. memorandum Evropské komise, z kterého vyplývá, že regiony, které v sobě spojují kapitál rizika, kompetence a pokročilé vědecké výzkumy s širokou nabídkou klastrů, mají šanci stát se uzly/centry inovací 18. Klastry mají bezprostřední vliv jak na konkurenční potenciál regionů, tak na jejich strategie a konkurenční postavení 19. Takové rozvojové impulzy jsou důležité mj. v příhraničních, často periferních a marginalizovaných regionech, které se převážně vyznačují nižšími ukazateli socioekonomického rozvoje a mají slabší potenciál než oblasti s příznivější lokalizací. Pro takové regiony je důležitý zejména přístup ke kvalitním vědomostem a schopnost překonávat rozvojové bariéry různého druhu, včetně bariér v přeshraničních vztazích, a tímto posilovat socioekonomickou soudržnost pohraničí. V procesech učení se příhraničních regionů a v rozvoji přeshraniční spolupráce mohou důležitou roli sehrávat právě klastry. Přenosy vědomostí vyplývající ze zeměpisné blízkosti se považují za jeden z nejdůležitějších faktorů, jenž mají vliv na vznik a rozvoj klastrů. To plyne ze skutečnosti, že přenos nových vědomostí je efektivnější mezi subjekty, které se nacházejí blízko sebe Srov. http.: [přístup: ]. 19 Srov. K. Fuks, M. Gorynia, B. Jankowska, A. Kania, K. Mroczek, Konkurencyjność regionalna w świetle uwarunkowań ekonomicznych i normatywnych, [v:] E. Łaźniewska, M. Gorynia, Konkurencyjność Regionalna, PWE, Warszawa 2012, s Srov. P. Pachura, Analiza potencjału budowy efektywnych struktur transgranicznych sieci innowacyjnych na przykładzie województwa śląskiego oraz regionów Czech i Słowacji, Ministerstwo Rozwoju Regionalnego, Częstochowa [přístup: ] s

16 16 Otázka zužování vztahů mezi účastníky klastrové spolupráce získává nový význam v kontextu umístění klastru v přeshraničním prostředí. V takovém aspektu se na bariéry rozvoje klastrů, znázorněny v tabulce 1, navrstvují všeobecné a běžně pociťované bariéry rozvoje přeshraniční spolupráce 21. Přeshraniční spolupráce je jednou z forem územní spolupráce jednotek různého typu v příhraničních regionech, která se v podstatě může týkat všech oblastí života. Územní partnerství se týká partnerů zastupujících minimálně dva ze tří sektorů: veřejného, soukromého a nevládního, kteří společně realizují dlouhodobé činnosti ve prospěch určitého regionu, zdokonalují je a monitorují, a také dodržují princip rovnosti v rozdělování zdrojů, odpovědnosti, rizik a přínosů 22, Nejvhodnější je, pokud se územního partnerství zúčastňují zástupci všech třech sektorů 23. M. Furmankiewicz zdůrazňuje, že o územním partnerství lze hovořit, týká-li se subjektů a činností realizovaných na určitém, geograficky jednotném území 24.Partnerství může mít rovněž místní rozměr např. týkat se jedné nebo několika obcí a okresů, ačkoliv se často také vyskytuje regionální a mezinárodní partnerství nebo přeshraniční partnerství 25. Přeshraniční spolupráce (partnerství) spočívá v tvorbě sítě propojené na místní a regionální úrovni, díky kterým se rozvíjí součinnost v oblasti hospodářství a ustupují kulturní a sociální bariéry v místních komunitách 26. Přeshraniční spolupráce nabízí široké možnosti navazování nových socioekonomických vztahů, a rozšíření dřívějších kontaktů mezi místními komunitami v pohraničí, prostřednictvím řady aktivit ve prospěch realizace společných cílů např. propagace regionu, získání investorů, rozvoje cestovního ruchu apod. 27 Tak- 21 Srov. J. Kurowska-Pysz, Wiedza, innowacje, konkurencyjność uwarunkowania działalności przemysłowego klastra technologicznego na pograniczu polsko-słowackim, CEIT a.s., Żylina 2013, s Srov. M. Furmankiewicz, M. Foryś, Partnerstwa terytorialne na rzecz rozwoju obszarów wiejskich w polskiej części Sudetów historia powstania i pierwsze efekty działań, [v:] Problemy współpracy na rzecz ekorozwoju Sudetów, M. Furmankiewicz, J. Jadczyk, (red.), Muzeum Przyrodnicze w Jeleniej Górze, Katedra Planowania i Urządzania Terenów Wiejskich Akademii Rolniczej we Wrocławiu, Jelenia Góra 2006, s Srov. J. Bielecka, Partnerstwo terytorialne dla rozwoju regionalnego i lokalnego, Barometr Regionalny 2011, č. 4 (26), s Srov. M. Furmankiewicz, Współpraca międzysektorowa w ramach tzw. partnerstw terytorialnych na obszarach wiejskich w Polsce, Studia Regionalne i Lokalne 2006, č. 2 (24), s Srov. H. Howaniec, J. Kurowska-Pysz, Klaster jako instrument rozwoju polsko-słowackiej współpracy trans granicznej, Wydawnictwo Naukowe Wyższej Szkoły Biznesu w Dąbrowie Górniczej, Dąbrowa Górnicza 2014, s Współpraca transgraniczna. Aspekty prawno-ekonomiczne, M. Perkowski (red.), Fundacja Prawo i Partnerstwo, Białystok 2010, s Srov. M. Proniewski, Zewnętrzna granica Unii Europejskiej Białoruś możliwość wykorzystania dla dynamizacji procesów rozwojowych. Współpraca transgraniczna, [v:] Espertyzy do Strategii rozwoju społeczno-gospodarczego Polski Wschodniej do 2020 roku, Tom II, MRR, Warszawa 2007, s. 111.

17 17 to představené předpoklady, týkající se přeshraniční spolupráce, se vztahují i k možnosti zakládání klastrů. Rozsah a cíle spolupráce většinou určí samotní partneři podle svých vlastních potřeb a v souladu s jejich očekáváním. Dvoustrannou nebo síťovou spolupráci, v různých formách, mohou vést např. následující subjekty přeshraničního trhu 28 : samosprávy na každé úrovni, komunální podniky, organizační jednotky samosprávy, firmy a kapitálové skupiny, nevládní organizace: sdružení, kluby, nadace apod. klastry. V přeshraniční spolupráci je třeba zohlednit také vztahy mezi externími kontrahenty z pohraniční oblasti, ke kterým patří mj. turisté, investoři, migranti, orgány státní správy, jiné partnerské regiony, mezinárodní organizace, dodavatelé a odběratelé komerčních a sociálních produktů/služeb nabízených daným regionem. Proces zakládání a rozvíjení činnosti klastrů na území pohraničí můžeme považovat za jednu z nových výzev přeshraniční spolupráce, která se v současnosti postupně vyvíjí od dvoustranných partnerství k síťovým řešením. Takové klastry mají šanci stát se efektivní, budoucí formou přeshraniční spolupráce, která přispěje k lepšímu využití různorodého potenciálu celého pohraničí, účinnějšímu překonávání bariér v budování vzájemných vztahů mezi sousedními komunitami, a také ke zvýšení dynamiky rozvoje celého přeshraničního regionu. Fungování klastrových struktur v přeshraničním regionu přispívá mj. k: překonávání periferního umístění příhraničních oblastí, využití rozvojových šancí vyplývajících z blízkosti sousedního státu, podporování myšlenky evropské jednoty a mezinárodní součinnosti, vzájemnému prolínání sociokulturních vlivů, rozšiřování inovací Srov. A. Szromnik, Marketing terytorialny, Oficyna a Wolters Kluwer Business, Warszawa 2010, s. 238 i Srov. E. Dynia, Współpraca transgraniczna jako element współpracy międzynarodowej, Rzeszowskie Zeszyty Naukowe, Prawo Ekonomia 2000, t. XXIX, s. 116; G. Ślusarz, Potrzeby rozwoju współpracy transgranicznej, [v:] Uwarunkowania działalności gospodarczej w sektorze rolnospożywczym Ukrainy jako podstawa rozwoju współpracy transgranicznej, G. Ślusarz (red.), UR, Lwowski Państwowy Uniwersytet w Dublanach, Regionalny Związek Spółdzielni Produkcji Rolnej w Rzeszowie, Rzeszów 2006, s. 11.

18 18 3. Přeshraniční spolupráce v oblasti kultury. Perspektivy založení přeshraničního kulturního klastru na základě anketových průzkumů Metodika a charakteristika provedených průzkumů Euroregion Těšínské Slezsko se jako oblast vyznačuje vysokou mírou aktivity institucí různého druhu, subjektů, organizací nebo neformálních skupin v oblasti kultury. Kultura je nejen unikátní hodnotou tohoto přeshraničního regionu, ale také jeho důležitým zdrojem a potenciálem, který je základem pro tvorbu budoucnosti. Vysoký počet, vysoká kvalita a dynamika polsko-českých přeshraničních kontaktů v oblasti kultury ukazuje, že právě tento sektor se může v budoucnosti ještě víc integrovat, k čemuž přispívají mj.: důležité postavení kultury v strategiích rozvoje okresů a krajů na obou stranách hranice a v aktivitách zahajovaných tamějšími jednotkami územní samosprávy, velký počet subjektů různého druhu: veřejných, komerčních, nevládních, které se zabývají kulturou na obou stranách hranice, živý zájem o aktivní účast na kultuře ze strany obyvatel obou částí Euroregionu Těšínské Slezsko, význam kultury jako složky turistického potenciálu regionu, velký počet a poměrná trvalost dvoustranných partnerství, založených na přeshraničních projektech v oblasti kultury a to především projektů spolufinancovaných z prostředků Evropské unie 30, které přispívají k posilování přeshraniční spolupráce. Výše popsané determinanty nabádají k úvahám o aktuálním stavu přeshraniční spolupráce v kulturní oblasti, a také o potřebách a očekáváních polských a českých účastníků kulturního trhu Euroregionu Těšínské Slezsko, pokud jde o další integraci a navázání ještě užší přeshraniční spolupráce. Majíc na zřeteli současné, světové tendence rozvoje síťových vztahů v hospodářské a sociální oblasti, a po zohlednění přirozené potřeby překonávání omezení a rozvoje přeshraniční spolupráce v pohraničích provedla autorka výzkumy, jejichž poznávacím cílem bylo zhodnotit aktuální podobu a význam spolupráce pro subjekty působící na území Euroregionu Těšínské Slezsko v oblasti kultury, a také diagnostikovat jejich zájem o dal- 30 Srov. Mj. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika , [přístup ].

19 19 ší rozvoj síťové spolupráce v podobě přeshraničního kulturního klastru. Aplikačním cílem výzkumů bylo definování podmínek, které přispívají ke vzniku polsko-českého přeshraničního kulturního klastru. Na základě provedeného výzkumu autorka zformulovala závěry a doporučení, které mohou být použity mj. v dalších přeshraničních projektech, realizovaných za podpory prostředků Evropské unie v rámci česko-polského operačního programu pro období , a činnosti Evropského seskupení pro územní spolupráci TRITIA 32. Výzkumná otázka práce se týkala aktuálních partnerství v kulturní oblasti, včetně přeshraničních partnerství, povahy navázaných vztahů, dosažených přínosů a zkušeností získaných dotazovanými subjekty. Do analýzy byly zahrnuty rovněž takové otázky jako: zájem účastníků kulturního trhu o zúžení dosavadní spolupráce, mj. ve formě klastru, výhody a bariéry klastrové spolupráce v oblasti kultury v polsko-českém pohraničí a případný, budoucí tvar kulturního klastru. K realizaci výzkumných cílů sloužily poznatky získané studiem relevantních pramenů a informací v odborné literatuře a empirické kvalitativní průzkumy. Údaje získané z odborné literatury, založené na její kritické analýze, jsou spojeny s problematikou práce. V kvalitativních průzkumech byla použita dotazníková metoda (auditorní anketa, tj. anketa realizovaná v předem vytipovaném prostředí respondentů a elektronická anketa). Dotazník obsahoval 13 uzavřených (kafeterních) otázek (tj. respondent má k dispozici předem určený soubor odpovědí a může si zvolit libovolný počet odpovědí) nebo polootevřených otázek. Průzkumy byly realizovány v období od června do července 2014 s použitím výzkumného nástroje připraveného v květnu 2014 a po provedení pilotního průzkumu v červnu V průzkumu byl použit vzorek zvolený nenáhodnou metodou, respondenty byly subjekty/instituce/nevládní organizace ze sektoru kultury, jež působí v polsko-českém pohraničí, hlavně na území Euroregionu Těšínské Slezsko. Průzkumu se zúčastnilo 20 subjektů z polské a české části Euroregionu Těšínské Slezsko. 31 Srov. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika (projekt) , [přístup ]. 32 Srov. Europejskie Ugrupowanie Współpracy Terytorialnej TRITIA, article/ [přístup: ].

20 20 Cílová volba vzorku pro účast v průzkumech vycházela z předpokladu vytipovat subjekty/instituce/nevládní organizace, které: zastupují největší segmenty kulturního trhu (např. organizační složky, které se zabývají kulturou v jednotkách územní samosprávy, kulturní domy, knihovny, kulturní spolky), vedou kulturní činnost rozpoznatelnou aspoň v místním měřítku, mají potenciál pro další rozvoj své aktivity na kulturním trhu, mají zkušenosti se spoluprací s jinými subjekty na kulturním trhu, včetně zkušenosti s přeshraniční spoluprací, mohou mít potenciální zájem o další rozvíjení kulturní činnosti ve formě klastru. Vzhledem k získanému počtu 40 odpovědí (20 na polské a 20 české straně), je třeba považovat provedený dotazníkový průzkum za názorný v měřítku celého kulturního sektoru v polsko-českém pohraničí, ačkoliv pro dotazovanou skupinu 40 respondentů to jsou reprezentativní průzkumy, jejichž výsledky jsou věrohodnou diagnózou míry jejich zájmu o případnou účast v polsko-českém kulturním klastru. Takto početná skupina subjektů/institucí, nevládních organizací, která by projevila zájem o zřízení kulturního klastru je celkově postačujícím počtem subjektů, které by mohly založit tzv. klastrovou iniciativu. Přes nedostatek možností zevšeobecnění mohou mít výsledky tohoto průzkumu důležitý poznávací význam mj. pro subjekty odpovědné za formování kulturní politiky v polsko-českém pohraničí, a pro hlavní aktéry a zájemce o rozvoj kultury v Euroregionu Těšínské Slezsko. Možná, že budou také inspirací pro lídry sektoru kultury na tomto území, kteří budou vyvíjet úsilí o vznik klastru, a budou zohledňovat závěry a doporučení, jež vyplývají z této práce.

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha

Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech. PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha Představení projektu Gender v inovacích inovace v klastrech PaedDr. Pavla Břusková, Národní klastrová asociace 30.3.2015, Praha 1 Inovace a klastry Nejvíce inovací pramení z osobních kontaktů v rámci týmů.

Více

Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů mezi regionální politikou a evropskou integrací

Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů mezi regionální politikou a evropskou integrací Odborná akce ERDV - Evropského regionu Dunaj-Vltava: Smart Specialisation Strategien Synergie pro regionální kooperaci Perspektivy přeshraniční spolupráce v Evropě: Manipulační prostor v oblastech střetů

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu

Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu Metodické přístupy Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná metodika pro sběr a vyhodnocení primárních dat, relevantní pro účely

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA . Projekt Měření a řízení výkonnosti klastrů byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/06/1526 DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST I ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu

Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15 Katedra a managementu prof. Ing Zdeněk Mikoláš, CSc. Rodinné doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. Rozvoj klíčových kompetencí podnikatelů a manažerů

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Metodika a kritéria výběru projektu

Metodika a kritéria výběru projektu Metodika a kritéria výběru projektu Program spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Kód CCI: 2014TC16RFCB017

Více

Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR

Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR Priorita 1: Další rozvoj a modnizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY NA ROK 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY NA ROK 2014 AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY NA ROK 2014 Za vedení školy: RNDr. Josef Tesařík, ředitel Duben 2014 1

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Přeshraniční spolupráce Cíl 3 2007-2013 Česká republika Polsko Ostrava, 21. srpna 2007

Přeshraniční spolupráce Cíl 3 2007-2013 Česká republika Polsko Ostrava, 21. srpna 2007 Přeshraniční spolupráce Cíl 3 2007-2013 Česká republika Polsko Ostrava, 21. srpna 2007 1 M O R A V S K O S L E Z S K Ý K R A J Obsah M O R A V S K O S L E Z S K Ý K R A J I. Podporované území II. III.

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 OBSAH 1. Proč Moravskoslezský kraj potřebuje svou inovační strategii? 4-5 2. Cíl Regionální inovační strategie 6-7 3. Struktura Regionální

Více

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010 Srpen 2010 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 1 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko)

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) 1. Úvod Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) Tato případová studie pojednává o příkladu mezisektorálního partnerství (LPPS), které vzniklo za účelem zlepšení komunikace

Více

ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV PROJEKTU PŘÍJEMCE DALŠÍ ÚČASTNÍK

ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV PROJEKTU PŘÍJEMCE DALŠÍ ÚČASTNÍK Výsledky 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA Seznam projektů nedoporučených k podpoře: (seřazeno dle čísla projektu) ČÍSLO TD010006

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Zpráva o činnosti Centra inovací a transferu technologií PEF ČZU v Praze za rok 2013. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta

Zpráva o činnosti Centra inovací a transferu technologií PEF ČZU v Praze za rok 2013. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Materiál pro jednání kolegia děkana PEF ČZU v Praze dne 6. 11. 2013 Předkládá: prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c. děkan PEF ČZU v Praze

Více

Tytuł mikroprojektu: PolskoCzeska Gospodarcza Platforma Informacji / Polsko-česká hospodářská informační platforma

Tytuł mikroprojektu: PolskoCzeska Gospodarcza Platforma Informacji / Polsko-česká hospodářská informační platforma Tytuł mikroprojektu: PolskoCzeska Gospodarcza Platforma Informacji / Polsko-česká hospodářská informační platforma Wnioskodawca: Miasto Racibórz/Město Racibórz Jednostka organizacyjna (jeżeli dotyczy):..

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor

IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor Trocha geometrie úvodem Konference GALEOS Start 2010 2 Vzdělání: budoucnost Propojení studia

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Analýza spolupráce středních škol a komunikační kompetence ER Nisa/Nysa

Analýza spolupráce středních škol a komunikační kompetence ER Nisa/Nysa Zkušenosti škol s přeshraniční spoluprací. CZY MA PANI/PAN DOŚWIADCZENIA W CZESKO-POLSKIEJ WSPÓŁPRACY TRANSGRANICZNEJ REALIZOWANEJ W PAŃSTWA SZKOLE? 3 Tak Nie V rámci šetření se ukázala významná disproporce,

Více

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Mgr. Ondřej Slach Worshop k projektu Jesenicko 4. 12. 2008 Ostrava Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita 1. Problém správného/optimálního

Více

IT Cluster - platforma pro spolupráci v oblasti IT. Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.

IT Cluster - platforma pro spolupráci v oblasti IT. Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster. IT Cluster - platforma pro spolupráci v oblasti IT Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz Několik slov úvodem... Definice Klastru Klastry jsou regionálně umístěná

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Závěrečná konference k projektu Zdraví bez hranic Konferencja końcowa projektu Zdrowie bez granic

Závěrečná konference k projektu Zdraví bez hranic Konferencja końcowa projektu Zdrowie bez granic Závěrečná konference k projektu Zdraví bez hranic Konferencja końcowa projektu Zdrowie bez granic 22. 2. 2014 v České Těšíně 22. 2 2014 v Cieszynie Page 1 Program konference I 8.00 9.00 Registrace 9.00

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Realizace projektu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Reg.č. CZ.1.07/1.2.00/08.0126 Realizační

Více

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE Účel Vytvoření modelu, který by popisoval hlavní faktory působící na systém udržitelné spotřeby a výroby (USV) z pohledu výrobce, bylo

Více

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016 Poskytovatel Nazev aktivity Cil aktivity Termín podání návrhu projektu Malé granty (Small Grants): 1. června, 1. září a 1. prosince; Visegradský fond Standardní granty (Standard Grants): 15. září Visegrádský

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network a projekt Czech Local Visibility Events - Společně pro úspěch vašeho podnikání 24.4.2014 Mezinárodní infrastruktura služeb pro podniky Působení sítě od r. 2008 Zastoupena: Enterprise

Více

Projekt TECH-NET. Nové materiály a technologie - spojení výzkumu, vývoje a technické praxe

Projekt TECH-NET. Nové materiály a technologie - spojení výzkumu, vývoje a technické praxe Projekt TECH-NET Nové materiály a technologie - spojení výzkumu, vývoje a technické praxe ing. Blanka Tomková Ph.D. Fakulta textilní TUL Hlavní manažer projektu Hlavní cíl projektu: OP VK - oblast podpory

Více

VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002

VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002 VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002 Termín realizace: 6.8.2012-30.6.2015 Stručný obsah projektu: Hlavním cílem projektu je prostřednictvím přenosu know-how

Více

Market Intelligence Cesta k poznání trhu

Market Intelligence Cesta k poznání trhu Market Intelligence Cesta k poznání trhu Petr Šmíd, Consulting České spořitelny, a.s. smid@consultingcs.cz INSOURCE 2008:Konference o profesionálních informačních zdrojích pro obchod, management, marketing

Více

Příprava MPO na nové programovací období

Příprava MPO na nové programovací období Příprava MPO na nové programovací období JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel OKSF, MPO 3. prosince 2013, Praha Příprava OP v gesci MPO v kontextu přípravy ČR na kohezní politiku 2014+ Priority MPO

Více

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb. IT Cluster People for IT IT for People Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz Kontext Hlavní směry výzkumu a vývoje Biologické a ekologické

Více

Rozvojový projekt na rok 2014

Rozvojový projekt na rok 2014 VYSOKÁ ŠKOLA: VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO Rozvojový projekt na rok 2014 Formulář pro závěrečnou zprávu Program: 1. Program na podporu vzájemné spolupráce vysokých škol Podprogram: Název

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Setkání zpracovatelů projektů do programu Klastry. Praha 25/1/2006

Setkání zpracovatelů projektů do programu Klastry. Praha 25/1/2006 Setkání zpracovatelů projektů do programu Klastry Praha 25/1/2006 1 Jaké to dnes bude? Názorné Poučné Aktivní - nejsme už začátečníci novinky na CzechInvestu současný vývoj v oblasti podpory klastrů budoucí

Více

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti Moravskoslezský pakt zaměstnanosti 5. září 2012 Setkání Tajemníků měst a obcí Lotyšska Petr Rachunek Pakt zaměstnanosti PROČ? Lidské zdroje v dostatečném počtu a s požadovanou strukturou dovedností důležitý

Více

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků Možnosti podpory podnikání se zaměřením na dotace Ing. Hana Matějková Ředitelka regionální kanceláře pro Pardubický kraj agentura CzechInvest 24. září 2009 -- Představení agentury CzechInvest a výsledků

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ SÍTĚ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ SÍTĚ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU SPOKOJENOSTI KLIENTŮ SÍTĚ ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) V ČESKÉ REPUBLICE Shrnutí ENTERPRISE EUROPE NETWORK (EEN) v České republice systematicky sleduje a hodnotí kvalitu své

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network mezinárodní spolupráce v klastrových iniciativách 6. února 2013 Mezinárodní infrastruktura služeb pro podniky Působení sítě od r. 2008 Enterprise Europe Network Podpora: z Rámcového

Více

Analýza sociální sítě

Analýza sociální sítě SÍŤ PRO SPOLUPRÁCI V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU Analýza sociální sítě První výsledky ÖAR-Regionalberatung GmbH ve spolupráci s firmou CONVELOP cooperative knowledge design gmbh

Více

JESSICA holdingový fond Moravskoslezsko

JESSICA holdingový fond Moravskoslezsko JESSICA holdingový fond Moravskoslezsko Datum: Místo: Prezentuje: 11. 6. 2012 Ostrava David Sventek Iniciativa JESSICA Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas (Společná evropská

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti

Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti 1. Výsledky průzkumu č. 1 AMSP ČR Názory podnikatelů na moderní metody řízení společnosti Zadání průzkumu Průzkum se zaměřil na tři hlavní oblasti: 1) Hodnocení konkurenceschopnosti českých firem a bariér

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Projekt Technologická síť Mühlviertel Jižní Čechy (MSB-TechNet)

Projekt Technologická síť Mühlviertel Jižní Čechy (MSB-TechNet) MSB- Technet byl koncipován jako přeshraniční kooperační projekt k propojení inovačních regionů Jižní Čechy a Horní Rakousko se zaměřením na Mühlviertel. Základem byla oboustranná analýza současného stavu

Více

Agentura pro regionální rozvoj, a.s. přehled hlavních aktivit

Agentura pro regionální rozvoj, a.s. přehled hlavních aktivit Poslání ARR: Pomáháme realizovat strategické cíle Moravskoslezského kraje Agentura pro regionální rozvoj, a.s. přehled hlavních aktivit Pavla Břusková generální ředitelka Agentura pro regionální rozvoj,

Více

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Title of the presentation Date 1 Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Jiří JANOŠEC Technologické centrum Akademie věd ČR European Commission Enterprise and Industry Title

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Informační den Regiony znalostí a Výzkumný potenciál 7. RP Ostrava 12. září 2011. Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a.s.

Informační den Regiony znalostí a Výzkumný potenciál 7. RP Ostrava 12. září 2011. Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Informační den Regiony znalostí a Výzkumný potenciál 7. RP Ostrava 12. září 2011 Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a.s. OBSAH PREZENTACE Seznámení s projektem CERADA Zkušenosti koordinátora

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ realizovaného v rámci projektu Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do české legislativy 1. POPIS PRŮZKUMU Průzkum Spolupráce krajů

Více

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V.

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V. Integrovaná strategie rozvoje území MAS Regionu Poodří,o.s. v letech 2007 2013 P O O D Ř Í D V E Ř E D O K O Ř Á N Zhottoviittell:: MAS Regiionu Poodříí,,o..s..,, Barttošoviice Konzullttantt:: CpKP sttředníí

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více