STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY"

Transkript

1 STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY

2

3 STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY editorka Helena Součková

4 editorka Ing. Helena Součková, CSc. STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY Vydala Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Na Polabí 411, Mělník tel.: , , fax: v rámci projektu OP VK Environmentální výchova v zemědělských a zahradnických školách č. CZ 1.07/1.1.00/ ve spolupráci s nakladatelstvím Rebo Productions CZ, spol. s r. o., Obchodní 106, Čestlice, Dobřejovice Editorka: Ing. Helena Součková, CSc. Fotografie na obálce a ilustrační fotografie: Ing. Helena Součková, CSc. Technická spolupráce: Miroslava Štochlová Oponent: Ing. Michal Ornst Redakce: Mgr. Ivana Nováková, Mgr. Marie Zelinová Sazba a příprava pro CTP: Artedit, spol. s r.o., Vladislavova 16, Praha 1 1. vydání ISBN VOŠZa a SZaŠ Mělník, 2012 Cover Design Michal Dusil, 2011 Tato publikace je financována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

5 Obsah 1. kapitola Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech Směrnice Evropské unie Legislativa Evropských společenství Programovací období Evropské unie Regiony Evropské unie označované jako NUTS kapitola Operační programy a přehled kapitol Předvstupní fondy, jejich přehled a význam v ekologické výchově Programovací období do roku Období tematické, regionální a mezinárodní spolupráce Program rozvoje venkova Přehled o Programu rozvoje venkova SWOT analýza Agroenvironmentální opatření kapitola Zpracování projektové žádosti Projektový záměr, logický rámec projektu Příprava projektů z hlediska softwaru kapitola Monitoring a hodnocení projektů...91 Slovníky...95 Výkladový slovník odborných pojmů...95 Česko-anglický slovník vybraných pojmů...99 Seznam použité literatury Seznam zkratek...102

6 6 Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Úvodem Tato učebnice je příspěvkem k ekologické výchově z hlediska strukturálních fondů. Cílem je představit žákům středních škol zemědělského zaměření základní materiály strukturální politiky a naučit je rozumět projektovým žádostem za účelem získání dotačních prostředků ze strukturálních fondů. Zvláštní pozornost je zaměřena na agroenvironmentální programy. Informace o strukturálních fondech a strukturální politice jsou zpracovány na základě řady podkladů z příspěvkových organizací příslušných resortů, z příruček Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a dalších institucí.

7 Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech 7 1

8 Český venkov přežil mory, třicetiletou válku, protireformaci, obě války světové, kolektivizaci a střediskovou sídelní soustavu. Dnes žije v době, která se vyznačuje největším tempem změn, jaké lidstvo v dějinách zažilo. Bylo by tragickou chybou, kdybychom nenahlédli, že český venkov má přicházející civilizaci co nabídnout. Bohuslav Blažek

9 1 Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech 1.1 Směrnice Evropské unie Co je to evropská politika soudržnosti? Při studiu strukturální politiky se setkáváme se stále se opakujícími výrazy, jako je udržitelný rozvoj, inovace, konkurenceschopnost, kvalita života či šetření nezaměstnanosti, a je pouze na nás, zda se tato slova nestanou prázdnou frází. Evropská unie prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Cílem je, aby se zmírnily rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU a zároveň se zlepšovalo fungování Evropské unie jako celku. Toto úsilí se souhrnně nazývá evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti, či krátce kohezní politika (koheze = soudržnost). Hospodářská a sociální soudržnost patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám a Evropská unie na ni vynakládá více než třetinu svého společného rozpočtu. Co je to hrubý domácí produkt? Hrubý domácí produkt (dále HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Může být definován, resp. vypočten třemi způsoby: (1) produkční metodou, (2) výdajovou metodou a (3) důchodovou metodou. (1) Produkční metodou se HDP vypočítává jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se na straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky. HDP = Produkce mínus Mezispotřeba plus Daně z produktů mínus Dotace na produkty. (2) Výdajovou metodou se HDP vypočítává jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorbu hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností. HDP = Výdaje na konečnou spotřebu plus Tvorba hrubého kapitálu plus Vývoz výrobků a služeb mínus Dovoz výrobků a služeb

10 10 Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy (3) Důchodovou metodou se HDP počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu). HDP = Náhrady zaměstnancům plus Daně z výroby a z dovozu mínus Dotace plus Čistý provozní přebytek plus Čistý smíšený důchod plus Spotřeba fixního kapitálu Co to jsou fondy Evropské unie? Dne 31. července 2006 byla v Úředním věstníku EU publikována nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti pro období : Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Strukturální fondy byly zřízeny Radou evropského společenství (Rada ES) za účelem snižování rozdílů mezi rozvinutými a hospodářsky zaostalými regiony, dále pak za účelem hospodářské a společenské přeměny oblastí se strukturálními problémy a v neposlední řadě ke zlepšení vnitřní politiky jednotlivých členských zemí a vzdělávání obyvatelstva. Strukturální fondy slouží rovněž ke zlepšování životního prostředí, přispívají k výstavbě a vybudování municipálních i dalších infrastruktur, podpoře konkurenceschopnosti a zvýšení kvality produkce, podpoře investic do lidských zdrojů a zlepšení podnikatelského prostředí. Nařízením Rady ES č. 1260/1999 byly strukturální fondy stanoveny následovně: Evropský regionální a rozvojový fond (ERDF) podporuje investice do výroby určené k nárůstu nebo zachování pracovních míst; investice do infrastruktury pro regiony, investice do vzdělání a zdraví; dále podporuje místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech, výzkum a rozvoj a investice zaměřené na životní prostředí; Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF), sekce orientační podporuje mladé farmáře, konverzi, diverzifikaci, změnu orientace a podporu kvality zemědělské produkce, rozvoj venkovské infrastruktury a cestovního ruchu, prevenci přírodních kalamit, ochranu venkovského kulturního dědictví, rozvoj a využití lesů; Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF), sekce garanční s odlišným systémem financování, řešeným v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie podporuje farmáře hospodařící v méně příznivých oblastech, ochranu životního prostředí a krajiny, předčasný odchod farmářů do důchodu a zalesňování zemědělské půdy; Evropský sociální fond (ESF) řeší problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti, integraci mladých lidí do pracovního procesu, integraci osob vyloučených z trhu práce, podporuje rovné příležitosti na trhu práce, adaptaci pracovníků, systém vzdělávání a další kvalifikace; Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG) podporuje změny v rybářském sektoru, rozvoj chovu ryb, modernizaci loďstva, vybavení přístavů, výrobu a obchod s rybími výrobky. Celkové roční příjmy každého členského státu ze strukturálních fondů ve spojení s pomocí poskytovanou v rámci Fondu soudržnosti by dle nařízení Rady ES č. 1260/1999 neměly překročit 4 % HDP členského státu. Fond soudržnosti nepatří mezi strukturální fondy vyjmenované v nařízení Rady ES č. 1260/1999 a slouží ke kofinancování transevropských dopravních sítí a velkých projektů v oblasti životního prostředí členských států EU s hrubým národním produktem na hlavu menším, než je 90 % průměru Evropské unie.

11 Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech 11 Finanční prostředky strukturálních fondů lze použít na cíle stanovené nařízením Rady ES č. 1260/1999 za předpokladu, že kofinancování projektů z fondů EU činí 75 %, přičemž zbývajících 25 % musí být financováno z národních zdrojů. Cíle regionální politiky EU byly pro současné programovací období redukovány z šesti směrů na současné tři hlavní cíle. Jedním z cílů, který byl v dokumentu Agenda 2000 vyškrtnut, je například udržení osídlení arktických regionů. Současné tři hlavní cíle regionální politiky EU jsou: Cíl 1 povzbuzování rozvoje a strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává. V rámci tohoto cíle mohou získat finanční prostředky ty regiony, v nichž HDP na hlavu je nižší než 75 % průměru EU. Oblasti spadající pod tento cíl mají možnost získat vyšší finanční částky ze strukturálních fondů, neboť pro podporu oblastí spadajících do Cíle 1 směřuje EU v rámci svého rozpočtu 69,7 % ze všech finančních prostředků určených pro strukturální fondy EU. Cíl 2 podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí, které čelí strukturálním obtížím. Cíl 2 pokrývá regiony se strukturálními problémy, které nespadají do Cíle 1 a procházejí sociálně- -ekonomickou přestavbou v odvětví průmyslu a služeb, a dále upadající venkovské regiony. Pro Cíl 2 je v rámci rozpočtu EU přidělováno 11,5 % prostředků ze strukturálních fondů. Cíl 3 podpora přizpůsobování a modernizace politiky a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti. V rámci Cíle 3 mohou získávat podpory ty oblasti, které nespadají do Cíle 1 nebo Cíle 2. Pro Cíl 3 je v rámci rozpočtu přidělováno 12,3 % prostředků ze strukturálních fondů. Česká republika je zařazena do Cíle 1 s výjimkou Prahy, která spadá pod Cíle 2 nebo 3. Kolik může Česká republika z evropských fondů získat? Na právě probíhající programové období má Česká republika z evropských fondů k dispozici 26,69 miliardy. Abychom si mohli udělat představu, jak velkou sumu to představuje, lze ji přirovnat přibližně ke ¾ ročního státního rozpočtu ČR. Cíle stanovené agrární politikou Směry agrární politiky České republiky pro období po vstupu do Evropské unie ( ) jsou orientovány na tyto hlavní cíle: Zvyšování konkurenceschopnosti podniků agrárního sektoru ČR vůči zemím Evropské unie a třetím zemím na základě zvyšování efektivnosti výroby, kvality výrobků založené na environmentálně šetrných výrobních postupech včetně plošného rozvoje ekologického zemědělství, potravinové bezpečnosti a zajištění sledovatelnosti původu produkce (traceability) v celém řetězci přidané hodnoty a regionální pestrosti produkce. Zachování zaměstnanosti v zemědělství a zlepšení životní úrovně zemědělské populace jako součásti venkovské populace snižováním důsledků zvýšené rizikovosti podnikání v zemědělství, řešením transformační zátěže zemědělských podniků a stimulováním multifunkčního charakteru zemědělství včetně diverzifikace zemědělství do nepotravinářského užití zemědělské produkce a do nezemědělských činností venkova. Snižování rizik opouštění zemědělské půdy tam, kde by to mohlo vést ke ztrátám hodnot či funkčnosti krajiny, při preferování konzervace dočasně nadbytečné zemědělské půdy pro možné budoucí zemědělské využití; zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny a vesnice včetně zvyšování rekreační hodnoty zemědělských vodních ploch a uchovávání národního kulturního dědictví významných zemědělských vodních děl, krajinných celků a kulturního dědictví venkova. Zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu při zohledňování přírodě blízkých způsobů udržení (retence) vod, např. stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty především v záplavových územích a v nivách vodních toků, urychlením pozemkových úprav a revitalizací zemědělských vodních toků a mokřadů, podporou odbahňování rybníků při zachování jejich mimoprodukčních funkcí. Zlepšení kvality a čistoty povrchových a podzemních vod, které přicházejí do styku se zemědělstvím, s ohledem na ochranu biologických vlastností a kvality půdního fondu ČR. Soustavné zvyšování biotopické hodnoty zemědělského půdního fondu ČR, např. stimulací snižování spotřeby průmyslových hnojiv a ochranných látek či zalesňováním dlouhodoběji nevyužívané zemědělské půdy s nízkou bonitou

12 12 Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství na celkové spotřebě energie v ČR a postupné směřování k energetické soběstačnosti venkova z vlastních zdrojů. Prostřednictvím fondů Evropské unie se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje hlavními fondy uvedenými v tabulce podle programovacích období. Tab. 1 Fondy Evropské unie Přehled fondů Předvstupní fondy Strukturální fondy Předvstupní období do roku 2004 PHARE SAPARD ISPA Programovací období Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG) Programovací období Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Fond soudržnosti (CF) Fond soudržnosti (CF) Fond soudržnosti (CF) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský rybářský fond (EFF) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský rybářský fond (EFF) Fond solidarity (EUSF) Fond solidarity (EUSF) Fond solidarity (EUSF) Finanční nástroje regionální politiky JASPERS JEREMIE JESSICA

13 Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech 13 Evropský sociální fond European Social Fund (ESF) ESF byl vytvořen v roce Je hlavním nástrojem Evropské unie pro rozvoj lidských zdrojů a zlepšování stavu na trhu práce. Podporuje činnosti, které předcházejí nezaměstnanosti a bojují s ní, a aktivity, které rozvíjejí lidské zdroje. Hlavním smyslem ESF je zvýšit stupeň zaměstnanosti, propagovat rovný přístup mezi muži a ženami, celkový udržitelný rozvoj a ekonomickou a sociální soudržnost. Aktivity, které ESF podporuje, zahrnují: vzdělávací a odborná školení, předběžná školení v učňovské sféře, rozvíjení základních schopností pomoc v zaměstnání a pomoc pro osoby samostatně výdělečně činné školení v oblastech výzkumu, vědy a technologie rozvoj nových zdrojů zaměstnanosti rozvoj a zlepšování školení, vzdělávání a získávání dovedností včetně školení učitelů modernizace a zlepšení efektivity služeb v zaměstnávání vývoj vztahů mezi světy práce, vzdělávání a výzkumu rozvoj systémů pro předvídání změn v zaměstnanosti a změn v kvalifikačních potřebách podpora při poskytování služeb příjemcům včetně rodinných příslušníků inovační aktivity a pilotní projekty pro trh práce, zaměstnanost a odborná školení Existuje pět hlavních oblastí podpory pro aktivity v rámci ESF: rozvoj a propagace aktivní politiky trhu práce podpora rovných příležitostí pro všechny, kteří vstupují na trh práce podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství jako části politiky celoživotního učení podpora dovedných, vyškolených a přizpůsobivých pracovních sil zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce K čemu je Evropský sociální fond? V minulém programovacím období ESF poskytoval finanční pomoc systémům odborného školství, přeškolování a tvorby pracovních míst v rámci Cíle 3, ale i projektům Cílů 1 a 2 strukturálních fondů. Pomoc ESF je zaměřena především na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy. ESF je hlavním finančním nástrojem, přes který Evropská unie převádí své cíle strategické politiky zaměstnanosti do praxe. ESF byl založen již Římskou dohodou, a je tudíž nejstarším strukturálním fondem, který přes 40 let v partnerství s členskými státy investuje do programů na rozvoj lidských dovedností a pracovního potenciálu. ESF se nyní nachází v důležitém bodě svého vývoje. V roce 2000 začalo pro ESF nové sedmileté období, během něhož byl jeho vlastní potenciál plně začleněn v oblasti politiky i řízení do činnosti na úrovni členských států, aby se zavedla do praxe Evropská strategie zaměstnanosti. V rámci této strategie spolupracuje 15 členských států na dosažení společně dohodnutých cílů, aby lidé byli připraveni na práci a bylo vytvořeno lepší prostředí pro pracovní místa. Zaměření ESF spočívá nejen v rozvíjení vhodných pracovních dovedností, ale i schopností společenských vazeb (interakcí) občanů, čímž je zvyšována jejich sebedůvěra a schopnost přizpůsobit se trhu práce. ESF směřuje svou podporu do strategických dlouhodobých programů, které pomáhají regionům po celé Evropě, zvláště těm zaostávajícím, aktualizovat a modernizovat dovednosti pracovní síly a pěstovat podnikatelské iniciativy. Tato podpora láká do těchto regionů domácí i zahraniční investice, a pomáhá jim tak dosáhnout větší ekonomické konkurenceschopnosti a prosperity. Členské státy plánují programy spolu s Evropskou komisí a tyto programy se dále realizují prostřednictvím široké škály zajišťujících organizací jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Mezi tyto organizace patří národní, regionální a místní úřady, vzdělávací a školicí ústavy, dobrovolné organizace a sociální partneři, tj. odbory a závodní výbory, průmyslové a profesní asociace a jednotlivé společnosti. ESF působí jako katalyzátor nových přístupů k projektům a spojuje a využívá kombinované zdroje všech zúčastněných. Pěstuje partnerství na mnoha různých úrovních a podněcuje přenos znalostí, sdílení myšlenek a nejlepších zvyků po celé Evropě, čímž zajišťuje, aby nejúčinnější nová řešení byla začleněna do politické praxe jednotlivých zemí

14 14 Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Evropský fond regionálního rozvoje European Regional Development Fund (ERDF) Cílem ERDF je podporovat ekonomickou a sociální soudržnost vyrovnáváním důležitých rozdílů v regionech a podílet se na rozvoji a přestavbě regionů. ERDF tak zároveň přispívá k udržitelnému rozvoji a tvorbě udržitelných pracovních míst. ERDF byl založen v roce 1975, aby poskytoval finanční podporu programům regionálního rozvoje zaměřeným na nejvíce znevýhodněné regiony. Jeho cílem je pomoci snížit socioekonomickou nerovnováhu mezi regiony zemí Evropské unie. V období poskytoval ERDF finanční pomoc v rámci prvních dvou cílů strukturálních fondů. K čemu slouží ERDF? Jeho hlavním cílem je prosazovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii snižováním rozdílů mezi regiony nebo sociálními skupinami. Jeho zdroje se alokují do určitých znevýhodněných regionů podle Cílů 1 a 2 strukturálních fondů. Finanční pomoc z ERDF je zaměřena především na: podporu malých a středních podniků prosazování produktivních investic zlepšování infrastruktury pokračování místního rozvoje Konečným cílem pomoci ERDF je vytvořit pracovní místa podporováním konkurenceschopného a udržitelného rozvoje. Evropský řídící a garanční fond pro zemědělství European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (EAGGF) EAGGF je zčásti podporou pro Cíl 1 a zčásti zárukou pro Cíle 2 a 3, poskytuje finanční prostředky pro politiku rozvoje venkovských oblastí EU. Cílem je zlepšit efektivitu hospodářských struktur, podporovat investice do zpracování potravin a marketingového sektoru a poskytovat finanční kompenzace znevýhodněným zemědělským oblastem. EAGGF je finančním nástrojem pro politiku rozvoje venkova, druhého pilíře společné zemědělské politiky. Financuje rozvoj venkovských oblastí po celé Evropské unii. EAGGF je rozdělen do dvou sekcí: řídící sekce podporuje opatření pro rozvoj venkova v oblastech Cíle 1, zatímco garanční sekce působí v ostatních oblastech. Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu Financial Instrument of Fisheries Guidance (FIFG) FIFG byl vytvořen Evropskou unií za účelem zlepšení konkurenceschopnosti v oblasti rybolovu skrze jeho restrukturalizaci. Opatření zahrnují úpravy a modernizaci lodí, rozvoj akvakultury, zlepšení zpracování a obchodu v rybím průmyslu a v rámci produktů akvakultury a zlepšení výbavy rybářských přístavů. Fond soudržnosti neboli Kohezní fond Kohezní fond má poskytovat finanční prostředky na projekty životního prostředí a infrastrukturu TEN-T (Transevropské dopravní sítě) v členských státech Evropské unie, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru Evropské unie. Fond založila Maastrichtská smlouva v roce 1993 a jeho smyslem je posílit ekonomickou a sociální soudržnost tím, že pomáhá nejméně prosperujícím státům účastnit se hospodářské a měnové unie. Fond umožnil Španělsku, Portugalsku, Irsku a Řecku splnit kritéria sbližování pro hospodářskou a měnovou unii a zároveň nadále investuje do budování infrastruktury, aby urychlil rozvoj těchto zemí. Čtyřmi příjemci v období byly jako dříve ( ) Španělsko, Portugalsko, Řecko a Irsko. I když tyto země udělaly velký pokrok, jejich HDP je stále pod hranicí 90 % průměru Společenství. Jejich nárok se však bude znovu posuzovat podle aktualizovaných údajů o HDP.

15 Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech Legislativa Evropských společenství Orgány Evropské unie ve vztahu k právním předpisům Evropská společenství (ES) je společný název pro Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro uhlí a ocel a Evropské společenství pro atomovou energii. Smlouvou o Evropské unii (EU), která byla uzavřena v roce 1993, byl tento název změněn na Evropskou unii. V oficiálních dokumentech, tedy i právních předpisech, se stále používá název Evropská společenství. Právním subjektem zůstávají Evropská společenství. Zákonodárná moc v Evropské unii přísluší Radě (Rada ministrů) a Komisi. Rada ministrů vydává právní předpisy zásadního významu. Právní předpis vydaný Radou je podepsán prezidentem Rady. Komise vydává právní předpisy, které jsou odvozené od právních předpisů zásadního významu vydávaných Radou ministrů. Právní předpisy vydané Komisí jsou podepsány členem Komise, který je odpovědný za příslušnou oblast. Veškeré právní předpisy v Evropské unii vydané z podnětu Rady nebo Komise jsou zpracovávány Komisí. Činnosti a vztahy v Evropské unii jsou upraveny velkým množstvím právních předpisů. Ročně vychází několik tisíc sekundárních právních předpisů, které mají značný význam pro každodenní praxi. Pro přehlednost je vydáván aktuální přehled právních předpisů ve 20 kapitolách. Zemědělství tvoří kapitolu č. 3 v tomto registru Společenství. Základní skupiny právních předpisů ES Právní předpisy ES lze rozdělit do následujících základních skupin: a) smlouvy (Treaties) b) právní předpisy vznikající na základě vnějších vztahů ES a vnějších vztahů členských států c) sekundární právní předpisy d) doplňující právní předpisy Sekundární právní předpisy Legislativa ES rozeznává pět druhů sekundárních právních předpisů: a) nařízení (Regulations): R b) směrnice (Directives): L c) rozhodnutí (Decisions): D d) doporučení (Recommendations) e) názory (Opinions) Nařízení a směrnice jsou závazné pro všechny členské země EU. Nařízení platí ihned po svém zveřejnění v Úředním věstníku. Směrnice je po zveřejnění nejdříve převedena do legislativy členského státu. Rozhodnutí jsou závazná nejen pro členské státy, ale i pro organizace a jednotlivce. Doporučení a názory nejsou závaznými právními předpisy. Úřední věstník Evropských společenství Úřední věstník Evropských společenství (Official Journal of European Communities) slouží ke zveřejňování právních předpisů Evropských společenství. Pouze zde uvedená znění právních předpisů jsou právně závazná. Úřední věstník Evropských společenství je vydáván od roku 1968 ve třech řadách: řada L Právní předpisy řada C Informace a oznámení řada S Veřejné zakázky a tendry Úřední věstník Evropských společenství je vydáván v oficiálních jazycích všech členských států. Překlady a ověřování přeložených právních předpisů jsou finančně a časově náročné

16 16 Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy 1.3 Programovací období Evropské unie Plánování je jedna z hlavních činností každého manažera. Smyslem plánování je stanovení cílů v čase a vymezení postupů, jak těchto cílů dosáhnout. Bez správně stanoveného cíle, strategie a postupů k jeho dosažení nelze provádět výběr spolupracovníků, účinně organizovat činnosti a provádět kontrolu. Každý plán by měl dát odpověď na otázky Co?, Kdo?, Kdy? a Jak?. Evropská unie realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro něž členské země zpracovávají vždy nové plánovací dokumenty, které po schválení v institucích Evropské unie nazýváme programy. V těchto programech je stanoven rozpočet a jsou v nich definovány a nastaveny nové cíle a priority, jichž se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat je v souladu se základními strategickými dokumenty Evropské unie. Předposlední programovací období probíhalo v letech a ČR do něj vstoupila v roce Navazující programovací období probíhá v letech Jednotlivým prioritám jsou přiřazeny návrhy opatření na jejich plnění včetně rozpočtu. Např. pro cestovní ruch jsou v programovacím období relevantní tyto programy: Integrovaný operační program (IOP), Regionální operační programy (ROP), Programy přeshraniční spolupráce a Program rozvoje venkova (PRV). Jak se připravuje plánování v EU? Jako dva hlavní dokumenty lze uvést Agendu pro reformovanou kohezní politiku (známá spíše jako Barcova zpráva) a Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku vypracovaný evropským komisařem Pawlem Sameckým. Tyto dva dokumenty pochopitelně nejsou jediné, které na dané téma vznikly. Diskuze na téma budoucnosti kohezní politiky začala již v roce Tehdy byla vydána tzv. Čtvrtá kohezní zpráva (Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti). V září 2007 se také v Bruselu uskutečnilo první setkání tzv. Kohezní fórum. Připomínky jednotlivých států k dané diskuzi vydalo DG REGIO v dokumentu známém jako Pátá průběžná zpráva (za ČR připomínkovaly pouze kraje v čele s Jihočeským krajem). Na konci června 2009 byla vydána Šestá kohezní zpráva představující faktory, které mohou podpořit a nastartovat kreativitu a inovace v rozvinutých i méně rozvinutých regionech. Tato zpráva se týká nejen technologických inovací, ale také inovací v jiných oblastech, např. sociální, umělecké, kulturní, ale i inovací v různých procesech a službách. Tím byl vykonán velký krok pro počátky reforem kohezní politiky. Jak bude vypadat budoucí kohezní politika Evropské unie pro roky 2014 a další? Její přesná podoba bude známa v budoucnu, ale na základě vydaných dokumentů a zpráv si lze vytvořit představu o tom, co se změní a jaké budou nové priority. Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva podle autora Fabrizia Barcy, generálního ředitele na italském ministerstvu financí a hospodářství) přináší revizi současného stavu kohezní politiky a navrhuje možné kroky. Prvním krokem bude nezbytná reforma rozpočtu Evropské unie, který by měl lépe odpovídat současným a především budoucím potřebám a oprostit se od současných stereotypů byrokratických i administrativních. Kohezní politika je chápána jako nástroj k naplňování práv občanů Evropské unie v oblasti získávání prospěchu z ekonomických přínosů evropské integrace a sjednocení. Hlavním předmětem reformy by měla být identifikace skutečných priorit a koncentrace na konkrétní místo propojená s koncentrací na věcné priority. Reforma by se měla zaměřit na 10 pilířů: 1) inovativní koncentrace na klíčové priority a konzervativní teritoriální alokace 2) nový strategický rámec pro kohezní politiku 3) nový smluvní vztah, implementace a podávání zpráv zaměřené na výsledky 4) posílené řízení klíčových priorit 5) podpora doplňkového, inovativního a flexibilního vynakládání finančních prostředků 6) podpora experimentalismu a mobilizace lokálních hráčů 7) podpora výukového procesu, pohyb směrem k předpokládanému hodnocení dopadu 8) změna orientace a posílení úlohy komise jako centra pravomocí 9) řešení problematiky finančního řízení a kontroly 10) posílení systému kontrol a vyváženosti na vysoké politické úrovni

17 Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech 17 Barcova zpráva je materiál hodně diskutovaný a odbornou veřejností silně reflektovaný. Jedná se o první obsáhlý a ucelený dokument zaměřený na budoucnost kohezní politiky, který již přináší návrhy. Barcova zpráva představuje impuls pro zahájení skutečné a věcné debaty o budoucnosti kohezní politiky EU. Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (Orientation Paper) evropského komisaře pověřeného řízením regionální politiky Pawla Sameckého lze považovat za volné pokračování Barcovy zprávy. Hlavním tématem je opět budoucí kohezní politika Evropské unie, její předmět zájmu a cíle, kterých by mělo být dosaženo. V textu jsou uvedeny tři hlavní osy: Osa 1 poslání a úkoly evropské kohezní politiky Osa 2 zvýšení účinnosti politiky Osa 3 zvýšení efektivnosti politiky Každá z os obsahuje prvky, které jsou podstatné pro budoucí kohezní politiku. Osa 1. Do této osy lze zařadit vypořádání se s aktuálními výzvami a hrozbami nové rostoucí ekonomiky konkurující Evropské unii (Čína, Brazílie), boj proti změnám klimatu, zdroje energie a úspory energií, demografické změny, nezaměstnanost, sociální exluze. Dnes je třeba tyto hrozby identifikovat a přijmout strategie, které na ně budou schopny reagovat. Úlohou kohezní politiky je podpora dlouhodobého růstu a prosperity pomocí odstraňování bariér růstu a zjednodušování procesů strukturálních úprav. Zaměření přístupů na konkrétní místo vytváří rámec pro integrovaná řešení upravená na míru znalostem a preferencím lidí. Kohezní politika investuje do zlepšování kapacity národní a regionální administrativy a je schopna mobilizovat aktéry napříč hranicemi Evropské unie. Osa 2. Zvýšení účinnosti politiky vyžaduje několik důležitých kroků, které je třeba přijmout k jejímu uskutečnění: koncentraci politiky na omezený počet priorit (podpora znalostní základny, podpora podmínek pro propojenou a zelenou ekonomiku, podpora zaměstnanosti a sociální soudržnosti); silnější strategickou dimenzi politiky; diskuzi o efektivitě politiky; koherenci a koordinaci s odvětvovými politikami na národní/eu úrovni; posun k jednoduššímu, účinnějšímu a transparentnějšímu řízení a kontrolnímu systému. Osa 3. Poslední osa přináší zjištění, že je nutné revidovat stávající koordinační mechanismy a překonat hranice mezi funkčně rozdělenými systémy v zájmu zajištění politické koordinace. Dalším hlavním cílem je zvýšení efektivity kohezní politiky Evropské unie: Je třeba najít rovnováhu mezi pravidly pro zabezpečení legality a regulérnosti výdajů EU na jedné straně a orientací na výkonnost a nákladovou úspornost na straně druhé. Hlavními body zvýšení efektivnosti jsou: 1. zvýšená koherence při realizaci strategických priorit a 2. účinnější a jednodušší řídící a kontrolní systémy. Každý bod má určité prostředky, jak dosáhnout svého cíle, ale všechny by se daly shrnout do pojmů: racionalizace, logické zjednodušení, přesné definice, harmonizace, transparentnost. A jaká je situace v České republice? Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo v roce 2009 dokument s názvem Rámcová pozice ČR za rok 2009, který schválila česká vláda. Podle navazujících dokumentů musí ČR pokračovat v zavedení strukturálních reforem tak, aby se jednotlivá opatření doplňovala a podporovala. Dokument vytyčil několik budoucích potřeb, kterými by se ČR měla zabývat. Mezi nejdůležitější lze zařadit: propojování infrastruktury (dopravní i v oblasti životního prostředí), podporu zaměstnanosti, podporu obchodu a investic mezi regiony, podporu inovací a nových technologií, podporu bydlení, zvýšení dostupnosti veřejných služeb, networking sídel a regionů, rozvoj e-governmentu a podporu celkové konkurenceschopnosti regionů ČR. Dalším důležitým určujícím bodem budoucí kohezní politiky bude vývoj ekonomik a stav veřejných financí ve státech Evropské unie, neboť jak ukazuje i současný vývoj v některých evropských zemích, situace se může nečekaně a výrazně měnit, a celé Společenství tak může náhle čelit jiným problémům, než které lze v současnosti předvídat

18 18 Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy 1.4 Regiony Evropské unie označované jako NUTS 1 Administrativní členění Usnesením vlády ČR č. 707 ze dne 26. října 1998 k návrhu na vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby Evropské unie vláda doporučila předsedovi ČSÚ, aby po dohodě se Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) vymezil statistické územní jednotky NUTS na území ČR dle návrhu předloženého vládě. Dopisem ze dne 22. ledna 1999 sdělil generální ředitel Eurostatu Y. Franchet, že po konzultaci s hlavními uživateli regionální statistiky v Komisi přijímá Eurostat návrh na regionální průřezy ČR (jedna územní jednotka na úrovni NUTS 1, osm jednotek na úrovni NUTS 2 a 14 jednotek na úrovni NUTS 3). Územní jednotky NUTS v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby Evropské unie se vymezují takto: a) územní jednotky NUTS 5 obce b) územní jednotky NUTS 4 okresy c) územní jednotky NUTS 3 kraje d) územní jednotky NUTS 2 regiony Administrativně se ČR dělí na 14 samosprávných krajů a 6246 obcí (stav k ). Podle údajů MV ČR ke dni z celkového počtu 6246 obcí v ČR mělo 4841 obcí méně než 1000 obyvatel, z toho 3482 méně než 500, z toho 452 méně než 100 obyvatel. Populačním a velikostním kritériím pro vymezení statistických regionů soudržnosti odpovídá osm regionů úrovně NUTS 2. Z hlediska státní administrativy byla působnost z úrovně 77 okresů NUTS 4 přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností (Malý lexikon obcí ČR, 2004) a 393 pověřených obcí (stav k , ČSÚ). Výlučné postavení v ČR má hlavní město Praha, které se řídí zvláštním zákonem o Hlavním městě Praze. Za účelem srovnatelnosti jednotlivých statistických celků v Evropské unii jsou pro jednotlivé úrovně soustavy NUTS doporučena rozhraní počtu obyvatel. Je-li počet obyvatel celého členského státu menší než minimální hranice pro danou úroveň NUTS, pak celý stát tvoří jedinou územní jednotku NUTS pro tuto úroveň. Tab. 2 Počty obyvatel podle NUTS v EU Statistická jednotka Nejvyšší počet obyvatel Nejnižší počet obyvatel NUTS NUTS NUTS Tab. 3 Přehled regionů NUTS 2 a krajů NUTS 3 Region soudržnosti NUTS 2 Kraj NUTS 3 Severovýchod Liberecký, Královéhradecký, Pardubický Severozápad Ústecký, Karlovarský Jihozápad Plzeňský, Jihočeský Jihovýchod Vysočina, Jihomoravský Střední Morava Olomoucký, Zlínský Moravskoslezsko Moravskoslezský Střední Čechy Středočeský Praha Praha Různorodost území z hlediska geomorfologie i klimatických poměrů v konfrontaci s administrativním rozdělením republiky se projevuje malou homogenitou území v rámci okresů a v řadě případů i na území jednotlivých obcí. 1 Nomenclature des Unites Territoriales Statistique

19 Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech

20

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013 2013 (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matouškov ková,, CSc. Ministerstvo zemědělstv lství odbor Řídící orgán n EAFRD 221812189, kamila.matouskova matouskova@mze.

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství,

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Název: Školitel: Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Prof. Ing. René Kizek, Ph.D. Datum: 28. 11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra

Více

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD Ing. Václav Včelák Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007 2013 European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) EAFRD rozdělen na

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

Program rozvoje venkova. pro období 2014 2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. pro období 2014 2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova pro období 2014 2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Analýza nařízení k podpoře rozvoje venkova z EZFRV srovnání se stávajícím

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 096/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Strategické projekty Smart Administration 1. Identifikace výzvy Číslo

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 095/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ŘÍDÍCÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Základní charakteristika programovacího období 2007-2013

Základní charakteristika programovacího období 2007-2013 Evropské fondy Aktuálně pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky Základní charakteristika programovacího období 2007-2013 Finanční prostředky ze SF a FS v ČR v období 2007 2013 Strukturální

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most

VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most Evropská komise připraví legislativu Pravidla pro využívání prostředků v rámci jednotlivých fondů Nařízení schvaluje Evropský parlament a Rada EU Rada EU

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 Zdůvodnění změn dle článku 33 a 93 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 1/10 Obsah ZMĚNA V DŮSLEDKU AUTOMATICKÉHO

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti

Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti Praha, 21.1. 2004 Východiska Lisabonský proces eeurope+ 2003 eeurope 2005 Státní informační a komunikační politika ČR eeurope+ 2003

Více

DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH

DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH Předvstupní období 1990-2004 Již od roku 1990 měly kandidátské země ze střední a východní Evropy možnost čerpat prostředky z programu PHARE, určeného na vytvoření

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová Příprava programového období 2014-2020 Ing. Daniela Nohejlová Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014 2020 Hlavní východiska příprav programového období 2014-20

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Konference Valašské Meziříčí 6.12.2013 1 www.infokon.eu 16.4.2014 Program rozvoje venkova PRV zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a určuje

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 094/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ŘÍDÍCÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ

Více

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ 22.9.2010 Úřední věstník Evropské unie L 248/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 832/2010 ze dne 17. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program Evropské územní spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Brno 4.12.2014 Obsah prezentace kohezní politika EU

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc

Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc 1. Identifikace výzvy Prioritní osa Specifický cíl 1 Podpora řízení a koordinace Dohody o partnerství 1.1 - Vytvořit podmínky

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Kultura a strukturální fondy

Kultura a strukturální fondy Kultura a strukturální fondy 9. Prosince 2005 Pražské Kongresové centrum Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Sekretariát ŘKV (odbor Rámce podpory Společenství) Harmonogram EU Únor 2004: Návrh finanční perspektivy

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko možnosti pro města a obce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Příležitosti pro města a obce v období 2014-2020, Hradec Králové 24.10.2014 Obsah prezentace Územní

Více

Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele

Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Evropské fondy Aktuálně pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Finanční prostředky ze SF a FS v ČR v období 2007 2013 Strukturální

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Program spolupráce Česká republika Svobodný stát Sasko 2014 2020. Výroční konference 26. února 2015

Program spolupráce Česká republika Svobodný stát Sasko 2014 2020. Výroční konference 26. února 2015 Program spolupráce Česká republika Svobodný stát Sasko 2014 2020 Výroční konference 26. února 2015 Na podporu přeshraniční spolupráce 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Obsah Programové

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu, vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více